Archiv Včelařské konference

podla mna to ma na svedomi piskor-rejsek..vyzerie hrudne svalstvo a hlavicku necha,obcas som to aj ja objavil na podlozkach..

Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
Tipuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H.

"Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H. "

Už před hodně lety včelaři zjistili, že mezera nesmí být větší než 6 milimetrů. Jinak se rejsci a malé myši dostanou do úlu. Hodně se používá stará mateří mřížka.

Pár krystalků na dně nic neznamená. Prostě se v pár buňkách včelám nepovedlo dobře zpracovat cukr a krystalky za sucha a nízké tepoty vyhodily.
Pár mrtvých trubců nejspíš taky ne, protože ojedinělí trubci občas se včelami zimují.

Zkuste si pořídit kočku a jsem přesvědčený,že myši zmizí.Záleží vlastně také,kdo kde ty včelstva má umístěné.Zda na zahradě doma či mimo katastr.Mě se kočky velmi rády zdržují na suchu pod stojany nástavků,kde jsem jim dal na válení kus starého molitanu.Myš jsem nikdy v úlu neměl.Ale třeba si také dělají zálusk na dotěrné sýkorky.

1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.


1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní, končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.

2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný zápach).

3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné.
Wikipedia:
"Výživa
V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".

Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely neobsadajú plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Hlavi?ky v?el na dn? ?lu
> Datum: 07.12.2011 11:37:18
> ----------------------------------------
> 1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají
> další potomstvo.
> 2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní
> svaly, takže by měl zbýt zbytek.
> 3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v
> tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši
> stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží.
> Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co
> spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.
>
>
> 1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní,
> končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a
> denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy
> (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.
>
> 2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po
> vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný
> zápach).
>
> 3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši,
> aby to nebolo osobné.
> Wikipedia:
> "Výživa
> V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo
> obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských
> oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".
>
> Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na
> peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný
> materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely
> neobsadajú plásty
>
>
>

"K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné. "

Nebral bych to tak teoreticky. Drobnou škodnou v úlech bych rozdělil a rejsky a na myšovité hlodavce.
Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.
Z toho hraboši a hryzci by se do úlů dostávat neměli, protože žijí výhradně pod zemí. V úlech potom škodí myši a myšice. Myšice asi podstatně víc, to jsou ty velké žluté "myši" s černým pruhem na zádech, velkou hlavou a očima. Ty žijí v lesích a křovích a rády v křoví špélhají a skáčou tam a na větvích loví hmyz. Takže včely jsou pro ně přirozenou potravou a nejčastější umístění úlů vhodný biotop.
Do úlů se potom zřejmě mohou podívat i potkani, pokud jsou úly někde blízko místa, kde žijí.
Tihleti myšovití možná preferují rostlinnou potravu, ale jinak žerou všechno. V nouzi klidně požerou i jedince zabitého v pasti.

Co se týká zahrady, nezáleží rozšíření těch hlodavců ani tak na kočkách, co tam jsou, ale na prostředí té zahrady. Na nějaké pořád sekané a pečlivě udržované zahradě bude hlodavců velmi málo, protože tam mají málo potravy i krytu. Na neudržované "přírodní" jich bude podstatně víc. Vhodný kryt pro hlodavce bude i pod podlahami včelínů.

Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.

No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš je úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.

Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj mne. Anton

Myšice mi už zdecimovali nejdeno včelstvo. Na jaře jsem jednu osobně
vyhodil. Bylo mi jí líto zabít a tak jsme ji nechal utéci.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 07, 2011 3:46 PM
Subject: Re: Hlavičky včel na dně úlu


> Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já
> pamatuji.
>
> No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš
> je
> úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú
> taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.
>
> Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných
> domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od
> obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom
> životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky
> sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj
> mne. Anton
>

Děkuji všem za odpovědi z literatury jsem se dočetl že stačí víška česna 8mm. a hlodavci se tam nedostanou tak jsem i já udělal 8mm.Co se týká těch vos tak ty ještě před 14 dny do úlů vletovali což jsem viděl proto jsem je obvinil taky na podložkách žádný trus ani zápach nebyl přesto jsem je vyměnil za nové zdraví Vás Caloň.

8mm výšky jsem taky četl, dokonce mám čtvercové pletivo s oky okolo 8x8mm, ale pro rejsky je to průlezné. A mám pocit že i pro malé myšky, které pak v úle dorostou. protože pak koukám, jak se tam tak velký kus mohl dostat. :-)

Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak.

Jinak hlodavci u mě představují asi největší zimních ztrát.
Ale nějak se na ně začínají dotahovat datlovití. Sleduji čím dál větší počet direk do úlu.

V několika proklovaných úlech mi vloni na jednom stanovištti zeslábly a v jednom případě i úplně zmizeli včely. Těžko soudit, jestli je poškodil roztoč, nebo to skutečně můžu napsat na triko ptákům.

No, pokd bych měl všechny úly obalovat sítí, tak to by byla věc. :-)

Proti tomu je mřížka na česna a očka sranda. Jinak místo štěrbiny doporučuji pletivo. V některých železářstvích se dá koupit pletivo co je dělané asi tak 6*6mm, je to nepřesné, takže některá jsou větší. Takže než zužování česna, já dávám pletivo. Oni si včely ten otvůrek rádi zvětšují. Pokud to není plech. vložka.

Ale viděl jsme do česnového klínu nabouchané hřebíky v rozteči asi 6-8mm - tedy takové česle. S hřebíkovačkou by to u pár úlu byl možná dobrý systém.

Karel

Já taky,vždycky, když jsem viděl nebo chytil nějakého hlovace v souvislosti s úly, byla to vždy myšice. Jednou na podzim jsem našel chcíplou myšici dokonce v česně ještě předtím, než jsem je stihl zůžit na "protimyší" velikost, asi byla nějaká včelka příliš živá.
Myšice mám i na zahradě u domu.

Kapitolou samou o sobě jsou myšice ve včelíně v lese. Obvykle se přes léto namnoží a v zimě při dlouhodobé sněhové pokrývce potom zřejmě významná část jejich populace zase hladem pomře a tak tam v zimě nerušeně řádí. Hladové dokáží rozhryzat každý měkký materiál. Kožené rukavice, mýdlo....jediná možnost, jak takové věci mají v lese přes zimu vydržet, je je zavřít do plechu nebo do dřeva se sílou stěny aspoň 2 cm. Dokáží se dostat na každou poličku nebo i za trám hned pod stropem.... Tenčí vrstvu dřeva, sololit, pokud za ním něco cítí, prohryžou. Dna úlů jakbysmet, plastové pletivo je pavučina, kovové je nezbytné. Hobrové nástavky kdoví jak by obstály. Plásty snad jedině čisté panenské bez jakýchkoliv známek pylu a cukru.... Myš usmrcená v pasti se během pár dnů promění v ohlodanou kostru s troškou srsti....
A co nesežerou a je trochu měkké a v silnější vrstvě, v tom si udělají hnízdo a hned vedle záchod. Uteplivky, filcové, slaměné, polystyren....

Asi hodně záleží na okolním prostředí neboli na biotopu, ve kterém je ten včelín nebo úly, jak moc je vhodný pro život hlodavců a kterých.

"Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak. "

Mně vadí, protože zbytky včel znečišťují a rozhazují měl ze dna a tím ji dělají nevhodnou pro zimní vyšetření. Drť ze včel se nedá z měli odstranit a v laboratoři je z toho potom nestandartní vzorek. Který nelze vyšetřit a potom všelijaké řeči a popotahování kolem.
Hygiena je taky docela podstatná, protože tito hlodavci a jejich trus a moč je rezevoárem pár nepříjemných nemocí.
A když jsou větší mrazy a včely v zimním chumáči jsou málo pohyblivé, vylezou až k němu a berou si na jídlo živé včely přímo ze zimního chumáče. A usídlí se přímo v úlu. A to pokud je delší dobu, záleží jen na délce mrazivého období, je přímé ohrožení včelstva.

Kdby někdo chtěl obnovovat včelstvo a sháněl úly, doporučím http://zvirata.hyperinzerce.cz/zvirata/inzerat/4391296-vyroba-vcelich-ulu--nabidka-jicin/

Kdo by chtěl obnovovat včelstva a sháněl úly, tak já zas doporučím, jako cenově nejvýhodnější řešení, koupit prkna, na zahradě vzdušně proložit, zakrýt před deštěm a nechat schnout tak rok. Potom vybrat nejbližší dobrou stolárnu a nechat z toho podle vzorku úly udělat. ideálně se včelařem, který je z rodiny nebo dobrý známý.
Nebo když se prkna proloží na půde pod střechou baráku, kde v létě pere slunce, stačí na vyschnutí v pohodě i půl roku....
Je kontrola nad dřevem, takže nehrozí, že by použili nevysušený materiál a úly dělali z mokrého dřeva, které se pak bude kroutit a platí se jen vlastní práce toho stolaře.
A peníze za úly nepůjdou kdesi pryč, ale zůstanou tady na místě v regionu....
Nebo rovnou úly dělat doma, když je dílna. Kdo má trochu zručnosti a nevadí mu pomalejší práce, stačí na úly nářadí za pár tisíc....

Jo,Jo!
Cena kg medu = cena kg másla.Už za císaře pána.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
Datum: 31.10.2011 - 20:00:08

> Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat
> na med ČESkÝ MED, nevidím
> důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika.
> Díky volně dostupným
> sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy
> uvidím v novinách titulky,
> že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to
> už nemluvím o tom, že
> zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy
> že by někod udělal
> rozbor.
>
> Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od
> zemědělců, kteří pomalu chtějí
> uzákonit povinnost prodávat české potraviny v
> obchodech se tomu ČSV brání.
> Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého
> medu v krámech.
> Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs
> medů nebo med z z ČR
> nebude platit o 50Kč víc.
> Takže normální máma ve městě má problém, pokud by
> chtěla nakoupit dětem
> český med.
>
> A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat
> a jíst jakýkoli med.
> Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to
> tak strašné, jak rádi
> vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme
> postupně a jjistě klientelu.
> Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu
> nběkod vysvětlil, že 98%
> včelařů nechce aby se v obchodech prodával český
> med.
> Oni vyhazují desítky mega za nálepky český
> výrobek, A klasa,atd.
>
> A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí
> možnost cenového srovnání
> proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově
> srovnávat jen s tím
> obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že
> existencí českého medu od
> Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o
> 50% až 100% nahoru.
>
> Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť
> jsem jej viděla v ..... za
> 80.
>
> A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se
> tam za kolik tam mají
> český med? Za 150 až 180 korun!
>
>
>
>
> A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále
> stejnou rodinu jak chodí po
> výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže
> rozdávat český med. Že
> propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném
> důsledku vyšší tržby
> obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v
> obchodech nesmí
> prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší
> spotřebu něčeho co nejsem
> schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad
> kurzívou do učebnice
> marketingu pro základní školy.
>
> A na závěr se stejnou logikou ochranné značky -
> ČSV má chráněné další
> zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od
> včelaře.... Takže bacha
> až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v
> obchodě nějaký dovozový
> BIOMED.
> Taky je třeba jim to zatrhnout.
>
>
> Vítejte ve včelařským Absurdistánu.
>
> Karel
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

člověk prý 200 let postupem času prošel řízením včelího chovu k tak velké domestikaci a výtěžnosti včel, že se mu předčasně rojí kvůlivá neustálému telefonování, že z toho až zpytomněl a zapomněl na přírodu, chtěl jsem jen říci, že je třebas nejlepšímu včelaři v okolí svěřit výchovu dětí ku pochopení zákonitosti přírody, která jest každému včelaři blízká, je velký rozdíl mezi mateří kašičkou danou a rabovanou, pro bankovky a to mi nikdo nevymluví, to jest jako když mi starostka Chotusic vysvětluje, že malé děti ve školce prý nerozumnějí, co uzvidí v kapce vody pod mikroskopem elektronkovým, který nemají, leč jsem ho za své peníze koupil a nechal si ukrást pod pečlivým dozorem kamer v Litomyšli a koupil jsem ho u nás do školky mrňousům, aby se vod mala naučili internet používat ku studiu a ne ´k nesmyslnému střílení po sobě navzájem. Táta, velký znalec přírody mě mnoho věcí vysvětlil a já to samé učím své syny. Poznání je nutné, není vyhnutí, před smrtí, či po ní. Je na každém, jak zvolí, ale pozor, chránit mír, to je to nejdůležitější a přátelství též. Jan Pešek Senioŕ.

...piskor sa cez 8mm letac dostane v pohode,treba sa mat na pozore..

10.12. Vcelky vyuzily dnesniho slunicka a intenzivne se proletuji.Ve stinu 7 stupnu.JosPr

Článek s názvem „Opět k Rašovské metodě“ od Pavla Svobody uveřejněný v prosincovém čísle časopisu Včelařství mě natolik zaujal, že kvůli němu narušuji svoji již skoro rok trvající letargii vůči všem včelařským internetovým diskuzím, abych na něj upozornil.

Černé na bílém: intenzivní obměnou díla lze se zcela zbavit moru včelího plodu.

Co k tomu dodat? Snad jenom to, že v souvislosti s tím ještě připomenu Pavla Streita jakožto propagátora varianty norského zimování a jakožto člověka, který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky.
Viz http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Silna-vcelstva-x-rovnovaha-ve-vcelstvu

S výsledkem jsem nad míru spokojený. Ušetřil jsem si tím spoustu práce, spoustu otravné práce spojené s odstraňováním tmavého díla na podzim, spoustu nadměrné aplikace tvrdé chemie, starostí a nervů. Snad žádný systém se mi hned na poprvé tak nezalíbil, jako tento. Nejen, že se v něm neprojevily žádné výrazné nedostatky, ale dokonce některá negativa, která jsem očekával, se ani nedostavily (např. pokles zimní síly včelstev).

MV

"který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky. "


Souhlas.

Celkem souhlas,jen s tim,ze zadna metoda neni na 100 %.MVP pri silnem prinosu loupezi postizenych vcelstev propuka i v prave dostavovanych mezistenach...JosPr

Zdravím,

jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.

Ja bych si vzal taky, jen jestli to není moc daleko.
Petr Boleloucký,. Brno


2011/12/10 Jirka Málek <jirkamalek/=/hotmail.com>

> Zdravím,
>
> jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,že jde o vosy nastražil jsem pastičky a na druhý den tam byl rejsek (asi 3cm.)při důkladném pohledu na něj nebylo těžké pochopit že překážka výšky česna 8mm. je pro něho sranda ihned jsem udělal opatření aby se tam nedostal další.Dále musím dát za pravdu že podle spadu měli k poškození včelstev nedošlo opravdu rejsek vyzbíral na dně jen mrtvolky a včelstva se mi zdají v pořádku děkuji všem zdraví Caloň.

Jelikož jste mi dobře poradili s rejsky napíši Vám i já svoji skušenost Rašovská metoda?Přečetl jsem snad všechny publikace o Rašovské metodě poněvač je to pro již neúnosné a taky nepochopitelné proč se mluví a píše o nějaké metodě(zázraku)já tak včelařím již desítky let a nevidím v tom žádnou metodu Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové a otočím oba nástavky na kterých zimuji včelstva na teplou stavbu zimuji včelstva zásadně na studenou stavbu použité dno potom důkladně vyčistím dezinfikuji a obnovím nátěr slouží vždy zase do podletí takže za jeden rok měním 2-krát dno.
Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám vždy na dno zase buď nový nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený uvnitř propolisovou tinkturou a pokut je potřeba obnovím i vnější nátěr) s mezistěnami mohou být i souše ne starší 2 let Souše po 2 letech v provozu vyřezávám neřídím se pravidlem až přes ně není vidět to už je podle mne pozdě a rámky vyvářím v kotli holé rámky staré 4 let spálím doma v topení.Z tohoto popsaného mého způsobu včelaření vyplývá že na podletí zazimovaná včelstva na dvou nástavcích skončí nahoře jako medníky a posléze buď ve skladě nebo vyřezaná.Jelikož na dno podkládám nástavky potom jen s mezistěnami zimuji včelstva vždy na novém panenském díle.
Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5 nástavků to je 2 plodiště a 2-3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé další dotazy Vám rád zodpovím a podotýkám,že nejsem Rašov. zdraví Caloň

"Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,"

Pro detailisty, rejsek není hlodavec. Patří do řádu hmyzožravců, společně s ježky a krtky. Jsou starší a zřetelně primitivnější než hlodavci a na zemi se objevili dříve.

Len tak naokraj,u mna konci kazda metoda v tom momente ked si precitam ze mam zacat krmit cukrom..a niekolko divo zijucich vcelstiev som mal moznost v zime vidiet,na panenskom diele nezimovalo ziadne z nich..

Regisrační číslo 147543
Rodné číslo 47O4O7O49
Změna stanoviště včel. Nové K.Ú. 5O7/2 Lhotka u Mělníka

Nabízím k prodeji nový, nepoužitý děrovač na rámky, více informací na http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-Derovac-na-ramky

prosím o info na bsvoboda/=/centrum.cz

Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.

gusto:
Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.
___________________________________________________________

Příspěvek p. Steita v uvedeném diskusním vlákně nenajdete. Odkazoval jsem na něj pro případné zájemce, kteří se chtějí blíže dozvědět o způsobu obměny díla, který provozuji.

Vycházím ze Steitovy metody, on byl první, kdo publikoval metodu založenou na zazimování včelstev na panenském díle (panenských souší) po odběru tmavého díla začátkem podletí, což vzdáleně připomíná norské zimování, ale norské zimování to není.

Nicméně jak já včelařím, není podstatné, podstatný je článek ve Včelařství.

MV

blanokridli hmyz

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Vlha je tak vzácná, tak ať si klidně zobne. Já nejvíc pozoruji v sezóně sršně. Ty dělají takové nálety, že chytají včely ve vzduchu. Zatím jsou to ti naši Sršni obecní. Až tu bude Sršeň asijský, to bude jiný šrumec, pletivo na česnu celoročně.
Mám stanoviště u řeky Moravy na okraji chráněného území lůžního lesa, kousek je kolonie Břehule říční, Lejsci, Sýkorky a spousta jiných hmyzožravých ptáků, protože zde mají dostatek prostoru ke hnízdění. A nějaké významné ztráty nepozoruji.
Ten pořed o Pálavě jsem také okrajově zhlédl. Je to zajímavá oblast, mám to tam trošku prošlápnuté.

Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?

Se slunéčkami je to u nás na střední Moravě podobné. Moc nepoužívám chemii na zahradě, takže nějaký postřik proti mšicím jen když už je nejhůř, a slunéček na stromech je dost, ale pozoruji, že ty dospělé slunéčka asijské požírají i larvy slunéček sedmitečných. A takové ty zimoviště v domečcích co máme na zahradě, ty jsou slunéček asijských plné a žádné naše jsem tam nenašel.

Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to masakr na čelními okny.

To jo, s nakladnim jezdim a v lete, zvlaste u repky je snadno poznat hlavni
letovy koridor vcel jak pises na celnim okne, bohuzel.

2011/12/17 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>

> Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí
> se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to
> masakr na čelními okny.
>

ještě tak vědět o čem píšeš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlha pestr?
> Datum: 17.12.2011 00:03:26
> ----------------------------------------
> Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na
> vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
>
>
>

Co je u nas asi sedembodkova? Sedmitecne?

2011/12/17 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> ještě tak vědět o čem píšeš
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Vlha pestr?
> > Datum: 17.12.2011 00:03:26
> > ----------------------------------------
> > Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata
> na
> > vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> > vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> > znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> > jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
> >
> >
> >
>

lienka sedembodkova=slunecko sedmitecne...vcelarik zlaty=vlha pestra..tie azijske slunecka sa rozmnozuju 5x do roka,ich larvy zeru okrem ineho aj larvy nasich slunecek..aj vinari maju problemy,1pomlete azijske slunecko s hroznom znici cca 100l mustu..

prvý má latinský názov Oriolus oriolus a druhý Merops apiaster, samček je výrazne žltý, krídla čierne, samička je menej nápadná,tento nádherný druh žije skryto na mojom území, každý rok prilieta z juhu ako posledný a ako prvý odlieta späť. Žije ticho (raz som ho našiel hniezdiť), včelám dá pokoj v blízkosti pre mladé nikdy nelovil. Jej ostrý spev sa často ozýva, najskôr spieva samička a samček jej odpovedá.

Druhý môže byť pre včely nebezpečný, zbytočne by nemal svoj typický názov, je nádherne dúhovo sfarbený, v širšom okolí u mňa nežije, žije v kolóniách len tam kde má typické podmienky na hniezdenie, musí mať tiché miesta s piesočnou stenou npr, v opustených pieskovniach, kde si robí hlboké nory do jemného piesku, loví blanokrídly hmyz a istotne aj včely.

Dobrý den, je ještě k dispozici? Prosím napište na jossev/=/email.cz. Díky

Jestli už není naše slunéčko sedmitečné minulost?
Hlavně aby to nové azijské slunéčko mělo podobné potravní preference jako to původní naše. Jinak se můžeme dočkat zajímavých věcí. I když, neškodilo by, kdyby to nové nechávalo víc na pokoji nějaké mšice a červce se spolehlivou produkcí medovice.

Měl jsem možnost vidět v posledních týdnech tady na severní Moravě na různých místech pár polí řepky a díval jsem se, že skoro všude je letos ta řepka, díky suchému listopadu, dost bídná, skoro bez listů. Každopádně letos moc srnčího uhynulého z konzumace řepky v zimě nebude.
Jak je to jinde?

Mám zcela jiné poznatky.Byl jsem na honě v Lukové u Lanškrouna a řepka je tam obrovská,vypadá to velikostí spíše jako kapusta.Zajíc se v tom v pohodě schová

u nás v strede Slovenska je repka biedna, jeseň bola suchá asi repku na jar zaorú....

Pod Drahanskou vrchovinou repka vzesla diky suchu pozde,je nizka a slaba,v loni zase prerostla,pomrzla,no stejne z ni byl med i uroda.JosPr

No, odhaduji, že pokud na tu řepku u nás přijde holomráz, neboli proudění od severovýchodu a mrazy bez sněhu -10 -20 v noci , bude se u nás zaorávat , ty drobné rostlinky to nejspíš nevydrží. Pokud pořádně nasněží nebo bude mírná zima, ty drobné rostlinky do jara zesílí a řepka bude normálně.
Sníh u nás tady na severní Moravě je zatím jen vysoko v horách.

Náhodou jsem narazil na hezkou nabídku, pokud je někde ve Vašem okolí zapálený anglicky mluvící včelař s touhou po mezinárodních zkušenostech, Universita v Sussexu v Británii hledá na plný úvazek včelaře....viz:
Beekeeping vacancy at Sussex University

The Laboratory of Apiculture and Social Insects, School of Life Sciences, University of Sussex have a vacancy for a Honey Bee Research Facilities Manager. Closing Date for applications 17th January 2012

For more information on this exciting new opportunity see http://www.sussex.ac.uk/lasi/aboutus/vacancies
Klidné svátky přeje Radek

"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.

JirkaV napsal:

>Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden.
>Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
>Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
................

Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky, tak bych postupoval takto:

- v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém.

Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
To je přece proti rozumu.
Nebo tě k tomu nutí v ZO?
To snad ne?

Radek Krušina

"Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."

Jestli si dobře pamatují, "ušetřil" jsi jedno ze tří předepsaných léčení, protože jsi měl po druhém léčení dobrý spad a včely údajně v pořádku. No a teď chceš sířit včelstvo jen proto, že si "dovolilo" mít při prvním i při druhém léčení větší množství plodu a s roztoči.

Co se týká rozdělení vzorku, odevzdávání vzorku ze stanoviště je zákonná povinnost, kterou dozoruje veterina a místní ZO. Takže se na tom budeš muset domluvit především s nimi. Minimálně, co jsem četl všelijaké případy, na jeden z těch vzorků nebudou dotace, budeš si ho platit sám. A stejně se tím nic nevyřeší, jarní léčení se dělá až po zavíčkování určitého množství plodu a do té doby se roztoči z toho jednoho včelstva přes vzájemné předjarní vykrádání úlů pěkně rozšíří do ostatních. Nemluvě o možnosti, že ještě některé jiné včelstvo mělo v době podzimního ošetření malé množství zavíčkovaného plodu a pod plodem v nich přežilo tak 1 - 3 - 5 roztočů, což se v týdenní měli na spadu neobjeví. Až v měsíčním vzorku.

Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů.

Uvědom si jednu věc, že účinnost žádného ošetření není stoprocentní. Účinnost kyseliny je 60 - 80 %. Účinnost fumigace či aerosolu, ža předpokladu, že podle návodu není ve včelstvu plodu, je 97 - 99 % . Pokud je ve včelstvu tisíc roztočů, po jedné fumigaci nebo aerosolu jich přežije 10 - 30 , pokud je ve včelstvu plod, klesá účinnost až k 60 - 70 %, taakže přežije až 400 - 300 roztočů. Když to fumiguješ podruhé, přežije na stanovišti s 10 včelstvy zaručeně 1 - 3 až 3 - 9 roztočů, pokud v nich není zaručeně plod. Pokud v nich je plod, přezije na stanovišti s 10 včelstvy po druhé fumigaci až 900 až 1600 roztočů. A po třetí fumigaci, pokud je v nich i po třetí fumigaci plod, je v nich cca 2.7 až 6.4 roztočů na jedno včelstvo, což už by se vešlo do spadu 3 roztoče na včelstvo v měsíčním vzorku odevzdávaném do laboratoře. Tudíž by nebylo nařízeno jarní léčení a přitom by na jaře mohlo být v každém včelstvu až několik roztočů.

Radim Polášek napsal:

"Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
..................

Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo.
Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost uhynout.
Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a zasáhne.

"Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo. "

No ono se nikdy dopředu přesně neví, jaké je nejlepší řešení. Jak se říká, dokud to neleží v míse, nikdo neví, jaké to ve skutečnosti je. Faktem je podle mně, že jestliže padá cca 5 roztočů týdně, je v těch včelách tak stovka nebo dvě stovky roztočů. V ostatních jich bude tak do 10 - 15 .

Když se na jaře pořádně mákne s kyselinou mravenčí plus třeba nějakou plodovou přestávkou kvůli výměně matky, tak možná by se ti roztoči povedli ukočírovat i úplně bez jarního ošetření léčivy. Za cenu vysoké pracnosti a snížení výnosu.

Když se stanoviště prostě na jaře přeléčí tak v ostatních včelstvech se zlikvidují zřejmě všichni roztoči až na jednoho dva a v tom včelstvu s přemnoženýma roztočema jich zbude pár,2 - 3 - 6 , což bude solidní základ pro jejich další množení. Které se stejně bude muset potlačit kyselinou mravenčí a v podletí možná i Gabonem.

Když se to včelstvo s vysokým spadem přeléčí teď v zimě , tak se ta stovka roztočů srazí na pár roztočů. A následným jarním přeléčením celého stanoviště se počet roztočů sníží na tom stanovišti na jednotky. Nemusí se v létě šachovat s kyselinou a v podletí s Gabonem , prostě jen léčit podle desetiletí ustáleného schématu a ono to bude stačit. Není třeba blbnout, vymýšlet všelijaké speciality a hasitpožáry.

A teď jak kterému včelaři co vyhovuje. Mně vyhovuje ta poslední možnost.

Ahoj,
to je zbytečné včelstvo sířit a hlavně nesmyslné. Za prvé tomu včelstvu takový spad neublíží a za druhé to mohli být třeba jen mrtví roztoči po 3 fumigaci, kteří zapadly někde na loučky, nebo do plástů a včelky je při oteplení vyčistily.
Řešení: ideálně alespoň to jedno včelstvo, nebo všechny ošetřit aerosolem, poptejte se včelařů v okolí, jestli by Vám to někdo neudělal.
Pokud neprovedete aerosol, nevadí, včelstvo 100% kvůli roztočům nepadne a i kdyby jste měl v měli nad 3 průměr, máte hlavu a oči. Před smícháním měli ze včelstev pozorně prohlédnete podložky a pokud někde bude více roztočů, tak ošetříte pouze to konkrétní včelstvo na jaře. nemá smysl cpát chemii všude. metodika je udělána pro laidáky tak, aby jim přežila včelstva, pokud šablonovitě odléčí.
Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 08:56:39
> ----------------------------------------
> "Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."
>
> Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že
> všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře
> přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho
> včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych
> se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný
> zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky
> a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což
> se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v
> zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden
> vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil
> jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a
> jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď
> vysířit.
>
>
>

"Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."
________________________

Chudinky včelky, to si kvůli trochu většímu spadu fakt nezaslouží. U počtu 5 včelstev přeci nemůže být vůbec problém provést si spočítání a zprůměrování roztočů sám. A zde souhlas s p. Krušinou. Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací, kdy stačí teplota lehce nad 10°C (již v březnu na sluníčku není problém). Pro účinné přeléčení KM je myslím potřeba přeci jen vyšší teplota někde aspoň okolo 20°C, takže by se zbytečně muselo čekat až na duben. Určitě bych včelstvo tedy kvůli tomuto problému nesířil. Je to jako jít zabíjet komára sekyrou.

"Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací,"

Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže.
Když přeléčit jen to jedno včelstvo, tak jedině teď v zimě. Buď bez ohledu na počasí, kromě silnějšího mrazu, aerosolem nebo počkat na oteplení , + 5 v noci a + 10 + 15 ve dne a fumigací.

NEHLOUPNI!
To není selský ale hloupý rozum. Po třetím léčení může spad být dlouho. Je to způsobeno pomalým pohybem včelstva po úlu.
odběr vzorků posuň co do nejsažšího termínu. Očištěné podložky tam mají být měsíc.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 09:23:27
> ----------------------------------------
> JirkaV napsal:
>
> >Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na
> jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za
> měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále
> padají v množství cca 5ks/týden.
> >Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám
> jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní
> celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna
> včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného
> včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště
> na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a
> na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale
> jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
> >Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
> ...............
>
> Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky,
> tak bych postupoval takto:
>
> - v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad
> by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit
> stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
> - ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku
> vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to
> včelstvo, kde je problém.
>
> Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
> To je přece proti rozumu.
> Nebo tě k tomu nutí v ZO?
> To snad ne?
>
> Radek Krušina
>
>
>

TOHLE JSEM CHTĚL TAKY NAPSAT

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 10:22:51
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> "Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření
> aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až
> bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí
> nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani
> neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím
> velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v
> každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí
> potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
> .................
>
> Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení
> je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x
> varidol. Proč tam něco furt cpát.
> Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je
> na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na
> včelstvo.
> Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých
> včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
> Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo
> nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů
> a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost
> uhynout.
> Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
> A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a
> zasáhne.
>
>
>

Radim: "Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže."
_______________________

Samozřejmě, nyní je možno provést ošetření aerosolem, nebo fumigací, když bude teplota, jak říkáš. Nezlob se na mě, ale jinak si myslím, že nemáš pravdu. U nás bývá první prolet často na konci února, začátku března. Včelstva ale začínají plodovat teoreticky už od slunovratu, prakticky většinou od druhé poloviny ledna. Takže na začátku března, v době prvních teplých dnů, je ve včelstvu zatím malé množství zavíčkovaného plodu (výhoda, a přeci kvůli tomu se nátěr provádí!). - Kdyby platilo, co říkáš, nebylo by možno ošetření nátěrem plodu s následnou fumigací provést nikdy!!- Nebo kdy se podle tebe má nátěr plodu s fumigací provádět?? To mi prosím vysvětli.

Já si myslím, že jsi Jirko to ošetření odbyl, protože druhé a třetí ošetření má být bez plodu a podle teplot použít aerosol. Proto roztoči co byly pod víčkem nebyly zasaženy a padají. Když jsi jednou porušil návod na ošetření, tak proč si děláš starosti s tím, aby jsi jinou záležitost udělal správně?
Další ošetření Varidolem nedělej, když nemáš vyvíječ, tak by to bylo k ničemu. A použij Formidol v polovině dubna, řepka kvete většinou kolem 1. května, takže do první snůšky ti to vyjde aby jsi stihnul použít i druhou desku Form. s odstupem 7dní po první.
M1 na nátěr to je trhavina, to bych do úlu nedával.

Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr

"Samozřejmě, nyní je možno provést ošetření aerosolem, nebo fumigací, když bude teplota, jak říkáš. Nezlob se na mě, ale jinak si myslím, že nemáš pravdu. U nás bývá první prolet často na konci února, začátku března. Včelstva ale začínají plodovat teoreticky už od slunovratu, prakticky většinou od druhé poloviny ledna. Takže na začátku března, v době prvních teplých dnů, je ve včelstvu zatím malé množství zavíčkovaného plodu (výhoda, a přeci kvůli tomu se nátěr provádí!). - Kdyby platilo, co říkáš, nebylo by možno ošetření nátěrem plodu s následnou fumigací provést nikdy!!- Nebo kdy se podle tebe má nátěr plodu s fumigací provádět?? To mi prosím vysvětli."


No, já vím jen to, že když jsem včelařil v uteplených zadovácích , tak zavíčkovaný plod v období prvního proletu obvykle byl. Nyní v jednostěnných úlech moje matky obvykle začnou klást až právě těsně před prvním proletem, v období, kdy je v noci těch cca + 5 st C a ve dne + 10 a víc st C. V posledních letech je u nás málokdy takové teplé počasí, kdy ještě není prolet a zároveň se matky už rozkladou. Takže u nás nemá smysl dělat ošetření nátěrem plodu dříve než takové tři týdny po prvním proletu a v té době už se dávno všechna včelstva na stanovišti vzájemně vylupují , obírají o zásoby, které díky zeslabení přes zimu neobsedají nebo je zimní chumáč při cestě vzhůru minul.

"Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr"

Plodování na podzim kopíruje u cca poloviny, třetiny včelstev teploty. Aspoň u mně. Pokud je v říjnu zima, v noci mráz a ve dne 5 - 10 st C, plodování ukončují. A pokud by bylo v prosinci v noci 5 - 10 st C a ve dne 10 a na slunci 15 a víc st C, včelstva náchylná k plodování, ta cca třetina, plodování zaručeně rozjede.
Letos mně plodovaly do cca poloviny listopadu, pak se už ochladilo tolik, že přestaly a už nezačaly. Soudě podle zbytků na podložkách.

"M1 na nátěr to je trhavina, to bych do úlu nedával."

Podle návodu se dává tuším 5 kapek do 50 mililitrů vody a těch 50 mililitrů vystačí na nátěr plodu 3 - 6 včelstev. Na fumigaci se dává 2 kapky na jeden nástavek.....

"Takže u nás nemá smysl dělat ošetření nátěrem plodu dříve než takové tři týdny po prvním proletu a v té době už se dávno všechna včelstva na stanovišti vzájemně vylupují , obírají o zásoby, které díky zeslabení přes zimu neobsedají nebo je zimní chumáč při cestě vzhůru minul."
_________________

Ale to je přeci přesně ono - otevřu včely, nahlédnu, a když není zavíčkovaný plod, tak výborně - provedu fumigaci a mám hotovo. Když je plodu málo, tím lépe - aplikuji tak do včelstva jen malé množství M1 nátěrem, protože i plocha plodu je minimální. Důležité je, že ale mohu mít jistotu, protože narozdíl od nynějšího stavu, kdy pouze předpokládám, že ve včelstvu není plod, lze včelstva (sice v rychlosti, ale přeci) rozebrat. Pořád nechápu na co čekat - čím více plodu ve včelstvu, tím je to pro ošetření horší a nátěr plodu si vždycky rád odpustím. Podotýkám, že hovořím jen o léčení včelstev se zvýšeným spadem nad limit asi tak těch tří roztočů v rozhodném období ledna. Tak to vidím aspoň já.

Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco. Zrovna tak volání po F1 však také vede ke snížené biodiverzitě tudíž pak i k nižší odolnosti.Pak zase je výsledkem více chorob. cestou z toho jsou pak chovy na principu Bio s vědomím nižšího výnosu Zato však vyšší ceny medu. Řešením pak by mohl být i návrat k menším zimujícím včelstvům. A teď babo raď.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 11:58:53
> ----------------------------------------
> "Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec
> plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr"
>
> Plodování na podzim kopíruje u cca poloviny, třetiny včelstev teploty.
> Aspoň u mně. Pokud je v říjnu zima, v noci mráz a ve dne 5 - 10 st C,
> plodování ukončují. A pokud by bylo v prosinci v noci 5 - 10 st C a ve dne
> 10 a na slunci 15 a víc st C, včelstva náchylná k plodování, ta cca
> třetina, plodování zaručeně rozjede.
> Letos mně plodovaly do cca poloviny listopadu, pak se už ochladilo tolik,
> že přestaly a už nezačaly. Soudě podle zbytků na podložkách.
>
>
>

Letos byl dlouhý podzim oproti jiným rokům. A letošní matky plodovaly nejdéle do posledního listopadového týdne. Některé skončily i o 14 dní dříve. A většinou začínají plodovat ke konci ledna. Já to beru podle vody na podložce a zapářené stropní folii.
Takže pro mě druhé ošetření bylo na zač. prosince a třetí před necelým týdnem. Po třetím ošetření bych roztoče spočítal na prstech jedné ruky ze 30ti včelstev.
Podle předpovědi zima začne až v polovině ledna, pokud se to vyplní tak plodování se posune také.

- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém. R.K

Radim a prečo nie hneď. Ak je to naozaj ako to autor píše,predpokladajme, že je to tak, že včelstvo nebolo dobre zadymené Varidolm, tak nech si ho zopakuje.

Mám to odskúšané, fumigant aj v tomto čase zaberie, dostane sa aj do zomknutého chumáča. Veď do chumáča po celú zimu aj extrémne nízkych teplotách sa vzduch ku včelám dostane, tak prečo by to nedokázal amitrazový fumigant ku klieštikom na včelách? Ak je Vd naozaj na včelách postupne z zo zimujúcich včiel vypadne. Anton

"Ale to je přeci přesně ono - otevřu včely, nahlédnu, a když není zavíčkovaný plod, tak výborně - provedu fumigaci a mám hotovo. Když je plodu málo, tím lépe - aplikuji tak do včelstva jen malé množství M1 nátěrem, protože i plocha plodu je minimální."

