Archiv Včelařské konference

Doneslo se mi, že JosPro si vyrábí nějaký úl s rámky pro jeřáb. O jakou míru jde Pepo? Jestli se mohu zeptat a není to výrobní tajemství. Dík

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

Omluva,odpalil jsem to 2x,poprve to nechtelo odejit.Doplnim,to lesni stanoviste je ve voj.prostoru a casto je nepristupne kvuli treninkum nasi udatne armady.Takze v podstate minimum zasahu do vcelstev,poskytnuti nadprostoru,hokus pokus jak rikam...Stanoviste parada,zadna vcelstva bliz nez 5 km,olse,vrby,louky,javory,lipy,smrky,malinik,ostruzinik,krusina olsova.JosPr

To víš na poštu je spolehnutí:-). S rámkem 39x36 to bude záběr pro tebe, zloději přijdou ve dvou. Mám míru plodiště 448x285 a když chci nástavek dát vedle, abych vyměnil spodní polonástavek za druhý s mez. , tak při řepce to je docela záběr na záda. Takže ten nástavek sundávám jednou za rok. Jako medník bych takovou míru nechtěl.
Takovou míru tak do ležanu a odebrat med od zadu. Mám 4 množárny na moji míru, na šest oddělků po 5ti rámcích v každé. A používám je i někdy, po vytažení vnitřních přepážek jako ležan. A je to celkem bezproblémový chov s minimem zásahů, ale na snůšku by to sneslo i něco větší prostor. A nebo včely zabavit stavbou nového díla. Něco jako neckový úl. Z necek bude nejspíš míň medu a spíš pozdější snůška, ale včely si poradí delší čas i bez včelaře, jde-li o rozšiřování prostoru. Ale jinak pěkný návrat k tradičnímu chovu, takové novodobé brtnictví.

..ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

Ale to uz tu bylo, pokusne uly 42x36 u pritele Cermaka.
2011/12/28 gusto <e-mail/=/nezadan>

> .ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany
> 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom
> nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne
> len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym
> nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke
> nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale
> vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)
>

viem ze aj p.Cermak to skusal,mal u nas raz prednasku kde aj toto spomenul,to uz ja som v tychto dadantoch 3 roky vcelaril..usil som si tuto metodu pre moje podmienky,casove aj znaskove,skusil som takmer vsetko a toto mi max. vyhovuje.Vpodstate to tak asi kazdy urobil..niekomu sedi dadant,inemu nn,dalsiemu klasika atd..a to je na vcelarine pekne..:-)

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Ze s takovym nastavkem bude makacka,to nepochybuju.Silnicni obruba ma 80 kilo a co jich nataham za den...Zada zatim drzi...Na tuto myslenku me vloni privedl jeden 80 lety vcelar,ktery uz nemuze pomalu nic,ale vcel se bohuzel vzdat nechce.Tak dlouho rincel mobil,az jsem slibil,ze mu vytocim.Jeho sestava na cechoslovaku 37x30 o 4 nastavcich,(1 original a 3 skleple bedynky),nekde 5 nastavek 39x24,ovsem s ramky 37x30 postavenymi sikmo! Tak jak je vcelar nemohouci,jeho jedine osetrovani spocivalo v tom,ze nasazoval postupne bedny nahoru bez mrizky.5,4 a 3 nastavek zavickovane na doraz(dokonce i ty ramky nasikmo),ve 2 zasoby v mnozstvi snad i na zazimovani a prostrednich 4-5 s plodem,dolni plod.A vcelstva v takove sile,ze o rojeni nemohlo byt reci.Pro me cely den prace,ale taky cenna zkusenost...JosPr

Vyzívám tímto sPrávce sítě aby se duplicitu uveřejnění podíval. NENÍ TO V NÁS V OBSLUZE ALE JE TO V SYSTÉMU
J.B.

zkušební

Koukám, duplicita žádná.
Píšu z internetového prohlížeče Firefoxu.
Ale co se mi povedlo dříve duplicitu, když se prohlížeč nějak moc zpomalí a povede se dvakrát klidnout na tlačítko odeslat dříve, než prohlížeč zareaguje na první klik, prohlížeč tu zprávu odešle dvakrát.

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

To je udička made in germany

V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.

Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o včelaření.
Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.

Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a kdovíco snad ještě.!!!!????

Jeste,ze ta povedena reportaz nebyla delsi...JosPr

To víš novinář,i platí to i TV. V novinách jsou tři pravdy
Jediná pravda = název a datum
Polopravda = předpověď počasí
Všechno ostatní je lež nebo při nejlepším skomolenina.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely na Nov?.
> Datum: 29.12.2011 07:35:51
> ----------------------------------------
> Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o
> včelaření.
> Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev,
> protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři
> divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.
>
> Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a
> kdovíco snad ještě.!!!!????
>
>
>

Ty informace jim dal asi včelař. To si novinář nevycucá z prstu.
Takže zajímavé - stále je zde včelař, co si nedovede vysvětlit proč mu chybí včely v úle.

Naštěstí zavolal Novu a ne Policii jak ten funkcionář před pár lety - tomu ten mladej včelař ukradl včely z úlu - a plásty bez včel mu tam vrátil. :-)

A televize o obtížném vyšetřování podobného záludného zločinu taky informovala. Jestli to byl ten samý, nevím.


Takže vše nejlepší do Nového roku a hodně včel. :-)

A bacha:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-medu?page=2


příspěvek č.40

Karel

Redakce dostala echo, že se něco děje se včelami, vyslali redaktora ke včelaři, redaktor 10 minut točil, včelař 10 minut mluvil, do zpráv to muselo být sestříháno na dvě věty během 30 sekund, střihač na to měl 5 minut a neměl ani ponětí o včelách....a bylo to hotovo....

Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Treba sa obrátiť na švajčiarskych chovateľov Nigri.

Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.

Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.

Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.

Karel

Přeji pěknou sváteční dobu!

Mám příznivou zprávu. V sobotu bude konference migrovat na nový server (půjde o mnohem výkonnější hardware). Tím by se měla citelně zlepšit rychlost konferenčního robota.

Možná, že i ty níže urgované duplicity souvisely s přetížením současného serveru, který už nestíhal vyřizovat požadavky (když byla špička v zatížení).

Takže v sobotu čekejte výpadky konference.

Přeji krásný nový rok s včelařskou konferencí :-)


J.P.B.

V puvodni ciste forme pochybuju,ale verim tomu,ze krizenci kranky z vcelou tmavou se daji najit v rozsahlych lesnich komplexech.Je nam sice sdelovano dokolecka,ze v prirode vcelstva nepreziji zimu,ale opak je pravdou,preziji a preziji po radu let.JosPr

A ty Pepo víš o nějakém takovém včelstvu? Jen, že by to byl zajímavý genetický materiál z pohledu na varroázu.

Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.

Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.

Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

O par divokych vcelstvech jiste vim,ale to budou pozustatky roju z roju nasich vcelaru z budecakove ery pred morem.4 roky jsme vcely mit nemohly,2 roky uz znovu vcelarim,tzn,ze jsou to vcelsva nejmin 6 let stara.A vydrzela,ani varoa ani MVP.JosPr

Dobrý den potřeboval bych poradit.
Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji.

Dobrý den.
Mluví se zde o původní tmavé včele. Můj děda po odsunu Němců ještě s p. Hutterem sváželi včelstva z vesnic okolo Kaplice a postarali se o ně. Měli představu, že udrží místní včelu a nazvali ji Šumavanka. Psal o tom i odborný včelařský tisk kol r. 1950 i s pár obrázky. Následně děda dělal včelmistra s asi 200 včelstvy, které pocházely z těch původních německých. Po jeho smrti v r. 1964 už osud včelstev neznám. Pamatuji si jen, že když jsem mu pomáhal jako kluk, tak ty včelky byly ostré jak břitva. Oba byli dobří včelaři a vím, že děda rozchovával tyto matky, rozesílal je i po republice a vedl si záznamy, jak se kde osvědčily, protože s každou matkou posílal koresp. lístek na odpověď. Dále vím, že se staral i okolním včelařům o některá včelstva a dával jim matky zdarma.
Nevím, jak tam zůstala jeho činnost v genofondu, ale možná by to mohlo být vodítko. Pamatuji si ještě, že děda měl včely na Bonnesdorfu ( dnes zbořeniště) a včelíny na Čeříně, v Hubenově a ještě jeden, co už si nepamatuji.
Přeji všem šťastný nový rok a mnoho radosti se včelkami.
Brenner

Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.

Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.

Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.

Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.

"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr <p.sus/=/seznam.cz>
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.
>
>
>

Děkuji Pepane, takže mám to zředit?
-Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.

"Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant."

Spíš nebyl udělaný zákvas a kvašení se tak nerozvinulo. Nebo byla medovina málo ochlazena a kvasinky zahynuly teplem. Kvasí přece už med s obsahem vody nad 20 %.

Spíš bude třeba vzít další kvasinky, rozkvasit je, v návodu ke kvasinkám bude určitě postup a vzniklý kvasící kvas zamíchat do medoviny. Případně pokud se v medovině pomnožily nesprávné mikroorganismy nebo pro jistotu ten rozmíchaný med znova převařit.

Pane Brennere, prosím, ozvěte se mi na mail "kucera.slpu=eamil.cz" nebo mobil 602570551.
Chtěl bych víc informací.
Děkuji
Kučera

Dobrý den,chyba byla nejspíš v příliš silné koncenraci,taky jsem měl stejný problém a i když jsem stejný roztok zředil a dal další kvasinky tak to sice vykvasilo,ale ne tak moc a medovina byla pořád hodně sladká. A ještě něco,letos jsem vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

J.B. souhlasím
Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.

"Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji."


20 kilo medu je zhruba 14 litrů, takže do 35 litrů bylo doplněno 21 litrů vody. V 20 kilech medu je zároveň asi 4 kila vody a 16 kilo cukrů, takže celkem to bylo 16 kilo cukrů na asi 25 litrů vody v 35 litrech. Ve 100 litrech by to bylo 46 kilo cukru rozpuštěných v 71 litrů vody, opravdu docela koncentrovaný roztok....Řekl bych, že kvůli velkému množství cukru se kvasinky nechtějí množit a tak pracují jen ty, co tam byly dodané. Nebo tam nejsou živiny.

Skryštalizovaný repkový med uložený v 200 l sudoch pri vonkajšej 33° C pri zvíšenom obsahu vody, zakvasil. Bol som z toho sám prekvapený.

Toho medu bylo hodně, stejně by se to moc pít nedalo, bylo by to jak cumel. Dá se koupit za ne velký peníz sacharometr a tam držet koncentraci 26 - 28 st. Stačí úplně čerstvé vajíčko a musí koukat asi plocha jako pětikoruna. kdo chce kvasení zrychlit na maximum, dá se 20 st. a někdy v prostředku kvasení se dosladí, ale to už se u toho musí trochu myslet. Prostě jsi se do toho pustil bez základních vědomostí. Takže napříště si něco raděj dopředu přečti! Teď bych přidal 1/3 vlažné vody a 1/2 hod bych vzduchoval akvaristickým kompresorem a nebo několikrát z výšky přetočil a ještě přilil trochu kvasinek. Jestli jsi nepřikyseloval nasypal bych tam dva malé bal. kys. citronové. Mělo by se to znova rozjet. Jsou li tam již kaly tak je odstranit! Držím palce! Zdraví R. S.

Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod.
Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cernoska
> Datum: 30.12.2011 08:36:37
> ----------------------------------------
> S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky
> zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s
> roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach
> pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my
> vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi
> bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
>
>
>

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?

Díky.

mPol (178.72.192.120) --- 30. 12. 2011
Professor DV 2501

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?
.......
viz stránky Míry Pelikána:http://pupek73.blog.cz/1111/ulova-vaha

Mili vcelari,

omlouvame se za vypadek weboveho rozhrani konference zpusobeny necekanymi softwarovymi zmenami administratorem serveru. Novy server, kam jsme se presunuli, ma jeste obcasne kratkodobe vypadky, doufame vsak, ze pricinu problemu se podari brzy nalezt a vse bude brzy slapat, jak ma!

Prijemny novy rok,

Petr Baudis

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.

Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.

Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.

Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.

Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.

To je jen náhoda, že nekvasí, záleží na více faktorech např. zralost medu, teplota ve skladu, druh medu....
Mám doma trochu medu, který měl 19.5% vody po vytočení (pozdní květový s příměsí slunečnice) a už se na něm začíná vytěsňovat vrstvička, která se brzy rozkvasí. Pokud ten med rozpustím, tak se dalších x měsíců nerozkvasí a dá se normálně konzumovat. Chtěl bych požádat kritiky tohohle typu, aby nekritizovali na základě jedné zkušenosti způsobené souhrou náhod u jednoho začátečníka.... i když jsem mladší věkem, nemám rád "rychlost" součastnosti, rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety...., ale prosit takové kritiky je asi taky hodně naivní, tak pardon, prostě, kdyby autor fakt, že med se nerozkvasil položil jako dotaz a nedělal hned takové závěry, bylo by to prima...
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 30.12.2011 14:34:09
> ----------------------------------------
> vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a
> dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp
> než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!
>
> J.B. souhlasím
> Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.
>
>
>

Vážení přátelé,
kdo by chtěl podpořit můj projekt v celstátním kole outěže T mobil , uvádím adresu kde je to možné.Díky


http://www.idnes.cz/rozjezdyroku

Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety

J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
Jinak mi nikdy nezkvasil
V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen dohadujeme nad dohady?
J.B.

Samozřejmě se to najde v mnoha knihách a pokud si pamatuji, tak různé údaje. Pokud chceš konkrétní číslo, tak se uvádí, že med do 21% se považuje za zralý( zákonná norma). Výjimka je pro vřesový med 23%. Nechci mluvit o jedné konkrétní hodnotě, protože si myslím, že dle podmínek se skutečně různí, alespoň pro tuto diskuzi kolem vztahu %vody v medu a zkvasitelnosti medu během skladování. Záleží třeba na zralosti medu. Pokud do zralého medu včelky přinesou část sladiny před vytočením, kolikrát má med , jako v mém případě vloni ze slunečnice, pod 20% a může vykvasit. Stejně tak v případě krystalizace. O tom měl pěknou přednášku Přidal. Jde o to, že v krystalizovaném medu může klesnout v mezikrystalových prostorech koncentrace cukrů, často to můžete vidět i u pastovaného medu připraveného z květových medů s obsahem vody 20-21%, kdy se na jejich povrchu vytvoří tekutá vrstvička, která zkvasí. Pokud jde o nízké nástavky, částečně mám podobnou zkušenost, ale trochu jiné vysvetlení. U nás v nížině je krátká, ale výborná květová snůška, silné včely ve velkých úlech přinesou v krátké době překvapivě mnoho nektaru. Sám používám až 8NN 39*17 na včelstvo, včely umí za dva-3 týdny naplnit 4NN. Mám podezření, že větší vliv má hloubka buněk než výška nástavku. K Vaší poznámce na nízké rámky by Pan Volejník řekl, že jeho včelstva mají přes metr vysoké plásty v jeho 39*17, protože je v podstatě nerozebírá a včely je mají prostavěné. Já mám čtvercové nástavky na 10 a 11 rámků a právě med z těch 10 rámkových je opakovaně řidší. Částečně se tento handicap dá kompenzovat množstvím nástavků - dát více nástavků... V minulých sezónách, i když nebyla tak vydatná květová snůška jsem měl velké problémy s vodou i v zavíčkovaných plástech, když jsem používal 6NN na včelstvo. Vloni jsem dal i 8NN a problém nebyl. Chce to ale více prověřit, takže to nepovažujte za dogma. Každopádně k 8NN jako současnému optimu došel i pan Volejník....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:45
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Není to tak jednoduché jak bychom si přáli.
1) med je hydroskopický, tudíž může přijímat vodu z ovzduší.
2) také ji ovšem za určitých podmínek může ztrácet.
3) jelikož je to směs cukrů a vody, má tendenci se v určité fázi dělit dle skupenství a specifické váhy jednotlivých cukrů.
4) některé látky v medu působí jako konzervanty a antibiotika.
Z toho všeho pak vyplývá ponaučení, že záleží na uskladnění , době vytáčení, venkovní vlhkosti, teplotě, době po kterou včely med zpracovávají, jeho původu, a jiných dalších faktorech které neumíme nijak ovlivnit. Proto je hranice nastavena na 20%. Jelikož v našem státě musíme být ještě papežštější, tak ČSV ji nastavil na 18% vody. Body 2 a 3 pak se zase využívají pro vysoušení medu. Bod 1 a 3 zase bývá první příčinou počátku zkvašení. Bod 4 pak za určitých podmínek působí jako ochrana medů s vysokým obsahem vody.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:46
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Vážení přátele včel a medu,
současná mailová komunikace v konferenci je na mém mailu, který mi poskytuje můj zaměstnavatel, neúnosná.
Žádám tedy administrátora o odhlášení ze včelařské konference.
Bohumil Horák

Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%

Jo, kamarádíčci, máte pro tuto činnost používat svá zařízení, a protože se jedná prakticky o zájmovou činnost, tak zaměstnavatelé toto nemají rádi. Odvádí to od práce pro firmu a zatěžuje nejen jeho konto. Měli by to udělat všichni zaměstnavatelé, viděli bychom poté, jak by to tu prořídlo, možná by nebylo co číst. K zředění, by určitě došlo i na jiných portálech, což by celkově prospělo. Čauky.

J.P.

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Vyrábět tyto drážky horní frézkou půjde hodně ztuha. Lepší je možnost dělat je na pile, pokud není spodní fréza. Místo kotouče se nasadí drážkovací fréza šířka min. 10mm. A prořezat drážky protažením kolem pravítka z obou stran.

Například tady.
http://www.uni-max.cz/vrchni-frezky/drevoobrabeci-stroje/zpracovani-dreva/l/
JK

Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
zdenek

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Na horní frézky existují speciální stolky které z ní udělají spodní frézku. Dají se i podomácku vyrobit. Koupil jsem před lety hliníkový ASIST za cca 1500,- včetně poštovného. Nevýhodou je, že má dost krátké nohy.

Ještě bych k tomu dodal, že bych zvážil dělat užší rovné boční loučky a používat hřebeny místo Hoffmanských rámků...
S hřebeny jsem maximálně spokojený
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 03.1.2012 10:07:56
> ----------------------------------------
> Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do
> ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
> a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
> zdenek
>
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>
>
>

Nevím jestli jde o nízké nebo vysoké rámky, já svoje nízké hofmany
vyrábím bez horní drážky, proste od oka na střed boční loučky
prisponkuji horní a je to :)

Pokud bych chtěl dělat i horní drážku tak bych to zkusil nejdříve na
stolní pile, kde se dá nastavit hloubka prořezu......, ale to už tu
někdo popisoval.

petr j.



On 2.1.2012 20:31, vasek wrote:
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>

Tak mě napadá, kdo si je jistý, že dnešní a zítřejší vítr nevyfouká z úlů vzorky měli pryč a tím je nezničí a proč si je jistý. Jaké opatření kdo využil?
Já jsem včera měl vybíral.

Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám, ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.

Já mám horní loučky pouze 20mm, pokud chceš nějakou fotku, napiš e-mail adresu. Výhoda takového rámku je, že mohu kdykoliv bez obtíží vynadat kterýkoliv rámek z nástavku bez posunování ostatních, ušetří to hrozně moc času a nervů....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 04.1.2012 12:13:46
> ----------------------------------------
> Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do
> rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde
> líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek
> tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas
> musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám,
> ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.
>
>
>

Ja mám už dlhé roky šírku dolnej a hornej latky 21 mm a ešte k tomu do medníkov dávam len 9 plástov. Na hrote má otočný stojan, do ktorého plást upínam trojbodove, dva dole a tretím bodom je hrot otočnej skrutky s maticou, na ktorej je navarená priečna tyčka. Viečka zrezávam pílonožom. Aby som s nožom mohol stále pracovať, musím ho sem tam "pretiahnuť" a očistiť v drevenom hranole 4x4 cm so zárezom pre nôž. Obyčajná píla na drevo dlho asi 35-40 cm, zuby zaklepané do roviny a naostrené jednodnostranne a takisto naostrený rap píly. Ak na noži uschne med, tak ho očistím vodou a utriem.

Ja jsem si jisty na beton,vcera rano jsem ty trosky z podlozek smetl...Nastesti,odpoledne na slunicku regulerni asi hodinovy prolet vcelstev,kdy vynosily vcelky z ulu mrtvolky a kdejake smeti..JosPr

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/998864

Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.

Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo předjarním proletu navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u nás na roudnicku v plném květu a včelky se prolétávají, jak zde níže píše JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už od poloviny prosince až do konce března, podle počasí. Jirka

http://hobby.idnes.cz/odhalili-musku-ktera-klade-vcelam-do-tela-vajicka-a-dela-z-nich-zombie-1gt-/hobby-zahrada.aspx?c=A120104_131438_hobby-mazlicci_mce

AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem

To všem záleží jen na tobě, zda chceš od včel získávat i rouskový pyl Pokud ne tak je to zbytečný výdaj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> Datum: 05.1.2012 12:41:29
> ----------------------------------------
> AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako
> nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak
> mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo
> bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem
>
>
>

Předně je třeba upozornit, že to chce mít možnost být u včel denně na odběr pylu. Chybou rozhodně nebude koupit bez pylochytu typ, ke kterému od výrobce můžeš dokoupit pylochyt později.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> Datum: 05.1.2012 12:51:01
> ----------------------------------------
> To všem záleží jen na tobě, zda chceš od včel získávat i rouskový pyl Pokud ne
> tak je to zbytečný výdaj.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> > Datum: 05.1.2012 12:41:29
> > ----------------------------------------
> > AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako
> > nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak
> > mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo
> > bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem
> >
> >
> >
>
>
>

Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
sejde termín kvetení
s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jirka J." <jirka.junek/=/tiscali.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Jasmin nahokvety
Datum: 5.1.2012 - 11:22:24

> Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo
> předjarním proletu
> navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum
> nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u
> nás na roudnicku v plném květu a včelky se
> prolétávají, jak zde níže píše
> JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už
> od poloviny prosince až
> do konce března, podle počasí. Jirka
>

nevim nevim, ještě jsem u něj včelu neviděl
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jasmin nahokvety
> Datum: 05.1.2012 14:28:24
> ----------------------------------------
> Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
> sejde termín kvetení
> s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Jirka J." <jirka.junek/=/tiscali.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Jasmin nahokvety
> Datum: 5.1.2012 - 11:22:24
>
> > Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo
> > předjarním proletu
> > navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum
> > nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u
> > nás na roudnicku v plném květu a včelky se
> > prolétávají, jak zde níže píše
> > JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už
> > od poloviny prosince až
> > do konce března, podle počasí. Jirka
> >
>
>
>

Patram v pameti,ale taky jsem na nem vcelu nikdy nevidel.Kvete sice krasne,ale pro vcely vetsinou velmi brzy.JosPr

Med lesní 250g šarže L11.08.14
Kaufland, Svatoborská, Kyjov
Výrobce: JSG med, Na Roudné 443/18, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 32,9 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg)

Med luční 500g šarže L.20.10.14
Penny Market, Brandlova, Kyjov
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) - zjištěno -3,85 ‰, limit je max. +-2,1‰

Med horský 250g šarže L.21.12.13
Globus, Hradecká, Brno
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 19,5 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med akátový 250g šarže L.29.11.13
Globus, Hradecká, Brno
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno +4,3 ‰, limit je max. +- 2,1‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 33 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med lesní 500g
Tesco Stores, třída 3. května, Zlín
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 23,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med květový 500g šarže L.16.09.14
Tesco Stores, třída 3. května, Zlín
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,8 ‰, limit je max. +- 2,1‰

Med květový - lipový 1000g šarže
L.18.12.13
Makro Cash & Carry, Zlín - Malenovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 19,3 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med květový 1000g šarže L.01.08.14
Makro Cash & Carry, Zlín - Malenovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -5,96 ‰, limit je max. +- 2,1‰
Aktivivita bera-fruktofuranozidázy 12,5 % (limit max. 7%)
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 23,6 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med lesní 500 šarže L.08.03.14
Penny Market, Dvořákova, Hodonín
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno -2,92 ‰, limit je +-2,1%
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 12,4 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med luční 500g šarže L.01.04.13
Penny Market, Dvořákova, Hodonín
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno -2,22 ‰, limit je +-2,1‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 14,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Pekařský med 900g (skleněná dóza) L.15.08.14
Makro Cash & Carry, Čestlice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,84 ‰, limit je +- 2,1‰

STILLA FIORI Med květový akátový 500 g
Kaufland, Pilnáčkova, Hradec Králové
Distributor: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno 4,18 ‰, limit +- 2,1 ‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěn 24,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

ROYAL KITCHEN Med lesní 500 g šarže: L.30.03.14
Penny Market, Akademika Bedrny, Hradec Králové
Prodávající: Grocery CZ, Praha 5
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 21,8 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med luční 250 g L 15.04.2014
Tesco Stores, Rašínova třída 1669, Hradec Králové
Výrobce: JSG med Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,05 ‰, limit max. +-2,1 ‰)
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 25,7 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Včelí med květový nektarový 250 g
Tesco Stores, Rašínova třída 1669, Hradec Králové
Výrobce: Moraviaprodukt - Češka, Lednice
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 101,5 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med včelí květový lesní 650g
AHOLD, třída Vítězství, Kunovice
Výrobce: Product Bohemia, Nová Ves u Chotěboře
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 182,2 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med květový 500g L14.10.13
Hruška, Mánesova, Bojkovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
delta d13C (max.) zjištěno -2,52 ‰, limit je +-2,1 ‰

Květový smíšený med
Prodávající: Emil Rochl, Stánek na Tylově náměstí, Praha 2
Výrobce: Jaroslav Kůt, Zlatníky 60, Dolní Břežany
hydroxymethylfurfural zjištěno 50,3 mg/kg, limit je max. 40 mg/kg

Med květový akátový 900g L 1074
Prodávající: Eliška Soukupová, Gerská 2005/4, Plzeň
Výrobce: Včelpo, Obora 108, Skalice nad Svitavou
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 121,1 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med květový slunečnicový 900g L 1075
Prodávající: Eliška Soukupová, Gerská 2005/4, Plzeň
Výrobce: Včelpo, Obora 108, Skalice nad Svitavou
Hydroxymethylfurfural - zjištěno 52,6 mg/kg, limit je max. 40 mg/kg

Staženo z centrum.cz,

Upřesni

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of ali a miri
Sent: Friday, January 06, 2012 9:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kvalita medu

Staženo z centrum.cz,

Preposielam Vam clanok o vyrobe medoviny od mojho kamarata z Kosice, Gabiho Kominka, velkeho priatela pana Turcaniho, ktoreho zaroven srdecne pozdravujem. Clanok bol uverejneny davnejsie na www.vcely.sk

Nech sa dozvedia Tí, ktorých sa to týka, aby vyskúšali výrobu medovo sladkej medoviny. Medovina nie je destilát z medového vína, ale vzniká kvasením roztoku medu a vody, špecialne pred tým upraveným. Patent na výrobu medoviny nemožno žiadnemu výrobcovi zazlievať, pretože je to jeho duševné vlastníctvo.
Základné druhy medoviny :
Tradičná medovina- vyrobená za pomoci medu, vody a kvasiniek
Cýser –aplikacia medu a čistej jablčnej šťavy
Pyment – medovina vyrobená prídavkom hroznovej šťavy
Melomel – medovina s prídavkom nakrájaného ovocia, šťavy, okrem jablk
Metheglin – je medovina s koreninami a bylinkami / orechy a pod /

Tajomstvo výroby medoviny Metheglin podľa G.M.K . V prípade , že chceme urobiť suchú medovinu, koncentracia sacharidov má byť 20 – 25 NM.
Pri výrobe sladšej odporúčam koncentráciu 28 – 32 NM.
Príprava : týždeň pred varením medoviny typu Metheglin rozpustím 2 dcl medu v 1 litri vody. Povaríme cca 2 hod zberáme penu / vyzrážané bielkoviny/. Po vychladnutí pridáme jeden sáčok kvasiniek. Najlepšie sú špecialne na medovinu, nízkoteplotné, môžu sa použiť aj vinné Tokaj, Malaga. Odložíme na teplé miesto.
Prípravu samotnej medoviny začneme rozpúšťaním medu vo vode. Na 50 litrov vody 18 kg medu, alebo 3,5 kg medu rozpustíme vo vedre a dolejeme 10 litrov vody. Pridáme odviečkovance, trochu propolisu oškrabaného z rámikov. Varíme cca 2 hod. Miernym varom a stále zberáme penu. Pridáme do vriaceho roztoku v gáze zabalenú tyčinku škorice, 15 ks klinčekov, lyžicu suchej mäty priepornej, trochu paliny pravej / alebo drogy nahradíme 2 lyžicami suchého čaju Stomoran /.
Po vychladnútí odstranime vosk, stáčame cez gázu do demižona , pridáme s pred týždňa pripravený nálev s kvasiniek. Po vykvasení stáčeme do demižónov a odložime do tmavej miestnosti. Keď to urobíme koncom augusta na vianoce je medovina Meteglin dozretá. Potom ju stáčame do fliaš, je dobré do každej flašky pridať štamperlík liehu, alebo kalvadosu, tak vydrží aj 10 rokov.
Gabriel M.Kominek
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Re: medovina
< Dátum: 02.1.2012 14:29:04
< ----------------------------------------
< Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
< Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj
< % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%
<
<
<

Ty návody jsou k dosažení skoro všude. Dají se získat od každého výrobce kvasinek, stáhnout z jejich webů, najít v knihách o kvašení a o potravinách. Postupy na medoviny se v podstatě liší jen složením koření či způsobem "vložení" těch příchutí do medoviny. Není nic jednoduššího pro první výrobu než si nějaké postupy stáhnout a řídit se jimi.
Co se týká koncentrace, z každých 2 kil cukrů vložených do 100 litrů nápoje vznikne kvašením zhruba 1 % lihu. U medu je toho potřeba o něco víc, protože med obsahuje vodu a pár procent nezkvasitelných příměsí. Co se týká lihu, kvasinky se bouřlivě množí a bouřlivě kvasí do cca 8 % koncentrace lihu. Do cca 12 % svoji činnost postupně zpomalují. Nad 12 % lihu se už nemnoží, jen pomalu dokvašují. Nad 14 - 16 % lihu kvasinky hynou, podle toho, jak hluboce prokvášející jsou vyšlechtěny.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/01/05/seznam-nekvalitnich-potravin-vysledky-kontrol/?cid=727636

toto nieje prvy krat co jsg dodava falsovany med do obchodnej siete...a k tym medovinam,tie co zberaju zlate medaily po svete su medoviny sladke,pred kvasenim zarabane na 33 stupnov sladkosti..

toto je komplet prehled

http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1034966&docType=ART&nid=11343

podrobnosti na http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/01/05/seznam-nekvalitnich-potravin-vysledky-kontrol/?cid=727636

Znám pana Kúta osobně, věřte že nemá problém s kvalitou jako takovou, ale s vlastním způsobem balení, resp. ohřívání- prostě med připálil.
Chybí mu správné stojové vybavení technologií.Ale kdo ji dnes má, všichni sice plníme med ale takněja na koleně. Pokud neumím kvalitně ztekutit a zabalit, pak to raději dělat nebudu.
Jak je ošetřeno dnešní plnění ze dvora- vyženu kozu s chlívku, odstavím motorku z garáže a mám ideální prostory ne???????? To je bohužel princip pravidel dnešní legislativy---------Prodej medu z Chléva..........

Problém je v rozdílu technologie při prodeji medu ze dvora a při prodeji "průmyslově" zpracovaného medu vykupovaného od včelařů.

Včelař ze dvora rozehřeje vědro ztuhlého medu na 45 st C do polotuhého stavu, med naběračkou nacpe do sklenic a má hotovo. Poškození medu teplem je minimální.

Při výkupu včelař ohřeje med ve vědrech , aby ho mohl přelít do 200 litrového sudu, ve kterém se vykupuje. Už při tom ohřevu se nejspíš s tím medem nemazlí. Sudy potom jsou třeba venku na mrazu. Zpracovatel potom musí dávku od každého včelař individálně rozehřát, aby ji mohl rozmíchat a vzorek medu na kontrolu kvality a stanovené ceny byl stejnoměrný. Málo kvalitní medy odmítne, kvalitnější vezme. Pak možná med uloží do skladu a ten zase ztuhne, což je potom další rozehřívání. Nakonec musí vzít 5 či 20 tun či kolik je jedna technologická dávka toho zařízení, to všechno musí rozehřát a zhomogenizovat, neboli med z té dávky musí být ve všech sklenicích úplně stejný. Zároveň musí med přefiltrovat, jednak aby odstranil nečistoty od včelařů a taky bývá zvykem odfiltrovat pyl přítomný v medu. Na toto musí mít buďto med rozehřátý na poměrně vysokou teplotu, aby byl dostatečně řídký nebo musí mít speciální zařízení s velmi vysokými tlaky, aby mohl filtrovat med chladnější a hustší. Takže při zpracování vykupovaného medu med musí projít několika ohřevy, z toho ten technologický musí být na poměrně vysokou teplotu. Takže pravděpodobnost poškození medu je velká. Odhaduji taky, že zpracovatel přimíchává do takových medů med s vyšším obsahem vody nebo možná rovnou dolívá vodu proto, aby ta dávka měla obsah vody na horní hranici, potom by ten med měl být tekutější a nemusel by se při zpracovávání tolik ohřívat.

Je tady ještě možnost průmyslově zpracovávat med od velkovčelaře. Technologická dávka, třeba těch 5 - 20 tun, se může najednou vytočit a ihned ještě v tekutém stavu promíchat a přefiltrovat. Nasadit do medu krystalizační jádra pro řízenou krystalizaci do pastovitého stavu, nechat proces krystalizace rozběhnout a v polotuhém stavu dávkovat do sklenic k prodeji. Takový med by byl potom ohříván minimálně a kvalitou by tak mohl klidně konkurovat nejlepšímu medu prodávanému ze dvora.

"Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
sejde termín kvetení
s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází. "

Já myslím, že takové ty "zimní" kytky moc velkou cenu pro včely nemají. Spíš naopak mohou i škodit, podnítit v době oblevy k většímu plodování.

Já mám dobré zkušenosti s lískou. Mám na zahradě více keřů více různých druhů, které práší v rozdílnou dobu a když se jejich prášení sejde s prvními prolety, je to hukot.
Potom mám dobré zkušenosti s ranými cibulovinami, sněženkami, bledulemi a potom krokusy. Téměř vždy se jejich doba květu kryje s prvními prolety. Zvláště krokusy jsou pro včely každý rok a včely na ně intenzívně létají.
A potom mám dobré zkušenosti s petrklíči. Taky velice spolehlivě kvetou v době tak týden až 3 týdny po prvním proletu. A na zahradě na ploše pod listnáči by neměl být problém je dělením trsů nebo i vyséváním semen poměrně rychle rozmnožit až do monokulturních záhonů. A z květů je kvalitní jarní čaj, přitom ve volné přírodě je problematické je sbírat, protože jsou chráněny.

Tak jsem byl v lese zkontrolovat , co se deje s uly, predevcirem jsem sbiral
vika a semtam nastavky , sice jsem videl i rozbite ramky, ale hned me to
netrklo.... Nejaky dobrak na Silvestra se zabavil tim, ze otvital vika ulu,
vyjmul 1-3 ramky a misto nich "zakrmoval" petardama. Neshorelo nic (jen
trochu plastvi okolo), byly to ty bouchavy.

Jako by nestacilo defakto 70% uhyn na varoa.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

To je jedna ze situací, kdy si člověk přeje, aby se tam ten pachatel objevil, za účelem vykonání příslušné tělesné újmy na obličeji pachatele nebo i jinde. I když v praxi by z toho asi nebylo nic jiného než problémy.
Taky kvůli takovým věcem jsem před cca 20 - 15 lety začal omezovat včelaření, samostatně umístěné úly venku v lese přes zimu se mně zdály dost rizikové , včelíny či včelníky drahé a v létě mít úly v lese a v zimě doma na zahradě by šlo tak maximálně s 15 - 20 úly.

Tohle je totální debilismus

Bohuzel smutna realita dnesnich dnu,cimdal vic debilu,kteri si nevazi niceho.Nasi ZO jeden takovy vul rozebral spolkovy vuz,prva ukradl dvere,pak si koulel domu na topeni uly! Nastesti ho lupla policie..JosPr

Není se ci divit. U nás to již začalo v roce 1991.
http://uloz.to-stahuj.cz/tomas-klus-panu-bohu-do-oken/
To je z dneška. Tak se nemůžeme divit.
JK

Dne Saturday 07 of January 2012 16:09:29 R. Poláek napsal(a):
> To je jedna ze situací, kdy si člověk přeje, aby se tam ten pachatel
> objevil, za účelem vykonání příslušné tělesné újmy na obličeji pachatele
> nebo i jinde. I když v praxi by z toho asi nebylo nic jiného než problémy.

No presne tak, leda mit jeste vetsi problemy a nedej boze s rasovym podtextem
( a nemam na mysly rasu kranky ).


> Taky kvůli takovým věcem jsem před cca 20 - 15 lety začal omezovat
> včelaření, samostatně umístěné úly venku v lese přes zimu se mně zdály dost
> rizikové , včelíny či včelníky drahé a v létě mít úly v lese a v zimě doma
> na zahradě by šlo tak maximálně s 15 - 20 úly.


No na zimu jsem je chtel stahovat taky ( ten zbytek dneska, nebo behem tydne
presunu k domu) , ale nejak mi to nevyslo. Vlete na ne jem obcas nekdo hazi
kameny z dalky, ale v zime se osmeluji vic. Zena mi rikala , at zavolam
policii - tak jsem ji pripomel vysetrovani , kdyz nas vykradli doma. Strata
casu a jeste provedli zapis protokolu tak hezky, ze nam pojistovna nedala
nic.

No zrovna predelavam vysokozdvizny zarizeni z jesterky na traktor, takze budu
pro prevozy mobilnejsi a rychlejsi a na zimu pekne pred dum.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak to nebude o prostorech a drahou technologii lze nahradit důsledností, pečlivostí a pozorností při práci s teplotou. To překročení limitu HMF o 10mg/kg není podle mě nic fatálního a stát se to může. Měli bychom se toho vyvarovat a já si dávám při rozehřívání medu veliký pozor, ale myslím, že je to ve výsledku v porovnání s jinými prohřešky na potravinovém trhu docela banalita. Také si uvědomuji, že je zde obecně dobudoucna prostor pro zlepšení kvality, nicméně to podle mě vůbec nesouvisí s prostory a tedy "prodeji medu ze chléva", jak se zde píše. Neztotožňuji se z tím, když někdo klade nezměrný důraz na hygienické požadavky při finálním zabalení potraviny a neuvažuje přitom, že této fázi předchází množství úkonů při produkci medu, kdy se rámky s medem různě povalují všude možně a nikoho ani nenapadne to řešit. Stejně tak mě kolikrát zaráží naivita dnešních lidí, kteří nakupují ve velkých supráčích a megáčích zboží s odkazem na kontrolovanou kvalitu a hygienu, aniž by si uvědomovali, že med musel nejdříve někdo vyrobit, vytočit, zabalit do konve nebo sudu a odvézt do výkupu. Všechny tyto fáze se netýkají konečného spotřebitelského balení a přesto ovlivňují výsledný produkt více než konečné zabalení ve sterilních podmínkách.

"No na zimu jsem je chtel stahovat taky ( ten zbytek dneska, nebo behem tydne
presunu k domu) , ale nejak mi to nevyslo. Vlete na ne jem obcas nekdo hazi
kameny z dalky, ale v zime se osmeluji vic. "

Na druhé straně i na stanoviště včelstev přes léto v lese mám už dlouho ustálený názor. V žádném případě nesmí být v dohledu nějaké silnice, hlavně ne frekventovanější, kde jezdí plno lidí nebo být v dohledu nějaké cesty či pěšiny, kde chodí lidi z hospod či mládež z diskoték a podobně. Takové umístění kdysi bohužel "okořenilo" ukončení včelaření jednomu kolegovi 500 metrů od mého včelína v lese. Dokud cesta, u které měl včelín, byla obyčejná polní blátěná a kromě místních málokomu známá , byl v pohodě. Jak se tam na začátku 80 let položil asfalt a začalo se to využívat jako zkratka mezi vesnicemi a jako cesta pro mládež na diskotéku u vody kousek dál, měl tam nevítanou návštěvu tak každých půl roku. A protože ti chuligáni zřejmě čekali podle vnějšího vzhledu chatu s nádobím, potravinami a dalším vybavením, ne jenom čistě včelín , prováděli mu tam spousty nepříjemnosti, jako že vysypali a pomočili cukr připravený na krmení na zimu a podobně....Byl to totiž panelákový včelař, neměl kromě malé zahradní chatky v zahradkářské osadě žádné jiné prostory a tak všechno ke včelaření musel skladovat ve včelíně. Skončilo to tak, že les stát vrátil původnímu majiteli a ten ho tam nechtěl, tak včelaření ukončil. Měl už nějak přes 70 a už neměl energii začínat na nějakém jiném místě.
Mně vykradli včelín v té době jen jednou a to tehdy, když majitel lesa po restituci vysekal okraj lesa. Takže včelín začal být asi tři roky vidět z dálky z té cesty.

Závěr té poslední věty bych napsal takto "více než konečné zabalení v nesterilních podmínkách.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Technologick? vybaven? p?i pln?n? medu ze dvora
> Datum: 08.1.2012 13:50:14
> ----------------------------------------
> Tak to nebude o prostorech a drahou technologii lze nahradit důsledností,
> pečlivostí a pozorností při práci s teplotou. To překročení limitu HMF o
> 10mg/kg není podle mě nic fatálního a stát se to může. Měli bychom se toho
> vyvarovat a já si dávám při rozehřívání medu veliký pozor, ale myslím, že
> je to ve výsledku v porovnání s jinými prohřešky na potravinovém trhu
> docela banalita. Také si uvědomuji, že je zde obecně dobudoucna prostor pro
> zlepšení kvality, nicméně to podle mě vůbec nesouvisí s prostory a tedy
> "prodeji medu ze chléva", jak se zde píše. Neztotožňuji se z tím, když
> někdo klade nezměrný důraz na hygienické požadavky při finálním zabalení
> potraviny a neuvažuje přitom, že této fázi předchází množství úkonů při
> produkci medu, kdy se rámky s medem různě povalují všude možně a nikoho ani
> nenapadne to řešit. Stejně tak mě kolikrát zaráží naivita dnešních lidí,
> kteří nakupují ve velkých supráčích a megáčích zboží s odkazem na
> kontrolovanou kvalitu a hygienu, aniž by si uvědomovali, že med musel
> nejdříve někdo vyrobit, vytočit, zabalit do konve nebo sudu a odvézt do
> výkupu. Všechny tyto fáze se netýkají konečného spotřebitelského balení a
> přesto ovlivňují výsledný produkt více než konečné zabalení ve sterilních
> podmínkách.
>
>
>

Nejednodušší rámek na výrobu je klasiský uložený v hřebenech bez mezerníků. Pro použití nožů k odvíčkování lze loučky mít 22mm nebo do nástavku umísti o jeden rámek méně aby včely mohly buňky vytáhnout.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 04.1.2012 19:58:32
> ----------------------------------------
> Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší
> na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o
> seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U
> langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při
> seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z
> hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.
>
>
>

Ještě se znovu přidám kvůli hřebenům. Slyším často, že je potřeba, aby byl hřeben i dole, zvláště prokočování. Slyším to samozřejmě od lidí, kteří hřebeny nemají, mezerníky nebo Hofmany ještvou anechtějísi připustit, že udělali chybu, nešli s vývojem vpřed a nemají hřebeny. Pro mě bylo rozhodnutí pořídit hřebeny velmi snadné, měl jsem Hofmany i mezerníky 39x24 a nadával jsem na obojí. Pan Volejník mi nabídnu revanš za pomoc při vytáčení udělat přes zimu nějaké nástavky lacino a tak jsem se ho zeptal, jak by to dělal on, kdyby měl dnes začít. Kategoricky začal hřebeny arámky bez mezerníků s rovnými bočními loučkami. Hřebeny mají zásadní výhodu a to, že lze snadno vyjmout kterýkoliv rámek z úlu adále třeba že při vytáčení se nepletou jako mezerníky či Hofmany... Pozor je nutné dávat pouze při vkládání mezistěn do úlu, aby visely svisle a včely je vystavěly dobře. Po pár dnech včely prostaví jednotlivá patra v souvislý celek, který se ani při kočování nepohne ato ani po rozebrání včel, tedy pokud neodstraníte voskové nástavby s rámků, ale to by udělal jenom opravdový nepřítel včel - ničit jim, co si pro sebe vybudovaly...
Dva roky porovnávám 11 a 10 rámků ve stejném nástavku čtvercového půdorysu a dílčí závěr (myslím, že je třeba 3-5 let ověřování než něcobudu tvrdit) je, že při užších rámcích je méně vody v květovém medu a méně víček na plástech. To považuji za zásadní výhodu. Samozřejmě pro Vás, kteří máte ještě dvouprostorové úly, nebo jinak malé úly na teplou stavbu, pro Vásto může být dobré řešení zmenšující práci menším počtem rámků, ale matky kladou i do 40mm širokých plástů, což mám také ze své praxe..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 08.1.2012 16:11:42
> ----------------------------------------
> Nejednodušší rámek na výrobu je klasiský uložený v hřebenech bez mezerníků. Pro
> použití nožů k odvíčkování lze loučky mít 22mm nebo do nástavku umísti o jeden
> rámek méně aby včely mohly buňky vytáhnout.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> > Datum: 04.1.2012 19:58:32
> > ----------------------------------------
> > Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší
> > na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o
> > seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U
> > langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při
> > seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z
> > hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.
> >
> >
> >
>
>
>

Jak poznám, že mi prodejce nenamíchal do medu cukr?

Omlouvám se ještě jednou a čitelněji s mezerami mezi slovy..

> Ještě se znovu přidám kvůli hřebenům. Slyším často, že je potřeba, aby byl
> hřeben i dole, zvláště pro kočování. Slyším to samozřejmě od lidí, kteří hřebeny
> nemají, mezerníky nebo Hofmany je štvou a nechtějí si připustit, že udělali chybu,
> nešli s vývojem vpřed a nemají hřebeny. Pro mě bylo rozhodnutí pořídit hřebeny
> velmi snadné, měl jsem Hofmany i mezerníky 39x24 a nadával jsem na obojí. Pan
> Volejník mi nabídnul jako revanš za pomoc při vytáčení udělat přes zimu nějaké
> nástavky lacino a tak jsem se ho zeptal, jak by to dělal on, kdyby měl dnes
> začít. O rámcích nehodlal diskutovat, řekl jedině hřebeny, rámky bez mezerníků s rovnými bočními
> loučkami. Hřebeny mají zásadní výhodu a to, že lze snadno vyjmout kterýkoliv
> rámek z úlu a dále třeba že při vytáčení se nepletou jako mezerníky či Hofmany...
> Pozor je nutné dávat pouze při vkládání mezistěn do úlu, aby visely svisle a
> včely je vystavěly dobře. Po pár dnech včely prostaví jednotlivá patra v
> souvislý celek, který se ani při kočování nepohne a to ani po rozebrání včel,
> tedy pokud neodstraníte voskové nástavby z rámků, ale to by udělal jenom
> opravdový nepřítel včel - ničit jim, co si pro sebe vybudovaly...
> K příspěvku Pepy: Dva roky porovnávám 11 a 10 rámků ve stejném nástavku čtvercového půdorysu a
> dílčí závěr (myslím, že je třeba 3-5 let ověřování než něco budu prezentovat) je, že
> při užších rámcích je méně vody v květovém medu a méně víček na plástech. To
> považuji za zásadní výhodu. Samozřejmě pro Vás, kteří máte ještě dvouprostorové
> úly, nebo jinak malé úly na teplou stavbu, pro Vás to může být dobré řešení
> zmenšující práci menším počtem rámků, ale nevyhnete se mřížkám, matky kladou i do 40mm širokých
> plástů, což mám také ze své praxe..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> > Datum: 08.1.2012 16:11:42
> > ----------------------------------------
> > Nejednodušší rámek na výrobu je klasiský uložený v hřebenech bez mezerníků.
> Pro
> > použití nožů k odvíčkování lze loučky mít 22mm nebo do nástavku umísti o
> jeden
> > rámek méně aby včely mohly buňky vytáhnout.
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> > > Datum: 04.1.2012 19:58:32
> > > ----------------------------------------
> > > Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co
> nejjednoušší
> > > na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o
> > > seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U
> > > langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při
> > > seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z
> > > hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

"Jak poznám, že mi prodejce nenamíchal do medu cukr?"
____________________

Praktiky jsou různé, lze to myslím s jistotou zjistit jen laboratorně (pokud se mýlím, nechť jsem poučen). Nejlepší je nakupovat med přímo od včelaře (a to žel nemyslím ani tak proto, že by včelaři byli kdovíjak poctiví a nechtěli by různě čarovat s medem, ale nemají k tomu zpravidla podmínky a nástroje). Nepatrný podíl cukru se teoreticky může do medu dostat, kdyby včelař vhodnými zásahy neoddělil od jarního medu zimní zásoby. Prakticky je to ale málo pravděpodobné. S případem toho, že by včelař-výrobce nastavoval med úmyslně škroby apod., jsem se nikdy osobně nesetkal. Horší ovšem je, když laikové pomlouvají včelaře, že jim prodal falšovaný med, protože "cukernatí". To rezignovaně upadám do mdlob a ztrácím sílu k diskusi.

ahoj zdenku,
chlapce z nordbiene.de znám, ale mají problémi plemeno udrzet bez vlivu kranky. Momentálne je v Nemecku takovej zájem o cernou vcelu, ze jsou v nouzi a snazí jse zalozit vlastní chov. mne slo o to, získat informaci, jestli nekdo v cesku nebo na slovensku nigru chová

Ahoj Anton,
ráda bych jse o tvém chovu cernosek v klátu více dozvedela. Múzes mne zkontaktovat
strega/=/tiscali.cz

cher

Ahoj Alesi,
co jse týce velikosti bunek, asi to rozhoduje.

Podle Dee Lusby jse zdá se, že bunky od 4,9 mm dolů privedou včelu k přirozené rovnováze.
Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje teplota v hnízdě, a tím pádem o jeden den kratší inkubační doba. to znamená 20 místo 21 dnů, tak ze vcela varroe utece. To ví samozřejmě roztoč a proto utíká v létě do trubčího plodu, protože jse v delnickým plodu nemúze rychle rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají varroa problémy. Malé bunky je také dají snadnejsí rychle vycistit.

www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm

Cher:
ahoj zdenku,
chlapce z nordbiene.de znám, ale mají problémi plemeno udrzet bez vlivu kranky. Momentálne je v Nemecku takovej zájem o cernou vcelu, ze jsou v nouzi a snazí jse zalozit vlastní chov. mne slo o to, získat informaci, jestli nekdo v cesku nebo na slovensku nigru chová
------
Jo, PSNV měla projekt hledání zbytků včely tmavé na území ČR.

Zatím se prošla ŠUmava, a něco s vyšíím podílem se udržuje inseminací.

Karel

pre nepoctivych vcelarov nikdy nebola lahsia doba na falsovanie medu nez je dnes..mnozstvo roznych tekutych sirupov lahko dostupnych..ked je pochybnost tak zmenit vcelara alebo dat si pohar medu na rozbor..

Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek


To je pravda, já jsem s chlapci na nordbiene v kontaktu. Más pravdu, ze je potreba úcasti více vcelarú, jen tak má sanci odolat populaci kranky a (doufám) varrózi. Kranka byla slechtena na vysoký výnos medu, zajímavá je studie:
Dee Lusby píse, že bunky o velikosti od 4,9 mm dolů privedou včelu k přirozené rovnováze.
Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje teplota v hnízdě, a tím pádem jse snízí inkubační doba o jeden den. tak ze na 20 dní místo 21, a tím vcela varróze utece. Roztoc to ví a proto utíká v létě do trubčího plodu, protože v delnickým plodu jse nemúze tak rychle rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají s varrózou problémy. Malé bunky múze vcela také snadnejsí a rychleji vycistit, nez bezné velké bunky.

http://www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm

Podle jiných pramenů je omyl právě v tom tvrzen,í že rostoč utíká do trubčích buněk. Skutečnost je údajně však taková, že trubci mají delží vývoj a tudíž v buňce se může vyvinout více potomstva od jedné samičky. To se následovně pak jeví jakoby vyhledávané.
Trubčí plod se ták stává vlastně líhní. Následně se pak vychvalovaný nadměrný chov trubců stává příčinou vysokého zamoření. Není tedy ani tou předpokládanou pastí na VD.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: Re: cernoska
> Datum: 09.1.2012 11:19:04
> ----------------------------------------
> Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se
> zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají
> také soucit s přírodou.
> zdenek
>
>
> To je pravda, já jsem s chlapci na nordbiene v kontaktu. Más pravdu, ze je
> potreba úcasti více vcelarú, jen tak má sanci odolat populaci kranky a
> (doufám) varrózi. Kranka byla slechtena na vysoký výnos medu, zajímavá je
> studie:
> Dee Lusby píse, že bunky o velikosti od 4,9 mm dolů privedou včelu k
> přirozené rovnováze.
> Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje
> teplota v hnízdě, a tím pádem jse snízí inkubační doba o jeden den. tak ze
> na 20 dní místo 21, a tím vcela varróze utece. Roztoc to ví a proto utíká v
> létě do trubčího plodu, protože v delnickým plodu jse nemúze tak rychle
> rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají s
> varrózou problémy. Malé bunky múze vcela také snadnejsí a rychleji
> vycistit, nez bezné velké bunky.
>
> http://www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm
>
>
>

Pouzivam 4 trubci ramky na vcelstvo a celkem jsem rad,ze jsou lihni na VD.V dobe,kdy uz rojovka neni akutni,mi odstraneni zavickovanych trubcich ramku hodne pomaha snizit populaci VD.V metodice LBV je popisovan chov trubcu jako prostredek omezujici rojeni,tak ho taky chapu.Nezaznamenal jsem v metodice zminku nadmerne chovat trubce do zblbnuti.Vetsi obavu z namnozeni VD mam u vcelstva s podmetem plnym trubciny,protoze,kdo tam poleze pravidelne vyrezavat zavickovanou trubcinu?To je pak lihen VD,i kdyz proti rojeni funguje tez.JosPr

To je již ovšem zase jiná metodika chovu, která je osvědčená a není též založena na tom omylu pasti. Jejímž účelem není omezení VD, ale rojení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cernoska
> Datum: 09.1.2012 12:39:30
> ----------------------------------------
> Pouzivam 4 trubci ramky na vcelstvo a celkem jsem rad,ze jsou lihni na
> VD.V dobe,kdy uz rojovka neni akutni,mi odstraneni zavickovanych trubcich
> ramku hodne pomaha snizit populaci VD.V metodice LBV je popisovan chov
> trubcu jako prostredek omezujici rojeni,tak ho taky chapu.Nezaznamenal jsem
> v metodice zminku nadmerne chovat trubce do zblbnuti.Vetsi obavu z
> namnozeni VD mam u vcelstva s podmetem plnym trubciny,protoze,kdo tam
> poleze pravidelne vyrezavat zavickovanou trubcinu?To je pak lihen VD,i kdyz
> proti rojeni funguje tez.JosPr
>
>
>

Dobrý den, prosím o radu, za kolik se asi dá prodat zdravé, zazimované včelstvo. Děkuji Hanah

Zdravé zazimované včelstvo je široký pojem. Záleží, jaký je chov, ze kterého včelstvo je, jestli včelstvo využije naplno květnovou snůšku a kolik z ní asi přinese. Plus jestli úl a plásty jsou novější a tudíž cena za ně by se měla připočíst nebo staré.