Včelařská konference

NEHLOUPNI!
To není selský ale hloupý rozum. Po třetím léčení může spad být dlouho. Je to způsobeno pomalým pohybem včelstva po úlu.
odběr vzorků posuň co do nejsažšího termínu. Očištěné podložky tam mají být měsíc.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 09:23:27
> ----------------------------------------
> JirkaV napsal:
>
> >Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na
> jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za
> měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále
> padají v množství cca 5ks/týden.
> >Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám
> jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní
> celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna
> včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného
> včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště
> na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a
> na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale
> jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
> >Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
> ...............
>
> Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky,
> tak bych postupoval takto:
>
> - v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad
> by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit
> stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
> - ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku
> vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to
> včelstvo, kde je problém.
>
> Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
> To je přece proti rozumu.
> Nebo tě k tomu nutí v ZO?
> To snad ne?
>
> Radek Krušina
>
>
>

"Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací,"

Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže.
Když přeléčit jen to jedno včelstvo, tak jedině teď v zimě. Buď bez ohledu na počasí, kromě silnějšího mrazu, aerosolem nebo počkat na oteplení , + 5 v noci a + 10 + 15 ve dne a fumigací.

"Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."
________________________

Chudinky včelky, to si kvůli trochu většímu spadu fakt nezaslouží. U počtu 5 včelstev přeci nemůže být vůbec problém provést si spočítání a zprůměrování roztočů sám. A zde souhlas s p. Krušinou. Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací, kdy stačí teplota lehce nad 10°C (již v březnu na sluníčku není problém). Pro účinné přeléčení KM je myslím potřeba přeci jen vyšší teplota někde aspoň okolo 20°C, takže by se zbytečně muselo čekat až na duben. Určitě bych včelstvo tedy kvůli tomuto problému nesířil. Je to jako jít zabíjet komára sekyrou.

Ahoj,
to je zbytečné včelstvo sířit a hlavně nesmyslné. Za prvé tomu včelstvu takový spad neublíží a za druhé to mohli být třeba jen mrtví roztoči po 3 fumigaci, kteří zapadly někde na loučky, nebo do plástů a včelky je při oteplení vyčistily.
Řešení: ideálně alespoň to jedno včelstvo, nebo všechny ošetřit aerosolem, poptejte se včelařů v okolí, jestli by Vám to někdo neudělal.
Pokud neprovedete aerosol, nevadí, včelstvo 100% kvůli roztočům nepadne a i kdyby jste měl v měli nad 3 průměr, máte hlavu a oči. Před smícháním měli ze včelstev pozorně prohlédnete podložky a pokud někde bude více roztočů, tak ošetříte pouze to konkrétní včelstvo na jaře. nemá smysl cpát chemii všude. metodika je udělána pro laidáky tak, aby jim přežila včelstva, pokud šablonovitě odléčí.
Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 08:56:39
> ----------------------------------------
> "Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."
>
> Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že
> všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře
> přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho
> včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych
> se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný
> zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky
> a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což
> se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v
> zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden
> vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil
> jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a
> jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď
> vysířit.
>
>
>

"Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo. "

No ono se nikdy dopředu přesně neví, jaké je nejlepší řešení. Jak se říká, dokud to neleží v míse, nikdo neví, jaké to ve skutečnosti je. Faktem je podle mně, že jestliže padá cca 5 roztočů týdně, je v těch včelách tak stovka nebo dvě stovky roztočů. V ostatních jich bude tak do 10 - 15 .

Když se na jaře pořádně mákne s kyselinou mravenčí plus třeba nějakou plodovou přestávkou kvůli výměně matky, tak možná by se ti roztoči povedli ukočírovat i úplně bez jarního ošetření léčivy. Za cenu vysoké pracnosti a snížení výnosu.

Když se stanoviště prostě na jaře přeléčí tak v ostatních včelstvech se zlikvidují zřejmě všichni roztoči až na jednoho dva a v tom včelstvu s přemnoženýma roztočema jich zbude pár,2 - 3 - 6 , což bude solidní základ pro jejich další množení. Které se stejně bude muset potlačit kyselinou mravenčí a v podletí možná i Gabonem.

Když se to včelstvo s vysokým spadem přeléčí teď v zimě , tak se ta stovka roztočů srazí na pár roztočů. A následným jarním přeléčením celého stanoviště se počet roztočů sníží na tom stanovišti na jednotky. Nemusí se v létě šachovat s kyselinou a v podletí s Gabonem , prostě jen léčit podle desetiletí ustáleného schématu a ono to bude stačit. Není třeba blbnout, vymýšlet všelijaké speciality a hasitpožáry.

A teď jak kterému včelaři co vyhovuje. Mně vyhovuje ta poslední možnost.

Radim Polášek napsal:

"Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
..................

Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo.
Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost uhynout.
Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a zasáhne.

"Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."

Jestli si dobře pamatují, "ušetřil" jsi jedno ze tří předepsaných léčení, protože jsi měl po druhém léčení dobrý spad a včely údajně v pořádku. No a teď chceš sířit včelstvo jen proto, že si "dovolilo" mít při prvním i při druhém léčení větší množství plodu a s roztoči.

Co se týká rozdělení vzorku, odevzdávání vzorku ze stanoviště je zákonná povinnost, kterou dozoruje veterina a místní ZO. Takže se na tom budeš muset domluvit především s nimi. Minimálně, co jsem četl všelijaké případy, na jeden z těch vzorků nebudou dotace, budeš si ho platit sám. A stejně se tím nic nevyřeší, jarní léčení se dělá až po zavíčkování určitého množství plodu a do té doby se roztoči z toho jednoho včelstva přes vzájemné předjarní vykrádání úlů pěkně rozšíří do ostatních. Nemluvě o možnosti, že ještě některé jiné včelstvo mělo v době podzimního ošetření malé množství zavíčkovaného plodu a pod plodem v nich přežilo tak 1 - 3 - 5 roztočů, což se v týdenní měli na spadu neobjeví. Až v měsíčním vzorku.

Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů.

Uvědom si jednu věc, že účinnost žádného ošetření není stoprocentní. Účinnost kyseliny je 60 - 80 %. Účinnost fumigace či aerosolu, ža předpokladu, že podle návodu není ve včelstvu plodu, je 97 - 99 % . Pokud je ve včelstvu tisíc roztočů, po jedné fumigaci nebo aerosolu jich přežije 10 - 30 , pokud je ve včelstvu plod, klesá účinnost až k 60 - 70 %, taakže přežije až 400 - 300 roztočů. Když to fumiguješ podruhé, přežije na stanovišti s 10 včelstvy zaručeně 1 - 3 až 3 - 9 roztočů, pokud v nich není zaručeně plod. Pokud v nich je plod, přezije na stanovišti s 10 včelstvy po druhé fumigaci až 900 až 1600 roztočů. A po třetí fumigaci, pokud je v nich i po třetí fumigaci plod, je v nich cca 2.7 až 6.4 roztočů na jedno včelstvo, což už by se vešlo do spadu 3 roztoče na včelstvo v měsíčním vzorku odevzdávaném do laboratoře. Tudíž by nebylo nařízeno jarní léčení a přitom by na jaře mohlo být v každém včelstvu až několik roztočů.

JirkaV napsal:

>Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden.
>Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
>Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
................

Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky, tak bych postupoval takto:

- v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém.

Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
To je přece proti rozumu.
Nebo tě k tomu nutí v ZO?
To snad ne?

Radek Krušina

"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.

Náhodou jsem narazil na hezkou nabídku, pokud je někde ve Vašem okolí zapálený anglicky mluvící včelař s touhou po mezinárodních zkušenostech, Universita v Sussexu v Británii hledá na plný úvazek včelaře....viz:
Beekeeping vacancy at Sussex University

The Laboratory of Apiculture and Social Insects, School of Life Sciences, University of Sussex have a vacancy for a Honey Bee Research Facilities Manager. Closing Date for applications 17th January 2012

For more information on this exciting new opportunity see http://www.sussex.ac.uk/lasi/aboutus/vacancies
Klidné svátky přeje Radek

No, odhaduji, že pokud na tu řepku u nás přijde holomráz, neboli proudění od severovýchodu a mrazy bez sněhu -10 -20 v noci , bude se u nás zaorávat , ty drobné rostlinky to nejspíš nevydrží. Pokud pořádně nasněží nebo bude mírná zima, ty drobné rostlinky do jara zesílí a řepka bude normálně.
Sníh u nás tady na severní Moravě je zatím jen vysoko v horách.

Pod Drahanskou vrchovinou repka vzesla diky suchu pozde,je nizka a slaba,v loni zase prerostla,pomrzla,no stejne z ni byl med i uroda.JosPr

u nás v strede Slovenska je repka biedna, jeseň bola suchá asi repku na jar zaorú....

Mám zcela jiné poznatky.Byl jsem na honě v Lukové u Lanškrouna a řepka je tam obrovská,vypadá to velikostí spíše jako kapusta.Zajíc se v tom v pohodě schová

Měl jsem možnost vidět v posledních týdnech tady na severní Moravě na různých místech pár polí řepky a díval jsem se, že skoro všude je letos ta řepka, díky suchému listopadu, dost bídná, skoro bez listů. Každopádně letos moc srnčího uhynulého z konzumace řepky v zimě nebude.
Jak je to jinde?

Jestli už není naše slunéčko sedmitečné minulost?
Hlavně aby to nové azijské slunéčko mělo podobné potravní preference jako to původní naše. Jinak se můžeme dočkat zajímavých věcí. I když, neškodilo by, kdyby to nové nechávalo víc na pokoji nějaké mšice a červce se spolehlivou produkcí medovice.

Dobrý den, je ještě k dispozici? Prosím napište na jossev/=/email.cz. Díky

prvý má latinský názov Oriolus oriolus a druhý Merops apiaster, samček je výrazne žltý, krídla čierne, samička je menej nápadná,tento nádherný druh žije skryto na mojom území, každý rok prilieta z juhu ako posledný a ako prvý odlieta späť. Žije ticho (raz som ho našiel hniezdiť), včelám dá pokoj v blízkosti pre mladé nikdy nelovil. Jej ostrý spev sa často ozýva, najskôr spieva samička a samček jej odpovedá.

Druhý môže byť pre včely nebezpečný, zbytočne by nemal svoj typický názov, je nádherne dúhovo sfarbený, v širšom okolí u mňa nežije, žije v kolóniách len tam kde má typické podmienky na hniezdenie, musí mať tiché miesta s piesočnou stenou npr, v opustených pieskovniach, kde si robí hlboké nory do jemného piesku, loví blanokrídly hmyz a istotne aj včely.

lienka sedembodkova=slunecko sedmitecne...vcelarik zlaty=vlha pestra..tie azijske slunecka sa rozmnozuju 5x do roka,ich larvy zeru okrem ineho aj larvy nasich slunecek..aj vinari maju problemy,1pomlete azijske slunecko s hroznom znici cca 100l mustu..

Co je u nas asi sedembodkova? Sedmitecne?

2011/12/17 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> ještě tak vědět o čem píšeš
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Vlha pestr?
> > Datum: 17.12.2011 00:03:26
> > ----------------------------------------
> > Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata
> na
> > vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> > vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> > znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> > jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
> >
> >
> >
>

ještě tak vědět o čem píšeš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlha pestr?
> Datum: 17.12.2011 00:03:26
> ----------------------------------------
> Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na
> vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
>
>
>

To jo, s nakladnim jezdim a v lete, zvlaste u repky je snadno poznat hlavni
letovy koridor vcel jak pises na celnim okne, bohuzel.

2011/12/17 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>

> Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí
> se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to
> masakr na čelními okny.
>

Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to masakr na čelními okny.

Se slunéčkami je to u nás na střední Moravě podobné. Moc nepoužívám chemii na zahradě, takže nějaký postřik proti mšicím jen když už je nejhůř, a slunéček na stromech je dost, ale pozoruji, že ty dospělé slunéčka asijské požírají i larvy slunéček sedmitečných. A takové ty zimoviště v domečcích co máme na zahradě, ty jsou slunéček asijských plné a žádné naše jsem tam nenašel.

Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?

Vlha je tak vzácná, tak ať si klidně zobne. Já nejvíc pozoruji v sezóně sršně. Ty dělají takové nálety, že chytají včely ve vzduchu. Zatím jsou to ti naši Sršni obecní. Až tu bude Sršeň asijský, to bude jiný šrumec, pletivo na česnu celoročně.
Mám stanoviště u řeky Moravy na okraji chráněného území lůžního lesa, kousek je kolonie Břehule říční, Lejsci, Sýkorky a spousta jiných hmyzožravých ptáků, protože zde mají dostatek prostoru ke hnízdění. A nějaké významné ztráty nepozoruji.
Ten pořed o Pálavě jsem také okrajově zhlédl. Je to zajímavá oblast, mám to tam trošku prošlápnuté.

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

blanokridli hmyz

gusto:
Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.
___________________________________________________________

Příspěvek p. Steita v uvedeném diskusním vlákně nenajdete. Odkazoval jsem na něj pro případné zájemce, kteří se chtějí blíže dozvědět o způsobu obměny díla, který provozuji.

Vycházím ze Steitovy metody, on byl první, kdo publikoval metodu založenou na zazimování včelstev na panenském díle (panenských souší) po odběru tmavého díla začátkem podletí, což vzdáleně připomíná norské zimování, ale norské zimování to není.

Nicméně jak já včelařím, není podstatné, podstatný je článek ve Včelařství.

MV

Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.

prosím o info na bsvoboda/=/centrum.cz

Nabízím k prodeji nový, nepoužitý děrovač na rámky, více informací na http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-Derovac-na-ramky

Regisrační číslo 147543
Rodné číslo 47O4O7O49
Změna stanoviště včel. Nové K.Ú. 5O7/2 Lhotka u Mělníka

Len tak naokraj,u mna konci kazda metoda v tom momente ked si precitam ze mam zacat krmit cukrom..a niekolko divo zijucich vcelstiev som mal moznost v zime vidiet,na panenskom diele nezimovalo ziadne z nich..

"Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,"

Pro detailisty, rejsek není hlodavec. Patří do řádu hmyzožravců, společně s ježky a krtky. Jsou starší a zřetelně primitivnější než hlodavci a na zemi se objevili dříve.

Jelikož jste mi dobře poradili s rejsky napíši Vám i já svoji skušenost Rašovská metoda?Přečetl jsem snad všechny publikace o Rašovské metodě poněvač je to pro již neúnosné a taky nepochopitelné proč se mluví a píše o nějaké metodě(zázraku)já tak včelařím již desítky let a nevidím v tom žádnou metodu Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové a otočím oba nástavky na kterých zimuji včelstva na teplou stavbu zimuji včelstva zásadně na studenou stavbu použité dno potom důkladně vyčistím dezinfikuji a obnovím nátěr slouží vždy zase do podletí takže za jeden rok měním 2-krát dno.
Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám vždy na dno zase buď nový nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený uvnitř propolisovou tinkturou a pokut je potřeba obnovím i vnější nátěr) s mezistěnami mohou být i souše ne starší 2 let Souše po 2 letech v provozu vyřezávám neřídím se pravidlem až přes ně není vidět to už je podle mne pozdě a rámky vyvářím v kotli holé rámky staré 4 let spálím doma v topení.Z tohoto popsaného mého způsobu včelaření vyplývá že na podletí zazimovaná včelstva na dvou nástavcích skončí nahoře jako medníky a posléze buď ve skladě nebo vyřezaná.Jelikož na dno podkládám nástavky potom jen s mezistěnami zimuji včelstva vždy na novém panenském díle.
Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5 nástavků to je 2 plodiště a 2-3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé další dotazy Vám rád zodpovím a podotýkám,že nejsem Rašov. zdraví Caloň

Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,že jde o vosy nastražil jsem pastičky a na druhý den tam byl rejsek (asi 3cm.)při důkladném pohledu na něj nebylo těžké pochopit že překážka výšky česna 8mm. je pro něho sranda ihned jsem udělal opatření aby se tam nedostal další.Dále musím dát za pravdu že podle spadu měli k poškození včelstev nedošlo opravdu rejsek vyzbíral na dně jen mrtvolky a včelstva se mi zdají v pořádku děkuji všem zdraví Caloň.

Ja bych si vzal taky, jen jestli to není moc daleko.
Petr Boleloucký,. Brno


2011/12/10 Jirka Málek <jirkamalek/=/hotmail.com>

> Zdravím,
>
> jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Zdravím,

jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.

Celkem souhlas,jen s tim,ze zadna metoda neni na 100 %.MVP pri silnem prinosu loupezi postizenych vcelstev propuka i v prave dostavovanych mezistenach...JosPr

"který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky. "


Souhlas.

Článek s názvem „Opět k Rašovské metodě“ od Pavla Svobody uveřejněný v prosincovém čísle časopisu Včelařství mě natolik zaujal, že kvůli němu narušuji svoji již skoro rok trvající letargii vůči všem včelařským internetovým diskuzím, abych na něj upozornil.

Černé na bílém: intenzivní obměnou díla lze se zcela zbavit moru včelího plodu.

Co k tomu dodat? Snad jenom to, že v souvislosti s tím ještě připomenu Pavla Streita jakožto propagátora varianty norského zimování a jakožto člověka, který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky.
Viz http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Silna-vcelstva-x-rovnovaha-ve-vcelstvu

S výsledkem jsem nad míru spokojený. Ušetřil jsem si tím spoustu práce, spoustu otravné práce spojené s odstraňováním tmavého díla na podzim, spoustu nadměrné aplikace tvrdé chemie, starostí a nervů. Snad žádný systém se mi hned na poprvé tak nezalíbil, jako tento. Nejen, že se v něm neprojevily žádné výrazné nedostatky, ale dokonce některá negativa, která jsem očekával, se ani nedostavily (např. pokles zimní síly včelstev).

MV

10.12. Vcelky vyuzily dnesniho slunicka a intenzivne se proletuji.Ve stinu 7 stupnu.JosPr

...piskor sa cez 8mm letac dostane v pohode,treba sa mat na pozore..

člověk prý 200 let postupem času prošel řízením včelího chovu k tak velké domestikaci a výtěžnosti včel, že se mu předčasně rojí kvůlivá neustálému telefonování, že z toho až zpytomněl a zapomněl na přírodu, chtěl jsem jen říci, že je třebas nejlepšímu včelaři v okolí svěřit výchovu dětí ku pochopení zákonitosti přírody, která jest každému včelaři blízká, je velký rozdíl mezi mateří kašičkou danou a rabovanou, pro bankovky a to mi nikdo nevymluví, to jest jako když mi starostka Chotusic vysvětluje, že malé děti ve školce prý nerozumnějí, co uzvidí v kapce vody pod mikroskopem elektronkovým, který nemají, leč jsem ho za své peníze koupil a nechal si ukrást pod pečlivým dozorem kamer v Litomyšli a koupil jsem ho u nás do školky mrňousům, aby se vod mala naučili internet používat ku studiu a ne ´k nesmyslnému střílení po sobě navzájem. Táta, velký znalec přírody mě mnoho věcí vysvětlil a já to samé učím své syny. Poznání je nutné, není vyhnutí, před smrtí, či po ní. Je na každém, jak zvolí, ale pozor, chránit mír, to je to nejdůležitější a přátelství též. Jan Pešek Senioŕ.

Jo,Jo!
Cena kg medu = cena kg másla.Už za císaře pána.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
Datum: 31.10.2011 - 20:00:08

> Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat
> na med ČESkÝ MED, nevidím
> důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika.
> Díky volně dostupným
> sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy
> uvidím v novinách titulky,
> že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to
> už nemluvím o tom, že
> zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy
> že by někod udělal
> rozbor.
>
> Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od
> zemědělců, kteří pomalu chtějí
> uzákonit povinnost prodávat české potraviny v
> obchodech se tomu ČSV brání.
> Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého
> medu v krámech.
> Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs
> medů nebo med z z ČR
> nebude platit o 50Kč víc.
> Takže normální máma ve městě má problém, pokud by
> chtěla nakoupit dětem
> český med.
>
> A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat
> a jíst jakýkoli med.
> Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to
> tak strašné, jak rádi
> vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme
> postupně a jjistě klientelu.
> Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu
> nběkod vysvětlil, že 98%
> včelařů nechce aby se v obchodech prodával český
> med.
> Oni vyhazují desítky mega za nálepky český
> výrobek, A klasa,atd.
>
> A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí
> možnost cenového srovnání
> proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově
> srovnávat jen s tím
> obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že
> existencí českého medu od
> Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o
> 50% až 100% nahoru.
>
> Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť
> jsem jej viděla v ..... za
> 80.
>
> A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se
> tam za kolik tam mají
> český med? Za 150 až 180 korun!
>
>
>
>
> A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále
> stejnou rodinu jak chodí po
> výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže
> rozdávat český med. Že
> propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném
> důsledku vyšší tržby
> obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v
> obchodech nesmí
> prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší
> spotřebu něčeho co nejsem
> schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad
> kurzívou do učebnice
> marketingu pro základní školy.
>
> A na závěr se stejnou logikou ochranné značky -
> ČSV má chráněné další
> zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od
> včelaře.... Takže bacha
> až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v
> obchodě nějaký dovozový
> BIOMED.
> Taky je třeba jim to zatrhnout.
>
>
> Vítejte ve včelařským Absurdistánu.
>
> Karel
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

Kdo by chtěl obnovovat včelstva a sháněl úly, tak já zas doporučím, jako cenově nejvýhodnější řešení, koupit prkna, na zahradě vzdušně proložit, zakrýt před deštěm a nechat schnout tak rok. Potom vybrat nejbližší dobrou stolárnu a nechat z toho podle vzorku úly udělat. ideálně se včelařem, který je z rodiny nebo dobrý známý.
Nebo když se prkna proloží na půde pod střechou baráku, kde v létě pere slunce, stačí na vyschnutí v pohodě i půl roku....
Je kontrola nad dřevem, takže nehrozí, že by použili nevysušený materiál a úly dělali z mokrého dřeva, které se pak bude kroutit a platí se jen vlastní práce toho stolaře.
A peníze za úly nepůjdou kdesi pryč, ale zůstanou tady na místě v regionu....
Nebo rovnou úly dělat doma, když je dílna. Kdo má trochu zručnosti a nevadí mu pomalejší práce, stačí na úly nářadí za pár tisíc....

Kdby někdo chtěl obnovovat včelstvo a sháněl úly, doporučím http://zvirata.hyperinzerce.cz/zvirata/inzerat/4391296-vyroba-vcelich-ulu--nabidka-jicin/

"Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak. "

Mně vadí, protože zbytky včel znečišťují a rozhazují měl ze dna a tím ji dělají nevhodnou pro zimní vyšetření. Drť ze včel se nedá z měli odstranit a v laboratoři je z toho potom nestandartní vzorek. Který nelze vyšetřit a potom všelijaké řeči a popotahování kolem.
Hygiena je taky docela podstatná, protože tito hlodavci a jejich trus a moč je rezevoárem pár nepříjemných nemocí.
A když jsou větší mrazy a včely v zimním chumáči jsou málo pohyblivé, vylezou až k němu a berou si na jídlo živé včely přímo ze zimního chumáče. A usídlí se přímo v úlu. A to pokud je delší dobu, záleží jen na délce mrazivého období, je přímé ohrožení včelstva.

Já taky,vždycky, když jsem viděl nebo chytil nějakého hlovace v souvislosti s úly, byla to vždy myšice. Jednou na podzim jsem našel chcíplou myšici dokonce v česně ještě předtím, než jsem je stihl zůžit na "protimyší" velikost, asi byla nějaká včelka příliš živá.
Myšice mám i na zahradě u domu.

Kapitolou samou o sobě jsou myšice ve včelíně v lese. Obvykle se přes léto namnoží a v zimě při dlouhodobé sněhové pokrývce potom zřejmě významná část jejich populace zase hladem pomře a tak tam v zimě nerušeně řádí. Hladové dokáží rozhryzat každý měkký materiál. Kožené rukavice, mýdlo....jediná možnost, jak takové věci mají v lese přes zimu vydržet, je je zavřít do plechu nebo do dřeva se sílou stěny aspoň 2 cm. Dokáží se dostat na každou poličku nebo i za trám hned pod stropem.... Tenčí vrstvu dřeva, sololit, pokud za ním něco cítí, prohryžou. Dna úlů jakbysmet, plastové pletivo je pavučina, kovové je nezbytné. Hobrové nástavky kdoví jak by obstály. Plásty snad jedině čisté panenské bez jakýchkoliv známek pylu a cukru.... Myš usmrcená v pasti se během pár dnů promění v ohlodanou kostru s troškou srsti....
A co nesežerou a je trochu měkké a v silnější vrstvě, v tom si udělají hnízdo a hned vedle záchod. Uteplivky, filcové, slaměné, polystyren....

Asi hodně záleží na okolním prostředí neboli na biotopu, ve kterém je ten včelín nebo úly, jak moc je vhodný pro život hlodavců a kterých.

8mm výšky jsem taky četl, dokonce mám čtvercové pletivo s oky okolo 8x8mm, ale pro rejsky je to průlezné. A mám pocit že i pro malé myšky, které pak v úle dorostou. protože pak koukám, jak se tam tak velký kus mohl dostat. :-)

Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak.

Jinak hlodavci u mě představují asi největší zimních ztrát.
Ale nějak se na ně začínají dotahovat datlovití. Sleduji čím dál větší počet direk do úlu.

V několika proklovaných úlech mi vloni na jednom stanovištti zeslábly a v jednom případě i úplně zmizeli včely. Těžko soudit, jestli je poškodil roztoč, nebo to skutečně můžu napsat na triko ptákům.

No, pokd bych měl všechny úly obalovat sítí, tak to by byla věc. :-)

Proti tomu je mřížka na česna a očka sranda. Jinak místo štěrbiny doporučuji pletivo. V některých železářstvích se dá koupit pletivo co je dělané asi tak 6*6mm, je to nepřesné, takže některá jsou větší. Takže než zužování česna, já dávám pletivo. Oni si včely ten otvůrek rádi zvětšují. Pokud to není plech. vložka.

Ale viděl jsme do česnového klínu nabouchané hřebíky v rozteči asi 6-8mm - tedy takové česle. S hřebíkovačkou by to u pár úlu byl možná dobrý systém.

Karel

Děkuji všem za odpovědi z literatury jsem se dočetl že stačí víška česna 8mm. a hlodavci se tam nedostanou tak jsem i já udělal 8mm.Co se týká těch vos tak ty ještě před 14 dny do úlů vletovali což jsem viděl proto jsem je obvinil taky na podložkách žádný trus ani zápach nebyl přesto jsem je vyměnil za nové zdraví Vás Caloň.

Myšice mi už zdecimovali nejdeno včelstvo. Na jaře jsem jednu osobně
vyhodil. Bylo mi jí líto zabít a tak jsme ji nechal utéci.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 07, 2011 3:46 PM
Subject: Re: Hlavičky včel na dně úlu


> Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já
> pamatuji.
>
> No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš
> je
> úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú
> taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.
>
> Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných
> domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od
> obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom
> životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky
> sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj
> mne. Anton
>

Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.

No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš je úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.

Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj mne. Anton

"K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné. "

Nebral bych to tak teoreticky. Drobnou škodnou v úlech bych rozdělil a rejsky a na myšovité hlodavce.
Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.
Z toho hraboši a hryzci by se do úlů dostávat neměli, protože žijí výhradně pod zemí. V úlech potom škodí myši a myšice. Myšice asi podstatně víc, to jsou ty velké žluté "myši" s černým pruhem na zádech, velkou hlavou a očima. Ty žijí v lesích a křovích a rády v křoví špélhají a skáčou tam a na větvích loví hmyz. Takže včely jsou pro ně přirozenou potravou a nejčastější umístění úlů vhodný biotop.
Do úlů se potom zřejmě mohou podívat i potkani, pokud jsou úly někde blízko místa, kde žijí.
Tihleti myšovití možná preferují rostlinnou potravu, ale jinak žerou všechno. V nouzi klidně požerou i jedince zabitého v pasti.

Co se týká zahrady, nezáleží rozšíření těch hlodavců ani tak na kočkách, co tam jsou, ale na prostředí té zahrady. Na nějaké pořád sekané a pečlivě udržované zahradě bude hlodavců velmi málo, protože tam mají málo potravy i krytu. Na neudržované "přírodní" jich bude podstatně víc. Vhodný kryt pro hlodavce bude i pod podlahami včelínů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Hlavi?ky v?el na dn? ?lu
> Datum: 07.12.2011 11:37:18
> ----------------------------------------
> 1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají
> další potomstvo.
> 2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní
> svaly, takže by měl zbýt zbytek.
> 3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v
> tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši
> stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží.
> Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co
> spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.
>
>
> 1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní,
> končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a
> denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy
> (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.
>
> 2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po
> vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný
> zápach).
>
> 3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši,
> aby to nebolo osobné.
> Wikipedia:
> "Výživa
> V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo
> obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských
> oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".
>
> Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na
> peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný
> materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely
> neobsadajú plásty
>
>
>

1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.


1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní, končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.

2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný zápach).

3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné.
Wikipedia:
"Výživa
V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".

Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely neobsadajú plásty

Zkuste si pořídit kočku a jsem přesvědčený,že myši zmizí.Záleží vlastně také,kdo kde ty včelstva má umístěné.Zda na zahradě doma či mimo katastr.Mě se kočky velmi rády zdržují na suchu pod stojany nástavků,kde jsem jim dal na válení kus starého molitanu.Myš jsem nikdy v úlu neměl.Ale třeba si také dělají zálusk na dotěrné sýkorky.

"Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H. "

Už před hodně lety včelaři zjistili, že mezera nesmí být větší než 6 milimetrů. Jinak se rejsci a malé myši dostanou do úlu. Hodně se používá stará mateří mřížka.

Pár krystalků na dně nic neznamená. Prostě se v pár buňkách včelám nepovedlo dobře zpracovat cukr a krystalky za sucha a nízké tepoty vyhodily.
Pár mrtvých trubců nejspíš taky ne, protože ojedinělí trubci občas se včelami zimují.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H.