Vlastně ano, souhlasím. nechal jsem se trochu unést tím nátěrem a zapomněl jse, že současně se dělá i fumigace.

"Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco. Zrovna tak volání po F1 však také vede ke snížené biodiverzitě tudíž pak i k nižší odolnosti.Pak zase je výsledkem více chorob. cestou z toho jsou pak chovy na principu Bio s vědomím nižšího výnosu Zato však vyšší ceny medu. Řešením pak by mohl být i návrat k menším zimujícím včelstvům. A teď babo raď.
Pepan "

Nějak zhruba takhle to bude.

Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco.Pepan

Teoreticky by to tak malo byť, ale... Už roky mám presnú evidenciu veku matiek, čo mi umožnilo urobiť pokus či je to to pravda. 15.10 so po dva roky sledoval kladenie mladých (vyliahnuté v tom istom roku) a staré- dvoročné. Posudzoval som cca 95 matiek, čiže základňa bola dostatočná.
Výsledok: mladé M 51,40%, staré 49,0% čo ešte nemusí byť preukazné.

Bol som tým prekvapený, pretože neustále zdôrazňovanie, že mladé M plodujú až do zimy a staré? nie, ale v tomto prípade tomu tak nebolo, i keď ten počet plodujúcich včelstiev môže byť aj iný. Percento treba posudzovať tak že v obidvoch skupinách 51,4% kládlo vaj. a 48,6% nekládlo vaj. a to isté v skupine starých M 49,0 kládlo vaj. a 51,0% nekládlo.

Preto hovoriť s takou istotou, že mladé M kladú viac ako staré, lebo ten rozdiel môže byť aj iný a to v prospech starších M. Matky majú oveľa vyšší potenciál ako dva roky, preto vždy záleží, aké podmienky včiel sú v tom ktorom roku pred zimou (prínos peľu)- čiže meteorologické podmienky a kvalita včiel vo včelstve, matka sama vo včelstve nekladie vajíčka len tak sama od seba, ale ako jej a či jej včely pripravia voľné bunky.

Toto je môj názor a ešte nemusí byť pravdivý. Pozorovanie včiel dva roky je nepostačujúci aby aby mohol prezentovať moje tvrdenie, pretože každý rok je iný.

JirkaV (Re: Spad po třetí fumigaci (54809)
"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

J.B.:
Od každého z diskutujících můžeš dostat jinou odpověd. Až se rozhodneš, rozhodnete, napište jak jste se rozhodl.
Můj názor je udělat u problematického včelstva aerosol. (minulý týden jsem jedno odpoledne zaznamenal 11°C to by se bylo hodilo)
Jinak si ale myslím že oficielní navod a dodržování technologii ošetřování je důležité, je částečně "blbu vzdorné" Mám zkušenosti se včelařskou veřejností s jednotlivými včelaři kteří "ani vědí-nevědí jestli mají včely" příklad:
Před 20ti lety tedy s varroa jsem navštívil-kontroloval jako duvěrník souseda včelaře který na schůzi řekl že ošetření včel nepotřebuje že nemá včely.
Při návštěvě jeho manželka řekla "ne nemá včely já jsem mu to zakázala" a když jsem se zeptal jestli mi může ukázat včely odvedl mně ke včelínu s pěti uly a z jedněch létaly včely. ( za pootevřeným okenkem stála sklenice jak je krmil) Řekl já jsem o tom nevěděl, asi přiletěl roj.

Chci jen naznačit že péče je různá.
A vás pochválit že se starosti, monitorongem spadu o své včely staráte.

Jako negativum oficialního návodu bych uvedl přístup kdy se k ošetření přistupuje jednotně k ošetření stanoviště. Že se nepřistupuje ke každému jednomu včelstvu individuelně.
"to by nebylo dostatečně blbu vzdorné".
Ačkoliv rozdíly v napadení jednotlivých včelstev je různý až velmi různý.
Je jasné že za stav svých včel je především zodpovědný jejich včelař

a ten je zodpovědný za každé jedno včelsto a stanoviště také.
Tak že jestliže jistě zjistíte že jedno včelstvo má spady nízké můžete i jedno ošetření neudělat a naopak jestliže vedlejší má stále vysoké spady udělat o jedno ošetření více (vlastně bud ted v prosinci nebo i jen na jaře )myslím tím i při spadu více jak 3 roztoče na včelstvo udělat nátěr jen tomu včelstvu které ten průměr zvýšilo.

Je zde však nebezpečí zkreslení spadu, spadů.
Dle ing Dvorského spadlí roztoči

kteří se při pádu umažou o zásoby v bunkách nebo na podložce při floataci nevypalovou z oleje a tím výsledek zkreslí.

Já jsem měl letos spady oproti minulému roku průměrně desetkrát vyšší. Jedna čtvrtína včelstev byla napadena silně, ty jsem ošetřoval v červenci až září opakovaně až 6x KM 65% ale stále jsem nebyl spokojen U nekolika včelstev 10% jsem dělal jen 2 ošetření a naopak asi u 5ti ( z celku 25ti)jsem udělal o jedno ošetření více,
A po posledním ošetření mi spadly 4 roztoči z 25ti to je 0,16 na včelstvo tak že předpokládám zimní spad pod 3na včelstvo. Co nevím je nakažení viry u včelstev se spady nad 3000 roztočů, ale zatím tam včely jsou.

Přeji příjemné Vánoce a vše dobré v příštím roce celé Včelařské konferenci
J.B.

Také záleží na tom jak to vnímáme.
Pro někoho může matka odchovaná v květnu být stará oproti matce z července. Pro jiného je dvou leté také stará a někdo tak nevnímá ani pětiletou. Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i dva. jeden musí zimovat na 3 druhý na jednom. Nakonec však mají oba z včelstva po dvou konvích medu. Ten první však spotřebuje více léčiv a 20 kg cukru a ten druhý s těmi slabochy nemusí tak intezivně léčit a je pak obviněn z flákání, a cukru mu stačí 7 Kg.
Ptám se pak kde je logika a pravda?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??n? <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 09:06:05
> ----------------------------------------
> Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému
> plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z
> toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování =
> zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco.Pepan
>
> Teoreticky by to tak malo byť, ale... Už roky mám presnú evidenciu veku
> matiek, čo mi umožnilo urobiť pokus či je to to pravda. 15.10 so po dva
> roky sledoval kladenie mladých (vyliahnuté v tom istom roku) a staré-
> dvoročné. Posudzoval som cca 95 matiek, čiže základňa bola dostatočná.
> Výsledok: mladé M 51,40%, staré 49,0% čo ešte nemusí byť preukazné.
>
> Bol som tým prekvapený, pretože neustále zdôrazňovanie, že mladé M plodujú
> až do zimy a staré? nie, ale v tomto prípade tomu tak nebolo, i keď ten
> počet plodujúcich včelstiev môže byť aj iný. Percento treba posudzovať tak
> že v obidvoch skupinách 51,4% kládlo vaj. a 48,6% nekládlo vaj. a to isté v
> skupine starých M 49,0 kládlo vaj. a 51,0% nekládlo.
>
> Preto hovoriť s takou istotou, že mladé M kladú viac ako staré, lebo ten
> rozdiel môže byť aj iný a to v prospech starších M. Matky majú oveľa vyšší
> potenciál ako dva roky, preto vždy záleží, aké podmienky včiel sú v tom
> ktorom roku pred zimou (prínos peľu)- čiže meteorologické podmienky a
> kvalita včiel vo včelstve, matka sama vo včelstve nekladie vajíčka len tak
> sama od seba, ale ako jej a či jej včely pripravia voľné bunky.
>
> Toto je môj názor a ešte nemusí byť pravdivý. Pozorovanie včiel dva roky je
> nepostačujúci aby aby mohol prezentovať moje tvrdenie, pretože každý rok
> je iný.
>
>
>

"Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i dva."
__________________

Ano, přístupy ke včelaření jsou různé, ale pokud by mělo být řečeno, že včelstvo ve dvou nástavcích je schopno přinést 70kg, tak o tom bych pochyboval. Tolik medu se do tohoto prostoru prostě nemůže vejít, to je proti fyzice. Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na včelstvo. Vím, že se sice tolik nepěstovala řepka, ale ta ani dnes často nemeduje, jak bychom si představovali...

Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným výnosem kolem 80 kg
Je to o umění a pracnosti. Také znám včelaře kteří když mají v univerzálu 10 kg, tak se tváří jako přeborníci.
Když jsme měli doma budečáky tak se vytáčelo každý týden od půlky května až do konce července dnes jsou to 4 medobraní,
při přibližně stejném výnosu ze včelstva za sezónu. Máš pravdu že průměrný výnos na včelstvo býval menší V roce 1914 se uvádělo 5kg, v padesátých letech se uvádělo10 kg, v sedmdesátých to již bylo téměř na úrovni dneška, díky tachovské metodě hospodaření. Také je zavádějící údaj 10 kg z budečáku ale to se obvykle týkalo jednoho medobraní. Jsou však také země kde je medobraní jen jedno za sezónu ale vytočí se i 100 kg na včelstvo To však již nejsou úly v našem slova smyslu, ale komíny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 14:04:43
> ----------------------------------------
> "Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i
> dva."
> __________________
>
> Ano, přístupy ke včelaření jsou různé, ale pokud by mělo být řečeno, že
> včelstvo ve dvou nástavcích je schopno přinést 70kg, tak o tom bych
> pochyboval. Tolik medu se do tohoto prostoru prostě nemůže vejít, to je
> proti fyzice. Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku
> dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na
> včelstvo. Vím, že se sice tolik nepěstovala řepka, ale ta ani dnes často
> nemeduje, jak bychom si představovali...
>
>
>

"Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na včelstvo."

Taky jsem včelařil v budečácích.
10 kilo na včelstvo bylo tam, kde včelař v květnu narval plný úl plástů a opustil stanoviště a přišel vybrat med až v srpnu před krmením na zimu. Pokud bylo stanoviště dost mednaté, bylo v úlech 20 - 30 kilo, ale ve třetině až ve dvou třetinách úlů nebylo nic kvůli nezvládnutému rojení nebo nezvládnuté výměně matek. 20 kilo na včelstvo bylo, když včelař vydržel nějaké desetiletí ty včely rozchovávat, takže rojivé geny mezitím utekly s roji pryč, zbyly jen včelstva s tichou výměnou, takže med byl prakticky ve všech úlech. A přes 100 kilo medu za rok mohlo v budečáku být, pokud na stanovišti byla trvalá střední až silná snůška od konce dubna po srpen a bylo dobré počasí. A stanoviště nebylo převčeleno, nýbrž spíš naopak. První medobraní potom bylo cca v polovině května a potom každé dalších cca 14 dnů...., odebírala se polovina až 2 / 3 plných zavíčkovaných plástů s medem, 10 - 15 kilo na úl....
Pokud ovšem výnosy nebyly omezeny mednatostí stanoviště, respektive převčelením nebo nepřevčelením stanoviště, to bylo vždy asi nejčastější.
Nebo nepříznivým počasím.

Jinak ještě 10 kilo z budečáků bývalo tam, kde včelař odevzdal do výkupu do Jednoty a nahlásil ZO množství 10 kilo na včelstvo a zbytek , dalších 10 nebo možná 40 i víc kilo na včelstvo rozprodal takzvaně ze dvora. Podnikatelé tehdy nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

To jseš na omylu za socíku se to také danilo. jen se těmi kilogrami nikdo nechlubil


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 15:51:00
> ----------------------------------------
> Jinak ještě 10 kilo z budečáků bývalo tam, kde včelař odevzdal do výkupu do
> Jednoty a nahlásil ZO množství 10 kilo na včelstvo a zbytek , dalších 10
> nebo možná 40 i víc kilo na včelstvo rozprodal takzvaně ze dvora.
> Podnikatelé tehdy nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za
> socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.
>
>
>

Pepan to hezky s vynosy nakousl,jen nedopovedel.Pri budecakovem zpusobu vcelareni na dobrem stanovisti se mohl vcelar ke vcelam odstehovat,aby stihal vsechny prace,diky sile zazimovanych vcelstev nemohl pocitat s mednikem vonaveho medu ze tresni a pampelek.Prvni med byla az repka.Sila vcelstev se nahrazovala jejich mnozstvim..Dnesni rotace mednikovych nastavku,staveni "kominu",zazimovana opravdu silna vcelstva posunuji vyuziti snuskovych moznosti uplne jinam,vyjde li pocasi.Zalezi jen na sikovnosti,jak kdo dokaze vyuzit moznosti stanoviste....

"Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným výnosem kolem 80 kg"
________________________

V tom případě by mě opravdu docela zajímal postup jeho včelaření. Znamenalo by to hrabat se ve včelách každý týden, nehledě k tomu, že si nedovedu vůbec představit další aspekty - převěšování plodu a uvolňování prostoru matce (nedovedu si to v budečácích představit jinak), vkládání dostatečného počtu mezistěn pro kvalitní obnovu díla atd. Vždyť to vše zabírá místo v medníku pro medníkové rámky - než plod vyběhne, než se mezistěna vystaví - a pak to nevychází ani čistě matematicky. Když navíc vezmu v potaz, že v době květu řepky cáká čerstvá sladina i u rámků z poloviny zavíčkovaných a běžně se musí počkat až odkvete, nevidím reálnou možnost "odtáčet" větší množství rámků s medem v době jejího květu. Jak známo, muselo by se navíc toto vybírání odehrávat jen brzy ráno, protože většinou již před polednem je v rámcích sladina čerstvá - při velkém počtu takových včelstev to nelze stihnout. Také pro včely by tolik zásahů v tomto typu zadem přístupného úlu bylo velice stresující. Netvrdím, že se nedá v budečácích včelařit, ale ne s 80kg průměrným výnosem. Nebo proč se tedy dříve včelaři tomuto průměru ani zdaleka nepřibližovali? Přeci nemohli být všichni neschopové. Neuvažuji přitom oficiální statistiky, ale vycházím z jejich zkušeností. Jsem si jistý, že kdyby takové výnosy měli, dnes již by se s nimi rádi pochlubili a neměli by vůbec žádný důvod přecházet na včelaření v nástavkových úlech.

Jenom na dokresleni pripad tchana a zete,vcelaricich ze stejneho stanoviste,letosni vynosy.Tchan 28 budecaku-880 kilo medu-250 kg cukru na krmeni.Zet 10 nastavkovych ulu o 4-5 nastavcich pri snusce-850 kilo medu-200 kg cukru...Tchan vcelari "pro radost",v sezonu kolabuje,zetovy "fabriky na med" jsou proti prirode.Zet-vcelari vikendove jako relax,dedka je mu lito,ale nehne s nim...Tak a ted mudrujte...JosPr

Polášek:nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

J.B.:
finanční úřady byly a daně také. K přebytkům prodeje ze zahrady (ne od včel) jsem dokladoval výdaje a na národním
výboru mi neuznaly učet na montérky.
J.B.

vždyť jsem to napsal že se z budečáků muselo vytáčet každý týden nebylo to nic snadného samozřejmě ta dnes používaná tachovská metoda kde se pracuje s celými nástavky je lepší a stačí se orientovat jen na hlavní snůšky. a když to vezmem tak kolem dokola. padla i poznámka že se to také nahrazovalo počtem úlů ale ve všech případech včelaři musí projít rukama asi tak stejný počet rámků Já vím, že práce v budečáku trvá 1a1/2 déle to nezpochybňuji a už si to neumím ani představit. avšak s věkem se začínám vracet k práci s jednotlivými rámky.
Jen jsem však chtěl vyvrátit pochybování že to jde i v budečáku a fyzikálním zákonům to neodporuje.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 17:24:18
> ----------------------------------------
> "Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným
> výnosem kolem 80 kg"
> ________________________
>
> V tom případě by mě opravdu docela zajímal postup jeho včelaření. Znamenalo
> by to hrabat se ve včelách každý týden, nehledě k tomu, že si nedovedu
> vůbec představit další aspekty - převěšování plodu a uvolňování prostoru
> matce (nedovedu si to v budečácích představit jinak), vkládání dostatečného
> počtu mezistěn pro kvalitní obnovu díla atd. Vždyť to vše zabírá místo v
> medníku pro medníkové rámky - než plod vyběhne, než se mezistěna vystaví -
> a pak to nevychází ani čistě matematicky. Když navíc vezmu v potaz, že v
> době květu řepky cáká čerstvá sladina i u rámků z poloviny zavíčkovaných a
> běžně se musí počkat až odkvete, nevidím reálnou možnost "odtáčet" větší
> množství rámků s medem v době jejího květu. Jak známo, muselo by se navíc
> toto vybírání odehrávat jen brzy ráno, protože většinou již před polednem
> je v rámcích sladina čerstvá - při velkém počtu takových včelstev to nelze
> stihnout. Také pro včely by tolik zásahů v tomto typu zadem přístupného úlu
> bylo velice stresující. Netvrdím, že se nedá v budečácích včelařit, ale ne
> s 80kg průměrným výnosem. Nebo proč se tedy dříve včelaři tomuto průměru
> ani zdaleka nepřibližovali? Přeci nemohli být všichni neschopové. Neuvažuji
> přitom oficiální statistiky, ale vycházím z jejich zkušeností. Jsem si
> jistý, že kdyby takové výnosy měli, dnes již by se s nimi rádi pochlubili a
> neměli by vůbec žádný důvod přecházet na včelaření v nástavkových úlech.
>
>
>

Nebyly finanční úřady. Byly finanční správy a zde byly odvody z daní zcela jasné a propracované. Poněkud složitější byly daně z obratu při výrobě, obdoba dnešní DPH, kdy bylo až 18 stupńů zdanění a jejich rozklíčování bylo mnohdy oříškem i pro finanční správy a za podpory jednotné klasifikace produktů.

Zdanění medu bylo zcela jednoduché. Daň již byla zakalkulována v ceně. Aby se včelař neobohatil na úkor "společnosti" byla stanovena jednotná cena na výkupu i prodeji. Pak se včelaři nevyplatilo med patlat do skleniček.
Byla tam i některá omezení na počtech včelstev a tak včelaři počet včelstev rozepisovali i na "mrtvou babičku".
Nebo si to pamatuji špatně?
Hezké svátky vánoční. Josef Křapka

bylo deset slepic, to si pamatuji od strejdy, bavil se se sousedem který se ho ptal proč má 9 slepic a jednoho kohouta že kohout nesnáší vejce a strejda mu odpověděl že je to normální že možná slepice s kohoutem snášejí i za něj a já jako kluk jsem to poslouchal a včelstev bylo 15 a proto já neměl nikdy víc.
J.B.

Nehnevajte sa, ale vo vašich komentárochj je veľa balastu, ste poväčšine mladší a tí starší už na tie časy zabudli a píšu nezmysly. Jedine J.K. správne uvažuje, daňové úrady boli a odvádzali sa aj dane, ale pre včelárov tak ako u nás tak i vás bol stanovený limit 30 včelstiev na odvod dani, zo zisku. ten nebolo ťažko zistiť, pretože výkup u nás bol sústredený v družstevnej organizácii JEDNOTA, ktorá pokrývala celé Slovensko a u vás neviem ale bolo to podobné.

V tých časoch a včelárov bolo veľa, ale máloktorý mal viac ako 30 včelstiev a tí čo ich mali (u nás v tom čase bol včelár, ktorý so synom obhospodaroval 120 včelstiev. Potom včely boli rozpísané po 30 na o tca syna a do štvorky pribrali syna a dcéru a problém bol vyriešený.
Základ úľov mali vo včelíne v dvoch radoch nad sebou a boli prístupné zozadu, časť včelnice bola na záhrade a úle boli nadstavkové (Päťročnica). Výnosy neboli vysoké, niekedy skoro žiadne, nie preto, že sme včelári v tzv. zadovákoch (dvojpriestorové), ale preto, že podmienky na znášku boli mizerné.

Čo sa týka práci v týchto úľoch, nebol o nič väčší ako v nadstavkových, ak som potreboval zhodnotiť stav včelstva (prítomnosť M a stav zásob, sila včelstva, stačilo pozrieť cez sklené okienko prípadne odobrať 2-3 plásty a urobiť si úsudok, takže nevyprávajte včelárske horory o tom , aké to bolo ťažké. Preto i budečáky aj keď ich nepoznám (až na to, že plocha plásta je menšie ako naše B-éčko.

Hovoriť v tých časoch o znáške z púpavy -pampelišky a čerešni je nepresvedčivé a na repku s otcom sme kočovali (traktor s vlečkou z JRD-JZD bol zadarmo, ale ani raz sme nevytáčali, to som zažil v r. 1985 až doteraz. Pred 29 rokmi som sa presťahoval na juh, kde repku pravidelne vysievali, medovali hlavne vylepšené odrody, keď som sa presunul na juh.Ešte k púpave, na včelnici kvitla, no včelu som na nej nevidel, prešiel som na lúku, kde púpavy bolo neúrekom, ale vidieť včelu na kvete vidieť bol menší zázrak.

Jarnú znášku poznám len z čerešne vtáčej, ktorá splýva s repkovým medom a repka prechádza až do znášky z agátu. Vždy počkám 3-4 dni a jarný med s primiešaním agátu vytočím, aby som mal v medníkoch len nádherný agátový med, leto včely len tak prelietajú (tohoto roku priniesli tmavý med do úľov od agáta do konca júla-července prinesú nektár zo slnečnice, tohoto roku vôbec nebola.
trochu som si zaspomínal, ale pravda bola taká. Anton

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

"A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem."
_______________________

Ano, jenže kvalita matky a plemene nemůže sama o sobě mít vliv na výnos - aby se projevila, musejí být dle mého názoru vytvořeny vhodné podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu. Odpovědí na kombinaci kvalitní matky dobrého plemene a nedostatku prostoru je pak povětšinou brzká rojová nálada.

"avšak s věkem se začínám vracet k práci s jednotlivými rámky."
________________________

Tato výhoda budečáků a všech zadem přístupných úlů je nepopíratelná. To ano.

-----------------------------------------------------

"padla i poznámka že se to také nahrazovalo počtem úlů ale ve všech případech včelaři musí projít rukama asi tak stejný počet rámků"
_________________________

Pak se ale nebavme o průměrném výnosu. Dosáhnu-li totiž stejného výnosu navýšením počtu úlů, je průměrný výnos nižší. Bude to asi tak, jak píše JosPr: "Tchan 28 budecaku-880 kilo medu-250 kg cukru na krmeni.Zet 10 nastavkovych ulu o 4-5 nastavcich pri snusce-850 kilo medu-200 kg cukru".

Řepka byla ranější než ovocné stromy, takže první snůška byla řepka.
V budečácích bylo vytáčení z řepky dvojí, první bylo zhruba ve 2/3 odkvětu řepky, aby se uvolnil prostor v mednících. Byl to první med převážně dávaný do výkupu, protože tehdy se vytáčely všechny plásty včetně zbylých starých zásob. A výkup byl spolehlivě každý rok, takže výkupem se taky pokrývaly náklady na včely. Druhé bylo po definitivním odkvětu řepky v druhé polovině května, tam byl řepkový med s přimíchaným medem z ostatních zdrojů, pokud byly v doletu. Ovocných stromů, pampelišky a dalších květů v travních porostech i javorů klenů. Ten med byl dobrý, i když byl řepkový a často se prodával mimo výkup.

Medobraní v budečácích spočívalo v tom, že se vybral medník, plné plásty se oddělily pro vytáčení , poloplné plásty a plásty s plodem se daly zvlášť pro vrácení , vybralo se polovina až 3 /4 plástů z plodiště. Do medníku se pak zebrovaly původní částečně zanesené plásty kombinované s otřepanými plásty s plodem z plodiště a občas s mezistěnami na vystavění, vzácně s prázdnými plásty. V plodišti se potom zebrovaly původní plásty s plodem s vytočenými plásty od medu či prázdnými plásty a s mezistěnami k vystavění a zakladení. To je jednoduchý základní postup, který se potom ještě upravoval či dělal jinak podle konkrétního stavu včelstva. Zákrok trval tak hodinu až hodinu a půl. Když byly nečekané problémy, tak dvě hodiny. Občas se dalo něco vynechat či ošidit a zákrok zkrátit tak na 3 /4 hodiny. Méně málokdy. Zadováky u mně měly 2x12 rámků 39x24 nebo 2x14 rámků 39x24.
Vybírání medu se mohlo dělat, jak už jsem napsal dříve, pokud byla snůška, tak co 14 dnů. Když nebyla snůška, tak se kontroloval stav zásob, stav plodu, podle potřeby se rotovaly zakladené plásty z plodiště do medníku k vyběhnutí a stáhnutí medných zásob z plodiště do medníku a naopak prázdné plásty z medníku do plodiště k zakladení.

Přirozeně to bylo, když byly dobré roky a když včelař uměl s těmi včelstvy zacházet, mnohem lépe než je potřeba na ošetřování včlelstev dnes.

Med se prodával do výkupu za 35, ze dvora prodával od 35 , nejlepší medovicové medy za 60 za kilo. Průměrný plat byl tehdy zhruba 2000 Kčs, takže k získání jednoho měsíčního příjmu bylo třeba prodat 35 až 60 kilo medu. Dobrý včelař na dobrém fleku získal tolik medu z jednoho včelstva, ale i ladák včelař s 10 - 20 kily na včelstvo měl ze stanoviště na zahradě u baráku s 5 - 10 včelstvy slušný vedlejší příjem. Cukr stál 7.30 a krmilo se obvykle od 6 do 12 kilo na včelstvo . což byly náklady ve výši do 2 - 3 kil medu. Jeden zadovák se vybíral třeba 2 hodiny, jednu hodinu vytáčel, vytočilo se mezi 10 - 20 kily medu , řekněme 15 kilo , takže hrubý zisk z jednoho vytáčení byl 175 - 300 Kč za hodinu , což odpovídalo měsíčnímu platu 31500 - 54 000, což bylo tehdy 5 - 8 násobek platu generálního ředitele či dnešní terminologií vrcholového manažera. 50 a víc včelstev na dobrém stanovišti už tehdy zajistilo víc než slušný roční příjem i po započtení práce a odečtení všech nákladů.
Takže nebylo třeba, jako je tomu dnes, srážet dobu na ošetření jednoho včelstva na jednotky minut a ždímat všemožnými opatřeními med z dnešních včelstev či zvyšovat na maximum počet včelstev ve snaze vyždímat co nejvíc medu ze stanoviště.

Ale nezapomínejte, že budečáky to je převěšování do medníku z plodiště. A do plodiště rámky s mezistěnou. Takže se v plodišti vytvoří místo na kladení a v medníku se líhne plod. Při včelaření bez mřížky mám vyzkoušeno, že prostor pro plodiště a uložení zásob stačí tak na 15 rámků 39x24. U Budečáků je patro na 10, takže na jarní rozvoj to zas tak malé není, později to je ovšem už problém.
A mám takovou zkušenost z minulého roku, kdy řepka propršela a bylo chladno, že mi co jsme měly nástavkové úly s dostatek prostoru, tak jsme byly prakticky bez medu a ti co měly včely v Budečáku a nebo v nástavku použily Blinovu přepážku, byly na tom tak o 20-30Kg líp. Až něco z lípy a medovice bylo.
A teď na poslední schůzi dokonce jeden přišel s tím, že přestává zimovat včely na dvou nástavcích(tenkostěné 39x27,5 11rámků), ale jen na jednom, protože pozoruje rozdíl v lepším vývoji. Kdo má možnost podívat se na včely teď přes strůp. folii tak sedí max. v 6ti uličkách( r.m. 44,8x28,5) a ten polonástavek dole nepotřebují dřív jak na řepku, do tý doby při jarním rozvoji jsou tam jen vyvěšené. A z řepky průměr 45Kg letos 60Kg neměl jsem dost nástavků.

"podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu."

Neustálým přehazováním zakladených plástů z plodiště do medníku a vkládáním nezakladených plástů do plodiště se v budečáku dosahovalo velikosti plodového tělesa blízkému objemu celého úlu. U zadováku s 2x12 plásty 39x24 až 15 - 20 plástů 39x24, u zadováku s 2x 14 plásty 39x24 ještě víc.
Navíc proti nástavkovému úlu, kde se s plásty nehýbe, se protirojový účinek zvyšuje tím pravidelným přehazováním plástů, takže stačilo méně zakladených plástů než u nástavků. Dobrý včelař potom v zadováku při rozebrání sleduje stav každého včelstva zvlášť a sílu těch opatření individuálně reguluje intenzitou toho přehazování, může v krajních případech plásty vrátit ve stejném pořadí, v jakém byly předtím nebo naopak je může úplně zpřeházet včetně přehození krycích plástů do středu nebo přidáváním mezistěn místo vystavených plástů......

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

Pán Molčík, včelárim od roku 1957, na včelnici som mal kranku a tú istú včelu mám aj teraz, ale za prvých 23 rokov včelárenia, som iba raz v r. 1965 mal 34 kg výnos, aj to len v jednom včelstve, priemer bol nižší a bol som najšťastnejší včelár v dedine. Výnosy začali stúpať od roku 1980, sa zlepšili podmienky, myslím tým meteorologické.

Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr

"Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"

Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku, všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů. Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli, probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny, zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů. Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září na strništích, to skončilo s chemizací.

Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím. Do začátku 80 let, potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška nebyla trvalá.

U nás zase bývala hlavní červencovou snůškou ohnice s používáním herbicidů s polí zmizela.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. A každý kus vykáceného lesa byl vždy řádně vyčištěn od náletů a osázen znovu dřevinami o které byl na trhu zájem. S poklesem výroby ze surového dříví získávalo se v lesích hlavně pak stavební dříví. To je smrk borovice a modřín. Všechno ostatní dříví dnes má odbyt jen jako palivo. a proto se nesází. Co však hlavně dnes v lesním hospodářství pozoruji je, že St. lesy jen les vytěží obvykle jsou zalesněny jen těmi nejlevnějšími sazenicemi ,a to jen v místech kde nebyl žádný nálet..
Těch soukromých majitelů zase není až tak tolik a nevlastní žádnou rozhodující výměru v polesí.Ti budou sázet zase jen to co jde dobře a rychle zpeněžit nebo použít k topení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu, kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s Vlado Mulerem.

2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit. Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od socialistických lesáků.
Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. J.M.

100%-ný súhlas s tým čo si napísal, u nás pracovalo v lese hlavne ženy z domácností od skorej jari do neskorej jeseni.
Horár bol v lese dennodenne, nik nemohol z lesa niečo odviesť, to musel on ukázať, ktorý strom môžeme spustiť ani, podplatenie aj keď si rád vypil, neplatilo.
Počas môjho včelárenia som zažil raz znášku z lesa, aj to doteraz neviem odkiaľ.

Dnes keď sa pozriem z diaľky na dnešné lesy na hociktorom mieste Slovenska, je mi na zaplakanie, rúbe sa hlava nehlava a hlavne preto, že obchod s drevom dobre vynáša, hlavne kradnuté, no z hľadiska včelárov, je to miesto, kde vyrastú, lesné jahody, maliny, ostružiny, brusnice a čučoriedky-borúvky a iné, hlavne rakyta-jíva.

Já to nesoudím podle zeleného údolí , ale 100 m odemne byla lesní správa a u nás doma dílna kde se opravovalo to nářadí do lesa. Lesní byl můj přítel. To dneska jsou všechny hájenky rozprodány a jen na okrese sedí úředníci, kteří zřejmě nerozeznají smrk od jasanu natož pak jedli od douglasky, kteří na dálku spravují lesy. Možná to bude, ale tím , že v okolí mám jen Státní lesy a přírodní park. Tak to ale u nás vypadá. Ten bordel v lese si nepřej vidět. po 20 let se jen kácí a něco málo sází. ostatní údržba 0000.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------


> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 14:20:58
> ----------------------------------------
> Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
> Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a
> bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let
> zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to
> dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu,
> kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo
> vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za
> trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s
> Vlado Mulerem.
>
> 2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly
> všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními
> nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár
> hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě
> trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je
> státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro
> církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované
> vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo
> má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z
> půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou
> lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty
> sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom
> obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak
> jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit.
> Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od
> socialistických lesáků.
> Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele
> místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků
> jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i
> později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.
>
>
>

Tak to asi bude tím rozdílným charakterem vlastnictví. A za socíku tím rozkouskováním lesních pozemků u nás. Taky spousta lesíků u nás se za socíku stala prakticky nepřístupná, protože zemědělci scelili lány a rozorali všechny přístupové cesty, které přes pole k těm lesíkům vedly.

Lesy okolo meho stanoviste tvori jeden celek-vojensky ujezd Brezina,kam se clovek podiva.Vetsina porostu uz leta je v mytnem veku,ale pokacet vse naraz nejde.Teren znacne clenity,hluboke srazy,skaliska,udoli s potucky.Nemuzu uprit voj.lesum snahu zalesnovat,no kvuli suchym letum vetsina vysadeb uschne a vyhrava ostruzinik,tomu nevadi snad nic.

No Pane Polášku!
Nezůčastnuji se moc diskuze v této konferenci ale moje babka by na Vaše přízpěvky řekla asi následující.Buď ten člověk žil v jiném světě,nebo byl jednim z těch stolních lesáků,protože mluví o něčem čemu nerozumí ale spíš nechce rozumět.Nebo je to zarytý rejpal/znám několik takových/ a nebo ,,bude pršet- svine rejou.Lituju Vás.a tuto konferenci,kde by se měli řeši daleko závažnější problémi
Zdravím všechny slušné včelaře a přeji příjemné prožití vánočních svátků ,pohody a do Nového roku hodně zdraví,pohody a síly na zvedání doufám těžkých medníků.Hodně včelařskýho zdaru. ¨
Zdraví čárlí

Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v současné době nesekaných travnatých porostech.
Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v dubnu.
Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od stanoviště. na větší vzdálenost ne.

No jo! To je vždy problém!
Já můžu mluvit jen za sebe.Nevím jestli jsem tak dokonalý (fuj,to to
smrdí,ta samochvála),
nebo mám kliku.Zatím se mi totiž daří se s majitelem dohodnout a
získat dovolení
sázet rostliny vhodné jako včelí pastva.Z poloviny je mám v
kontejnerech,takže můžu vysazovat po celý rok.Nejvíce jich
samozřejmě vysadím na jaře a na podzim.Zatím jsem neobjevil
jednodušší způsob,jak zvětšit bohatost pastvy pro moje včely.Taky se
mi doposud daří držet krok v rychlosti nárůstu včelí pastvy a
nárůstem množství včelstev.
Sázím už 5. podzim.Tím pádem začínají první výsadby kvést.To
je,podle mně, jediná možnost,jak také postupně zvyšovat množství
vytočeného medu.
Jak už jsem tady jednou napsal,platí v tomto případě přímá úměra:
DEJ KRÁVĚ DO DRŽKY,ONA TI DÁ DO DÍŽKY. Nebo DEJ A BUDE TI DÁNO.
Zkrátka a dobře.Jestliže včely nemají odkud nosit,můžu mít úly velké
jak dvojčata
v New Yorku a třeba plné včel.Med zkrátka nebude.A protože alespoň u
nás předchozí generace více likvidovala,než budovala (tu Včelí
pastvu),nezbývá,než tedy budovat.
Nakonec se chci omluvit za to "poučování".Všechno co jsem zde napsal
určitě všichni včelaři vědí.
Tak vám všem přeju spokojenost se včelami.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 30.11.2011 - 19:16:08

> Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím.
> Včely tam nemám. Blízko
> vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam
> jsou všude soukromé zahrady
> u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje
> představy, co tam mít. Tam bych
> asi vysazování čehokoliv neprosadil.
>


--
Nakupujte dárky levněji. Více o vánoční akci Economia najdete na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1313

To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.

Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam, kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně vysadit maliník atd.

Myslím si, že není třeba ze všeho točit med. Včely potřebují i mimo hlavní snůšku se zabavit hledáním co donést do úlu.

Postřeh je správný ale důvodem omezování výskytu kvetoucích rostlin je jiný. Zřejmě také Myslíš nekvetoucími rostlinami trávy. Ty také patří do kvetoucích (zjevnosnubných). Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. Tam mnohé včelařsky cenné rostliny nemají šanci přežívat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pame
> Datum: 23.12.2011 11:52:53
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí
> rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních
> lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr
> daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a
> další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní
> mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké
> části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně
> malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
> Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v
> současné době nesekaných travnatých porostech.
> Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro
> které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy
> lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde
> nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v
> poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
> Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v
> dubnu.
> Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od
> stanoviště. na větší vzdálenost ne.
>
>
>

Je to samozřejmé! Vysazováním rostlin do přírody můžeme způsobit tak akorát pohromu v podobě právě té netýkavky. Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. Vysazením několika stovek rostlin si nezajistíme ani pastvu pro jedno včelstvo. Stačí si uvědomit kolik květů musí včely navštívit aby vyprodukovaly 1 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
> Datum: 23.12.2011 18:43:59
> ----------------------------------------
> To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.
>
> Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel
> javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam,
> kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno
> jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice
> a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
> Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo
> zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně
> vysadit maliník atd.
>
>
>

Netýkavka to je pro přírodu celkem záběr. Cokoliv by mohlo růst v podrostu je až dvoumetrovou monokulturou udušeno. Kolem řeky Moravy ji roste víc než dost a vytlačuje Topinambury. Když kvetou Netýkavky, tak včely jsou jako kdyby vyletěly z mlýnice. A pro člověka to má ještě jeden nepříjemný problém, tam kde byly lesní pěšiny a roste Netýkavka nejde projít, ve větším množství ta rostlina hrozně smrdí.
A v posledních letech se nám tu začíná rozrůstat Bolševník.
Na výsévání jsou lepší rostliny např. na susší meze jde vysévat Divizny.
Všem přeji pohodové vánoce.

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.

"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "

S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.

Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.

"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "

Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.

Doneslo se mi, že JosPro si vyrábí nějaký úl s rámky pro jeřáb. O jakou míru jde Pepo? Jestli se mohu zeptat a není to výrobní tajemství. Dík