Včelařská konference

Karle stím můžu polemizovat . Mikrovlnka ohřívá na bázi tření molekul a tam
vznika vysoká teplota a i když ho nepřehřeje je narušen. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 10. 2. 2015 9:19:04

Předmět: Re: med


"Prosím o sdělení-kolega v práci ohřívá med v mikrovlnce. Dle

mého názoru to není správné, ale říct si nedá.



--------------



A dobře dělá.



Nikdo zatím nepopsal co by se medu mohlo stát.



Jediné hypotetické nebezpečí snad možná v lokálním přehřátí, pokud by

ohříval příliš intenzívně, ale to asi nedělá.



Karel"

Karle stím můžu polemizovat . Mikrovlnka ohřívá na bázi tření molekul a tam
vznika vysoká teplota a i když ho nepřehřeje je narušen. Standa

----------
Netvrdím že mám doktorát z fyziky, ale toto jsem řešil s lidmi několikrát vzdělanějšími v oboru než já.
Ale mohu se mýlit.

Jak se tam třou ty molekuly? A jak to naruší ty vlastnosti medu?
Tedy spíš toho ani ne procenta látek co jsou v něm jiné než cukry a voda.

Karel

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%A1_trouba#Vliv_mikrovlnn.C3.A9ho_oh.C5.99evu_na_potraviny

Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul „jídla“, je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím.

Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami.

Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně

-----------

Karel

Díky "ohřátí v mikrovlnce" dochází změny skupenství molekul vody na páru.
To je základní princip fungování mikrovlnky.
A pára při normálním atmosférickém tlaku vzniká při 100°C.
Co chceš víc na tvé přesvědčení škodlivosti?

Zaplatit výzkum jak postupuje "ohřátí medu" v mikrovlně a v jakém čase se
kolik se promění molekul vody na páru a kolik enzymů a cukrů okolo jedné
molekuly vody?
Kolik molekul vody se v čase mění na páru?
Že med obsahuje v optimálním složení okolo 19% vody?

Pavel

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan.iol.cz
Sent: Tuesday, February 10, 2015 2:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: med

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%A1_trouba#Vliv_mikrovlnn.C3.A9ho_
oh.C5.99evu_na_potraviny

Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než
tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul "jídla", je potřeba
ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením
neionizujícím.

Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto
změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami.

Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné
účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně

-----------

Karel

V Dole se tím zabývali :)

Kouknete tady: http://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/

petr j.

Mikrovlnka působí jenom na elektricky vodivé hmoty. Na nevodivé nepůsobí. V medu jsou krystaly cukrů nevodivé, vodivá je jen voda se zbytkovými rozpuštěnými cukry a dalšími látkami, která v medi zaplňuje prostor mezi krystaly. A to je jen menšina medu. Navíc mikrovlnné záření působí do velmi malé hloubky.
Při ohřevu medu v mikrovlnce se tedy celým výkonem mikrovlnky ,několika set watty, nejdřív ohřívá velmi malý objem toho roztoku mezi krystaly. Může tam docházet k místnímu přehřátí až několik desítek stupnů nad bod varu vody, protože koncentrovaný roztok cukrů vře při teplotě výrazně nad 100 st C.

Neřekl bych na elektricky vodivé, ale na látky, které mají polární molekuly - tedy kdy jedna strana/část molekuly má vyšší náboj než druhá. Interakcí s elektromagnetickým polem pak dochází k rozkmitání těchto molekul (prostě jako magnet vychýlí magnetické materiály a nabitá elektroda vychýlí ionty). Teplo není nic jiného než úroveň kmitavého pohybu molekul. Pokud by se molekuly nepohybovaly v látce - jsme na absolutní nule v Kelvinově stupnici. Nemá to nic společného s třením molekul - ty se maximálně odpuzují resp. sráží a předávají svou kinetickou energii druhé.

Při ohřevu v mikrovlnce s vysokým výkonem nepřerušovaně může dojít k lokálnímu přehřátí. Nižší výkon nastavený na mikrovlnce neznamená nižší výkon zářiče, ale jen přerušované vyzařování, které umožní aby teplo vytvořené více při povrchu ohřívaného tělesa mělo možnost být rozptýleno díky vedení tepla v látkách. Pokud se ale nastaví na mikrovlnce malý výkon = dá se čas na rozvedení tepla do objemu a nastaví se vhodná doba, pak přehřátí nehrozí.
Slabé chemické vazby některých bioaktivních látek ale mohou být tím vysokým výkonem do určité míry porušeny a tedy nějaká malá část enzymů, vitamínů, bílkovin může být zničena. Není to však ale fatální stejně jako nárůst HMF (tedy pokud se se stačí teplo rozptylovat a nedochází k tomu lokálnímu přehřátí)
Pokud tedy správně experimentálně vyladíte výkon a čas mikrovlnky pro třeba 1kg medu v klasické ČSV sklenici, pak nějaké výrazná degradace medu oproti ohřevu v teplé vodě nehrozí. Při vysokém kontinuálním výkonu ale ano a to pak na vás med vypění - já bych taky asi vypěnil.

Dodatek
1.) mikrovlnky mají i programy pro rozmražování
2.) mikrovlny pronikají do objemu látky a ohřívají i uvnitř na rozdíl od kontaktního způsobu ohřevu, kdy veškerá energie pro rozehřátí se musí protlačit povrchem v místě ohřevu => mikrovlnný ohřev je rychlejší.

3. "ohřátí v mikrovlnce" dochází změny skupenství molekul vody na páru" ano ale jen pokud se nestíhá to teplo rozvést do objemu = nevhodně nastavený výkon = vaše blbost

"Neřekl bych na elektricky vodivé, ale na látky, které mají polární molekuly - tedy kdy jedna strana/část molekuly má vyšší náboj než druhá. Interakcí s elektromagnetickým polem pak dochází k rozkmitání těchto molekul (prostě jako magnet vychýlí magnetické materiály a nabitá elektroda vychýlí ionty). Teplo není nic jiného než úroveň kmitavého pohybu molekul. Pokud by se molekuly nepohybovaly v látce - jsme na absolutní nule v Kelvinově stupnici. Nemá to nic společného s třením molekul - ty se maximálně odpuzují resp. sráží a předávají svou kinetickou energii druhé. "
No ty elektricky vodivé je trochu zjednodušení, ale v praxi to tak funguje. Například rohlík nebo dřevo je určitě složeno z polárních molekul, ale v mikrovlnce se tyto materiály začnou pálit od vnitřku, tam, kde zůstává nějaká vlhkost. Vnějšími vrstvami stoprocentně polárních molekul mikrovlny procházejí.
Jinak ale u běžných potravin není pravda, že mikrovlny ohřívají potravinu v hloubce. Stačí zkusit ohřívat nějakou silnější "hromádku" Povrch, tak do centimetru hloubky, je horký, ale vnitřek zůstane studený. Taky není pravda, že výkon mikrovlnky lze regulovat. Mikrovlny na příslušné součástce vznikají rezonancí. A rezonance buď je, potom bere příslušný rezonátor vždy veškerou energii, kterou vysokonapěťové trafo v mikrovlnce dodáže dodat a mění ji na mikrovlny nebo není a potom se neodebírá žádná energie a mikrovlny nejsou.
Ohřívání medu nějakým "pomalým módem" třeba rozmrazováním je určitě šetrněší než ohřívání naplno. Ale nikdy není zaručeno, že teplota někde v části medu nepůjde vysoko nad 50 st C.
Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem.

"Například rohlík nebo dřevo je určitě složeno z polárních molekul, ale v mikrovlnce se tyto materiály začnou pálit od vnitřku, tam, kde zůstává nějaká vlhkost. Vnějšími vrstvami stoprocentně polárních molekul mikrovlny procházejí."
=> Samozřejmě, že procházejí,jde o porézní látku. Navíc frekvence toho elektromagnetického záření je volena tak, aby působila především na molekuly vody - prostě vyladěno na nějaký rezonanční kmitočet

"Jinak ale u běžných potravin není pravda, že mikrovlny ohřívají potravinu v hloubce. Stačí zkusit ohřívat nějakou silnější "hromádku" Povrch, tak do centimetru hloubky, je horký, ale vnitřek zůstane studený."
=> Nemáš pravdu, záleží na pohltivosti materiálu pro danou frekvenci - do některých látek se prostě prozáří hlouběji a do některých méně ale přece. Ty látky s větším obsahem vody pohlcují to záření víc - což není nic jiného než že se energie toho záření mění v tepelnou. Neříkám, že proniknou hodně hluboko pod povrch, ale proniknou a tedy teplo vzniká i v objemu. Ohřev kontaktní tak k tomu nedochází a veškeré teplo musí projít povrchem.

"Taky není pravda, že výkon mikrovlnky lze regulovat. Mikrovlny na příslušné součástce vznikají rezonancí. A rezonance buď je, potom bere příslušný rezonátor vždy veškerou energii, kterou vysokonapěťové trafo v mikrovlnce dodáže dodat a mění ji na mikrovlny nebo není a potom se neodebírá žádná energie a mikrovlny nejsou"
=> to jsem také netvrdil psal jsem "Nižší výkon nastavený na mikrovlnce neznamená nižší výkon zářiče, ale jen přerušované vyzařování" což je totéž co píšeš ty. Výkon se tedy reguluje poměrem času kdy září a kdy nezáří, ale i to je regulace nebo ne.

"Ohřívání medu nějakým "pomalým módem" třeba rozmrazováním je určitě šetrnější než ohřívání naplno. Ale nikdy není zaručeno, že teplota někde v části medu nepůjde vysoko nad 50 st C."
=> Zaručeno to není. Je nutno vyzkoušet. Ber v úvahu, že med má vysokou tepelnou kapacitu a tedy chvilku trvá než do něj napumpujeme teplo. Pokud je nastaven dostatečně nízký výkon (tedy ty časy kdy nezáří a časy sepnutí jsou krátké), tak se med nestačí rozehřát na vysoké teploty v době pulzu a stačí se teplo rozvést do objemu v době pauzy.

"Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem"
=> je tím zaručeno, že na styčné ploše, kterou se veškeré teplo převádí dosahuje teplotu těch 50 - 60 st C mínus 1-2 stupně.

Samozřejmě záleží na tom, jak "inteligentní" ta mikrovlnka je a zda lze nastavit dostatečně malý výkon. Dá se, ale třeba ohřívat i na vícekrát s pauzou šetrně - ale jde to, když se chce a nevymýšlí se proč to nejde.
Neříkám neupozornit na rizika a na hrr akci.

""Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem"
=> je tím zaručeno, že na styčné ploše, kterou se veškeré teplo převádí dosahuje teplotu těch 50 - 60 st C mínus 1-2 stupně."
Svého času se tady diskutovaly samodomo konstrukce ohřívacích komor, kde bylo v komoře na jednu konev medu nebo ještě menší ohřívací těleso o výkonu tisíc watt nebo ještě větší, plotýnka vařiče nebo tak nějak. ta potom dochází k velkému kolísání teploty vzduchu kolem nadstavené teploty v rozmezí až 10 - 20 st C nebo tak nějak. Takový výkon topného tělesa sice "udělá" rychlý náběh na nadstavenou teplotu, ale potom za provozu nastane kolísání kolem nadstavené teploty v rozmezí klidně i 20 st C. Proto píšu podle kvality konstrukce, protože v takové ohřívací komoře se ten med může taky přehřát.