Archiv Včelařské konference

To není kritizování přípravku s Amitrazem, ale jen podání objektivní informace o jeho nebezpečnosti.
Pořád platí, že je to proti klešťikovy velice účinný prostředek - jen prostě jako vše má své rizika a je na každém jak tyto rizika bude brát vážně a toto riziko podstoupí.
Je to naprosto stejné jako u jiných varoacidů - Thymol, kyselina mravenčí nebo šťavelová. I ty mají rizika jen trochu jiná. Každý pak má možnost svobodně posoudit, které riziko je pro ně rizkovější.
Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne.

Vyměnil jsem na podzim většinu matek ještě před ochlazením při namátkových kontrolách většina včelstev plodovala fumigace bezpředmětná provedu až po dvacátem pokud se oteplí nejméně na dvanáct stupnů jinak aerosol a na jaře nátěr tam kdeč nebyl žádný plod jsem fumigova s minimálním spadem jsem v klidu

rad budu uvadet prispevky

Pustí!!!
Radi si tvé příspěvky přečteme.

On je problém v tom, že nebezpečí rakoviny vytváří skoro všechno, co na organismus nějak působí. Včetně dlouhodobého prachobyčejného mechanického dráždění. Akorát je otázka, jak velké u konkrétní věci to nebezpečí je.
Podle mně, pokud se včely léčí tak, jak se má a dodržuje se hygiena a pokud člověk není profesionální léčitel = který to léčí včelařům za úplatu, neboli pracuje s tím léčivem téměř denně od řekněme září po řekněme prosinec a na jaře nanovo, tak je nebezpečí rakoviny menší než při preferencí některých méně zdravých stránek životního stylu.
například při častém pojídání hodně vyuzených uzenin nebo při používání třeba nábytku, počítače, televize, koberce atd z nekvalitních plastů, které smradíky zamožují vnitřní ovzduší, při častém rozprašování insekticidů v pokojích proti komárům, při častém používání voňavek, při častém používání nevhodných pracích a mycích prostředků, které se nedostatečně opláchnou, takže se dostanou do stravy.... kouření.....
Až nakonec třeba ono vnitřní používání desinkvekčního vodárenského prostředku - oxidu chloričitého, což je skutečně z hledska nebezpečí rakoviny síla.
Cokoliv z toho a ještě spousta dalších běžně používaných věcí, pokud se to děje dlouhodobě, dává větší nebezpečí rakoviny než jednou za čas léčení svých včelstev.
a.
"Ten kdo má v rodině genetické předpoklady, ke vzniku rakoviny (a znám takové rodiny) bude přípravek s již malým potenciálem karcinogenity daleko nebezpečnější (a to objěktivně) než přípravek, s potenciálem poškozením ledvin. Ten kdo kdo geny, které zaručují, že karcinogeny jsou eliminovány (menší sensibilita), tak se jich nemusí tak bát.
Prosím berte to tak, že to není kritika nějakého přípravku, ale jen informace o něm. Berte prosím v úvahu, že každý člověk, rodina má jiné geny a je jinak odolný a navíc má svou hlavu, kterou se může v rámci stanovených pravidel rozhodnout. Buďťe tolerantní a respektujte názory jiných. Zabedněnost nikam nevede a vytváření bubáků (ať už je to ze strany příznivců pesticidů nebo alternaticů) také ne."

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Nebývá při léčbě problém s dospělci včely medonosné při používání amitrazu, ale je problém s vývojovými stadiemi včely medonosné za podmínek, kdy je celý alimentární systém předávání potravy už plně zasažen určitým patogenem. Podle mých zkušeností amitraz, v určitých situacích, i když to zní neuvěřitelně, zhorší celý průběh léčby parazitálního onemocnění. Ty určité situace, ač to zní neuvěřitelně jsou proto, že amitraz je sice prý bezpečným jedem proti roztoči, ale rozhodně nepomůže imunitě a kvalitě potravy, spíše naopak. Celá věc by se mohla objasnit zkoumáním obsahu malpighických žláz všech stadií a kast včely medonosné _gp_
............
JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Zhorší - a možná za to může Nosema C., u které se tvrdí, že zvyšuje vnímavost včel k pesticidům a to až 100x. To znamená, ze i za normálních podmínek bezpečná dávka Amitrazu se stane pro včely jedem. Jelikož Nosema C. je na našich včelnicích čím dál častější a není bez vyšetření mikroskopem jinak detekovatelná, tak šance, že si Amitrazem poškodíte vcelstvo je vyšší.

Podle tabulek je 2.4.Dimethylanilin rozpustný v alkoholu, etheru, benzenu a málo ve vodě.
Z toho vyplývá, že se v první řadě shromažďuje ve vosku jakožto látce odpovídají benzenu a etheru a málo v medu nebo cukerných zásobách jakožto látce rozpustné ve vodě.
Takže ani tak ne se starat o kvalitu medu, ale starat se o větší produkci vosku a víc z koloběhu včelího vosku mezi výrobci mezistěn a včelami odebírat třeba na svíčky.

Kde je problém ,že nemáš celou lahvičku jen pro sebe? V naší ZO si je běžně objednáváme kdo kolik chce, jakož i ostatní léčiva. To pak se chce ozvat na schůzi a prosadit to!

Pravda rozpustnost ve vodě je jen 2% ale vzhledem k tomu, že od 2°C do 194°C je v kapalném skupenství a tedy se chová jako olej na vodě. Jelikož většinou vytáčíme nad 2°C tak ho jakožto kapalinu také vytočíme a cezením neodstředíme.

Viz. : https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

Melting point       2 °C (36 °F; 275 K)
Boiling point       194 °C (381 °F; 467 K)

kde je také:
Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

Nejde o kontaminaci jakýmisi plovoucími zplodinami na medu, pokud neléčíte - nefumigujete zásoby medu, které se hned potom vytáčí.
Jedná se o dlouhodobý kontakt v řádu měsíců, ve vytáčených zásobách od podzimu do cca května, těch zplodin, které pokud se nerozloží, vytvoří ve dvou soustavách med(cukerné zásoby) a vosk z hlediska koncentrací rovnovážný stav. A ty koncentrace se právě rozdělují v podobném poměru vzhledem k rozpustnosti rozpouštědla typického pro danou soustavu.
pro vosk to je benzen, možná ether, pro med to je voda.
Koncentrace ve vosku a v medu se tedy rozdělí v podobném poměru jako je rozpustnost 2.4.Dimethylanilin v benzenu ku rozpustnosti 2.4.Dimethylanilinu ve vodě.
Neboli převážná většina 2.4.Dimethylanilinu se během těch měsíců, kdy se ustanoví koncentrační rovnováha, "usadí" ve vosku a jen málo v medu respektive cukerných zásobách.

To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete.

A nerozloží se - je to stabilní látka.
Navíc to "dlouhodobý kontakt v řádu měsíců" platí při podzimní fumigaci. Pokud použije někdo záčátkem dubna (jelikož dle letáku je povoleno do 16. dubna) tak před vytáčením tak dlouhá doba není.

mám takovýto dotaz,kolik kapek je v lahvičce Varidolu,kdo to ví,odpoví.V příbalovém letáku je velmi podrobný popis návodu na použití a likvidaci.Kolik je kapek v jedné lahvičce se nelze dočíst,jen obsah lékovky 5 ml.Podle mne chybí na co 1 lahvička vystačí,na př. při 2 kapkách na kolik včelstev,při 4 kapkách na kolik včelstev.V dnešní době podle mne včelaři zimují převážně ve 2 nástavcích a jen několik % v jednom a to ponejvíce oddělky.

je totiž kapka a kapka. Takže někdy se nakape víc, jindy míň.
Ale skoro přesně plus mínus +-50% asi tak na těch 50 papírků po dvou kapkách.

"To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete. "
Přesně tak.
Proto je vhodné část vosku z plástů vyvádět z koloběhu vosk - mezistěny - plásty - staré plásty - vosk pryč, třeba na výrobu svíček.

Na veb.stránkách VÚ Dol - léky, je příbalová informace, kde je uveden i počet kapek v lahvičce Varidolu. Tj.cca 140 kapek.Ať se daří. Pavel K.

Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem.
A to přesto,. že už z důvodu gramoty zákazníků (tedy že zákazníci by takový med nekoupili za jejich cenu a ti co to ty nároky nemají si koupí v supráku med z takových krajin kde se ještě amitráz atd používá za lacino) necpou do plodišť chemii s produkty rozpadu které nejsou pod kontrolou.
Protože nerozšiřují stavy tak produkce vosku z víček (hluboké odvíčkování) je pro ně dostačujíí na obnovu plodiště.
Takže vosk získávají jen z nezaplodovaného díla s minimální pracností.
A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena.

Karel

Karle, ty žiješ?
(Zítra vstanu a opařím se čajem.)

"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, plodištní pálí i s dílem."
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.
I když jsou ty produkty rozpadu Amitrazu toxické, tak je jich, pokud se dlouhé roky nepoužívají stejné plásty, tak málo, že riziko je zanedbatelné.
Na stejné nebo větší zdravotní riziko stačí určitě například nakoupit jednu televizi, počítač nebo nábytek nebo koberec atd, který v sobě obsahuje pochybný levný plastový nebo jiný materiál , ze kterého se v bytě uvolňují výpary. Nebo koupit a používat nějaký levný prací nebo čisticí prostředek, voňavku, dezodorant. Nebo používat na svého psa obojek proti klíšťatům, vystříkávat doma pokoje insekticidem proti komárům a mouchám, mít na zahradě pozůstatky ze stavby z vyřazených železničních pražců, topit doma tak, že kouř, i ze dřeva, jde do pokoje a dýchám ho, jíst domácí uzeniny, mít pochybné plasty v interiéru auta, zvláště v létě , kdy do auta praží slunko......
a.
Takový "ekologický" člověk koupí 2 - 4 x dražší biomed a k tomu kupuje podobně dražší biozeleninu a bioovoce a přitom doma a svým způsobem života má takových zdravotních rizik tolik, že v součtu vytvářejí zdravotní riziko třeba 100x vyšší než med ze včelstev ošetřených Amitrazem.

"A vosk ze zaplodovanýh plástů se jim prostě nevyplatí těžit - vzhledem k cenám vosku - na svíčky si koupí vosk od včelařů z východu a 3-4€ po kile - nedávná cena."
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

RP:
On to bude spíš dnešní zrůdný ekologický marketing, který takhle nutí plýtvat.

-----

Proč jsem zrůda která si pěstuje na zahradě pro sebe a rodinu děti jabka bez postřiku, než abych je kupoval stříkaná? :-)
Proč jsme ekologista když si vyberu a pokud si můžu vybrat koupím jogurt z farmy než z krámu?

Jabka na rozdíl od včel mi v ČR žádný svaz zahrádkářů ani MZe nenařizuje stříkat.
I přes to, že obaleč, to je svinstvo, ten létá široko daleko. .-) A měli by si to začít zahrádkáři hlídat (nařídit povinné postřiky a kontrolovat to a hlásit ty co nestříkají) a hlavně pokácet ty volně rostoucí jabloně stejně jako někteří včelaři likvidují divoce žijící včelstva a roje.

Karel.

RP
JJ, 3 - 4 eura za kilo vosku, to je vzhledem k přepočtu platů u nich levnější než je u nás parafín.
Holt by to chtělo prohlásit včelí vosk za obnovitelnou surovinu, zatímco parafín je neobnovitelná fosilní surovina.

----

Pokud tak sleduji ceny, tak zdroje laciných vosků (odkudpak se to asi tak do ČR tahalo? :-) ) se dočerpávají a cena se dostává k normálu.
I když vzhledem k tomu, že pracnost je mnohokrát dražší jak vytáčení medu, tak kolikanásobek ceny medu by to mělo být, aby to začalo být rentabilní - pokud vezmu v úvahu cenu času a práce.
Potom je i těch 300Kč/kilo vlastně málo, pamatuji kdy to bylo 100Kčs - tedy 5-10 hodin ve fabrice.

Karel

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=/search%3Fq%3Dwww.europarl.europa.eu/de/pressroom/content/20111028NEW30562/8/html/EP-fordert-Taten-um-das-Bienensterben-aufzuhalten%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26prmd%3Dimvns&rurl=translate.google.com&sl=de&u=http://www.ebay.de/itm/Neue-Erfindung-Varroa-destructor-Bienen-tten-Varroamilbe-Imkerei-Mittel-/331685848909&usg=ALkJrhjiTJMBrpDHBKD2BqoiTGYZ04-RgA
Doufam že se to otevře.Už to někdo viděl.

uvádím celý odstavec, který se k té "zrůdnosti" vztahuje.
"Jsou farmy, kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:
Z medníkových nezaplodovaných a víček těží vosk, PLODIŠTNÍ PÁLÍ I S DÍLEM."

Co je na tom zrůdného?

Karel

Celkem mne formulace,ze dbaji o vcely a zakazniky z duvodu,ze jsou farmy,rozesmala.Jako reklama je to slogan hezky,ale to by clovek nesmel na jednom zajezdu videt,co jedna z nejvetsich farem cpe do kotle na vyvareni,nebo co nekteri farmari vozi do vyrobny.Do zlutouckeho vosku to ma hoodne a hoodne daleko.Dbat o zakazniky musi byt prioritou kazdeho vcelare,ktery dodava primo koncovemu spotrebiteli,jinak si ani neskrtne.Reputace je jen jedna a ztratit ji,zbyde uz jen lit med vykupcum.JosPr.

Jó já zapomněl napsat.

V zahraničí jsou farmy . . . :-) :-) :-)

Chápu vaše spravedlivé rozhořčení a omlouvám se.

Takže: v zahraničí kde díky tomu že jsou to farmy a musí dbát o včely i o zákazníky, tak tam to mají nastaveno tak:

Karel

Tak přemýšlím kde asi farma pálí, předpokládám stovky nebo tisíce plástů. Na ohníčku nebo si pořizují spalovnu? K ohníčku potřebují souhlas požárníků a spalovna stojí statisíce a víc. On internet je otevřené médium všem a ne všechno je skutečnost.

A co je jednodušší - ty plásty spálit v kotli nebo investovat do nějakých pařáků a kotlů a s finanční ztrátou je vyvařit a pak ještě řešit co se starými rámky - pálit?


Bavíme se o systému s oddělenými plodištními a plodovými plásty - asi dadant, jak zněla otázka

Karel

"Co je na tom zrůdného? "
No to pálení plástů. S mírnou nadsázkou.
a.
Být ty farmy tady u nás a vědět, že například na jednom stanovišti vyřadí během týdne třeba 100 - 200 kilo plástů, tak by třeba stálo za to uvažovat o kočovném zařízení na zpracovávání voští z těch plástů.
Dieselagregát, vana na rozvařené voští na ohřev dřevem a s čerpadlem, kterým by se zespodu brala horká voda na smývání toho voští z plástů do vany, odstředivka na odstřeďování voští - mělo by se to s přehledem vejít na přívěs za auto.
Pokud by u nás bylo pár desítek takových stanovišť či farem, mohlo by se bajočko takové zařízení i při současné ceně vosku vyplácet.
Neb otakhle zpracovat najednou voští třeba z jedné ZO. Menší včelaři by určitě uvítali mít to takhle hotové za jeden den než se s tím patlat v kuchyni a výtěžnost by byla díky odstředivce výrazně vyšší.

Tohle bylo v zahraničí. Minimální mzda s odvody je tam cca 30 000korun, tedy 200 na hodinu. POkud byl v té době vosk za 80 vykupován v ČR tak by si ten pracovník jen prvními dvěma kilogramy teprve vydělal na výplatu.
A farma potřebuje v zimě dělat produktivnější věci - pokud už mají hotovo na jaro, tak prodej na tržišti atd jim přinese větší prachy jak výroba vosku co nepotřebují do provozu.
Farma co má dadant systém má dost vosku jen z víček a vyřazených medníkových plástů a je to bez práce. Jen to vytaví a hlavně nemusí řešit riziko zatažení čehokoli z plodiště do provozu. I kdyby sáhliv případě nouze ke straé chemii.
Je to vyjímečně rozumné řešení pro včely v souladu s ekonomickou logikou.

Mimochodem, jak tady zazněly sympatie k tuzemským farmářům :-) , tak třeba Kolomý do svého provozu dává jen z víček. A vím i o dalších. Rozumný člověk si nedělá iluze o kvalitě vosku v oběhu.
Takže to je i tady, jenže v ČR se vyplatí ten vosk vytavit a prodat. Na výplatu zaměstnance stačí deka vosku, ne dvě kila jako venku.
Holt jsme levní, rádi a ještě se tím chlubíme. :-)

Karel

Včelí dílo se vyvařovalo vždy, pouze dnes v té bohaté společnosti se někde likviduje. A ty obavy o různé chemické látky jsou dány spíš neznalostí. Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky. Nedělejte si iluze o farmářském včelaření a těžbě vosku. Tam je tendence zpeněžit vše co jde. A to i vosk vytavený z plodových plástů. V lahvičce je 5 ml roztoku po 125 mg/ml Amitrazu. Vydělte si to přibližně 33 včelstev po dvou nástavcích a zjistíte, že amitrazu je tolik že není ani viditelný. Několikeré zakouření do včelstev je horší než odpovědné použití Varidolu. Ono se hodně mluví, ale skutečnosti jsou někde jinde. Samozřejmě vosk se dá poškodit různým způsobem, stačí se podívat do odborné literatury, ale z Varidolu není třeba mít strach.

