Včelařská konference

Smí se tu psát praktické návody?

K čemu totiž obecně psát, co na co používat? Nejste schopni v praxi bez
laborky odlišit třeba vir od otravy postřikem..

Na prstech ruky se spočítají včelaři, kteří opravdu šlechtí.

Základní pravidla a odpovědi:

1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel...  99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete

2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče...  vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech 
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 16. 3. 2017 22:04:19
Předmět: Re: Dotaz

"Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným

důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení

kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.

A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus

bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

"

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče... vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek

-------------

Proč tak málo stanovišť? :-)
Všechny moje mají jen jedno zimní ošetření už od zimy 2013, předtím měly asi dvě zimy dvě. Když jsem viděl že po prvním ošetření už nemá co podata, zrušil jsem to druhé.
V 2014 tedy v létě Gabon, když se čekaly ty úhyny, ale závěr z toho je rozpačitý. Tedy že pokud to chytnete tak i bez roztočů.

Karel

"1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel... 99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete
2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!"
No, podle mne se desinfikovat respektive desinfekcí nebo jen čištěním musí ozdravovat včelstva s rozumem. Pokud tam evidentně není nějaká kritická nemoc jako třeba mor plodu, je asi nejvhodnější desinfekcí navozovat něco podobného jako když uletí roj a dostane se do nové dutiny bez včelích patogenů, zatímco včelám přátelské bakterie si přinese s sebou. takže desinfikovat jen část. Třeba jenom úly nebo opačně něčím jako norským zimováním na mezistěnách v desinfikovaných rámcích naopak obnovit dílo.
Co se týká léčení nemocí jakožto selekce, je třeba rozlišit nemoci napadající hlavně oslabená včelstva a nemoci schopné zlikvidovat oslabená i neoslabená.
U těch prvních je opravdu nesmysl léčit včelstva určená k výběru a dalšímu šlechtění, protože se léčením smaže rozdíl mezi odolným a neodolným včelstvem. Například u té nosemy, klasické. Na NC zatím nemám názor.
U nemocí či parazitů schopných zlikvidovat oslabená i neoslabená včelstva léčit podle mně je třeba.