Archiv Včelařské konference

V podstatě se peníze na dotace berou z našich daní a formou dotací se nám zase vracejí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 12.2.2011 06:24:50
> ----------------------------------------
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
> Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551)
> (50565) (50571)
>
> Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace?
> ......
> Dotace jsou placeny z daní, což způsobuje ztrátu mrtvé váhy aktivit, které
> jsou zdaňovány.
> (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)
>
> _gp_
>
>
>
>
>

No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 07:46:01
> ----------------------------------------
> Něco jako fotografická pamět a předávání informací o poloze stanoviště u
> včel nejspíš existuje. U jednoho kočovníka, který se vrátil po dvou
> měsícich na trvalé stanoviště a postavil vůz o nekolik metrů dál, se včely
> vracely na původní místo stání, kde nekolikrát zakroužily a až potom
> nabraly směr do úlu.
>
>
>

Hezká hovadina.

Jiřín

hovadina se týká příspěvku 50607

To že není možné, aby včely se po dvou měsících vracely do úlu přes staré stanoviště, jsem také nevěřil. Logicky mi to nehrálo, tak jsem se na ten zázrak jel podívat a bylo to tak. Aniž by k tomu měli důvod, před nima volná louka. Postupně se to srovnalo a lítaly už rovně.

No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
.........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

Prostě mimo létavek je i ve včelstvu mnoho stálemladých pasivních včel, které jsou pro včelstvo zálohou a jsou často i hlavní silou včelstva při nějaké včelí situaci. Umí se účastnit rojení v jiných úlech, umí monitorovat okolí stanoviště, umí lehko zalétávat do jiných včelstev, atp. ale nezapojují se u mateřského včelstva ihned do pracovní kasty včelstva a tím jsou v pasivitě charakteristické. Jsou to nezaměstnané dělnice a jejich počet je větší či menší stále v každou dobu života včelstva. A takové včely se mohou dožít mnohonásobek času aktivních létavek. Zalétané pasivní dělnice takto po zařazení do pracovní kasty samozřejmě zalétávají na naučené česno, ikdyž je pár metrů od přesunutého a když poznají původní terén. Těch 10 km není špatných, ale poznání včelstva je dnes dále. Prý je nato dobrý k dopomoci zapomenout rajský plyn, ale ten nemám vyzkoušený, protože zase tak často včely nepřesouvám a připadá mi to také jaksi zbytečné a jsou s tím rizika a je to tedy celkem bez efektu, pokud se tedy nedělají nějaké smetence._gp_
........
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615)
S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

No vidíte, tak to je rozhodně trefná poznámka k těm trubcům od inseminované matky! Já na ně nějak ve svých plánech úplně zapomněl:-) Ještě to celé přehodnotím, vyslechnu pár názorů a pak se uvidí, co na to praxe.

Naprostý souhlas. Souvisí to s dělbou činností ve včelstvu a dřívějším již neplatným zákonem 40-ti dnů. Dle dnešních poznatků se dělba činností řídí potřebami včelstva. Ta je založena na instinktivní činnosti jednotlivých včel nebo nebo jejich skupinami a jsou řízeny feromony (biochemicky účinnými látkami). Proto se v případě potřeby může stát létavkou i včela ve stáří šesti dnů, popřípadě může tvořit po delší dobu "železnou rezervu". Zkrátka, nemůžeme na chování včelstva vytvořit žádnou univerzální šablonu. Nechtěl jsem to tak rozebírat a proto jsem volil příklady. Hezký den.
JK

Ještě se nabízí jedno vysvětlení. Ve kterou dobu byly odvezeny a kdy se vrátily?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Ještě se nabízí jiná varianta A to feromony To původní prostředí ještě jimi může být zbytkově nasyceno a právě proto jsou včely vedeny pře něj.
Na nějkou paměť při letní délce života včel bych nevsázel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Ale to je také možné, ale potom nejde o zalétané včely, ale i o pátračky. Ty mohou zachytit "smetištní pach" po zbytcích z úlů a místech, kam se zavěšují chovatelovi pravidelně roje. _gp_
........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)
Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Pane Lokvenci, každý zde může vyjádřit svůj názor. Odborný časopis, ve kterém je třeba v jednom čísle na dvaceti fotografiích stále stejný obličej a nepřináší poučení je opravdu na nic a tím pádem nemůže být odborným. Mohl by se třeba jmenovat Život funkcionářů svazu včelařů. Mám sice právo odebírat svazové odborné periodikum, ale je nějaké jiné (svazové). No a držet hubu a krok platilo za tak zvaného minulého režimu a na vojně.

J.P.

V tomto vlákně jsou téměř všechny příspěvky mimo dvou přispívatelů pěkné sci-fi.

J.P.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/hlaseniotrvanlemstan.html


-----Původní zpráva-----
From: FrantiekF
Sent: Saturday, February 12, 2011 5:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: HLÁENÍ O TRVALÉM STANOVITI VČELSTEV

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Napíšete samozřejmě své iniciály,číslo parcely kde včely máte,počet včelstev vyzimovaných,kód katastrálního území,Vaše registrační číslo/máte jej přidělené coby chovatel u ČMSCH v Hradištku/.Myslím,že by to mělo stačit.Zašlete na obecní nebo městský úřad do konce února.

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Představ si že plave na vodě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek <Pytela.F/=/seznam.cz>
> Předmět: parafinovani
> Datum: 12.2.2011 18:47:29
> ----------------------------------------
> Nevite nekdo ????
> ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L
>
>
>

dnes mám opravdu náladu na h....při dnešní kontrole jsem zjistil ztrátu 6 včelstev a 6 polyst. úlů zn. Lysoň na třech nástavcich= ztráta180 souší,6 MT mřížka,krmítka. Zbylé úly tenkostěné zatím zůstaly.Stanoviště částečně oplocené 10 km.od ˇC. Budějovic.Už se asi začíná projevovat krize.

Z neceho podobneho mam obavu na planovanem stanovisti v prirode a tak sem tam premyslim,jak kradezi zabranit nebo ji aspon znesnadnit.Snad by to slo cestou autobarie-zvednuti ulu-velky kraval,coz by zlodeje alespon vyplasilo,nebo upevnenim ulu k palete.Dostal se nekdo k nejakemu ucinnemu reseni? Nemyslim tim reseni ve stylu pes Brok nebo minove pole.

Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky nebo dokonce včelíny.
Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.

Já přemýšlím o atrapě kamery,vyděl jsem ji v nějakém letáku z hypersuper, ale od tý doby co jsem se rozhodl,že si ji pořídím, tak jsem ji nikde nevyděl. Další opatření je si úly ocejchovat. Minulý rok jsem měl dvakrát vandalskou návštěvu,kdy si dotyčný udělal z úlu mičudu.Přišel jsem tak o dvě včelstva.

Také se dá nainstalovat fotopast. Stojí kolem 5000,-. Fotí to, když se něco hýbe a to i v noci. Dá se to zakamuflovat do nějaké ptačí budky. Chce to jen občes stáhnout kartu a vyměnit baterky. Myslivci to často používají k sledování zvěře.
Marcel

Viz www.conrad.cz
Mají t.č. skladem 5 druhů v cenách od 409 Kč do 1 680 Kč vč. DPH.
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ale
Mol??k
Subject: Re: kr?de ?l? a v?elstev

Já přemýšlím o atrapě kamery,

Ta rovnost platí například o vodě. Parafín je poněkud lehčí.

-----Původní zpráva-----
From: Frantisek
Sent: Saturday, February 12, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: parafinovani

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Zkoušel někdo úly cejchovat? Já jsem si cejch vyrobyl už před lety, ale i přesto, že cejch je vyroben z naohýbaného plechu, aby byla ostrá hrana a je rozpálen do oranžova, tak to nejde dostatečně hluboko jak bych si představoval. Proto se chystám udělat z překližky kopírovací šablonu a cejch horní frézkou ve tvaru V chci vyfrézovat a vytřít ho červenou barvou.

Krádežím se uplně dá asi těžko zabránit, ale aspoň, že jako člen ČSV přispívám do svépomocného fondu a část škody dostanu nazpět. Pochybuji o tom, že by úly i se včelami někdo našel. A přišroubovat dna ke stojánku, to se mi jeví také jako dobrý nápad. Pokud není stojánek z kovu, to ho černí sběrači ukradnou také a uly máte převržené na zemi. Proto také nemám ani stříšky z plechu, ale z lepenky, aby to nedráždilo.

AM:
Zkoušel někdo úly cejchovat?

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146&Itemid=95


http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

---------------

Zas ta arogantní PSNV :-)


Karel

Ona ta zlodějna je z velké části daň za to, že dneska ve volné krajině skoro nikdo nepracuje. Před takovými 50 - 100 lety měl v podstatě každý hektar svého drobného zemědělce, v krajině byli pasáci dobytka, důchodci a chudí sbírající klestí, živící se sběrem hub a lesních plodin, chudí vysekávající les a meze pro své králíky, lidi, živící se zpracováváním toho, co v přírodě vyrostlo, například košíkáři...
Kromě nějakých hlubokých panských nebo církevních lesů byla krajina všude jinde pod neustálým dohledem těchto lidí, takž zloděje vždy mohl někdo vidět a prozradit. Já ještě pamatuji na záhumenku uprostřed polí , jsme měli vysázené ovocné stromy hrušně, jabloně, švestky, třešně, višně, vždy jsme je sklízeli sami, nikdo nám je tehdy nesklidil. Dneska by jsme z nich nejspíš neměli nic a ještě by během pár let dobře rostlé ovocné stromy někdo ukradl na dřevo pro nějakého truhláře.
Dneska stačí, aby úly byly 200 metrů za posledními baráky a kryté od nich nějakým křovím a zloděj přijede, hodinku nakládá, odjede a nikdo ho neuvidí. Natož úly v lese nějaký kilometr daleko od obydlených míst....
Stačí se podívat na www.mapy.cz na historickou mapu kolem roku 1850, co všechno tam v okolí svého stanoviště existovaly za cesty na pole a lesy majitelů, dneska 3/4 těch cest dávno nejsou a nikomu dnes nechybí, nikdo je nepotřebuje.....

Akákoľvek machanická ochrana sa dá pri dostatku času a odvahy prekonať. Ak však vystopujete zlodeja až k úľom, tak je riešenie efektívne. Možno by stačilo len polohové čidlo za pár korún a pri pohybe úľa dostanete z tohto udělátka signál, že sa úle naučili chodiť. Problém je však v tom, čo potom s týmito kočovníkmi urobíte, alebo čo urobia oni s vami. Vid: http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1220

Ani včelín nic nezachrání. Mě udělátko docela funguje, ale nechtělo se mi
tam ve dvě ráno jít a včelín byl vypáčen. Kromě bordelu co tam zůstal se nic
neztratilo. V dnešní době to je těžký.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 12, 2011 8:28 PM
Subject: Re: kráde úlů a včelstev


> Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou
> úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen
> od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem
> úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna
> úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky
> nebo dokonce včelíny.
> Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu
> hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5868
> (20110212) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Znám z vyprávění včelaře,který si na stanovišti nechával vždy jedno "ostré" včelstvo,během sezony mu tam zaručeně nikdo nelez.V zimě to však neplatí.Je to problém,pokud investujeme,máme "pěkné" úly,tak hrozí,že je někdo ukradne.Kdo má staré oprýskané bedny,tomu je asi nešlohnou,ironie.Co s tím dělat,na podzim se dřít a odvézt včelky domů,nejde-li to,znesnadnit přístup.Mechanicky nebo jinak.Pan polášek má pravdu,v krajině se moc lidí nepohybuje,maximálně pitomci na čtyřkolkách nebo cyklisti a lufťáci.Druhou věcí je všeobecná nevšímavost k věcem veřejným,majetkům obecní,státním atd-přeci:není to moje,co bych se zajímal,že!

Jo tak tohle znám velmi dobře taky nám někdo na lesní včelnici rozkrádal včelstva.Každoročně někdo nějáké ukradl,bud na jaře a nebo na podzim po nakrmení.Tak jsem musel koupit maringotky a včely dát do nich.Nakoupil jsem několik kamer a zdá se že je zatím pokoj.Jinak mám cech na úly a každý úl už značím.Jinak je to smutné že si přátelé včelaři mezi sebou kradou včely !!!

Jinak taková perlička,jeden včelař měl stanoviště asi 30 včelstev a několik roků se o to nestaral a lidé z okolí to tam rozkradli a za rok na to se v těch 10 úlech co tam zůstalo bez včel pouze dílo-souše našel mor plodu 10 na 5.Takže takhle se perfektně v okolí roztahnul mor plodu.

"Zkoušel někdo úly cejchovat?"
Já mám cejch vyfrézovaný do ocelové kostky, aby měl dostatečnou tepelnou setrvačnost. Na jedno prohřátí v ohni pak zvládne několik nástavků do hloubky tak 1 až 3 mm...

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Myslím, že to je z chovatelského přístupu správné, ale při aplikaci jedu na roj, nesmí být dotčen život dělnic v mateřském úlu. Jak známo roj, pokud nemá matku se částečně vrátí. Dále z pohledu rizik je to dokonce běžně aplikované. Pokud se roj usadí dnes třeba u mateřské školky na strom, tak je to správně, že se takový roj zničí, kvůli bezpečí dětí. Ta samá situace může být i u souseda. Otázkou je, zdali je soused ochoten včelaře tolerovat nebo ne. Pokud má včelař netolerantní a třeba i na včely alergické sousedy nic jim nebude překážet bránit své zdraví a soukromí na zahradě a doma před sousedovou včelou, co jej obtěžuje._gp_
.........
Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Novy obcansky zakonik a vcely
Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

--Původní zpráva-----
From: Jan Cervenka
Sent: Monday, February 14, 2011 9:36 AM
To: V?ela?ský mailing list
Subject: Novy obcansky zakonik a vcely

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused
běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl
Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take
to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda
>Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

Nenabyl jsem dojmu,ze by obcansky zakonik resil otravy vcel vlivem postriku jezedaku.Spis se snazi predchazet reseni sousedskych sporu a snazi se nastavit pravidla.Podle novin ho tvorili 8 let,tak snad to zas nebude paskvil,vzapeti doplneny novelami a novelami novel.Mimo vcel je tam take resen utok mlsne kozy na souseduv zahon nebo opad ovoce na souseduv pozemek nebo orez stinicich vetvi.

Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
Pochybuji, že takový "včelař sedí celé dny na židličce s dohledem na své i
sousedovo stanoviště, aby měl jistotu, že mu roj přiletěl právě od něho :-D.
(To byla jen drobná nadsázka, tak mě ,prosím, nikdo nebombardujte
informacemi, že rojení je ve skutečnosti slyšet již z dálky)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Antonín Podhájecký
Sent: Monday, February 14, 2011 2:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Novy obcansky zakonik a vcely

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý
včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a
tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější
včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat
na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s
obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda

Antonín Podhájecký :
Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho....
lokvenc.petr :
Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
...
---------------------------------------------
Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Tak to stím jablkem již platí bez mála 2 roky. Jinak se jedná o jen o návrh a v platnost by se mohl dostat tak nejdříve v roce 2015.
Jinak novináře nesmíté brát nijak vážně. Vždyť v novinách je pravdivý jen název a datum vydání, pak je tam polopravda, to je předpověď počasí a ten zbytek je tak akorát na vytření (_!_).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Novy obcansky zakonik a vcely
> Datum: 14.2.2011 09:37:28
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
> http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html
>
> se pise :
>
> Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
> evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
> plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
> zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
> na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.
>
> Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
> něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
> tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
> podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
> královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
> pochopitelně dělit nelze.
>
>
> Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
> skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
> otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
> nevinen.
>
> Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
> ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.
>
>
> Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
> jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
> povazuji).
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

To je asi pravda. Veterinární zákon se může měnit. Tady se řeší majetek.
Tonda
>Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

http://www.youtube.com/watch?v=W2tBlcIJPlg&feature=related

Hmmmm, na tom něco je. Velkovčelař takovýmhle "ručním" odvíčkováním nejspíš opovrhne, ale méněvčelař..... To by třeba pro mne znamenalo zrušit Hoffmanovy tlusté boční loučky. A tak si říkám: nekočuji, při prohlídkách bych rámky do úlů byl nejspíš schopen vkládat zpátky jen tak, bez mezerníků, prostě podle oka, milimetr sem, milimetr tam....A pak ano, takovéto oříznutí plástu z medníku? To je pohoda, a metod více či méně automatizovaných by se nabídlo samo hned několik.
Ať se daří, Libor V.

Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.

P.S. Při hoffmannových loučkách musí nůž být vypodložen a procházet přesně mezi loučkami.

Jak se skládá Dadantův vysoký nástavek v Sovětském Svazu:
http://www.youtube.com/watch?v=JLiRk3AHpQk

Jedná se poruštěný způsob ovíčkování firmy Thomas viz.
http://www.youtube.com/watch?v=UmT-4ZBFByI
Na videu se nůž vypořádává s Hofmanny.

Hmm, no to je fakt.....člověk občas "pro oči nevidí...".

Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
Díky a ať se daří, Libor Valenta.

Mohl jste nechat komentář u toho mého automatu na mezistěny co máte přidané ve videách. Dával jsem ty dvě videa na web hlavně kvůli tátovi, co mi ho dal dohromady. Já to financoval a nashromáždil jako materiál a po sestrojení a uvedení do provozu se to naučil akorát obsluhovat, což trvalo asi stejnou dobu co se to vyrábělo. Máte tam i jakési otázky. Produktivita je pro mou potřebu, kolem od 200 - 500 kil za rok, stroj neslouží ke stálé a komerční výrobě mezistěn. Ale až na uvolněnou matičku u sekačky a vypadlý klínek u jednoho ozubenýho kola, žádná velká závada nebyla. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá, ale s tímto a trochou vychytaných znalostí to množství jde dnes za několik dnů naprosto v klidu zvládnout._gp_


......
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661)
Jedná se poruštěný způsob ovíčkování firmy Thomas viz.
http://www.youtube.com/watch?v=UmT-4ZBFByI
Na videu se nůž vypořádává s Hofmanny.

Používám obdobný způsob. Mám ale 39x24 se sílou cca 8,5. Před desíti lety jsem si nato pořídil Metabo elektrickou na 4x32mm potom 4x32mm na vzduch. Používám jen jednu sponu na spoj a drátkování mám vertikální. Drží to naprosto v normě, s rámky se moc při vyvařování nepářu. Občas nějakej odejde, ale ne kvůli sponce. To vylízání dělají léta, pomůže sponkovačku natočit proti zatáčení a nejít tak přímo kolmo. _gp_
.......
Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661) (50663)
Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
Díky a ať se daří, Libor Valenta.

S těmi mezerníky to také není pravda. záleží na jejich umístění a dálce nožů. Boční mezerníky, nebo spodní jsou pak u nástavkových úlů k ničemu. Lépe řečeno jen na obtíž.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 14.2.2011 21:48:49
> ----------------------------------------
> Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné
> použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z
> hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s
> hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase
> budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno
> za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.
>
>
>

Já to dělám taky tak. Ty všelikáké vymyšlenosti rohového spojení jsou k ničemu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Jak se skl?d?...
> Datum: 14.2.2011 22:14:03
> ----------------------------------------
> Jak se skládá Dadantův vysoký nástavek v Sovětském Svazu:
> http://www.youtube.com/watch?v=JLiRk3AHpQk
>
>
>

Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva. Hřebík nebo sponka jsou v jedné části spoje napříč lety a v druhépodél let. Proto nestejně drží. Tomu muže zabránit jen vrut. Proto kladívko do ruky a občas hřbíky přiklepnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 14.2.2011 22:37:57
> ----------------------------------------
> Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se
> podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
> http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
> Díky a ať se daří, Libor Valenta.
>
>
>

Původní pozinkované sponky (25mm) se jen tu a tam nějaká povytáhne. Nové potažené pryskyřicí (žluté) se při zatlučení přilepí a drží o poznání lépe. Navíc je zatloukám mírně šikmo směrem od sebe (používám dvě na každý spoj).
Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak židovská víra!

"Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva."

No já jsem v natupo zbitých bednách včely přes jednu zimu měl. Vylézání hřebíků není žádná "vlastnost dřeva". Je to vliv střídavého vlhnutí a vysychání. Spoje natupo netěsní a tak přes ně proniká vlhkost ze včel. Ve spoji se sráží a jak se sráží, dřevo nabude a hřebík rozepne. Jak dřevo vyschne, stačí delší dobu jeden převládající směr větru, dřevo zase ustoupí a zůstane mezera. Přes mezeru o to víc později proudí vlhkost a tak o to víc dřevo napuční....Končí to na 2 - 3 milimetrové mezírce... Asi by trochu pomohlo, když se spoj natupo sbitý hřebíky něčím utěsní. Ale pořád zůstává vliv vlhkosti zvenku z šikmého deště a podobně. Mohlo by taky pomoct ze hřebíků sundat antikorozi, jejich naolejování či pozink, naopak je přiměřeně naočkovat k reznutí třeba nějakou kyselinkou a sbité nástavky nechat před použitím takový rok ve stejnoměrně vlhkém prostředí. Za takových podmínek, jak hřebík narezne, se pevně spojí se dřevem a vytvoří víceméně nerozebíratelný spoj. Po pár letech už hřebík kleštěmi prakticky nejde vytáhnout, ale než hřebík skutečně úplně prorezne, trvá desetiletí. Za socíku něco takového vyladit a používat možná byla cesta, vruty byly drahé a znatelně méně kvalitnější než dnes.
Dneska spíš při spojích natupo používat vruty jako hlavní spojovací prostředek a hřebíky jako pomocný....

"Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak židovská víra!"

Spirálové hřebíky jsou nejspíš na podobné prostředí s velkou vlhkostí a kolísáním vlhkosti dělané. Ale asi to bude mezi hřebíky zvláštní zboží , dražší a sehnatelné pouze na objednávku a taky zatloukání se spirálovými hřebíky bude asi těžší.

Samozřejmě že vliv má i vlhkost Také se k tomu přidá namáhání a spousta dalších vlivů.
Víš jak dříve bednáři sbíjely bedny na zboží. Hřebíky máčeli v solném roztoku. Takové bedny pak kolovali hodně dlouho. Další fígl by v provedení té bedny To podélné uložení v letech bylo vždy v té více namáhané straně a tlak pak působil na hřebík z boku a nevytahoval se. Tady je vidět jak se znalosti ztrácí, dřevěné bedny se již téměř na přepravu nepoužívají a tyto fígle se ztrácejí z paměti.
Nástavky zase v rozích sčepované více podléhají kroucení protože to nemá kde povolit Když dřevo vlivem venkovní vlhkosti pracuje. To zase vyvolává potřebu velké plochy skládat z mnoha dílů na drážky nebo lepit. Nakonec pak zvýšení tvanlivosi vyvolá mnohem vetší cenu. Co je pak lepší? Za stejnou cenu mít 2 nástavky s nižší trvanlivostí nebo jeden který vydrží jednou tolik. Toť otázka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 10:07:41
> ----------------------------------------
> "Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva."
>
> No já jsem v natupo zbitých bednách včely přes jednu zimu měl. Vylézání
> hřebíků není žádná "vlastnost dřeva". Je to vliv střídavého vlhnutí a
> vysychání. Spoje natupo netěsní a tak přes ně proniká vlhkost ze včel. Ve
> spoji se sráží a jak se sráží, dřevo nabude a hřebík rozepne. Jak dřevo
> vyschne, stačí delší dobu jeden převládající směr větru, dřevo zase ustoupí
> a zůstane mezera. Přes mezeru o to víc později proudí vlhkost a tak o to
> víc dřevo napuční....Končí to na 2 - 3 milimetrové mezírce... Asi by trochu
> pomohlo, když se spoj natupo sbitý hřebíky něčím utěsní. Ale pořád zůstává
> vliv vlhkosti zvenku z šikmého deště a podobně. Mohlo by taky pomoct ze
> hřebíků sundat antikorozi, jejich naolejování či pozink, naopak je
> přiměřeně naočkovat k reznutí třeba nějakou kyselinkou a sbité nástavky
> nechat před použitím takový rok ve stejnoměrně vlhkém prostředí. Za
> takových podmínek, jak hřebík narezne, se pevně spojí se dřevem a vytvoří
> víceméně nerozebíratelný spoj. Po pár letech už hřebík kleštěmi prakticky
> nejde vytáhnout, ale než hřebík skutečně úplně prorezne, trvá desetiletí.
> Za socíku něco takového vyladit a používat možná byla cesta, vruty byly
> drahé a znatelně méně kvalitnější než dnes.
> Dneska spíš při spojích natupo používat vruty jako hlavní spojovací
> prostředek a hřebíky jako pomocný....
>
>
>

Rýhované hřebíky koupíš v každém železářství.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 10:21:45
> ----------------------------------------
> "Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak
> židovská víra!"
>
> Spirálové hřebíky jsou nejspíš na podobné prostředí s velkou vlhkostí a
> kolísáním vlhkosti dělané. Ale asi to bude mezi hřebíky zvláštní zboží ,
> dražší a sehnatelné pouze na objednávku a taky zatloukání se spirálovými
> hřebíky bude asi těžší.
>
>
>

"Rýhované hřebíky koupíš v každém železářství."

Já jsem nikde v žádném železářství zatím rýhované hřebíky neviděl. Všude měli na pultech jen ty běžné. Ale fakt je, že jsem se neptal.....
Jediné kroucené hřebíky, co jsem kdy viděl,tak kdysi v dřevěném odpadu zakoupeném z fabriky na topení.

Hřebíky pro pevnější spoj jsou lepší spirálové. Ale praktičtější jsou vruty. Já mám tenkostěné nástavky spojené v rozích tak, že bok je zasazen do polodrážky vyfrézované do čela a sešroubované vruty. A v žádném případě nástavek v rozích nelepím.Každý nástavek ať je čepovaný nebo šroubovaný stejně časem povolí a začne se v rozích vyklat. Nástavek šroubovaný dotáhnu a do těch čepovaných jsem nakonec ty vruty přidal. A nelepím nástavek v rozích z důvodu prodloužení životnosti. Pokud se na nástavku vyskytne nejaká technická závada, letos Datel, tak nástavek mohu celý rozšroubovat a podle rozsahu poškození, buď opravím a nebo díl vyměním za nový. Možnost opravy nástavku mě zvyšuje jejich ekonomickou návratnost.

Myslíte, že ty nožem má elektricky vyhřívané? Resp. chápete význam těch kabelů či hadiček. které do toho rámu na konci nožů vedou?

Já si myslím, že nože jsou vyhřívané teplou vodou. Pod noži je tenká trubka a na principu samospádu,podobně jak se dělávalo ústřední topení, jim to může přes nějaký malý výměník udržovat třeba i knot z petrolejové lampy. Soudruzi za Volhou, třebaže nic neměly, tak plán splnily.

vsusicky (89.203.212.122) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50659)
Myslíte, že ty nožem má elektricky vyhřívané? Resp. chápete význam těch kabelů či hadiček. které do toho rámu na konci nožů vedou?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Podobná videa jsou na Včelařském foru v rubrice Odvíčkovací vidlička nebo odvíčkovací nůž:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Odvickovaci-vidlicka-nebo-odvickovaci-nuz?highlight=odv%C3%AD%C4%8Dkov
i s komentáři ...
Jiří

Při správné teplotě plástů a nože, čerstvě vytažené plásty ze včel by myslím vůbec nebylo třeba nůž zahřívat. Nebo naopak hodně studené plásty....Při rychlé práci a větším počtu včelstev je to na zkušenosti, kromě toho plásty vícekrát takhle řezané nožem budou mít pevný stálý základ buněk a na méně pevné nadstavení základu, které se pokaždé uřeže.
Pokud by takový nůž měl být vyhříván, tak by bylo třeba takových odhaduji +- 200 wattů. To by na běžnou petrolejku nebylo. Spíš na nějaký petrolejový nebo benzínový vařič nebo propanbutanový hořák....

Petrolejku jsem tipnul. Manželka si pořídila na udržení teplého čaje s romantikou, jakýsi stojánek na,který se postaví konvička s čajem a pod ní hoří čajová svíčka, Já jsem ji doporučil termosku, ale s tím jsem nezabodoval.

Ono záleží na celkovém objemu vody, kolik jí tam koluje.A podle těch hadiček,vody tam moc nebude. Dnes se dají celkem běžně koupit varné konvice na 12V, takže nějaká spirála na ohřev vody snad problém není. Já jsem u toho videa vycházel z toho, že jde o vytáčení na kočovném stanovišti. A nevím kolik bych potřeboval baterií,aby to utáhly až do konce. Postupně je dobíjet to by nejspíš auto pořád běželo.

Vedle na youtube je dalsi video, kde je tentyz bazmek predvaden v
provedeni se sankami na posuv ramku,
z tohoto videa je zrejme, ze vytapeni noze je via parni vyvijec.

Martin

Dne 15.2.2011 16:01, Ale Molčík napsal(a):
> Petrolejku jsem tipnul. Manželka si pořídila na udržení teplého čaje s
> romantikou, jakýsi stojánek na,který se postaví konvička s čajem a pod ní
> hoří čajová svíčka, Já jsem ji doporučil termosku, ale s tím jsem
> nezabodoval.
>
> Ono záleží na celkovém objemu vody, kolik jí tam koluje.A podle těch
> hadiček,vody tam moc nebude. Dnes se dají celkem běžně koupit varné konvice
> na 12V, takže nějaká spirála na ohřev vody snad problém není. Já jsem u
> toho videa vycházel z toho, že jde o vytáčení na kočovném stanovišti. A
> nevím kolik bych potřeboval baterií,aby to utáhly až do konce. Postupně je
> dobíjet to by nejspíš auto pořád běželo.

MOLČÍK:
Každý nástavek ať je čepovaný nebo šroubovaný stejně časem povolí a začne se v rozích vyklat.

Před 25ti lety jsem vyrobil 5x25 nástavků optimal čepovaných.
Do dnes se nezačal viklat ani jeden.
J.B.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?
> Datum: 15.2.2011 16:25:28
> ----------------------------------------
> MOLČÍK:
> Každý nástavek ať je čepovaný nebo šroubovaný stejně časem povolí a začne
> se v rozích vyklat.
>
> Před 25ti lety jsem vyrobil 5x25 nástavků optimal čepovaných.
> Do dnes se nezačal viklat ani jeden.
> J.B.
>
>
>
>

Čepované nástavky mám od jiného včelaře co je dostal jako dárek a nehodily se mu k budečákům. Řikal kdo je vyrobil, ale nebudu dělat negativní reklamu. Úly mám volně na paletě, takže ošlehány větrem, děštěm, sluncem sice držely o něco víc než šroubované,ale vrutům se stejně nevyhly. Proto mě čepování nepřesvědčilo, třebaže čepovačku mám. Ovšem je i otázka jaké lepidlo bylo použito.

Zpomaluje to, že se zbytečně manipuluje a zatím jsem stroj přímo na odvíčkovávání nepotřeboval. Stačí jen kvalitní vidlička.

Ty vyhřívané nože jsou dotykové, spotřeba tepla co jde do medu kvůli nahřátí a udržení teploty je obrovská. Pár watů na to rozhodně stačit nebude._gp_

.......
Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658)
Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.

http://www.youtube.com/watch?v=zi6tDEEQR_g&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=jMSkk7vczYU&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=gsLPDjDA42E&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=rNZ39GsNndM&NR=1

http://www.youtube.com/watch?v=hwZ7k3vySL8&feature=related
http://www.youtube.com/user/ThePopovSergey#p/u/110/hwZ7k3vySL8

ale asi vybrušované ozubení resp. zuby:
http://www.youtube.com/user/ThePopovSergey#p/u/58/_UPAm_pFD3M

To , co uvádí má logiku....

прежде чем покупать дорогой нож (паровой,электро, )нужно задать себе вопрос - что я им буду делать?
если соблюдать определенные параметры заточки ножа , то проблем с окрыванием рамок не будет.
главное при откачке меда - его температура от 20 до 30 градусов тогда нож не придется греть и теплый мед откачивается в момент и рамки не ломаются.
если мед холодный - ты его хоть утюгом грей ,не откачаешь.

...jinak je to šikovný chlapík a hlavně má hezký včelstva.

Popis jeho technologie a další vychytávky jsou na kanálu
http://www.youtube.com/user/ThePopovSergey#p/a

Celkem 112 videí a další odkazy.

Já měl skoro celou základní školu z ruského jazyka jedničky, neboť jsme měli pilnou soušku učitelku, která to do nás prostě dostala. No tedy ovšem teď, když se na ty písmenka podívám, tak vidím jen hromádku mimozemských hieroglyfů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 16.2.2011 06:45:51
> ----------------------------------------
> Já měl skoro celou základní školu z ruského jazyka jedničky, neboť jsme
> měli pilnou soušku učitelku, která to do nás prostě dostala. No tedy ovšem
> teď, když se na ty písmenka podívám, tak vidím jen hromádku mimozemských
> hieroglyfů.
>
>
>

...volně přeloženo:
dříve než koupím drahý nůž (parní, elektrický) je třeba si položit otázku - co jím budu dělat?
Jestli dodržím stanovené parametry ostření nože, pak problém s odvíčkováním rámků nebude.
Hlavní je při vytáčení medu jeho teplota od 20 do 30
stupňů, tehdy není nutno nůž nahřívat a teplý med je v momentě vytočen a rámky (nebo spíš plásty)se nelámou.
Pokud je med studený - tak ho byť nahřátý žehličkou (vytápěným nožem?) nevytočíš.

прежде чем покупать дорогой нож (паровой,электро, )нужно задать себе вопрос - что я им буду делать?
если соблюдать определенные параметры заточки ножа , то проблем с окрыванием рамок не будет.
главное при откачке меда - его температура от 20 до 30 градусов тогда нож не придется греть и теплый мед откачивается в момент и рамки не ломаются.
если мед холодный - ты его хоть утюгом грей ,не откачаешь.

U zavíčkovaných mezistěn a hodně světlých rámků mně vychází z různých zkušeností jako bezproblémové spíš řezání hladkým naostřeným ostřím a za tepla, třeba za těch 30 st C uváděných tím rusem. U spíš tmavých plástů mně jako bezproblemovější vychází mít ozubený nůž a pracovat s ním jako s pilkou kmitavými pohyby za vzniku voskových pilin.

V opačných případech dochází u světlých plástů k nalepování vosku na zuby a u tmavých plástů jde řezání hodně ztuha a vytrhávají se buňky z hloubky plástu nebo se dokonce bortí celý plást.

Předpokládám tedy, že na bezproblémové použití nože je třeba mít ty plásty s medem, co se týká světlosti a počtu zakladení, mít víceméně stejné. Na rozdíl od ručního odvíčkovávání třeba vidličkou, kdy to je jedno a vadí to maximálně v medometu při vytáčení.

K tématu odvíčkování se dá říct, že "vše podstatné už bylo vymyšleno" a nejen k tématu odvíčkování. Jak už jsem napsal odvíčkování mi zabere nejvíc času a nějaký odvíčkovač časem rozhodně přijde. Proto jsem spíš uvažoval použít rám, pod kterým bude váleček(ježek), pohánět jej bude akušroubovák na 12V a v rámu budou polodrážky na usazení a posuv rámku přes odvíčkovacího ježka. Jak tak různě sleduji odvíčkovací udělátka, tak mi tohle připadne jako nejmíň energeticky náročné, kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově. Asi mi nezbývá nic jiného než to sestrojit a vyzkoušet.

Aleš napsal, že se mu zdá, že kvůli čištění jsou hřebeny špatné a preferuje Hoffmany. Když jsem se rozhodoval jak dál, ptal jsem se pana Volejníka ( má Hoffmany, ve svých přes 80 letech 240 včelstev, výnosy skvělé, prostě fenomén) co by dělal jinak a on mi řekl, že by šel jednoznačně do hřebenů a důvod jsem při vytáčení u něj viděl sám - rozebrat rámky od sebe a zvláště při prvním točení je katastrofa, pokud je třeba mrknout na plod, to samé. A teď si představ ráj, kdy máš úly, ze kterých můžeš vyndat každý jednotlivý rámek přímo, nebo po mírném nadzvednutí sousedního, víš kolik ušetříš práce při výrobě rámků, kolik ušetříš času a námahy u běžné kontroly včelstva a při medobraní? Já třeba bydlím 500km od mých 25 včelstev a zvládám se o ně postarat bez nejmenších problémů. Umíš to s Hoffmany?Jen dodávám, že mám hřebeny od pana Sapáka, které velmi chválím!!! a už se nikdy nevrátím k jinému systému.... Na čištění samozřejmě není problém vyrobit jednoduchou škrabku dle rozměru osazení, včely hřebeny nijak extra nezanášejí, řekl bych, že méně, než běžné rámky... Jediné, co dílčím způsobem vytýkám hřebenům je, že nemám nijak fixované spodní části rámků a než včely prostaví nástavky mohou se rámky uložit šikmo, je tedy třeba dávat trochu pozor, když vkládám mezistěny. Nezaznamenal jsem žádný problém ani při kočování.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 21:41:48
> ----------------------------------------
> Zpomaluje to, že se zbytečně manipuluje a zatím jsem stroj přímo na
> odvíčkovávání nepotřeboval. Stačí jen kvalitní vidlička.
>
> Ty vyhřívané nože jsou dotykové, spotřeba tepla co jde do medu kvůli
> nahřátí a udržení teploty je obrovská. Pár watů na to rozhodně stačit
> nebude._gp_
>
> ......
> Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 14. 2. 2011
> Re: Zase trochu ke včelaření... (50658)
> Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné
> použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z
> hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s
> hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase
> budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno
> za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.
>
>
>

Aleš Molčík: kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově.
.........
Jaká vidlička není časově náročná? S kterou se zkrátka dělá rychleji? Tak by měla nějak znít určitš první otázka před nějakým strojem na odvíčkování. I ježek jde totiž nejlépe, když je ohřívaný. _gp_

Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo, protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit. Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo. Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému, abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.

Všechno co nahřáté při odvíčkování je určitě lepší. A jestli jsem to pochopil ze správného konce, tak př.Pazderka doporučuje spíš než odvíčkovač tak vyhřívanou vidličku. Nikoho kdo má zkušenost s vyhřívanou vydličkou naznám, aby mi to osvětlil,co výrobce nebo prodejce je jen reklama aby prodal, takže mě to zajímá. Jestli bych Vás mohl požádat o trochu osvěty na téma vyhřívaná vidlička.Koupit si vyhřívanou vidličku je určitě jednoduší.

http://www.pchelovod.com/

Srovnejte si reakci. Nic o vyhřívané vidličce nepíšu. Jakou máte vidličku nyní, že to u medometu tak vázne?_gp_


........
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696)
Aleš Molčík: kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově.
.........
Jaká vidlička není časově náročná? S kterou se zkrátka dělá rychleji? Tak by měla nějak znít určitš první otázka před nějakým strojem na odvíčkování. I ježek jde totiž nejlépe, když je ohřívaný. _gp_


Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698)
Všechno co nahřáté při odvíčkování je určitě lepší. A jestli jsem to pochopil ze správného konce, tak př.Pazderka doporučuje spíš než odvíčkovač tak vyhřívanou vidličku. Nikoho kdo má zkušenost s vyhřívanou vydličkou naznám, aby mi to osvětlil,co výrobce nebo prodejce je jen reklama aby prodal, takže mě to zajímá. Jestli bych Vás mohl požádat o trochu osvěty na téma vyhřívaná vidlička.Koupit si vyhřívanou vidličku je určitě jednoduší.

Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695)
K tématu odvíčkování se dá říct, že "vše podstatné už bylo vymyšleno" a nejen k tématu odvíčkování. Jak už jsem napsal odvíčkování mi zabere nejvíc času a nějaký odvíčkovač časem rozhodně přijde. Proto jsem spíš uvažoval použít rám, pod kterým bude váleček(ježek), pohánět jej bude akušroubovák na 12V a v rámu budou polodrážky na usazení a posuv rámku přes odvíčkovacího ježka. Jak tak různě sleduji odvíčkovací udělátka, tak mi tohle připadne jako nejmíň energeticky náročné, kromě vydličky,ta je pro změnu náročná časově. Asi mi nezbývá nic jiného než to sestrojit a vyzkoušet.

Vidličku mám nerez standartní a u medometu to vázne, protože do medometu se mi vleze 24 polorámků a naskládat je tam a vytočit mi zabere 6 minut.Pro medník mám míru 448x159 a když těch 24 polorámků převedu na plástovou plochou na míru 390x240 tak jde o 16,4 rámků. A na odvíčkování je zhruba 5 minut. Už jsem měl u odvíčkování dva co tvrdily, že jeden musí stíhat v pohodě. A také nestíhaly. To, že to musí jít mi většinou tvrdí ti co mají zvratný medomet, kde se jim vejde míň rámků a ten celkový čas na vytočení 16 rámků je delší.
Tak se Vás př. Pazderko, a nejen Vás, zeptám přesně podle Vašeho příspěvku, aby i moje reakce byla přesná. Jestli někdo má vyzkoušeno, se kterou vidličkou se dělá rychleji a o kolik se dá s ní odvíčkovat víc než s klasickou vidličkou. Za reakce děkuji.

Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní

Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.

Jen jsestli to není rukama??? :o)). Ono od klávesnice to jde rychleji .......
Půjdem si odpočinout JK

Prosím Vás o odpověď. Jaký je výrobce Vaší vidličky, kterou nazýváte standardní nerezovou vidličkou. Děkuji po a napočtvrté už nemám sílu se ptát na základní informace._gp_
......
Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704)
Samozřějmě,že chci přesnou odpověď, vždyť se na to ptám už minimálně podruhé. Kromě výrobce a typu mě také hlavně zajímá o kolik se zvýší počet odvíčkovaných rámků ve srovnání s klasikou, což je podle mě hlavní ukazatel produktivity práce a rozdílu mezi typy vidliček, jestli ten rozdíl tam je.
Medomet za hodinu, pokud nebude mít výrazné prostoje, zvládne pohodlně vytočit 7 včelstev tj. 143 rámků 390x240. V tý hodině je zahrnuta i manipulace s nástavky, rámky, cezení medu do nádob apod. Vezmu-li přesný čas, těch 5 minut na jeden polorámek, tak máte 12,5 s na to polorámek vzít, odvíčkovat oboustraně a uložit. A nebo převodem na rámek 390x240 jde o 18,8 s na kus.
--------------------------------------------------------------------------------
gp (93.92.52.23) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703)
Výrobce vidličky, typ, chcete přesnou odpověď, tak nebagatelizujte._gp_
........
Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 16. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702)
Vidličku mám nerez standartní

Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Podpis k předešlému příspěvku. Děkuji

Dnes se prodává práškový cukr s obsahem škrobu.
Ovlivňuje obsah protihrudkujících látek kvalitu medocukrového těsta?
B.V.


Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Tuto?

http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1150-vidlicka/1150_vidlicka--mm640x480_500.jpg

A ti kolegové, co si pořídily lomené, tak jde přesně o tuto?
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/1100-vidlicka/1100_vidlicka--mm640x480_500.jpg

Jinak bych měl oprášit jedno rolnické pořekadlo, že strhat se dá i těžký vůl a tím chci říci, že počítání produktivity vytáčení medu, se neodvíjí od kapacity medometu nebo odvíčkovací kapacity za hodinu nebo den, ale denní kapacity počítané v průměru za celou sezonu. Máte takový údaj?

Zlepšení se dostaví, až si pořídíte od pánů Sapáků normální vidličku. A mohu doporučit navštívit jejich stránku a dávám Vám odkaz na vidličku, s kterou je spokojený jeden můj kolega, který má také nízké rámky a na dotaz, že to¨to je hrozné hrablo mi řekl, že i přesto je naprosto vyhiovující. Osobně mám od nich vidličky se zahlými konci a tuším, že 4x lomené. Často je neprodává, ale mám ji vytypovanou a osvědčenou na světlejší víčka.

http://vcelpotreby.sweb.cz/Jep04-30.html

_gp_
..........
(89.24.7.87) --- 17. 2. 2011
Re: Nůž obyčejný (50690) (50692) (50694) (50695) (50696) (50698) (50700) (50702) (50703) (50704) (50705) (50707)
Moje vidlička je standartní z Ještědu. Standartní to je rovná, bez nějakého lomení jehel či nejakého jiného tvarování rukojeti nebo těla. Ty tvarovavané, co si je pořídily nekteří včelaří v okolí,aby zrychlily odvíčkování, fungují stejně rychle jak vidličky standartní.Takže absolutně bez významného zlepšení. Ale to jaký mám typ a od kterého výrobce, to podle mě na fundovanou odpověď, která vidlička nad ostatnímy vyniká, není podstatné. Podstatné je to, že ze standartní vidličkou nejde mému medometu stíhat. Medomet nemám rovněž žádný speciální, je to standartní medomet původně na 4 rámky tangenciálně s manuální elekronikou, dopředu/dozadu a regulace otáček, a jen jsem do něj dal radiální koš.
Pokud bych stíhal odvíčkovat, tak mohu říct, že jeden člověk by mohl zvládnout i po silné snůšce vytočit med od 50 včelstev za den i s úklidem.

Presne tak,

za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.

PZ

Ano Já mám takovou vidličku držadlo jinak tvarované, ale to není podstatné. Ty lomené to Vám nepovím, to přesně nevím. Údaj o průměrné denní kapacitě nemám, to jako drobný včelař nepotřebuji. Těch nezavíčkovaných rámků ve slabší snůšce je minimum, takže to odvíčkování pořád zabere dost času v poměru co zvládne medomet. A beru-li v úvahu, že vytáčení medu je postup na sebe navazujících pracovních úkonů takže, ať jde o velkého nebo malého včelaře, pořád je to na způsobu linky. A výkon produkce každé linky je závyslí na nejpomalejší operaci linky. O jiné vidličce jsem také uvažoval, širší s delšímy jehlami, pokud ji nekoupím mohu ji vyrobit, ale ať si v hlavě promítnu jakou koliv vidličku, tak pořád si myslím, že to zabere víc času něž chci a potřebuji

Škrob v opráškovém cukru.
Rozpouštěl jsem práškový cukr a roztok zhoustl jako škrob.
Myslil jsem nejdříve že se jedná o tu bakterii v cukru co napadá cukerné roztoky a slizovatí je, pak mi také došlo že v cukru je asi škrob.
J. Burgel

To je vůbec to nejlepší odvíčkovací zařízení. Ta žena samozřejmě!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N? oby?ejn?
> Datum: 17.2.2011 09:15:47
> ----------------------------------------
> Presne tak,
>
> za vidlicku od Sapaku si sice musite priplatit, ale uz po prvnim dni
> odvickovani pochopite, ze to stalo za to. Ja uz nevim, jak sirokou - kolik
> jehel mame, protoze s ni dela zena, tak Lang. 15,9 - v pohode za 12 sekund
> stihnete. S vidlickou jedete jeden tah tam, na hrotu otocit druhou stranu
> zase jednim tahem. Kdyz pane Sapaka zavolate, tak se Vas vypta na ramkovou
> miru a pak Vam doporuci optimalni velikost, at stihate Vasemu medometu.
>
> PZ
>
>
>

Ahoj Aleši,
proto se dělali spodní loučky delší a přesahující trn zabraňoval mačkání. Já ty trny u dolních louček mám a včely se na rozdíl od klasiky s hladkými bočními stěnami nemačkají ani při vysouvání nahoru. Pokud chceš můžu na e-mail poslat fotky. V minulosti jsem viděl ve frézování problém, dneska mám zafrézované boční loučky nahoře i dole, což dělá rámek mnohem pevnější - pokud je to dobře udělané, tak rámek drží po kupě i bez hřebíků.... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí. Kdysi jsem ale taky začínal s takovými složitostmi jako je drátkování a příprava rámků pro 15 včelstev byla pomalu na celou zimu, už na to nerad i jenom vzpomínám, natož to někdy dělat znovu... nízké nástavky znamenají mít radost ze včelaření !!!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 16.2.2011 14:46:12
> ----------------------------------------
> Od klasických hoffmanů jsem v rámci uspory času, na výrobu polorámku do
> medníku, také odstoupil a to tak, že boční loučky mám bez toho bočního
> zůžení dole a horní loučku dělám stejně širokou jako spodní abych nemusel
> frézovat osazení na boky. Zkušel jsem i vyřadit na horní loučce frézování
> na ouška a dát tam pouze laťku v síle ouška, ale to se mi neosvědčilo,
> protože se to při zanesení medem prohýbalo. Rozdělávání takových rámků od
> sebe mě nepřipadá nijak strašné, je to nejspíš o tom jak se používá
> rozpěrák, Já ho dám do mezery a potočím s ním jak s klikou od dveří a rámek
> vytahuji povolený pohodlně rukama. Když jsem byl u některých včelařů, když
> prohlížely včelstva, bez rozdílu věku včelaře, byly i takový co obyčejné
> rámky s mezerníky doslova rozpěrákem páčily nahoru zapřeni o stěnu nebo
> vedlejší rámek. A tom, že většina ani neumí odložit nástavek na zadní stěnu
> a zbytečně mačkají včely na spodní straně je už možná i zbytečné mluvit.
> Absence základního vzdělání technologie. Distanční hřebeny jsem měl dvě
> sezóny v medníku. Protože jsem dával do medníku o jeden rámek míň, aby
> buňky byly hlubší a matka je nezakladla, což se jí ovšem dařilo stejně
> dobře jak při normálním počtu rámků. Takže to nefungovalo,to širší dílo.
> Hřebeny co se týká udržení mezery, absolutně v pohodě. Ale rámky je potřeba
> z toho vytahovat rozpěrákem nahoru, takže se zase dostávám do problému,
> abych nemačkal včely u boku spodní loučky, když ten rámek při povolování je
> šikmo to si myslím že byl pro mě větší problém než to čištění nástavku. Pro
> mě je jaké koliv mačkání včel při rozborce nebo zborce nepříjenmé.
>
>
>

Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku? Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním roce přecházím na NN.
Děkuji
M. Futera

Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě, má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu, tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.

Jo jo,
Pepane, ale to je poradne drahe odvickovaci zarizeni.

P.

Odvíčkovací vidličky od Sapáků můžu doporučit. Zpočátku trochu nezvyk, ale po zapracování podstatné zrychlení práce. Mám ji již 3 roky a jsem maximálně spokojen.

Manželka je hlavně nedostupné odvíčkovací zařízení. By mi ta vidlička skončila zapíchnutá v zadku.(:-D)

Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:39:31
> ----------------------------------------
> Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v letošním
> roce přecházím na NN.
> Děkuji
> M. Futera
>
> Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
>
>
>

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na totéž co kolega výše. Můžete mi ty fotky
prosím poslat také.
Mail: boleloucky.petr/=/gmail.com
Děkuji
S pozdravem
Petr Boleloucký

2011/2/17 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Drážky jsou v bočních loučkách, nahoře 20*6mm dole nepamatuji přesně cca 6*10mm. Na horní loučce se udělá o 8mm delší ouško, které se opře o boční loučku a dolní dělám z 6cm fošen, nedříve odfrézuji těch 6x10mm a pak podélně nařežu 5 louček. Pokud jde o to velkovčelaření Aleši, nechci aby sis myslel, že se do Tebe opírám, ale Provazníkovi, Volejník, Benda, Holec co si teď zrovna uvědomuji trny na dolních loučkách mají, trošku složitější výroba, ale úspora času, když neotravují podrážděné včely... Taky se snažím dělat vše jednoduše, nemám čas, jsem v zahraničí a včely vidím v sezóně 1-2x měsíčně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 10:47:31
> ----------------------------------------
> Spodní přesazení loučky do strany se dělá 6 mm a mělo by být z boku loučky
> zuženo na polovinu hloubky, aby ta dosedací plocha byla co nejmenší. Proti
> mačkání včel je to dobrá věc. A jaké koliv zasazení horní či dolní loučky
> do bočních louček se mi také líbý, protože ten rámek pěkně drží pohromadě,
> má přesné rozměry a behem používání se nepohne. Někde jsem viděl obrázek
> Langstrothova rámku, kde spodní strana horní loučky, byla frézovaná do
> dovnitř prohnutého V. Šlo o rámek, do kterého se nedávala mezistěna a včely
> vždy stavbu začinaly dole na špičce toho V frézování. Technicky vyrobit
> dokonalý rámek, aby vyhovoval včelám a včelaři, to není problém, ale
> bohužel to nesedí do dnešní doby, rychle a levně. Já ačkoliv nemám farmu,
> tak se také snažím si věci zjednodušovat a spíš se dívám po metodách
> velkoprovozu, protože v sezóně nemám toho času nazbyt.
>
>
>

Předem děkuji
mfutera/=/tiscali.cz

> Pošli mi svoůj e-mail, pošlu fotky, z nich je to jasné.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. Futera
> > Předmět: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> > Datum: 17.2.2011 10:39:31
> > ----------------------------------------
> > Jaké rozměry drážek máte v horní a dolní loučce, v jakém medometu
> > (tangenciální, radiální) vytáčíte, o kolik je rozměr mezistěny menší
> > oproti rozměrům mezi "dny" drážek rámku z důvodu roztažnosti vosku?
> > Případně prosím o další rady, zkušenosti, informace atd.- Pozn.: v
> letošním
> > roce přecházím na NN.
> > Děkuji
> > M. Futera
> >
> > Radek Hubač: .... mezistěny zatavuji do drážky v horní loučce bez
> > drátkování, což funguje velmi dobře, dílo se mi nebortí

Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50 spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.

díky za dobrý nápad..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: distan?n? h?ebeny x Hoffmany
> Datum: 17.2.2011 12:15:43
> ----------------------------------------
> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>
>
>

..suhlasim,odkedy mam vidlicku od sapaka,prestal som uvazovat o odv.zariadeni,vecer doveziem 30nadstavkov 42x17,ulozim do termokomory 38-40C,rano odvieckovavam a tocim..nizky ramik a teply plast su faktory ktore neuveritelne ulahcia a urychlia vytacanie..

No tak jste mě přesvědčily, letos vyzkouším vidličku od Sapaka. Za tip děkuji.

Dobrý den, mohl by jste ty šablony postupem času nafotit a poslat. Rád bych
si je taky zhotovil.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Takhle nějak podobně jsem to dělával také, že jsem první frézoval drážky a
> potom rozřezával na jednotlivé loučky. Teď jsem přešel na šablony. Kdy si
> první připravím přesně rozměrově loučky, vyřadím suky apod. jednotlivé
> loučky naskládám za sebe do šablony a frézuji 30 horních, 50 bočních a 50
> spodních louček najednou. Těch šablon mám na jednotlivé loučky několik čímž
> se ten počet, kolik udělám na jedno nastavení frézy, zvyšuje. Půdorys
> šablony je dřevotříska, šiřka podle loučky, délka podle kusů louček kolik
> chci frézovat. Po obvodu dřevotřísky mám našroubovány tenké laťky aby
> loučky neujížděly, na každém konci šablony mám provrtané díry na vratové
> šrouby, abych mohl ze shora přitáhnout loučky hranolkem, aby se při
> frézování nezvedaly. Když je šablon dost, tak těch tisíc rámků za den se dá
> udělat, s předešlým postupem bez šablon mi to zabralo mnohem víc času.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se vejde do ruky.

Mnohokrát děkuji, času není nikdy nazbyt a každé udělátko, které jej ušetří
je fajn.
Petr Boleloucký

2011/2/17 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> Šablony nafotit a poslat můžu, ta šablona je velmi jednoduchá věc.A je tam
> i úspora elektřiny, když těch šablon je několik, tak než se to do nich
> naskládá, fréza stojí a samotné frézování v šabloně, zabere míň času než to
> naskládání, třebaže se loučky do ní skládají po několika kusech, co se
> vejde do ruky.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com