Nějaké informace o přísných rozborech? Kde se dočteme?

Karel

Dlouhodobě se problematice cizorodých látek ve vosku a medu zabývá SVS a chce to sedovat výstupy z VÚV s.r.o., Dol. Chce to hledat nebo jim napsat.

POkud by to dělala SVS tak to jistě bude na webu. :-)
Nic tam není. Nebo špatně hledám?

Takže cituji vás:
"Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky."
-------
Dejte tedy vědět kolik přísně provedených rozborů nebo i nepřísně bylo provedenoa kde jsou informace. Aby tady nebyly jen zbytečné plky.

Karel

Takže takto to odebarli ve Francii
http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72545


V roce 2002 byl zahájen polní průzkum ve francouzských včelínech, který sledoval rezidua pesticidů a zdraví včelstev včely medonosné (Apis melifera). Studované včelíny byly rovnoměrně rozmístěny po pěti místech umístěných v kontinentální Francii. Vzorky včelího vosku byly sbírány jednou ročně po dva roky z celkového počtu 125 včelstev. Byly prováděny multireziduální analýzy těchto vzorků, aby se zjistila rezidua 16 insekticidů a akaricidů a dvou fungicidů. Ve vzorcích byla zjištěna rezidua 14 ze zkoumaných složek. Nejčastěji se vyskytujícími se rezidui byla rezidua tau-fluvalinátu (u 61,9 %), kumafosu (u 52,2 %) a endosulfanu (u 23,4 % vzorků). Kumafos byl zjištěn v nejvyšších průměrných množstvích (792,6 μg/kg). Byla zjištěna rezidua cypermethrinu (u 21,9 %), lindanu (4,3 %) a deltamethrinu (u 2,4 % vzorků). Statistické testy neukázaly žádnou diferenci mezi roky odběru vzorků s výjimkou frekvence reziduí pyrethroidů. Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění.
Phytoma 2007, Octobre, č. 608, s. 8 - 12


Být vámi věnoval bych pozornost této větě:
"Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění."

Nevidím žádný rozdíl mezi našimi a francouzkými zemědělci. Stříkají pole asi stejně, takže proč by měl být náš vosk lepší?
Nebo znáte nějaký důvod proč by se vosk do Čr nedostával ze zahraničí. Strašení o tom jak je čínský med narvaný pesticidy je v běžném repertoáru většinyy včelařů. Když med, proč ne i vosk?

Není tam ani slovo o Amitrazu, alespoň jsem je nenašel. Většina uvedených insekticidů o které se v té francouzské zprávě píše roku 2002 se již dnes nepoužívá respektive je zakázána. V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly. U nás se stále používají prahová množství. Nicméně chovatelé mají možnost se sami rozhodnout jakou schválenou léčivou látku použijí, je to pouze na jejich uvážení, zkušenostech a v neposlední řadě pohodlí. Ono se stalo zvykem čekat na to co rozhodne funkcionář ZO a vlastní mozek nepoužívat. A mezi našimi a francouzskými farmáři je obrovský, Francouzi dostávají násobné dotace a tak si mohou dovolit používat postřik v násobné míře.

No to se nediv, ze ho tam nenajdeš, on byl v některých státech právě z důvodu možných karcinogenních účinků zakázán.

Kolega se ptal:
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Tak to jste mu měl odpovědět vy.

Já napsal svůj názor ke kterému jsem došel jako tomu nejlepšímu z toho co jsme v této souvislosti slyšel, pokud vynechám to, že to nejlepší pro včely by bylo se na MVO SVS vykašlat (protože nikdo neví odkud to SVS má a jak ví že to funguje) a použít rozum.

Ten franc. text jsem náhodou našel, když jsem se opět ubezpečoval že Google neví o tom, že by za poseldnách 5-10 let byly publikovány nějaké relevantní české výsledky. Takže čekám na vaše informace o výsledcích rozborů, ne jen obecné plky.

Na francouzské zprávě je zajímavé tvrzení, že se to do úlů dostává hlavně z vnějšku. Takže nestačí jak se včelař snaží, ovlivní jen část, zbytek je ekologická zátěž zvenčí. Pyrethrojdů rozpráší zemědělci asi víc jak včelaři. Zvlášť teď když jsou zakázány "neonikoidy" aby se zachránilyy včely.

A pak by mě zajímalo jak si může čeký včelař vybrat.
Můžete to nějak upřesnit? To mě pobavilo. Myslel jsme že podzimní dávkování a počet aplikací je přesně určen, stejně tak jak je mu nařízeno jarní ošetření.
Nebo tady máme COCHCÁRNU? :-)

Karel

217.117.209.107:
V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly.

------
Abych se vrátil k tomu podstatnému. V tomto s vámi souhlasím. Debatovat můžeme leda kdy a ve kterých státech a kdy si to kde uvědomili a přestali s tím.
Můžete vyloučit že se sem nedovážel roky vosk z ciziny o kterém tam věděli že je kontaminovaný, který byl podivně levný tak, že držel až do loňska nereálnou cenu (vzhledem k pracnosti ) na 80Kč?

Pokud není vosk v ČR pod nějakou kontrolou - rozbory, tak já pracuji s možností že je to ten vosk kterým jsem strašen na některých přednáškách učitelů včelařství. Tedy jak se v zahraničí cpou jedy do včel o 106.

A pokud si vezmu v úvahu, že ve včelstvu by mohly být tak
3 kila vosku násobeno půl milionem včelstev, je zde asi tak 1 500tun vosku a třeba při roční výměně jen 0,1kg na včelstvo, je ročně v ČR zpracováno 50 tun vosku. ABy byly ty vzorky reprezentativní, kolik rozborů by to tak muselo ročně být?
A na internetu nelze najít za poslední roky ani jeden. :-)

Karel

Není upřesněno to, jakou kontaminaci máte jako tazatel na mysli.

S tím přísným dělením díla si moc nepomůžete, stavební činnost dělnic neprobíhá jen z právě vyprodukovaného vosku. Ona probíhá jaksi neustále i z materiálu který je už v úlu nebo mimo úl.

Mřížka takový přesun materiálu, ať kontaminovaného čímkoli nebo ne, nezabrání.

Pokud chcete vědět přesně odkud a jaký materiál je ve stěně buňky nebo v medném víčku, nebo hlavně medu je potřeba si opatřit mikroskop mít referenční vzorky a alespoň vizuálně určovat původ částic materiálu a potom se můžeme bavit o nějaké kontaminaci konkrétně. Včela medonosná je indikátorem životního prostředí, takže toto zaměření je velmi rozsáhlé. Na určitý cíl najít to či ono v úlu, je potřeba mít správný analytický prostředek a postup.

Hlavním cílem včelaře je, aby měl svůj med nebo vosk čistý, jenže to není z principu chování dělnic včely medonosné možné.

_gp_

......
>Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 20. 10. 2015
varidol
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.

Jsou schválené veterinární léčivé přípravky k potírání varoaázy a chovatel se rozhoduje, který použije. Samozřejmě SVS může nařídit v určitých přípravek a dobu aplikace. Ale je to pouze na chovateli a jestli to nazýváte COCHCÁRNU ta je to tak. Včely jsou chovatele a ten je jako majitel odpovědný. NIKDO JINÝ.

Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.
Ono totiž pro ty hloupější ekologicky zaměřené alarmisty je tady už nějaké desetiletí pastička analytické chemie.
Totiž během posledních 10 - 20 let stoupla citlivost těch nejúčinnějších analytických metod tolik, že jsou schopny určit rezidua z ošetření včelstev, které proběhlo třeba před 20 roky. I kdyby tehdy to ošetření bylo přesně podle předpisů, tudíž s minimálním množstvím vnášených reziduí a i když za těch 20 let bylo koloběhem vosku a výrobou vosku včelami původní koncentrace reziduí, která už je v podstatě zdravotně nezávadná, rozředěna mnohomiliónkrát.
Stejně tak se v tom výsledku analýzy zobrazí rezidua z každého dalšího roku ošetření stejně jako rezidua z předchozích řekněme 20 let ošetřování polních kultur zemědělci na polích okolo toho včelstva. Nebo z dalších zdrojů, deltametrin se třeba používá na impregnaci dřeva nebo na ochranů psů a koček před klíšťaty.
Nebo například třeba zrovna lindan, kterým bylo v té francouzské správě kontaminováno pár procent vzorků, to je insekticid, který je tak 30 let zakázaný a nedá se sehnat. U nás byl svého času účinnou látkou v takzvaném Dymoganu.
a.
Takže u takových analýz je třeba rozlišovat ty látky, kde ta koncentrace je jen tak nízká, že to je v podstatě jen doklad, že tyto látky byly v předchozích desetiletích někde v blízkosti v okruhu třeba několik kilometrů používány.
A ty rezidua, kde je koncentrace tak vysoká, že skutečně znamenají nějaké zdravotní riziko.

"Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju."

Podstatné v první řadě je podle mně dodržovat dávkování a počet ošetření podle návodu.
V druhé řadě bych to viděl tak, že plást, do kterého se zapichuje hřebík s knotem při fumigaci je vhodné použít starý a na jaře ho vyřadit a vyvařit. Případně takhle použít i nějaké další plásty, pokud to neomezí včely. Jinak se myslím nic moc nedá dělat kromě pravidelné likvidace starých plástů a stavby nových.

Jsou schválené veterinární léčivé přípravky k potírání varoaázy a chovatel se rozhoduje, který použije. Samozřejmě SVS může nařídit v určitých přípravek a dobu aplikace. Ale je to pouze na chovateli a jestli to nazýváte COCHCÁRNU ta je to tak. Včely jsou chovatele a ten je jako majitel odpovědný. NIKDO JINÝ.

-------------

Takže se mohu svobodně rozhodnout zda tam třikrát naperu Varidol nebo M1 či M10 (Mx = stejná látka). Nebo čtu ty předpisy špatně?

To mi přijde jako kdybych vám dal svobodně vybrat zda budete jablka na zahradě pro vnoučata stříkat třikrát jedním nebo druhým jedem.
A bude jen na vás, jak se svobodně rozhodnete. :-)

Karel

RP:
Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.


Pokud jste četl pozorně, tak problém je v tom, že nikdo za posledních pár pětiletek žádné údaje o stavu vosku v ČR neuvedl, natož koncentrace. A už vůbec lze pochybovat o tom, že někdo to systematicky sleduje - tedy SVS atd.

Karel

Já to obrátím, můžete víte určitě, že se sem dovážel kontaminovaný vosk? Pokud není žádný rozbor dováženého vosku tak jsou to pouze dohady ne-li poplašné zprávy. Na straně druhé nic nelze vyloučit. Pokud vím, tak se vosk sterilizuje při 120°C a čistí kyselinou, tak jaké množství tam může být cizorodých látek. Obavu bych měl spíš z antibiotik, kterými se můžou někteří zkoušet zastavit mor včelího plodu. Sám jsem dával med k rozboru na cizorodé látky SVS bez jakéhokoli nálezu.

Žádné praní Varidolu do včel neznám. A s M1-Aer a MP-10, tak tam to chce velkou opatrnost a spíš se tomu vyhnout. Tau-fluvalinátem, který obsahují, se vosk kontaminuje velmi snadno a na rozdíl od Amitrazu je stabilní. Znám pouze použití a aplikaci, která je dobře popsána v příbalovém letáku. Používat, ale nezneužívat. A ano, chovatel rozhoduje co použije a žádný funkcionář ZO mu nemůže nařizovat.

Zpráva o kontaminaci potravin lze najít takto: zadat stránky vúv dol, tam na pravé straně zadat:zpravakontaminace a na této stránce je odkaz na rozsáhlou zprávu SVS. Kdo chce najde, kdo ne ten se pouze domnívá.

Zpráva o kontaminaci potravin lze najít takto: zadat stránky vúv dol, tam na pravé straně zadat:zpravakontaminace a na této stránce je odkaz na rozsáhlou zprávu SVS. Kdo chce najde, kdo ne ten se pouze domnívá.

Myslel jsem že debata byla o vosku, jeho koloběhu atd.
Zprávy se mi stahují pomalu, ale z názvu vyplývá, že to bude spíše o potravinách, spíš medu jak vosku.

Já prostě napsal o praxi která mě inspirovala a proč si myslím, že by to byla odpověď na zde položený dotaz.
Pro mě to bylo inspirativní a moje praxe se tímto taky inspirovala. I když vzhledem k tomu, že můj hodinový plat je cca kilo vosku, tak jej nepálím, ale z plodištních plástů dostávám a držím stranou. Přednostně dávám včelám MS z víček a volnou stavbu.

Karel

Žádné praní Varidolu do včel neznám. A s M1-Aer a MP-10, tak tam to chce velkou opatrnost a spíš se tomu vyhnout. Tau-fluvalinátem, který obsahují, se vosk kontaminuje velmi snadno a na rozdíl od Amitrazu je stabilní. Znám pouze použití a aplikaci, která je dobře popsána v příbalovém letáku. Používat, ale nezneužívat. A ano, chovatel rozhoduje co použije a žádný funkcionář ZO mu nemůže nařizovat.

V tomto se dokonce shodneme, škoda jen že leckdo kličkuje.

Na jednu stranu do MVO SVS včelařovi nařídí odevzdat jen měl, na druhou stranu se leckdo snaží prokázat že je 3x fumigace/aerosol povinná, i když to MVO na 2015 nezminuje.

Karel

Ano, 3x léčení není povinné, stačí, v případě stížnosti jiných včelařů na vás, prokázat SVSce jiný způsob léčení (kyseliny) a přitom nemusíte být nijak jinak registrováni (Eko,Bio).

Dneska byly včely celé od cihlově červeného pyly, rousky na nožkách menší, teplota kolem 15 ve stínu, něco v okolí stále kvete, mráz u nás ještě nebyl, kondice včelstev je výborná.

Opavsko 235m

Budu hrubý, ale Eko a Bio ve včelařství je pěkná blbost. Moderní společnost neví co za hlouposti vymyslet a jak dostat dotace za v podstatě za nic. Celé to Eko a Bio je manipulace.

Budu hrubý, ale Eko a Bio ve včelařství je pěkná blbost. Moderní společnost neví co za hlouposti vymyslet a jak dostat dotace za v podstatě za nic. Celé to Eko a Bio je manipulace.

BIOregistrace byl ještě před rokem jediný způsob jak se vyhnoout povinnosti tam dávat povinně Varidol a natírat.

Vynechám to, že se to hodilo i k dotacím, ale to spíše platilo pro klasické zemědělce, včelí farmy v ČR si dotací moc neužily.

Ale pokud chci mít co nejméně kontaminované potraviny tak jsem taky zmanipulovaný?
Já si myslím, že minimum chemie je minimálně dobré pro včely. Protože jde nejen o včely, ale o celou mikrofloru v úlech.

Karel

Ano, 3x léčení není povinné, stačí, v případě stížnosti jiných včelařů na vás, prokázat SVSce jiný způsob léčení (kyseliny) a přitom nemusíte být nijak jinak registrováni (Eko,Bio).



Celkem souhlas. Ale podle čeho bych měl být povinen něco prokazovat? Žádný takový předpis neznám.

V ČR dle statistiky ČSV uhynula asi 1/3-1/2 včelstev. V některých okresech i 80%. Někdo něco vyšetřoval?

Takže jedině snad pokud by začala SVS zjištovat příčinu, mohla by se začít ptát, ale včelař není povinnen něco dokazovat.
Ale teď by to bylo asi trochu pozdě.
A vypadalo by to dost nepatřičně. :-)

Karel

Tak například, v naší organizaci si veterinářka vybrala ke kontrole chovatele s největším počtem včelstev, ohlásila termín kontroly a samozřejmě ji uskutečnila. Kontrolovala pořádek, kvalitu úlů a chtěla vidět záznam o léčení včelstev. Chovatel měl pro každé ze svých šesti stanovišť samostatný záznam a kontrola dopadla dobře. Může to potkat každého z Vás. Vhodný formulář je v CIS.

Ještě upřesním. Byly to dvě dámy veterinářky z SVS KK.

Zkuste toto:
Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku
eagri.cz/public/web/file/3717/Zpravaresidua_1_.pdf

Tak například, v naší organizaci si veterinářka vybrala ke kontrole chovatele s největším počtem včelstev, ohlásila termín kontroly a samozřejmě ji uskutečnila. Kontrolovala pořádek, kvalitu úlů a chtěla vidět záznam o léčení včelstev. Chovatel měl pro každé ze svých šesti stanovišť samostatný záznam a kontrola dopadla dobře. Může to potkat každého z Vás. Vhodný formulář je v CIS.

O včelách si rád popovídám s každým.:-)
Ale je na to třeba pohlédnout realisticky.

Co může vlastně kontrolovat.
Pořádek? Myslím že do standartu 5S co musíme udržovat v práci má asi každé stanoviště daleko. 5S má stanovené normy, podle jakých norem to chce kontrolovat SVS?

Kvalitu úlů? To jako dotažení šroubů, tlouštka stěny, nátěr?

Záznamy? To může vidět u sklerotiků, co si musí vše psát, ale my co si pamatujeme. :-) To citujeme z hlavy. To snad zakázané není.

Karel

Zkuste toto:
Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku
eagri.cz/public/web/file/3717/Zpravaresidua_1_.pdf

-----

Tu znám, proto jsem taky psal že není za posledních deset let. Je z roku 2005. Od té doby jsme náš boj přitvrdili. :-) (Dokonce jsou borci co v rádiu prohlašují že léčíme jen sedmkrát do roka.)

To nevypovídá o tom, že by SVS měla vosk pod nějakou kontrolou.

Karel

On tam někdo psal, že několik pětiletek. Domnívám se, ale opravdu domnívám, že kontaminace vosku je úzce svázaná s medem takže nebo obráceně, když je v pořádku med bude to samé s voskem. V té zprávě jsou komentáře k výsledkům, které jsou platné i pro současnost. Je tam doba rozpadu těch léčiv a to je platné i pro dnešek. Komu stačí mezistěny z víček je dobře a kdo se vrací k volné stavbě nechť to dělá. Běžný včelař se bez výměny vosku za mezistěny neobejde. Možností je dost.

2005 10 let - to jsou dvě pětiletky. :-) jo, letí to. Tehdy jsem byl ještě mladík.

Z mého pohledu je primárnější nyní vosk - vitalita včel. A na to byl i dotaz na který jsem dopovídal.

Vzhledem tomu, že rozpustnost v tucích a ve vodě(medu) je spíše buď a nebo, to asi není to samé.


Tedy spíš vosk je i v medu.
Myslím, že když jsem si to ještě ověřoval, že jsem narazil na práci (Přidal??) kde bylo, že med od včelařů měl významné množství vosku. Což považuji za logické.


A paradoxně by jsme měli dávat na sklenice s medem upozornění že jsou v něm ÉČKA. :-) Bio éčka :-)

Dobrou.


Karel

"Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku "
No zkoumání té kyseliny mravenčí z hlediska reziduí ve vosku byl spíš projekt zaměřený na ždímání nějakého grantu než projekt na nějaké výsledky. Kyselina mravenčí jakožto polární sloučenina neomezeně rozpustná ve vodě, která nemá žádná rozpadová rezidua v podstatě voskem být přenášena nemůže. Na to se stačilo podívat do některé lepší učebnice chemie.

RP:
Kyselina mravenčí jakožto polární sloučenina neomezeně rozpustná ve vodě, která nemá žádná rozpadová rezidua v podstatě voskem být přenášena nemůže. Na to se stačilo podívat do některé lepší učebnice chemie.

Pokud nějaká zpráva obsahuje takové části hned nabývá celá srovnatelné důvěryhodnosti. :-)


Karel

Pro doplnění znalostí by mně zajímala práce Dr. Přidala o obsahu vosku v medu. Některé jeho práce jsem četl a doplňují komplex znalostí o životě včel.

Přátelé mám dotaz: má někdo zkušenosti s převozem včelařského vozu, maringotky, po silnici? Co je potřeba opatřit za povolení?

Nějaká nezávislá zpráva, kterou si výrobce sám nepochválí svůj výrobek by nebyyla?

Tusim,ze pokud nema platnou STK,zaplacene pojisteni a neni na SPZ nema na silnici co delat,soude dle kolegova oflastrovani ve spravnim rizeni,pul roku ridicak a 25 000 pokuty.Prevoz je adrenalinovy sport...Maringotkam odzvonilo,u stavebnich firem se likviduji.JosPr.

Jistě předělané včelařské vozy na cestě nemají co dělat, prý i bez STK se ale dá na úřadě sjednat povolení převozu, podmínka budou nejspíš světla, trojúhelník, co je na tom pravdy nevím.

Praxe je však taková, že jednorázové převozy každý riskne. Větší průser nastane, když bouchne pneumatika někde na hlavní cestě a nemáte rezervu, nebo vercajk.

"Přátelé mám dotaz: má někdo zkušenosti s převozem včelařského vozu, maringotky, po silnici? Co je potřeba opatřit za povolení?"
To už se tady před nějakou dobou diskutovalo.
Kočovný vůz se může převážet ve dvou režimech.
Jednak pokud má řádnou STK, tak úplně normálně jako jiné maringotky.
Pokud STK nemá, tak se může převážet ve zvláštním režimu. Musí stejně splňovat předpisy, takže mít funkční brzdy, světla, pneumatiky, nesmí silnici ničit nebo znečišťovat.
A musí být povolení předem, před a za vozem vozidla s majáčky a kdovíco ještě k tomu.
Takže pokud má kočovný vůz STK, je problém tu STK udržovat, se včelami v kočovném voze na kontrolu na stanici?!!!!!
Pokud nemá STK, je problém s tím cirkusem při převozu.
na konkrétní podmínky a konkrétní povolení bych se ptal na městském úřadě na oddělení evidence a provozu vozidel.
a.
Jinak , pokud by se dneska mělo něco takového dělat, to vidím na výrobu včelínu coby oddělitelné a na stanovišti samostatně umístitelné nástavby nad převáženým podvozkem. U podvozku by pak nebyl problém udržovat STK, takže převozy by byly v pohodě.

google.cz-(PDF) Podminky kocovani-presuny vcelarskych kocovnych vozu.JosPr.

Pro doplnění znalostí by mně zajímala práce Dr. Přidala o obsahu vosku v medu. Některé jeho práce jsem četl a doplňují komplex znalostí o životě včel.

------

Zajímavé, nevím pod jakým vyhledávacím řetězcem jsem to vygooglil. Nedaří se mi to zopakovat, ale teoreticky by měla někde na webu být. Nejsem si moc jist, zda to byla zrovna tato práce, ve které mě to zaujalo - vosk v medu.
Googlil jsem informace o analýze vosku, takže jsem to jen projel a neukládal, nebylo to relevantní k tomu co mě zajímalo. :-)
Tedy zda vosk je pod kontrolou SVS nebo jiného státního orgánu.

Karel

Projedu stará čísla Moderního včelaře, myslím, že to tam někde bude.

Myslím, že ne.

Tohle bylo opravdu výživné, jen jsem to projížděl - hledal slovo vosk - a bylo to na dost stránek.
A mělo to formát zprávy.

Ale nedalo mi to a nacházím jiné zajímavosti:

http://www.hajdamach.cz/clanek.htm

A tady jak se venku léčí skoro každý týden.
http://old.ctpp.cz/cze/article/36-med-je-potravina-s-mimodnmi-vlastnostmi-a-inky.html

Tak například v Bulharsku se léčí l4 x ročně, v jižněji položených zemích asi 24 x a krajním příkladem je Izrael, kde se léčivo vnáší do včelstva až 50 x ročně. Velký počet ošetření je způsoben jinými teplotními podmínkami, kdy včely nemají dlouhou vegetační přestávku v plodování jako v našich zeměpisných šířkách a tedy i roztoč se ve včelstvu množí prakticky po celý rok. Tedy prakticky každý týden se provádí ošetření včel léčivem proti varroáze. Výsledkem je, že z těchto zemí odmítají vyspělé evropské země odebírat med právě pro vysoký obsah reziduí akaricidů (zbytků léčiv proti roztoči) v medu.
Včetně zajímavého (pro pamětníky):
V naší republice se včelstva ošetřují proti varroáze třikrát, maximálně čtyřikrát ročně, najednou na celém území a účinnost ošetření je zpětně sledována vyšetřením všech včelstev na spad roztočů po posledním ošetření

Pokud vám stačí názor Ing.Veselého:
http://www.hajdamach.cz/clanek.htm

Má někdo seriozní zprávu o výši dotace na včelstvo v letošním roce a kolik % z nákupní ceny bude vypláceno za nákup zařízení a včelařských pomůcek ?

http://www.psnv.cz/index.php?option=com_kurzy&task=pvs

čtvrtek 29. 10. v 18 hodin
... Dvě „sestry“... Není to málo... ?
Nemoci včel se zřetelem na virózy a nosematózu s přihlédnutím k varroóze...
Lektoři: MVDr. Martin Kamler (VÚVč, s. r. o.) a RNDr. Tomáš Erban, PhD. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.)

