Archiv Včelařské konference

"Právě jsem vymyslel zlepšovák ozdravného přemetání.

Známé jsou praktiky vyhladovění včelstva. Účelem vyhladovění je odstranění spor, které jsou obsaženy v zásobách, jež mají včely v sobě (ve medném váčku).
Jenže hladovění je spojeno s oslabením včelstva, navíc se velmi těžko dociluje ten správný stupeň vyhladovění (nejsprávnějším by bylo totální vyhladovění, tedy smrt všech včel :-).

Co tahle to dělat přesně obráceně? Místo hladovky intenzivní krmení?
Včely se umístí do provizorních beden a začnou se intenzivně krmit, respektive tak, aby byl zajištěn stálý přísuň krmeného roztoku. Matka se po celou dobu nechá v klícce. Včely si v provizorní bedně budou stavět divočinu. Např. každý druhý den se divočina zlikviduje. To se za stálého krmení provede několikrát za sebou. Každý jeden cyklus představuje jedno partikulární přemetání. Pokud budou mít včely přísun bílkovin (pylu), nebude problém včelstva takto vést třeba i dva týdny. Za tuto dobu se všechny včely musejí skoro naprosto totálně pročistit. Takového pročištění se hladověním dosáhne leda ve snu!

Rozhodně tento postup musí srazit nízké zamoření (pod 10 na 3) na nulu"

To ale není nic nového a dozajista podobné metody spoustu lidí napadne. Vlastní konkrétní metoda není podstatná. Podstatné je zařídit, aby když už se má provádět, se něco takového provádělo plošně a všude tam, kde se to má.

Jako velmi podstatnou věc vidím sjednocení pohledu včelařů na ztráty včelstev při provádění nějakých takových postupů. Tato metoda bude extrémně vyčerpávat včelstva a tak se bude muset získat mezi včelaři nějaký společenský konsenzus k ztrátám včelstev při jejím provádění. Podle toho, jako jsou požadavky na léčení proti varaóze, budou v současné době včelaři chtít, aby i tuto metodu ozdravění včeltev od moru přežily všechna nebo téměř všechna včelstva. Pokud tomu tak nebude, budou včelaři tu metodu šidit a změkčovat, aby zamezili úhynům včelstev. Přitom nějaká taková podobná metoda kromě očištění od moru výrazně testuje jednotlivá včelstva na životnost a hlavně dlouhověkost jednotlivých včel, když matka bude v klícce a včely budou muset makat na zpracovávání zásob a stavění divočiny. Z hlediska chovu běžného včelaře by tam mohl být v rámci několika dalších let přínos, kdyby takhle byla vybrakována třetina, možná až polovina včelstev, z hlediska nějakého chovatele matek či chovatele nějaká základní včelí linie by byl přínos vybrakování ještě větší části včelstev.
Jinak ale, co jsem kdysi dělal pokusy, delší věznění matek v klícce v produkčním období zvyšuje ztráty matek, prostě některá matka, i z dobrého včelstva, nějak neustojí dlouhodobé věznění v době, kdy by měla intenzívně klást.
Tato metoda ozdravění je potom poněkud nebezpečná ještě z dalšího důvodu a sice z opožděných kolapsů včelstev až po uvolnění matky z klícky. Jinak řečeno vlastní ozdravění může včelstvo přežít zdánlivě bez větší úhony, ale včely mohou být tak opotřebovány, že než matka po vypuštění z klícky založí plodové hnízdo a než se z něho po 3 - 4 týdnech začnou líhnout nové včely, které budou schopny nahradit staré, staré uhynou a včelstvo zkolabuje na plodu.

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat jim tam hroudu vosku, nebo ne?

Pepan
----------------
Nevím, slyšel jsem pojem, že včely MS vytahují.
V USA prý jsou dvě pl.hmotnosti - ta profi je těžší, a včely ji rychleji stavějí. Profíkovi tam prý na vosku nezáleží.
Ale jak říkám prý.

Mně osobně se z těžími stěnami lépe dělá, snadněji se zatavují a vzhledme k tomu že jsou válcované se nelámou tak snadno jako lité na válce.

A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem". Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak med.

Karel

"Ideální by byla poloprofesionalizace stávajícíh dobrovolníků, ovšem kvakifikovaných, pod přísahou a pod státní správou. Kdyždý by měl rajon a jednou ročně by se na každé stanoviště podíval a sepsal zápis a každý by měl povinnost si jej jednou pozvat. Každý nad sebou většinou potřebujeme bič. :-)
Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta? "

Nemají v současné době tuto povinnost, kontrolovat stanoviště včelařům, jestli tam nejsou problémy, aspoň formálně, dobrovolní funkcionáři - důvěrníci místní ZO? Vždyť přece formálně musí na každé stanoviště zavítat aspoň třikrát při komisionálním léčení včelstev. A možná, pokud by zavrtalo do směrnic, by měli být funkcionáři i při odběru měli, snad i toto by se podle směrnic mělo dělat komisionálně. O případném nátěru plodu na jaře či kontrole počtu vyzimovaných včelstev ani nemluvě, to je další kontrola stanoviště, vždyť tyto údaje dává každá ZO do odevzdávaných statistik a automaticky tak za správost takových údajů ručí.....
Tak ať se tlačí v první řadě na ně, když se jednou rozhodli toto dělat....

Kdyby to měli být profesionální či poloprofesionální prohlížeči, potom by museli být adekvátně placeni. Řekněme, že včelařů je ve Svazu cca 60 tisíc, včelstev 600 tisíc a stanovišť včelstev řekněme okolo 100 tisíc. Prohlídka jednoho stanoviště v průměru, když k tomu připočteme i cestu na nějaké odlehlé lesní stanoviště, v průměru jedna hodina. Takový skutečně minimální plat, pokud se vezmou v úvahu při legální práci i všechny povinné odvody státu, je stovka na hodinu a to je spíš almužna než plat. Minimální náklady jen na plat takových prohlížitelů by tedy byly ročně 10 miliónů. K tomu se musí připočíst náhrady za dopravné, za telefon, protože u prohlídky musí být majitel a to se musí draze domluvit a vytelefonovat, případně jestli je potom vůbec reálné při nějaké horší domluvě počítat jen jednu hodinu na cestu a prohlídku jednoho stanoviště....

"A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem". Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak med"

Souhlasím.

Požehnané Vianoce a úspešný rok 2011 prajem všetkým včelárom a ich ľudským aj včelím rodinám.

Taky jsem slyšel pojem " zedníci vytáhli zdivo do výšky 2 patra" Jak myslíš , že to dělali. Určitě jinak, jak když kovář vytáhne sekyrku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 23.12.2010 09:43:17
> ----------------------------------------
> To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak
> ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my
> při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat
> jim tam hroudu vosku, nebo ne?
>
> Pepan
> ----------------
> Nevím, slyšel jsem pojem, že včely MS vytahují.
> V USA prý jsou dvě pl.hmotnosti - ta profi je těžší, a včely ji rychleji
> stavějí. Profíkovi tam prý na vosku nezáleží.
> Ale jak říkám prý.
>
> Mně osobně se z těžími stěnami lépe dělá, snadněji se zatavují a vzhledme k
> tomu že jsou válcované se nelámou tak snadno jako lité na válce.
>
> A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem".
> Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak
> med.
>
> Karel
>
>
>

Taky jsem slyšel pojem " zedníci vytáhli zdivo do výšky 2 patra" Jak myslíš , že to dělali. Určitě jinak, jak když kovář vytáhne sekyrku.

pepan

.............
Abych ti řekl, já o takových věcech nepřemýšlel. Mám včely za inteligentnější jak já a věřím že to zvládnou a efektivně.

Že umí používat vosk odjinud na opravu nebo stavbu plástů mám za prokázané - například divočina co staví v předjaří v mezerách po chybějících plástech je tmavá jak ostatní plásty.

Mně stačí, že se s tou mezistěnou lépe dělá mě, včely nic neříkaly a nestěžovaly si.. A pokud by simylslei že je lepší pooužít vosk z mezistěny na základy buněk a nahoru pak přidat nový bílý, tak by to určitě udělaly.

Když jsem se na nějaké vYstavěné plásty z tmavých MS díval, měl jsem ten dojem, ale mohl to být i optický klam. Na jaře se podívám s nožem v ruce.

Nebo bych jim mohl hodit mezistěnu z barevného vosku co se dělá na svíčky - to by bylo průkazné.

Karel

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domu. Pepan

Pepan,na tom nič nezmeníš, včely využívajú prebytočný vosk pri stavbe plástu na medzistene. Hrúbka dna a steny bunky by boli príliš hrubé, základ buniek na Ms je hrubý skoro 0,6 až 0,8 mm, pritom aj jednoduchým rezom zistíš, že stena vystavanej bunky je hrubá len 0,08 až 0,1 mm. Včely pri bežne používanej hrúbke Ms vytiahnu až 2/3 steny bunky z vosku a 1/3 z vlastnej produkcie. Iné je to pri voľnej stavbe.

Já zase pro změnu četl pojednání kde se uvádí, tento vosk vynášejí z úlu jako odbad neb jej neumí znovu zpracovat a ke stavbě používají jen šupiny z vlastní produkce. Tomu také věřím více. Neumím si totiž představi jak aplikují svoji technologi z produktu který jim přepracoval člověk. Jedno je jisté, život včel je stále jedno velké tajemství.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 23.12.2010 11:28:30
> ----------------------------------------
> To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak
> ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my
> při opravě rod. domu. Pepan
>
> Pepan,na tom nič nezmeníš, včely využívajú prebytočný vosk pri stavbe
> plástu na medzistene. Hrúbka dna a steny bunky by boli príliš hrubé, základ
> buniek na Ms je hrubý skoro 0,6 až 0,8 mm, pritom aj jednoduchým rezom
> zistíš, že stena vystavanej bunky je hrubá len 0,08 až 0,1 mm. Včely pri
> bežne používanej hrúbke Ms vytiahnu až 2/3 steny bunky z vosku a 1/3 z
> vlastnej produkcie. Iné je to pri voľnej stavbe.
>
>
>

Tak ani nevim,jestli bych nejaka dostal,a to bude ucast jiste o krapet vyssi,protoze byva klobaska a pivo.Nejak se mi zda,ze nasi drazi vcelari jsou imunni proti novym technologiim,ulovym sestavam,novym pomuckam.Vcelarstvi plne fotek nastavkovych ulu,ale to ne,radsi mrzacit vcely v budecaku,touzebne cekat na roj,zehrat na malo medu a drahotu cukru a na finale vrazit duvernikovi plnou moc na dotace,at ji jeste vypise! Nelibi se takovy obrazek,ze ne?No mne taky ne,ale realita je realita.A jeste dlouhou dobu asi bude.Bohuzel.(ty nepodival by ses mne na vcele,esle je tam kladeny,ja oz na to pet let nevidim).

""""""""""Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel""""

To je ta správná cesta, na to ale chybí těm nahoře inteligence. Prodej "masa" je významným podílem na zisku komerčních včelařů a při tom zavčelení nestoupá. Stačí mít o tom přehled. Kdo se jen trochu stará, tak neví co s oddělky. Z toho usuzuji, že mnoho včelařů musí mít problémy a tam někde bude i neřešená příčina.
Přeji všem hezké svátky vánoční.
Pavel

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256)

""""""""""Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel""""

To je ta správná cesta, na to ale chybí těm nahoře inteligence. Prodej "masa" je významným podílem na zisku komerčních včelařů a při tom zavčelení nestoupá. Stačí mít o tom přehled. Kdo se jen trochu stará, tak neví co s oddělky. Z toho usuzuji, že mnoho včelařů musí mít problémy a tam někde bude i neřešená příčina.
Přeji všem hezké svátky vánoční.
Pavel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Když přepisuji starou spolkovou kroniku, tak tam je každý rok (teď jsem v 60. a 70. letech) údaj o zazimovaných a v příším jaru vyzimovaných včelstvech, ztráty, procenta. Pochopitelně tam nejsou jména a příčiny, většinou jen obecné hodnocení, jaká byla zima ... O jiných úhynech nic ... Dělá se to ještě někde? Hlásí se oficiálně úhyny, ať už zimní, tak i "jiné"? Odpusťte jestli se ptám nevhod či naivně ..., ale myslím, že v rámci docela "přehledných" spolků by to šlo ... Včetně následné debaty, proč ... etc.
Jiří

Radim,myslím si, že takýto postup by bol východiskom. Peňazí na zaplatenie profesionálnych kontrolorov je dosť napr. v eurofondoch. Kontrolor by bol pri slušnom plate nezávislý. Najskôr by odobral spoločné vzorky zásob v určitej oblasti, alebo na veľkom stanovišti, potom pokračovať vylučovaním až ku zdroju. Tam už môže špecifikovať aj včelstvá, ktoré sú podľa rozboru kandidátmi na kliniku a teda na spálenie. Ostatné presypať a ponechať pôvodné matky. Kontrolor môže zlyhať /napr. korupcia, nedôslednosť a pod./, ale bolo by to jeho živobytie. Prekážkou je však nesmrteľný úradník, ktorý funguje ako gyroskop v tanku a žiadne vlny ho nemôžu vychýliť zo stoličky. Niečo naznačujú úradníci z EU, ale niekto im to musí navrhnúť v rodnej reči.

J.Matl:
Dělá se to ještě někde? Hlásí se oficiálně úhyny, ať už zimní, tak i "jiné"? Odpusťte jestli se ptám nevhod či naivně ..., ale myslím, že v rámci docela "přehledných" spolků by to šlo ... Včetně následné debaty, proč ... etc.
Jiří
----------------
Jo aby to nevypadalo, to není z mé hlavy, tohle jsem slyšel na přednášce v NASA (nějaký veterinář, jméno už nevím).

A pokud by spolky měly k něčemu být, tak si myslím, že právě pro takový způsob kolektivní obrany. To jim dává podle mě smysl, ne lobování za dotace atd.
Ono není nad expertra z jiného města. Když prostě přijde někdo cizí, tak to logicky vidí jinak než my. I to uhynulé včelstvo. :-)

Tady je právě různý pohled na úhyny. Někdo uvádí 10% jako normál. ALe pokud se někdo nesnaží šlechtit třeba na odolnost atd. tak je to podle mě neksutečně hodně a mělo by to stát za úvahu.

Jen tak mimochodem, pokud děláš takovou záslužnou práci, bylo by zajímavé z toho vytáhnout nějakou tabulku. To by asi bylo zajímavé srovnání.

Karel

Kontrolor by bol pri slušnom plate nezávislý. Najskôr by odobral spoločné vzorky zásob v určitej oblasti, alebo na veľkom stanovišti, potom pokračovať vylučovaním až ku zdroju. Tam už môže špecifikovať aj včelstvá, ktoré sú podľa rozboru kandidátmi na kliniku a teda na spálenie. Ostatné presypať a ponechať pôvodné matky. Kontrolor môže zlyhať /napr. korupcia, nedôslednosť a pod./, ale bolo by to jeho živobytie. Prekážkou je však nesmrteľný úradník, ktorý funguje ako gyroskop v tanku a žiadne vlny ho nemôžu vychýliť zo stoličky. Niečo naznačujú úradníci z EU,
--------------------

Ježíši, o kolika penězích se stady bavímne. Dvačerství skoro důchodci na okres. Při stávajícím desátku ze včelstva by stačilo přesunout tyto finance.
Nehledě na zprávy z našeho tisku - tady se pokud nemáte z bývalé gubernie někdo blbě prokecal když chtěl vygradovat každoročně jednu miliardu pro jednu zkušenou stranu z jednoho fondu - zrovna myslím že životního prostředí.

U nás je spíše problém, že tohle je formálně státním úředníkům nahlašováno že zajišťuje ČSV. Takže proč by se o tom vůbec jednalo. A taky si spousta důvěrníků a funkcionářů mnyslí, že to mají v "paži". A možná to i někde místěn funguje, ale to budou spíše světlé vyjímky. Já neslyšel, že důvěrník systematicky chodil koukat jak včelař prohlíží včely, nebo zjara chodil počítat přeživší.

Karel

Opravuji své dyslektické překlepy - sorry, ale nerad bych zasel mezinárodní bratrovražedný konflikt :-)

Nehledě na zprávy z našeho tisku - tady se, pokud nemáte zprávy z bývalé gubernie, někdo blbě prokecal když chtěl vygradovat každoročně jednu miliardu pro jednu zkušenou stranu z jednoho fondu - zrovna myslím že životního prostředí.

Dobrý den zajímaloby mě jak se dá zbavit srnek... ožírají nám na zahradě borovice?? prosil bych o radu odborníky ;) děkuji

Lesníci mají postřik který zvěř odpuzuje

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nat?lie <natikag1/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Evidence ZO - nejnov?j? verze
> Datum: 23.12.2010 17:38:29
> ----------------------------------------
> Dobrý den zajímaloby mě jak se dá zbavit srnek... ožírají nám na zahradě
> borovice?? prosil bych o radu odborníky ;) děkuji
>
>
>

At se komu libi nebo ne,hlavni pricinou sireni moru je ten fakt,ze ho vcelari nepoznaji.Od zaslouzile generace vcelaru slysim co chvilku,ze mor tady byl vzdy,padly vcely,vymetly se a dal se do ulu roj a jelo se dal....Ve stejnem ulu az dodnes.Tak to bohuzel je.Takze dalsi cesta by byla presvedcit vcelare ke vzdelavani a hlavne ke zmene mysleni.Mor se objevuje jak pozar v lese,silna vcelstva si dokazi na podzim nanosit tolik spor v zasobach z nemocneho vcelstva,ze jsou na jare rovnou klinicky pozitivni.A vetsinou jako by to tusila,projevi enormni snahu se vyrojit,pryc od nakazy.(vlastni pozorovani).A pokud se jim to povede,je mor o par km dal,pokud ne a vcelar nic nepozna,stane se nemocne vcelstvo tercem loupeze na podzim,tak ze se posune zase dal.Zde by mnelo zastoupit vcelare plosne vysetreni meli k odhaleni ohnisek a vcasne likvidaci.Jina cesta neni.P

Pane Pazderko, nikde jsem nenadával na normu. Jde jen o to abych věděl co kupuji. Když si jdete koupit boty tak tam máte aspoň uvedenou velikost. Určité údaje, které mi přiblíží to co kupuji jsou podle mne nutné. Nakonec v plné míře platí: jaký pán, taký krám. A kdo to v konečné fázi odnese. No přece ti co věří v to co je napsáno na kusu látky co vlaje nad hradem.

J.P.

Kde jsi o četl? Stavba probíhá podle teploty. Nad určitou teplotu materiálu probíhá, pod určitou teplotou materiálu se vnímá voskový přebytek, který není součástí hotové stavby, jako odpad. Jednou jsem rozšiřoval a do večera se ochladilo natolik, že z vytočených plástů co napadaly zbytky na dno, ucpaly a udusily včely. Nešlo o mnoho včelstev, ale mne to donutilo se dívat před jarním rozšiřování na předpověďi počasí._gp_

Včelaři jsou i tací, co hodí v podletí víčka do nástavku nad včelstvo a včelstvo je zpracuje tak, že vytáhne nejbližší buňky. Po týdnu nebo podle přestavovací aktivity je po víčkách utrum. _gp_

...........
(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207)
(49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49265)
Já zase pro změnu četl pojednání kde se uvádí, tento vosk vynášejí z úlu jako odbad neb jej neumí znovu zpracovat a ke stavbě používají jen šupiny z vlastní produkce. Tomu také věřím více. Neumím si totiž představi jak aplikují svoji technologi z produktu který jim přepracoval člověk. Jedno je jisté, život včel je stále jedno velké tajemství.

pepan

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 12. 2010
Tak to po prodejci vyžadujte. Kdykoli jsem kupoval nebo měnil mezistěny, ty údaje tam na štítku na balících byly.

