Včelařská konference

on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse  to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já.
Pokut tomu rozumím dobře tak na Slovensku TRŮDICA je trubcokladná matka, tak
i kladoucí včela.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 5. 2015 8:39:49
Předmět: Re: trubcokladnĂ matka

""Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev
trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v
buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc
vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při
líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale
jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává
stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a
vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat
jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich
zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím
trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na
jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je
hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné
matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát
rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech
buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího
plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic."

"on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já. "
No. nevím, jak se to popisuje v literatuře. Já jsem popsal, jak jsem to viděl já při těch příležitostech, kdy se "zadařilo" a bylo včelstvo s trubčicemi nebo trubcokladnou matkou.
Faktem je, že výsledek, co se týká plástů je zhruba stejný. Pokud se plásty s hrboplodem dají znova do včel, tak včely část těch dělničích buněk dají zase do pořádku a odchovávají tam dělničí plod. Ale ta kapacita toho místa plástu je už snížená, protože část dělničích buněk už neopraví a většina trubčích buněk tam taky zůstane. Na druhé straně je dost možné že trubčí buňky, i když menší než běžné trubčí buňky, na jaře lákají matku a tak plást s hrboplodem může být zakladený dřív než běžný plást.