Karel

Má někdo seriozní zprávu o výši dotace na včelstvo v letošním roce a kolik % z nákupní ceny bude vypláceno za nákup zařízení a včelařských pomůcek ?

------

Pokud je tento zdroj dost seriozní:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dotace-EU?pid=123709#pid123709


Tak:
SZIF stanovil pro letošek koeficient 0,6362 z 50% pořizovací ceny

Díky toto nejlepší informace

31,81% z nákupní ceny

Už je známá částka na dotaci 1D

Dnes jsem dostal celkem zajimavy dotaz od vcelare,ktery by rad vice nez 150 vcelstev,ale nehodla byt nazyvan profesionalni vcelar,coz nejspis narazi na legislativu a nezbude mu nic jineho,nez mit vcelstev 149.Vas nazor?JosPr.

Na jakou legislativu narazí chovatel včelstev když má více jak 149 včelstev??_gp_
...........
JosPr (46.135.105.5) --- 29. 10. 2015
Dotaz
Dnes jsem dostal celkem zajimavy dotaz od vcelare,ktery by rad vice nez 150 vcelstev,ale nehodla byt nazyvan profesionalni vcelar,coz nejspis narazi na legislativu a nezbude mu nic jineho,nez mit vcelstev 149.Vas nazor?JosPr.

No mam za to,ze dle EU je profesionalem ten,kdo ma vic,nez 150 vcelstev,koneckoncu je tak stavena i zadost o 1.D.Neni to diskriminace vcelaru? Existuji nejake limity EU,od kolika ovci,koz nebo prasat,prestava byt clovek hobby chovatelem a stava se profesionalem?JosPr.

No mam za to,ze dle EU je profesionalem ten,kdo ma vic,nez 150 vcelstev,koneckoncu je tak stavena i zadost o 1.D.Neni to diskriminace vcelaru? Existuji nejake limity EU,od kolika ovci,koz nebo prasat,prestava byt clovek hobby chovatelem a stava se profesionalem?JosPr.
-----------------------------------------
A co tak začít studovat a přemýšlet, nebo si nechat vysvětlit proč je nyní na žádosti o 1D to rozlišení.

To že do 60 včelstev máte z každého určený zisk i když ho nemáte, není diskriminace? Dokonce na žádost včelařů. :-)

Karel

Je to prosté do 150 včelstev jste amatér a bez jakékoli změny od 151 profesionál. Je to pouze adminstrativní pojmenování pokud to děláte ve svém volném čase. Vůbec nestojí za to se s tím zabývat. A s 1D to nemá nic společného je to platba na včelstvo.

Je to také proto, že prfíci mají možnost čerpat další dotace, na které hoby chovatel nedosáhne. Jde tam o podporu de minimis protože tam je maximální limit lčerpání o nic jiného nejde.

Nepovinost danoveho priznani do 60 vcelstev ci pripadne daneni zisku nad 30 tisic,to jsou znama fakta.No proc ma byt chovatel zovan profesionalnim,kdyz se za nej povazovat nechce,ale hranici 150 vcelstev je do skatule profesional razen?JosPr

Není problém mít třeba 350 včelstev, rozdíl je v tom, že pokud to mám jako podnikání, sociální a zdravotní pojištění, a ze zákona musím podat daňové přiznání. Pokud to dělám při práci, tak podávám daňové přiznání pokud mám víc než 60 včelstev a sociální a zdravotní pojištění neplatím, mám-li víc jak 60 včelstev jsem povinen podat daňové přiznání a sociální a zdravotní pojištění také neplatím. Potom tam jde o podporu de minimis, jestli mně paměť neklame nesmí překročit 30 000 € a nejsem si jistý jestli, asi za poslední tři roky. Co je de minimis je tady: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1998/2006

Z podnikání se státu musí odvádět tři poplatky.
Za prvé daň z příjmu, pokud mám příjem.
Za druhé sociální a zdravotní a ty se můžou odvádět ve dvou režimech.
Pokud je včelaření jako hlavní zdroj obživy, je to takzvaná HLAVNÍ výdělečná činnost. Státu se odvádí zdravotní a sociální vždy každý měsíc. Když není příjem, tak v minimální výši, to je dnes necelých 4000 měsíčně, jinak příslušnými procenty podle výše příjmu.
Neboli člověk každý měsíc nejdřív vydělává státu minimální sociální a zdravotní a teprve potom může začít vydělávat na sebe plus na další zdravotní, sociální a na daň z příjmu.
Pokud je hlavní zdroj obživy jiný, zaměstnanec, starobní , invalidní důchod, student, jiné podnikání, je to potom VEDLEJŠÍ výdělečná činnost. Tam si člověk nejdřív vydělá a teprve až potom část těch vydělaných peněz dává státu jako sociální a zdravotní a potom ještě jako daň z příjmu. Pokud si člověk nevydělá, nedává v režimu vedlejší výdělečné činnosti státu nic.

Pokud nepodnikám, tak daňové přiznání musím dávat ze zákona vždy, pokud dosáhnu za rok více než tuším 15 000 Kč nezdaněného příjmu, i když neplatím ještě žádnou daň z příjmu. Ale nijak se toto nesleduje a nevyžaduje, protože se nejedná o peníze.
Pokud mám příjmu za rok více než 30 000 Kč,dávám daňové přiznání a platím daň z příjmu.

Tohle jsou vseobecne zname veci.Kdyby odpoved mela znit,ze hranice 150 vcelstev je kvuli cerpani dotaci,musel bych klucinovi dat za pravdu,ze dnesni vcelareni ztratilo nadech uslechtilosti a cely system jak vcelarstvi,tak spolku,je pouze o brani dotaci,jako cele zemedelstvi a proto nikdy nebude clenem zadneho spolku,ani systemu natazene ruky.JosPr.

Zařazení profesionální chovatel nebo provoz s více jak 150 včelstvy to je výplod z Bruselu, tam na takové ptákoviny mají čas a jsou za to bohatě odměňováni.

Není to ptákovina, je to o rovné soutěži.

Do 150 včelstev může dávat stát dotace kolik chce, od 150 se to eviduje a je to regulováno.

To by asi bylo řevu, kdyby profi včelaři třeba v Maďarsku brali od státu dotace na export medu.
Takže prostě v EU se to sleduje u včelařů od 150včelstev.

Pokud má někdo víc jak 150 včelstev tak si musí dávat bacha na dotace, nic víc.

Což v ČR nehrozí, tady dotace tečou jinam než k velkovčelařům. :-)

Nepovinost danoveho priznani do 60 vcelstev ci pripadne daneni zisku nad 30 tisic,to jsou znama fakta.No proc ma byt chovatel zovan profesionalnim,kdyz se za nej povazovat nechce,ale hranici 150 vcelstev je do skatule profesional razen?JosPr


To je těžký. :-) 150 je "vnitřní" záležitost EU ohledně dotací.
U nás termín profesionální včelař zná snad leda veterinární legislativa.
Jinak v ČR platí obecně zákony o dani atd a tam se řeší od kdy je včelař "profesionál". A klidně se mu může stát, že bude i při 70 včelstvech a bude mu EU se 150 prd platná, když FU dojde k jinému názoru.

A do těch 60 včelstev, kdyby někdo žádal o sociální dávky, přídavky atd a měl včely, tak by je do příjmů měl napsat, tedy 500Kč ročně na včelstvo, i když neprodá ani kilo medu. :-)
Zkuste se zeptat tam kde dávají různé sociální podpory a chtějí znát příjmy, zda se tam mají psát všechny příjmy. :-)

otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazník otazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazníkotazn

"Zkuste se zeptat tam kde dávají různé sociální podpory a chtějí znát příjmy, zda se tam mají psát všechny příjmy. :-)"
To by mě docela zajímala jejich odpověd.
Pokud se totiž jedná o příjmy z práce pro nějaký subjekt, jako je firma nebo živnostník, tak tam se sleduje doslova každá desetikoruna. Člověk registrovaný na pracáku si může maximálně přivydělat cca 4200Kč měsíčně, pokud je to víc, vyřazuje se z evidence, protože má příjem. A pokud bere nějaké dávky, bílý běžně dosahuje na dávky tak na 2000 - 2500 kč za měsíc, o ty vydělané peníze se mu ty dávky krátí.
Včely chované jako neprofesionál snad myslím zatím nikdo ani nepřiznává. Stejně jako se nepřiznává, když někdo na zahradě očeše jablka z jabloně a někomu je prodá. Pokud nemá těch jabloní dva hektary.

60 včelstev mení nutné dávat do daňového přiznání pokud se jednáo zájmovou činnost.
Pokud však by byl tento včelař registrovaným zemnědelcem pak do daňovéno přizní musí dát i jediné včelstvo

A i kdyby mel 2 hektary,neznamena to,ze prodejem ze dvora okrade nas rozkradeny stat,ktery velke zlodeje nechava v klidu..A zvlastni,ze proti takovemu privydelku neprotestuji ovocnarsti profesionalove,jako Ti nasi vcelarsti.Kdo by pred par lety hadal,ze chlapcum pujde o blaho statni kasy :) JosPr.

"A i kdyby mel 2 hektary,neznamena to,ze prodejem ze dvora okrade nas rozkradeny stat,ktery velke zlodeje nechava v klidu.."
Kromě včelaření, kde je ten limit 60 včelstev,a i ten je sporný, tak jakýkoliv jiný prodej ze dvora musí zdanit, má li být ten prodej ze dvora legální.
To znamená, že když prodává, i kdyby jen za celkem pětistovku za rok, je povinnen vést o tom prodeji evidenci. A potom nad 15 tisíc příjmu musí být to daňové přiznání a nad 30 tisíc příjmu platí daň z příjmu.

Tenhle ten prodej jablek ze dvora,castku 500 a hlavne 15 000 jste Radime vycaroval kde?Zdroj tehle informace?At rozkliknu cokoliv,ani zminka o necem takovem,viz trebas namatkove:www.suroviny.info-kdo muze prodavat ze dvora? Nebo www.vitarian.webnode.cz-prodej prebytku od pestitele a chovatele.Atd,atd.JosPr.

KaJi:"Zkuste se zeptat tam kde dávají různé sociální podpory a chtějí znát příjmy, zda se tam mají psát všechny příjmy. :-)"
RP:
To by mě docela zajímala jejich odpověd.
Pokud se totiž jedná o příjmy z práce pro nějaký subjekt, jako je firma nebo živnostník, tak tam se sleduje doslova každá desetikoruna. Člověk registrovaný na pracáku si může maximálně přivydělat cca 4200Kč měsíčně, pokud je to víc, vyřazuje se z evidence, protože má příjem. A pokud bere nějaké dávky, bílý běžně dosahuje na dávky tak na 2000 - 2500 kč za měsíc, o ty vydělané peníze se mu ty dávky krátí.
Včely chované jako neprofesionál snad myslím zatím nikdo ani nepřiznává. Stejně jako se nepřiznává, když někdo na zahradě očeše jablka z jabloně a někomu je prodá. Pokud nemá těch jabloní dva hektary.
--------------
To je ten for. Proto jsem reagoval na tu "nerovnoprávnost včelařů" vůči chovatelům koz při limitu 150. To někomu vadí a nemá proč a těch 60 ne.
Do daně z příjmu se počítají skutečné tržby, ne vyprodukovaný med, brambory, maso, jabka atd.

Kdyby nebylo v zákoně to o 500Kčs/včelstvo tak je jediné kritérium. Pokud tržím (včetně dotace) víc jak 30 000Kč ročně podávám přiznání, pokud je to zemědělství tak žádná trága. 80% paušál a platím daň 15%. Tedy z 1 000Kč zdaňuji 200 x15% = 30Kč. Tedy 3% z tržeb. Přiznaných!!!

A nic by se neřešilo, kdo by se přiznal, tak by se přiznal. Tak jako financ dneska nechodí po zahrádkářích asi by nechodil ani po včelařích. Jak řekl Klaousek, tato daň je nespravovatelná, dokonce byl ve hře limit 50 000, FU i MF ví, že se to nevyplatí honit.

Jenže pokud je někdo na sociálních dávkách, podpora bydlení atd. a neuvede správně všechny své příjmy, tak to jen čeká na nějakého všetečku. A v zákoně o dani je jasně napsáno, že ze včelstva máte 500Kč příjem pokud jich máte míň jak 60. :-) Velká výhoda. :-)

A co se stane, když neuvedete správně všechny příjmy při žádosti o dávky? A když je uvedete a překročíte limit o 1Kč, přicházíte o nárok.
(To se stalo nám, překorčili jsme za ministra Nečase limit o 18Kč měsíčně a přišli o přídavky na 4 děti - asi 2000 měsíčně. :-) Naštěstí ne kvůli včelám. )

Karel

Skoda,ze tech 50000 neproslo.Ne kvuli vcelarum,ale vuci vsem ostatnim drobnopestitelum a drobnochovatelum,kteri jeste drzi vesnicky styl zivota,diky jim za to.Co vypestuji navic,si taky prodaji.Diky tomu na dvorcich kokrhaji kohouti,kejhaji husy,a beci ovce v zahradach nebo zabuci krava.A jde to i bez dotaci..Jinak by byla vesnice samy anglicky travnik,bazen a zamkova dlazba..Vedle roste satelit,minipozemky kolem domku,ze zvirectva minipes v oblecku,misto ovocnych stromu tuje,bazen,gril-typicky obyvatel dnesni vesnice nebo lidi,kteri se do ni vubec nehodi???..Ta hranice 60 vcelstev mne opravdu netrapi,malokdo je ma,v nasi ZO pouze 1 clovek zvedl ze 40 na 60,a nikdo dalsi nema ani tech 40.Tri neco pres 30 (ja mezi nima) a zbytek drobni vcelari.JosPr.

Skoda,ze tech 50000 neproslo.Ne kvuli vcelarum,ale vuci vsem ostatnim drobnopestitelum a drobnochovatelum,kteri jeste drzi vesnicky styl zivota,diky jim za to.Co vypestuji navic,si taky prodaji.Diky tomu na dvorcich kokrhaji kohouti,kejhaji husy,a beci ovce v zahradach nebo zabuci krava.A jde to i bez dotaci..
------------------------
Vždyť je to snad i jedno, ne? Je to nespravovatelná daň. :-) Ty lidi ty kohouty, vejce atd dávají do výkupu? Nebo prodávají přes elektronickou pokladnu? :-) A pokud dává někdo do výkupu tak snad není problém napsat daň přiznání. Vždyť je to jen 3% z tržeb. Důchodce má navíc v rezervě odpočet na poplatníka, pokud je jen důchodce. To tedy nevím jistě, zatím nejsem. :-)
Že nekokrhají kohouti a nejsou králíci není problém daní. Za komančů byly daně jako prase (tedy vysoké ve srovnání s těmi současnými 3% a platili se z tržeb. Pokud se prodala angorská vlna, nikoho nezajímaly náklady, prostě se to zdanilo všechno) a lidi je pěstovali protože bylo třeba jíst a nebyla jiná možnost si vyydělávat. Dneska raději máknu a pak si zajdu koupit než se starat o hejna a mít posraný schody.

A paradox těch 40/60 je právě problém těch co mají pod 40, protože mají nařízený příjem i když jej nemají. :-) To jsem to napsal nepochopitelně? Každéímu kdo žáadá o soc dávky to může zavařit.
Když mám nad 40/60 tak taky nemusím podávat žádné daň.přiznání, když nechci - nemám přeci tržby nad 30 000Kč.

"Tenhle ten prodej jablek ze dvora,castku 500 a hlavne 15 000 jste Radime vycaroval kde?Zdroj tehle informace?"
Stačí se zeptat gůgla.
Třeba tady:
http://www.ipodnikatel.cz/Danove-priznani/kdo-ne-musi-podat-danove-priznani-v-roce-2015.html
Je to sice pro daně za rok 2014, myslím ale že se to vůbec nezměnilo.

"Vždyť je to snad i jedno, ne? Je to nespravovatelná daň. :-) Ty lidi ty kohouty, vejce atd dávají do výkupu? Nebo prodávají přes elektronickou pokladnu? :-)"
Přesně tak. Bavíme se o lidech, co to dělají po práci, aby něco dělali nebo aby využili zahradu u baráku či chlévek, který ještě nepředělali na obyvák. Víc než nějaká tisícovka na rodinu to nebývá. Případně je to na všelijaký výměnný obchod a podobně.
Naštěstí tyhlety prkotiny dneska stát nechává tak.
Nemáme tady například Dánsko, kde údajně nezaměstnaný na podpoře nemůže doma sám opravit ani kohoutek, protože už ta oprava je u nich považována za výdělek a má vliv na dávky.

V tom linku Radime je kolonka prilezitostne prijmy,konkretne ze zemedelske cinnosti.JosPr.

"V tom linku Radime je kolonka prilezitostne prijmy,konkretne ze zemedelske cinnosti.JosPr."
Jo, už jsem taky dodatečně zjistil.

V diskusi se spojuje několik věcí najednou, které spolu mohou, ale nemusí souviset...
1. Prodej ze dvora je úlitba veterinárním, resp. hygienickým předpisům, které jsou u nás jinak dost drastické a oproti "Západu" zbytečně tvrdé...
2. 60 včelstev je limit pro přiznávání "ostatních" příjmů, pokud: a) nemám žádné jiné "ostatní" příjmy, b) nerozhodl jsem se, že i mých pár včelstev nezahrnu do obchodního majetku (pak bych vykazoval příjmy z podnikání i z toho mála, uplatňoval náklady ve skutečné výši nebo paušál, atd.
Nad 60 včelstev je tedy pouze jistota, že osvobození na "ostatní" příjmy určitě padá...
3. Pokud jde o dávky, záleží "kus od kusu", co musí člověk prokazovat - tj. někdy po něk chtějí i výši příjmů, které se nedaní, někdy i majetek jako takový (asi aby vás donutili ho nejprve prodat, než vás začne živit stát) - takže pokud budete mít např. 100 včelstev á 3 tis. úl, dozvíte se, že dávku dostanete, až jich např. 80 prodáte a tyto peníze utratíte....
4. Rozdíl mezi "ostatními" příjmy a podnikáním není ani tak v počtu včelstev, jako v "úmyslu dosahovat zisku"... Takže stejně jako může být podnikání obhospodařování 20 včelstev, tak jím nemusí být ani obhospodařování 200 včelstev, pokud to neděláte pro "mamon" :-) FÚ bude rozhodovat pokaždé individuálně podle konkrétního případu a podle toho, co "poplatník ukecá"...
5. Limit 150 včelstev je pak určující pro postavení včelaře s ohledem na dotační podmínky a s výše uvedenými body nesouvisí... (Alespoň "zatím"...)

Dobře vysvětleno.Díky.
Ale s tou jistotou daň. přiznání nad 60 včelstev?
Chápu to tak, že když mám třeba 66 včesltev a blbý rok, tak pokud neprodám víc jak za 30 000 tak nemusím podávat daň přiznání,
ale kdybych měl jen 60 a stejně mizerný rok ale měl nějaké jiné prokazatelné příjmy třeba 2000Kč tak pak musím podat přiznání a danit.

Nebo se mýlím?

Bez ohledu na daně, pokud mám do 60 včelstev tak z nich mám podle zákona příjem a měl bych jej uvádět při žádosti o sociální dávky? Bez ohledu na skutečné tržby za med?

Díky.

Karel

Těch 500 Kč/včelstvo je fix příjem, zákonem stanovený, bez ohledu na skutečnost... Tj. bez ohledu na skutečné příjmy za med, vosk, opylení, matečníky, matku, oddělky, dotace atd., pořád počítáte příjmy á 500 Kč za včelstvo... Platí to ale jenom do počtu včelstev 60, pokud jich máte víc, jdete na skutečné příjmy...
Jelikož můžete mít i jiné příležitostné příjmy než ze včelaření a limit pro osvobození je 30 tis. Kč, můžete se přes něj dostat i při nižším počtu včelstev než je těch 60. Pořád ale ten příjem počítáte včelstva x 500 Kč.
Ta "nespravovatelnost" u těchto příležitostných příjmů je v tom, že stát většinou není schopen zjistit jejich skutečnou výši, resp. že je vůbec člověk má nebo může mít...
U včel to ale samozřejmě takto neplatí, protože se včelaři každoročně s vidinou dotace na včelstvo sami "prásknou"... :-)
Takže k Vašemu příkladu:
Pokud máte 66 včelstev a "skutečně" prodáte nula - nula - nic, tak jdete na skutečné příjmy a pokud ty jsou nižší než 30 tis. Kč (včetně případných jiných ostatních příležitostných příjmů), tak nic nedaním, protože to je osvobozené, a pokud to je nad 30 tis. Kč, udáváte skutečné příjmy ze včel, i když jsou třeba nižší než 500 Kč na včelstvo.
Pokud máte těch včelstev 60 a méně, pokaždé počítáte s částkou 500 Kč/včelstvo... Bez ohledu na realitu... :-) Takže ve Vašem případě by byl příjem 32 tis. Kč. Můžete si k němu ale uplatnit příslušné náklady - buď paušál 80% nebo skutečné do výše příjmu, tj. stejně můžete skončit na nule, ale do přiznání to uvést musíte...

Díky, s tím souhlasím.

To jsem měl na mysli, že se někdo rozčiluje nad "nepodstatným" limitem 150 a 60 jej nechává v klidu a přitom je to v podstatě "minimální daň" pro včelaře, tak jak byly kdysi pokusy ji zavést. S tím, že včelařská končí na hraně.
Ale dost lidí aniž to ví se ocitá za hranou. Už jenom tím, že těch 60 zřejmě platí jen tehdy, pokud včelař nepožádá o 1D. Ta spadala kdysi do příjmu, nevím jak dnes.

Karel

No, já myslím, že ta D1 by se měla vejít k té pětistovce... Já to vidím pod tím "příjem z chovu včel"... Dle mého soukromého názoru... :-)

No, já myslím, že ta D1 by se měla vejít k té pětistovce... Já to vidím pod tím "příjem z chovu včel"... Dle mého soukromého názoru... :-)
..................................
To já si pamatuji doby, kdy jsem to dával podle nějakého doporučení ve Včelařství do příjmu a měl jsem s tím boj, abych zjistil čistou hodnotu dotace před "srážkami". Bylo to bráno jako když hnidopiším v účetnictví ZO a moc se ptám.:-) To bylo ještě hodně před 2005 kdy jsem byl člen.

Ale já podával jako OSVČ daň přiznání a nechtěl jsem se nechat nachytat na pitomosti- stát si mohl snadno zkontrolovat zda příjmy jsou větší jak dotace.

Pak se ale začal vydávat při výplatě formulář, kde ta částka dotace byla ručně doplněna.
Takže to bylo už bez boje a předpokládal jsem právě že to zdanění je důvod vzniku toho formuláře.
V té době a možná i dnes se vyplácela dotace do natažené dlaně.
Karel

Ti, co měli včelstva v majetku jako OSVČ, ti museli účtovat o netto příjmech zcela určitě vždycky. Ale v rámci té příležitostné činnosti? Jedině že by někdo ty dotace nepovažoval za příjmy ze zemědělské činnosti... Je fakt, že daně se mění přímo kosmickou rychlostí, takže je klidně možné, že to tak bylo kdysi psané...
Já nemám včely ještě ani 10 let, takže co bylo před tím, netuším... :-)

Ti, co měli včelstva v majetku jako OSVČ, ....

---------------

To já neměl, ale podával jsem danové přiznání a pokud to chápu, tak jakmile je podávám, musím vyyplnit i paragraf 10 (příležitostné příjmy, či jak se to jmenuje), i když v něm nedosahuji 20/30 tisíc, nebo mám do 40/60 včelstev.

Karel

>>> KaJi (194.228.32.28) --- 4. 11. 2015
Re: Dotaz (67424) (67425) (67426) (67427) (67430) (67437) (67439) (67444) (67445) (67446) (67448) (67451) (67452) (67453) (67454) (67455) (67456) (67457)

Ti, co měli včelstva v majetku jako OSVČ, ....

---------------
Je to špatně

Správně je to; ti co mají včelstva a provozují zemědělskou činnost na živ. list, nebo jsou registrovaní jako zemědělci.
příkladně; u ševce je to zájmová činost a u zemědělce živočišná výroba.

Nerad bych zacházel do úplných detailů, protože pak můžeme mít stovky kombinací.... :-)
Sám jsem registrován jako zemědělec, ale včely mám "soukr." - neúčtuju o nich a ani příjmy z nich nevedu jsko příjmy z podnikání... Klidně bych mohl mít část včelstev v podnikání a část "soukr." a pak bych evidoval a posuzoval příjmy z nich samostatně... I zemědělec může mít zájmovou činnost související se zemědělstvím... :-)
Dříve byl limit pro osvobození mnohem nižší - 10 tis. Kč, takže se přes to mohlo dostat mnohem více lidí...