Archiv Včelařské konference

dovolím si opravit.
Kde se Nacházejí jistojistě vývojová stádia VD

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: goro <goro/=/post.sk>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 2. 2015 10:59:47
Předmět: Re: Denik.cz

"tak v náodede na Varidol to nie je, ale u nás používaný Avartín (tiež
účinná látka Amitraz) aspon uvádza vetu :"Účinná látka neprenikne k
zaviečkovanému plodu, kde sa môžu nachádzať vývojové štádiá klieštika."
či sa včelári dovtípia????"

Nehodlám zpochybňovat používání rozumu, jen jsem chtěl upozornit, že to rozumné tvrzení v příbalovém létáku ´návodu k použití není.

Takže není možné tvrdit že mají včelaři dodržovat návod a ne to dělat po svém.
Tak chápu:
"Problém Varidolu je v chybné aplikaci majitele včel. Ládujou to tam, i když tam je plod. Je to jasné nedodržení doporučení z příbalového letáku."

Tam žádné doporučení o tom že se nemá ošetřovat bez plodu není.

Karel

www.agris.cz-nepravdive informace poskozuji predevsim samotne vcelare.

SVS reaguje na moje výroky. Má v podstatě pravdu, skutečně včelaře varovala. Takže vina za úhyny zůstává především na včelařích, pokud v létě zanedbali péči. Pokud se třeba někteří spolehli na zimní měl, pak je to jejich omyl.
Zůstává ale otázka, k čemu potom slouží vyhodnocení zimní měli?
Broněk Gruna
--------------------------------
www.agris.cz-nepravdive informace poskozuji predevsim samotne vcelare.

Ideální buzerační prostředek pro sehnání stáda ovcí na schůzi ZO.

Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc!
Včelařský rok začíná Sundáním medníků a přípravou  Včelstev na zimu.
Vyšetření měli začíná již u včelaře pohledem na podložku. Z ní by se měl již
dozvědět všechna fakta která mu laboratoř jen potvrdí.
Jestli pak někdo po vyšetření řekne My nemusíme ošetřovat . Tak asi měl na
mysli jen jarní nátěr. Základní ošetření je však počátek Včelařského roku
kdy připravujeme včelstva na zimu.
Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 2. 2015 12:43:06
Předmět: Re: Agris

"SVS reaguje na moje výroky. Má v podstatě pravdu, skutečně včelaře
varovala. Takže vina za úhyny zůstává především na včelařích, pokud v létě
zanedbali péči. Pokud se třeba někteří spolehli na zimní měl, pak je to
jejich omyl.
Zůstává ale otázka, k čemu potom slouží vyhodnocení zimní měli?
Broněk Gruna
--------------------------------
www.agris.cz-nepravdive informace poskozuji predevsim samotne vcelare."

Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc!

Pepan



A co s ním na jaře uděláš, kromě toho že to přečteš na schůzi?

Karel

Pokud se něco najde,použiji nátšr plodu,  Formidol před snůškou dám každý
rok, jako přípravu na sezónu.  Vždy však léčbu zahajuji  ihned po sundání
medníků. podletním ošetřením. Nabízí se, Gabon, Formidol  a jiné aplikace
KM,Dále pak.  Apistan a Varidol.
Pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 2. 2015 14:03:35
Předmět: Re: Agris

"Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc!

Pepan



A co s ním na jaře uděláš, kromě toho že to přečteš na schůzi?

Karel"

U vysetreni zimni meli se pripousti "jista chybovost",ale nikdo neresi jak velka.S pouzitim 2 nastavku na zimovani uz je znacna (velky pocet roztocu zapada po podzimnim leceni do bunek-kdo neveri,at si zkusi souse na jare vyklepat-bude se divit!!!).V momente,kdy se vcelstvo pohne pri otepleni,roztoci padaji na podlozku.A kdo pozna,jestli je roztoc otraveny Varidolem v listopadu nebo prirozene skapal v lednu? Nikdo.Rada z nas zimuje na 3 VN nebo 4 NN,tam je zapadanych roztocu nasobne vic-opet zkuste vyklepat souse ze spodnich nastavku...Cele vysetreni zimni meli je objektivni snad u nejakeho jednopatroveho oddelku a ne u solidniho zimniho vcelsva na nekolika patrech a NEDA se z nej udelat zadny zaver,natozto neco narizovat jako plosne opatreni na VD...JosPr.

A kdo pozna,jestli je roztoc otraveny Varidolem v listopadu nebo prirozene skapal v lednu?
JosPro

Je to poznat jen pod mikroskopem.

Ten co zašel na Varidol má ve tváři otrávený výraz.
Ten co zahynul normálně stářím spokojený.

To je v pohodě, to by laborka za pár korun na víc za rozbor mohla určit.

Problém je že je v tom voští ještě spousta co uhynuly na podzim stářím, mají spokoený výraz, ale včely je vyhodily když začaly uklízet a spadly na podložku v době odečtu, ale uhynuly dřív.


Karel

Dne 5. 2. 2015 v 15:26 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> A kdo pozna,jestli je roztoc otraveny Varidolem v listopadu nebo prirozene
> skapal v lednu?
> JosPro
>
> Je to poznat jen pod mikroskopem.
>
> Ten co zašel na Varidol má ve tváři otrávený výraz.
> Ten co zahynul normálně stářím spokojený.
...už dlouho jsem se tak nad příspěvkem téhle konference nezasmál...:-) V.
>
> To je v pohodě, to by laborka za pár korun na víc za rozbor mohla určit.
>
> Problém je že je v tom voští ještě spousta co uhynuly na podzim stářím,
> mají spokoený výraz, ale včely je vyhodily když začaly uklízet a spadly na
> podložku v době odečtu, ale uhynuly dřív.
>
>
> Karel

Ja spis vidim otraveny vyraz vcelare,jehoz leceni bylo uspesne,ale diky proletu mu napadalo na podlozku 60 brouku,jarni nater plodu zbytecny..A naopak spokojeny vyraz flinka a dmouci se hrud nad vysledkem pri celolednovem mrazu..Krom vyklepani sousi ze spodnich nastavku je velmi inspirativni sledovat pod pletivem denni spad VD,v momente,kdy vcely zacinaji letat a uklizet pro zalozeni vetsich ploch pro plodovani-desiva cisla.Doporucuju vrele vsem.JosPr

Jak jsem pred chvilkou zjistil,nebavim se vyklepavanim roztocu ze spodnich nastavku sam,mudr.R.Hubac ma stejne "zaliby"(vcelarstvi 2/2015,str.54).Timto Radku zdravim a souhlasim s pozorovanim a nahledem na vec.JosPr.

http://www.modernivcelar.eu/clanky/otazky-kolem-zimni-meli.html

http://www.modernivcelar.eu/media/Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD%20zimn%C3%AD.pdf


http://user.mendelu.cz/apridal/text/c062.pdf

Tak mi pripada,ze vyzkumak v Dole chova vcely nekde jinde nez ostatni vcelari,nebot dle vysvetleni dulezitosti odberu zimni meli z jejich stranek,vcely pri proletech roztoci nepadaji na podlozku,ale vcely je vynaseji ven z ulu! Coz je zvlastni tvrzeni,oproti tomu,co muze videt kazdy vcelar na podlozce den pred a po proletu nebo vyraznem otepleni.A podle otazek na ometani podlozek v dotazniku na Ztraty vcelstev 2014 tomu snad v Dole i veri...Nechame se prekvapit k jakym zaverum je dotaznik dovede...JosPr

"Tak mi pripada,ze vyzkumak v Dole chova vcely nekde jinde nez ostatni vcelari,nebot dle vysvetleni dulezitosti odberu zimni meli z jejich stranek,vcely pri proletech roztoci nepadaji na podlozku,ale vcely je vynaseji ven z ulu! Coz je zvlastni tvrzeni,oproti tomu,co muze videt kazdy vcelar na podlozce den pred a po proletu nebo vyraznem otepleni.A podle otazek na ometani podlozek v dotazniku na Ztraty vcelstev 2014 tomu snad v Dole i veri...Nechame se prekvapit k jakym zaverum je dotaznik dovede...JosPr"
Ono to chce uvažovat v trošku širších souvislostech. V Dole mají pravdu, pokud se jedná o úl s nízkým dnem výšky třebas 2 centimetrů nebo ještě méně a pokud se prolety uskuteční tím česnem. Tam včely jdoucí na prolet měl vysbíraí a vynesou ven.
Pokud se jedná o úl s hlubokým podmetem nebo pokud se prolet uskuteční přes otevřené očko mimo česno ve dnu úlu, tak to neplatí.

Nechci polemizovat kolik je nizkych a nebo vysokych den.Vetsina nasich vcelaru pouziva vysoky podmet a varroadna,z nichz vcely nevynesou nic...Metoda flotace je tusim popisovana od roku 1985,od tech dob se technologie posunula od chovu vcel v malych dvouprostorovych ulech k nynejsim velkoprostorovym nastavkovym ulum s pouzitim varroaden k zjistovani spadu.Snad na tento vyvoj mohl za par desitek let Dol zareagovat a metodiku prepracovat a doplnit v "sirsich" souvislostech.Na jedne z prednasek jisty clen zdravotni komise prohlasil,ze metoda vyhodnoceni ze zimni meli je spatna,ale lepsi metodu nemame.A jak se jevi,ani nehledame...JosPr

areagovat a metodiku prepracovat a doplnit v "sirsich" souvislostech.Na jedne z prednasek jisty clen zdravotni komise prohlasil,ze metoda vyhodnoceni ze zimni meli je spatna,ale lepsi metodu nemame.A jak se jevi,ani nehledame...JosPr

--------

Porovnáváš neporovnatelné.
Když si to sleduje včelař sám, tak je to sice funkční a dává informace, hlavně v létě, ale je to zadarmo, a to je hlavní problém a nedostatek metody.
Nejde o informace z měli, jak můžeš číst ve vyjádření pomazanýách hlav včetně mluvčího SVS, ty informace nemají význam krome toho že financují laboratoře a ty potřebujeme zafinancovat.

Jediné čeho je si všimnout je seznam těch co na jednání na SVSD na zimní měli trvají.

