Včelařská konference

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?
> Datum: 15.2.2011 16:25:28
> ----------------------------------------
> MOLČÍK:
> Každý nástavek ať je čepovaný nebo šroubovaný stejně časem povolí a začne
> se v rozích vyklat.
>
> Před 25ti lety jsem vyrobil 5x25 nástavků optimal čepovaných.
> Do dnes se nezačal viklat ani jeden.
> J.B.
>
>
>
>

MOLČÍK:
Každý nástavek ať je čepovaný nebo šroubovaný stejně časem povolí a začne se v rozích vyklat.

Před 25ti lety jsem vyrobil 5x25 nástavků optimal čepovaných.
Do dnes se nezačal viklat ani jeden.
J.B.

Vedle na youtube je dalsi video, kde je tentyz bazmek predvaden v
provedeni se sankami na posuv ramku,
z tohoto videa je zrejme, ze vytapeni noze je via parni vyvijec.

Martin

Dne 15.2.2011 16:01, Ale Molčík napsal(a):
> Petrolejku jsem tipnul. Manželka si pořídila na udržení teplého čaje s
> romantikou, jakýsi stojánek na,který se postaví konvička s čajem a pod ní
> hoří čajová svíčka, Já jsem ji doporučil termosku, ale s tím jsem
> nezabodoval.
>
> Ono záleží na celkovém objemu vody, kolik jí tam koluje.A podle těch
> hadiček,vody tam moc nebude. Dnes se dají celkem běžně koupit varné konvice
> na 12V, takže nějaká spirála na ohřev vody snad problém není. Já jsem u
> toho videa vycházel z toho, že jde o vytáčení na kočovném stanovišti. A
> nevím kolik bych potřeboval baterií,aby to utáhly až do konce. Postupně je
> dobíjet to by nejspíš auto pořád běželo.

Petrolejku jsem tipnul. Manželka si pořídila na udržení teplého čaje s romantikou, jakýsi stojánek na,který se postaví konvička s čajem a pod ní hoří čajová svíčka, Já jsem ji doporučil termosku, ale s tím jsem nezabodoval.

Ono záleží na celkovém objemu vody, kolik jí tam koluje.A podle těch hadiček,vody tam moc nebude. Dnes se dají celkem běžně koupit varné konvice na 12V, takže nějaká spirála na ohřev vody snad problém není. Já jsem u toho videa vycházel z toho, že jde o vytáčení na kočovném stanovišti. A nevím kolik bych potřeboval baterií,aby to utáhly až do konce. Postupně je dobíjet to by nejspíš auto pořád běželo.

Při správné teplotě plástů a nože, čerstvě vytažené plásty ze včel by myslím vůbec nebylo třeba nůž zahřívat. Nebo naopak hodně studené plásty....Při rychlé práci a větším počtu včelstev je to na zkušenosti, kromě toho plásty vícekrát takhle řezané nožem budou mít pevný stálý základ buněk a na méně pevné nadstavení základu, které se pokaždé uřeže.
Pokud by takový nůž měl být vyhříván, tak by bylo třeba takových odhaduji +- 200 wattů. To by na běžnou petrolejku nebylo. Spíš na nějaký petrolejový nebo benzínový vařič nebo propanbutanový hořák....

vsusicky (89.203.212.122) --- 15. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50659)
Myslíte, že ty nožem má elektricky vyhřívané? Resp. chápete význam těch kabelů či hadiček. které do toho rámu na konci nožů vedou?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Podobná videa jsou na Včelařském foru v rubrice Odvíčkovací vidlička nebo odvíčkovací nůž:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Odvickovaci-vidlicka-nebo-odvickovaci-nuz?highlight=odv%C3%AD%C4%8Dkov
i s komentáři ...
Jiří

Já si myslím, že nože jsou vyhřívané teplou vodou. Pod noži je tenká trubka a na principu samospádu,podobně jak se dělávalo ústřední topení, jim to může přes nějaký malý výměník udržovat třeba i knot z petrolejové lampy. Soudruzi za Volhou, třebaže nic neměly, tak plán splnily.

Myslíte, že ty nožem má elektricky vyhřívané? Resp. chápete význam těch kabelů či hadiček. které do toho rámu na konci nožů vedou?

Hřebíky pro pevnější spoj jsou lepší spirálové. Ale praktičtější jsou vruty. Já mám tenkostěné nástavky spojené v rozích tak, že bok je zasazen do polodrážky vyfrézované do čela a sešroubované vruty. A v žádném případě nástavek v rozích nelepím.Každý nástavek ať je čepovaný nebo šroubovaný stejně časem povolí a začne se v rozích vyklat. Nástavek šroubovaný dotáhnu a do těch čepovaných jsem nakonec ty vruty přidal. A nelepím nástavek v rozích z důvodu prodloužení životnosti. Pokud se na nástavku vyskytne nejaká technická závada, letos Datel, tak nástavek mohu celý rozšroubovat a podle rozsahu poškození, buď opravím a nebo díl vyměním za nový. Možnost opravy nástavku mě zvyšuje jejich ekonomickou návratnost.

"Rýhované hřebíky koupíš v každém železářství."

Já jsem nikde v žádném železářství zatím rýhované hřebíky neviděl. Všude měli na pultech jen ty běžné. Ale fakt je, že jsem se neptal.....
Jediné kroucené hřebíky, co jsem kdy viděl,tak kdysi v dřevěném odpadu zakoupeném z fabriky na topení.

Rýhované hřebíky koupíš v každém železářství.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 10:21:45
> ----------------------------------------
> "Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak
> židovská víra!"
>
> Spirálové hřebíky jsou nejspíš na podobné prostředí s velkou vlhkostí a
> kolísáním vlhkosti dělané. Ale asi to bude mezi hřebíky zvláštní zboží ,
> dražší a sehnatelné pouze na objednávku a taky zatloukání se spirálovými
> hřebíky bude asi těžší.
>
>
>

Samozřejmě že vliv má i vlhkost Také se k tomu přidá namáhání a spousta dalších vlivů.
Víš jak dříve bednáři sbíjely bedny na zboží. Hřebíky máčeli v solném roztoku. Takové bedny pak kolovali hodně dlouho. Další fígl by v provedení té bedny To podélné uložení v letech bylo vždy v té více namáhané straně a tlak pak působil na hřebík z boku a nevytahoval se. Tady je vidět jak se znalosti ztrácí, dřevěné bedny se již téměř na přepravu nepoužívají a tyto fígle se ztrácejí z paměti.
Nástavky zase v rozích sčepované více podléhají kroucení protože to nemá kde povolit Když dřevo vlivem venkovní vlhkosti pracuje. To zase vyvolává potřebu velké plochy skládat z mnoha dílů na drážky nebo lepit. Nakonec pak zvýšení tvanlivosi vyvolá mnohem vetší cenu. Co je pak lepší? Za stejnou cenu mít 2 nástavky s nižší trvanlivostí nebo jeden který vydrží jednou tolik. Toť otázka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 15.2.2011 10:07:41
> ----------------------------------------
> "Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva."
>
> No já jsem v natupo zbitých bednách včely přes jednu zimu měl. Vylézání
> hřebíků není žádná "vlastnost dřeva". Je to vliv střídavého vlhnutí a
> vysychání. Spoje natupo netěsní a tak přes ně proniká vlhkost ze včel. Ve
> spoji se sráží a jak se sráží, dřevo nabude a hřebík rozepne. Jak dřevo
> vyschne, stačí delší dobu jeden převládající směr větru, dřevo zase ustoupí
> a zůstane mezera. Přes mezeru o to víc později proudí vlhkost a tak o to
> víc dřevo napuční....Končí to na 2 - 3 milimetrové mezírce... Asi by trochu
> pomohlo, když se spoj natupo sbitý hřebíky něčím utěsní. Ale pořád zůstává
> vliv vlhkosti zvenku z šikmého deště a podobně. Mohlo by taky pomoct ze
> hřebíků sundat antikorozi, jejich naolejování či pozink, naopak je
> přiměřeně naočkovat k reznutí třeba nějakou kyselinkou a sbité nástavky
> nechat před použitím takový rok ve stejnoměrně vlhkém prostředí. Za
> takových podmínek, jak hřebík narezne, se pevně spojí se dřevem a vytvoří
> víceméně nerozebíratelný spoj. Po pár letech už hřebík kleštěmi prakticky
> nejde vytáhnout, ale než hřebík skutečně úplně prorezne, trvá desetiletí.
> Za socíku něco takového vyladit a používat možná byla cesta, vruty byly
> drahé a znatelně méně kvalitnější než dnes.
> Dneska spíš při spojích natupo používat vruty jako hlavní spojovací
> prostředek a hřebíky jako pomocný....
>
>
>

"Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak židovská víra!"

Spirálové hřebíky jsou nejspíš na podobné prostředí s velkou vlhkostí a kolísáním vlhkosti dělané. Ale asi to bude mezi hřebíky zvláštní zboží , dražší a sehnatelné pouze na objednávku a taky zatloukání se spirálovými hřebíky bude asi těžší.

"Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva."

No já jsem v natupo zbitých bednách včely přes jednu zimu měl. Vylézání hřebíků není žádná "vlastnost dřeva". Je to vliv střídavého vlhnutí a vysychání. Spoje natupo netěsní a tak přes ně proniká vlhkost ze včel. Ve spoji se sráží a jak se sráží, dřevo nabude a hřebík rozepne. Jak dřevo vyschne, stačí delší dobu jeden převládající směr větru, dřevo zase ustoupí a zůstane mezera. Přes mezeru o to víc později proudí vlhkost a tak o to víc dřevo napuční....Končí to na 2 - 3 milimetrové mezírce... Asi by trochu pomohlo, když se spoj natupo sbitý hřebíky něčím utěsní. Ale pořád zůstává vliv vlhkosti zvenku z šikmého deště a podobně. Mohlo by taky pomoct ze hřebíků sundat antikorozi, jejich naolejování či pozink, naopak je přiměřeně naočkovat k reznutí třeba nějakou kyselinkou a sbité nástavky nechat před použitím takový rok ve stejnoměrně vlhkém prostředí. Za takových podmínek, jak hřebík narezne, se pevně spojí se dřevem a vytvoří víceméně nerozebíratelný spoj. Po pár letech už hřebík kleštěmi prakticky nejde vytáhnout, ale než hřebík skutečně úplně prorezne, trvá desetiletí. Za socíku něco takového vyladit a používat možná byla cesta, vruty byly drahé a znatelně méně kvalitnější než dnes.
Dneska spíš při spojích natupo používat vruty jako hlavní spojovací prostředek a hřebíky jako pomocný....

Původní pozinkované sponky (25mm) se jen tu a tam nějaká povytáhne. Nové potažené pryskyřicí (žluté) se při zatlučení přilepí a drží o poznání lépe. Navíc je zatloukám mírně šikmo směrem od sebe (používám dvě na každý spoj).
Ve zmíněném videu se mi zdá, že používají spirálové hřebíky, a ty drží jak židovská víra!

Postupné vylézání hřebíků je dáno vlastností dřeva. Hřebík nebo sponka jsou v jedné části spoje napříč lety a v druhépodél let. Proto nestejně drží. Tomu muže zabránit jen vrut. Proto kladívko do ruky a občas hřbíky přiklepnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 14.2.2011 22:37:57
> ----------------------------------------
> Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se
> podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
> http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
> Díky a ať se daří, Libor Valenta.
>
>
>

Já to dělám taky tak. Ty všelikáké vymyšlenosti rohového spojení jsou k ničemu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Jak se skl?d?...
> Datum: 14.2.2011 22:14:03
> ----------------------------------------
> Jak se skládá Dadantův vysoký nástavek v Sovětském Svazu:
> http://www.youtube.com/watch?v=JLiRk3AHpQk
>
>
>