_gp_
..........
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249)
Pane Pazderko, nikde jsem nenadával na normu. Jde jen o to abych věděl co kupuji. Když si jdete koupit boty tak tam máte aspoň uvedenou velikost. Určité údaje, které mi přiblíží to co kupuji jsou podle mne nutné. Nakonec v plné míře platí: jaký pán, taký krám. A kdo to v konečné fázi odnese. No přece ti co věří v to co je napsáno na kusu látky co vlaje nad hradem.

J.P.

Dobrý večer.
Jde o to , jak jsou borovice velké a k jakému účelu slouží.
Pokud jsou tak do 1,5 metru a NEsluží jen k ozdobě, mohou se ošetřit nátěrem - např. aversol, noponit, morsuvin apod.
Tyto nátěry se používají jako ochrana mladých kultur proti okusu zvěří, jsou neomyvatelé a odolné povětrnosti!!

Předpokládám však, že borovičky na zahradě plní spíše estetickou funkci, proto bych doporučil spíše zapachování. Nejlevnější řešení je rozvěšení pytlíčků s vlasy /staré silonové punčochy s lidskými vlasy/. Zapachování okolí zahrady.
Pokud máte dost prostředků, dají se zakoupit různé prostředky na bázi lidskéhu pachu - např. HUKINOL a jemu podobné. Tyto se mohou aplikovat na různé hadry, stavební pěnu na kolíku apod. Nebo se v lesnických eschopech dají sehnat pachové prostředky na bázi pěny. Ale je to o penězích.
Osobně bych vzkoušel ty vlasy, ale třeba pamatovat, že účinnost se snižuje a je třeba občas vlasy vyměnit /cca 3týdny/
S pozdravem Zdenek

Nejak diskusia viazne, veď od včera večera na na stránke neobjavil ani jeden príspevok. Ponúkam Vám na odľahčenie mozgovýchzávitov, kratučký záber z úľa, v ktorom mravec čierny Formica niger odnáša z podložky mŕtveho klieštika.

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Kecáte!! Vy jeětě ke své výrobě kupujete, nebo vyměňujete v obchodě??

J.P.

Já se zařizuji postupně.
http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442#
Válce mám k dispozici teprve čtvrtou zimní včelařskou sezonu. Před tím byly docela velké klasické voskové výměny. Takže pěkné Vánoce._gp_
.....
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)
Kecáte!! Vy jeětě ke své výrobě kupujete, nebo vyměňujete v obchodě??

J.P.

Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi
bojovat.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 24, 2010 2:35 PM
Subject: Varroa destruktor a mravec


Nejak diskusia viazne, veď od včera večera na na stránke neobjavil ani
jeden príspevok. Ponúkam Vám na odľahčenie mozgovýchzávitov, kratučký záber
z úľa, v ktorom mravec čierny Formica niger odnáša z podložky mŕtveho
klieštika.

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

V případě domácí výroby mezistěn jak se řeší dezinfekce? Je nějaký menší autokláv?

Okus na zahradě jsem vyřešil senem za zahradou. Zvěř má hlad tak se stahuje blíž k lidem, kde má zdroj potravy a když má možnost zůstat dál od lidí tak toho využije.

V případě domácí výroby mezistěn je nakaženo buď všechno, vosk, úly, plásty atd nebo nic. Desinfekce je v obojím případě zbytečná.
Podezřívám desinfekci vosku v autoklávech za jednu z příčin zhoršení kvality vosku prodávaných mezistěn.

Placené prohlížítele už máme, přece veterináře ti jsou profi a poloprofi jsou prohlížítelé z řad ČSV. Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat. Zajímalo by mě co by navrhly za změny členové konference, aby měly veterináři možnost v některých případech rozhodnout a zakročit. Je potřeba stanovit jasná pravidla která musí počítat s různými možnostmi vývoje situace. Momentálně je stav založen na solidnosti včelaře kterého se to vždy dotkne.

Placené prohlížítele už máme, přece veterináře ti jsou profi a poloprofi jsou prohlížítelé z řad ČSV. Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat. Zajímalo by mě co by navrhly za změny členové konference, aby měly veterináři možnost v některých případech rozhodnout a zakročit. Je potřeba stanovit jasná pravidla která musí počítat s různými možnostmi vývoje situace. Momentálně je stav založen na solidnosti včelaře kterého se to vždy dotkne.
---------------
právě že máme to co máme. poloprofi :-)

Kvalifikovaný inspektor by měl svůj rajon, kde by v sezoně prošel všechna stanoviště nejméně jednou za tři roky. Někde by dal štempl na tři roky, jinde by chodil za rok či častěji. A měl by pravomoce ukládat opatření k péči o včely.

V podtstatě by se jednalo o to, zda je zde klinický mor v pokročilém stádiu , nebo včelstva kolabující na VD. A měly by se k němu sbíhat informace o nových či nehlášených stanovištích.

A kvalifikace by asi nebyly dva víkendy v NASA, ale trochu víc a univerzálnějšího vzdělání. Něco na veterině v Brně, ale asi trvalé vzdělávání - co by jinak dělal v zimě. :-)

No a CSV by si oddechla a mohla věnovat spolkové činnosti.

Karel

Podobně ne-li stejně, jako ve svazovém Včelpu. Není to nic ani v malých podmínkách nepřekonatelného._gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283)
V případě domácí výroby mezistěn jak se řeší dezinfekce? Je nějaký menší autokláv?

Můžete mne poučit, jak se můžu míň férově vyhnout likvidaci a dál šířit mor? O jakých předpisech to tu píšete? Pokud je mi známo. Inspektor SVS je s pravomocí ihned nad každým včelařem a spolkem v této republice, pokud takový včelař nespolupracuje nebo hůř, se vyhýbá řízení, je doufám považován automaticky za šířitele nebezpečných nemocí. Děkuji._gp_
.......
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276)

Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat.

Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou.

Bohužel, nevím jak probíhá dezinfekce vosku ve Včelpu. Já mezištěny beru ze Stražiska a ti to dělají zahřátím na 112 stupňů plus kyselina, aspoň to tak prezentují. A v domácí výrobě určitě jsou přednosti minimálně pro bio chovy a nebo pro toho kdo chce dělat plástečkový med a pro lepší stavbu chce použít mezistěnku a na její výrobu potřebuje ničím nezatížený panenský vosk. Tento druh mezištěny se jednoduše koupit nedá. Mě je také líto dávat vosk z panenských plástů na běžnou výměnu, takže ho skladuji.

Domácí výroba mezistěn podle mně znamená to, že lis mám doma a vyrábím mezistěny jen ze svého vosku a jen pro sebe.
Takže logicky na mezistěny vyberu nejlepší vosk, z víček, z likvidace světlejších plástů, z slunečního tavidla...
Nenapadá mně vůbec nic, čemu by desinfekce vosku v takovém případě pomohla.
Pokud mám více stanovišť a na některém objeveny spory moru, tak logicky má to stanoviště oddělené hospodářství a z tohoto stanoviště vosk na mezistěny nepoužívám.
Pokud to nevím, že na stanovišti jsou spory, ne li dokonce klinika, tak stejně průměrný včelař plásty mezi stanovišti všelijak točí, převáží roje a oddělky, používá stejné pomůcky atd, takže podstatný infekční tlak na ostatní stanoviště by byl i při desinfikování vosku.

"Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou."

Já se zas obávám případu, kdy se v měli v zimě najdou nějaké spory, následná prohlídka v březnu, dubnu či začátku května objeví půl plástu uhynulého plodu přes ochlazení a opuštění toho plodu včelami plus najde mezerovitý plod, který bývá skoro všude plus to budou starší úly a "klinika" a hranice z úlů a plástů je tady.

V rámci jednoho chovu ta dezinfekce může dostat úlevu, ale myslím si, že z dlouhodobého pohledu jednou za pár let preventivně by to škodit kvalitě nemuselo.

Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno.

"Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno."

Souhlas.
Tak snad jedině zbývá popřát, když už někdo měl smůlu a objevil se u něho mor či podezření na mor, tak aby měl zároveň štěstí na lidi, kteří uvedené dodržují.

Netrvrdim,ze stary ul automaticky znamena,ze je plny moru.U mne paleni odnesly 3,2 a 1 rok stare uly,ctvrte mednikove nastavky sotva par tydnu stare,vyrabel jsem si je koncem zimy.Spis mne ted zajimaji zpusoby jakym se mor siri.1.urcite loupez,2.roje,3.pomucky nebo uly mezi stanovisti.4.krmeni medem odjinud(nepravdepodobne).Jak si ale vysvetlit,ze mor se objevi v uplne ciste oblasti,kde nikdy nebyl,nikdo nic nepresunoval,atd.Zazrak?Nebo jenom nekde tise spal a cekal na impulz,ktery ho vzbudil?Co ho vubec aktivuje?Co Vy na to?

Neznám detaily z oblasti ze které jste Josefe takže těžko posoudit. Takže půjde jen o můj nepodložený názor. Takže mohlo jít o roj, ten než něco najde tak letí i deset km a šlo třeba o roj který doletěl i rok nebo i víc před zjištěním moru u včelařů. A pak bych měl spíš už v záloze lidský faktor a to dovoz nakaženého včelstva, ale neznám situaci tak nesoudím. A nebo neopatrný zákazník s medem. Byl jsem pracovně u zákazníků, paní přijela domů a dovezla si čtyř litrovou láhev medu, ta ji venku na vjezdu vyklouzla a rozbyla se a v době bez snůšky si určitě každý dovede představit co tam bylo do desíti minut včel. A lítaly tam prý ještě i druhý den. A i taková neopatrnost může být zdrojem nákazy jestliže byl mor v medu. Takže příčiny vzniku nových ohnisek jsou různé a smysl zabývat se zjištěním odkud jsou má pouze v případě že jdou dohledat např. roje, dovoz nakažených včel, ale třeba i kočovník který v zimní měly nemá nic nakočuje na řepku kde při snůšce si donesou včely nějakou tu sporu od někoho z místních, kteří to mají jinak pod kontrolou a kočovník popojede na další snůšku a o tom, že veze už i něco navíc ještě nemá tušení protože to zjistí až s dalším vyšetření měli v zimě. A tak rozveze mor do dalších katastrů, včetně svého zimního stanoviště a v ten moment se z jinak slušného člověka stává v očích některých lump který šíří nákazu. Proto bych nikoho z něčeho takového si nedovolil obvinit. A upřednostňuji plošné vyšetření aby byly pravidla pro všechny stejná.

Zdravím vás všechny ,posílám z Bosny pozdrav ,s přáním hezkých Vánoc :)
Nevíte jak nejlépe připravit "Jenter " aparátek ,aby matka mohla bez problému klásti vejce? Když se tam dá , matka tam jde i včelky ,ale neklade vejce .Myslela jsem jestli se to nemá potřít medem ,nebo cukrovým roztokem či voskem? A jak se tyto aparátky (obyčejné) teď pohybujou v čechách? Jsem začátečník a trochu v tom plavu :)Děkuji Magdalena .....

Pani Magda, ja osobne Jenterov JR) rámik pri chove matiek nepoužívam, ale radou pomôžem.
Tento problém sa vyskytuje u všetkých systémov, hlavne vtedy, ak sa chov robí v období po prirodzenom rozmnožovaní včelstiev, koniec rojovej nálady. Ja je vkladám do izolátora (podobné rozmery ako JR) miesto buniek z umelej hmoty panenský plást a taktiež sa mi stalo, že M nepoložila ani jedno vajíčko.

Preto pre začatím chovu matiek, treba vložiť JR do včelstva s naplnenými bunkami cukrového roztoku, ktorý včely vylížu a bunky potiahnu propolisovým filmom. Až po 2-4 dňoch umiestnime do JR pod materskú mriežku plodujúcu matku a JR vložíme medzi plodové plásty. Postupne sa k M presťahujú včely, ktoré začnú M výdatne kŕmiť a M začne klásť vajíčka.
Prvé larvičky odoberajte o 36 hodín od ich vyliahnutia z vajíčka.
Čas chovu začnite najskôr 10.5 (máj-květen)

Jenterovu klícku mám a od prvního pokusu bez problému a nic jsem nepotíral. Jen jsem ji vložil ráno na vyčištění do včelstva, večer do ní vpustil matku a do rána je zakladeno. Ale mám originál výrobu Karl Jenter, vyděl jsem totiž i od jiného výrobce a tu bych si nekoupil, protože ty buňky do kterých měla matka klást mi připadly malé, ale co to bylo za výrobce nevím nezaujalo mě to. Jenterova klícka mi umožňuje rychlejší a přesnější odhad stáří larviček, ale jinak na kvalitu vývoje matek a kvalitu matek to vliv nemá. A cena přesně nevím, ale originál je do čtyř tisíc a ta druhá o které jsem psal byla do dvou tisíc. Ale pokud máte na včely trochu času a nemáte jich moc tak obyčejná přelarvovací lžička a pár misek poslouží stejně. Protože já nemám ten čas v době kdy to potřebuji tak jsem si ji pořídil, jinak bych do toho za ty peníze nešel. Přeji pěkné vánoce.

Josef, to čo Ste si všimli, skutočne existuje, MVP sa veľakrát zo známych výskytov objaví bez toho, aby sme našli miesto, odkiaľ sa mor rozšíri. Je to ako vis major, proste je!
Ja som na tomto portáli už asi dvakrát popísal skúsenosti s prípadom, ktorý som osobne prežil (výskyt moru na otcovej včelnici). Včelnicu sme zlikvidovali ohňom, ale ani predtým a ani potom v dedine nebol zaznamenaný výskyt MVP.

Opisoval som aj prípad z Maďarska, kde včelnica s vyše 200 včelstvami ľahla popolom a pritom, včelár včeláril asi 4 roky v nových úľoch, na novom diele (aspoň on osobne nám svoju včelnicu takto predstavil). Ani nové úle a nové dielo nezabránili, aby včelnicu ovládol MVP.
Možno to nájdete na vlákne, ak budete trpezlivý pri vyhľadávaní.

"Čas chovu začnite najskôr 10.5 (máj-květen)"

V Bosně bude počasí na jaře asi podstatně rychlejší než u nás, nejméně o měsíc.
10 května je u nás doba, kdy třešně jsou v plném květu, případně kdy jsou až z poloviny už odkvetlé.

Nevím jak v Bosně nebo jinde v ČR a SK, ale na moravě na hané začínám s chovem matek po dvacátém dubnu/aprílu protože u nás řepka kvete kolem prvního května/máje a desátého už mám nadělané oddělky jako protirojové opatření a potřebuji aspoň matečníky nebo mladé matky.

Ještě doplněk kdy začít s chovem matek bez ohledu na oblast. S chovem začít hned jak se u včel začne projevovat rozmnožovací pud a to je základením prvních trubčích buněk. Protože tak asi za čtrnáct dní po tom zakládají včely matečníky a chtějí se začít rojit.

Ve sve podstate muzou vzniknout dle platne legislativy dva extremy. Jeden pri presypavani klinicky nemocnych vcelstev na mezisteny, se nenajde klinika a vcely ohrozuji dale okoli,pritom by mely byt, co nejdrive utraceny a zdroj nakazy odstranen .Druhy extrem je, ze neni problem, aby veterina nasla uhynuly plod, nebo ted uz staci i mezerovity plod po predchozim nalezu moru z meli a nikde se nepise, jestli je potvrzujici laboratorni rozbor s nalezem 10 na druhou cina treti- definice je ,,pozitivni vyledek,, na spory moru jakozto potvrzeni nakazy a vcely jdou do ohne.

P.

Páni Radim a Aleš, možno máte pravdu, aj ja začínam s chovom oveľa skôr, ale skutočne úspešný chov matiek je až v čase, keď začína vo včelstvách rojová nálada. Tých matiek až tak veľa nebudú potrebovať, pretože cítim, že svoje včelárenie len rozbiehajú, takže sa určite zlepšia vo všetkých parametroch. Svoje možnosti v rôznych častiach Európy, si každý prispôsobuje danému stavu, takže ja v tom chybu nevidím. Určite si chov priatelia v Bosne prispôsobia svojim možnostiam. Nech im im darí.

já jsem chtěl jen říct, že v Bosně bude to počasí prostě o nějakou dobu, neodvažuji se říct jakou, dřív. A že nemá smysl dávat rady k nějakému datu natvrdo, protože v Bosně k tomu datu už bude určitě pozdě. Když už teda nějaké rady, tak asi nejlépe bude je vázat na rozkvět nějaké rostliny, třeba té třešně.

Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Abstraktní

Přestože celkově populací opylovačů klesly za posledních pár dekád, včela medonosná (Apis mellifera) nemoc, má Colony Collapse Disorder (CCD), způsobené velkým problémem v zemědělském společenství. Mezi patogeny včelí med, RNA viry se objevují jako vážnou hrozbu a jsou podezřelé jako hlavní přispěvatelé do CCD. Nedávné odhalení těchto virových druhů čmeláků naznačuje možné širší otázky životního prostředí šíření těchto virů s možností širší dopad. Je proto důležité studovat ekologii a epidemiologii těchto virů v blanokřídlého opylovači společenství jako celek. Studovali jsme virové distribuce v včel, v jejich pyl zatížení, a jiné non-Apis blanokřídlého opylovačů shromážděné z kvetoucí rostliny v Pensylvánii, New Yorku, a Illinois ve Spojených státech. Viry ve vzorcích byly detekovány pomocí reverzní transkriptázy-PCR a potvrzena sekvenováním. Poprvé jsme se zpráva molekulární detekce picorna-jako viry RNA (deformovaná křídla virus, virus sacbrood a černá dáma buněk vir) v pylu pelety získané přímo od létavkám. Pyl pelety z několika neinfikovaných létavkám byly zjištěny s virem, což naznačuje, že pyl se může skrývat viry. Viry v pylu a medu uloženy v úlu bylo prokázáno, že je nakažlivý, s královnou stávat se nakažený, a kterým se infikovaných vajec po těchto virus-kontaminované potraviny dostaly k Virus-free kolonie. Tyto viry byly zjištěny v jedenácti dalších non-Apis blanokřídlého druh, zasahující od mnoha samotářských včel na čmeláky a vosy. Toto zjištění dále rozšiřuje spektrum hostitelů viru, a naznačuje tak možný hlubší dopad na zdraví našeho ekosystému. Fylogenetické analýzy podporují, že tyto viry jsou volně šíří mezi opylovači přes květ pyl sám. Zejména v případech, kdy včelínů včel postižených CCD chovat včely s izraelským akutní virové paralýza (IAPV), v blízkosti non-Apis blanokřídlého opylovačů také měl IAPV, zatímco ti, u včelínů bez IAPV ne. V omezení skleníkových pokusech, IAPV odstěhoval se z nakažených včel na čmeláky a od infikovaných čmeláků pro včely do týdne, které prokazují, že viry se mohou přenášet z jednoho druhu na jiný. Tato studie přispívá k našemu současnému chápání viru epidemiologie a mohou pomoci vysvětlit včelí nemocí a opylovačů poklesu populace obecně.

Spekulantskej příteli.
No takže řešení pro SVS na vykuky máte sám mezi svými řádky napsaný. Tj. Chodit v krátkých pravidelných úředních interalech na lov podezřelých včelařů resp. vzorků a monitorovat ho a znovu - monitorovat ho. Ono se to jednou přeci najde. Pokud jde ovšem opravdu o problém s morem a nejde o nějakou nemoc nebo postižení z existence souseda.

Tak dobrý je málokdo aby zakamufloval mor. Jinak prvotní rozpoznávací test pro mor je test na peroxidázu, která se dá udělat v terénu. Takže pokud nezašumí podezřelá larva, je to z 95% potvrzení kliniky a to také může mít za následek okamžitá prvotní opatření SVS. Tedy jestli jsou inspektoři schopni provést takový terénní test a vypsat v takových mimořádně včelařsky odolných případech protokol na místě. _gp_

...........

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291)Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy.

Už při rozebírání problematiky krmení a výživy čmeláčích samiček se takové infikace viry potvrdila. Otom by mohl p. Krieg psát spousty učenejch slov, ale moc nepíše. Asi vím proč, ale to proto, že to nakonec nemá s tímto tématem moc společného, protože jde o něco jiného než zdraví včelovitých._gp_
..........
jiří (178.23.218.51) --- 25. 12. 2010
nemoce překlad
Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

Ale já vím očem píšu. Nebo si myslíte že problémy jsou jen někde? (např. na JM?)_gp_
.............
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313)
Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

A Vaše zkušenosti z praxe kolem moru odkud jste jsou jaké? Ptám se čistě technicky ze zvědavosti.

Nic jiného se tu už ani neřeší. Opatření kvůli moru zmrazilo kočování, stížily se svou složitostí odběry vzorků měli, snížily se rapidně celkově stavy včelstev v okolí, stále jsme pod monitoringem a stále přes to jsou tu nové a nové problémy. Pokud chcete něco změnit svým vyptáváním okolo moru, zkuste si včelařit v takovém prostředí a tak rychle se dostanete do kleští, až Vám ty omezení budou lézt krkem ven i s Vaší praxí dohromady._gp_

..........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316)

A Vaše zkušenosti z praxe kolem moru odkud jste jsou jaké? Ptám se čistě technicky ze zvědavosti.

Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

Tady při těchto radách přes půl republiky či již Evropy, důležité uvádět signální rostliny které nám dávají přehled kde a v jakém stavu je právě vývoj přírody.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Op?t bych poprosila o radu
> Datum: 25.12.2010 19:05:35
> ----------------------------------------
> Nevím jak v Bosně nebo jinde v ČR a SK, ale na       moravě na hané začínám s
> chovem matek po dvacátém dubnu/aprílu protože u nás řepka kvete kolem
> prvního května/máje a desátého už mám nadělané oddělky jako protirojové
> opatření a potřebuji aspoň matečníky nebo mladé matky.       
>
>
>

Já bych řekl, že přemetení na mezistěny snad musí dobrý prohlížitel poznat, spolehlivě minimálně takových 14 dnů potom a určité příznaky, proti běžnému přidávání mezistěn, ještě takový měsíc potom. Likvidace kliniky beze stop je možná jen když je klinika v malém počtu včelstev a v nich jen na malém počtu plástů, jinak prostě včelař nemá plásty a hlavně má ty včelstva nápadně slabá. Včely zrušit a spojit dvě, tři slabá v jedno silné taky nemůže, protože najednou v produkčním období proti jaru nebo poslední kontrole má úbytek včelstev, zatímco v produkčním období by měl být spíš přírůstek skrz oddělky. Pokud není pro včely zvlášť nepříznivé počasí, na které by se včelař mohl vymluvit, jako tady na severní Moravě druhá polovina května a červen. Taky pokud je stanoviště zamořené morem, předpokládám,že je pro včelaře mnohem obtížnější zajistit, aby vytvořené oddělky vůbec přežily a matky v nich se zdárně oplodnily a rozkladly.
Jediné problémové období tedy vidím takových cca 1 - 2 měsíce, kdy na stanovišti se silnými včelstvy mor teprve propuká, včely jsou dost silné a včelař má hodně prázdných zakladených plástů, takže může kliniku ze včel vybrat a zničit a nikdo nic nepozná. Později by to už mělo jít na včelách poznat a ještě později a dlouhodobě stanoviště akorát požírá peníze za náklady na ošetřování navíc, cukr na zimu a podobně ale zpátky nic nevrací nebo vrací v medu a jiných produktech jen minimálně. Takže je už v zájmu samotného včelaře něco s tím udělat.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je Rumusko, Turecko, Kypr a podobně.
Argument, že dříve u nás bylo včelstev více a moru méně, taky neobstojí, protože se změnil charakter zavčelení. Dříve byly včely rozmístěny podstatně stejnoměrněji, protože bylo podstatně víc včelařů a menší průměrný počet včelstev na stanovišti, takže zavčelení bylo stejnoměrnější spíš po 2 - 4 - 6 včelstvech. Dříve při tehdejších výkupních cenách produkce z takových 6 - 12 včelstev bylo podstatným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Taky ošetřování 6 - 12 včelstev dříve znamenalo podstatně vyšší spotřebu práce. A mnohým včelařů to takhle stačilo, protože v lepších podmínkách mohli mít těch 6 - 12 včelstev pohromadě ve včelíně u baráku na své zahradě, pro vyšší počet včelstev by už museli se včelami někde do lesa.
Dneska 6 - 12 včelstev není z hlediska přínosu do rodinného rozpočtu ani z hlediska spotřebovaného času na obsluhu nic. Na stejnou úroveň jako kdysi při těch 6 - 12 včelstev v zadovácích se dnes dostanou včelaři, pokud chovají v nástavcích takových 15 - 30 včelstev nebo možná ještě víc. Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

"A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha."

A kočování u dnešních nástavkových úlů je mnohem snažší, takže rozšířenější než kdysi, stačí mít přívěsný vozík za auto.

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme.

(e-mailem) --- 26. 12. 2010
sváteční povídání

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nevím sice, komu odepisuji, možná Vás překvapím, ale já je čtu, jakkoli také spíše straním často stručnosti. Ale někdy je dobrá i širší a kontexty v úvahu beroucí výpověď. Takhle konference je ostatně v rámci jistých, čitelných a komunitou většinou respektovaných pravidel svobodné medium. Jak pro pisatele, tak pro čtenáře ...
Tož vše dobré ...
Jiří

>Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? <
------------------------------------------------------------
A on Vás k tomu "milý" anonyme někdo nutí? Nečtěte to.
JK

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme
---------------------
Důležité je přečíst první a poslední větu. To mezi tím je jen vata, hlavně kvůli honorářům. Takže není rozdílu mezi příspěvky o dvou větách nebo pěti odstavcích.

Takže příteli, je třeba se řídit touto starou moudrostí, nebo mačkat tlačítko DĚLEJTE, či se věnovat něčemu užitečnějšímu, než sledování této konference.
Což takhle stloukat rámky?

:-)

Karel

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je...
-----
Nikdo nedal odpověď na otázku, jestli je moru více než dřív, či se o něm více ví. Vyšší gramotnost včelařů, diagnostika z měli atd.

Pochybuji, že někdo má statistiku výskytu za celou ČR padesát let nazpátek. SVS která by to snad měla mít v merku má problém s aktuální situací. Viz občas ty mapky které zvěřejňuje, ty vysvětlují vše. Tedy tu chaotickou situaci.

Například když tady u nás plály vatry tak podle jejich map jsme byli v celém kraji bez moru.
:-)

Karel

Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_

............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319)

Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

Na Vašem Prostějovsku. Bylo nalezeno po Vaší likvidaci stanoviště na té řepce ohnisko nákazy? Kolik Vás stála a za co přesně spalovna?_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318)
Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

"Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"

No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh. Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)

Jako ohnisko nákazy tehdy veterinář neoficiálně označil místního kočovníka. Tehdy se mor u kočovníků z měli nevyšetřoval a veterinář tenkrát to ohnisko usoudil podle stupně napadení, kdy našel kliniku v pokročilém stadiu u všech včelstev co měl ten včelař ve voze. A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu. On je ten včelař trošku slepýš, když chce něco přečíst tak na to nevidí, protože nemá dost dlouhé ruce. Takže nějaký mor prostě neviděl, je to sice hloupé ale tak to bylo. Kolik mě stala spalovna už přesně nevím, ale neměl jsem toho moc takže to bylo v řadu několika tisíců. Nějaká finanční újma mě netrápí dostal jsem náhradu tak tu přímo moji událost s morem neřeším. Udělal jsem si úly nové a začal včelařit jinde. Ale začal jsem potom chodit po prohlídkách na kliniku nejdřív na okr. Pv teď na okr. Pr a jak léta běží tak v tom vidím nekonečný příběh na jednom konci jste a než se to vyřeší už je tu další kandidát. Takže toho vidím víc než jen omezený rozhled v mezi mého bývalého stanoviště a nemá to konec. Dnes třebaže nejsem v pásmu a mohl bych teoreticky začít kočovat, tak si to nedovolím, protože ohnisek je na okrese dost a i na okraji pásma si nemyslím, že je bezpečno.

Mor chytnout na řepce mne nějak z podstaty problematiky nesedí. Máme tu také řepku, ale když začne, je velmi malá slídivost.

Byl ten pozitivní vůz poblíž i během průběhu podletí, doplňování zásob a zimování ještě před řepkou? Pokud tu byl přesun, od někud na tu řepku, nepropukl mor během dvou let i z míst odkud jste dojel?

Další velmi nebezpečnou možnost si neberte osobně, ale stává se to prostě často. Vím, že někdy pravda bolí a včelaři nechtě zarážejí hřebíky do rakví svých včel, ale neměl jste tendence dávat svůj med nebo nějaké medové zbytky do zimních zásob?_gp_

.........
A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu.

Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl. A včely kde jsem je měl před tím než jsem se stěhoval jsem získal od včelaře ze stejné obce. A mor tam dodnes nebyl zaznamenán, to vím přesně, protože jsem se tam se včelami vrátil.

Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp_
.........
R.Polášek:
Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Měl jste smůlu asi v tom, že jste s tím nedostatkem medu a s tím krmením narušil chronologii ukládání spor. Mám protimorovou teorii, že mor chytne od ohniska hlavně ten, co v podletí hodně krmí. Takže ponechávám docela hodně medu v medných plástech včelám při posledním vybírání. Nejsem tak krkoun a příští rok si zbytek s řepkou vezmu a do slídění si znovu udělají medný pevný základ v díle pro další zimu. To určitě u Vás tak neprobíhalo. Myslím si, že neřešený medný deficit vznikl už při samotném převozu včelstev na nové stanoviště. I převoz včelstev stojí totiž včelstvo nějaký med._gp_

.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319) (49329) (49331) (49332)
Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl.

Včelstva jsem si dovezl nějak koncem srpna a ten dotyčný moru si všimli v následujícím roce na začátku řepky když tam měl pomocníka, který mu pomáhal převěšovat do medníku a který si toho všiml a tak zavolali veterináře no a ten to prohlídl a vzal podezřelé vzorky. Ve stejný den prohlídl včelstva i u mne a nenašel nic. Ten vůz se pak pálil ke konci června posunuli ho ještě asi tak o kilometr dál a já jsem první kliniku našel o měsíc později. Je to oblast kde kromě řepky není jiná snůška, takže po řepce vždy slídivost. A zásoby včelám, i tehdy, nechávám všechny co jsou v plodišti. Mám zásadu, že plodiště patří včelám. Takže ve kterém mezičase donesly spory za ten necelý rok včetně zimy je už záhada.

Všechno je to o tom jak včelaříme a jaké zařízení a metody používáme. Na včelíně mám zavěšené chovné kufry ani jeden mi včely nevykradly. Jak zkoušíme vychovat kvalitní matky jsem popsal na webu. Když si jeden včelař kufr odvezl , tak proč mu ho včely vykradly? Takže se matka neoplodnila. V takovém prostředí se čité včelstvo rychle zamoří. Tyto praktické zkušenosti i další jsou k nezaplacení.
B.V.

Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 26.12.2010 18:27:02
> ----------------------------------------
> "Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé
> nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.
>
> Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než
> stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových
> oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani
> nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými
> stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly,
> které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"
>
> No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se
> včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě
> na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují
> později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích
> nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba
> zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že
> mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než
> včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh.
> Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří
> infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je
> podstatně závažnější.
>
> Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň
> základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o
> rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
> Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později
> možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)
>
>
>

Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil. Nyní Vám předložím to co je na mezistěnách dvou výrobců - foto je na http://img840.imageshack.us/i/dsc03287t.jpg/ . Můžete mi , prosím sdělit co jste z údajů na štíku a razítcích vyčetl.

J.P.

"Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp"

Tady nejde o žádné svalování problémů. Tady jde o to, že podle matematiky, zákonů, podle kterých se šíří infekce, logiky atd stanoviště velkého včelaře, případně ještě kočujícícho napadené morem znamená mnohem větší problém než stanoviště končícího včelaře kdesi v zapadlém koutu zahrady s pár včelstvy.
Ono taky zapálená sirka a hozená hořící na zem do listí často i tak uhasne a les nezapálí. I když to nedoporučuji zkoušet. Zapálená pochodeň hozená do listí uhasne sama od sebe jen málokdy.
Prázdné neuzavřené morem zamořené úly jsou zdrojem nějakého většího infekčního tlaku jen v době velké slídívosti v podletí. Jindy do takových úlů včely nelétají, pokud se pominou zalétnusé samovolně usazené roje.

Potom rozdíl mezi produkčním a končícím včelařem je ten, že včely končícího včelaře bývají v mizerném stavu, mají často několikaleté matky z nějakých nouzových matečníků, jsou slabé, mají málo zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, moc toho na vyloupení není a loupež je tak krátká, třeba jen 1 - 2 denní.
Včely produkčního včelaře jsou silné a mívají spoustu zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, jsou tyto zásoby i intenzívní loupeží loupeny třeba i týden a zapojí se do nich tak mnohem víc včelstev. Dokonce může probíhat přenos moru i opačným směrem, kdy včelstvo je zamořeno nebo má dokonce začínající kliniku, ale jinak je ještě silné a tak vylupuje slabší včelstva v okolí a zanáší tam spory moru. A krátké slabší několikadenní slídění po slabých včelstvech v okolí se dá vyvolat prakticky kdykoliv po snůšce, třeba i z řepky v květnu. Stačí, když se silnému včelstvu vezmou plásty s medem a místo nic se dají blízko plodu prázdné plásty. Pokud zrovna v té době není žádná snůška, včely začnou slídit....
Ono stačí i v době rozjeté medovicové snůšky, když pár dnů intenzívních dešťů spláchne producenty a potom prvních pár dnů pěkného počasí není medovice ani nějaké větší množství květů a slídění je rozjeto. A včelař nemusí přitom se včelami dělat vůbec nic, ani se na stanovišti nemusí objevit.

"Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej."

Jestli toje na mně,
Já příspěvky píšu z jedné vody, nijak neupravuji. Ne všichni uvažují stejně, kdo uvažuje jinak, tak to pro něho může být nepřehledné.
To, k čemu se vyjadřuji, dávám na začátek a odděluji úvozovkami, protože tady není funkce citace. Někdy to může být taky málo přehledné.

A co Vám tam chybí? Já tam základní povinné údaje vidím._gp_

..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 27. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)
Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil. Nyní Vám předložím to co je na mezistěnách dvou výrobců - foto je na http://img840.imageshack.us/i/dsc03287t.jpg/ . Můžete mi , prosím sdělit co jste z údajů na štíku a razítcích vyčetl.

J.P.

"Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil."

Že se do toho pletu, nedá se srovnávat mezistěny a elektrický kabel. Kabel je pro elektrotechniku, kde je kvůli bezpečnosti všechno podchyceno normami a proto musí být na štítkách konkrétní přesné údaje. Bez konkrétních přesných údajů dokladujících konkrétní odolnost toho kabelu ten kabel solidní zákazník nekoupí, jedině nějaký neznalec nebo zoufalec. Výrobce mezistěn má se zákazníkem ten vztah mnohem volnější.

Pravděpodobně, buď špatně vidíte, a nebo si nemůžete odpustit vlastnost o které se tady už psalo. To druhé je zřejmě pravděpodobnější.
J.P.

Že se do toho pletu, nedá se srovnávat mezistěny a elektrický kabel. Kabel je pro elektrotechniku, kde je kvůli bezpečnosti všechno podchyceno normami a proto musí být na štítkách konkrétní přesné údaje. Bez konkrétních přesných údajů dokladujících konkrétní odolnost toho kabelu ten kabel solidní zákazník nekoupí, jedině nějaký neznalec nebo zoufalec. Výrobce mezistěn má se zákazníkem ten vztah mnohem volnější.

Tady je to co mi tam chybí. Na štítku by neměl chybět údaj o způsobu výroby mezistěn a údaj o garantovaném počtu buněk. Poslední větu ve Vašem příspěvku považji za hovadinu, protože zákazník nemá v obchodě na výběr.

J.P.

Zdravím vás dlouho jsem zde nebyl. Pracuji od podzima v Gratzu. Někteří zdejší kolegové zde z diskuse mi napsali. O to více mě nepotěšila zpráva od P.CHocholáče. Protože jsem těsně před svátky nemohl zajet do historie, poslali mi vyjádření p. CHocholáče na mail. Vypsal jsem jim odpovědi a bylo mi sděleno, že mám vyjádření výrazně zkrátit. Také jsem řekl, že p.CHocholáčovi nepokazím svátky, požádám jej o vyjádření 27.dnes, tak se i stalo.

Tedy p.CHocholáče znám již od května a Šumice, taktéž. Omáčku vynechám. Nabídl mi nějaký vosk. Domluvili jsme se na 25-30 kilo medu. Trval jen, ne řepkový. Někdy v srpnu jsem spolu s kolegou z firmy od něj z brněnského domu vosk odebral. Sdělil jsem mu, že med mu dovezu po svatbě a dlouhé svatební cestě po balkánu. P.CHocholáč dostal 20 kilo medu s tím, že zbytek mu dodám na konci roku, či v lednu, jak budu točit med k nim do obce cca 50 kilo.

Dnes jsem s p. CHocholáčem hovořil, vyřešili jsme oboustranné chyby v komunikaci vzájemně uznané a dopřesnili pravidla jednání na obou stranách.
Protože jsme vzájemné chyby vyřešily, považuji tuto věc za vyřízenou a nehodlám se k ní již vracet.

P.CHocholáč přislíbil, že to zde na diskusi vyřeší jak k mojí, tak k jeho spokojenosti s omluvou - vyjádřením
Zdraví P.S

I nadále si p.CHocholáče vážím. CHyby, které se stanou, je potřeba je na obou stranách uznat a vyřešit.Zdraví P.S

Protože jste se někteří zde z diskuse ptali, proč nepíši, abych to nemusel psát desetkrát, napíši to sem.

Vzal jsem si některé vaše rady k srdci a v předjaří nedělal nátěr plodu, provedl jen fumigaci. Zaléčení jsem provedl až v červenci u poloviny včelstev aplikace jen gabonu, u druhé poloviny jen KM. Na podzim jsem dvakrát fumigoval a potom aerosol. Vyzkoušel jsem nápad PavlaN, Pokud ruším dělničí plod a mám otevřený trubčí, že varoa bude jen na trubčině, mělo to dobré výsledky, proto budu používat v podletí KM, gabon vynechám. Nyní mám 21 rojů.

Má sezóna? Z 13 kmenových včelstev toho času jsem získal 884 kilo medu, tedy 68 kilo na včelstvo - průměr. Mrzí mě jen řepka, květen byl špatný. Po řepce jsem se zahojil spoustou akátu, potom málo z líp. Hodně z malin a ostružin. Nakonec jsem získal kvanta medovicového medu. Neměl jsem již do čeho med točit, tak jsem dal včelám MZS a ony si vystavěly další 2N MZS. To jsem zrušil plod a provedl jsem opět Norské zimování. Vím, že je to chybné, mohl jsem mít ještě více medu. Už jsem jej ale neměl kam dávat, takovou sezónu jsem nečekal. Včely dostaly na zimu 27-30 kilo zásob.Oddělky po 16 kilech.
Letos jsem prodával med za 100kč za kilo.Příští rok už půjdu nahoru a to v rozmezí 110 - 120 Kč. Zákazníky jsem na to připravil a nevadí jim to.Očekávali spíše větší zdražení, když je všude v mém okolí daleko dráž.

Jak jsem již řekl, oženil jsem se, dítko na cestě, od dvou končících včelařů převezmu ze ZO 2 maringotky s roji, pokud nebudou nemocné. Sepíšeme s pány smlouvu. Zdravotně jsou na tom špatně, vážím si jich. Pokud se tedy zadaří půjdu do sezony se 70 včelstvy. Včeky jsem vytáhl na 5N mé míry. Ti včelaři, kteří se mě chtěli zeptat a vidět to na vlastní oči, těm jsem dokázal, že to jde.V prosinci mi došlo z VUVč Dol certifikát na Český med, s pěknámi výsledky a jak jsem si to nechal od některých z vás zde z diskuse ohodnotit, předvedl jsem letos se včelami velmi slušný výkon. Je to však závazek do budoucna, abych produkoval medy té nejlepší kvality.

Dále jsem v jedné obci připravil 4 dlouhodobé projekty. Již jsem zaponzoroval mikulášskou nadílku i s divadlem s čerty.Prodával jsem tam také med. Pomalu začnu dělat na dalším ročníku.Dále jsem zafinancoval s tombolou dětský karneval na konci ledna 2011. Dále dopracovávám další 2 projekty. Ocitl jsem se tím pádem na stránkách tisku. Mám profesionální etikety a i nějaký med ještě je.Rozšířil jsem svůj prodej nejen v okrese Brna venkova-západ, ale i východ, jih, prorazil v Brně, na Šumpersku a Praze. Ve svých oblastech jsem upevnil pozice a v každém centru mého prodeje visí po hospodách můj certifikát. Do každé obce dovážím med na hromadnou objednávku, vzdálené obce zajištuji zasláním poštou. Protože tyto stránky čtou i zákazníci, svým způsobem jste mi pomohli i vy, za což vám děkuji. Na příští rok chystám ve svých oblastech prodeje a oblasti mého zvýšeného zájmu mohutný útok. Lidé, kteří mě znají, vědí, jak se chovám, proto, veškeré pomluvy na mou hlavu( žvýkám včely místo tabáku, že se mi to jenom rojí...)mi jdou k duhu, zákazníci volají zeptají se, všeobecně se o mě ví, zaujmu je a hned kupují med. Hodně lidem vadí má dravost, to se ale nedá nic dělat.

Povím vám jednu perličku jak dalece může sahat včelařská hloupost v ZO Rosice u Brna. Toto perličkou se smáli i delegáti na sjezdu. V této ZO je včelař, který za mnou chodi-l 3 roky a letos viděl ty kvanta akátu, které jse stáčel. Ptal se po 3 léta, jak to mádělat. vždy jsem jej odkázal na knihu Včelaříme nástavkově- Kamler, Oliva, Čermák a něco mu o ní řekl.Letos jsem mu již nedokázal ... a tak jsem u řekl:podívejte se, já před každou snůškou dávám do včel 2 kila cukru a pl litru energetického nápoje Red-Bul, ony více lítají a já mám více medu. Za týden jsem jej potkal a on mi řekl. Tak jsem to udělal, ale s obměnou. Dal jsem půl kila cukru a Litr a půl Red-bulu.A vskutku se mi zdálo, že včely více lítaly, že byly živější, tak uvidíme. Pak už jsem jej neviděl. Tři roky jsem pána odkazoval na renomované autory a on neposlechl. Povím mu jednou takovou blbinu a on na to skočí. Po tom co mi to řekl, tak jsem se v té hospodě střískal.

Dodatečně všem přeji pěkné svátky, hodně zdraví, štěstí, sil a úspěšný rok 2011.

P.S nevěřte, všemu, co se o mě povídá a raději se mě zeptejte

Zdraví P.S

Buďte prosím konkrétní. Co Vám na těch etiketách chybí?_gp_
..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 27. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49339) (49342)
Pravděpodobně, buď špatně vidíte, a nebo si nemůžete odpustit vlastnost o které se tady už psalo. To druhé je zřejmě pravděpodobnější.
J.P.

Prosím kdo ví kde se vyrábějí rozehřívadla na med do konví 17 cm.Děškuji Bartoš

Vyrábí Eltop Praha,sro. průměr spirály 8 cm do lahví 720, 17cm do konve a 21 cm do plechovky, Výkon 20 jen do lahve,40,50 a 75W,, zasílaji poštou kus za 680,- Kč, telefon 469344619 p.Vašková

Dobrý den, jsem začínající včelař a potřeboval bych kontakt na nějakého včelaře v plzeňském kraji, který prodává oddělky s veterinárním potvrzením k přemístění včelstev. Předem dík za tipy.

Nepotřebuješ kupovat oddělky jen ve svém kraji.
Dát si je poslat a jen si je vyzvednout v cílové stanici od nynějška už sice nejde, ale pokud se nezměnil přepravní řád železnice, stále by mělo jít za dodržení pár podmínek, převézt pár oddělků jako spoluzavadlo nebo větší množství jako zásilku s doprovodem.
Takové 4 oddělky po 5 - 6 rámcích 39x24 v lehkých sololitových bedničkách by měly jít v pohodě spojit v jedno zavazadlo, které by stále mělo jít ručně donést na vlak, převézt jako to spoluzavazadlo a potom odnést a dovézt na stanoviště....
Jen by to chtělo nepřevážet v horkém sluncem rozpáleném vagónu přes poledne, spíš k večeru a v noci a vybrat den, kdy jezdí vlakem méně lidí. A pokud možno trasu s méně přestupy.
Pokud se pro vlak rozhodneš, vybírej chovatele, který je v podobné oblasti jako je tvoje stanoviště.

Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě."

Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě."
-----------------

Možná kdyby se nikdo z Pl.kraje neozval, tak to je dobrá rada. :-)
Já osobně bych si domluvil oddělek v oblasti s ranným rozvojem, abych měl náskok. Pokud bude seriozní chovatel a oddělek dodá včas.

Každých 3 týdny jsou na oddělku vidět, termín je možná důležitější než síla (počet rámků).
Začátečník dá oddělku větší péči jak prodejce. Takže čas je důležitější a klidně bych si zajel dál.

Karel

"Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.""

Tak něco poraď ty, když jsi tak chytrý!

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)

"Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)"
Já Ti můžu dát kontakty jedině na nějaké tady místní moravské. Jinak ale většina chovatelů už má nějaké svoje webové stránky, takže se dají najít na internetu, potom spousta z nich hledá zákazníky inzeráty ve Včelařství a Moderním Včelaři a nakonec bývá zvykem, že dobré prodejny včelařských potřeb taky mívají na nějaké místní "spřátelené" chovatele kontakty.
Včelařství taky jednou za rok, nevím v kterém čísle zveřejňuje seznam oficiálních chovatelů včetně kontaktů, možná to je i vystavené na webu ČSV.

Jinak ještě před cca dvěma roky chovatel od Valašského Meziříčí posílal oddělky po železnici. Stačilo jen objednat a chovatel naložil bedničky na paletu a dovezl na nádraží.... Místo určení kdekoliv ma jakékoliv nádraží v republice kromě těch úplně nejmenších.....

PetrM (193.86.67.4) --- 28. 12. 2010
Re: kontakt na včelaře (49352) (49353) (49354) (49356)

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Milý kolego, chce to čas, třeba se někdo ozve, vydržte. Zatím zkuste hledat, má to více efektů. Na již doporučených stránkách, nebo třeba na skvěle zpracovaných "linkách" Ing. Čermáka (http://vigorbee.cz/linky/). A také se ptát okolních včelařů. Jakkoli to je to občas "problém" :-), včelaření je také o komunikaci, což se vposledku vyplatí. Hodně štěstí v vše dobré.
Jiří

Při dnešní kontrole včestev (28.12.2010)poslechem hadičkou jsem u dvou včelstev z 15 zjistil, že se neozývá z úlu žádný zvuk, ani po poklepu na úl. Včelstva pravděpodobně zemřela. Co dělat? Asi nic, jenom čekat na první oteplení? A následně nahlédnout do úlu? Prosím o radu.

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
------------------
No, asi ne každý sedí o vánocích u PC, úspěšní včelaři jsou touto dobou v Karibiku, méně úspěšní lyžují v Alpách.
Takže to chce čas.

Ale je dobré taky říci, na jaké rámkové míře by ty oddělky měly být.

Karel

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

"Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.""

Tak něco poraď ty, když jsi tak chytrý!R.P.

Nemusí byť chytrý, ale šikovný, veď kto dnes nemá auto, no za autom vozík a odvezie aj 20 odložencov-oddělkov. Problém bude asi v inom, v kompletnej príprave, aj s lajstrom.

Včelstva pravděpodobně zemřela. Co dělat? Asi nic, jenom čekat na první oteplení? A následně nahlédnout do úlu? Prosím o radu.

Prečo čakať do jari, úľ opatrne otvoriť a hneď uvidíte výsledok. Ak by včelstvo náhodou žilo niekde vzadu úľa a je slabšie, jednoducho ho uzavrite, absolútne sa mi nič nestane. Anton

"Nemusí byť chytrý, ale šikovný, veď kto dnes nemá auto, no za autom vozík a odvezie aj 20 odložencov-oddělkov. Problém bude asi v inom, v kompletnej príprave, aj s lajstrom."

Když se ptal po chovatelích jen na území jednoho kraje, tak asi sám auto nemá. Jinak by se ptal na chovatele na podstatně větším území, při cenách oddělků je potom přece už skoro jedno, jestli doveze pár oddělků oddělků od chovatele 30 kilometrů daleko nebo 200 kilometrů daleko. Lejstra, aspoň oficiální chovatelé, musí mít prodejce už udělaná, takže kupující se s tím nijak nemusí zdržovat a obíhat kdesi veteriny a kdovíco kvůli povolení o přestěhování včelstev.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

-Chudák, je mi ho líto, přítel se musel pěkně potit před těmi všemi kamerami...

Ale mně se to moc líbilo. A tak yjsem konečně slyšel a viděl krásnou reakci
na to že lesní med jsou vlastně "šťávy ze mšíc a podobné havěti". A to to
ještě nerozebíral detailně :-D.
Boužel ke krystalizaci a k jejímu důvodu a k pastovanému medu nic moc
neřekl, fakt bohužel.. Tady nás čeká ještě dlouháááá cesta... než to bude
veřejnosti jasný... podle čeho maj vybírat
Pavel

----- Original Message -----
From: "Michal" <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 28, 2010 4:08 PM
Subject: o medu


http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

-Chudák, je mi ho líto, přítel se musel pěkně potit před těmi všemi
kamerami...

Nejlepší zkušenost, a rád ji doporučím, mám s př. Sedláčkem z Příchovic. Neznám spojení, ale to si najdeš. je to u Přeštic.
zdenek

Zdravím přátelé, jak tak pročítám včel. diskuzi, tak sem tam čas od času se objevují pochybnosti ze stran některých včelařů o dostatečné dezinfekci vosku varem v domácích podmínkách.
Prodávám válce na mezistěny - ke každému prodanému kusu dávám pečlivý výklad k výrobě mezistěn s důrazem na dezinfekci varem na 117 st. c. po dobu minimálně jedné hodiny. Na mých internetových stránkách je i video http://www.vceliprodukty.cz/videogalerie.html. K válcům dodávám český návod, kde je vše podrobně popsáno. Ale co je nejdůležitější - každý, kdo ode mne válce koupil, bere včelaření více než vážně - protože pokud včelař vydá z rozpočtu 38 tis. korun, tak to dělá proto, že chce, aby se mu to vrátilo zpátky. Nevrátí se mu to nazpět finančně, ale zdravotně. Bude mít mezistěny ze svého zdravého vosku, žádná rezidua léčiv - či cizorodých látek ve formě parafínu, kalafuny, stearínu a podobně.
Ještě je tu aspekt, proč vosk vyvařovat. Vosk na sebe váže vodu ve fázi výrobního procesu vaření s vodou a posléze se nechává v nádobách odstát a vychladit z důvodu separace mechanických nečistot. Tato voda by zůstávala v mezistěnách a při výrobě svíček by tyto prskaly.
Výroba vlastních BIO mezistěn zažívá u nás v republice velký rozmach. Obrací se na mne včelaři, kteří koupili například 600 kg mezistěn a už třetím rokem jim to včelky nechtějí brát. Včelaři mezistěny natírají medovou vodou a i přesto je včely vykusují a vynášejí z úlu. Proč si Výzkumný ústav včelařský již dlouhá léta vyrábí "s tichou duší" mezistěny sám a nikde to moc nehlásí? V Polsku tyto válce má již většina včelařů a někteří i více velikostí buněk.
Od 1.1 náme v účinnosti novelu o dotacích, ve které jsou i nově válce na mezistěny. Tak chlapi, využijme toho a vyrábějme si BIO MEZISTĚNY doma sami v profesionální kvalitě. Válce u mne koupíte za stejnou cenu, jako u výrobce s možností navrácení až 50% peněz nazpět. Mezistěny včelky ihned vystaví a matka je okamžitě zaklade. Zavolejte, napište - budu rád. Pohněme tady s tím čtyřicetiletým zkostnatělým systémem výměny mezistěn.

Pane Pazderko, doporučuji Vám navštívit dva lékaře. Byl by to po prvé očař. Očař,proto aby Vám pro čtení korigoval zrak brýlemi. A po druhé, psychologa. Psychologa, proto, aby Vás zbavil vlastností, které jste tady sám vyjmenoval (já bych ještě přidal divokost, či splašenost). Ovšem jedné vlastnosti Vás nezbaví, to by mohl provést jen Bůh. Mne se Vám už nepodaří vytočit, či zahnat do úzkých. Ještě k etiketám, kdyby používali výrobci k čištění vosku kyselinu tak by ty mezistěny měly být žluté aspoň jak ty Vaše na videu. Včelpo z takto upraveného vosku vyrobilo možná jen takové množství, aby to pan Prokeš mohl nafotit a umístit do časáku. Tak žluté mezistěny jsem možná viděl poprve, možná to bylo upraveno ve fotoprogramu. Nevím. Jinak pro Vás ještě jednou. Na etiketách postrádám způsob výroby mezistěn a garantovaný počet buněk na decimetr čtvereční. Je skutečně na škodu, že to z kupujících nikdo nechce. Holt, když tomu někdo věří jak Vítěznému Únoru je to špatné. A jak jsem již tady napsal, místo aby požadovali něco po výrobci, raději provádějí různé vifikundace s drátováním. Nekvalitní mezistěnu neudrží na místě ani šest drátů svisle, ani Hornův způsob dátování, ani jiné modifikace, ani Menšíkovy nepřesnosti. Sám to dobře víte, proto také VÁLCUJETE svoje doma. Vemte si vidle a běžte rýpat do něčeho jiného. HOVGH.

JIří Pala

Dobrý den, se zájmem jsem si přečetl v MV článek pana Dennise Murrella , pojednávající o zimním napájení včelstev.
Překvapilo mne zjištění, že včelstva v zimě často trpí nedostatkem vody.
Pan Murrel z toho důvodu příliš nedoporučuje "horní" ventilaci.
Zajímal by mne komentář pana A.Turčányho, který spíše propaguje "suché" zimování s prodyšným strůpkem.
Děkuji za komentáře a panu Ing. Pavlu Holubovi za pěkný
překlad.
J.Chramosta.

Pane Jiří byl bych rád aby jste tuto odpověď bral velmi vážně, nechtějte po mě nějaký slovní souboj. Děkuji za péči o mé zdraví.

Za prvé spoléhám na Váš věk 70let s kterým by mělo být více rozumu než u mne a za druhé... Jestli Vám chybí způsob výroby, tak ten na jedné etiketě máte jaksi ve výseku dokonce i popsaný.

Pokud Vám jde oto, jak jsou mezistěny válcovány, tak máme na trhu dva základní postupy válcování a ty rozlišíte křehkostí v ohybu, po krystalizaci mezistěny. To určitě víte, protože jste starší a zkušenější. Problém doufám není toto na jednom kusu ze šarže nebo balíku vyzkoušet, když si je kupujete. Dokonce i obchodník se solidními základy zbožíznalství Vám to určitě rád na dotaz sdělí nebo ukáže, protože také chce prodávat to co se prodává. Pokud nemá ani snahu, nakupujte přeci jinde, protože nato máte celou EU nejen ČR.

A za další. Ta barva je opravdu zavádějící protože vosky, jako med, krystalizují a během takové krystalize se může výrazně ovlivnit barva. A nejde to nějak Božsky ovlivnit aby tomu tak nebylo.

Pokud se Vám vlní mezistěna po zatavení, nezáleží na drátkování, je to podle mého názoru rukama a nedostatečnými zkušenostmi. Protože já když zatavím mezistěnu, je jedno jestli z Obory z Jaroměře nebo mou, tak po minutě a při pohledu na holé drátky u loučky, jsou tyto drátky staženy voskem směrem do diagonálního bodu. V překladu do středu mezistěny. Protože je předem temperuji a on se tak jako jiný materiál, často pri chládnutí chová.(nějak se o to pokusím jednoduše graficky)

" horní loučka "
"______________________"
" \ | | / "
" mezistěna "
" / | | \ "
" ¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯ "

Nepovažuji za správné po výrobci mezistěn nebo obchodníkovi chtít to, co má včelař znalostně ovládat.

Jestli i toto považujete za nerozumnou odpověď, hluboce se Vám předem omlouvám.

Přeji Všem diskuzním čtenářům, účastníkům a i správcům této konference zdraví a hodně toho včelařského fortele po Novém roce 2011._gp_









..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 28. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285) (49290)
Pane Pazderko, doporučuji Vám navštívit dva lékaře. Byl by to po prvé očař. Očař,proto aby Vám pro čtení korigoval zrak brýlemi. A po druhé, psychologa. Psychologa, proto, aby Vás zbavil vlastností, které jste tady sám vyjmenoval (já bych ještě přidal divokost, či splašenost). Ovšem jedné vlastnosti Vás nezbaví, to by mohl provést jen Bůh. Mne se Vám už nepodaří vytočit, či zahnat do úzkých. Ještě k etiketám, kdyby používali výrobci k čištění vosku kyselinu tak by ty mezistěny měly být žluté aspoň jak ty Vaše na videu. Včelpo z takto upraveného vosku vyrobilo možná jen takové množství, aby to pan Prokeš mohl nafotit a umístit do časáku. Tak žluté mezistěny jsem možná viděl poprve, možná to bylo upraveno ve fotoprogramu. Nevím. Jinak pro Vás ještě jednou. Na etiketách postrádám způsob výroby mezistěn a garantovaný počet buněk na decimetr čtvereční. Je skutečně na škodu, že to z kupujících nikdo nechce. Holt, když tomu někdo věří jak Vítěznému Únoru je to špatné. A jak jsem již tady napsal, místo aby požadovali něco po výrobci, raději provádějí různé vifikundace s drátováním. Nekvalitní mezistěnu neudrží na místě ani šest drátů svisle, ani Hornův způsob dátování, ani jiné modifikace, ani Menšíkovy nepřesnosti. Sám to dobře víte, proto také VÁLCUJETE svoje doma. Vemte si vidle a běžte rýpat do něčeho jiného. HOVGH.

JIří Pala

Už jsem začal.
http://jjvcela.sweb.cz/Mezisteny_soubory/vyroba_mezisten.htm

pro doplnění bych rád dodal, že pokud to člověk chce udělat pár kámošům včelařům, tak to může dělat bez veterinárního schválení. Já jsem si jej zařídil a jsem rád, několikrát za rok se umne ukáže veterina a odebere mi vzorky mezistěn na rozbor moru. akorát mě to stálo vykachličkovat provoz a koupit si registrační teploměr se záznamem za 6 tisíc korun. Je to výborná věc- kalibrovaný teploměr, který ukazuje na desetinu přesně. Přes léto jej používám do líhně matek jako ukazatel teploty. Dá se k němu dokoupit GSM modul a pokud mi klesne teplota jak u vyvařování, nebo při líhnutí, tak zasílí ihned SMS na mobil. Při vyvařování to nepotřebuji, tu hodinu to pohlídám, ale při líhnutí a pernamentnímu provozu líhně přes celé léto se modul vyplatí. Je to menší investice, než přijít o matky za tisíce a následnou kontinuální škodu. Ale to jsem odbočil od registrace teploty při dezinfekci varem. http://www.cometsystem.cz/logger.htm

Dělám ročně 10 až20 oddělků 42x15.
Jestli vám míra vyhovuje napište kontakt
J.B. Praha

Dělám ročně 10 až20 oddělků 42x17.
Jestli vám míra vyhovuje napište kontakt
J.B. Praha

Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel