Včelařská konference

Zdravím všechny, také by mne zajímalo, jak jste na tom s medem. U mě teda dost bída. Ve zprávách hovořili včelaři a prý letos konečně slušný výnos. Tak nevím, asi jak kde. Tady: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/

Já ani netočil nestálo to za to.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 6. 2015 11:49:50
Předmět: Re: Snůka.

"Ja na repce poprve vyhorel,8-10 kg na vcelstvo,1,5 km a spatne pocasi
udelalo svoje.(loni primo u repky a 40 kg).Ted se medniky plni pred
ocima,medovice z puklic,malina,zacina ostruzina,nakveta akat.JosPr"

Organizuji pro přátele z okolí kurz CHM. Pro větší zájem přidávám k sobotě 13.6. také neděli 14.6. Kdo z okolí Náchoda má zájem přihlaste se na neděli 14.6. mám ještě několik míst volných. Vašek Ducháč, Vrchoviny tel 737351877.

Ja na repce poprve vyhorel,8-10 kg na vcelstvo,1,5 km a spatne pocasi udelalo svoje.(loni primo u repky a 40 kg).Ted se medniky plni pred ocima,medovice z puklic,malina,zacina ostruzina,nakveta akat.JosPr

Právě že na loňském starším dřevě, je pokrytá bělavým povlakem, vytadá to na tu ojíněnou.

Pokud myslíš mšice v mladých výhoncích , tak to je medovnice smrková a z té
je dobrá snůška . Nic krom puklice velké a medovnice jsem nic nenašel
Jihlavsko Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Petr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 6. 6. 2015 22:09:21

Předmět: Re: Snůka.


"Vysočina - HAvlíčkobrodsko, dnes při obhlídce smrkových porostů zjištěny

poklice smrkové na vrcholu rozvoje, budou končit produkci medovice, puklice

poloskryté vypadají nadějně, je jich docela dost a jsou na vzastupu -

začínají tvořit medovici. Co se týká mšic, něco je na javorech, na smcích

jen sem tam, ale na smrku spatřeny( a to mě znepokojuje) docela početné

kolonie medovnice ojíněné (melecotóza) tak uvidíme, jakto nakonec dopadne."

Vysočina - HAvlíčkobrodsko, dnes při obhlídce smrkových porostů zjištěny poklice smrkové na vrcholu rozvoje, budou končit produkci medovice, puklice poloskryté vypadají nadějně, je jich docela dost a jsou na vzastupu - začínají tvořit medovici. Co se týká mšic, něco je na javorech, na smcích jen sem tam, ale na smrku spatřeny( a to mě znepokojuje) docela početné kolonie medovnice ojíněné (melecotóza) tak uvidíme, jakto nakonec dopadne.

Na vysočině začíná malina a medovnice smrková. Pokud nám to neomokne jako
loni. Letos jsem vyzimoval takl dobře , že mám včely na 44 rámcích 39 x
27,5. Každý den 1 - 2 roje. Při točení jsem nechal 2 matečníky a přesto to
stačilo nato aby vylítli. Vcelku jsem spokojen z řepky. Na sebe vydělali a
když něco vyjde to bude má odměna . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 6. 6. 2015 13:03:42

Předmět: Snůka.


"Severní předhůři Beskyd: Je plno medovice, meduje, co jsem viděl, lípa,

javor, topol a nějaké velké kapky medovice jsem viděl i pod jasanem. Na ten

teplý týden optimálně vyšel květ akátů, nyní tady právě dokvétají.

Komu včely přezimovaly v pořádku, mně bohužel ne, bude mít ke konci

příštího týdne, až to včely zpracují, nejspíš hodně medu."

Severní předhůři Beskyd: Je plno medovice, meduje, co jsem viděl, lípa, javor, topol a nějaké velké kapky medovice jsem viděl i pod jasanem. Na ten teplý týden optimálně vyšel květ akátů, nyní tady právě dokvétají.
Komu včely přezimovaly v pořádku, mně bohužel ne, bude mít ke konci příštího týdne, až to včely zpracují, nejspíš hodně medu.

Jestli relativní vlhkost vzduchu, tak v kombinaci s relativně vysokou noční a částečně i denní teplotou. Což je vlhké dusné zamračené počasí.

Totiž jak jde vzduch do úlu, tak jediná věc, kterou s tím vzduchem včely dokáží udělat, je jeho ohřátí na teplotu úlu. Což je u plodu 35 st C, u zásob sladiny možná jenom 30 st C? . Pokud je v noci venku třebas 5 - 10 st C, tak klidně může být stoprocentní vlhkost. Když včely takový vzduch v úlu ohřejí na 30 st C, je jeho relativní vlhkost odhadem nějak 20 - 30 % a sladina se vysušuje. Totéž je, pokud je den kolem poledne , venku je 30 - 35 st C, ale sucho a relativní vlhkost vzduchu venku je tak třeba těch 50 - 60 %.
Ale když je venku v noci 20 - 25 st C a 100% relativní vlhkosti po dešti nebo ve dne 25 - 30 st C a zase 100 % vlhkosti, tak s tím včely moc nenadělají.
Otvírání oček v nízkých nástavcích nebo jejich netěsnosti vlivem nepřesnosti za nevhodného počasí to ovlivní tak, že z těch otvorů jde na plásty se sladinou studený neupravovaný vzduch. Včely tam nedokáží hnát už ohřátý vzduch se sníženou vlhkostí, který tu sladinu zahustí.
A tak nějakým zvýšeným úsilím, které se odrazí i v menší snůšce sladiny, zahustí přinesenou sladinu jen na pro včely nezbytně nutnou míru těch 20 - 25 % vody.

Podle mne na obsah vody má největší vliv noční relativní vlhkost vzduchu,  
diky vysoké vlhosti v noci, nemá se voda kam v noci odpařovat jelikož vzduch
je již nasycen vodou. To je právě problém května a někdy i června. Také se
tak děje v deštivém období. Žádné otvírání či zavíráni oček to nevyřeší.
Já to řeším čeřicí nádobou. Voda v medu vystoupá nahoru. Spodním vetylem
odpouštím med Který má pak 15 -18% vody. Samozřejmě při tom používám
refraktometr.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 6. 2015 13:53:14
Předmět: Re: Obsah vody.

"Nevím, ale moje zkušenost je obrácená v nástavcích vysokých 24 cm býval med
s 19 až 20% vody, výjimečně méně. V kombinovaném systému plodiště 39x30 a
medníky 39x17 mám med 16- 18% vody. Neotvírám očka, nemám zasíťovaná dna a
česna 200x20 mm. Část den mám nízkých, u česna 40 a vzadu 20 mm. Ze
zkušenosti s otevřenými očky vím, že byly medy s větším % vody."

Nevím, ale moje zkušenost je obrácená v nástavcích vysokých 24 cm býval med s 19 až 20% vody, výjimečně méně. V kombinovaném systému plodiště 39x30 a medníky 39x17 mám med 16- 18% vody. Neotvírám očka, nemám zasíťovaná dna a česna 200x20 mm. Část den mám nízkých, u česna 40 a vzadu 20 mm. Ze zkušenosti s otevřenými očky vím, že byly medy s větším % vody.

Konečně jsem se dostal k tomu, dát fotku trubčiny na mezistěně, koho to
zajímá
http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1152m.jpg
Je to jeden z příkladů, jaké šišoidy na mezistěně stavěly. Vpravo a dole je
vidět mezistěna nedostavěná.
Abych podal objektivní informaci musím napsat toto:
a) v plodištích mnoho trubčiny nemám a neměl jsem ani nikdy v minulosti
b) to, že by na mezistěně postavily jiné než dělničí buňky jsem viděl poprvé
loni, asi 2x
c) jiná včelstva na stejných mezistěnách mají trubčí buňky (a zakladené) jen
na horním a
dolním okraji, těsně u loučky jednu řadu a to jen na některých plástech.
Matka v tomto včelstvu (méně než 3/4 roku stará) se zřejmě stávala
trubcokladnou, ve včelstvu byly matečníky, zřejmě nouzové, na několika
plástech a na zcela různých místech. Zda se včelstvo chtělo rojit nevím,
protože matečníky a plod jsem použil do dvou oddělků abych si tuto linii
zachránil. Oslabené včelstvo se samozřejmě nevyrojilo, i kdyby původně
chtělo.
Jak už jsem psal minule, na starších souších trubčí plod (hrboplod)
nebyl, ale lze to vysvětlit i tím, že nástup trubcokladnosti matky byl v
průběhu 12 dnů zavíčkovaného plodu. Kontrolu stáří zavíčkovaného dělničího
plodu jsem neprovedl.
VP

A během května je to pro včely ještě poněkud náročné, protože v noci venkovní teplota jde často k 10 st C a přes poledne třebas jenom ke 20 - 25 st C.

Výška nástavku sama o sobě tento problém nezpůsobuje. Možných příčin je několik. Může to být příliš otevřené česno nebo očka ve více nástavcích, otevřené zasíťované dno, nebo včelstvo neovládá úlový prostor - příliš mnoho nasazených nástavků. Společným jmenovatelem je ztráta schopnosti včelstva udržet správné mikroklima pro vysušení sladiny.

Zdravím. Mám dotaz. Hlavně na nízkonástavkáře. Je doba točení medu. Včelařím v nástavkových úlech 39x28 cm. Poněvadž začaly nástavky pro mne být těžké, udělal jsem si dadanty, velké plodiště a nízké nástavky na med. Pozoruji již druhým rokem že v nízkých nástavcích je vždy větší obsah vody v medu než ve vysokých, i když jsou nízké nástavky zcela zavíčkovány. Letos např. vysoký 17% a nízký zcela zavíčkovaný 20% vody. Včelstva jsou na stejném stanovišti. Poradí mě někdo jak to vyřešit? Nebo čím to je? Udělal jsem někde chybu? Děkuji.

"on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já. "
No. nevím, jak se to popisuje v literatuře. Já jsem popsal, jak jsem to viděl já při těch příležitostech, kdy se "zadařilo" a bylo včelstvo s trubčicemi nebo trubcokladnou matkou.
Faktem je, že výsledek, co se týká plástů je zhruba stejný. Pokud se plásty s hrboplodem dají znova do včel, tak včely část těch dělničích buněk dají zase do pořádku a odchovávají tam dělničí plod. Ale ta kapacita toho místa plástu je už snížená, protože část dělničích buněk už neopraví a většina trubčích buněk tam taky zůstane. Na druhé straně je dost možné že trubčí buňky, i když menší než běžné trubčí buňky, na jaře lákají matku a tak plást s hrboplodem může být zakladený dřív než běžný plást.

35 kg


---------- Původní zpráva ----------

Od: Majka <marieprecl/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 5. 2015 10:28:55

Předmět:


"Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické

25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka"

Mam v Brne také jednu starsi hliníkovou konev na prodej, ze zruseneho vcelina, i s gumovym vikem. Mel by někdo o ni zajem?

on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse  to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já.
Pokut tomu rozumím dobře tak na Slovensku TRŮDICA je trubcokladná matka, tak
i kladoucí včela.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 5. 2015 8:39:49
Předmět: Re: trubcokladnĂ matka

""Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev
trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v
buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc
vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při
líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale
jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává
stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a
vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat
jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich
zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím
trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na
jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je
hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné
matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát
rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech
buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího
plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic."

35kg po risku, ale záležím na %vody.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Majka <marieprecl/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 5. 2015 10:28:55

Předmět:


"Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické

25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka"

Je to asi 35kg, zalezi jak moc naplníte.

1 Litr medu = cca 1,4kg
Dne 29.5.2015 10:28 napsal uživatel "Majka" <marieprecl/=/seznam.cz>:

> Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické
> 25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka
>

Dobrý den. Prosím, měřili jste někdo, kolik kg medu se vejde do klasické 25l mlékárenské konve. Děkuji. Majka

"Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic.

Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky K zániku takového včelstva pak obvykle u mnoha včelařů dojde kvůli
vžité představa že rojení se zabrání vylámáním matečníků a vůbec nereagují
na jejich umístění v plástu a defakto si tak sami včelstvo zničí protože
vylomí i matečníky pro ticho výměnu nebo i nouzové. Trubčice se nejčastěji
objevují u druhorojů kterým se nevrátila matka ze snubního letu. Prvním
projevem hrboplodu bývá jeho objevení se  na jaře kdy se hrboplod začíná
objevovat v blízkosti horních louček a je to tak první známkou tiché výměny,
ne však  rojové nálady jak si někteří myslí, a jdou rychle lámat matečníky.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 5. 2015 14:28:26
Předmět: Re: trubcokladnü matka

""Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety."
Taky jsem pár včelstev s tubčicemi viděl. Pokud se "zadaří" a včelstvo je
po ztrátě matky hodně silné a není v nástavkovém úlu, kde ho ostatní
včelstva po malém zeslabení a určité ztrátě životaschopnosti - vůle bránit
včelstvo rychle zlikvidují vyloupením, vydrží takové včelstvo s trubčicemi
běžně až dva měsíce, než zkolabuje. Jedná se asi o to, že včely dělnice v
trubcoladném včelstvu pracují podstatně méně intenzívněji než ve normálním
včelstvu s matkou.
Ve včelstvu tak trubčice stihnou vychovat víc trubčích generací a v
plástech tak vytvoří regulérní hrboplod o ploše jednotek dm 2."

Na varroázu jsem použil Thymovar. Má docela dobré recenze, tak jsem byl zvědav, zda skutečně funguje. Překvapivě ano, takže pro mě je to spolehlivé léčivo.

"Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety."
Taky jsem pár včelstev s tubčicemi viděl. Pokud se "zadaří" a včelstvo je po ztrátě matky hodně silné a není v nástavkovém úlu, kde ho ostatní včelstva po malém zeslabení a určité ztrátě životaschopnosti - vůle bránit včelstvo rychle zlikvidují vyloupením, vydrží takové včelstvo s trubčicemi běžně až dva měsíce, než zkolabuje. Jedná se asi o to, že včely dělnice v trubcoladném včelstvu pracují podstatně méně intenzívněji než ve normálním včelstvu s matkou.
Ve včelstvu tak trubčice stihnou vychovat víc trubčích generací a v plástech tak vytvoří regulérní hrboplod o ploše jednotek dm 2.

Dík. Milan

http://www.schimansky.cz/

;-)

Nemohu najít WWW. adresu na výrobce kvasinek Schimanský. Nebo telefon na ně. Můžete mě ji napsat? Dík Milan

Ale jo. Semena různých rostlin, která se v půdě lézají, vyklíčí, když se při zracování půdy dostanou do správných podmínek. Je prokázáno, že lebeda vylíčila po 95letech. Semena se nacházela v sušených cihlách - vepřácích, jejichž stáří bylo známo. Tady šlo o správné pojmenování.

Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 17:00:47
Předmět: Re: trubcokladn? matka

""Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je
zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je
trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější
než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek
slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě
trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po
nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně
trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových
matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze
začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo
způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a
matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve
někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním."

Hrboplod je projevem špatného nebo končícího oplodnění. a včelstvo se samo
připravuje k výměně matky.
Nikdy jsme u takového matku nehledali a úplně stačilo přidat třeba rojové
matečníky. Pamatuj, čím víc do hovna rýpeš tím víc smrdí.
Jednoduché věci mají vždy úspěch.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 17:00:47
Předmět: Re: trubcokladn? matka

""Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je
zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je
trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější
než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek
slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě
trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po
nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně
trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových
matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze
začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo
způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a
matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve
někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním."

To je čistá byrokracie a byrokrati. Stát je za takové produkce bezcenných papírů platí. Musí je platit aby byla vyvíjena nějaká činnost a když se něco stane, vše je vpořádku. Je to mantinel a politická zeď pro papaláše.

Výsledek je ten, že když včelařům vymřou včelstva, tato uskupení nic nedokážou krom přidávání práce. Kdyby napsali, že objeli za období velké zemědělce a vedou zaně evidence pesticidů, které jim vymýšlí, tak by došli nato, že taková evidence je jednodušší a přesnější na úrovni dealerů a prodejců._gp_
..............
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 5. 2015
Pripravky (66915) (66921)

Zdravím, v
http://eagri.cz/public/web/file/395309/Zapis_KPS_z_5__3__2015_final2.pdf
jsem nalezl před pár dny toto:

Je také vhodné zvážit doplnění této analýzy se zahrnutím problematiky
omezování a zákazu používání některých přípravků, které lze očekávat s
ohledem na přehodnocení rizik (neonikotinoidy, glyfosát, chlorpyrifis…).
Analýza by mohla přispět k vyřešení problému, jak tyto přípravky nahradit.

Zde citovaná "Analýza výsledků výzkumu" je tady:
http://eagri.cz/public/web/file/395314/Analyza_RL_vyzkumu_v_CR_opatreni_NAP_c._4._15__4._16_a_4._69__vystup_NAP_2014.pdf
ale to je jen nějaké slohové cvičení na 78 stran

Nějak se nedokážu odpíchnout k dalším informacím. Je tu někdo, kdo ví víc?
VP

Tak musím dostat ty krajíce chleba ze školy spět. Tento výraz je možná
mylný. Třeba ohnice má tuto vlastnost také. Část semene vyklíčí ve správné
hloobce a ta co je hluboko třeba za 3 roky. Je pravda že svazenka je ale
letnička. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 15:41:55

Předmět: Re: Svazenka Re:


"Svazenka a tvrdky = ptákovina"

Nám ještě kvete řepka a když nesvítí , zima, když svítí fouká studený vítr.
První 2 roje a to jeden se rozdělil , asi i mladá matka. To počasí to zrojí
všechno. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 5. 2015 7:46:40

Předmět: Re:


"Uznej že to je dobrá latina Standa



-----



Mně by stačil aby byla otužilá, nemusí létat v noci.



Na javorech louže medovice ale venku necelých 10°.



Je zajímavé sledovat které včely vyletují při jaké teplotě a které ne.



Jsem rád, že favoritky ze kterých jsem odchovávala mají nyní nejlepší

letovou aktivitu. Další podstatné plus.



Karel"

Zdravím, v
http://eagri.cz/public/web/file/395309/Zapis_KPS_z_5__3__2015_final2.pdf
jsem nalezl před pár dny toto:

Je také vhodné zvážit doplnění této analýzy se zahrnutím problematiky
omezování a zákazu používání některých přípravků, které lze očekávat s
ohledem na přehodnocení rizik (neonikotinoidy, glyfosát, chlorpyrifis…).
Analýza by mohla přispět k vyřešení problému, jak tyto přípravky nahradit.

Zde citovaná "Analýza výsledků výzkumu" je tady:
http://eagri.cz/public/web/file/395314/Analyza_RL_vyzkumu_v_CR_opatreni_NAP_c._4._15__4._16_a_4._69__vystup_NAP_2014.pdf
ale to je jen nějaké slohové cvičení na 78 stran

Nějak se nedokážu odpíchnout k dalším informacím. Je tu někdo, kdo ví víc?
VP

Uznej že to je dobrá latina Standa

-----

Mně by stačil aby byla otužilá, nemusí létat v noci.

Na javorech louže medovice ale venku necelých 10°.

Je zajímavé sledovat které včely vyletují při jaké teplotě a které ne.

Jsem rád, že favoritky ze kterých jsem odchovávala mají nyní nejlepší letovou aktivitu. Další podstatné plus.

Karel

Asi bude málo, jiná společnost nabízí v sudech nebo konvích 114.50, to už je lepší. Felix

------
A to jsou borci co nabízí med ve sklenici za 110-120.

Není nad to když se mezi včelaře dostanou ty správné informace. :-)

Karel

Asi bude málo, jiná společnost nabízí v sudech nebo konvích 114.50, to už je lepší. Felix

"Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou. "
No nevím nevím. Pokud jsou ve včelstvu trubčice, tak matka v oddělku je zabita anebo naražené matečníky obvykle zrušeny. Taky pokud tam je trubcokladná matka, tak to automaticky neznamená, že nebude dominantnější než nová matka v oddělku. Zvláště když by včelstvo bylo silné a oddělek slabý, to taky rozhoduje. Pro naražené matečníky platí totéž jako v případě trubčic.
Oddělek bych přidával v případě trubcokladné matky klasickým způsobem, po nalezení trubcokladné matky a jejím odstranění. Ostatně ani stoprocentně trubcokladný plod nemusí bránit takovému včelstvu v naražení nouzových matečníků. Včely tyto matečníky nad trubčím plodem postaví a ošetřují je ze začátku úplně stejně jako by byly naraženy na dělničím plodu. I to by mohlo způsobit, že oplozená matka z přidaného oddělku by jako cizí byla zabita a matečníky oddělku zrušeny. Matečníky na trubčím plodu včely ruší teprve někdy 2 - 3 dny před zavíčkováním.

Svazenka a tvrdky = ptákovina

>>>>Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým
časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo.<<<<
Trochu jinak: Pokud má oddělky, tak stačí i slabý oddělek a přidat do
takového včelstva. Včely si již samy matku vyberou.
Také se patří uvést. Příprava k výměně matky je následující Jelikož je
rozdílná doba mezi vývojem  matky a trubce, tak se napřed objevuje trubčí
plod a teprve později matečníky obvykle na boku plástů.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 5. 2015 13:43:36
Předmět: Re: trubcokladná matka

"Taky je možné do takového včelstva s hrboplodem tak co 5 dnů přidávat plást
s mladým plodem, 1 - 2 dny starými larvičkami. Pokud se jedná o
trubcokladné včelstvo, trubčice se postupně zase vrátí ke krmení plodu a
tak na cca třetím plástu se objevuje naražený matečník, který zafunguje
stejně jako tichá výměna, matka je odchována a pokud se neztratí na proletu
a v úlu je dost včel, rozklade se a včelstvo do podletí, pokud bude mít
dost zásob, obnoví.
Jinak je třeba vždy zvážit, co je lepší.
Pokud je tam dost zdravých málo upracovaných včel, je spíš vhodnější úl
nechat a posilovat ho. Nebo v případě částečně trubcokladné matky i jenom
počkat, až včely rozjedou tichou výměnu.
Pokud jsou tam včely pouze staré a hodně upracované, je spíš vhodnější
umístit nový oddělek na místo úlu a původní včely vytřepat.
Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým
časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo."

Uznej že to je dobrá latina Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 22:07:59

Předmět: Re:


"Jako včelařovi by mi stačila ta zkřížená svazenka s pýrem, kčemu by mi byly

náměsičné včely když by neměly co nosit? Jseš moc neskromnej Stando._gp_

.........

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 25. 5. 2015

Re:



Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci

Standa"

Taky je možné do takového včelstva s hrboplodem tak co 5 dnů přidávat plást s mladým plodem, 1 - 2 dny starými larvičkami. Pokud se jedná o trubcokladné včelstvo, trubčice se postupně zase vrátí ke krmení plodu a tak na cca třetím plástu se objevuje naražený matečník, který zafunguje stejně jako tichá výměna, matka je odchována a pokud se neztratí na proletu a v úlu je dost včel, rozklade se a včelstvo do podletí, pokud bude mít dost zásob, obnoví.
Jinak je třeba vždy zvážit, co je lepší.
Pokud je tam dost zdravých málo upracovaných včel, je spíš vhodnější úl nechat a posilovat ho. Nebo v případě částečně trubcokladné matky i jenom počkat, až včely rozjedou tichou výměnu.
Pokud jsou tam včely pouze staré a hodně upracované, je spíš vhodnější umístit nový oddělek na místo úlu a původní včely vytřepat.
Pokud má včelař dostatek zdravých a silných oddělků a chce šetřit svým časem, může setřepat a zlikvidovat každé takové včelstvo.

Byla by fotka? Jinak trubcokladné včelstvo ruším na přeleták k sousednímu a ze sousedního následně dělám po nějaké době nové včelstvo dříve protože jsou posílené a šly by dříve do rojovky. _gp_
.............

Jiří (81.19.45.6) --- 26. 5. 2015
dotaz

Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?

Záleží na tom,jak to včelstvo je silné.Pokud včely obsedají alespoň 4 plásty,vychytit matku a přidat plást s otevřeným plodem z vedlejšího včelstva doprostřed.Po 5 dnech se podívat a všechny zavíčkované matečníky zrušit,ponechat jen otevřené matečníky. Ale já bych takovéto včelstvo zrušil tím způsobem , že bych se s ním nepáral a převěsil do jiného slabšího včelstva.Vždyť sezona začíná a doplnit stav včelstev je jednoduchá věc.Pokud se jedná o včelaře,který má 2 - 3 včely , tam je rada drahá,jen jej nějak přinutit,aby svůj chov rozšířil alespoň na šestery.Mnozí se tomu třeba musí smát,ale já takové troškaře znám a není jim pomoci.U nás v 430m dokvétá řepka,měli jsme všechny včely oproti dřívějším letům slabší,ale všechny přezimovaly,z řepky mít moc medu letos asi nebudeme.Spoléháme ale na malinu,po malině začne les,u nás jak jehličnatý,tak listnatý a uvidíme,těšíme se.

Já bych k tomu dodal ,že jde podle popisu o přípravu k tiché výměně matky.
Trubcokladné matky tvoří hrboplod (promíchané trubčí a včelí buňky).
Matečníky se budou nejspíše nacházet po stranách rámku. Není nikterak nutné
zasahovat. Někdy u tiché výměny pak kladou i obě matky po nějaký čas spolu.
 Trubčice kladou jednotlivě po více vajíčkách v buňce vždy jsou vajíčka na
boku buňky protože nedosáhnou na dno. Málokdy se z nich  něco vylíhne.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 26. 5. 2015 9:19:33
Předmět: Re: dotaz

"Opravdu trubcokladnou matku? Nebo trubčice... V tom je zásadní rozdíl.
Pokud
najdete matku, můžete jí normálně vyměnit. Pokud matku nenajdete a v buňkách
je více vajíček najendou, bude se jednat o dělnice kladoucí vajíčka -
trubčice. Udělejte si z dobrého včelstva oddělek a udělejte na něj přeléták
(postavíte oddělek k večeru na místo včelstva s trubčicemi) a celé včelstvo
s trubčicemi alespoň pár metrů od úlu smetete do trávy - létavky se vrátí,
trubčice zůstanou na trávě se svitou svých nejbližších a zahynou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jiří <jitesar/=/centrum.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 9:13:23

Předmět: dotaz


"Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý

hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?""

Opravdu trubcokladnou matku? Nebo trubčice... V tom je zásadní rozdíl. Pokud
najdete matku, můžete jí normálně vyměnit. Pokud matku nenajdete a v buňkách
je více vajíček najendou, bude se jednat o dělnice kladoucí vajíčka -
trubčice. Udělejte si z dobrého včelstva oddělek a udělejte na něj přeléták
(postavíte oddělek k večeru na místo včelstva s trubčicemi) a celé včelstvo
s trubčicemi alespoň pár metrů od úlu smetete do trávy - létavky se vrátí,
trubčice zůstanou na trávě se svitou svých nejbližších a zahynou.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jiří <jitesar/=/centrum.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 5. 2015 9:13:23

Předmět: dotaz


"Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý

hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?"

Prosím o radu,zjistil jsem u včelstva trubcokladnou natku/souvislý hrboplod/,jak postupovat když chci včelstvo zachovat?

No ono mnoho letniček vydrží dost mrazu. Záleží hlavně na tom jak rychle je
ohřeje slunce. Rozhoduje tady tedy stín. Zato taková kopřiva zmržá rychleji
i když se říká, že kopřivu mráz nespálí. Pokud tu teplotu srovnáváš s
teploměrem na zdi tak pamatuj. že v otevřeném poli u země je až o 5 °C méně
a tu svazenku pak zničí až vycházející slunce.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2015 19:12:03
Předmět: Re:

"Pepane, nejspíš kecáš. Sem tam pěstuji svazenku na zeleno, už po prvním
mrazíku je pěkně ošvrklá.

J.P."

Kdo máte možnost dnes sledovat STV2 tak ve 20 00 hod tam bude film o mizení
včel.

Pepan

Jako včelařovi by mi stačila ta zkřížená svazenka s pýrem, kčemu by mi byly náměsičné včely když by neměly co nosit? Jseš moc neskromnej Stando._gp_
..........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 25. 5. 2015
Re:

Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci Standa

Je 90 kc za kg medu ve vykupu hodne nebo malo...?

Gupo pokřiž včely se svatojánskejma muškama a budou ti lítat i v noci Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 8:52:22

Předmět: Re:


"Proč by nemohla vzejít když nevymrzne. Jestli byla podiskována zavysokého

vzrůstu, nemohla tak vymrznou protože byla zima bez výkyvů a byla obalena

senem ze sebesama. Mne svazenku sežraly zajíci, takže zbyla na jedné ploše

asi 40a jen hlina a bobky a tedy vymrzla. Zase mám pohnojeno. Svazenka je

špica. Jinak v Jižní Americe podle chytrých herbářů na inetu jde o běžnou

rostlinu která nevymrzává. Kdyby někdo skřížil svazenku s pýrem bez ztráty

nektarodátnosti, dal bych mu nobelovku._gp_"

Pánové oč vám jde? Svazenka má tzv. tvrdky , to je semeno které neklíčí jako
většina. Invazivní jistě nebude. Mám ale tu zkušenost že po vysetí jsem ji
našel až 3 roky , ne jako kulturu , ale sem tam u plotu , někdy v chodníku
aj. Tak tam po zimě něco hodně málo mohlo být. Ale opravdu sem tam Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 5. 2015 8:58:32

Předmět: Svazenka Re:


"Možná některá semena přelehla přes zimu nebo svazenka na podzim stihla

vysemenit. Nebo možná bylo v té oblasti takové počasí v zimě, že nebyl

žádný holomráz a když byl mráz, byly rostliny svazenky pod sněhem při

teplotě kolem nula stupňů a tak přežily. Letos byla ta zima poměrně teplá.

Odolnost mrazu se hned tak snadno významně neposune. Zkoušel to kdysi

nějaký Mičurin a nějaký Lysenko na tom založil politickoui kariéru, ale

jinak nic.

A svazenka hned tak snadno invazivní rostlinou nebude. To by musela být o

hodně vyšší a o hodně hustší."

Pepane, nejspíš kecáš. Sem tam pěstuji svazenku na zeleno, už po prvním mrazíku je pěkně ošvrklá.

J.P.

"Ta světlojší až šedavá barva bývá způsovena vykristalizovanými šupinkami
vosku při telotách nad 20°C samy se zase rozpustí a mezistěny budou zase
krásně žluté."
To žluté barvivo ve včelím vosku je původně z nečistot z příměsí ve voští a je nestálé. Pokud se nechá rozbalený balím mezistěn na světle pár let, nemusí ani na ně svítit slunce, za nějaký rok to sytě žluté barvivo vybledne a mezistěny jsou potom spíš bílé.
Na přijímání včelami by to nemělo mít vliv. Pokud nedojde k ulpívání nějakých nečistot na povrchu mezistěn.

Mezera v plodování předpovídá rojení matka se prřipravuje k letu. Jestli již
není fuč.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: ofka <zofka.vrbovska/=/gmail.com>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 5. 2015 10:00:42
Předmět: matka nekladie

"Presťahovali sme včeli asi pred dvoma týždňami,rámiky boli pekne
zaplodované. Odvety asi dva krát kontrola, nosia med ale zdá sa mi, že
matka neploduje alebo veľmi málo. Vie mi niekto poradiť čo sa stalo a ako
si poradiť?"

Svazenka snese až -5°C a hořčice  i ještě méně. Záleží na rychlosti
rozmrzání.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 5. 2015 14:47:17
Předmět: Re:

"Josefe, s tou nevymrzlou svazenkou s námi pěkně mlátíš o zem. To by musela
být celá zima v teplotách vysoko nad nulou a naseto pozdě na podzim. Ono to
s ní bude trochu jinak!!

J.P."

Ta světlojší až šedavá barva bývá způsovena vykristalizovanými šupinkami
vosku při telotách nad 20°C samy se zase rozpustí a mezistěny budou zase
krásně žluté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 5. 2015 8:05:56
Předmět: Re: hrboplod

"Žlutou barvu mají mezistěny, které jsem dovezl od výrobce minulý týden.
Vybledlou barvu mají mezistěny od téhož výrobce, které mi doma ležely 2 roky
než jsem je vytáhl.
Hrboplod jsem měl od trubčice, to je potom samozřejmě kdekoli.
I normální včelstvo potřebuje trubce, trubčinu. Dopřeji mu dostatek
stavebních rámků. Nemají pak potřebu stavět trubčinu jinde.

José

Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>napsal/a:

>Fotku té trubčiny na mezistěně sem dám za týden, v této době se mají
líhnout
>matečníky, tak jsem do nich nelezl. Je to na 99 procent vadná matka z
loňské
>pozdní tiché výměny. Rojit by se včelstvo nemělo, bylo odebráno na dva
>oddělky po 4 rámcích a nosí pyl i sladinu.
>Jiná včelstva staví většinou normálně, koho to zajímá fotka:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1148.JPG
>ale občas se trubčina objeví i v jiných včelsvech, psal jsem to sem už
loni,
>omlouvám se, ale já to viděl opravdu poprvé.
>
>Srovnání mezistěn těchto a od jiného výrobce, jmenovat nebudu. Velikost
>buněk je přibližně stejná, ještě to pořádně porovnám. Barva je ale
>diametrálně jiná, koho to zajímá, vodorovně a svisle:
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1150.JPG
>http://vpkt.sweb.cz/vcely/PICT1151.JPG
>VP
>"