S těmi mezerníky to také není pravda. záleží na jejich umístění a dálce nožů. Boční mezerníky, nebo spodní jsou pak u nástavkových úlů k ničemu. Lépe řečeno jen na obtíž.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zase trochu ke v?ela?en?...
> Datum: 14.2.2011 21:48:49
> ----------------------------------------
> Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné
> použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z
> hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s
> hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase
> budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno
> za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.
>
>
>

Používám obdobný způsob. Mám ale 39x24 se sílou cca 8,5. Před desíti lety jsem si nato pořídil Metabo elektrickou na 4x32mm potom 4x32mm na vzduch. Používám jen jednu sponu na spoj a drátkování mám vertikální. Drží to naprosto v normě, s rámky se moc při vyvařování nepářu. Občas nějakej odejde, ale ne kvůli sponce. To vylízání dělají léta, pomůže sponkovačku natočit proti zatáčení a nejít tak přímo kolmo. _gp_
.......
Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661) (50663)
Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
Díky a ať se daří, Libor Valenta.

Mohl jste nechat komentář u toho mého automatu na mezistěny co máte přidané ve videách. Dával jsem ty dvě videa na web hlavně kvůli tátovi, co mi ho dal dohromady. Já to financoval a nashromáždil jako materiál a po sestrojení a uvedení do provozu se to naučil akorát obsluhovat, což trvalo asi stejnou dobu co se to vyrábělo. Máte tam i jakési otázky. Produktivita je pro mou potřebu, kolem od 200 - 500 kil za rok, stroj neslouží ke stálé a komerční výrobě mezistěn. Ale až na uvolněnou matičku u sekačky a vypadlý klínek u jednoho ozubenýho kola, žádná velká závada nebyla. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá, ale s tímto a trochou vychytaných znalostí to množství jde dnes za několik dnů naprosto v klidu zvládnout._gp_


......
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 14. 2. 2011
Re: Zase trochu ke včelaření... (50658) (50660) (50661)
Jedná se poruštěný způsob ovíčkování firmy Thomas viz.
http://www.youtube.com/watch?v=UmT-4ZBFByI
Na videu se nůž vypořádává s Hofmanny.

Mistře Jene, viděl jsem Vaše video, kterak sponkujete rámky. Můžete se podělit, jak Vám rámky po nějakém čase drží pohromadě? Vše v pohodě?
http://www.youtube.com/watch?v=dCkd_y0_kVQ&feature=related
Díky a ať se daří, Libor Valenta.

Hmm, no to je fakt.....člověk občas "pro oči nevidí...".

Jedná se poruštěný způsob ovíčkování firmy Thomas viz.
http://www.youtube.com/watch?v=UmT-4ZBFByI
Na videu se nůž vypořádává s Hofmanny.

Jak se skládá Dadantův vysoký nástavek v Sovětském Svazu:
http://www.youtube.com/watch?v=JLiRk3AHpQk

P.S. Při hoffmannových loučkách musí nůž být vypodložen a procházet přesně mezi loučkami.

Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.

Hmmmm, na tom něco je. Velkovčelař takovýmhle "ručním" odvíčkováním nejspíš opovrhne, ale méněvčelař..... To by třeba pro mne znamenalo zrušit Hoffmanovy tlusté boční loučky. A tak si říkám: nekočuji, při prohlídkách bych rámky do úlů byl nejspíš schopen vkládat zpátky jen tak, bez mezerníků, prostě podle oka, milimetr sem, milimetr tam....A pak ano, takovéto oříznutí plástu z medníku? To je pohoda, a metod více či méně automatizovaných by se nabídlo samo hned několik.
Ať se daří, Libor V.

http://www.youtube.com/watch?v=W2tBlcIJPlg&feature=related

To je asi pravda. Veterinární zákon se může měnit. Tady se řeší majetek.
Tonda
>Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Tak to stím jablkem již platí bez mála 2 roky. Jinak se jedná o jen o návrh a v platnost by se mohl dostat tak nejdříve v roce 2015.
Jinak novináře nesmíté brát nijak vážně. Vždyť v novinách je pravdivý jen název a datum vydání, pak je tam polopravda, to je předpověď počasí a ten zbytek je tak akorát na vytření (_!_).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Novy obcansky zakonik a vcely
> Datum: 14.2.2011 09:37:28
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
> http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html
>
> se pise :
>
> Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
> evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
> plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
> zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
> na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.
>
> Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
> něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
> tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
> podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
> královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
> pochopitelně dělit nelze.
>
>
> Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
> skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
> otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
> nevinen.
>
> Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
> ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.
>
>
> Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
> jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
> povazuji).
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Antonín Podhájecký :
Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho....
lokvenc.petr :
Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
...
---------------------------------------------
Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
Pochybuji, že takový "včelař sedí celé dny na židličce s dohledem na své i
sousedovo stanoviště, aby měl jistotu, že mu roj přiletěl právě od něho :-D.
(To byla jen drobná nadsázka, tak mě ,prosím, nikdo nebombardujte
informacemi, že rojení je ve skutečnosti slyšet již z dálky)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Antonín Podhájecký
Sent: Monday, February 14, 2011 2:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Novy obcansky zakonik a vcely

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý
včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a
tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější
včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat
na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s
obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda

Nenabyl jsem dojmu,ze by obcansky zakonik resil otravy vcel vlivem postriku jezedaku.Spis se snazi predchazet reseni sousedskych sporu a snazi se nastavit pravidla.Podle novin ho tvorili 8 let,tak snad to zas nebude paskvil,vzapeti doplneny novelami a novelami novel.Mimo vcel je tam take resen utok mlsne kozy na souseduv zahon nebo opad ovoce na souseduv pozemek nebo orez stinicich vetvi.

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda
>Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

--Původní zpráva-----
From: Jan Cervenka
Sent: Monday, February 14, 2011 9:36 AM
To: V?ela?ský mailing list
Subject: Novy obcansky zakonik a vcely

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused
běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl
Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take
to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Myslím, že to je z chovatelského přístupu správné, ale při aplikaci jedu na roj, nesmí být dotčen život dělnic v mateřském úlu. Jak známo roj, pokud nemá matku se částečně vrátí. Dále z pohledu rizik je to dokonce běžně aplikované. Pokud se roj usadí dnes třeba u mateřské školky na strom, tak je to správně, že se takový roj zničí, kvůli bezpečí dětí. Ta samá situace může být i u souseda. Otázkou je, zdali je soused ochoten včelaře tolerovat nebo ne. Pokud má včelař netolerantní a třeba i na včely alergické sousedy nic jim nebude překážet bránit své zdraví a soukromí na zahradě a doma před sousedovou včelou, co jej obtěžuje._gp_
.........
Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Novy obcansky zakonik a vcely
Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Zkoušel někdo úly cejchovat?"
Já mám cejch vyfrézovaný do ocelové kostky, aby měl dostatečnou tepelnou setrvačnost. Na jedno prohřátí v ohni pak zvládne několik nástavků do hloubky tak 1 až 3 mm...

Jinak taková perlička,jeden včelař měl stanoviště asi 30 včelstev a několik roků se o to nestaral a lidé z okolí to tam rozkradli a za rok na to se v těch 10 úlech co tam zůstalo bez včel pouze dílo-souše našel mor plodu 10 na 5.Takže takhle se perfektně v okolí roztahnul mor plodu.

Jo tak tohle znám velmi dobře taky nám někdo na lesní včelnici rozkrádal včelstva.Každoročně někdo nějáké ukradl,bud na jaře a nebo na podzim po nakrmení.Tak jsem musel koupit maringotky a včely dát do nich.Nakoupil jsem několik kamer a zdá se že je zatím pokoj.Jinak mám cech na úly a každý úl už značím.Jinak je to smutné že si přátelé včelaři mezi sebou kradou včely !!!