Karel

Já osobně vidím nejdůležitější přínos ve sběru měli ten, že včelaři alespoň
jakýstaký  mají pojem o zimním stavu svých včelstev. Kdyby tato povinnost
nebyla tak v září zahodí klíč od včelína a v červnu půjdou hledat nové roje.
Tak se musí nad svým počínáním alespoň trochu zamyslet

Pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 2. 2015 21:06:24
Předmět: Re: Agris

"areagovat a metodiku prepracovat a doplnit v "sirsich" souvislostech.Na
jedne z prednasek jisty clen zdravotni komise prohlasil,ze metoda
vyhodnoceni ze zimni meli je spatna,ale lepsi metodu nemame.A jak se
jevi,ani nehledame...JosPr

--------

Porovnáváš neporovnatelné.
Když si to sleduje včelař sám, tak je to sice funkční a dává informace,
hlavně v létě, ale je to zadarmo, a to je hlavní problém a nedostatek
metody.
Nejde o informace z měli, jak můžeš číst ve vyjádření pomazanýách hlav
včetně mluvčího SVS, ty informace nemají význam krome toho že financují
laboratoře a ty potřebujeme zafinancovat.

Jediné čeho je si všimnout je seznam těch co na jednání na SVSD na zimní
měli trvají.

Karel"

Já osobně vidím nejdůležitější přínos ve sběru měli ten, že včelaři alespoň
jakýstaký mají pojem o zimním stavu svých včelstev. Kdyby tato povinnost
nebyla tak v září zahodí klíč od včelína a v červnu půjdou hledat nové roje.
Tak se musí nad svým počínáním alespoň trochu zamyslet

Pepan

Pravdivé přiznání slabého zdůvodnění zbytečného buzerování většiny slušných včelařů a vyrušování včelstve za mrazů pokud náhodou v zimě mrzne ve jménu řádných členů o jejichž včely se Svaz a důvěrníci starají místo toho aby skutečně řešili nákazovou situaci a nebo se věnovali spolkové činnosti.

Ještě tam chybí podpora spotřeby piva a zemědělství při vybírání měli.

Prostě když dojdou argumenty, ale máme v rukách moc, tak každá blbost je dobrým argumentem, když nemusím nic prokazovat ale mám razítko v ruce.

Karel

"Pravdivé přiznání slabého zdůvodnění zbytečného buzerování většiny slušných včelařů a vyrušování včelstve za mrazů pokud náhodou v zimě mrzne ve jménu řádných členů o jejichž včely se Svaz a důvěrníci starají místo toho aby skutečně řešili nákazovou situaci a nebo se věnovali spolkové činnosti."
Hm, za prvé si myslím, že každý včelař svoje včely kontroluje i v zimě za mrazu a to i bez vybírání měli. Minimálně proto ,aby byl (včelař) v zimě v klidu. Kromě vyslovených lajdáků.
Za druhé pokud jsou úly na podzim správně připraveny pro podložku, vytažení podložky a zhlédnutí měli nebo její shrnutí z podložky do kelímku včely prakticky nijak nerozruší a nezatíží. To už podle mně mnohem víc včely zatíží jeden den hodně větrného počasí, jakých letos bylo spousty. Zvláště pokud se ta prohlídka děje ve správný den, za bezvětrného a pokud možno mrazivého počasí.
A za třetí prohlídka je dokonce vhodná, protože v případě, že něco v přípravě včelstev na zimu selže, lze to velice snadno zjistit a včely pak lze poměrně snadno zachránit, když nijak jinak, tak aspoň jejich připojením k jiným.
Za čtvrté kontrola měli spadlé na podložku ještě dlouho zůstane nejspolehlivějším a nejrychlejším způsobem, jak sledovat zimování včelstev.
Je už vidět, že lepší bude za pár let sledovat včelstva nějakou endoskopickou kamerkou malého průřezu, zatím ale je tato technologie málo rozšířená, drahá a pro manipulaci v zimě za mrazů je současné nějaké levné provedení zatím ještě neobratné a pro práci za mrazů málo spolehlivé.

RP:
Hm, za prvé si myslím, že každý včelař svoje včely kontroluje i v zimě za mrazu a to i bez vybírání měli. Minimálně proto ,aby byl (včelař) v zimě v klidu. Kromě vyslovených lajdáků.
Za druhé pokud jsou úly na podzim správně připraveny pro podložku, vytažení podložky a zhlédnutí měli nebo její shrnutí z podložky do kelímku včely prakticky nijak nerozruší a nezatíží.

----------------
Letos možná ano, ale jsou roky kdy to znamená vzít lopatu a odhazovat z úlů sníh aby se člověk dostal k česnu.

Pod sněhem schovaná včelstva - to je to nejlepší co je může potkat. Tak proč jim to bourat?
Jestli se dá bez vyrušování odházet sníh - já to neumím.

Na kontrolu stavu mi stačí nadzvednutí víka.

Od té doby co mám velké-dlouhé rámky nevím o tom, že bych měl důvod v zimě zasahovat abych něco zachraňoval. A teď když je cukr pod 15Kč - no nevím proč by měly být do února na suchu.

Čas na prohlídku bude tak na konci února, březen, to už budou pár týdnů plodovat a bude něco vidět. Tedy pokud by bylo něco špatně.

Karel

Kdy takové roky byly, aby se ke včelstvům bylo třeba prohazovat s lopatou? Pokud to není někde v horách, kde místo deště přibývá jen sníh od listopadu do března tam bych to bral. Nějak 800 metrů nad mořem a výš. Ale zase tam usuzuji, že takový včelař odveze své včely zimovat někde do nížiny, kde mají o 14 dní, měsíc časnější rozvoj a nahoru je doveze až na první snůšku.
U nás - severní předhůří Beskyd, je takový sněhový rok tak možná jednou za 30 let nebo tak nějak.
Kromě toho v dobře dělaném úlu stačí odhrábnout sníh zezadu z zadního víka dna úlu nějakým smetáčkem a zbytek úlu se nijak z té metrové vrstvy sněhu vůbec vytahovat nemusí. Měl není pak žádný problém, pokud se chce měl vytahovat.
S ostatním by se dalo i souhlasit.

Kdy takové roky byly, aby se ke včelstvům bylo třeba prohazovat s lopatou?

Loni a letos ne.
Nemyslím prohazovat cestu ale úly zasypyné sněhem tak že není přístup k česnům.

Karel

"Loni a letos ne.
Nemyslím prohazovat cestu ale úly zasypyné sněhem tak že není přístup k česnům. "
Však ano, minimálně 60 - 80 centimetrů sněhu.

Přátelé četli jste někdo tento velký článek o včelaření-medaření a léčení.

Karle podepíšu se pod tvoje vyjádření bez výhrad.Je neuvěřitelné jaké argumenty naši představitelé vytáhnou,ale většina mlčí hlavně když nám dají dotace.Letošní rok je volební tak je třeba vše zvážit a udělat změny.Já třeba začnu od sebe,končím s funkcí v naší ZO. Co bude dál už asi tuším,ale zatím je čas na další rozhodnutí.

Loni a letos ne.
Nemyslím prohazovat cestu ale úly zasypyné sněhem tak že není přístup k česnům. "
Však ano, minimálně 60 - 80 centimetrů sněhu.


---------------

To snad není nařízená výška česen, já ji mám cca 25-50cm.

Karel

No, já s výškou česna pod takových 35 - 45 nejdu, protože potom je dno a občas i první nástavek zaprasený blátem, co při dešti stříká ze země.
Proto říkám sníh musí být vyšší než 60 - 80 cm, aby byl problém s vyhrabováním zadků dna a vytahování podložek.

No, já s výškou česna pod takových 35 - 45 nejdu, protože potom je dno a občas i první nástavek zaprasený blátem, co při dešti stříká ze země.
Proto říkám sníh musí být vyšší než 60 - 80 cm, aby byl problém s vyhrabováním zadků dna a vytahování podložek.
------------

Buď jseš egoista nebo si nějak nerozumíme.
Soudíš jen podle sebe. Představa, že to někdo dělá jinak
nebo má jiné podmínky je pro tebe mimo.

Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš.
A to mám včely v místě svého zimního bydliště a jsme docela fit. Je dost starších včelařů co kvůli tomu musí cestovat dvakrát v zimě na chalupy.
Měl jsem tady jednoho včelaře souseda s chalupou v lese.
V létě bezva ale v zimě pro člověka ve velmi dobré kondici.

Karel

"Soudíš jen podle sebe. Představa, že to někdo dělá jinak
nebo má jiné podmínky je pro tebe mimo. "
Proč si to myslíš? Já jen píšu, jak to mám já.
Takže je pak otázka, kdo je tady mimo.
.a
"Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš. "
Neznám nikoho, kdo by prohazoval pár kilometrů sněhu lopatou. Všechny co znám, včetně mě by si za takových podmínek prostě obuli lyže. Taky jsem měl svého času včely v lese a taky jsme tam jezdili na lyžích, když to bylo výhodnější než jít hlubokým sněhem v botách.

> Vyšetření měli slouží jen pro jaro. Nic Víc! Pepan
> A co s ním na jaře uděláš, kromě toho že to přečteš na schůzi? Karel
doplnění z diskuze "Včelařské fórum" z dnešního poledne
> Od kdy je metodika závazná pro včelaře? Domníval jsem se že MVO SVS. KaJi
Zdravím,
sice jsem nechtěl reagovat, ale musím napsat pár řádek. Hledám informace na
různých místech. Například příspěvky "Úhyny podzim 2014" na vč. fóru jsem
přečetl všechny. Dověděl jsem se tam mnoho zajímavého, například jak správně
strouhat vosk na měl, zda roztoče ze vzorků vybírat, nebo naopak přidávat,
pohádky o tom, roztoči jsou na loučkách a pak padají v obrovském množství do
zimního vzorku.

Ano několik jich může spadnout. Porovnával jsem v minulosti spad po první
fumigaci. Po hodině, po třech hodinách, po šesti hodinách. A výsledek?
Zřejmě všichni roztoči byli ještě živí. Pohybovali se různě více či méně
koordinovaně. Pokud se roztoči neudrží na včalách a nekoordinovaně se mnoho
hodin pohybují, tak jich 99,999 procent z louček spadne. Jen připomínám, že
mám 11 rámků 39x24 v nástavku "na fest" takže jsou přesně pod sebou. Spad v
druhém týdnu po fumigaci je téměř nulový.

A teď k vyhlášce SVS. Ta snad platí pro každého chovatele včel. Stejně jako
povinnost registrace v Hradištku.
MVO je snad MIMOŘÁDNÉ veterinární opatření. Tedy se týká například ohnisek
moru.

Výsledek zimní měli - vím co jsen tam poslal (nic neupravuji), tak vím zda
budu natírat a pokud je počasí včas natřu. Na výsledky nemusím čekat.

Omlouvám se za "tón", kterým jsem to sem napsal. Opakovaně se v mém okolí
objevilo podezření na mor. Před pěti a čtyřmi roky byly vzorky negativní,
nikdo včelstva nedovezl (prý) . Už chodím po lesích a hledám nějaký opuštěný
včelím. Ale okolo jsou blízko vesnice a co je na půdách stodol se nikdo
nikdy nedozví.
VP

Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich) nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...? Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny smysl.JosPr.

Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
 Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 2. 2015 14:12:19
Předmět: Re: Agris

"Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich)
nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na
tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast
roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam
pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich
v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...?
Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej
kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny
smysl.JosPr."

Takova statistika je na (!). Zadny smysluplny udaj neda,jen se podle ni nakresli par barevnych grafu o nicem...JosPr

Dnes výr.čl. schuze . Tyto názory co píšete jsem přednesl , o rostočích
popadaných v různou dobu. Výsledek od zástupce OV. Tak když tomu nevěříte
tak na jaře natírejte. Nic nepochopil nebo nechtěl Jedině kdybi ti rostoči
mrkali nebo nemrkali Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 8. 2. 2015 14:40:26

Předmět: Re: Agris


"Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s
toho

vyvozujete naprosto hloupé závěry.

Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých

uliček.

 Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 2. 2015 14:12:19

Předmět: Re: Agris



"Tak docela "pohadky" to nejsou...Vyklepte si souse ze spodniho (spodnich)

nastavku,200-300 roztocu zakutalenych v bunkach tam bude.A ted zalezi na

tom,zda li se zimni chumac v lednu nepohne a nebo pohne a vyhaze cast

roztocu lezicich par tydnu,mesicu na podlozky.A tak se ptam

pr.Potuzniku,natirate na zaklade vice nez 3 roztocu a) prirozene uhynuvsich

v lednu nebo b)uhynuvsich v listopadu,prosinci nebo zabitych fumigaci...?

Na lahvicce neni vzkaz pro roztoce "az si cuchnes varidolu,prosim padej

kolmo dolu".Jsem pro vzorky zimni meli,ale na MVP! Na VD nemaji zadny

smysl.JosPr.""

"kdyz tomu neverite,tak natirejte" Chapal nejspis dobre,jen si nechtel palit prsty.S dogmaty se prece nebojuje..Shlidl jsem avizovane Vcelarske forum,chlapci maji bujnou fantazii...Dokud vysetreni meli SVS nezrusi,tak to plati,byt s tim vnitrne nemusime souhlasit.Muzem leda uvadet argumenty,proc je to prezita metoda.Jak pise Pepan,dulezite je kolik je na podlozce radku a jak jsou dlouhe.Mrtvolky jsou uz diskutabilni,vcely odletaji casto umrit ocky..JosPr

Nevím co tu řešíte spad mrtvých roztočů, normálně namátkově zafumigujte po proletu v jedněch až čtyřech podle množství včelstev na stanovišti a během jednoho dne počítejte kolik odpadne - ty čerství se částečně pohybují. Já to dělával a stejnak mi i po následném jarním nátěru stanoviště padali do konce podletí jak hrušky. Tím chci sdělit, že ani jasná detekce a zjištění stupně zamoření po vyzimování, následné přeléčení nátěrem, nemusí zákonitě znamenat výhru a potlačení VD během následující sezony. Míval jsem dojem, že čím více chemie jsem do včel pral, typu varidol, tím hůře se mi dýchalo, bylo mi více blbě a to samé i včelám.

K řádkům na podložce, tak ty nemám, bo mi rejsci a myšičky našli česna a i přes zaplechování se pohybují v úlu po dně jak ve spíži a požírají jak včely, tak i měl. Mám čímdál větší problém stím, abych nějakou měl vůbec měl. Z myšího trusu toho asi moc nezjistí. ... Chlapi mi radí, abych si ji chystal už vlétě, ale jsem asi moc velký poctivka a lítám v zimě podle všeho asi jak šašek abych si splnil podle nařízení SVS co mám. Zase to není moc práce nyní, když nemusím odevzdávat každé ZO měl zvlášť, ale vše dám zaráz a za sebe, zaplatím a mám ušetřeno nejen na čase ale i na penězích za benzin a telefon, kvůli objíždění celého okresu a předávání vzorků na více míst jak tomu bylo 2x loni, jeden měsíc VD druhý mor.

_gp_

Z toho nesouhlasu vyplývá nerespektování toho nařízení a to se projevuje dle ankety (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vysetreni-zimni-meli-anketa-2) na VF tím, že téměř 50% to měl buď přebere nebo si ji vyrobí. Je to jasný důkaz, že ji i členové svazu považují za zbytečnou, nic neříkající. Ostatně výsledky a vývoj varroázy v předchozím roce to dokládá.
Pakliže vyšetření stanoviště (do 25 včelstev) stojí 25kč (dle Vú DOL) tak 51tisíc včelařů co má cca 55tisíc stanovišť znamená vyhození 1,4 miliónu korun a zbytečná práce důvěrníků. Investovat tyto peníze do vzdělání nebo na rozbory úhynů by bylo efektivnější.

> ... roztocu zakutalenych v bunkach tam bude. JosPr.
Děkuji za reakci. Letos jsem odebíral měl z 12 včelstev (nejen svých),
10 zimuje ve 2 nástavcích. Všechna včelstva měla podzimní plod a matku v
horním nástavku, teď sedí přes oba nástavky a sunou se za zásobami nahoru.
Horní loučky rámků dolního nástavku jsou obsednuté včelami. Nalezl jsem 7
roztočů, z toho 4 v jednom, krajním, včelstvu. V listopadu do nich byl
přivěšen malý oddělek s mladou matkou. Zkusím, až počasí dovolí současně s
výměnou souší za mezistěny hledat roztoče v buňkách. Stanoviště mám 600 mnm,
zde se včely mezi vánocemi a prvním týdnem v únoru asi moc nepohybují. A
nevěřím, že na jižní Moravě to v této době bude o mnoho jiné.

> A tak se ptam.... na zaklade vice nez 3 roztocu JosPr.
> normálně namátkově zafumigujte po proletu _gp_
K nátěru plodu. Ten jsem zatím nikdy nedělal. Uvažoval jsem, že letos
budu muset. V zimní měli ale bylo roztočů málo, což mě mile překvapilo. Mám
vložené podložky a ještě to přehodnotím. Asi dám na radu gp, u toho
"nejhoršího" včelstva provedu fumigaci napřed a pokud bude spad řekněme nad
5-10 roztočů tak provedu i nátěr plodu. Nejde mě o to, mít za každou cenu
"nulu". Jde o to, že pokud je na stanovišti velmi slabé včelstvo, je start
loupeže jen otázkou času. A s tím spojený přenos parazita VD a dalších
chorob do loupících včelstev.
VP

KaJI:
"Až budeš prošlapávat cestu pár kilometry sněhu s lopatou tak uvidíš. "
RP:
Neznám nikoho, kdo by prohazoval pár kilometrů sněhu lopatou. Všechny co znám, včetně mě by si za takových podmínek prostě obuli lyže. Taky jsem měl svého času včely v lese a taky jsme tam jezdili na lyžích, když to bylo výhodnější než jít hlubokým sněhem v botách.

----------------------

Porozumnění psanému textu. :-)

Prošlápávám si cestu s lopatou v ruce abych se s ní dostal k česnům, pokud napadne sněhu třeba jen jako do dneška - na zavátí česen před úly to stačí a než to odhrabávat rukama je na to lapata lepší.

Pokud bych si měl prohazovat cestu, napíšu že si cetu PROHAZUJI.

Mimochodem, vlastním sněžnice a to je na takové výpravy pokud je sníh to nejlepší. :-)
A pokud by jsi jel ke včelám na lyžích, tak by jsi viděl že je to blbost. Tam je muíš u úlů sundat a jseš bez nich po kolena ve sněhu pokud sníh je. :-)

Karel

Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)

pepan

..................

To tady píšeš už pět let co se víc než porkázalo že podle měli nejde přepdoídat napdaení včel rozotčem.

Tak už konečně řekni k čemu ta statistka je, komu slouží,kdo s těmi daty pracuje, kdo je vyhodnocuje?

Karel

Odevzdávání měli beru jako nutný rituál. _gp_

"Prošlápávám si cestu s lopatou v ruce abych se s ní dostal k česnům, pokud napadne sněhu třeba jen jako do dneška - na zavátí česen před úly to stačí a než to odhrabávat rukama je na to lapata lepší. "

To by mě zajímalo, kolikrát jsi to v posledních 30 letech dělal. Já vezmu do tašky , když už je hodně sněhu, lopatku na uhlí a smetáček na ometení zadku dna od sněhu. Potom pevnou podložku, protože podložky v úlech mám z tvrzeného papíru. Na měl potom větší neostrý nůž na shrnování měli z podložky a sklenici s širokým šroubovacím uzávěrem na měl a na ty včely, které nožem neshrnu rovnou z podložky.

"K řádkům na podložce, tak ty nemám, bo mi rejsci a myšičky našli česna a i přes zaplechování se pohybují v úlu po dně jak ve spíži a požírají jak včely, tak i měl. Mám čímdál větší problém stím, abych nějakou měl vůbec měl. Z myšího trusu toho asi moc nezjistí. "
Staří zkušení včelaři už před před hodně desítkami let zjistili, že když je česno do úlu zůžené na 6 milimetrů, nedostane se do úlu žádné zvířátko a včely v pohodě projdou. Jiní ještě zkušenější včelaři , co nechávali česno větší, tam dávali proti vniknutí těch zvířátek kus staré kovové mateří mřížky anebo si dělali ze silného drátu či plechu hřebeny s roztečí těch 6 milimetrů.
Píšu zvířátka, porotože rejsek je hmyzožravec, zatímco myši, hraboši a myšice jsou hlodavci.
Moje zkušenosti jsou potom taky takové, že pokud není rok se zvlášť extrémním přemnožením těchto zvířátek, skončí jejich invaze do volně venku stojících úlů s napadnutím většího množství sněhu, který je zažene pod sníh a do nor pod zem.
Proto taky preferuji spíš občasné prohlížení úlu na podzim a v zimě. Kdy se přítomnost těch zvířat dá zjistit a potom se dají vyhnat z úlu dřív než napáchají fatální škody na včelstvu.

Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování
je k ničemu.  Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však
bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti. Jako
jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější.
Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka či
mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a
proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů a
zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel
vede jen ke zhoršení výsledků.
Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět,
neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi
jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a
těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost
těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.

pepan
 



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 8:29:48
Předmět: Re: Agris

"Objevujete věci dávno objevené s kterými se ve statistice počítá. Jen s
toho
vyvozujete naprosto hloupé závěry.
Pro vás je hlavním ukazatelem Počet mrtvolek na dně a množství obsednutých
uliček.
Všechny ty tady omílané canci jsou na (!)

pepan

.................

To tady píšeš už pět let co se víc než porkázalo že podle měli nejde
přepdoídat napdaení včel rozotčem.

Tak už konečně řekni k čemu ta statistka je, komu slouží,kdo s těmi daty
pracuje, kdo je vyhodnocuje?

Karel"

Je to lepší.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 8:51:35
Předmět: Re: Agris

"Odevzdávání měli beru jako nutný rituál. _gp_"

Je to lepší.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 8:51:35
Předmět: Re: Agris

"Odevzdávání měli beru jako nutný rituál. _gp_"

Zdravím,

Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor.
Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště.
Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po
roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na
mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.

Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním
zdroje moru, uvažuji takto:
Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné.
Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině,
kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo
zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je
pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní.
Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc
hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu,
kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly
léta na půdě stodoly?
Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od
místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není.
Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze
kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O
žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy
nebyly, nedal.
Předem dík za jakoukoli reakci
VP

Pokud se prokaze zdroj nakazy(prevoz jiz nakazenych vcelstev),tak je to dobre pro ostatni.Horsi je pokud se ohnisko najit nedari,protoze mozna uz neni,bylo odejeto,zlikvidovano,uhynulo..Na prenos z dutin moc neverim,i kdyz mozny je.Spis vidim za vinika lidsky faktor,prenos dilem mezi vlastnimi stanovisti,odflaknuta dezinfekce.Nas posledni pripad MVP jde na vrub lidskemu faktoru a debilite.Vcelar spalil stanoviste,na fotkach v mistnich novinach slzami zality starecek s ohynkem v zadech.Posleze tento blb vyzebral 2 roje,vytahl z kulny 2 prastare uly a NASTRKAL do nich USCHOVANE SOUSE !!! Dalsi jaro palil zase..SVS ho oflastrovala,vcelari vyhodili ze svych rad.Dnes uz nastesti nevcelari..JosPr

Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování
je k ničemu. Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však
bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti. Jako
jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější.
Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka či
mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a
proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů a
zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel
vede jen ke zhoršení výsledků.
Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět,
neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi
jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a
těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost
těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.

pepan

--------------
S tím se dá souhlasit, na udržení včel potřebuji zdravý rozum a znalost (odhad) skutečného stavu nákazy a hlavně vědět že nejde jen o roztoče. Dnes je roztoč třetina problému.
Takže na to nějaký starý výsledek ze zimní měli nepotřebuji, zajímá mě aktuální stav.

Ale k čemu je ta měl? Kdo ta čísla potřebuje a k čemu?

Karel

S tím se musíte naučit žít. Pokud to tam je, nezbývá než pravidelně kontrolovat včely zda mají spory.

Nemusí jít o včelín a ni úly, je spoust adutin ve stavbách kde včely dokáží dobře vegetovat. A ptáci a myši se tam nedostanou.

A každé léto obětobvat bednu tmavých souší zavíječi aby se namnožil.
On dokáže daleko lépe vyčenichat vosk a slabá včelstva i zlikvidovat.

Pokud včas zachytíte u svých včel nákazu, tak nyní můžete pálit jen klinicky nemocné včelstvo.

Zajímavé je, jak mor vzbuzuje paniku, když je dokážeme detekovat, i v předstihu.
ALe že zde hynou stovky včelstev kdy nevíme proč, tak jsme v klidu, když to vše svedeme na roztoče.

A jediné co na to máme je zimní měl.

Karel

Jaké používáte na sběr měli podložky? Jednorázové nebo trvanlivé které na místě přesypáváte? Jak případně ty permanentní podložky skladujete a dezinfikujete?_gp_

Máte někdo zkušenosti s vyháněním těchto zvířátek z nástavkového úlu bez jeho rozebírání? Uvažoval jsem o použití ultrazvukového plašiče. Co to ale udělá se včelami. H.

> Jaké používáte na sběr měli podložky? Jednorázové nebo trvanlivé které
> na místě přesypáváte? Jak případně ty permanentní podložky skladujete
> a dezinfikujete?_gp_
Děkuji, dobrá otázka, podložky pemanentní, pod sítem, jsou sice mimo dosah
včel, ale ne mimo dosah mravenců a ti sítem prolezou. Budu se muset
polepšit. Jako jednorázové používáte pečící papír? Nebo něco jiného? Tam kde
je podložka přímo dnem, hadr benzin, ale to není desinfekce, to si
uvědomuji.
VP.

On to skutečně dodnes nikdo neví. Způsoby přenosu jsou stále nejasné.
Všechny ty opatření jsou jen odvozeny z domnělých způsobů nákaz. Nám nezbývá
než se jich držet všech a to bez rozdílu. Z literatury znám několik možných
způsobů přenosu , ale doposud se jich nikomu nedokázalo spolehlivě potvrdit
nebo vyvrátit.

Pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 9. 2. 2015 10:36:04
Předmět: Mor - jak hledat zdroj nákazy?

"Zdravím,

Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor.
Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště.

Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po

roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na
mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.

Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním
zdroje moru, uvažuji takto:
Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné.
Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině,
kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo
zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je

pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní.
Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc
hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu,

kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly
léta na půdě stodoly?
Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od
místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není.
Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze
kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O
žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy
nebyly, nedal.
Předem dík za jakoukoli reakci
VP"

On to potřebuje někdo jiný  a ten kdo od toho něco očekává a vyvozuje svůj
postoj bude sklamán.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 12:21:14
Předmět: Re: Agris

"Podívej. Všechny ty dodatečné zjišťování a zásahy nebo jejich zpochybňování

je k ničemu. Já veškerou léčbu aplikuji jako preventivní ošetření. Ne však
bezhlavě. K preventivnímu ošetřování je potřeba znát takové maličkosti.
Jako
jsou, populační křivky škůdců, čas kdy jsou ve svém vývoji nejcitlivější.
Tak nás to učili na zemědělce. To platí všeobecně jak pro našeho kleštíka
či
mšice nebo i plevele. Je to samostatná věda, která právě radí kdy, jak a
proč to dělat tak a ne jinak. Jejíž rady pak významně snižují počty zásahů
a
zvyšují jejich účinnost. Jakékoli vybočení z těchto všeobecných pravidel
vede jen ke zhoršení výsledků.
Pamatujte! Myslet si, neznamená Vědět. Ale platí i obrácený příměr. Vědět,
neznamená Nemyslet. Musí se k tomu ale připojit mozek a ne domněnky: Je mi
jasné, že ti co mají technické vzdělání uplatňují vždy jen přesná čísla a
těm rozumí. Venku na polích, sadech a lesích to tak nefunguje a znalost
těchto fungování je hodně odlišná od těch přesných čísel.

pepan

--------------
S tím se dá souhlasit, na udržení včel potřebuji zdravý rozum a znalost
(odhad) skutečného stavu nákazy a hlavně vědět že nejde jen o roztoče.
Dnes je roztoč třetina problému.
Takže na to nějaký starý výsledek ze zimní měli nepotřebuji, zajímá mě
aktuální stav.

Ale k čemu je ta měl? Kdo ta čísla potřebuje a k čemu?

Karel"

On to potřebuje někdo jiný a ten kdo od toho něco očekává a vyvozuje svůj
postoj bude sklamán.
Pepan

Tak už to konečně řekni nebo naznač?

Kdo to potřebuje, KDO potřebuje tu zimní měl?

:-)

Karel

copak já vím? :-(( Ale nezbývá mi nic jiného, než to rezpektovat! :-((
Odevzdám a dál to neřeěím. Raděj si dám 1 (_)3 a v laboratoři ať si v tom
hledají co chtějí.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 14:55:42
Předmět: Re: Agris

"On to potřebuje někdo jiný a ten kdo od toho něco očekává a vyvozuje svůj
postoj bude sklamán.
Pepan

Tak už to konečně řekni nebo naznač?

Kdo to potřebuje, KDO potřebuje tu zimní měl?

:-)

Karel"

Ja pouzivam pod sito obycejne noviny,mel na nich krasne drzi a kvalitne se takova podlozka "dezinfikuje" zatapenim pod kotlem...Velke potize v minulosti zpusobovaly velmi vynalezave mysice.Dno mam v predni casti presazene o 8 cm,tvori predsinku pred cesnem.Na ni mam rysovacky pripevnene pletivo po kterem jezdily nebo jeste jezdi v pekarnach rohliky,mezi draty je o mm vic jak na dratene materi mrizce (vyrabela byvala Tona Prostejov),ocka stahnu na ovalny rozmer,dno ulu je z pletiva a mam od besti s pruhem na zadech pokoj.Rejsek ma taky smulu.JosPr

Lepím podložky ze dvou listů papíru z velkolistých reklamních letáků, co mně hážou do achránky. List velikosti nějak A3 nebo tak nějak pasuje skoro přesně na dno mých úlů 39x24. Naposledy to byly letáky tuším z Lidlu. Lepím je žehličkou a jako tavné lepidlo používám smršťovací fólii, černou nebo průhlednou, co naberu z balíků nebo v supermarketu. průhledná se mně zdá o trošku lepší.
Podložky se dají používat několik let, podle toho, jak moc je v zimě poničí zkondenzovaná voda. Desinfekce zase přežehlením žehličkou na nejvyšší nebo skoro nejvyšší stupeň.
Měl vybírám tak, že podložku dám na něco pevného a rovného, nožem odcvrnknu a odsunu pryč těch pár mrtvých včel, co se tam objeví a měl shrnu do jiného papíru.

Podložku dávám prostě pod rámky, v zadovácích vždy čekám na chladnější počasí, jinak by mně to včelky pohryzly. V nástavcích normálně na dno na pletivo a nemusím tam čekat na chladné počasí, bo dno jako česno moje včely využívají málo i v létě, natož pak na podzim a v zimě, nechávám je létat očkama.

přeposílám na konferenci v plném znění a děkuji tímto za reakci:

Vážený pane Potužník,
nejde mi poslat příspěvek na konferenci, nevěnuji tomu asi dostatek lidské
štávy, tak ho přeposílám Vám.
J. Marek

Mám osobní zkušenost s včelstvy v kopuli nad zvoničkou na kapličce
uprostřed návsi. V této vsi byli spáleny všechny včelstva, na všech
stanovištích několik klinikých nálezů. Po roce další stnoviště cca 1 km
vzdušnou čarou, při kontrole měli zde bylo na podložce 10na5 spor a na
začátku další sezony byl již klinický výskyt. Měli jsme podezření právě
na včelstvo v kopuli, po nějakých problémech s povolením jsme navrtali
spodní podlahu a odebrali vzorek měli, byl pozitivní. Po trochu větších
problémech s povolením, jsme kopuli odkryli a rozebrali. Kopule je
osmiboká a má uvnitř 8 komůrek z nichž byli 3 obsazené, ale bez zjevné
kliniky, po vyšetření však pozitivní. Loni byla vesnice opět zavčelena
a všichni netrpělivě čekáme na výsledky vyšetření.
Jaromír Marek

copak já vím? :-(( Ale nezbývá mi nic jiného, než to rezpektovat! :-((
Odevzdám a dál to neřeěím. Raděj si dám 1 (_)3 a v laboratoři ať si v tom
hledají co chtějí.

pepan
----------
S potěšením sleduji tvůj vývoi od zastánce významu zimní měli. :-)

Karel

Vašku hledat včely v dutinách , to je náhoda. Jednou sem našel včely i v
bříze asi 40 cm průměr. Kdyžjsme ji pokáceli byla tam tak malá díra a tak
zatočený že se tam nedala strčit ruka z rukavicí. Je mi jasné že tam
včelstvo nepřezimuje , ale jako zdroj moru je možný. Jak skončí snůška končí
i tento roj . Vůně vosku přiláka včely a mor dale poskočí. Na Slovensku v
bývalé včel. škole nam ukazovali jak včely létaji ze země. Prý tam jsou 3
roky . Dokonce prý je ošetřují na kleštika. To bych chtěl vydět jak . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 9. 2. 2015 10:36:03

Předmět: Mor - jak hledat zdroj nákazy?


"Zdravím,



Opakovaně se v jedné oblasti v mém okolí objevilo podezření na mor.

Minulý případ údajně byl převoz včelstev již nakažených z jiného stanoviště.


Bylo ochranné pásmo a vzorky všech ostatních byly negativní. Další rozbor po


roce také negativní. V prosinci 2014 rozbor po 5-ti letech - podezření na

mor u obou včelařů v této vsi. Je to od čtyř stanovišť naší ZO asi 2-3 km.



Chtěl bych požádat přítomné, zda máte nějaké zkušenosti s hledáním

zdroje moru, uvažuji takto:

Mor se přenese převozem nakaženého včelstva, to je jasné.

Druhá možnost je, že se roj usadí v nějakém opuštěném úlu či dutině,

kde jsou spory moru. Za nějakou dobu (jakou?) propukne nákaza. Včelstvo

zeslábne nebo uhyne (VD a další choroby) a zbytek zásob je vyloupen. Jaká je


pravděpodobnost takovéhoto přenosu? Pokud velká, tak jsme asi bezmocní.

Znamenalo by to prohledávat v okruhu řekněme 4 km, tedy víc než tisíc

hektarů a ne jednou prohledat, ale prohledávat. Ptám se, ví někdo o případu,


kdy byly spory diagnostikovány například v dutině stromu? A co nějaké úly

léta na půdě stodoly?

Chodil jsem po lese a hledal opuštěný včelím, o kterém jsem slyšel od

místních. Buď na špatném místě, nebo tam už není.

Stále se mě ale jako nejpravděpodobnější zdroj jeví nějaká včelstva, ze

kterých se vzorky nikdy nedostanou na rozbor, protože se "o nich neví". O

žádných nevím. Ale ruku do ohně bych za to, že skutečně nejsou a nikdy

nebyly, nedal.

Předem dík za jakoukoli reakci

VP"

Ale já tu potřebu vyšetření měli nijak nepopírám dokonce jsem jejím
zastáncem. Dá se z ní dělat spousta výzkumů. Ale rozhodně mě  na jaře
neříkají jestli mám léčit a jak v podletí a později. Taková hloupost by mne
ani nenapadla.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 16:17:25
Předmět: Re: Agris

"copak já vím? :-(( Ale nezbývá mi nic jiného, než to respektovat! :-((
Odevzdám a dál to neřeším. Raděj si dám 1 (_)3 a v laboratoři ať si v tom
hledají co chtějí.

pepan
----------
S potěšením sleduji tvůj vývoi od zastánce významu zimní měli. :-)

Karel"

http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/62119/v-cesku-jsou-vcely-osetrovany-toxickymi-pesticidy-a-navic-to-financuje-stat.html

Přátelé včelaři,co říkáte na článek v lidových novinách Václava Smolíka?

Idiotsky clanek a dojemna pece o statni rozpocet,podobne dojemnou starost o statni rozpocet spolupodepsal pan Smolik uz driv(www.winepunk-nas to stve).Nebyt chemie,jsme pomalu bez vcel a celime daleko horsim ztratam,(proc jihlavakum nestacilo leceni KM?) Vetsinu zakazniku puvod lesniho medu neprekvapi,protoze ho znaji.Hodne hloupy clanek...JosPr

Přes podložky z penefolu jsem přešel trvale pouze ke kancelářské A3 z Tesca, kdy za balík co ročně spotřebuji dám cca 300Kč a zbytky do kotle. Dobře se to po poskládání v balíčkách popsaných podle stanovišť suší na radiatoru, je to bílé a dobře se stím manipuluje a eviduje. Jen se musí zahnout okraje od česna a boky aby to vítr a myši nevyťapaly celé z česna ven. Zbavil jsem se tak jedné povinnosti dezinfikovat podložky před zasuntím do úlu. Klidně bych to poslal v krabici do labiny, ať si to zkoumají jak chcou. Mám toho po zhodovení vzorků ročně asi plné 3 bedny papíru a bordelu a trochu nehezké práce.


_gp_




........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2015
Re: MVP - Jake podlozky na mel? (65922)

> Jaké používáte na sběr měli podložky? Jednorázové nebo trvanlivé které
> na místě přesypáváte? Jak případně ty permanentní podložky skladujete
> a dezinfikujete?_gp_
Děkuji, dobrá otázka, podložky pemanentní, pod sítem, jsou sice mimo dosah
včel, ale ne mimo dosah mravenců a ti sítem prolezou. Budu se muset
polepšit. Jako jednorázové používáte pečící papír? Nebo něco jiného? Tam kde
je podložka přímo dnem, hadr benzin, ale to není desinfekce, to si
uvědomuji.
VP.

Vaška Smolíka znám,
 je to novinář,  možná rozumí novinařině. Pokud jde o informace, motá hrušky
a jabka  dohromady... většina léčiv jsou hrozné jedy, záleží na dávce a
způsobu podání....

Otázka peněz: obecně společnost každou formou finanční podpory včelařství
projevuje úctu ke všem chovatelům včel a včelám samým.

Když nebude Vašek Smolík používat auto, nebude tolik exhalací a nebude
hynout tolik včel. To je asi tak úroveň Vaškových tvrzení.
 Jediným cílem je provokace, aby se v době novinářské okurkové sezóny nebo
vysoké konkurence, kdo ví, alespoň na chvíli zvýšila prodejnost nějakých
novin. Rozšiřme po internetu návrh přejít ten hloupý článek s nadhledem,
nehodlám si ho ani přečíst, stačili mně 2 odstavce.... ukázal mě ho v neděli
pan Volejník, zase vím na dlouho, které noviny nekupovat...
Provokovat Vašek umí, kdyby si sáhl do svědomí, zjistili byste, že to s jeho
včelařským uměním není takové, jako s jeho schopností psát....Motto:" Kdo to
neumí dělat ani učit, nezbývá mu než o tom jen psát...."
 S pozdravem
 MUDr. Radek Hubač

hygienik a vyučený včelař


---------- Původní zpráva ----------
Od: jura <jirka1200s/=/senam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 21:39:29
Předmět: Článek V.Smolíka v LN

"http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/62119/v-cesku-jsou-vcely-osetrovany-toxi
ckymi-pesticidy-a-navic-to-financuje-stat.html

Přátelé včelaři,co říkáte na článek v lidových novinách Václava Smolíka?"

Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle
mého názoru to není správné, ale říct si nedá.

To jak pan Smolík hází plod na kompost si můžete přečíst na straně 3:
http://files.oocsv-opava.webnode.cz/200000093-c0244c11e0/VcelareniBezMedometu.pdf
Tam zajisté zůstane ležet bez povšimnutí. Ani včely, ani vosy larvy a krmnou
šťávu neodnesou do svých hnízd. A OO ČSV si to vyvěsí na svůj web.
Kdo zaručí, že v tom plodu není například mor?
Ptám se Vás pánové z Opavy, má to být propagace medu nebo propagace moru?
VP

Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle
mého názoru to není správné, ale říct si nedá.

--------------

A dobře dělá.

Nikdo zatím nepopsal co by se medu mohlo stát.

Jediné hypotetické nebezpečí snad možná v lokálním přehřátí, pokud by ohříval příliš intenzívně, ale to asi nedělá.

Karel

Ale já tu potřebu vyšetření měli nijak nepopírám dokonce jsem jejím
zastáncem. Dá se z ní dělat spousta výzkumů. Ale rozhodně mě na jaře
neříkají jestli mám léčit a jak v podletí a později. Taková hloupost by mne
ani nenapadla.

Pepan

--------
ŠKoda, já tak doufal že letos se dozvím k čemu, pro koho to je nebo že je to k ničemu.

Tak zas za rok. :-)

Karel

o jak pan Smolík hází plod na kompost si můžete přečíst na straně 3:
http://files.oocsv-opava.webnode.cz/200000093-c0244c11e0/VcelareniBezMedometu.pdf
Tam zajisté zůstane ležet bez povšimnutí. Ani včely, ani vosy larvy a krmnou
šťávu neodnesou do svých hnízd. A OO ČSV si to vyvěsí na svůj web.
Kdo zaručí, že v tom plodu není například mor?
Ptám se Vás pánové z Opavy, má to být propagace medu nebo propagace moru?
VP

----------------
Co je na tom špatně?
Z hlediska moru je to to nejlepší možné řešení, žádné staré dílo, žádné mezistěny jako potenciální problém, žádné staré úly a med skutečně chutná jinak z plástu a jinak ze sklenice.
Nechávám co mám panenské dílo v mendících na zimu jeden nevytočený nástavek a když to vyndám pro děti co jsou na návštěvě tak se můžou umlsat i naše. :-)

Karel

O reinvazích VD asi ten pán nepřemýšlel, že včely zalétávají a v jeho karma úlech se mohou pohybovat dělnice od sousedícího včelaře, po kterých cestují roztoči. Řekl bych, že úlová vůně přiláká více cizích pátraček a slídících včel spolu se samičkami VD.

Stejně tak ten kompost, co když takový včelstvo z kterého se odhodí plástev s plodem, má MVP? Progresivní přístup neopravňuje k vyjímce okolo pravidel zacházení s možným biologickým rizikem, čímž plástve jsou.

Takové tyto prasárny typu vystavování a pohazování plástů jen podporují šíření úlové vůně do okolí úlu a vytváří značky pro slídilky z celého okolí, které nezapomenou do smrti toto místo a pravidelně jej navštěvují.

_gp_
.........
Co je na tom špatně?
Z hlediska moru je to to nejlepší možné řešení, žádné staré dílo, žádné mezistěny jako potenciální problém, žádné staré úly a med skutečně chutná jinak z plástu a jinak ze sklenice.
Nechávám co mám panenské dílo v mendících na zimu jeden nevytočený nástavek a když to vyndám pro děti co jsou na návštěvě tak se můžou umlsat i naše. :-)

Karel

stačí mu připmenout, že kyslík, sůl,fosfor atd., jsou taky jedy a přitom pro
život ty nedůležitější.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 10. 2. 2015 6:28:17
Předmět: Re: Článek V.Smolíka v LN

"Vaška Smolíka znám,
 je to novinář,  možná rozumí novinařině. Pokud jde o informace, motá hrušky
a jabka  dohromady... většina léčiv jsou hrozné jedy, záleží na dávce a
způsobu podání....

Otázka peněz: obecně společnost každou formou finanční podpory včelařství
projevuje úctu ke všem chovatelům včel a včelám samým.

Když nebude Vašek Smolík používat auto, nebude tolik exhalací a nebude
hynout tolik včel. To je asi tak úroveň Vaškových tvrzení.
 Jediným cílem je provokace, aby se v době novinářské okurkové sezóny nebo
vysoké konkurence, kdo ví, alespoň na chvíli zvýšila prodejnost nějakých
novin. Rozšiřme po internetu návrh přejít ten hloupý článek s nadhledem,
nehodlám si ho ani přečíst, stačili mně 2 odstavce.... ukázal mě ho v neděli
pan Volejník, zase vím na dlouho, které noviny nekupovat...
Provokovat Vašek umí, kdyby si sáhl do svědomí, zjistili byste, že to s jeho
včelařským uměním není takové, jako s jeho schopností psát....Motto:" Kdo to
neumí dělat ani učit, nezbývá mu než o tom jen psát...."
 S pozdravem
 MUDr. Radek Hubač

hygienik a vyučený včelař


---------- Původní zpráva ----------
Od: jura <jirka1200s/=/senam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2015 21:39:29
Předmět: Článek V.Smolíka v LN

"http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/62119/v-cesku-jsou-vcely-osetrovany-toxi
ckymi-pesticidy-a-navic-to-financuje-stat.html

Přátelé včelaři,co říkáte na článek v lidových novinách Václava Smolíka?""

Stejně tak ten kompost, co když takový včelstvo z kterého se odhodí plástev s plodem, má MVP? Progresivní přístup neopravňuje k vyjímce okolo pravidel zacházení s možným biologickým rizikem, čímž plástve jsou.
gp.
----
Jak tam vyřezává plásty (tedy to co s nimi dělá potom) jsem si nevšiml.

Na druhou stranu co se děje s plásty vyřezané trubčiny než se dostane do tavidla - taky lepší nevědět.

Ale abych řekl pravdu, spíš mě udivuje ten absolutní všeobecný nezájem o osud díla na stanovištích kde byly úhyny -

Tam je docela dost pravděpodobné že je to plné Nosemy, o moru těžko soudit.
To dělá spíš starosti mě. :-)
Venku se nám otepluje. :-)

Karel

Ten hodně hloupý článek si musí přečíst každý včelař,aby se zasmál a o tom člověku si udělal svůj obrázek.Supermarkety jsou hloupý nápad,ale loučky ke včelám vozím v tašce Ikea. Jen co Ti,kteří včelaření nerozumí,přečetli si tenhle článek a jsou naši odběratelé medu? Už jsem slyšel,léčíš podle zákona?Tak to med už od tebe nechci.

Jura:
Už jsem slyšel,léčíš podle zákona?Tak to med už od tebe nechci.

-----------

Určitě nedodržuješ všechno, tak prostě přiznej, že ne. :-)

A pokud ano, tak začni s něčím neškodným. Co třeba zimní měl.

Zákazníci se pak o med poperou.

Tak mu řekni, že žádný takový zákon neexistuje a že nesmí věřit tomu co je
vnovinách. Ovšem kromě jejich názvu a datumu. .

Pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: jura <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 2. 2015 10:34:00
Předmět: Re: Článek V.Smolíka v LN

"Ten hodně hloupý článek si musí přečíst každý včelař,aby se zasmál a o tom
člověku si udělal svůj obrázek.Supermarkety jsou hloupý nápad,ale loučky ke
včelám vozím v tašce Ikea. Jen co Ti,kteří včelaření nerozumí,přečetli si
tenhle článek a jsou naši odběratelé medu? Už jsem slyšel,léčíš podle
zákona?Tak to med už od tebe nechci."

S biologiským odpadem živočišného původu se takhle zacházet nesmí. Ale podle
skušeností to však vyberou ptáci. Choroby se však vyskytují z 99% ve starém
díle černé barvy Toto v tomhle Janišově sistému defakto není Takoví lidé mně
však připomínají americkou náboženskou sektu ???.

Pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 2. 2015 10:22:32
Předmět: Re: Ä?lĂĽnek V.Smolíka v LN

"Stejně tak ten kompost, co když takový včelstvo z kterého se odhodí plástev
s plodem, má MVP? Progresivní přístup neopravňuje k vyjímce okolo pravidel
zacházení s možným biologickým rizikem, čímž plástve jsou.
gp.
----
Jak tam vyřezává plásty (tedy to co s nimi dělá potom) jsem si nevšiml.

Na druhou stranu co se děje s plásty vyřezané trubčiny než se dostane do
tavidla - taky lepší nevědět.

Ale abych řekl pravdu, spíš mě udivuje ten absolutní všeobecný nezájem o
osud díla na stanovištích kde byly úhyny -

Tam je docela dost pravděpodobné že je to plné Nosemy, o moru těžko
soudit.
To dělá spíš starosti mě. :-)
Venku se nám otepluje. :-)

Karel"

Po přehřátí v mikrovlnce , to at si koupí ovocný sirup . Výsledek bude
stejný a ještě ušetří. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Alice Vrablicová <vrablicova.alice/=/pasekaas.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 10. 2. 2015 6:53:12

Předmět: med


"Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle

mého názoru to není správné, ale říct si nedá."

Karle stím můžu polemizovat . Mikrovlnka ohřívá na bázi tření molekul a tam
vznika vysoká teplota a i když ho nepřehřeje je narušen. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 10. 2. 2015 9:19:04

Předmět: Re: med


"Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle

mého názoru to není správné, ale říct si nedá.



--------------



A dobře dělá.



Nikdo zatím nepopsal co by se medu mohlo stát.



Jediné hypotetické nebezpečí snad možná v lokálním přehřátí, pokud by

ohříval příliš intenzívně, ale to asi nedělá.



Karel"

Nesouhlasím.
Nedělá dobře.
Med se ohřátím v mikrovlnce znehodnocuje na molekulární úrovni (elmg vlnění
a molekuly vody proměněné v páru).
Stačí si něco přečíst o tom, jak funguje mikrovlnka. A pravidlo ohřátí medu
nad 40°C je dost známé.
Ničí to enzimy a ze sacharidů dělá rakovinotvornou kyselinu HMF.
Doba ohřátí v mikrovlnce jen určí procento zničení medu.
A to si piš, že tam nebude časová lineární závislost.
Pavel

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan.iol.cz
Sent: Tuesday, February 10, 2015 9:19 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: med

Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle mého názoru to
není správné, ale říct si nedá.

--------------

A dobře dělá.

Nikdo zatím nepopsal co by se medu mohlo stát.

Jediné hypotetické nebezpečí snad možná v lokálním přehřátí, pokud by
ohříval příliš intenzívně, ale to asi nedělá.

Karel

Karle stím můžu polemizovat . Mikrovlnka ohřívá na bázi tření molekul a tam
vznika vysoká teplota a i když ho nepřehřeje je narušen. Standa

----------
Netvrdím že mám doktorát z fyziky, ale toto jsem řešil s lidmi několikrát vzdělanějšími v oboru než já.
Ale mohu se mýlit.

Jak se tam třou ty molekuly? A jak to naruší ty vlastnosti medu?
Tedy spíš toho ani ne procenta látek co jsou v něm jiné než cukry a voda.

Karel

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%A1_trouba#Vliv_mikrovlnn.C3.A9ho_oh.C5.99evu_na_potraviny

Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul „jídla“, je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím.

Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami.

Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně

-----------

Karel

Díky "ohřátí v mikrovlnce" dochází změny skupenství molekul vody na páru.
To je základní princip fungování mikrovlnky.
A pára při normálním atmosférickém tlaku vzniká při 100°C.
Co chceš víc na tvé přesvědčení škodlivosti?

Zaplatit výzkum jak postupuje "ohřátí medu" v mikrovlně a v jakém čase se
kolik se promění molekul vody na páru a kolik enzymů a cukrů okolo jedné
molekuly vody?
Kolik molekul vody se v čase mění na páru?
Že med obsahuje v optimálním složení okolo 19% vody?

Pavel

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan.iol.cz
Sent: Tuesday, February 10, 2015 2:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: med

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%A1_trouba#Vliv_mikrovlnn.C3.A9ho_
oh.C5.99evu_na_potraviny

Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než
tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul "jídla", je potřeba
ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením
neionizujícím.

Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto
změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami.

Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné
účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně

-----------

Karel

V Dole se tím zabývali :)

Kouknete tady: http://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/

petr j.

Mikrovlnka působí jenom na elektricky vodivé hmoty. Na nevodivé nepůsobí. V medu jsou krystaly cukrů nevodivé, vodivá je jen voda se zbytkovými rozpuštěnými cukry a dalšími látkami, která v medi zaplňuje prostor mezi krystaly. A to je jen menšina medu. Navíc mikrovlnné záření působí do velmi malé hloubky.
Při ohřevu medu v mikrovlnce se tedy celým výkonem mikrovlnky ,několika set watty, nejdřív ohřívá velmi malý objem toho roztoku mezi krystaly. Může tam docházet k místnímu přehřátí až několik desítek stupnů nad bod varu vody, protože koncentrovaný roztok cukrů vře při teplotě výrazně nad 100 st C.

Neřekl bych na elektricky vodivé, ale na látky, které mají polární molekuly - tedy kdy jedna strana/část molekuly má vyšší náboj než druhá. Interakcí s elektromagnetickým polem pak dochází k rozkmitání těchto molekul (prostě jako magnet vychýlí magnetické materiály a nabitá elektroda vychýlí ionty). Teplo není nic jiného než úroveň kmitavého pohybu molekul. Pokud by se molekuly nepohybovaly v látce - jsme na absolutní nule v Kelvinově stupnici. Nemá to nic společného s třením molekul - ty se maximálně odpuzují resp. sráží a předávají svou kinetickou energii druhé.

Při ohřevu v mikrovlnce s vysokým výkonem nepřerušovaně může dojít k lokálnímu přehřátí. Nižší výkon nastavený na mikrovlnce neznamená nižší výkon zářiče, ale jen přerušované vyzařování, které umožní aby teplo vytvořené více při povrchu ohřívaného tělesa mělo možnost být rozptýleno díky vedení tepla v látkách. Pokud se ale nastaví na mikrovlnce malý výkon = dá se čas na rozvedení tepla do objemu a nastaví se vhodná doba, pak přehřátí nehrozí.
Slabé chemické vazby některých bioaktivních látek ale mohou být tím vysokým výkonem do určité míry porušeny a tedy nějaká malá část enzymů, vitamínů, bílkovin může být zničena. Není to však ale fatální stejně jako nárůst HMF (tedy pokud se se stačí teplo rozptylovat a nedochází k tomu lokálnímu přehřátí)
Pokud tedy správně experimentálně vyladíte výkon a čas mikrovlnky pro třeba 1kg medu v klasické ČSV sklenici, pak nějaké výrazná degradace medu oproti ohřevu v teplé vodě nehrozí. Při vysokém kontinuálním výkonu ale ano a to pak na vás med vypění - já bych taky asi vypěnil.

Dodatek
1.) mikrovlnky mají i programy pro rozmražování
2.) mikrovlny pronikají do objemu látky a ohřívají i uvnitř na rozdíl od kontaktního způsobu ohřevu, kdy veškerá energie pro rozehřátí se musí protlačit povrchem v místě ohřevu => mikrovlnný ohřev je rychlejší.

3. "ohřátí v mikrovlnce" dochází změny skupenství molekul vody na páru" ano ale jen pokud se nestíhá to teplo rozvést do objemu = nevhodně nastavený výkon = vaše blbost

Příteli Vašku stačí se podívat na vaše foto jak včelaříte a je mi jasné že dokážete napsat takový článek do novin všude nepořádek a na sobě skafandr s černýma rukavicemi to si ty naše včeličky ani nezaslouží,dvacet roku se snažíme dostat mezi lidi náš koníček a vy jedným článkem to zkazíte děkujeme vám

Vcera probehl v nasi ZO sber vzorku a pokud jsem dobre pocital,jsme se ztratama mezi 2-3 %,coz mne opet utvrzuje v nazoru,ze nechat leceni plne v rezii vcelaru bez toho,aby je nekdo buzeroval,kontroloval a stal jim za zadkem,je jediny mozny zpusob,jak je to naucit! Dalsi pozitivum byly reakce na navrh stanov,ze jmena na zneni clanku o zruseni ZO okresem z duvodu necinnosti a presunu majetku ZO na OV.Vyrocka je sice az v breznu,ale bude zajimava..JosPr

Pokud bylo zamerem V.Smolika provokovat vcelare,vyslo mu to dokonale.S ideou clanku bude,ale souhlasit malokdo,snad jen s omezenim chemie( ucinny zakrok ve spravnou dobu a nevalit to do vcel horem spodem).Alternativni kolegove na forum.sanceprovcely.cz-tema Co napsali o volne stavbe,maji k clanku taky par zajimavych komentaru.A za spoluautorstvi otevreneho dopisu panum ministrum (www.winepunk.cz-nas to stve) mu bude takova vceli farma s 1000 vcelstev,ale i mensi,taky neskonale "vdecna".Nekdo holt da svoje schopnosti ve prospech druhych a nekdo vytaci cednikem jak za cara klacka a provokuje.Holt jsme jenom lidi...JosPr

Včelaření Smolíka je šlendryjánství.
Podívejte se na jeho webu jak vybírá med z medníku a kydá to do toho nerez hrnce. Jen jsem nenašel to panelákové vytáčení na cedníku na těstoviny. Toto video rači už nezveřejňuje. Moje rada je prodej auto,kup koně.....

MilanK:
Moje rada je prodej auto,kup koně.....

-----------------

Zřejmě jsi asi na koni nikdy nejezdil, tak jako jsi nikdy nežvýkla med z panenského díla.

Vyzkoušej a pak posuzuj.

Prý psal Smolík i do Včelařství, kdysi, prý to stálo šéfredaktora místo.
Proč vás to tehdy nevytočilo tak jako dneska?

Na yotube najdete spsoutu záběrů jak se takto získává med.

Mimo jiné jeden návod je (nebo byl) i webu VU DOL?

Prostě potřebujete klacek a vylejváte s vaničkou idítě.

Myslím si že kdyby se do toho pustila polovina včelařů v ČR co vytáčí med z plástů černých jako boty, že by to věci prospělo.


A mezistěny už lezou k 350Kč/kg - za chvíli to nebude od věci. :-)

Karel

Včelaření Smolíka je šlendryjánství.
Podívejte se na jeho webu jak vybírá med z medníku a kydá to do toho nerez hrnce. Jen jsem nenašel to panelákové vytáčení na cedníku na těstoviny. Toto video rači už nezveřejňuje

--------------
Když se mi někdo zeptá kolik potřebuje peněz aby mohl včelařit, tak jej odkáži na takové způsoby.

Pokud někdo potřebuje pro rodinu 20-50 kilo ročně, je to dokonalý způsob jak mít zdravé včely s minimálními náklady. Nepotřebuje medomet, maximálně uhelon a konev na med.
A cedník, třeba na těstoviny, nebo síto..

Doporučuji se podívat na videa na yoputube a kochat se. :-)

Podle tebe byl Janiš a další šlendriáni?

Karel

Byli dřív šlendriáni, když chodili pěšky?

Pokrok, nebo zpět?


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 2. 2015 9:07:02

Předmět: Re: Článek v Lidových novinách


"Včelaření Smolíka je šlendryjánství.

Podívejte se na jeho webu jak vybírá med z medníku a kydá to do toho nerez

hrnce. Jen jsem nenašel to panelákové vytáčení na cedníku na těstoviny.

Toto video rači už nezveřejňuje



--------------

Když se mi někdo zeptá kolik potřebuje peněz aby mohl včelařit, tak jej

odkáži na takové způsoby.



Pokud někdo potřebuje pro rodinu 20-50 kilo ročně, je to dokonalý způsob

jak mít zdravé včely s minimálními náklady. Nepotřebuje medomet, maximálně

uhelon a konev na med.

A cedník, třeba na těstoviny, nebo síto..



Doporučuji se podívat na videa na yoputube a kochat se. :-)



Podle tebe byl Janiš a další šlendriáni?



Karel"

A mezistěny už lezou k 350Kč/kg - za chvíli to nebude od věci. :-)

Chce to mít Karlíku svůj vosk. Musíš ho dávat do pařáku a ne do kompostu :-D Včelařím 38let a nikdy jsem nežvýkl med z panenského díla, jsem chabrus na plomby. Tak to rači ani nezkošim. M.K.

Dne Wednesday 11 February 2015 09:15:14 Milan K. napsal(a):

> :-D Včelařím 38let a nikdy jsem nežvýkl med z panenského díla, jsem
>
> chabrus na plomby. Tak to rači ani nezkošim. M.K.

tak to je chyba, med v plastvy neni karamela, a pokud je to cerstvy prvni
jarni med , v prave vystavenem dile , jeste vse teple ....... Samo bacha na
vcely pri kousani.

Uz aby bylo jaro.

Honza

"Podívejte se na jeho webu jak vybírá med z medníku a kydá to do toho nerez hrnce. Jen jsem nenašel to panelákové vytáčení na cedníku na těstoviny. Toto video rači už nezveřejňuje. Moje rada je prodej auto,kup koně....."
Já jsem loni takhle likvidoval volně postavené voští s medem. Loni jsem to nějak nevystihl a na cucání ho prostě bylo moc.
Ale nepoužívá se na toto cedník na těstoviny, ale cedník s silonovou síťovinou. Cedník na těstoviny má příliš velké otvory, několik mm, zatímco síťoviny 1 mm.
Ale dělat to systematicky jako hlavní těžba medu, to je už moc.

"Neřekl bych na elektricky vodivé, ale na látky, které mají polární molekuly - tedy kdy jedna strana/část molekuly má vyšší náboj než druhá. Interakcí s elektromagnetickým polem pak dochází k rozkmitání těchto molekul (prostě jako magnet vychýlí magnetické materiály a nabitá elektroda vychýlí ionty). Teplo není nic jiného než úroveň kmitavého pohybu molekul. Pokud by se molekuly nepohybovaly v látce - jsme na absolutní nule v Kelvinově stupnici. Nemá to nic společného s třením molekul - ty se maximálně odpuzují resp. sráží a předávají svou kinetickou energii druhé. "
No ty elektricky vodivé je trochu zjednodušení, ale v praxi to tak funguje. Například rohlík nebo dřevo je určitě složeno z polárních molekul, ale v mikrovlnce se tyto materiály začnou pálit od vnitřku, tam, kde zůstává nějaká vlhkost. Vnějšími vrstvami stoprocentně polárních molekul mikrovlny procházejí.
Jinak ale u běžných potravin není pravda, že mikrovlny ohřívají potravinu v hloubce. Stačí zkusit ohřívat nějakou silnější "hromádku" Povrch, tak do centimetru hloubky, je horký, ale vnitřek zůstane studený. Taky není pravda, že výkon mikrovlnky lze regulovat. Mikrovlny na příslušné součástce vznikají rezonancí. A rezonance buď je, potom bere příslušný rezonátor vždy veškerou energii, kterou vysokonapěťové trafo v mikrovlnce dodáže dodat a mění ji na mikrovlny nebo není a potom se neodebírá žádná energie a mikrovlny nejsou.
Ohřívání medu nějakým "pomalým módem" třeba rozmrazováním je určitě šetrněší než ohřívání naplno. Ale nikdy není zaručeno, že teplota někde v části medu nepůjde vysoko nad 50 st C.
Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem.

Chce to mít Karlíku svůj vosk.

------------

Přesně tak, válcované z mého vosku.

Ale když bude někdo začínat tak se mu to značně prodraží a volná stavba je to nejpohodlnější - včely to umí samy.

Oddělek si postaví vše sám i do vydrátkovaných rámků.

Karel

Dávno si u nás léčí včelaři sami. Sice mně okresní funkcionáři považovali a stále ještě považují za škůdce, ale u nás léčení realizují včelaři sami, jsou na to již dlouho zvyklí a žádné komise, které jsou pouze ztrátou času nemáme.
Spolková činnost nespočívá v posluhování členům.

https://www.youtube.com/watch?v=WNuPv5RPpGQ


https://www.youtube.com/watch?v=y7473_5fjEI
https://www.youtube.com/watch?v=VcXYG0S4NF8
https://www.youtube.com/watch?v=DsXp9gWhLxg
https://www.youtube.com/watch?v=ii7IdoetVqQ
a nebo si tam zdejte do vyhledávání
honey harvest crush


Karel

K dnešnímu dni ze 1 492 včelstev v naší organizaci úhyn 3,75% včelstev. U nás tedy žádná katastrofa.

Včelaři - Filcky
stoprocentní , není větších filcek

Dotaz na admina-da se predchozi "duchaplny" dusevni vylev odstranit?JosPr.

Aktualne k pravnim krokum proti LN a V.Smolikovi,k nalezu v medu u Vcelpa a hlavne ke snaze APV zneprijemnit zivot vcelarum v CR na strankach CSV.www.vcelarstvi.cz-stanovisko Predsednictva RV CSV k aktualnim vecem...JosPr.

prosím vás může tě mi poradit???pořád nakupuji Pastovaný med a vždy byl hustý jako karamel,ale nyní jsem koupila Pastovaný med a ten je řídký a pořád se na povrchu dělá pěna,když ho dám do horkého čaju tak i ten čaj pění,můžete mi poradit proč??? mám strach že jsem koupila špatný med,děkuji radu...Jana

Koupila jste med s příliš velkým obsahem vody, který kvůli tomu a kvůli kvasinkám, které se vždy v prostředí objeví v nějakém množství, začíná kvasit.
Jestli to je stoprocentně špatně, se nedá říct, kvasinky jsou přírodní organismy a obsahují taky cenné látky pro lidskou výživu.
Mírné kvašení medu taky může jeho chuť určitým způsobem zlepšít, ale stejně tak jiné kvasinky mohou chuť medu výrazně zhoršit.
Každopádně podle všeho prodejce prodal med s příliš velkým množstvím vody, to by dělat neměl a z tohoto důvodu je třeba vždy zvážit reklamaci, vrátit ten med a zpátky dostat peníze.
Pokud to nejde, můžete ten med řešit několika způsoby.
Za prvé opatrně ztekutit ve vodní lázni tak 40 - 50 st C teplé. Zahřátý med by měl zůstat matný, neměl by zprůhlednit, aby se zachovaly krystalizační jádra z pastování a i po ztuhnutí tak med zůstal měkký. Nechat utéct bublinky oxidu hličitého z kvašení a sezbírat je z povrchu medu, med pečlivě promíchat, několikrát pomalu přelít z výšky..... část vody se odpaří, med se zhomogenizuje, toto někdy stačí k tomu, aby se kvašení aspoň na několik měsíců, a při skladování ve chladu zastavilo. A med se do té doby spotřebuje.
Nebo prostě med zamrazit v menších skleničkách do mrazničky, z ní brát jen po malých částech, které se rychle spotřebují dřív, než úplně vykvasí.
Nebo med použít na pečení a vaření, na třeba perník, na maso na marinádu nebo pečení, na vařené nápoje.....

Děkuji Vám moc za vaší odpověď,moc jste mi s tým pomohl...Jana

"Například rohlík nebo dřevo je určitě složeno z polárních molekul, ale v mikrovlnce se tyto materiály začnou pálit od vnitřku, tam, kde zůstává nějaká vlhkost. Vnějšími vrstvami stoprocentně polárních molekul mikrovlny procházejí."
=> Samozřejmě, že procházejí,jde o porézní látku. Navíc frekvence toho elektromagnetického záření je volena tak, aby působila především na molekuly vody - prostě vyladěno na nějaký rezonanční kmitočet

"Jinak ale u běžných potravin není pravda, že mikrovlny ohřívají potravinu v hloubce. Stačí zkusit ohřívat nějakou silnější "hromádku" Povrch, tak do centimetru hloubky, je horký, ale vnitřek zůstane studený."
=> Nemáš pravdu, záleží na pohltivosti materiálu pro danou frekvenci - do některých látek se prostě prozáří hlouběji a do některých méně ale přece. Ty látky s větším obsahem vody pohlcují to záření víc - což není nic jiného než že se energie toho záření mění v tepelnou. Neříkám, že proniknou hodně hluboko pod povrch, ale proniknou a tedy teplo vzniká i v objemu. Ohřev kontaktní tak k tomu nedochází a veškeré teplo musí projít povrchem.

"Taky není pravda, že výkon mikrovlnky lze regulovat. Mikrovlny na příslušné součástce vznikají rezonancí. A rezonance buď je, potom bere příslušný rezonátor vždy veškerou energii, kterou vysokonapěťové trafo v mikrovlnce dodáže dodat a mění ji na mikrovlny nebo není a potom se neodebírá žádná energie a mikrovlny nejsou"
=> to jsem také netvrdil psal jsem "Nižší výkon nastavený na mikrovlnce neznamená nižší výkon zářiče, ale jen přerušované vyzařování" což je totéž co píšeš ty. Výkon se tedy reguluje poměrem času kdy září a kdy nezáří, ale i to je regulace nebo ne.

"Ohřívání medu nějakým "pomalým módem" třeba rozmrazováním je určitě šetrnější než ohřívání naplno. Ale nikdy není zaručeno, že teplota někde v části medu nepůjde vysoko nad 50 st C."
=> Zaručeno to není. Je nutno vyzkoušet. Ber v úvahu, že med má vysokou tepelnou kapacitu a tedy chvilku trvá než do něj napumpujeme teplo. Pokud je nastaven dostatečně nízký výkon (tedy ty časy kdy nezáří a časy sepnutí jsou krátké), tak se med nestačí rozehřát na vysoké teploty v době pulzu a stačí se teplo rozvést do objemu v době pauzy.

"Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem"
=> je tím zaručeno, že na styčné ploše, kterou se veškeré teplo převádí dosahuje teplotu těch 50 - 60 st C mínus 1-2 stupně.

Samozřejmě záleží na tom, jak "inteligentní" ta mikrovlnka je a zda lze nastavit dostatečně malý výkon. Dá se, ale třeba ohřívat i na vícekrát s pauzou šetrně - ale jde to, když se chce a nevymýšlí se proč to nejde.
Neříkám neupozornit na rizika a na hrr akci.

""Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem"
=> je tím zaručeno, že na styčné ploše, kterou se veškeré teplo převádí dosahuje teplotu těch 50 - 60 st C mínus 1-2 stupně."
Svého času se tady diskutovaly samodomo konstrukce ohřívacích komor, kde bylo v komoře na jednu konev medu nebo ještě menší ohřívací těleso o výkonu tisíc watt nebo ještě větší, plotýnka vařiče nebo tak nějak. ta potom dochází k velkému kolísání teploty vzduchu kolem nadstavené teploty v rozmezí až 10 - 20 st C nebo tak nějak. Takový výkon topného tělesa sice "udělá" rychlý náběh na nadstavenou teplotu, ale potom za provozu nastane kolísání kolem nadstavené teploty v rozmezí klidně i 20 st C. Proto píšu podle kvality konstrukce, protože v takové ohřívací komoře se ten med může taky přehřát.

Příští týden zemědělci vyjedou do polí hnojit a na včelaři hnojí již teď a v plných dávkách...

Článek představenstva ČSV je pěkný, ale je smutné že neví, jestli je pan Smoulík vůbec členem svazu... to je tedy ostuda, kterou snad nestojí ani za to komentovat, když si někdo neudělá ani čas, zjistit jestli od dotyčného včelaře dostává příspěvky nebo ne...

Zajímavá je i pasáž o svazové firmě... která by měla snášet členům svazu zlatá vejce...a ono se tak neděje... jen českým včelařům kazí jméno s přimícháváním cizozemských medů... Ale aby to nevyznělo špatně, dodávat do zahraničních řetězců není žádný med, ani když dodáváte MED. A v dobách kdy jsou na západě špatné úrody...to není vůbec jednoduché... Vy od nich máte nadiktovanou cenovou hladinu a do té se jako dodavatel musíte vlést... takže kdo tam dodává musí vždy smíchávát vzorky domácího medu a zahraničního a modlit se.. aby vám na to stát nepřišel, že se chováte abyste přežil. Ne na zváženou jestli se dá říci, že je výhrou dodávat do těchto podniků... Gró malovčelařů prodává med ze dvora a to je jejich marketingová strategie a jestli někteří včelaři nemají zajištěn odbyt a hledají do u včelpa, tak se musí smířit s jeho smícháním s čínským, ukrajinským, argentinským nebo jakým medem. Vždyť představenstvo, pokud je představenstvo, tak to musí vědět a nepsat takové hlouposti a lhát své včelařské základně která ho svými příspěvky platí...

Svazovým běžcům v první linii přeji do nové sezóny plnou zdraví a zdaru a čelným představitelům trochu víc profesionality.... Včelám zdar...! Jiří

On ten milovnik cedniku neni zrejme ani clenem hnuti Sance pro vcely,nebot za toto zaskatulkovani pana brtnika do hnuti,zada Sance pro vcely omluvu od svazu...U Vcelpa bych vyckal,jak to se vzorky dopadne,je tam jasne receno,jak se bude postupovat v pripade kladnych i zapornych..Hodne zluci mi pohla snaha APV schramstnout dotace pouze pro podnikatele.Budto dotacni politika stejna pro vsechny nebo pro nikoho.Chcete podnikat?Vemte si uver,splacejte a podnikejte.Krachnete,dobre Vam tak..Zajimave bude,kolik clenu APV a zaroven CSV si zvoli clenstvi tam nebo tam.Mozna APV zvoni hrana,kdo vi?JosPr.

No nevím. Dnes mi byl zaslán kritizovaný materiál APV a musím říci, že jsem v nich takovéto kategorické návrhy nenašel.Jde o materiál, který se zaobírá situací v profesionálním včelaření a je tam spousta podnětných námětů k jednání. Celý materiál je veden spíše jako rámcový popis situace tak jak ji vidí profíci, který by se mohl stát osnovou pro další jednání.
Co se týká omezení prodeje ze dvora tak spíše než poctivý malovčelaři je trápí pseudopodnikavci, kteří různě skoupí med a pak jej dodávají do tržní sítě jako med ze dvora.
Ale u všeho mají napsáno "věc k jednání", takže nic není kategorické.