Archiv Včelařské konference

Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 - 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena nějak podstatně snížila.

Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo plynu.

Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění nějakým dmychadlem.

"A není to moc složité? Většinou to je tak, že čím složitější tím se toho víc pokazí. Mě by spíš víc lákalo, kdyby se na trhu objěvily feromonové lapače."

A proč vymýšlet takové složitosti když zatím stačí k tomu varidolu Za 21 Kč Krabička sirek za 2 a k tomu balíček pásků za 20kaček a uděláš s tím 25 včelstev.. Ta malá úspora času by asi byla moc drahá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 06:26:52
> ----------------------------------------
> Na kyselinu spíš ne. Kyselina je poměrně chemicky agresívní a aplikace
> vyžaduje trvalou přítomnost zařízení v úlu,neboli stejný počet aplikačních
> zařízení jako má včelař počet včelstev. E-cigareta se prodává za cenu 600 -
> 1500 Kč za kus a nedá se čekat, že pro včelařské účely by se její cena
> nějak podstatně snížila.
>
> Elektronicky řízený odpařovač kyseliny, doplněný případně i nějakým čidlem
> koncentrace kyseliny v prostředí úlu, technicky už dneska nejspíš není
> problém. Dokázal by dlouhodobě po celou dobu aplikace udržovat optimální
> koncentraci kyseliny v úlu, třeba dlouhodobě i pouhých 10 - 20 % pod
> koncentraci, která už včely poškozuje a tím by účinnnost kyseliny mravenčí
> podstatně zvýšil. Odstranil by zároveň závislost koncentrace kyseliny v úlu
> na kolísání teplot, denních a nočních atd i vliv nepřesně namíchané
> koncentrace kyseliny či snižování koncentrace s posrupem odpařování.
> Problém bude nejspíš cena, principiálně to je odpařovač napájený
> elektrickou energií z baterie doplněný čidlem podobného typu jako je čidlo
> plynu.
>
> Spíš vidím e-cigaretu jako náhradu fumigace nebo aerosolu, po doplnění
> nějakým dmychadlem.
>
>
>

Já fumiguji zásadně starým způsobem, předem vybírám buď z horního nástavku nebo za okýnkem jeden plást . Knot potom dávám místo toho plástu po otevření úlu strůpkem nebo u zadováku okýnkem.

E-cigareta by mohla umožnit to prostě jen fouknout česnem do úlu bez jakýchkoliv příprav kromě uzavření úlu.

R. Poláček napsal:
Feromony roztočů by nejdřív někdo musel objevit........

O feromonových pastí na varroa je toho k dočtění zatím skromně, ale nejvíce to berou vážně v USA. A nejde do náplně lapače prý ani tak přesně o feromon roztoče, ale feromon včelího plodu. Feromony do lapačů na roje jsou celkem dostupné, objednat z USA přes net, a použití i v jiných situacích, při potřebě udržet včelí společnost soudržně bez matky. A na něco podobného zkouší lákat roztoče.

---------------------------------------------------
Na to fouknutí do očka bez přípravy jsem u jednoho "výzkumníka" viděl kříženec mezi Fureto/Grifinem a Varoxem. Naši včelaři jsou neskutečně zruční :-).

Omlouvám se za chybu v příjmení místo Polášek jsem napsal Poláček. Máme zde v okolí ty co se píší s č, tak jsem to psal tak nějak automaticky.

No, napsat u mého jména č místo š je dost obvyklá chyba. Nic se neděje.

Zkoušet ty feromony můžou, ale zřejmě zatím je účinek malý. Jinak by se to už široce presentovalo a určitě by to někdo dovezl i tady do Evropy.
Feromony na roje by měly být trochu o něčem jiném než včelí feromony vhodné na ty roztoče.

neviete niekto aky je pomer kliestika na vcelach vs v plode v beznom roku,povedzme v mesiaci maj(kveten)..ak by som v tomto obdobi zlikvidoval plod a dal medzisteny,ake percento kliestika by mohlo zostat vo vcelstvach? spekulujem vyskusat nieco take na odlahlejsej vcelnici,kde by bolo riziko reinvazie minimalne,ci by sa takto nedalo vyhnut letnym,prip aj ostatnym osetreniam proti kliestiku v danom roku..medzi znaskou z agata a slnecnice mam hlucho,tak by to nemuselo ist ani nejako vyrazne na ukor medu..nehovoriac o tom ze by som zlikvidoval rojovu naladu,ktoru mavam pravidelne takmer u vsetkych vcelstiev..

Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá. Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.

To bych chtěl vidět, vyvařovat plásty s plodem plus s nějakým medem a podobně.
Jinak, co si pamatuji, roztoč by měl být mimo plod takových 14 dní, které má "vyhražené" na šíření do dalších včelstev. Takže zhruba 2/3 by měly být na plodu, třetina volně na včelách. Takže jenom zničení plodu znamená snížení počtu roztočů o cca 1 generaci neboli návrat zpět o cca měsíc až měsíc a půl.
Při takových opatřeních jsou potom ještě další plusové jevy. Pokud roztoči nemají delší dobu k dispozici plod a musí tu dobu přežívat na včelách, stárnou a jejich rozmnožovací schopnost se poněkud zhoršuje. Taky je větší pravděpodobost, že roztoč ze včely spadne někde, odkud se už na jinou včelu nevyhrabe, třeba bude uloven mravenci nebo jiným dravým hmyzem....Nebo že ho včely zaznamenají a samy ho nějak zlikvidují .
Pokud se po delší přestávce ve včelstvi zase objeví plod, pravděpodobně do prvního půl, 1 dm čtverečního plodu se nacpe většina roztočů. Nabízí se možnost ten první dm čtvereční plodu prostě ve fázi zavíčkovaných buněk zlikvidovat. Tím by měla být ze včelstva odstraněna většina roztočů včetně těch potencionálně hodně odolných na léčiva.

Třeba v nějakém pomocném včelstvu nechat zaklást rámečky 10 x 10 cm, ve fázi na rozhraní vajíček a malých larviček je rozdělit do včelstev bez plodu a potom ve fázi zavíčkovaného plodu rámečky vybrat a strčit na takový týden do mrazničky pořádně vymrazit na takových - 15 st C. To by mělo roztoče zabít, kdysi jsem to dokonce konzultoval v VUVČ v Dole. Rámečky pak nechat rozmrznout a mrtvý plod nechat vyčistit včelami, aby znova použily to, co jde a ostatní vynesly z úlu.
Za cenu takových cca 2 hodin piplačky s jedněmi včelami , dalších 1 - 2 hodin na jedno včelstvo piplačky v pracovně s plásty a ztráty jedné generace včel, tudíž oslabení následné snůšky by aspoň teoreticky mělo jít včely ozdravit.

neporadí mi někdo?

Chemici co bych mohl udělat abych těch 2+4 sklenice identifikoval.
1/ že je to KM,
2/ zjistil její koncentraci.
Díky
J.B.

Hlavně je třeba si uvědomovat, že plodové křivky včely a kleštíka jsou rozdílné. U včel začíná prudce klesat v době výchovy zimního plodu, na rozdíl od roztoče u kterého tato stále plynule stoupá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: E-cigareta - jako vzor pro budouci system pro lecbu proti VD?
> Datum: 22.6.2012 23:56:05
> ----------------------------------------
> Tak na tuhle otázku jde poměrně těžko odpovědět. Protože počet foretických
> roztočů je dost proměnlivý. Je to o období ve vývojové křivce
> roztoče,vhodných klimatických podmínkách za kterých se množí, výkonost
> kladení matky atd. Takže stanovit přesně procento poměru např. v květnu
> obecně nejde. Ale v květnu většinou plodová křivka roztoče prudce stoupá.
> Standartně se uvádí od 15-60% foretických roztočů.
>
>
>

Já jsem získal kanystr KM, koncentrace neznámá. Kolega potřeboval uvolnit 50l demižony a v té době o KM se vědělo jen málo. Tak jsme si nechal kanystr a pak se divil, na jak málo dávek by to bylo.

A koupil si pár kanystrů dalších. Ve vašem případě bych s čuchnul k oběma (novým i starým) a porovna zda to je KM.

A pokud přijde potřeba to lít do včel, tak budu tu kupovanou o známé koncentraci doplňovat tou neznámou. Když to vezmu jedna ku třem, tak se nic neděje. Ať je to 60% nebo 95%. Vzhledem k tomu, jak velké rozdíly jsou v dávkování - odparech v jednotlivých úlech.

Jestli se nepletu, litr KM v kanystru mě stál asi 100Kč.
Takže v případě 50 litrů to stojí za práci zjišťovat, ale záchrana několika litrů ani za hodinu práce. Raději si vychovám matky. Nejsem v důchodu, musím bohužel neustále řešit jak využiji čas. To je kritická veličina, po penězích :-) Tedy u těch měřitelných věcí.

A nebo raději půjdu dnes s dětmi na výlet.

Včera to tady hučelo, tak snad za nás včely nějaké peníze vydělají, když se my budeme flákat :-)

Karel

KM to pravděpodobně bude. Nejbližší dostupná tekutá organická kyselina je octová a ta smrdí dost jinak. Rozdíly jsou taky v teplotách tuhnutí koncentrovaných roztoků kyselin plus koncentrovaná kyselina mravenčí jako jediná z roztoků organických kyselin by měla rozpouštět i některé plasty podobně jako ředidla. A být taky hořlavá jako ředidla.

Koncentraci zjistíte, pokud budete mít k dispozici tabulky závislosti hustoty roztoku kyseliny na koncentraci, zváží se známý objem třeba v odměrce nebo přesněji v laboratoři v odměrné nádobce, pyknometru. Případně porovnat hustotu s kupovanou kyselinou mravenčí známé koncentrace.

Dále je nutné zjistit čistotu, může to být technická kyselina mravenčí určená třeba pro činění kůží, kde je kromě vody několik procent dalších nečistot. Někde v laboratoři, nejspíš na nějakém starším méně přesném chromatografu, aby to nebylo moc drahé.

U nás to hned po ránu hučí .Rozkvetla lípa.Včera to ještě všechno bylo v podmetech.

To co popisuje Radim jde udělat i klíckováním matek na 3týdny a 1 týden pod izolátorem z mateří mřížky na plástu. Za těch 28dní je všechen plod vyběhnutý a pod izolátorem do víčkování chybí 2dny kde by se měl soustředit roztoč. Jenomže má to riziko větší rojovky. A Gustovi jde i o potlačení rojovky, takže tudy cesta nevede.
Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva. Význam to má jen v částečném snížení z aktuálního stavu a potom musí nastoupit bud chemie a nebo přímá účast včel na likvidaci roztoče. Takže bych nejspíš šel cestou kontroly čistícího pudu, jde-li Gustovi o to včelařit bez chemie.

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

..ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu..

..mi to zas nejako blbne,sorry za duplicitu..

"Ale stejně si myslím, že ikdyž se tento zásah s odstraněním plodu udělá klíckováním nebo jednorázovým odstraněním, tak se počet roztočů kteří budou zůstávat na včelách bude přímou úměrou zvyšovat až k úhynu včelstva."

"ste ma moc nepotesili..nad tym co spomina Radim uvazujem uz 10 rokov..na jar odstranujem vsetky matky a kym zacnu nove klast tak su vcelstva bez plodu..potom by stacilo vyhodit prvy zakladeny plast od novej matky z kazdeho ula,a malo by to byt to iste..len casovo to nezvladam zatial,niektore M zacnu klast na 8-9 den po vyliahnuti a niektorym to trva aj dva tyzdne,ci este trochu viac..bolo by treba castejsie navstevy vcelnice..tymto sposobom mam rojovku vyriesenu a nebolo by treba roztapat kvanta plastov s plodom,co ide v pare v pohode,ale ten med zvysuje vyrazne dlzku potrebnu na vytavenie,tam ma Radim pravdu.."

http://youtu.be/lOCBXK-dajU



Protirojová opatření
představují používání vysokého podmetu

http://youtu.be/SPZYVXhuZOk

B.V.

Dobrý den,
rád bych jen v krátké reakci zmínil že jsme spustili webové stránky Jakubovského krmítka, kde naleznete všechny podstatné informace, fotky, reference, odkazy a brzy i video s názornou ukázkou použití krmítka v praxi.
Děkuji a za dva měsíce přeji klidné krmení.

www.jakubovske-krmitko.cz

Rozkvetly dalsi lipy,voni to vsude,no vcely je ignoruji,list je uplne suchy.Az po 10.hodine se jim zacinaji venovat a to vetsinou pouze vcely sbirajici pyl.Vetsina letavek nosi z lesa,jsou videt na ostruzinach,vrbce(te jsou letos koberce),rano a vecer na smrcich a borovicich(borovice dokaze byt previt).Ze stromu sladina nekape,no do konce snusky u nas jeste zhruba 30 dnu.Pokvete jeste starcek,z nej byva take dobra snuska,jedle asi ne,i kdyz....(byla loni).JosPr

Prepáčte, ale šíriť niečo také nepraktické by som to vôbec praktizoval. Už Ukrajinské kŕmidlo je oveľa lepšie, nepotrebujem k nemu povalku, lievik, keramzit a včely oveľa skôr objavia v ňom roztok ako vo vysokom komíne jakubovského kŕmidla, ale ani jedno ani druhé by som nechcel, a ešte som nespomenul, že ak chcem kŕmiť musím mať voľnú debničku nad plodiskom. Čo vyvolá následne postarať sa o uloženie plástov a síriť ich. Toto robiť pri 70-tich včelstvách.....?

Ja už 27 rokov nepoznám takéto "hrátky", lebo takáto úľová zostava odoberať prázdne súše pri kŕmení a skladovať ich, nepoznám. Pretože používam vonkajšie kŕmidlá povalové- stropové a závesné na zadnú stenu úľa, pre ktoré netreba špeciálna príprava úľa na ich nasadenie pre kŕmenie, povalové sú vždy nad včelstvom ako vrchnák a ešte lepšie ich nasadím pri kŕmenie na háčiky.

Rozkvetly kde? Na marsu, nebo třeba v Benešovském kraji?
Bylo by dobré napsat alespoň kde.
Puppino

Dobry den,

mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly, dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas posprejuji. 10.6. jsem jeden z tech mene casto pristupovanych ulu rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni se obejvi par vcel a utoci.

Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.

Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz se tyka jak rodiny, tak sousedu :(

Dekuji za vsechny postrehy

Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda nemusim...JosPr

Podle mých zkušeností se do včelstva ta divokost "obtiskne" tak 14 dní i měsíc. Proto je logické, že když byly rozdivočené poprvé 10.6 , jsou dodnes poněkud divočejší. Chodit do nich třikrát za cca 14 dní je taky poněkud moc, bral bych tak jednou za 3 týdny, za měsíc. Častěji jen když je to úplně nezbytné.
Divoké byly pravděpodobně kombinací toho, že byly otevřeny v nevhodnou dobu, kdy bylo pod mrakem a před deštěm a že při tom rozebírání bylo s nimi zacházeno nešetrněji než při té nevhodné době vydržely. Rychlost pohybů, klepání při rozebírání nástavků a plástů atd. Otevřené včelstvo naznačuje spousty signály zkušenému včelaři , jak moc jsou rozlobené nebo kolik jim chybí k tomu, aby od klidného sezení na plástech přešly k hromadnému vzletu včel a k hromadnému útoku na včelaře. Jen je třeba se ty signály naučit. Od toho, jestli po vytažení plástu sedí klidně na původním místě nebo se zvednou a cestují po plástu a jak rychle, jestli je z nich cítit "vůně zuřivosti" či feromon, trochu připomínající pach oloupaného banánu, či jestli je z nich cítit vůně klidu, nedokážu to přesně popsat, vůně připomínající vzdáleně vůni suchého chleba či jestli je z nich cítit vůně donesených zásob podle toho, jaká je snůška. ... Taky když útočí, tak s předstihem mnoha minut útoky nejdřív předstírají a nebodají a teprve když "vetřelec" , včelař, nemizí a dál pokračuje stejným nešetrným tempem , teprve potom se do toho pořádně opřou a skutečně zaútočí a rozdávají žihadla.
Já při práci ve včelách už automaticky včely v tom smyslu sleduji a podle toho, jak se chovají, pracuji s nima buďto mírněji nebo rychleji. Je to pozůstatek či zvyk z práce v zadovácích, kterých jsem měl kdysi ke 35.
Měnit matku za nějakou z vyšlechtěného klidného chovu podle mně smysl má, ale mnohem méně než se uvádí. Vyšlechtěné matky jsou sice v průměru klidnější, ale nešetrnými zásahy lze během pár týdnů udělat i z nejklidnějších včel včely vysloveně divoké. Vyšlechtěné matky nekupuji už takových 20 let a s divokostí včel nemám problémy.

Takže opatření je prosté, zasahovat ve včelách tehdy, kdy je to pro ně optimální, to znamená za pěkného počasí a pokud jsou příliš divoké, zpomalit. Nejdivočejší včely na stanovišti nechávat vždy na nejideálnější dobu. Zásahy do včel dělat spíš menší, méně radikální, jednodušší, přirozenější pro včely. Divokost těch včel by se měla časem , tak do měsíce, sama snížit.
Co se týká sousedů, úly od jejich zahrad oddělit vizuálně, třeba stěnou z keřů, mimo přímou viditelnost úlů a dál než takových 5 metrů od úlů podle mých zkušeností včelky neútočí.

Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez spadku. Tovačov na Přerovsku.

Za prve; včely není vůbec nutné rozebírat často. Klid ji prospěje více.
2) Bodavos včel velmi dobře můžou vyprovokovat právě ty spreje a časté vrtání se v nich.
3) I příchod špatného počasí lze poznat podle zvýšené útočnosti včel
4) Zrovna tak to bývá právě v období kdy kvete mák
5) pokouřením včel dosáhneš přípravy na odlet před požárem. včely nabírají zásoby a jsou pak klidnější
6) nemají rády pach piva.
7) provokují je rotační sekačky.
8) po 14 hodině již bývají také otravné
9) u starších matek se také objěvuje vyšší útočnost, pomáhá její výměna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:08:35
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam vcely prvni rok, tak nevim, zda je to normalni nebo ne. Mam 4 uly,
> dvoje vcelstva jsem mel rozebrane casto a dve silnejsi mene, ale prece od
> jara nekolikrat bez problemu. Pracuji bez rukavic, ruce si obcas
> posprejuji. 10.6. jsem       jeden z tech mene casto pristupovanych ulu
> rozebiral a po oddelani nizkych nastavku (pouzivam system dadant) se na me
> vcely vyritily a dostal jsem spoustu zihadel do rukou, coz se nikdy pred
> tim nestalo. Pak jsem tento ul rozebiral jeste jednou a naposledy vcera
> rano a opet po sundani nizkych nastavku naledoval utok, byt ne tak masivni
> jako prve. A pokazde jeste dlouho po uzavreni ulu pri pozdejsim priblizeni
> se obejvi par vcel a utoci.
>
> Vsechny tyto pristupy se udaly kdyz bylo zatazeno, v prvnem pripade pred
> destem, vcera rano bylo jen zatazeno a pak bylo slunce. Ul je na kraji rady
> a je vice ozarovan sluncem, bohuzel hlavne pres poledne (dusledek
> stanoviste). Brani vcely nejak plodiste? Matka v ulu je, to jsem overil.
>
> Neprijemne na tomto je, ze po takoveto "udalosti" se neda pomerne dlouho
> pobyvat v pomerne sirokem okruhu kolem ulu a neriskovat pritom zihadlo, coz
> se tyka jak rodiny, tak sousedu :(
>
> Dekuji za vsechny postrehy
>
>
>

Tak tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeden ul a utocici vcely
> Datum: 24.6.2012 13:54:00
> ----------------------------------------
> Nekdo bude tvrdit,ze bodani vcel je prirozene,dalsi nebude brat ohledy na
> sousedy...Cas od casu takhle zblbne vcelstvo i na me vcelnici.Brzo rano ho
> presunu na druhou stranu zahrady,misto nej ul se sousemi,trochou zasob a
> novou matkou uzavrenou na pevno.Letavky se vrati do noveho ulu,dalsi den
> uvolnim uzaver z medocukroveho testa.V puvodnim ulu bez starych vcel
> zamacknu matku,po vylamani nouzaku a zavickovani plodu spojim s
> preletakem,pripadne rozdelim pro tvorbu oddelku.Vcely u me bodat nesmi,mam
> kolem sousedy,nesnasim kombinezu,natoz rukavice.Spousta vcelaru bude mit
> nejspis jiny nazor,no hledat matku v bodavkach ve skafandru teda
> nemusim...JosPr
>
>
>

V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam objevili trubčice,
ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. ( ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou tam trubčice. včely staví
J.B.

Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u některých včelstev roztok zkvasil.

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Tak matku nehledej, bude pravděpodobně v pořádku. Počkej na zavíčkovaný
plod, hlavně krmit a nerušit!!

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: trubčice
"V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam

objevili trubčice,

ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (

ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou

tam trubčice. včely staví

J.B."

Já právě používám lavory z globusu na 15l a keramzit, nemá to chybu. za 2x
nejpozději je nakrmeno. To myslím tak, že nechávám hodně medu, stačí obvykle
jedna dávka. Pokud včelstvo nebere cukr dosatečně rychle, bude mít
pravděpodobně nosemu ceranae.. Záleží jak to včelstvo vypadá, ale minimálně
bych vyměnil matku, v době krmení mají chovatelé stále dost matek.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: krmítko,krmení
"Já bych tento postup krmení zas tak nezatracoval. Mám vyzkoušené v prázdném

nástavku krmení v plast. nádobách s keramzitem jako plovák a myslím, že

kombinace je to dobrá, mnohem lepší než krmení sklenicemi s prosakovacím

víčkem. Asi bych volil menší objem cca 5l a co největší plochu hladiny pro

rychlejší odběr. Jednou jsem zkoušel krmit ve velkých dávkách 15l a u

některých včelstev roztok zkvasil."

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno. Klade také roztrouženě. Pokud je plod v celku dej jim pokoj a můžeš radeji přkrmit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trub?ice
> Datum: 24.6.2012 21:16:20
> ----------------------------------------
> V jednom oddělku se opakovaně neoplodila matka a tak se mi zdálo že se tam
> objevili trubčice,
> ale oddělek staví a zakladené bunky nemají více vajíček jako u trubčic. (
> ještě nejsou zavíčkovaná)Tak nevím nemohu najít matku opakovaně nebo jsou
> tam trubčice. včely staví
> J.B.
>
>
>

Váha stojí u mě na Pardubicku, včelky sice větrají, ale přínos nic moc.
Během týdne pokvete slunečnice, po ní bude konec....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 6. 2012

Předmět: Re: snuska
"Dnes jseh ochutnal co nosí z lípy a trošku medík škrabe, takže květ bez

spadku. Tovačov na Přerovsku."

Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty.

Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové. Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám se:-))Díky za radu.

Menší je lehčí. A má v ČR dobrou výrobní podporu, 3/4 je na tom hůř (důvodem je hlavně jeho menší rozšířenost).
Mezistěna se dávat opravdu nemusí.

Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Také jsem dnes u jednoho oddělku našel hrboplod, matku jsem nenašel, ale byl tam matečník. Tak jsem tam dal matku ve vyjídací klícce z oplodnáčku a uvidím jestli ji přijmou.
Dnes jsem rozpustil oplodnáčky a pospojoval oddělky, takže matek jsem měl dost, a už pomalu chystám na zimování. Až skončí snůška z lip, tak už se mi do včel nechce chodit kvůli loupeži.

Aleš, ja by som to nenazval hrboplod ale trúdí plod, bola materská bunka, no matku som nenašiel. Čo sa dá z tohoto popisu vydedukovať? Napísal si aký je ten "matečník",je zaviečkovaný a pod., či sú bunkách vajíčka 3-4 ks. Ak je včelstvo už trúdicové,z MB sa nikdy M nevyliahne a čo je hlavné (ak sú včelstve trúdice) včely pridanú M po vyjdení odstránia. V prípade že vo včelstve či včelstvíčku, už tento proces trúdic nastal, často nachádzame
pripravené náhradné MB nad bunkou, v ktorých je peľ, je tento proces je už nemenný.
Ak by tak bolo, že vo včelstve sú trúdice-trubčice, je dobré posúdiť silu včelstva a ak je stav pokročilý, lepšie je včelstvo zrušiť vysírením.

Trubčice položí vajíčko na stěnu protože nedosáhne na dno.

Pepan, tvoje včely pravdepodobne majú krátke bruško alebo sú hlboké bunky, lebo moje trúdice kladú na dno bunky, ale aby som neklamal, tak sem tam aj výnimočne na jej stenu.

Ano, to nebezpečí je.


------------------------------
Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky

Anton, jeden matečník byl zavíčkovaný a dva otevřené. Ale to já nepotřebuji řešit, kdybych neměl volnou matku, tak bych ten oddělek rovnou zrušil. Ale tím vložením nové matky jsem mu dal ještě šanci, protože zásob a včel měl dost. Když to nevyjde, včely vysypu do trávy at se vžebrají jinam a nástavek s rámky přidám jinde.
A jedna technická poznámka s názvy. Matka je z nějakého důvodu neoplozená, takže trubcokladná a z vajíček v dělničním plodu se líhnou trubci. Nad takový plod se snaží dělnice dostavět bunky což jim dobře nejde a od toho název hrboplod. Kdybych to měl nazvat plnohodnotně trubčím plodem, tak bych si to představoval v klasickém trubčím díle. Trubci z dostavovaných buněk jsou menší.

Aleš súhlasím, ale pôvodný význam hrboplodu bol daným tým, že v úli bola M, ale starobou či typickou chorobou, matka kládla vajíčka obojeho pohlavia (matka bola oplodnená) do rotníčej bunky, potom vzhľad plodu na pláste bol typický hrboplod. No ale o tom môžeme diskutovať, vždy si nájdeme nejakú príčinu.

Uvádzaš 1 MB zaviečkovaná 2 otvorenépôvodne si hovoril len o trúďom plode, takže nie sú to typické materské, nad neoplodneným vajíčkom nemôže byť MB, len falošný tvar, ktorý obačajne zvádza k tomu, že predsa je len v úli prítomná oplodnená M. Už sa z toho neviem vymotať.

Ve své podstatě se mezistěna nemusí dávat do žádných rámků. podle toho však vypadá i výsledné dílo. po volné stavbě se používalo speciální razidlo pomocí kterého se otiskoval voskový základ na lištu. Později se používali jen 1 cm široké pásky mezistěn. i to se však včelařům nelíbilo a začali celé mezistěny upevňovat k horní loučce. Dnes se zase postup poněkud změnil a mezistěna se upevňuje k loučce spodní. Můžeš si tedy vybrat. je to hlavně o vzhledu plástve a také o tom že při slabší snůšce včely raději plní buňky menší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 22:54:35
> ----------------------------------------
> Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové.
> Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po
> študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se
> dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc
> uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou
> 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom
> rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v
> nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám
> se:-))Díky za radu.
>
>
>

To opravdu hrozí pokud dáš více prázdných rámků vedle sebe. přirozená stavba díla je totiž pod úhlem cca 45° vůči vletovému otvoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 23:39:25
> ----------------------------------------
> Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely
> budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky
>
>
>

Pane Antone, myslím si, že lepší možnost, než včely vysířit, je, dát jim jednu menší dávku cukru, cca 1kg v poměru 1:1, pak je pokouřit, ať se nasají a vysypat je do trávy před včelín, odstranit úl, nebo alespoň dobře přikrýt mokrým pytlem.Po zachlazení trubčího plodu ve stavu vajíček a malých larviček zužitkovat ve včelstvech. Plásty poškozené hrboplodem vytočit, získaný med zkrmit a plásty šoupnout do tavidla. Zužitkuje se tak pocenciál včel k případnému zpracování zimních zásob.

J.P.

Je ovšem zajímavé, že když jsem jednou zaváhal při doplnění vytočených rámků zpátky do medníku, nalezl jsem na víku vystavěnou krásnou divočinu, jednu "plástev" vedle druhé, bez spojení. Pravdou ale je, že když dám více stavebních rámků vedle sebe, zpravidla dojde ke spojení, k lehkému "bodovému" často i dokonce, když jsou stavební rámky zebrovány mezi již vystavěné dílo

"Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty. "

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.
Je jen třeba vyhodnotit počet včel v úlku a jejich stáří, jestli se to vyplatí nebo jestli je vhodnější toto zrušit.
Z trubčic v silném včelstvu obvykle nakonec vyjde do zimy životaschopný silný či středně silný oddělek, slabé včelstvo nebo oddělek s trubčicemi kolabuje kvůli nedostatku včel.

Pokud NN, tak 2/3 Lang nebo Optimal. 3/4 je už dost těžká, to bych spíše přemýšlel o normální výšce Langa 232mm - nástavek 241.

Mezistěny se dávat nemusí, ale pokud začínáš, tak bych je používal. A nebo u 2/3 Langa do středu plastové rámky - ty mají právě plochu mezistěny jako 3/4 - nemají dřevo. Budeš omezený nedostatkem díla a na MS budou stavět rychleji. A až budeš mít díla dost, budeš vědět i jaká jsou omezení :-)


Karel

Veď to čo píšete, môžete urobiť aj s vysírenými plástami, ja som myslel na včely-trúdice, pretože tie aj si nájdu vstup do iného včelstva, sú to včely bezcenné, pretože trúdiciam sa zduria zakrpatené vaječníky a nie sú schopné sa regerenovať do pôvodného stavu.

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.

Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 25.6.2012 14:06:43
> ----------------------------------------
>
>
> _"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno
> převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do
> večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!_
> Literatura říká, že pokud se podmínky, nadbytek mateří kašičky změní,
> trubčicím vaječníky zase zaprahnou a ony se zase stanou v podstatě
> normálními staršími poněkud opotřebovanými včelami. Je to ale vcelku jedno,
> jestli to tak je nebo není, protože v trubcokladném včelstvu je sotva pár
> desítek trubčic. Ostatní jsou běžné včely.
> Není tedy důvod, když se to vyplatí, trubcokladné včelstvo prostě využít na
> oddělek.
>
>
>

Díky za rady. Hledám různé informace. Samozřejmě není moc prostředků tak hledám to nejlevnější.Ovšem abych včelařil v lednici,jak jsem to někde vyděl,to opravdu nechci. Vyděl jsem také právě včelaření na divočině.Ale zdá se mi to trošku " divoký".Jak jsem psal uvažuji o Lang. Chtěl jsem 3/4,ale podle rady by bylo lepší 2/3. Můžete mi ještě někdo zdělit nějaké informace,klady a zápory obou velikostí, nebo vůbec názory k této sestavě.Na vebu je informací dost,ale rači bych nějaké ze života. Díky všem Vašek

Pokud představují peníze problém, tak pak máš jedno kritérium navíc - úl co si vyrobím co nejlevněji sám.

A to tě staví do trochu jiného světla - nemsuíš se zabývat tím co je na trhu, ale tím co si vyrobím.

Problém je náklad na suché dřevo.

Já osobně bych si v takové chvíli natahal z okolí palety - pokud někde jsou nějaké nevratné a stejné a dal je sušit na sluníčko.

A pak řešil co s nimi. Pak vychází dobře cenově vyšší nástavek.
Já se dostal na míň 20Kč za spojovací materiál a asi 30 normominut práce. Bez manipulačních časů.

Karel

V tomhle ti nikdo moc neporadí, protože každému vyhovuje něco jiného, každý máme jiné včelařské podmínky. Cenově čím nižší nástavky tím víc dílů potřebuješ a vyjde úl dráž. Takže vysoké nástavky by měly být cenově levnější. A pokud máš nějaký stroj(pilu, hoblovku) a nebo možnost někoho za tímto účelem využít je to nejlevnější řešení. A sehnat levný materiál, i ty palety je možnost.
Ono vzpomínané včelaření na divočině by mělo být také to nízkonákladové. TBH je asi nejjednodušší a tím i nejlevnější, ale Já bych šel spíš do Warre. U Warre jde využít výška desek jaká je k dispozici a vůbec bych se nebál mít truhlíky i na výšce 12cm, tj. šířka desek na paletě. A další věc, lis je levnější než medomet.

Můj názor je, že každý včelař s něčím začne. A jak po 2 - 4 letech pozná na praxi, o čem to včelaření je, tak teprve potom vybírá definitivně úly. A často původní úly mění. Tudíž není žádný zvláštní důvod začínat na nových úlech a snažit se hned na začátku najít definitivní rámkovou míru.
Pokud chceš začínat levně, sežeň si za pár korun nějaké starší nástavkové úly, víceméně jedno jaké. Zamoření nemocemi se u použitých úlů obecně přeceňuje. V úvahu připadá jedině mor plodu a ten vzhledem k agresívnímu průběhu nákazy prakticky jedině tam, kde byl mor plodu zatajen, došlo k úhynu včelstev a následně oficiálně z jiných důvodů k ukončení chovu. Například úly typu "zůstaly ve stodole po dědovi, strýci atd, on kdysi včelařil a pak z jakýchsi důvodů přestal" jsou rizikové, úly typu " snižuji počet včelstev nebo přecházím na jinou míru, moje včelaření jinak prosperuje " a podobné jsou v pořádku. Zvláště pokud prodávající je místní, mezi okolními včelaři známý a stejně tak je známa situace, jestli tam vůbec byl někdy kdysi mor nebo ne. A zvláště když se pro jistotu použité úly zevnitř i zvenku pořádně očistí od všeho možného, vnitřek ještě vydenzifikuje plamenem , zvenku třeba přetře, praskliny vyspraví....

Přátelé, prosím poradí mi někdo jak přizpůsibit míchací vrtuli s 6-ti hranou tyčí na standardní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí (zpravidla vrtule se závitem M14x2) ??? Dá se někde koupit hlavička (sklíčidlo s M14x2 do které bych 6-ti hran upevnil)???

Řešil jsem to zakoupením samostatného sklíčidla, úpravou délky šroubu M 14 mm a svařením.
JK

To je standardní závit M14???

Pokud ssebou vezmete míchací vrtuli od míchadla, tak v prodejnách spojovacího materiálu Vám jistě vyjdou vstříc.
Nevím, jaké má Vaše vrtule stoupání závitu. Nebo zaúkolujte zámečníka a budete to mít komplet a bez starostí.
JK

Omlouvám se, že ruším plodnou diskusi, ale nemám moc možností jak komunikovat. A tak prosím tímto bývalé studenty NASA, kteří si ode mne půjčili jakoukoliv literaturu o její vrácení. Nemám možnost si tuto znovu opatřit. Předem děkuji, Vašek Ducháč, bývalý učitel. Jinak tady v podhůří Hor Orlických byl poslední přínos na váze 11.5. Od této doby je váha vyrovnaná, čili co přinesou to vzápětí snědí, ale jěště není konec, pořád je naděje....Přeji všem lepší podmínky a ať to bzučí....

V příspěvku o trubčicích v oddělku jsem se vlastně chtěl zeptat zda při trubčicích ve včelstvu včelstvo staví.
Už to vím :
Ano ve včelstvu s trubčicí při snůšce či při podněcováni včelstvo staví. v mém případě staví dělničinu.

Vložil jsem do oddělku v klíckách 3 nyní již 4 staré matky.
mám zkušenost už jsem to jednou zkoušel že matky, matka zpět vrátí trubčice na normální včely. ( množství 4 matek asi zapříčinuje delničinu při stavbě.)
Trvá to ale 3-4 týdny a zatím včelstvíčko silně zeslábne tak že to nemá vlastně žádný význam.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
*************************************************
Dávám příteli za pravdu.Několikrát za dobu mého včelaření jsem našel trubčice,vysypal 50m od úlu,úl po nich jsem znepřístupnil aby musely vedle se vžebrat.Takto jsem asi 2x přišel o matky ve vedlejších úlech.Takže chybami se člověk učí a vícekrát takovýto experiment z trubčicemi neudělá a rovnou je vysíří,jiného si nezasluhují a je po starosti a škodě,kterou ještě jsou schopny napáchat...

Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru nevyzkoumávám.
Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.
>
>
>

Rozumím tomu tak, že standartní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí má pro svou vrtuli s nástavcem uchycení skrz ten závit M14 , zatímco obyčejná vrtule prodávaná pro použití do vrtaček tam má obyčejný šestihran, který se uchytí do běžného sklíčidla vrtačky.

Neboli vrtačka jakožto univerzální zařízení má na konci sklíčidlo, do kterého se dá uchytit cokoliv kulatého od průměru 2 do průměru tak 14. Míchačka na maltu je jednoúčelová věc a tak ušetřili drahé sklíčidlo a nahradili ho levným adaptérem na závit.

Uchycení sklíčidla na vrtačku je u většiny vrtaček normalizované, takže v první řadě bych zjistil, jestli stejné normalizované uchycení není na tom maltovém míchadle. Potom by stačilo jen sundat z maltového míchadla ten adaptér na závit a namontovat dokoupené sklíčidlo.

Anebo na míchací vrtuli dovařit či dát dovařit, bude se jednat o poměrně přesné vaření, odpovídající matku či šroub, aby ta míchací vrtule pasovala do míchadla na maltu. Pak ale nejspíš už nepůjde upnout do běžné vrtačky.

Anebo adaptér, z trubkového pouzdra, do kterého se vloží a šroubky zajistí šesthran míchací tyče a na druhé straně přivaří příslušný závit pro uchycení do míchadla.
Možná by to šlo udělat z kusu trubky, možná by se to muselo soustružit, nevím, nejsem strojař.

"> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám."

Je nezvyklé,že by Polášek takto sakroval...

když zajdu s míchadlem k nějakému šikovnému chlapovi co má soustruh a případně svářečku na nerez, tak mi za peníze co stojí vrtule udělá z nerezu novou se závitem M14.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Jan, jednoduchá odpoveď, do pôvodného trúdicového včelstva sa vrátili aj aktívne trúdice. Pokračujú v kladení svojich neoplodnených vajíčok a pridaný odloženec to nevyriešil, matku nedokázali ochrániť. Už som tu písal, že postihnuté včely do normálneho stavu sa už nedostanú, R.Polášek napísal že je to možné, ja tvrdím naďalej, že nie.
Trúdicové včelstvo sa môže skladať z úplne všetkých včiel a nie len niekoľkých, ak stav bez matky dlho trvá liahnu sa prvé trúdy.

Ja mám zaznamenané, že som pridal do takého včelstva úspešne včelstvo, bolo silné včely boli aj v medníku, npr. pomocou umelej materskej bunke. Matka začala klásť vajíčka, trúdice takisto, keď zaviečkovali prvý plod, na plástoch bol robot. a trúdí plod.. Nakoniec sa trúdice presťahovali do medníka a tam kládli svoje neoplodnené vajíčka až do, kým im nedošiel čas, postupne uhynuli. Včelstvo som zachránil. Len to je prípad od prípadu.

Trúdicové včelstvo som zachránil aj pomocou otvorenej materskej bunky, prípadne zaviečkovanej mladšej MB, 11-12 dňovej. Je to vlastne prípad od prípadu a nedá sa to brať všeobecne. Pridanie do trúdicového včelstva musíme chápať v rovine vzťahu matky a mnoho biologicky zmenených včiel na falošné matky, ktorých je v úli prevaha, takže sokyňu sa snažia odstrániť a vo väčšine prípadov sa im to podarí.

Ja teraz zachraňujem včelstvo (nie je už silné) v ktoré už kladú trúdice, spôsobom pridania zav. MB, práve dnes sa vyliahla, trúdice ju nechali na pokoji, pretože nie je pre falošné matka trúpdice , rivalka. Budem ich sledovať a napíšem ako to dopadlo.

Pridával som matku do slabého včelstva bez matky, či sú v ňom trúdice som nekontroloval a na tretí deň som ju našiel mŕtvu v klbku včiel. Pritom som ju pridal na pláste s včelami a plodom. Plást mal úplnú ochranu novinového obalu, s pár dierkami, cez ktoré domáce včely naväzovali kontakt s včelami na pláste. Keď matka vyšla na druhý plást, trúdice si je našli a zabili.

Tento problém jsem řešil zakoupením od firmy PROTOOL Adaptér s vnějším závitem M14-1/2“x20UNF a
Zubové sklíčidlo s kličkou NarexCC 13-1/2,

Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím od dětství a je mi 58 let. Honza.

Já osobně jsem se s rtubčicemi setkal jen jednou, jako kluk cca před 50 roky. Tak vlastně nechápu co se tady vlastně řeší a jestli to vůbec stojí za to zachraňování. Tad stačí odchovat novou matku a při sundávání medníku udělat smetenec.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: H?bner Jan <hubner.jan/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 16:40:16
> ----------------------------------------
> Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání
> včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to
> stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne
> až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do
> trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a
> likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou
> uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné
> včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření
> dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se
> včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se
> vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace
> je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to
> nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím
> od dětství a je mi 58 let. Honza.
>
>
>

Další možnost jak spojit vrtačku s míchadlem je přes upínání SDK./Nebo tak nějak se to nazývá/ Půjčím si koncovku ze starého vrtáku, uříznu jí a svařím s vrtulí. Aby to bylo vystředěné do vrtule vyvrtám do středu důlek a koncovku obrousím nebo osoustružím do tupého kužele. Natlačím k sobě a zavařím anticorovou elektrodou. Obyč železnou to rádo praská. A pastuji. Zdraví R. S.

Ahoj. Může mi někdo prozradit proč rámek k úlů lang. má tak divnej tvar. Proč se nepoužívá jednoduchej s nezerníkama. Díky Vašek

Ten divnej tvar je typ mezerníku.

Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek

Není to to samý. Ten rámek se uchytl, protože kočuje tisíce mil po celé Americe. A to vyžaduje betelné provedení. Unás v Evropě je to luxus, tady se nekočuje, jen kecá oničem. Nejde o mezerník ale Hofmanovy boční loučky jako celek. Vyrobit Hoffman rámek samozřejmě v menších tisícových sériích s malým levným ručním nářadí doma jde. Ale je to totálně zbytečné, drahé, nepraktické kvůli propolisu co tu v Evropě máme. Ten udrží i rámky bez mezerníků tak, aby se po cestě včely nepomačkaly._gp_
......
Vasek731 (88.100.34.126) --- 27. 6. 2012
rámek lang
Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek

Mam ve svem vcelarskem provozu oba typy, Hofmany i ty s mezernikem.
(10 ulu tech a 10 tech druhych).
Pocitove pro mne se s Hofmany dela lip, H. ramek dele drzi 'svuj tvar',
normalni s mezernikem snadneji 'ujede', vespod nastavku se uz obcas
'neodmezernikuje' s vedlejsim ramkem (mezerniky nedosednou) a tak.
Ted se bavim o ramcich starych 5 a vice let, dvakrat ci vicekrat vytavenych.

Toz tak,
Martin

Pánové děkuju moc za vyslětlení. Šlo mi oto,aby to nemělo nějaký jiný účel než vymezení rámků. Jako třeba jakési dodatečné zateplení. Chci začít včelařit tak chytám moudra kde se dá. Letos už to asi nevyjde(ještě nemám úly)a na usazení oddělků je už asi nejvyší čas,ale příští rok snad....
Ještě jednou díky a pokud můžu tak se na vás obrátím o další rady. Dobrou noc Vašek

Mám na zahradě asi 50 borovic a včera jsem se díval na mery na výhoncích a vyděsilo mě to. Normálně tam je v tuto dobu obsazeno merami a včely na to naletují, ale letos místo mer larvy slunéčka asijského. Také jsem pozoroval, ža na mšice co jsou na švestce, jiný druh než na borovicích, ty slunéčka nejdou. Tak oni si ty bestie vybírají a nejspíš pro budoucnost to bude znamenat konec lesního medu.

Už kontrolujete spad VD? U mě zatím v pohodě 0,63Ks/den. A padá jen u některých včelstev, jiná po 4dnech mají 0. Podložky už mám nonstop at můžu průběžně kontrolovat.

Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání shora. obyčejné rámky mívají, sice naprosto zbytečně, ale mezerníky i dole na spodní loučce. To pak dělá problémy při vkládání shora ty stačí dát na bok nebo to jde i bez nich. Také to souvisí s používáním zadováků kdy hofmany dělaly opravdu potíže. Jinak v západních katalozích lze najít rámky obou typů. Další výhodou je, že nemusíš dávat pozor jak rámky otočit To ale lze řešit umístěním mezerníků .
Ten propolis tam mají tak jako tady. To není záležitost Evropy, ale včely medonosné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: r?mek lang
> Datum: 27.6.2012 23:08:48
> ----------------------------------------
> Není to to samý. Ten rámek se uchytl, protože kočuje tisíce mil po celé
> Americe. A to vyžaduje betelné provedení. Unás v Evropě je to luxus, tady
> se nekočuje, jen kecá oničem. Nejde o mezerník ale Hofmanovy boční loučky
> jako celek. Vyrobit Hoffman rámek samozřejmě v menších tisícových sériích s
> malým levným ručním nářadí doma jde. Ale je to totálně zbytečné, drahé,
> nepraktické kvůli propolisu co tu v Evropě máme. Ten udrží i rámky bez
> mezerníků tak, aby se po cestě včely nepomačkaly._gp_
> .....
> Vasek731 (88.100.34.126) --- 27. 6. 2012
> rámek lang
> Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to
> stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na
> koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek
>
>
>

Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek
----------


Pokud budeš včelařit ty, tak je ti to jedno.

Pokud budeš mít tisíc včelstev, tak ti ro jedno nebude.
Protože zatlouct tisíce mezerníků je trochu náročné.
Pokud ti ze statisíců rámků odejde každoročně 5% rámků nebo 1% je taky podstatný rozdíl.
A při takovém množství ti nebude jedno, jestli výroba rámku trvá o 1minutu déle.

Pokud vůbec potřebuješ ke včelaření v nástavkových úlech mezerníky. Mezerníky se snad začaly používat v zadem přístupných úlech a tak nějak se ze zvyku používají pořád. Lidi mají rádi vše jednotné a myslí si, že bez mezerníků by to včely nezvládly - jak ti tady naznačil GP.

V nástavku můžeš s mírným citem pro symetrii rámky shora rozrovnat stejně dobře bez různých pomůcek. A daleko lépe se ti bude vytáčet med.

Karel

Aleši Molčíku, jsou to skutečně slunéčka semitečná. Nejsou to ti agresivní přivandrovalci z Ásie. Já měl loni v září, těmi přivandrovalci olepen celý barák.

J.P.

ja som po dvoch rokoch videl konecne zas nase lienky(slunecka) sedembodkove..inak len same azijske,aj plne zimoviska na vcelnici kde pred par rokmi byvalo more nasich lienok..doma mam dve visne,na ktorych boli snad stovky lariev a dospelcov azijskych lienok,zozeru vsetko,tesil som sa na husenice vidlochvosta ovocneho( otakarek?-neviem takto v rychlosti), ktory mi tam nakladol vajicka..tie mrchy vsetko pozrali...Ales posielal si foto Jirimu?ci ako to identifikoval?

odoslalo m to bez mena,este mi aj vypisalo ze prispevok neodoslany lebo nemam nieco vyplnene a mal som vsetko ok..v posl.dobe mi to tu robi stale :-(

Př. Pala jen nečetl pozorně Gusto, psal jsem o slunéčku z asie. V zimě jsem jich při rozebírání dřeva na topení zlikvidoval snad tisíc, přemnožují se.

Znám včelaře co oboustraně na boční loučku nového klasického rámku podlepí a přitluče hranoleček 1cm výška a má hoffmann také a bez frézování.

Vidím to poprvé,takže se ptám co to je?Je to pěstované na poli,vysoké asi metr,kvete to fialově,podobá se to bodláku i tak se to rozvětvuje,má to pod květem a na listech ostré trny,jsou na tom včely,vosy,čmeláci,motýli,spouta blejsáčka atd.

Ostropestřec mariánský

Zřejmě jde o Ostropestřec mariánský. Je to léčivka a sklízí se semeno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J???ra <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Jako bodl?k
> Datum: 28.6.2012 13:05:24
> ----------------------------------------
> Vidím to poprvé,takže se ptám co to je?Je to pěstované na poli,vysoké asi
> metr,kvete to fialově,podobá se to bodláku i tak se to rozvětvuje,má to pod
> květem a na listech ostré trny,jsou na tom včely,vosy,čmeláci,motýli,spouta
> blejsáčka atd.
>
>
>

Zajímalo by mne jaké máte zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 30. Lépe řečeno, s jejím drátkováním. Pokud jsem drátkoval rámek svisle tak se mi někdy u panenských rámků stávalo, že pokud je včely zanesly medem a nebo je zakladla matka, tak tento rámek svojí váhou sjel po drátcích a naprosto se zpotvořil a nahoře u horní loučky vznikla téměř 5 až 10 centimetrová mezera. Začal jsem tedy rámky drátkovat vodorovně a zase dochází k tomu, že drátky, které jsou vodorovně v rámku celkem čtyři se asi natáhnou a ve spodní části vznikne na rámku vlnka, která uhne na některou stranu. Toto se stává jak v medníku, tak v plodišti s plodem. Podotýkám, že k tomuto dochází pouze u panenských rámků, které nejsou ještě zpevněny košilkami vyběhlého plodu. Zajímá mne : jaké máte s tímto skušenosti a co s tím. Slyšel jsem názor, že by se mělo drátkovat svisle a drátek zvlnit napínáčkem, který je v prodeji. Toto jsem nezkoušel a tak neví. Ptám se tedy znovu - co s tímto problémem.

pls daj vediet aky bude z toho med( ak bude)...:-)

Použij tvar písmene W nebo M

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <johrn/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátkování rámkové míry 39 x 30
> Datum: 28.6.2012 14:04:38
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké máte zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 30. Lépe řečeno, s
> jejím drátkováním. Pokud jsem drátkoval rámek svisle tak se mi někdy u
> panenských rámků stávalo, že pokud je včely zanesly medem a nebo je zakladla
> matka, tak tento rámek svojí váhou sjel po drátcích a naprosto se zpotvořil a
> nahoře u horní loučky vznikla téměř 5 až 10 centimetrová mezera. Začal jsem tedy
> rámky drátkovat vodorovně a zase dochází k tomu, že drátky, které jsou vodorovně
> v rámku celkem čtyři se asi natáhnou a ve spodní části vznikne na rámku vlnka,
> která uhne na některou stranu. Toto se stává jak v medníku, tak v plodišti s
> plodem. Podotýkám, že k tomuto dochází pouze u panenských rámků, které nejsou
> ještě zpevněny košilkami vyběhlého plodu. Zajímá mne : jaké máte s tímto
> skušenosti a co s tím. Slyšel jsem názor, že by se mělo drátkovat svisle a
> drátek zvlnit napínáčkem, který je v prodeji. Toto jsem nezkoušel a tak neví.
> Ptám se tedy znovu - co s tímto problémem.
>
>
>

mam rm 42x35 ,pri vodorovnom dratkovani mi robilo to co tebe,pod vahou medu previsli drotiky,plast sa dole oprel a urobil vlnu..teraz davam zvislo 5 drotov,nesmu ist kolmo,ale troska do stran,zvlnim zvlnkovacom a pohoda..obcas u par kusov sa stane ked ich nabiju plne ze sa akoby kustik pohnu a v mieste drotika vcely urobia obdlznikove bunky..ale pri 39x30 sa s tym asi ani nestretnes :-)

Měl jsem kdysi 37x30. Drátkování svisle, 4 drátky, krajní úplně svisle, prostřední se částečně sbíhají. To sbíhání musí být souměrné, jinak při napínání drátků vznikne z rámku lichoběžník. Zejména při t.zv. norském zimování je velké nebezpečí sjetí díla po rovnoběžných drátcích.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, June 28, 2012 2:12 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Drátkování rámkové míry 39 x 30

Použij tvar písmene W nebo M

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <johrn/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátkování rámkové míry 39 x 30
> Datum: 28.6.2012 14:04:38
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké máte zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 30. Lépe
> řečeno, s jejím drátkováním. Pokud jsem drátkoval rámek svisle tak se
> mi někdy u panenských rámků stávalo, že pokud je včely zanesly medem a
> nebo je zakladla matka, tak tento rámek svojí váhou sjel po drátcích a
> naprosto se zpotvořil a nahoře u horní loučky vznikla téměř 5 až 10
> centimetrová mezera. Začal jsem tedy rámky drátkovat vodorovně a zase
> dochází k tomu, že drátky, které jsou vodorovně v rámku celkem čtyři
> se asi natáhnou a ve spodní části vznikne na rámku vlnka, která uhne
> na některou stranu. Toto se stává jak v medníku, tak v plodišti s
> plodem. Podotýkám, že k tomuto dochází pouze u panenských rámků, které
> nejsou ještě zpevněny košilkami vyběhlého plodu. Zajímá mne : jaké
> máte s tímto skušenosti a co s tím. Slyšel jsem názor, že by se mělo drátkovat svisle a drátek zvlnit napínáčkem, který je v prodeji. Toto jsem nezkoušel a tak neví.
> Ptám se tedy znovu - co s tímto problémem.
>
>
>

Pepan:
(e-mailem) --- 28. 6. 2012
Re: r?mek lang (57775) (57776)
Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání shora.
........
Ale otom to přeci vůbec není. Jak u Hoffmana, tak u Brněnského typu pro Budečák, si pro takový rámek přeci musíš udělat místo a potom můžeš něco zasouvat nebo vytahovat. Nepiš blbosti, protože práce je v úlu zvrchu přístupném podle toho kterého mezerníku úplně stejná. A píšu Brněnský typ, protože mezerníky na spodní loučce už nejsou novodobý standard. Naše české standardizované rozměry z fabrické výroby z Brna jsou dobré velmi osvědčené, jen ta Amerika má lepší provozní vychytávky pro velkochovy. Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá jako ořez který ještě zužitkuji. A okolo přetáčení jako výhodou vůbec neuspěješ, protože jestli je něco okolo díla důležité, tak hlavní je mít dílo pěkné, dostavěné a měněné. Nepřetáčet znamená jít a myslet jen v jednom směru při rozebírce, což je právě více jednodušší, než hledat lepší buňky. Buď je rámek vhodný nebo jde do varu. _gp_

"Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá jako ořez který ještě zužitkuji."

To by ses divil kolik včelařů má mezerníky na spodní loučce. U zadováků a universálů je nutnost mít 4 Já používám v nástavcích jen 2 na horní Na spodní jsem je musel odstranit koncem 60 let kvůli radiálnímu medometu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: r?mek lang
> Datum: 28.6.2012 16:03:44
> ----------------------------------------
> Pepan:
> (e-mailem) --- 28. 6. 2012
> Re: r?mek lang (57775) (57776)
> Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání
> shora.
> .......
> Ale otom to přeci vůbec není. Jak u Hoffmana, tak u Brněnského typu pro
> Budečák, si pro takový rámek přeci musíš udělat místo a potom můžeš něco
> zasouvat nebo vytahovat. Nepiš blbosti, protože práce je v úlu zvrchu
> přístupném podle toho kterého mezerníku úplně stejná. A píšu Brněnský typ,
> protože mezerníky na spodní loučce už nejsou novodobý standard. Naše české
> standardizované rozměry z fabrické výroby z Brna jsou dobré velmi
> osvědčené, jen ta Amerika má lepší provozní vychytávky pro velkochovy.
> Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to
> velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti
> nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá
> jako ořez který ještě zužitkuji. A okolo přetáčení jako výhodou vůbec
> neuspěješ, protože jestli je něco okolo díla důležité, tak hlavní je mít
> dílo pěkné, dostavěné a měněné. Nepřetáčet znamená jít a myslet jen v
> jednom směru při rozebírce, což je právě více jednodušší, než hledat lepší
> buňky. Buď je rámek vhodný nebo jde do varu. _gp_
>
>
>

Ano, četl jsem špatně. Omlouvám se.

J.P.

Pepane,
ale ano, zachranování včelstva, oddělku s trubčicemi je nesmysl.
Ale láká to.
Mně ted trubčicový oddělek ( se 4mi klíckovanými matkami staví krásnou dělničinu|) krmím ho a necham ho zpracovat 1 nástavek zásob.
J.B.

"le ano, zachranování včelstva, oddělku s trubčicemi je nesmysl.
Ale láká to. "

ked som zacinal,jedno z troch vcelstiev bolo plne hrboplodu,ani jedna bunka normalneho plodu..vcelari mi povedali ze ich mam vymiest do travy a ul zrusit..dnes by som tak postupoval..ale vtedy mi to bolo luto,neveril som im ked povedali ze mi matku neprijmu a pod..kupil som matku,postavil som prazdny ul na miesto,na letac dal matersku mriezku,povodny ul som som dal bokom a vsetky plasty som poometal asi 3m pred novym ulom do travy..plasty ktore boli co najmenej poskodene hrboblodom som vratil spat,a doplnil medzistenami,dnu som dal matku zavretu s cukromed.cestom..krasne sa rozkladla,prezimovali ako najkrajsie vcelstvo,a samozrejme sa mi vyrojili a uleteli aj s tou kupenou matkou :-)..zasah som robil na prelome maja/juna...takze ono je to cele o pocte vcelstiev,case ktory mame na ich osetrovanie,vzdialenosti a pod.ako sa rozhodneme riesit prob.trudicoveho vcelstva..

Děkuji za vysvětlení,je to opravdu ostropestřec a jsem zvědav jaká bude chuť medu.Možná se do medu dostanou i léčivé účinky.Bylo by možná zajímavé nechat si udělat rozbor látek.Jesti obsahuje také med všechno co píší,pak se hodí pro mne.Mám po raku,nemocné srdce,křečáky a jinak docela zdevastované tělo.

Med z ostropestřece je tmavý a má zvláštní aroma -něco jako pohanka,zákazníci ho někdy i vraceli jako hnusný.Mněli jsme takový všichni v okolí.Když se to s něčím smíchá tak už to jde.Meduje jen když je vedro a zalito.To jsou mé zkušenosti z asi před 15 lety

Jďż˝ra . Ano,je to léčivka,vemi ceněná, ze semen se dělá esence na léčení a regeneraci poškozených jater,v medu také budou asi obsaženy tyto léčebné látky,třeba doporučit těm,kteří to potřebují vzhledem k nemírnému pití...

Ono nešlo jen o ty mezerníky, ale při práci shora kdy se často páčí rozpěrákem se také lámala při té délce horní loučkaJe to prostě výhodnější typ rámku pro dély nad 40 cm tj. 15". Pro menší rozměry stačí jednodušší rámek různé ty staré stojany mívaly všecny loučky 1/4" Adamec již do svého hospodáře použil horní loučku 1/2"

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: r?mek lang
> Datum: 28.6.2012 16:03:44
> ----------------------------------------
> Pepan:
> (e-mailem) --- 28. 6. 2012
> Re: r?mek lang (57775) (57776)
> Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání
> shora.
> .......
> Ale otom to přeci vůbec není. Jak u Hoffmana, tak u Brněnského typu pro
> Budečák, si pro takový rámek přeci musíš udělat místo a potom můžeš něco
> zasouvat nebo vytahovat. Nepiš blbosti, protože práce je v úlu zvrchu
> přístupném podle toho kterého mezerníku úplně stejná. A píšu Brněnský typ,
> protože mezerníky na spodní loučce už nejsou novodobý standard. Naše české
> standardizované rozměry z fabrické výroby z Brna jsou dobré velmi
> osvědčené, jen ta Amerika má lepší provozní vychytávky pro velkochovy.
> Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to
> velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti
> nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá
> jako ořez který ještě zužitkuji. A okolo přetáčení jako výhodou vůbec
> neuspěješ, protože jestli je něco okolo díla důležité, tak hlavní je mít
> dílo pěkné, dostavěné a měněné. Nepřetáčet znamená jít a myslet jen v
> jednom směru při rozebírce, což je právě více jednodušší, než hledat lepší
> buňky. Buď je rámek vhodný nebo jde do varu. _gp_
>
>
>

Asi je to přidáváni otevřeného plodu dobré, taky jim přidám, dobrý způsob ( než to vysypat a ....)
Já tento oddělek "ukrmím", ustavím, vyběhhla tam matka ale nevěřím že ji po oplodnění trubčice nechají.
J.B.
P.s. Ta dělničina je cvelmi velmi zajímavý úkaz.

Upati Drahanske vrchoviny.Zacinam po treti tocit,horni polovina plastu svetly med,dolni konecne tmavy.Spodni medniky zanesene cernotou.Snuska ze smrku,lesni burene,poprve vidim silne medovat duby,vrbka,sadec konopac,rozkveta mi svazenka.Jenom to huci...JosPr

Tak tady u Hostinného (Podkrkonoší) se to začíná plnit.

Svazenka rozkvetla již dříve a díky tomu snad včely nebyly na suchu- v mínusu.

Ale snad už to začíná, začíná se to plnit.

Takže aby nám vydrželo počasí - včera i dnes pěkné dusno. :-)


Já osobně ještě skoro netočil. Nestálo to za to.

Karel

u nás, severní předhůří Beskyd, lípy hučely už v 5 ráno, bylo cca + 17. Včera bylo tepl oa trošičku dusno, dneska je už od rána teplo a dusno, s trochou štěstí by to ani dneska ani v neděli neměly spláchnout nejaké prudké lijáky. A v pondělí s trochou štěstí by měl přejít jen mírnější deštík.

Něco pro rusky rozumějicích.

http://www.youtube.com/watch?v=YdaZvWob ... re=related

Zdravím. Tady na střední Moravě, styk okresu Kroměříž a Vyškov, bez snůšky . Od řepky nic, přemýšlím o krmení.

dobrý den nemohu nikde najít návod na stavbu úlu nevíte kde by se daly návody sehnat
děkuji Štěpán Honzík