Znám z vyprávění včelaře,který si na stanovišti nechával vždy jedno "ostré" včelstvo,během sezony mu tam zaručeně nikdo nelez.V zimě to však neplatí.Je to problém,pokud investujeme,máme "pěkné" úly,tak hrozí,že je někdo ukradne.Kdo má staré oprýskané bedny,tomu je asi nešlohnou,ironie.Co s tím dělat,na podzim se dřít a odvézt včelky domů,nejde-li to,znesnadnit přístup.Mechanicky nebo jinak.Pan polášek má pravdu,v krajině se moc lidí nepohybuje,maximálně pitomci na čtyřkolkách nebo cyklisti a lufťáci.Druhou věcí je všeobecná nevšímavost k věcem veřejným,majetkům obecní,státním atd-přeci:není to moje,co bych se zajímal,že!

Ani včelín nic nezachrání. Mě udělátko docela funguje, ale nechtělo se mi
tam ve dvě ráno jít a včelín byl vypáčen. Kromě bordelu co tam zůstal se nic
neztratilo. V dnešní době to je těžký.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 12, 2011 8:28 PM
Subject: Re: kráde úlů a včelstev


> Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou
> úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen
> od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem
> úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna
> úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky
> nebo dokonce včelíny.
> Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu
> hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5868
> (20110212) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Akákoľvek machanická ochrana sa dá pri dostatku času a odvahy prekonať. Ak však vystopujete zlodeja až k úľom, tak je riešenie efektívne. Možno by stačilo len polohové čidlo za pár korún a pri pohybe úľa dostanete z tohto udělátka signál, že sa úle naučili chodiť. Problém je však v tom, čo potom s týmito kočovníkmi urobíte, alebo čo urobia oni s vami. Vid: http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1220

Ona ta zlodějna je z velké části daň za to, že dneska ve volné krajině skoro nikdo nepracuje. Před takovými 50 - 100 lety měl v podstatě každý hektar svého drobného zemědělce, v krajině byli pasáci dobytka, důchodci a chudí sbírající klestí, živící se sběrem hub a lesních plodin, chudí vysekávající les a meze pro své králíky, lidi, živící se zpracováváním toho, co v přírodě vyrostlo, například košíkáři...
Kromě nějakých hlubokých panských nebo církevních lesů byla krajina všude jinde pod neustálým dohledem těchto lidí, takž zloděje vždy mohl někdo vidět a prozradit. Já ještě pamatuji na záhumenku uprostřed polí , jsme měli vysázené ovocné stromy hrušně, jabloně, švestky, třešně, višně, vždy jsme je sklízeli sami, nikdo nám je tehdy nesklidil. Dneska by jsme z nich nejspíš neměli nic a ještě by během pár let dobře rostlé ovocné stromy někdo ukradl na dřevo pro nějakého truhláře.
Dneska stačí, aby úly byly 200 metrů za posledními baráky a kryté od nich nějakým křovím a zloděj přijede, hodinku nakládá, odjede a nikdo ho neuvidí. Natož úly v lese nějaký kilometr daleko od obydlených míst....
Stačí se podívat na www.mapy.cz na historickou mapu kolem roku 1850, co všechno tam v okolí svého stanoviště existovaly za cesty na pole a lesy majitelů, dneska 3/4 těch cest dávno nejsou a nikomu dnes nechybí, nikdo je nepotřebuje.....

AM:
Zkoušel někdo úly cejchovat?

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146&Itemid=95


http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

---------------

Zas ta arogantní PSNV :-)


Karel

Zkoušel někdo úly cejchovat? Já jsem si cejch vyrobyl už před lety, ale i přesto, že cejch je vyroben z naohýbaného plechu, aby byla ostrá hrana a je rozpálen do oranžova, tak to nejde dostatečně hluboko jak bych si představoval. Proto se chystám udělat z překližky kopírovací šablonu a cejch horní frézkou ve tvaru V chci vyfrézovat a vytřít ho červenou barvou.

Krádežím se uplně dá asi těžko zabránit, ale aspoň, že jako člen ČSV přispívám do svépomocného fondu a část škody dostanu nazpět. Pochybuji o tom, že by úly i se včelami někdo našel. A přišroubovat dna ke stojánku, to se mi jeví také jako dobrý nápad. Pokud není stojánek z kovu, to ho černí sběrači ukradnou také a uly máte převržené na zemi. Proto také nemám ani stříšky z plechu, ale z lepenky, aby to nedráždilo.

Ta rovnost platí například o vodě. Parafín je poněkud lehčí.

-----Původní zpráva-----
From: Frantisek
Sent: Saturday, February 12, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: parafinovani

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Viz www.conrad.cz
Mají t.č. skladem 5 druhů v cenách od 409 Kč do 1 680 Kč vč. DPH.
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ale
Mol??k
Subject: Re: kr?de ?l? a v?elstev

Já přemýšlím o atrapě kamery,

Také se dá nainstalovat fotopast. Stojí kolem 5000,-. Fotí to, když se něco hýbe a to i v noci. Dá se to zakamuflovat do nějaké ptačí budky. Chce to jen občes stáhnout kartu a vyměnit baterky. Myslivci to často používají k sledování zvěře.
Marcel

Já přemýšlím o atrapě kamery,vyděl jsem ji v nějakém letáku z hypersuper, ale od tý doby co jsem se rozhodl,že si ji pořídím, tak jsem ji nikde nevyděl. Další opatření je si úly ocejchovat. Minulý rok jsem měl dvakrát vandalskou návštěvu,kdy si dotyčný udělal z úlu mičudu.Přišel jsem tak o dvě včelstva.

Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky nebo dokonce včelíny.
Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.

Z neceho podobneho mam obavu na planovanem stanovisti v prirode a tak sem tam premyslim,jak kradezi zabranit nebo ji aspon znesnadnit.Snad by to slo cestou autobarie-zvednuti ulu-velky kraval,coz by zlodeje alespon vyplasilo,nebo upevnenim ulu k palete.Dostal se nekdo k nejakemu ucinnemu reseni? Nemyslim tim reseni ve stylu pes Brok nebo minove pole.

dnes mám opravdu náladu na h....při dnešní kontrole jsem zjistil ztrátu 6 včelstev a 6 polyst. úlů zn. Lysoň na třech nástavcich= ztráta180 souší,6 MT mřížka,krmítka. Zbylé úly tenkostěné zatím zůstaly.Stanoviště částečně oplocené 10 km.od ˇC. Budějovic.Už se asi začíná projevovat krize.

Představ si že plave na vodě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek <Pytela.F/=/seznam.cz>
> Předmět: parafinovani
> Datum: 12.2.2011 18:47:29
> ----------------------------------------
> Nevite nekdo ????
> ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L
>
>
>

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Napíšete samozřejmě své iniciály,číslo parcely kde včely máte,počet včelstev vyzimovaných,kód katastrálního území,Vaše registrační číslo/máte jej přidělené coby chovatel u ČMSCH v Hradištku/.Myslím,že by to mělo stačit.Zašlete na obecní nebo městský úřad do konce února.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/hlaseniotrvanlemstan.html


-----Původní zpráva-----
From: FrantiekF
Sent: Saturday, February 12, 2011 5:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: HLÁENÍ O TRVALÉM STANOVITI VČELSTEV

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

V tomto vlákně jsou téměř všechny příspěvky mimo dvou přispívatelů pěkné sci-fi.

J.P.

Pane Lokvenci, každý zde může vyjádřit svůj názor. Odborný časopis, ve kterém je třeba v jednom čísle na dvaceti fotografiích stále stejný obličej a nepřináší poučení je opravdu na nic a tím pádem nemůže být odborným. Mohl by se třeba jmenovat Život funkcionářů svazu včelařů. Mám sice právo odebírat svazové odborné periodikum, ale je nějaké jiné (svazové). No a držet hubu a krok platilo za tak zvaného minulého režimu a na vojně.

J.P.

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Ale to je také možné, ale potom nejde o zalétané včely, ale i o pátračky. Ty mohou zachytit "smetištní pach" po zbytcích z úlů a místech, kam se zavěšují chovatelovi pravidelně roje. _gp_
........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)
Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan