Archiv Včelařské konference

Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření.Také by jsi nemusel schovávt ani ty
prázdné rámky. ( Dokázali tím podpálit i kravíny).

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 30. 10. 2014 16:03:44
Předmět: Re: Desinfekce UV zářením

"a co takhle formalín a hypermangan . Dnes ti nepovím poměr a množství. To
nemělo chybu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 10. 2014 13:26:29

Předmět: Desinfekce UV zářením


"Tak už mě to potkalo taky.

Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na

okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky

vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.

Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů

ultrafialovým zářením?

Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude

slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny

na ostré slunce.

Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají

na vytvrzování laků na nehty.""

"Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření."
Zajímavé stanovisko.
Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!
Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!
:lol: :lol: :lol:

 Já pak pochopil že jsem to asi nešikovně napsal.
Vysvětlení.
Když  by se měly plásty dezinfikovat na prudkém slunci tak jedině  v létě, 
nebo jsi již někdy viděl v zimě prudké slunce?
Tuto metodu využívají  doposud drobní chovatelé k desinfekci různých krmítek
a pomůcek k chovu různých zvířat. Je to ale účinné v době kolem letního
slunovratu a hlavně na plísně.
Tím druhým způsobem bylo zaplynování  pomocí směsí formalínu a 
hypermanganu.  Již ani nevím jaký jed z toho vznikal. Toto se používalo v
JZD na desinfekce chlévů, někdy koncem šedesátých let. Ta metoda byla brzy
zastavena pro možný vznik požárů. Při špatném poměru směsi, totiž došlo k
velmi prudké reakci a tato se vzňala.  Vyhořelo tak několik kravínů.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 10. 2014 9:11:58
Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m

""Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani
nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření."
Zajímavé stanovisko.
Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!
Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!
:lol: :lol: :lol:"

Já jsem měl na mysli desinfekci UV zářením a ne teplem. A UV záření, jak známo, produkuje slunce i v zimě, nejenom v létě.
Co se týká oné desinfekce formalínem, smícháním roztoku formaldehydu a manganistanu draselného jakožto oxidačního činidla dojde k oxidaci formaldehydu, prudkému zahřátí a tím k úniky nezreagovaného formaldehydu a tím zaplynování prostor. Prostor zaplynovaný formalínem se potom odplynovává vstřikováním čpavkové vody, kdy čpavek s formaldehydem vytváří tuhý a neškodný urotropin.
Jestli si dobře pamatuji, tato desinfekce je ve starých knihách doporučena taky k desinfekci plástů a jiných včelařských věcí. Kdesi byl dokonce popsán způsob, jak to dělat v polních podmínkách, kde byl uzavřený prostor vytvořen překrytím hromad plástů igelitovou fólií.
Uvolňování formaldehydu z roztoku manganistanem draselným bylo později kvůli účinnosti nahraženo tepelným vývinem formaldehydu zahříváním na elektrickém vařiči.
Jinak nebezpečné to bylo, protože jednak pokud se s manganistanem draselným ocitly v roztoku nějaké odpadní tuhé organické látky, papír, sláma, piliny atd mohlo při vyvaření formaldehydu dojít k jejich oxidaci a vzniku teplot nad hranicení hoření běžných hořlavin. Formaldehyd je navíc hořlavý plyn, při určitých koncentracích tak mohlo dojít k výbuchu.
Dneska se to už nepoužívá. Možná že ta účinnost není nejlepší a potom formaldehyd je dneska karcinogen a jako takový je obtížně dostupný.

UV jsem viděl jen na mašině co dělá mezistěny. Já bych takové nástavky s plásty dal na igelit a zalil cca 1/2 - 1 litrem kyselinou mravenčí 80% na 5-6 nástavků a zadělal igelitem a dekl. Taková konzervace je mnou ověřená i na dva roky bez zavíječe. Pro myši pro jistotu nasypat okolo granule plus posypaný trvanlivý salám pro rejsky. (pro zelenáče - je chráněný pouze rejsek horský)_gp_
...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2014
Re: Desinfekce UV zÄ?ĽĚ?enÄ?­m (65014)

Já jsem měl na mysli desinfekci UV zářením a ne teplem.

Tříve se používaly horská slunce : http://aukro.cz/kommbinovany-zaric-horske-slunce-sirius-i4742923528.html

Když se to zamnulo v místnosti tak to vypálilo plísně na stěnách a ozón v místnosti pěkně smrděl - myslím že postavit ty plásty/souše a pustit to na ně by fungovalo.

Na Moravě jsme v ohnisku, tak ověřujeme vše. Cheopsova pyramida 1:500 jako střecha. Zatím možná působení energií lepší, ale nelze vyloučit vliv matek a další ovlivnění vlastností včel, imunity...
Ověřování využití slunce pro klima, desinfekci v úle atd...

http://nd06.jxs.cz/670/461/84520393ae_99171691_o2.jpg

B.V.

Pepane , tam desinfikuje jen hypermangan. Může se rozředit vodou a odpařit
třeba na vařiči. Ten formalin je místo vařiče. Při reakci vznikne teplota
ktera vznikne. Máš pravdu že může dojít k zahoření. U syrných knotů taky.
Hypermangan nezabije jen živé tvory ale i vývojová stádia. Před použitím je
třeba asi půl hodiny vyvětrat. Nebudu se o tom dál rvýjadřovat je to dobře
popsané ve včelařství aj. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 31. 10. 2014 9:42:10

Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m


" Já pak pochopil že jsem to asi nešikovně napsal.

Vysvětlení.

Když by se měly plásty dezinfikovat na prudkém slunci tak jedině v létě, 

nebo jsi již někdy viděl v zimě prudké slunce?

Tuto metodu využívají doposud drobní chovatelé k desinfekci různých krmítek

a pomůcek k chovu různých zvířat. Je to ale účinné v době kolem letního

slunovratu a hlavně na plísně.

Tím druhým způsobem bylo zaplynování pomocí směsí formalínu a 

hypermanganu. Již ani nevím jaký jed z toho vznikal. Toto se používalo v

JZD na desinfekce chlévů, někdy koncem šedesátých let. Ta metoda byla brzy

zastavena pro možný vznik požárů. Při špatném poměru směsi, totiž došlo k

velmi prudké reakci a tato se vzňala. Vyhořelo tak několik kravínů.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 10. 2014 9:11:58

Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m



""Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani

nebudeš

muset schovávat (roztaví se).

U té druhé dojde snadno k zahoření."

Zajímavé stanovisko.

Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!

Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!

:lol: :lol: :lol:""

Zase o trochu víc začínám chápat tu lidovou tvořivost při léčení.

Hypermangan je jen taková slabá dezinfekce povrchu a to nic moc. Formaldehyd je naproti tomu velmi účinný ale také pro lidské zdraví nic moc. Přisuzují se mu i silné karcinogení účinky. Hodně se používal k dezinfekci např. žampionáren zahradnických substrátů, rovněž na pitevnách. Jak je to teď netuším, ale nejspíš pro negativní působení na lidské zdraví bude zakázaný. Takže je to přesně opačně! Zdraví R. S.

Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45 včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????

Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě vyzkoušené.

Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě vyzkoušené.

...cca 25 včelstev.
j.


Dne 2.11.2014 19:57, pepa napsal(a):
> Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky
> Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo
> být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45
> včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je aktivní.
http://www.avast.com

Záleží na počítání na 1pásek 2 kapky
 těch 50 kapek po 2,  je na 8 včelste,v při třech ošetřeních, cca po 10
dnech.
Nelze to dávkovat podle pásků v balení ale podle kapek v lahvičce.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 11. 2014 20:38:24
Předmět: Re: Varidol- počet kapek

"...cca 25 včelstev.
j.


Dne 2.11.2014 19:57, pepa napsal(a):
> Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky
> Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo
> být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45
> včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je
aktivní.
http://www.avast.com"

Přesně tak. v lahvičce je 125ml teoretitcky tedy 125 kapek mínus ztráty na 3
ošetření a je to přibližně tak.
Já z lahvičy dělal 30.
Pokud však se objednává pro včelaře tak je lepší počítat nejméně lahviku na
včelaře.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 11. 2014 20:26:55
Předmět: Re: Varidol- počet kapek

"Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám
pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet
včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě
vyzkoušené."

Na: http://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/zakaleny-varidol/ se uvádí:
Složení přípravku je stále stejné a přísně se kontroluje v každé šarži.
Včelaře můžete informovat, že nová kapátka dělají poněkud větší kapky, přičemž to stále odpovídá schválenému množství účinné látky pro ošetření včelstva, které je postačující pro slabá i silná včelstva.
Pro naprostou většinu včelstev je správná dávka právě 2 kapky z nového kapátka.
Někdy včelaři dávali 3 kapky, když měli včelstvo ve dvou nástavcích, ale včelstvo jen zřídka kdy obsedá celé dva nástavky. Pokud obsedá jeden a kousek, dvě kapky zase stačí.
Věříme, že výsledky ošetření budou zcela podle očekávání (pokud se ošetřuje bez plodu!).
p.s. : Pokud při kapání na pásek budeme mít nízkou teplotu Varidolu (např. 10°C), budeme mít kapky ještě větší a tím nakapeme z lahvičky méně pásků. H.

V lahvičce je 5 ml Varidolu a obsah účinné látky amitrazu 125mg/ml. 125 ml je více než desetina litru a bylo by to přibližně pro 875 - 1250 včelstev.
Je to jednoduché 1 ml je pro 7 - 10 včelstev.

Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s teplotou nad 10°C.

Poučte mne o cyklech a přebíhání samiček varoa po buňkách?

Při aplikaci Varidolu má být minimum plodu. Pokud je nějaký zavíčkovaný, a do třech dnů vyběhne, vyběhnou oplozené samičky v počtu od dvou do někdy i více jak pěti ks od více samiček. Plodné, hledají další larvy před zavíčkováním, takže jak chcete obhájit nějakou mezeru 14-21dní, když i 10 dnů je příliš?_gp_
.......
>stanislavpe/=/atlas.cz
       
21:06
              
komu: Včelařský
Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé
ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu
a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější
je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s
teplotou nad 10°C.

Podzimní a zimní ošetření je nejdůležitější pro likvidaci roztoče.
Samotná reprodukce roztoče varoa je omezena trváním vývoje včely v zavíčkovaném plodu 12 - 14 dní pro dělnice a trubce. Při druhém ošetření má být včelstvo bez plodu, proto tam je těch 12 - 21 k vyběhnutí zbytku plodu. Já vím, že v praxi se to doporučené rozpětí nedodržuje, ale samozřejmě nejdůležitější je likvidace nejlépe všech roztočů a to po 10 dnech prodlení není teoreticky možné. Jsou prováděny rozsáhlé pokusy a z nich jsou potom doporučení pro praxi. Ale jsme pouze lidé se svými zkušenostmi a názory, tak to je a bude i budoucnu. Bohužel roztoč bude útočit na naše včelstva dál a dál vnášet do včelstev další choroby.

Tak ti to osvětlím
To není o >>>Opět si někdo dělá svůj plán ošetření.<<< ale o možnostech!
 V té délce máš pravdu, >po 14 - 21 dnech<, ale je v doporučení také
uvedeno, "Nejdříve však po 10 dnech" s tím aby se poslední ošetření dělalo v
polovině prosince, a že první ošetření  se provede nejdříve po 10 říjnu.
Ten rozptyl je tak velký aby si každý mohl stanovit termín  podle počasí v
místě včelnice. Důležité je hlavně to, aby včelař nevykřikoval na konci září
že má odléčeno, nebo aby se neléčilo podle toho kdy má důvěrník čas, ale kdy
je vhodný čas.
Z toho pak vyplývá to, že fakticky pak musí každý včelař mít svůj plán
ošetření podřízen počasí v místě.
Také si někde zaměňují termín "Ve stejnou dobu" kdy je tím myšlena doba mezi
10. X. - XII. a zamění za pojem "stelný den".
Při fumigaci je to někdy opravdu velmi obtížné, najít vhodný den. Při
použití aerosolu však to jde dělat téměř kdykoliv tam je snadné dodržet
uváděný termín.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 11. 2014 21:06:50
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé
ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu
a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější
je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s
teplotou nad 10°C."

Já to samozřejmě vím , ale nějak vypadla část textu. a s tím již nic
neudělám, když je to na netu.
Je spousta  diskusí kdy to jde vzít zpět, a asi by to stálo za to, ale tady
jsou možnosti omezené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 11. 2014 20:58:36
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"V lahvičce je 5 ml Varidolu a obsah účinné látky amitrazu 125mg/ml. 125 ml
je více než desetina litru a bylo by to přibližně pro 875 - 1250 včelstev.
Je to jednoduché 1 ml je pro 7 - 10 včelstev."

Musím se mluvit, sloučil jsem totiž nařízení SVS s příbalovým letákem ošetření. Všechna léčebná opatření týkající se včel nařizuje SVS. K tomu vydávají pokyn jak postupovat. Pravda je, že v příbalové informaci k Varidolu je uvedena pouze aplikace léčiva do včelstev 1.října do 15.dubna. To doporučení 14 - 21 dní je v nařízení SVS Exm 340 varoáza - podzimní ošetření. Nic to, ale nemění na tom, že je vše potřeba udělat poctivě, ošetřujeme přece vlastní majetek.

Hřebíček na hlavičku.


Takže vlastně SVS nařizuje to co je povinné, ale pokud včelař do 15.dubna postupuje nadále podle návodu tak je to O.K.

Ano nebo ne?

SVS vlastně omezuje aplikaci nařízením odběru zimní měli omezuje aplikaci v době největší šance na úspěch - tedy v zimě. Takže SVS brání účinné aplikaci. :-)

Ono to není tak striktní, metodika ošetřování včelstev od SVS je pod těmito kódy.
Exm 110-mor včelího plodu
Exm 310-varoáza-O
Exm 320-(letní preventivní ošetření)-O
Exm 330-varoáza (letní preventivní ošetření)-kočující včely
Exm 340-varoáza-O (podzimní ošetření)

Povinnost léčit vychází z vyhlášky.
Samozřejmostí je možnost použít alternativní schválené prostředky k likvidaci roztoče.
Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na jeho rozhodnutí.

Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na jeho rozhodnutí.

-------

No mně spíš šlo o opak.

Tedy jestli je legální ještě do jara třeba 5x aplikovat Varidol navíc. Zda je toto legální nebo ne.


A na druhé straně jsem chtěl upozornit, že z hlediska návodu a logiky by bylo nejlepší ošetření provádět v období bez plodu, tedy prosinec, leden a pokud by byl spad tak ještě na konci ledna po druhé, nebo v únoru.
Bylo by to v nejlepším souladu s návodem a aplikace by byla s největší pravděpodobností bez plodu = maximálně účinná.

A tomu paradoxně veterina brání nařízením o odběru měli.

I když je to, jak letos opět již hodně včelařů ví, na nic.

Skvělé výsledky měli bez roztočů na jaře 2014 a za půlroku podzim bez včel. Opravdu skvělé výsledky vyšetření zimní měli.

Já ještě nezačal ani pomýšlet na ošetření a co tak slyším, leckde je již hotovo. Někde úplně. :-)
Karel

Těžko soudit co je ještě legální a již nelegální. Všechno je v metodice pod kódem Exm 340 a Nařízení státní veterinární správy na to odkazuje, toť vše. Samozřejmě si k tomu každý přidá svoji zkušenost nebo také nevíru v navrhnutou metodu, nasází to tam od 10.října po deseti dnech a potom se nestačí divit. (Stačí na schůzi tiše sedět a naslouchat rozhovorům kolegů). Nejúčinější je ošetření v pozdím podzimu s aerosolem v prosinci. Pokud to má být opravdu účinné, tak musí být včelstva bez plodu. Přemýšlím o tom, jak je možné, že již na jaře někteří píší o desítkách až stovkách spadlých roztočů. Něco je asi špatně, ale co? Metoda, termíny, léčivo nebo alternativní léčivé přípravky nebo nevhodná aplikace nebo všechno dohromady?

Co je špatně?

Především nevhodná doba ošetřování. Spěch.

Ne podzim, zima je nejlepší.

Je to všeobecně známo - BEZ POLODU.

Takže jednoduchá diagnoza. Ošetření s plodem jako kdyby nebylo.

Karel

HLEDÁME NOVÉ VÝKUPCE MEDU NA ROK 2015
Nabízíme Vám zajímavou možnost přivýdělku bez živnostenského listu během několika měsíců v roce. Vhodné pro včelaře i nevčelaře! V posledních letech ubývá počet výkupců medu z důvodu jejich stárnutí a ukončení činnosti. Pro včelaře je tak stále obtížnější najít vhodného výkupce medu ve svém okolí. Výkup medu je tak vhodnou příležitostí pro vás, jak si zajistit další sezónní přivýdělek. Na výkup medu dodáme obaly, měřicí přístroje a finanční hotovost. Z vaší strany se očekává zajištění vhodných prostor a váhy na výkup medu. Na zajištění výkupny vám poskytneme v prvním roce výkupu příplatek k výkupní ceně 1 Kč/kg oproti platné výkupní ceně pro běžné výkupce. Vykoupený med si sami naložíme a odvezeme. V případě zájmu volejte, nebo pište na:

MEDOEXPORT s.r.o.
Sv. Čecha 367
551 01 Jaroměř
Tel.: +420 491 815 226, 724 360 460
info/=/medokomerc.cz

firma prohrála boj s vlastní arogancí..........................................

NO, myslím, že hlavně není co vykupovat. :-)

http://www.potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=2327&lang=cs&design=default&archive=actual&listtype=tiles

Co je špatného? v ošetření aerosolem je špatný jenom včelař, který ošetřuje dříve jak 20.11. Po tomto termínu až do vánoc není na 99% plod. Do této doby ošetřovat aerosolem je zbytečné podle př.Ing.Veselého

Je to jasné i mně, proto držím kompresor pod zámkem do začátku prosince. Některým se to moc nelíbí, ale zatím vydrželi. Zatím jsme zvládali 1 400 bez problému. Jsou u nás 2, kteří 3x fumigují a aerosol odmítají. Stále ještě včely mají. Faktem je, že v naší oblasti k nějakým několikatisícovým spadům roztočů nedocházelo a to ani letos. Počet po prvním ošetření od 13 do 520 kusů.

To se nedivím, protože fumigace je z principu účinější jak aerosol. Ten má několikanásobně větší částice jak částice kouře.

Takže fumigace i mě vycházela jako spolehlivá.

Ale proč fumigují před prosincem když je to zbytečné? Spíš zadělávání na rezistenci.

Nebylo by rozumnější fumigovat 2x v prosinci a aerosol v lednu, když už se musí nějak zdůvodnit ta dotace na kompresor?

A tomu brání jen funkcionáři ČSV (v podstatě už jen ze zvyku a ne ze zmocnění SVS) a nařízení SVS?

(mimochodem, jeden kolega nyní vyřezal několik decimetrů plodu - takže je možné předpokládat, že letos i loni to bylo ošetření na nic)

Karel

>>>Do této
doby ošetřovat aerosolem je zbytečné podle př.Ing.Veselého<<< ale nikdo to
nezakazuje                       
v případě nepříznivého počasí je přec možné ho použít. Je to jen na uvážení
včelaře.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 11. 2014 21:52:17
Předmět: Re:

"Co je špatného? v ošetření aerosolem je špatný jenom včelař, který ošetřuje
dříve jak 20.11. Po tomto termínu až do vánoc není na 99% plod. Do této
doby ošetřovat aerosolem je zbytečné podle př.Ing.Veselého"

"Nebylo by rozumnější fumigovat 2x v prosinci a aerosol v lednu , když už se musí nějak zdůvodnit ta dotace na kompresor?"
Mlčeti zlato, mluviti hrob a tady jsme u toho problému jak dokazuje tento příspěvek. Tento včelař nezná podstatu proč se aerosoluje a ne fumiguje v listopadu a prosinci. Fumigace je pochopitelně lepší a jde provádět jen do teploty 10 stupňů a pak už nemá účinnost. Včely pod 10 st. jsou stažené a do tělesa se dým nedostane. Fumigaci je nejelépe provádět když pár včel se objevuje na česně. Jakmile tam nejsou je pak nutné použít aerosol a to buď vodní emulzi nebo acetonovou do -5 st.U vodní pod +5 už zamrzají trysky. Vodou 2 minuty, acetonem 30 vteřin na nástavek. Jakýkoliv aerosol včely roztahuje a oni reagují na vlhkost nebo na aceton. Dalo by se o tom diskutovat, ale diskutující musí znát problematiku a ne mlátit pantem prázdnou slámu. Doporučuji si přečíst návod k fumigaci a k aerosolování vydaný Dolem Felix

Tento včelař to umí a oproti jiným co jen opakují to co slyšeli prováděl hodně pokusů, počítal roztoče a zkoušel.
Navíc má pár zkoušek z fyziky a proto nechápe proč všichni papouškují tvrzení, která nikdo nikdy neověřil. A nemají fyzkální opodstatnění. :-)
Třeba to že aerosol proniká do chomáče. Proč by to proboha dělal lépe jak kouř, když částice aeroslu jsou mnohokrát větší jak molekuly amitrázu rozptýlené do prostoru - viz příspěvek o hodně níže o 25000000000000000000 molekulách vzniklých spálením varidolu na pásku.

Karel

Na jaře by měli včely padnout. Červencové včely v zajetí stovek roztočů
dlouho nevydrží. 25 včelstev a po gabonu , ted varidol a někde 15 až 20
rostočů a u trojích vrchovatá polévková lžíce. Jak budu ošetřovat podruhé
nevím, Tady snad 10 stupnů nad 0 bude tak v březnu. To je naše krásná
vysočina. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 11. 2014 19:27:38

Předmět: Re: Varidol- poĂ??et kapek


"Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na

jeho rozhodnutí.



-------



No mně spíš šlo o opak.



Tedy jestli je legální ještě do jara třeba 5x aplikovat Varidol navíc. Zda

je toto legální nebo ne.





A na druhé straně jsem chtěl upozornit, že z hlediska návodu a logiky by

bylo nejlepší ošetření provádět v období bez plodu, tedy prosinec, leden a

pokud by byl spad tak ještě na konci ledna po druhé, nebo v únoru.

Bylo by to v nejlepším souladu s návodem a aplikace by byla s největší

pravděpodobností bez plodu = maximálně účinná.



A tomu paradoxně veterina brání nařízením o odběru měli.



I když je to, jak letos opět již hodně včelařů ví, na nic.



Skvělé výsledky měli bez roztočů na jaře 2014 a za půlroku podzim bez

včel. Opravdu skvělé výsledky vyšetření zimní měli.



Já ještě nezačal ani pomýšlet na ošetření a co tak slyším, leckde je již

hotovo. Někde úplně. :-)

Karel"

Zřejmě se aerosol usadí na povrchu chomáče a jelikož včely mění svoji místo
v chomáči tak léčivo zanesou dovnitř ale nemám důvod to zkoumat tak jako
nezkoumám proč aspirin tlumí bolest MĚ STAČÍ PRO BĚŽNÝ ŽIVOT VĚDĚT, ŽE TO
TAK JE.

pEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:22:32
Předmět: Re:

"Tento včelař to umí a oproti jiným co jen opakují to co slyšeli prováděl
hodně pokusů, počítal roztoče a zkoušel.
Navíc má pár zkoušek z fyziky a proto nechápe proč všichni papouškují
tvrzení, která nikdo nikdy neověřil. A nemají fyzkální opodstatnění. :-)
Třeba to že aerosol proniká do chomáče. Proč by to proboha dělal lépe jak
kouř, když částice aeroslu jsou mnohokrát větší jak molekuly amitrázu
rozptýlené do prostoru - viz příspěvek o hodně níže o 25000000000000000000
molekulách vzniklých spálením varidolu na pásku.

Karel"

a co mladé matky , ty kladou snad celou zimu. Tam neošetřovat Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 11. 2014 21:22:24

Předmět: Re:


"Co je špatně?



Především nevhodná doba ošetřování. Spěch.



Ne podzim, zima je nejlepší.



Je to všeobecně známo - BEZ POLODU.



Takže jednoduchá diagnoza. Ošetření s plodem jako kdyby nebylo.



Karel"

Nevím, ale fumigace v prosinci nemá tu účinnost kterou od ní očekáváme, obvykle jsou nižší teploty než 10°C. A po zimní rovnodennosti již počínají včelstva sice málo, ale přece jen plodovat. Takže, ty termíny nejsou vycucané s prstu, ale ověřené praxí.
Účinnost podzimnho a zimního léčení závisí na:
1) včelstvu bez plodu
2) řádném provedení aplikace léčiva Varidol fumigací nebo aerosolem
3) v bezletovém období.
4) odpovědnosti chovatele

K tomu doporučené termíny, o kterých včelařská veřejnost vede živou diskuzi. Způsob léčení vypracoval ing. Veselý a nemyslím, že je třeba to zpochybňovat.

Asi jo Pepane, proto padají roztoči i týden po aplikaci, zatímco po fumigaci jen max. jeden den.

Ale přesto se pořád traduje to o pronikání a další neodůvodněná tvrzení.

Ale poslední zimy máme problém právě proto že je teplý podzim a zima a dá se tedy bez problémů s teplotou fumigovat normálně celou zimu, protože teploty nad nulou byly celé zimy.

Ale i když byly mrazy tak dobrý včelař vystihne rozvolnění chomáček které se koná i za mrazů, stačí když po vánocích přijde obleva.

POkud jsou úly na slunci, tak bývají v zimě snad i prolety - to snad nikdo nepopírá, a to se snad chomáč rozvolní aby byla fumigace účinná - takže podstatné je dovolit včelaři aby měl lahvičku s Varidoleme doma a neposílat ji kolovat s důvěrníkem z ruky do ruky.


Takže ještě jednou - proč by nešlo v zimě dvakrát fumigovat a jednou aerosolovat, nebo jen 3x fumigovat?

Oč je fumigace s plodem v říjnu a listopadu účinější jak fumigace o proletech v zimě bez plodu?

Karel

V jakém stavu máte nyní včelstva?

Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).

Varroáza a virózy, Bez Nosemy.

Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a pomalá loupež.

Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!

Je to hrůza.

Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.

Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.
I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.

Opavsko 235m.

K tomu doporučené termíny, o kterých včelařská veřejnost vede živou diskuzi. Způsob léčení vypracoval ing. Veselý a nemyslím, že je třeba to zpochybňovat.


-------------------

ANo, souhlasím - je to v návodu - aplikovat od listopadu do dubna.
Pokud by to ing. Veslý myslel jen v listopadu bylo by tam napsáno v LISTOPADU. Předpokládám, že on ajko ředitel věděl co jeho ústav dělá.

Nevkládejte mu do úst věci které nenapsal ani neřekl i když se vám hodí.
Pokud máte někde citaci že in Veselý řekl, že se má fumigovat jen na podzim, sem s ní.

Karel

To me vzdy fascinuje jina vec,10 stupnu a zaroven bezletove obdobi,protoze to by muselo byt tak leda v noci.Navic se pri 8 nebo 9 stupnich mrknete pod folie.Co tam bude?Vcely v celem nastavku nebo zimni chumac?Samozrejme vcely vsude a spousta jich bude venku.Viz moje prvni fumigace v sobotu,kdy jsem pri 9 stupnich musel prestat pro mnozstvi letajicich vcel a pokracovat az po treti hodine u 9 a pak 8 stupnu.Jinak souhlas s Karlem,cim pozdeji,tim ucineji.JosPr

Ono jednak když člověk utěsnil česna, tak zjistil, že tam čeká nakonec jen pár včel. A pravděpodobnost, že by tam při další fumigaci byly opět ty samé :-)

Ale já fumigoval v podvečer po skončení proletu, včely po takovém proletu nejsou rozhodně v chomáči, pokud byla předtím delší dobu zima, tak kutají a přenášejí zásoby atd.

Nikdy jsme nechápal co ti teoretici pořád melou o 10°.

To je berlička por pitomce, proto že návod musel být i pro naproté pitomce.
Mírně rozum nému včelaři by tam stačilo napsat - když nesjou včely pevně semknuty v chomáči.

Pokud někdo sledoval včely a teploměr, a porovnával různé úly (izolace, tepelnou setrvačnost stěny i úlu i stanoviště) , tak musel dojít k tomu, že to nelze tak jednoduše napsat.

Tedy je nad 10°a můžete fumigovat = včely nejsou v chomáči.

Leckdy je nad 10°a promrzlý a těžký úl plný zásob s izolovanými stěnami je jako ledová jeskyně.


Karel

Brožurka Veselí Kamler "Proti varroaze celý rok"

Brožurka Veselí Kamler "Proti varroaze celý rok"


-----

Tak tu sibudu muset někde půjčit, od 2008 nic z této dílny dalšího nečtu.

Nehodlám bojovat celý rok, zatím mě stačila právě jen jednou zima a někdy léto.

Včely zatím mám, úhyny pod průměrem okolí.

Karel

 Máš sice pravdu.
 Ale jako vždy se najde nějaké ale, Tím je odběr měli cca od ledna. Chceš-li
pak v očích kolegů nevypadat jako lajdák tak se musíš přizpůsobit části
návodu ,kde se praví o jednotné době provádění v oblasti. tu si pak
stanovují včelaři sami. Tím ale nejsou myšlení jednotlivci ale společenství.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:43:46
Předmět: Re:

"K tomu doporučené termíny, o kterých včelařská veřejnost vede živou
diskuzi. Způsob léčení vypracoval ing. Veselý a nemyslím, že je třeba to
zpochybňovat.


-------------------

ANo, souhlasím - je to v návodu - aplikovat od listopadu do dubna.
Pokud by to ing. Veslý myslel jen v listopadu bylo by tam napsáno v
LISTOPADU. Předpokládám, že on ajko ředitel věděl co jeho ústav dělá.

Nevkládejte mu do úst věci které nenapsal ani neřekl i když se vám hodí.
Pokud máte někde citaci že in Veselý řekl, že se má fumigovat jen na
podzim, sem s ní.

Karel"

>>>I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.<<<
To asi bude ten důvod úhynů.

Jinak já stavy do konce února nekontroluji. držím se staromódní zásady v
zimě do včel nevrtat. stejně jim nijak nejde účinně pomoci. Výhodou je pak,
že mohu odchovávat nová včelsta z těch přeživších a tak podpořím genetické
vlastnosti svého chovu.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:42:53
Předmět:

"V jakém stavu máte nyní včelstva?

Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).

Varroáza a virózy, Bez Nosemy.

Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední
síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a
pomalá loupež.

Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez
včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!

Je to hrůza.

Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.

Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.
I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.

Opavsko 235m."

Bavíme se dvou záležitostech. Příbalová informace přiložená k Varidolu a Nařízení o způsobu použití. Stejně tak postupuje lékař, když předepisuje lék. Také rozepíše dobu a množství jaké má člověk použít.
Je tam sice všobecná informace o použití od 1.října do 15.dubna, ale to je zřejmě kvůli tomu, že to je období kdy včelstva nenosí med.
Byl bych opatrný s názorem, že použít do jara 5x atd. Ono to 3x je pravděpodobně podloženo výzkumem a tím, aby do včelstev bylo zanášeno minimální množství léčiva, které je ještě účinné a tím eliminace reziduí, které v každém případě z léčiva jsou přecházejí do vosku. Ono je to přece jenom složitější než jednoduché uvažování. 2 kapky nic nejsou, ale rezidua jsou i z těch dvou kapek. Ke sběru zimní měli toto, navrhl někdo jakým nejjednodušším způsobem zjistit stav varoázy po léčení. Všechno to je mnohem a mnohem složitější než se jeví.

Celý rok proti varoáze autorů F.Kamlera, V.Veselého a D.Titěry je vhodná pro každého a je tam téměř vše co výzkum zjistil a dopručuje. Byla sice vydána v roce 2008, ale vyhovuje. Jde stáhnout z internetu a nebo objednat ve VÚVč v Dole.

Ke sběru zimní měli toto, navrhl někdo jakým nejjednodušším způsobem zjistit stav varoázy po léčení. Všechno to je mnohem a mnohem složitější než se jeví.


----------------

To asi jo, po loňských skvělých výsledcích zimní měli by jsme měli být v létě i nyní v naprosté pohodě.

Nebo:
Všechno to je mnohem a mnohem složitější než se jeví.

Karel

Pepan:
tak se musíš přizpůsobit části
návodu ,kde se praví o jednotné době provádění v oblasti.

------

V návodu nic o jednotě není.

Karel

Dobrý deň. Som včelár začiatočník srdečne Vás pozdravujem a mal by som na Vás jednu otázku. Na českých stránkach

http://www.orfideus.cz/vcelareni/vcelareni.php

http://www.bee.cz/index.php?route=product/product&product_id=632

- som našiel produkt Novopax na varraozu včiel. Čo si o tom myslíte.


Novopax je zakuřovací prostředek vyrobený na čistě přírodní bázi, bez použití jakýchkoliv chemických produktů. Je určený k desinfekci včelích úlů a k omezení včelích chorob a parazitů, zejména pak zastavuje rozmnožování roztočů Varroa dectructor, který napadá včely medonosné. Jedná se granulát, který se přidává do včelařského dýmáku. Velikost balení je 50 gramů. Prostředek je schválen pro používání HVS ČR pod číslem VTP/008/10-c.

Návod k použití:
Vyrobí se směs prostředku a troudu v poměru 1:3 a vloží se do včelařského dýmáku. Směs se zapálí a rozdmýchá obvyklým způsobem. Úl se zakouří česnem tak, aby dým zaplnil celý úlový prostor. Množství dýmu musí odpovídat velikosti úlu, tj. typu, počtu nástavků atd. Úl se po zakouření ihned částečně uzavře tak, aby některé otvory v úlu zůstaly otevřené, aby nemohlo dojít k přehřátí včelstva. Doba uzavření úlu musí být minimálně 5 hodin (nejlépe přes noc). Uvedený proces je nutné opakovat 1x za 5 týdnů, neboť vliv Novopaxu vyprchá a roztoč se začne opět rozmnožovat. Na konci včelařské sezony (září – listopad) je vhodné aplikaci opakovat častěji, např. 1x za 3 týdny. Směs lze používat i při běžné práci se včelstvy.
Novopax zamezuje i rozmnožování roztočů přinesených do úlu včelami až po zakouření.
Při aplikaci Novopaxu kontrolujte stav včelstva a dbejte zvýšené opatrnosti proti vzniku požáru.
Doba účinku Novopaxu je minimálně 60 měsíců od data výroby.

Pepane proč ten pyl je jen na hřbitově. Kvetou astry na mokřinách břečtan
jen hučí , nezaorané hořčice taky nezmrzli aj. Včely dou na vodu jak diví.
Nechci vydět jaro to bude hrůza . Dříve jsen krmil 10 - 12 kg. Tenhle cukr
je podstatně horší tak dávám 15 - 18 kg. Letos to bude málo. Ted se na mě
vrhnete jak to je málo , jenže tady nám běžně mrzne od září tak matky dřív
přestávají klást . Poslední teplé zimy máme větší spotřebu. No uvidíme
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 6. 11. 2014 9:50:44

Předmět: Re:


">>>I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.<<<

To asi bude ten důvod úhynů.



Jinak já stavy do konce února nekontroluji. držím se staromódní zásady v

zimě do včel nevrtat. stejně jim nijak nejde účinně pomoci. Výhodou je pak,

že mohu odchovávat nová včelsta z těch přeživších a tak podpořím genetické

vlastnosti svého chovu.



pepan



---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 11. 2014 17:42:53

Předmět:



"V jakém stavu máte nyní včelstva?



Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).



Varroáza a virózy, Bez Nosemy.



Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední

síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a

pomalá loupež.



Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez

včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!



Je to hrůza.



Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.



Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.

I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.



Opavsko 235m.""

Když jsem se zdokonaloval a chodil do školy kvůli včelařině, odborník a špička ve včelařství u nás učil, že roztoč varoa reaguje na každou, sebemíň čistou sloučeninu, protože je to roztoč. Otázkou je koncentrace a samotná citlivost na tu kterou směs něčeho.

Takže pokud bych měl věřit tomu, že pelety z borovice sibiřské (Novopax) fungují když se dají do dýmáku a zakouří se jimi, tak tomu věřím. Ten název si výrobci mohli dát jiný, protože jde o shodu s jedním herbicidem.

_gp_
........
miroslav (90.64.80.59) --- 6. 11. 2014
Novopax

Dobrý deň. Som včelár začiatočník srdečne Vás pozdravujem a mal by som na Vás jednu otázku. Na českých stránkach

http://www.orfideus.cz/vcelareni/vcelareni.php

http://www.bee.cz/index.php?route=product/product&product_id=632

- som našiel produkt Novopax na varraozu včiel. Čo si o tom myslíte.


Novopax je zakuřovací prostředek vyrobený na čistě přírodní bázi, bez použití jakýchkoliv chemických produktů. Je určený k desinfekci včelích úlů a k omezení včelích chorob a parazitů, zejména pak zastavuje rozmnožování roztočů Varroa dectructor, který napadá včely medonosné. Jedná se granulát, který se přidává do včelařského dýmáku. Velikost balení je 50 gramů. Prostředek je schválen pro používání HVS ČR pod číslem VTP/008/10-c.

Návod k použití:
Vyrobí se směs prostředku a troudu v poměru 1:3 a vloží se do včelařského dýmáku. Směs se zapálí a rozdmýchá obvyklým způsobem. Úl se zakouří česnem tak, aby dým zaplnil celý úlový prostor. Množství dýmu musí odpovídat velikosti úlu, tj. typu, počtu nástavků atd. Úl se po zakouření ihned částečně uzavře tak, aby některé otvory v úlu zůstaly otevřené, aby nemohlo dojít k přehřátí včelstva. Doba uzavření úlu musí být minimálně 5 hodin (nejlépe přes noc). Uvedený proces je nutné opakovat 1x za 5 týdnů, neboť vliv Novopaxu vyprchá a roztoč se začne opět rozmnožovat. Na konci včelařské sezony (září – listopad) je vhodné aplikaci opakovat častěji, např. 1x za 3 týdny. Směs lze používat i při běžné práci se včelstvy.
Novopax zamezuje i rozmnožování roztočů přinesených do úlu včelami až po zakouření.
Při aplikaci Novopaxu kontrolujte stav včelstva a dbejte zvýšené opatrnosti proti vzniku požáru.
Doba účinku Novopaxu je minimálně 60 měsíců od data výroby.

Také Opavsko,

konkrétně Podvihov, zatím žádné úhyny, tedy u mě doma na stanovišti a kolegové rovněž nic nehlásí, takže OK.

P.

Jak vidím tak jsi to nepochopil ? Byl to jen vtip.
Jinak je samozřejmé, že pokud tu bude slunečné počasí a nepřijdou mrazy tak
pyl vždy nějaký donesou.
Podle mne dlouhé kladení souvisí spíše ze stářím matky. Čím starší matka tím
dříve ukončuje kladení a o to později jej začíná. Proto včelaři
upřednostňují ve včelstvu na zimu nové matky, aby na jaře lépe využily rané
snůšky . Důsledkem je pak to dlouhé plodování a větší spotřeba zásob. S tím
ale musí počítat.
K té kvalitě cukru kvalitní cukr u drobnějších krystalů se jeví bílý a u
velkých čirý.  Ten méně kvalitní má nažloutlou barvu a vůbec se nehodí na
krmení včel. obvykle jde o cukr který pochází z konce cukrovarnické kampaně
a z namrzlých bulev nejde již dobře vyčistit. obvykle pak putuje do
zpracovatelského průmyslu k výrobě potravin atd. takový by pak mohl být i
příčinou úhynů v době kdy se včely nemohou vyprášit. 
1 kg cukru tak jako dříve obsahuje stejné množství sacharózy jako dříve.
Mnohdy však balíček cukru tj, námi zažité kilo, není ale kilo, ale třebas
jen 900 G. tak nás zase šidí výrobci. Je to v poslední době velmi častý jev
u výrobků všeho druhu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 11. 2014 18:12:39
Předmět: Re:

"Pepane proč ten pyl je jen na hřbitově. Kvetou astry na mokřinách břečtan
jen hučí , nezaorané hořčice taky nezmrzli aj. Včely dou na vodu jak diví.
Nechci vydět jaro to bude hrůza . Dříve jsen krmil 10 - 12 kg. Tenhle cukr
je podstatně horší tak dávám 15 - 18 kg. Letos to bude málo. Ted se na mě
vrhnete jak to je málo , jenže tady nám běžně mrzne od září tak matky dřív
přestávají klást . Poslední teplé zimy máme větší spotřebu. No uvidíme
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 6. 11. 2014 9:50:44

Předmět: Re:


">>>I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.<<<

To asi bude ten důvod úhynů.



Jinak já stavy do konce února nekontroluji. držím se staromódní zásady v

zimě do včel nevrtat. stejně jim nijak nejde účinně pomoci. Výhodou je pak,

že mohu odchovávat nová včelsta z těch přeživších a tak podpořím genetické

vlastnosti svého chovu.



pepan



---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 11. 2014 17:42:53

Předmět:



"V jakém stavu máte nyní včelstva?



Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).



Varroáza a virózy, Bez Nosemy.



Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední

síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a

pomalá loupež.



Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez

včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!



Je to hrůza.



Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.



Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.

I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.



Opavsko 235m."""

Mohu se zeptat, jaké spady roztočů jste měl po první fumigaci? Předpokládám-vzhledem k datum příspěvku, že první fumigaci jste dělal.

"V jakém stavu máte nyní včelstva?
Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20). "

Nevykuřuje se včelstvo, ale prostor ve kterém je zimováno. Takže počet kapek by měl být takový, aby účinná látka byla v dostatečné koncentraci. Je to úplně totéž, když vám lékař předepíše jeden prášek ráno a v příbalovém letáku je napsáno, že se tento přípravek podává tolik a tolik mg na kilogram hmotnosti a celkovou dávku je nutné rozdělit na celý den.A zapomínáte také na eventualitu jarního ošetření, pro kterou by mělo být léčivo připraveno, či objednáno na podzim předcházejícího roku. Tolik let se to dělá a pořád špatně. Je to zřejmě český kolorit - nic neni dotaženo a domyšleno až do konce. Toto se netýká jen Varidlou. Stále tu funguje systém DODOS, ale všude ho nelze uplatnit

Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen 900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to nemá vliv.

A dělals někdy na kampaní,: Já ano. U saturací.


Pepan

---------- Původní zpráva ----------

Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 11. 2014 21:07:39
Předmět: Re:

"Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a
nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je
pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve
třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o
třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak
řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý
odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen
900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s
tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to
nemá vliv."

Něco o léčení na: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=15731

Mohu se zeptat, jaké spady roztočů jste měl po první fumigaci? Předpokládám-vzhledem k datum příspěvku, že první fumigaci jste dělal.

"V jakém stavu máte nyní včelstva?
Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20). "
-------------------------------------------------------------

Po první fumigaci padaly maximálně stovky roztočů, to není tak hrozné. S dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí, nasazené v podletí, ale padaly tisíce. Kyselina měla tedy vysokou účinnost (mitegone - 14dní). Předtím ještě, po řepce jsem dal Formidoly na ostro na 1 denní odpar, mizivý účinek, skoro nic nespadlo - naprosto zbytečné léčení, nesplnilo ani účel diagnostiky.

Změny v metodice chovu včelstev na příští rok budou pro některé nutné. I já uznávám,že jsem podcenil varroázu, hlavně diagnostiku.

pepane proč tedy dříve rostok 3 kg cukru a 2 díly vody po lití lžící
řetízkoval , pškně se táhl a dnes tam dej i o kg navíc a teče to jako voda.
Taky se mě stalo že v 5 kg balení byli hroudy jak pěst a po rozpuštění to
nebylo sladké. Asi nějakej vápenec , nebo čím se to rafinuje. Znám ledacos
ale o cukru vím že od okopávání řepy bolí záda a ruce. Díky za odpověd.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 8. 11. 2014 10:18:58

Předmět: Re:


"A dělals někdy na kampaní,: Já ano. U saturací.





Pepan



---------- Původní zpráva ----------



Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 11. 2014 21:07:39

Předmět: Re:



"Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a

nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je

pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve

třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o

třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak

řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý

odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen

900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s

tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to

nemá vliv.""

Právě při té saturaci se všechny nečistoty  v lehké šťávě srazí s tím vápnem
a pak to jde do kalolisů kde se to filtruje.
Kdysi se ty kampaně táhly přes Nový Rok a to byl již ten cukr podstatně
horší. Jak dlouhé jsou dnes, to nevím. Vysvětlení na tvůj dotaz spíše vidím,
že Kilový balíček jak jsme zvyklí. již není kilem! Již jsem se s tím setkal.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 11. 2014 12:55:40
Předmět: Re:

"pepane proč tedy dříve rostok 3 kg cukru a 2 díly vody po lití lžící
řetízkoval , pškně se táhl a dnes tam dej i o kg navíc a teče to jako voda.
Taky se mě stalo že v 5 kg balení byli hroudy jak pěst a po rozpuštění to
nebylo sladké. Asi nějakej vápenec , nebo čím se to rafinuje. Znám ledacos
ale o cukru vím že od okopávání řepy bolí záda a ruce. Díky za odpověd.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 8. 11. 2014 10:18:58

Předmět: Re:


"A dělals někdy na kampaní,: Já ano. U saturací.





Pepan



---------- Původní zpráva ----------



Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 11. 2014 21:07:39

Předmět: Re:



"Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a

nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je

pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve

třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o

třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak

řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý

odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen

900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s

tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to

nemá vliv."""

Uvědomujete si vůbec, jaké nesmysly tady o cukru píšete. Cukr je potravina a podléhá před distribucí přísné kontrole jak po chemické stránce, tak po stránce nečistot a sladivosti. Pokud by tam zbytkové vápno, tak budete mít bílý povlak na sklenici nebo na dně rozpouštěcí nádoby. Pokud se toto někoho dotkne, tak ať promine, ale nevydržel jsem a musel reagovat. Cukrem krmíme protože tam je minimum pevných částic (popelovin) a med jim bereme nejen kvůli vlastnímu prospěchu, ale protože tam je daleko víc pevných částic než v cukru. Ono od pěstování řepy kdysi záda bolela, jednocení, okopávání, ruční osekání chrástu to bylo něco oni to obvykle dělaly ženy, přidělili jim řádky a starejte se. Dnes je to pohoda.

Rád kdybych neměl pravdu. Za 46 let včelaření jsem pár tun pokrmil a proto
jsem to napsal co se tam taky dalo najít. Co to tedy bylo v těch 5 kg
sáčcích . Já to napsal jako otázku , že to nesladilo voda zůstala bílá. A to
okopávání? Vyučíl sem se zahradníkem , tak že sem si za soudruhů zažil
motyčky o čem se ti nni nezdá. I když to byla krásná léta. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 11. 2014 21:10:06

Předmět:


"Uvědomujete si vůbec, jaké nesmysly tady o cukru píšete. Cukr je potravina

a podléhá před distribucí přísné kontrole jak po chemické stránce, tak po

stránce nečistot a sladivosti. Pokud by tam zbytkové vápno, tak budete mít

bílý povlak na sklenici nebo na dně rozpouštěcí nádoby. Pokud se toto

někoho dotkne, tak ať promine, ale nevydržel jsem a musel reagovat. Cukrem

krmíme protože tam je minimum pevných částic (popelovin) a med jim bereme

nejen kvůli vlastnímu prospěchu, ale protože tam je daleko víc pevných

částic než v cukru. Ono od pěstování řepy kdysi záda bolela, jednocení,

okopávání, ruční osekání chrástu to bylo něco oni to obvykle dělaly ženy,

přidělili jim řádky a starejte se. Dnes je to pohoda."

Taky si myslím, že to jsou nesmysly. A pokud ne, byl to ojedinělý exces a cukr se měl reklamovat.
Za tu dobu, co mám včely, jsem rozpustil taky hezkých pár tun cukru a nikdy jsem se s něčím takovým nesetkal. Jediné, s čím jsem se setkal při rozpouštění rafinovaného cukru bylo to, že roztoky některých kupovaných cukrů měly znatelně nahnědlý tón. Což o vhodnosti pro včely neříká vůbec nic.
Sladkost cukru je věc relativní a zvláště dneska, kdy jsou k dispozici náhražky cukru s mnohem vyšší sladivostí, může být posouzení sladkosti cukerného roztoku obyčejným ochutnáním chybné. Podle mých zkušeností se sladkost roztoku musí posuzovat až po nějakém, třeba půldenním odstání roztoku, až se ten cukr v roztoku "usadí" . Právě rozpuštěný cukr mívá tu sladkost všelijak kolísavou.
A při rozpouštění cukrů probíhají různé procesy souvisící možná s přechodným srážením třeba látek, které způsobují tvrdost vody nebo možná s uvolňováním drobných bublinek vzduchu uzavřených při výrobě cukrů do hmoty cukru nebo něco takového. Nebo to možná souvisí s tím, že některé nečistoty z výroby cukru jsou povrchově aktivní látky a tudíž i ve velmi malém zbytkovém množství při rozpouštění pění.
Každopádně je cukerný roztok ke konci rozpouštění a nějakou dobu po rozpuštění , tak hodinku často mírně mléčně zakalený. To ale po nějaké době , hodině atd zmizí a roztok cukru je potom úplně čistý.

Pokud byly v cukru nějaké vzhledově jinak vyhlížející hrudky, pokud bych cukr nereklamoval, tak bych je zkusil rozpustit zvlášť. Rozpuštěný cukr nechat stát do druhého dne a potom by se vidělo. Jestli to je třeba to vápno.

Taky podobný případ Jednou ZO měla možnost získat za nepatrný peníz cukr pro
včely jenž pocházel z úklidu skladu V tom se opravdu NACHÁZELO NAČ SI JEDEN
VZPOMENE. ale to jsme věděli předem. Do krmítek jsme to museli lít přes
cedník. VÍCE VŠAK JIŽ NE!!!
O krmení včel na zimu se začalo hovořit krátce před I. světovou válkou, mezi
včelaři k tomu byl však odpor. Tehdy se klasicky zimovalo na medu a med se
odebíral až na jaře. Změnu v myšlení způsobil vlastně císař, nařízením
dodávek medu pro válčící vojáky spolu z nařízení příspěvku na nákup cukru
pro včelaře. Velmi brzy pak včelaři zjistili, že včelstva na cukru zimují
mnohem lépe a stalo se to pak všeobecnou praxí. Příspěvek na zimování nám
pak byl zrušen až v roce 2000.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 8. 11. 2014 22:55:07
Předmět: Re:

"Rád kdybych neměl pravdu. Za 46 let včelaření jsem pár tun pokrmil a proto
jsem to napsal co se tam taky dalo najít. Co to tedy bylo v těch 5 kg
sáčcích . Já to napsal jako otázku , že to nesladilo voda zůstala bílá. A to
okopávání? Vyučíl sem se zahradníkem , tak že sem si za soudruhů zažil
motyčky o čem se ti nni nezdá. I když to byla krásná léta. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 11. 2014 21:10:06

Předmět:


"Uvědomujete si vůbec, jaké nesmysly tady o cukru píšete. Cukr je potravina

a podléhá před distribucí přísné kontrole jak po chemické stránce, tak po

stránce nečistot a sladivosti. Pokud by tam zbytkové vápno, tak budete mít

bílý povlak na sklenici nebo na dně rozpouštěcí nádoby. Pokud se toto

někoho dotkne, tak ať promine, ale nevydržel jsem a musel reagovat. Cukrem

krmíme protože tam je minimum pevných částic (popelovin) a med jim bereme

nejen kvůli vlastnímu prospěchu, ale protože tam je daleko víc pevných

částic než v cukru. Ono od pěstování řepy kdysi záda bolela, jednocení,

okopávání, ruční osekání chrástu to bylo něco oni to obvykle dělaly ženy,

přidělili jim řádky a starejte se. Dnes je to pohoda.""

 Několikrát jsem tam byl a i na jiých, ale tohle fórum je pořád i přes jeho
nedostaky nejlepší. Velmi dobré také bylo na LIDÉ. cz ale vlastně jej
zničily vylepšováním.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: včelák <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 8. 2014 20:24:23
Předmět:

"Pokud by někoho zajímala možnost nemoderovaného včelařského fóra, buďte
vítáni na www.vcely.org
Nemohu se tam za boha přihlásit"

Změnu v myšlení způsobil vlastně císař, nařízením
dodávek medu pro válčící vojáky spolu z nařízení příspěvku na nákup cukru
pro včelaře. Velmi brzy pak včelaři zjistili, že včelstva na cukru zimují
mnohem lépe a stalo se to pak všeobecnou praxí. Příspěvek na zimování nám
pak byl zrušen až v roce 2000.

pepan

Mám pocit, že letopočet 2000 nesedí.

Z mého pohledu je jedno jak se peníze vyplácené na podzim nazývají.
Tehdy (socik) 35Kč/7,3=4,8 kg cukru, letos 127/14,9 (cena na paletě)=8.5kg a 127/13,9 (supermarkety)= 9 kg cukru.

Co je třeba rozlišit je válečný "příděl" v lístkách a peněžní příspěvek, jindy to zase byla "vratka" daně z přepychu uvalená m.j. na cukr (1.republika).
Karel

>>>Z mého pohledu je jedno jak se peníze vyplácené na podzim nazývají.<<<
Uvědom si jednu věc; před rokem 2000 jsme dostávali příspěvky 2.. Za sociku
jednu vyplácel svaz jako příspěvek na zimování a druhou vypláceli JZD nebo
Státní Statky přímo včelaři. Po rozpadu těchto subjektů obě převzal stát
prostřednictvím ČSV.  Napřed nám Klasova vláda zdanila příjmy ze včel a od
roku 2000 byl zrušen i příspěvek na zimování. Sice nám již před několika
lety zrušili to zdanění včelařů do 30 včelstev a dnes 40. avšak příspěvek na
zimování již není. Údajně je přesunut do dotací na vzdělávání včelařů.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 10:38:46
Předmět: Re:

"Změnu v myšlení způsobil vlastně císař, nařízením
dodávek medu pro válčící vojáky spolu z nařízení příspěvku na nákup cukru
pro včelaře. Velmi brzy pak včelaři zjistili, že včelstva na cukru zimují
mnohem lépe a stalo se to pak všeobecnou praxí. Příspěvek na zimování nám
pak byl zrušen až v roce 2000.

pepan

Mám pocit, že letopočet 2000 nesedí.

Z mého pohledu je jedno jak se peníze vyplácené na podzim nazývají.
Tehdy (socik) 35Kč/7,3=4,8 kg cukru, letos 127/14,9 (cena na paletě)=8.5kg
a 127/13,9 (supermarkety)= 9 kg cukru.

Co je třeba rozlišit je válečný "příděl" v lístkách a peněžní příspěvek,
jindy to zase byla "vratka" daně z přepychu uvalená m.j. na cukr
(1.republika).
Karel"

Limit osvobození od daně z příjmů zájmových včelařů se od 1. 1. 2014 zvyšuje

U příležitostných příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů se od r. 2014 zvedl limit osvobození u zemědělské výroby nebo pronájmu na maximálně 30 000 korun ročně, obdobně byl zvýšen limit z hlediska od daně maximální počet včelstev u příjmů z chovu včel z dosavadních 40 na 60. Příjem na jedno včelstvo je stanoven jako dosud stejnou částkou 500 korun.

Konkrétně příslušná ustanovení platného zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP) zní:

§ 10

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,

Tato změna byla schválena již v souvislosti se zákonem č. 458/2011 Sb. o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Zákon byl v průběhu let 2012-2013 několikrát měněn. V současné době je předmětem diskusí, zda finanční správa takový gigantický úkol, jakým je zřízení jednoho inkasního místa pro odvody a daně, vůbec zvládne.

Výše uvedená změna se dostala do novely zákona o daních z příjmů pro rok 2014.

Ovšem je třeba si uvědomit, že letos se ještě bude podávat daňové přiznání za r. 2013 podle znění ZDP k 31. 12. 2013, tj. že se bude počítat s úhrnem příjmů ze zemědělské výroby prováděné nepodnikatelem do 20 000 Kč včetně, přičemž počet včelstev nepřesáhne 40. Paušální částka příjmů na jedno včelstvo 500 Kč se nemění.

Ta práce mi celkem nic neříká. Ale pohled na mapu rozšíření, mne pozvedl ze židle. Varoa v Evropě byl prvně zjištěn v roce 1977 v Dojčlandu. Takže do Česka ta potvora přišla ze západu a ne odněkud z Indočíny. Jak se tam dostal?, když v okolních zemích nebyl. Tam někde na jihovýchodě žil na včele zlaté, možná miliony let, bez toho, aniž by se rozšiřoval a najednou se objeví v Dojčlandu. Jak je to možné! To nám ho tady indočíňani poslali balonem (prý se tímto dopravním prostředkem rozšířila ze západu mandelinka).Osobně si myslím, že na obrovské rychlost rozšíření, mají nemalý podíl různé vědecké instituce.

> Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).
> S dlouhodobými odpařovači .... padaly tisíce.

Nějak tomu nerozumím, nebo si to špatně vykládám. Pro mne je oddělek
několik obsednutých plástů s plodem a matečník. Počítám - vylíhnutí,
prolety, snubní prolety, prodleva před počátkem kladení, otevřený plod. Na
konci této doby je oddělek bez zavíčkovaného plodu, fumiguji. Poznámka,
pokud je tam trubčí plod, ten samozřejmě zruším Vidličkou otevřu a vytahám.
A samozřejmě také zjistím stav jeho napadení. Kde se vezmou tisíce VD???

Druhý dotaz mám na koncentraci KM v dlohodobém odpařovači. A také na
dobu, kdy byl použit. Pokud velká koncentrace zničila vajíčka a otevřený
plod v době vývoje zimní generace, nebo dokonce poškodila matku, je
zeslábnutí až ke kolapsu pochopitelné.

VP.

Uvědom si jednu věc; před rokem 2000 jsme dostávali příspěvky 2.. Za sociku
jednu vyplácel svaz jako příspěvek na zimování a druhou vypláceli JZD nebo
Státní Statky přímo včelaři. Po rozpadu těchto subjektů obě převzal stát
prostřednictvím ČSV.
Pepan

Pepane, jak vy jste tam rozkrádali majetek v socialistickém vlastnictví nevím. Tedy jestli jste si rozdávali družstevní peníze - to možná ani nebylo soc. vlastnictví. :-)

Tady u nás od JZD nikdo nic nedostal, ale pamatuji si že tehdy byly odpovědi ve Včelařství včelařům, kteří se dožadovali odměny, když měly za zahradou řepku, že se nejedná o odměnu za opylování ale úhradu nákladů spojenou s přesunem včel.
Možná Radim ti poví víc, ale nikdy jsem neslyšel, že by někdo dostal od JZD za opylyení bez přísunu = kočování.

Takže u mě čísla mluví, plus něco na nové vybavení od EU, můžeme tomu říkat klidně Peníze na vánoce, název mě nezajímá. Jen částka a co si za ni koupím.

Karel

Napřed nám Klasova vláda zdanila příjmy ze včel a od
roku 2000 byl zrušen i příspěvek na zimování. Sice nám již před několika
lety zrušili to zdanění včelařů do 30 včelstev a dnes 40. avšak příspěvek na
zimování již není. Údajně je přesunut do dotací na vzdělávání včelařů.

pepan

---------------

Ty jsi si sám dělal daně, jak jsi psal.
Tak ti to nebudu vyvracet, ale radši se zeptej než podáš daň priznání.
Jinak víš kolik je daň ze včel /a další zem. činnosti s použitím paušálu/ pokud ji platíš. Z toho co přiznáš jako příjem odečteš 80% a z těch dvaceti% zisku je to 15%. Tedy 3% z přiznaných tržeb. Tedy skoro jako etiketa na sklenici. Když ji nenalepíš, měl by jsi na daň. :-)
I když budeš mít 41 včelstev.

Letos nebudu platit ani se stovkou včelstev, bohužel, raději bych mě z čeho platit:-)

Karel

Údajně je přesunut do dotací na vzdělávání včelařů.

pepan

Těžko, dotace na vzdělání jsou ty samé co na medometzy a jsou od EU, tamty byly od státu stejně jako 1D.

Přesouvat peníze přes Brusel je trochu nákladné, jednodušší je tomu říkat 1D - příspěvek na opylování.

Myslel jsme že to máš z první ruky když jsi bvl v UV ČSV.

Karel

Je to celkem tak, že se varoa dostal do bývalé SRN s matkami, které přivezli z Pákistánu. Asi chtěli vyšlechtit včelu, která bude nosit med v kýblích a bude to lít rovnou do konví. V bývalé ČSSR byl první výskyt zjištěn na východě Slovenska v Mezilaborcích. Odtamtud byly převezeny včelstva k Ústí nad Orlicí a dále do Benešova. Potom se horečně hledaly látky, které mohou varoa usmrtit, ale před tím ještě, pálení celých stanovišť v zasažené oblasti, po spálení zjišťováno pomocí sladiny jsou-li na vypáleném území včely-samozřejmě tam byly. Potom přišly postřiky včelstev na podzim a potom teprve buničinové pásky a Taktic - dnes Varidol, kompresory a vyvíječe.
Vypadá to, že roztoč s tím vším stačí držet krok.

Na příspěvek na zimování si nepamatuji, že bychom za socíku dostávali.
Za přísun včelstva k řepce se platilo, už nevím jestli stát nebo družstva, spíš stát 60 Kčs na včelstvo. Za přísun na jetel tusím 120 na včelstvo. Ale jen ten, kdo kočoval. Včelař se musel přihlásit mezi kočovníky v ZO na začátku roku, dostal takzvaný kočovný průkaz a potom měl zaručeno, že ho kočovný referent ZO pozve na rozdělování stanovišť v lánu řepky nebo jetele nebo jiných plodin, které jeho ZO dostala přiděleno ke kočování. Kdo nekočoval, nedostal nic.
Ale tehdy snad ani žádné dotace nebyly potřeba. Za med daný do výkupu, vykupovalo se v Jednotě, ta měla prodejny prakticky v každé vesnici, se vykupovalo 35 Kč za kilo. Ze dvora se med prodával od těch 35 za kilo po takových 60 Kčs za kilo.
Pokud včelař prodal 3 - 5 kilo medu z každého včelstva, měl tehdy na cukr na zimu, pokud prodal víc, měl to na další náklady a na příjmy. A minimálně 15 kilo z dobrého včelstva za rok musel zvládnout včelař i v zadováku i pokud byl ňouma. Jen vyslovený lempl anebo včelař včelařící na supermizerném stanovišti si tehdy nedokázal udělat zisk.

Roztoč k nám přišel ze dvou stran.
Je třeba si uvědomit. že až do 70 let minulého století. nebyl roztoč varoa jako škůdce včelstev prakticky vůbec znám a úhyny včelstev nebyly sledovány.
Z východu přišel přirozeným šířením, kdy nějak, asi s přepravovanými včelami roztoč někdy v 50 - 60 letech překonal Himáláje a dostal se na sovětskou stranu tohoto pohoří, objevil se na Kavkazu, potom v Bulharsku a odtamtud nějak přes Rumunsko a Ukrajinu se dostal na východ Slovenska.
Ze západu převozem těch včelstev odkudsi , mám pocit že z Indie, do výzkumného ústavu v Německu. Tam si ho všimli, až když bylo pozdě a kolem ústavu jim tam začaly hynout včelstva.
Teprve potom provedli plošně v Evropě diagnostiku na roztoče.
U nás v 80 letech zavedli přísné omezení stěhování včelstev. Ale kdosi na začátku 80 let načerno převezl včelstva ze zamořené oblasti od Košic někde na Pardubicko. A přišlo se na to zase až nějak po zamoření velké oblasti Pardubicka a Orlickoústecka. Tuším v roce 1984 se v celé této oblasti, byla na to tehdy vyhláška místních národních výboru nebo něčeho takového, pamatuji si, jak jsem ji četl na nástěnce v Pardubicích, vybily plošně všechna včelstva u evidovaných včelařů a cukernými nástrahami otrávenými insekticidem se vybily i všechna divoká nebo asi i zatajená včelstva v této oblasti.
Tím se zpomalilo šíření varaózy na našem území o takových možná 10 let.
V dalších letech potom bylo to, co jsem tady uvedl, popsáno podrobněji ve Včelařství. Pokud budou někde sebrané ročníky z let nějak 1985 - 95 , určitě se to tam dá najít.

Byly dovezeny dva kočovné vozy v roce 1978 do Ústí nad Orlicí a s nimi i roztoč varroa jcobsoni

Kočovný včelař se musel přihlásit samozřejmě a místní počty včelstev hlásily
rovněž My nikdy nekočovali a složenky za opylování nám z JZD chodily také.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 20:43:07
Předmět: Re:

"Na příspěvek na zimování si nepamatuji, že bychom za socíku dostávali.
Za přísun včelstva k řepce se platilo, už nevím jestli stát nebo družstva,
spíš stát 60 Kčs na včelstvo. Za přísun na jetel tusím 120 na včelstvo. Ale
jen ten, kdo kočoval. Včelař se musel přihlásit mezi kočovníky v ZO na
začátku roku, dostal takzvaný kočovný průkaz a potom měl zaručeno, že ho
kočovný referent ZO pozve na rozdělování stanovišť v lánu řepky nebo jetele
nebo jiných plodin, které jeho ZO dostala přiděleno ke kočování. Kdo
nekočoval, nedostal nic.
Ale tehdy snad ani žádné dotace nebyly potřeba. Za med daný do výkupu,
vykupovalo se v Jednotě, ta měla prodejny prakticky v každé vesnici, se
vykupovalo 35 Kč za kilo. Ze dvora se med prodával od těch 35 za kilo po
takových 60 Kčs za kilo.
Pokud včelař prodal 3 - 5 kilo medu z každého včelstva, měl tehdy na cukr
na zimu, pokud prodal víc, měl to na další náklady a na příjmy. A minimálně
15 kilo z dobrého včelstva za rok musel zvládnout včelař i v zadováku i
pokud byl ňouma. Jen vyslovený lempl anebo včelař včelařící na
supermizerném stanovišti si tehdy nedokázal udělat zisk."

Ne VÚV ale v OV.
Dnešní dotace jsou z více zdrojů
1) EU
2) MZ ČR
3) některé vypisují KRAJE
4) některé účelové si vyjednávají samy MISTNÍ ORGANIZACE S MěÚ nebo OŮ

Pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 19:41:12
Předmět: Re:

"Údajně je přesunut do dotací na vzdělávání včelařů.

pepan

Těžko, dotace na vzdělání jsou ty samé co na medometzy a jsou od EU, tamty
byly od státu stejně jako 1D.

Přesouvat peníze přes Brusel je trochu nákladné, jednodušší je tomu říkat
1D - příspěvek na opylování.

Myslel jsme že to máš z první ruky když jsi bvl v UV ČSV.

Karel"

Tehdy ten odpočet na zemědělsví nebyl
a stím letošním ziskem žádná daň asi nehrozí nikomu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 19:36:36
Předmět: Re:

"Napřed nám Klasova vláda zdanila příjmy ze včel a od
roku 2000 byl zrušen i příspěvek na zimování. Sice nám již před několika
lety zrušili to zdanění včelařů do 30 včelstev a dnes 40. avšak příspěvek
na
zimování již není. Údajně je přesunut do dotací na vzdělávání včelařů.

pepan

---------------

Ty jsi si sám dělal daně, jak jsi psal.
Tak ti to nebudu vyvracet, ale radši se zeptej než podáš daň priznání.
Jinak víš kolik je daň ze včel /a další zem. činnosti s použitím paušálu/
pokud ji platíš. Z toho co přiznáš jako příjem odečteš 80% a z těch
dvaceti% zisku je to 15%. Tedy 3% z přiznaných tržeb. Tedy skoro jako
etiketa na sklenici. Když ji nenalepíš, měl by jsi na daň. :-)
I když budeš mít 41 včelstev.

Letos nebudu platit ani se stovkou včelstev, bohužel, raději bych mě z čeho
platit:-)

Karel"

 Já mám zato že ty pladby z JZD byly plošné?

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 19:27:44
Předmět: Re:

"Uvědom si jednu věc; před rokem 2000 jsme dostávali příspěvky 2.. Za sociku

jednu vyplácel svaz jako příspěvek na zimování a druhou vypláceli JZD nebo
Státní Statky přímo včelaři. Po rozpadu těchto subjektů obě převzal stát
prostřednictvím ČSV.
Pepan

Pepane, jak vy jste tam rozkrádali majetek v socialistickém vlastnictví
nevím. Tedy jestli jste si rozdávali družstevní peníze - to možná ani
nebylo soc. vlastnictví. :-)

Tady u nás od JZD nikdo nic nedostal, ale pamatuji si že tehdy byly
odpovědi ve Včelařství včelařům, kteří se dožadovali odměny, když měly za
zahradou řepku, že se nejedná o odměnu za opylování ale úhradu nákladů
spojenou s přesunem včel.
Možná Radim ti poví víc, ale nikdy jsem neslyšel, že by někdo dostal od JZD
za opylyení bez přísunu = kočování.

Takže u mě čísla mluví, plus něco na nové vybavení od EU, můžeme tomu
říkat klidně Peníze na vánoce, název mě nezajímá. Jen částka a co si za ni
koupím.

Karel"

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Mensik <xmax88/=/gmail.com>
Komu: Josef. Menšík <josef.mensik/=/seznam.cz>
Datum: 9. 11. 2014 18:38:51
Předmět: japonská obrana-vcel-proti-srsnim

"

http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/obrana-vcel-proti-srsnim
(http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/obrana-vcel-proti-srsnim)



--


S pozdravem a přáním hezkého dne Menšík Jan



"

Podle mých informací Varoa obešel Himaláje po pobřeží tichého oceánu až
podobě kdy tam byly člověkem zavlečeny evropské včely.
Mandelinka se v Evropě objevila v roce 1925 ve Francii
Zrovna tak zase sem UNRA s krmným obilím zavlekla úporný plevel Pětour
kanadský a karakánský a naší zemědělci  část obilí místo zkrmení zaseli.
Za všechny takové přenosy mezi světadíly může člověk a jeho chamtivost.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 17:20:46
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"Ta práce mi celkem nic neříká. Ale pohled na mapu rozšíření, mne pozvedl ze
židle. Varoa v Evropě byl prvně zjištěn v roce 1977 v Dojčlandu. Takže do
Česka ta potvora přišla ze západu a ne odněkud z Indočíny. Jak se tam
dostal?, když v okolních zemích nebyl. Tam někde na jihovýchodě žil na
včele zlaté, možná miliony let, bez toho, aniž by se rozšiřoval a najednou
se objeví v Dojčlandu. Jak je to možné! To nám ho tady indočíňani poslali
balonem (prý se tímto dopravním prostředkem rozšířila ze západu
mandelinka).Osobně si myslím, že na obrovské rychlost rozšíření, mají
nemalý podíl různé vědecké instituce."

Pan polak má spravné přízpěvky . Tady jsi přesnější ty. Já jsem byl na adamu
v 66 - 68 na vojně kde jsem se naučil pracovat ze včelstvy. Tento kraj jsem
sledoval pokud přítel včelař žil a o přivezených vozech se tak dozvěděl. tam
to musela být pohroma ,. Ne že se vše pálilo v okruhu 5 km od ohniska ale i
medomety se vyžíhali plamenem. pak zrezly. dneska víme že to je blbost.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 11. 2014 23:23:12

Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek


"Byly dovezeny dva kočovné vozy v roce 1978 do Ústí nad Orlicí a s nimi i

roztoč varroa jcobsoni"

My tady snad žijem v jiném státě. Za med jsem dostával 27,50 ale to není
podstatné. zA TO JSEM DOSTAL 3 KG CUKRU Á 7,20 a ještě zbylo Kočování řídil
OV ČSV přes pastevní referenty a platili to JZD. TY STÁTNÍ PŘÍZPĚVKY , TO JE
TÉŽ DIVNÝ . LONI JSME JE TAKY MĚLI. CO BUDE LETOS NMÁM ZDÁNÍ, ALE NIC NIKDO
NEŘÍKAL ŽE NEBUDOU Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 10. 11. 2014 7:50:14

Předmět: Re:


"Kočovný včelař se musel přihlásit samozřejmě a místní počty včelstev
hlásily

rovněž My nikdy nekočovali a složenky za opylování nám z JZD chodily také.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 11. 2014 20:43:07

Předmět: Re:



"Na příspěvek na zimování si nepamatuji, že bychom za socíku dostávali.

Za přísun včelstva k řepce se platilo, už nevím jestli stát nebo družstva,

spíš stát 60 Kčs na včelstvo. Za přísun na jetel tusím 120 na včelstvo. Ale

jen ten, kdo kočoval. Včelař se musel přihlásit mezi kočovníky v ZO na

začátku roku, dostal takzvaný kočovný průkaz a potom měl zaručeno, že ho

kočovný referent ZO pozve na rozdělování stanovišť v lánu řepky nebo jetele

nebo jiných plodin, které jeho ZO dostala přiděleno ke kočování. Kdo

nekočoval, nedostal nic.

Ale tehdy snad ani žádné dotace nebyly potřeba. Za med daný do výkupu,

vykupovalo se v Jednotě, ta měla prodejny prakticky v každé vesnici, se

vykupovalo 35 Kč za kilo. Ze dvora se med prodával od těch 35 za kilo po

takových 60 Kčs za kilo.

Pokud včelař prodal 3 - 5 kilo medu z každého včelstva, měl tehdy na cukr

na zimu, pokud prodal víc, měl to na další náklady a na příjmy. A minimálně

15 kilo z dobrého včelstva za rok musel zvládnout včelař i v zadováku i

pokud byl ňouma. Jen vyslovený lempl anebo včelař včelařící na

supermizerném stanovišti si tehdy nedokázal udělat zisk.""

Kočování za socíku bylo možná různé kraj od kraje. Stejně tak možná příspěvky pro nekočující včelaře v blízkosti řepky.

Fakt je ale, že už to nějaké roky jsou a píšu to z hlavy.

Dne Sunday 09 November 2014 09:54:58 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>  Několikrát jsem tam byl a i na jiých, ale tohle fórum je pořád i přes jeho
> nedostaky nejlepší. Velmi dobré také bylo na LIDÉ. cz ale vlastně jej
> zničily vylepšováním.
>
> pepan

No toto není fórum, ale mailová konference s doplněným webovým rozhraním.
Tedy mohou být jistá témata, ale ta se mohou podle mailových klientů "rozbít".
I podle příspěvků ji jako mailovou používá menšina.
U webového fóra je výhoda lepší přehlednosti při diskuzi.

Mailové konference byly populární, především v "dřevních" dobách internetu,
kdy web byl v "plenkách" a když se z magických 14,4 kbps zvedla rychlost na 56
kbps, byl to malý "zázrak" . Tehdy se většinou přispívalo pouze mailem a bylo
možné si příkazem nechat poslat archiv mailem.


Honza

A je to tu, baliči a přimichávači... Člověk musí zvážit, jestli má dodávat balený med těmto odběratelům...

A je to tu, baliči a přimichávači... Člověk musí zvážit, jestli má dodávat balený med těmto odběratelům...
...........................................
Je tam nejeden zajímavý text, třeba toto:

S inspekcí vede stále několik soudních sporů a tvrdí, že používá laboratorní metody, které nejsou schválené. Stěžovala si i na ministerstvu zemědělství, na postup SZPI podala ústavní stížnost. Inspekce veškerá nařčení odmítá jako neodůvodněná.

JSG med dlouhodobě odmítá metody testů SZPI a tvrdí, že Státní veterinární správa, druhá kontrolní instituce, nikdy neobjevila v jeho medech žádné nedostatky.
- - - - - - - - - - -
A vzhledem k usnesení ČSV že se až do vyřešení problémů s cizími cukry v českém medu zakazuje inzerovat ve Včelařství tekuté krmivo, či tak nějak a zprávám o tom že do ČR byly vráceny kamion medu vykoupeného od včelařů, bych si ten článek pozorně přečetl a zamyslel. :-)

Pronesu kacířskou myšlenku - napadlo někdy někoho, že KM při dlouhodobém
použití nemusí nutně jen pomáhat, ale třeba škodit?



Jose






---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 9. 11. 2014 18:54:42
Předmět: Re:

"> Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).
> S dlouhodobými odpařovači .... padaly tisíce.


"

----- Original Message -----
Pronesu kacířskou myšlenku - napadlo někdy někoho, že KM při dlouhodobém
použití nemusí nutně jen pomáhat, ale třeba škodit? Jose

Zdravím, připojím se - zopakuji dotaz z nedávné doby:

"... jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako
v 2011) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle
spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost?
(opravuji 2011 ne 2012, jak jsem psal minule)"

Navíc letos byla teplota neočekávaně vysoká - 32 stupňů (předpověď byla do
25), až jsem měl strach jak to dopadne. S několika kolegy si pohráváme s
myšlenkou, že včelstva ve vysoké teplotě mnohem intenzivněji větrají a
účinek KM je naopak nižší než při teplotách kolem 20-ti stupňů.

Z dostupných zdrojů jsem nabyl přesvědčení, že KM nejúčiněji působí při
změně koncentrace par v úlu, tedy především při prudkém nárůstu koncentrace
po vložení. Toto nezpochybnil ani ing Klíma na přednášce letos v Plzni. Tedy
jsem přesvědčen, že vhodnější jsou opakované malé dávky KM 85 než dlouhodobý
odpařovač s nízkou koncentrací (poškození plodu, poleptání vzdušnic a
další).

Předem děkuji za jakékoli reakce, VP.

http://budejovice.idnes.cz/mlady-vedec-objevil-jak-odhalit-vceli-mor-fpc-/budejovice-zpravy.aspx?c=A141110_084954_budejovice-zpravy_khr

Každý odpar kyseliny mravenčí včelám škodí. Pokud ale varroáza by mohla poškodit výrazně včelstvo, nic jiného nezbývá než ji vložit. Odpar do 14 dní je ještě přijatelný, opakovaná dávka, tedy nad 20dní, včelstvo velmi oslabuje.

K formidolu jen tolik, že ve více nástavcích má mizernou účinnost. Proč tomu tak je, i když odpařuje v šokovém režimu ,, naostro bez obalu" více kyseliny než dlouhodobý odpařovač, zatím nenalézám fyzikální opodstatnění.

Mám stejnou zkušenost, ale již více let = celou dobu co sleduji roztoče. V létě spad nula, na trubčím plodu nic. léto - podletí pár roztočů i po KM i po Gabonu, po 1.fumigaci stovky. Zřejmě tedy jde o roztoče z okolních vyloupených a zamořených včelstev.

"... jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako v 2011) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost?
(opravuji 2011 ne 2012, jak jsem psal minule)"

"S dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí, nasazené v podletí, ale padaly tisíce."

Už to mohl být signál, že včelstva nebudou v pořádku na zimování. Při spadech nad 1500 jsou již včelstva poškozená a nad 3000 spíše pro zrušení (někde jsem to vyčetl).

Pokud tohle bude fungovat,aby si vcelar sam cenove dostupne vyhodnotil ul po ulu stanoviste,pozitivni na spory nahazel sam na ohen,a necekal az neco potvrdi po mesici laborator,po dvou to veterina slavnostne spali a po roku dostane nahradu,tak mame po moru.JosPr

Nebude to tak hžavé . Údajně to pracuje na zjištění enzymu který produkují bakterie MVP. Zjištovat enzymy není levná zálezitost.

To vidím ve všech barvách jak si všichni včelaři dělají diagnostiku na MVP sami sobě a něco pálí sami od sebe. Včelaři čekají na náhradu protože mor je pohroma a fungovat by to mohlo jedině, zase, ve spolupráci s SVS, protože včelař je veden tak, aby dostal náhradu za škody po MVP. _gp_
.........
JosPr (217.77.165.45) --- 11. 11. 2014
Re: Včasný detektor moru včel (65113)

Pokud tohle bude fungovat,aby si vcelar sam cenove dostupne vyhodnotil ul po ulu stanoviste,pozitivni na spory nahazel sam na ohen,a necekal az neco potvrdi po mesici laborator,po dvou to veterina slavnostne spali a po roku dostane nahradu,tak mame po moru.JosPr

Nevím co se vzrušujete? Stačí si to pozorně pročíst a pro běžného
malovčelaře  to bude dosti  nákladné tudíž nepoužitelné.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 11. 2014 0:06:44
Předmět: Re: Včasný detektor moru včel

"To vidím ve všechbarvách jak si všichni včelaři dělají diagnostiku na MVP
sami sobě a něco pálí sami od sebe. Včelaři čekají na náhradu protože mor
je pohroma a fungovat by to mohlo jedině, zase, ve spolupráci s SVS,
protože včelař je veden tak, aby dostal náhradu za škody po MVP. _gp_
........
JosPr (217.77.165.45) --- 11. 11. 2014
Re: Včasný detektor moru včel (65113)

Pokud tohle bude fungovat,aby si vcelar sam cenove dostupne vyhodnotil ul
po ulu stanoviste,pozitivni na spory nahazel sam na ohen,a necekal az neco
potvrdi po mesici laborator,po dvou to veterina slavnostne spali a po roku
dostane nahradu,tak mame po moru.JosPr"

"To vidím ve všech barvách jak si všichni včelaři dělají diagnostiku na MVP sami sobě a něco pálí sami od sebe. Včelaři čekají na náhradu protože mor je pohroma a fungovat by to mohlo jedině, zase, ve spolupráci s SVS, protože včelař je veden tak, aby dostal náhradu za škody po MVP."
Nedělejte ze všech včelařů polosvéprávné hlupáky a vypočítavce. To jsou jen někteří (zubící se smajlík)
Pokud ta destička nebude drahá a bude mít rozumnou citlivost, podle mně dost včelařů prostě jen bude zajímat, jestli výměnu a obměnu svých starších úlů mají urychlit nebo jestli čištění a desinfekci úlů mají dělat podstatně důkladnější a slabá včelstva a méně povedené matky atd brakovat důsledněji.
A bez toho, aby jim do toho strkali nos ze ZO nebo z veteriny.

Na druhé straně pokud citlivost té destičky bude vysoká, bude možné při pozitivním nálezu ve více sousedních stanovištích v podstatě zjistit, že někde blízko v doletu včel, do pár kilometrů, bude asi nějaké ohnisko moru s propuknuvší nákazou ještě dříve, než to příslušný včelař zjistí a nahlásí.

Dne Wednesday 12 November 2014 11:33:20 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Nevím co se vzrušujete? Stačí si to pozorně pročíst a pro běžného
> malovčelaře  to bude dosti  nákladné tudíž nepoužitelné.
>
> pepan

vcera tusim na Prime ve zpravach byl rozhovor s tvurcem,
rikal neco o cene 400 kc za set, teda 30 kc za vcelstvo.
Pokud to bude mit jako lecivo v CR, tak by na to mela byt snad dotace.

Kdyz jsem si nechal vysetrovat driv vcelastva na mor, tak to stalo tusim 1200
i s dobirkou,

Honza

Ty píšeš co jsem nesdělil, že dělám z někoho polosvéprávného hlupáka a to není pravda, nic takového nepíšu.

Píšu že mor je pohroma a mor podléhá kontrole SVS.

Tu obměnu starších úlů nebudu komentovat nijak jinak, než že na stáří úlu jak známo moc nezáleží, záleží na infekčním tlaku který může být nadlimitní i na dně úlu ne víc jak rok starého. Nebo může být nulový v úlu který pamatuje Gottwalda.

Navíc píšu že tu je nějaká náhrada za likvidaci ohniska MVP, takže tu je hodně zádrhelů jakto vyřešit v souladu s SVS aby se to prvně řešilo hlavně s ní a ne někde řešit mor, nenahlásit ho a myslet si, že ho zvládám. Když tomu může být právě naopak.

Nějaká diagnostická souprava není k ničemu jinému, než k tomu, aby se vědělo zda mám mor a v jakém stadiu. V tom se všechny cíle v metodách zjišťování nemůžou lišit. Otázkou je jaké pravidla budou zavedena, pokud budou výsledky pozitivní. A to je to úskalí lidského faktoru.

_gp_


.........
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 11. 2014
Re: Včasný detektor moru včel (65113) (65117) (65119)

"To vidím ve všech barvách jak si všichni včelaři dělají diagnostiku na MVP sami sobě a něco pálí sami od sebe. Včelaři čekají na náhradu protože mor je pohroma a fungovat by to mohlo jedině, zase, ve spolupráci s SVS, protože včelař je veden tak, aby dostal náhradu za škody po MVP."
Nedělejte ze všech včelařů polosvéprávné hlupáky a vypočítavce. To jsou jen někteří (zubící se smajlík)
Pokud ta destička nebude drahá a bude mít rozumnou citlivost, podle mně dost včelařů prostě jen bude zajímat, jestli výměnu a obměnu svých starších úlů mají urychlit nebo jestli čištění a desinfekci úlů mají dělat podstatně důkladnější a slabá včelstva a méně povedené matky atd brakovat důsledněji.
A bez toho, aby jim do toho strkali nos ze ZO nebo z veteriny.

Na Prime se skutecne hovorilo o 30 kc.Nic proti chlapci,co je lepsi?Udelat si to sam a zlikvidovat vcelstva,kde jsou spory hned v zarodku,nadelat nove uly a napraskat spousty oddelku z cistych vcelstev,nebo vcelarit s vedomim spor a mozna moru?Pro mne plati ta prvni moznost.Zadna nahrada neni dost velka,aby pokryla rok bez vcel.JosPr

Tady jde o diagnostiku i předklinického stavu - tedy to co jsme získal za 500 jen jako směsný vzorek, nyní bude vědět po včelstvech.

Je to je vyšetření "měli", takže až na vyjímky se podle vyšetření měli nepálilo, musela být nalazena klinika.

ALe pokdu si budu moci udělat test v květnu a výsledky budou zakrátko - což u laborky bylo trochu delší - tak se v případě pozitivního nálezu - tedy detekci spor můžu začít starat v červnu, tedy je to náskok pro případy, kdy včely vybraly nějaký úl s morem na jaře.

A pokdu zjistím, že je to třeba jen ve dvou včelsvech, je to dobrá informace.

Zatím - pokud to nezruší se pálí jen klinika, ne celé stanoviště - takže není důvod ten nález tajit.

Pokud to ale na těch tajných jednáních co vedou zruší aznovu zavedou pálení celých stanovišť, tak si spálím svoje dvě pozitivní včelstva a veterině nahlácím, že okolo je asi mor, že mi to ukázaly testy, ať hledá okolo, u mě by teoreticky neměly nic najít aby mi spálily stanoviště celé.

Karel

Tady by mohl napsat někdo fundovaný, znalý angličtiny, jak se to dělá na New Zeland-ě.Tuším, že před časem bylo něco psáno ve Včelařství, že si napadená včelstva likvidují samotní včelaři a že je nehoní nějaká SVS. No a hračičky se mohou obeznámit Holcovým testem, koupit si pár zkumavek, využít při tom nepoužívaný jogurtovač a přikoupit krabici sušeného mléka a hurá na to. Pořád nemůžu pochopit, že potřebujeme pořád nad sebou nějakého pohunka a hlídače a mít nataženou ruku, jako nějaký žebrák, když se ví, že se vždycky najde někdo, kdo na tom setsakramentsky vydělá.

To stačí vyhledat ve starém Moderním včelaři a je to v češtině nebo Slovenštině. Vyšlo to myslím i ve Včelárovi. ALe Moderní včelař má e-shop. :-)

http://www.modernivcelar.eu/clanky/kontrola-moru-vcelieho-plodu-vzdelavanim-vcelarov.html


Problém je, že je zde nějaká legislativa.
Kdyby do ní někdo dal tento přístup, je to podle mě O.K.

Karel

Dobrý den.
Včelařím 22 let v lokalitě, kde jsou problémy s MVP nejméně 40 let. V ochranném pásmu jsem momentálně potřetí. A celkem jsem momentálně dost nervózní. Nejbližší ohnisko je kilometr od jednoho mého stanoviště. Takže vím,jaký k problematice mají přístup někteří včelaři. Bohužel jsem přesvědčený, že žádná nová a levnější metoda detekce mor nevymýtí.

Podle mě je zásadní chyba myslet že jde MVP vymýtit.

V podstatě je potřeba, aby v doletu mých včel nebyl zdroj nákazy. Dnes to nemohu vědět, protože se takto nepřemýšlí - tedy preventivní scanování zlomku stanovišť po celou dobu.


Pokud by tato metoda byla cenově dostupná a funkční tak pak je možné předpokládádat, že včelař si sám může ověřit zda má na stanovišti spory aniž by musel hledat kliniku - v počátcích docela problém. A tudíž má okolo zdroj a má on sám informaci a může svobodně přemýšlet co s tím.

A pokud ano, tak za B vzít v úvahu že každý je zodpovědný za své včely a pokud si přiveze mor a nechá to být, neprověří tímto testem včely a úhyny, tak pak nese za škody co způsobí zodpovědnost.
Vynechám situaci v současných pásmech.

Sám o sobě je k ničemu, ale pokud by byl k dispozici test na úrovni 50Kč a vezme to v úvahu legislativa, tak pak se můžeme věnovat skutečným problémů.
Třeba tomu, že hynou včely a není moc jasné proč.
Problém moru by byl po pár akcích veteriny a troše "osvěty" vyřešen.
Karel

Tak se nikde neuvádělo , že jde o vymýcení, ale o včasnější zjištění.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Richard imko <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 11. 2014 7:53:50
Předmět: Re: Včasný detektor moru včel

"Dobrý den.
Včelařím 22 let v lokalitě, kde jsou problémy s MVP nejméně 40 let. V
ochranném pásmu jsem momentálně potřetí. A celkem jsem momentálně dost
nervózní. Nejbližší ohnisko je kilometr od jednoho mého stanoviště. Takže
vím,jaký k problematice mají přístup někteří včelaři. Bohužel jsem
přesvědčený, že žádná nová a levnější metoda detekce mor nevymýtí."

Tak se nikde neuvádělo , že jde o vymýcení, ale o včasnější zjištění.

Pepan

Ono by to zanmenalo vymácení - protože zatím je ten problém, že včlaž mor nepozná, dokonce třeba deset let a je happy.

A dokud to někdo okolo nedostane a nevšimne si toho, tak tam vesele funguje a pomalu se šíří po okolí.


Pokud by za 50 bylo možné zjistit zda včely mor mají - nemají, pak by mohlo být včelaření s morem začít být za pár let postihováno bez náhrady zapálení - a máš za pár let klid.

Karel