Včelařská konference

Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky K zániku takového včelstva pak obvykle u mnoha včelařů dojde kvůli
vžité představa že rojení se zabrání vylámáním matečníků a vůbec nereagují
na jejich umístění v plástu a defakto si tak sami včelstvo zničí protože
vylomí i matečníky pro ticho výměnu nebo i nouzové. Trubčice se nejčastěji
objevují u druhorojů kterým se nevrátila matka ze snubního letu. Prvním
projevem hrboplodu bývá jeho objevení se  na jaře kdy se hrboplod začíná
objevovat v blízkosti horních louček a je to tak první známkou tiché výměny,
ne však  rojové nálady jak si někteří myslí, a jdou rychle lámat matečníky.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 5. 2015 14:28:26
Předmět: Re: trubcokladnü matka

""Již jsem viděl několik včelstev s trubčicemi, Tam ale není nikdy žádný
hrboplod, ale jen osamocené trubčí buňky a zrovna to bylo moje první
včelstvo před 55 lety."
Taky jsem pár včelstev s tubčicemi viděl. Pokud se "zadaří" a včelstvo je
po ztrátě matky hodně silné a není v nástavkovém úlu, kde ho ostatní
včelstva po malém zeslabení a určité ztrátě životaschopnosti - vůle bránit
včelstvo rychle zlikvidují vyloupením, vydrží takové včelstvo s trubčicemi
běžně až dva měsíce, než zkolabuje. Jedná se asi o to, že včely dělnice v
trubcoladném včelstvu pracují podstatně méně intenzívněji než ve normálním
včelstvu s matkou.
Ve včelstvu tak trubčice stihnou vychovat víc trubčích generací a v
plástech tak vytvoří regulérní hrboplod o ploše jednotek dm 2."

"Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích
buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné
matky "
Píšeš nesmysly.
Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je hrboplod, plást je trvale poškozený.
Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic.