Archiv Včelařské konference

Krásné téma , kterého není nikdy dost, neomrzí se a ještě se člověk dozví něco nového.Takže nejčerstvější zpráva přímo dnes a přímo z Dolu. Podle p. Veselého je letos poprvé za 20 let léčení, kdy roztoč vyhrává na celé čáře. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit.Zároveň tvrdil, že ti co nasadili Gabon po 26.7. stejně neuspěli.Na nástěnce visí proposice : Gabon od poloviny července do srpna. Zároveň jsme slyšeli radu : Když vám veterinář nechce napsat Gabon- protože je možná ještě snůška , musíte svůj požadavek podpořit měřením na stanovišti. Pokud padají 3-5 roztočů denně a vy Gabon požadujete, tak vám ho prý musí napsat. No letos je mi taková rada již .... ale jestli ještě budu na jaře včelařit a znovu něco takového bude tak budu důraznější. Letos prý padají hlavně a rychle ta nejsilnější včelstva. Jo to jo, taková byla i moje. Už chápu , proč v zahraničí i u nás vidím u profíků včelstva průměrně jen ve 3 nástavkách. Menší včely = méně zdvihání, méně včel= méně žihadel, méně včel = méně roztočů a také slabé včely se samy brání útokům a nemají čas vykrádat ostatní = menší reinvaze.

Gabon od poloviny července do srpna. Zároveň jsme slyšeli radu : Když vám veterinář nechce napsat Gabon- protože je možná ještě snůška , musíte svůj požadavek podpořit měřením na stanovišti.
--------------
Takové hraběcí rady nechápu.
Jestli vyhláška SVS vydaná v únoru nařizuje aplikaci Gabonu, tak snad mi to musí napsat včas, bez ohledu na snůšku. Do včel se nedává recept, ale Gabon. Jeho objednání, distribuce atd. snad zabere nějaký čas.
A třeba do oddělků, vyrojených včelstev, usazených rojů atd to snad můžu dávat i když je snůška. Většinou se z toho med netočí.
Takže tam kde je na to vyhláška SVS by podle mě mělo být samozřejmé, že Gabony se objednají v květnu. A pro mě za mě, ať jsou schovaný u někoho - třeba nákazovýho ref.
Když už mám kritický spad, pokud to někdo sleduje, tak je zbytečná ztráta času v té chvíli to teprve začít objednávat.

Vyburcovat výbor, sehnat OV, pak štempl, pak to objednat a rozdat. Nejmíň jedna generace včel v háji.

Karel

Přesně tak.U nás to bylo následovně,Gabon jsme předepsaný něměli jarní přeléčení dělalo pouze 25% stanovišť.Přesně 8.7. volal jeden včelař,že pozoruje spady od 50 do 80 roztočů.Moje výsledky byli obdobné,vyzval jsem další včelaře na které je trochu spolehnutí ať udělají testík na spad. Znáte to, někteří měli podobné výsledky a co jiného pospíchli s Formidolem.Někteří jiní měli pořádek a čisto 1 až 3 na včelstvo.Ti už teď mají opravdu čisto nebo téměř čisto./z 15 zbylo 5 /Po tomto zjištění jsem chtěl po veterináři Gabon.Nedal ho byla snůška.V polovině srpna byla situace už vážná a veterinář podepsal Gabon.Ing.Veselý už si nebyl jist zda se povede něco zachránit,ale řekl pokuste se když bude dobrý podzim tak se to zlepší,v opačném případě vám včelaři vynadají co to stálo peněz a výsledek žádný.Mohu konstatovat,že výsledek je celkem uspokojivý.Podařilo se lecos zachránit a když to porovnám se sousedními organizacemi a jejich neoficialními výsledky je to dobré.Dokonce a to bych vyzvednul,přišla mě děkovná SMSka od včelaře který má část u naší ZO a větší část u sousední ZO a tam mu padlo 10 z 15 a v naší ZO jen 1 z 10.Poděkoval mi za starost a opatření Gabonu a tím záchranu mnoha včelstev.

Uhodil jsi hřebíček. Sám jsem ještě neslyšel o případu, že někdo v létě běhá za veterinářem, že má hodně roztočů, aby mu předepsal Gabon. Nevěřím tomu. Podle mne je přechod účinné látky do plástů a úlu ze všech chemických metod (fumigace, nátěr) nejmenší. Letní včely to nosí na nožičkách a v chlupech a pak skončí venku. Zimní dlouhověké včely se líhnou a většinou se flákají. U nás se poslední roky nespekuluje a používáme Gabon pravidelně a funguje. Na okrese si udělám menší rezervu a nevyužitou ji převedu do dalšího roku. Vždy se ukáže, že některá ZO to neodhadla. Řeči o ceně už ani nevnímám, nemám na to slov.

O možném opětovném použití Gabonu další rok jsem slyšel od ing.Veselého z Dolu, ale u nás to nepraktikujeme. Začali jsme pásky od včelařů vybírat. Myslím, že šetřit by se mělo na jiných místech.

Roje, které nevytáčíme, se mohou bez plodu i fumigovat po usazení do úlu.

-------------------------------------
Karel:
Takové hraběcí rady nechápu.
Jestli vyhláška SVS vydaná v únoru nařizuje aplikaci Gabonu, tak snad mi to musí napsat včas, bez ohledu na snůšku. Do včel se nedává recept, ale Gabon. Jeho objednání, distribuce atd. snad zabere nějaký čas...........

Davam si otazku proč bych měl davat podložky pod včely při všech 3 fumigacich.K čemu asi by to pro mě bylo dobre a čemu asi bych pomohl.Akorat bych z toho nemohl spat.Takže 3x fumigace Varidolem a nic jineho pro sve včely udělat nemohu i kdybych chtěl.

Davam si otazku proč bych měl davat podložky pod včely při všech 3 fumigacich.K čemu asi by to pro mě bylo dobre a čemu asi bych pomohl.Akorat bych z toho nemohl spat.Takže 3x fumigace Varidolem a nic jineho pro sve včely udělat nemohu i kdybych chtěl.
-------
Když chce člověk klidně spát, tak je právě tohle to pravý ořechový.
Pokud si chce dělat starosti, tak se po každé fumigaci podívá a vidí. A podle toho, co vidí se i zařídí.
Třeba některá přeléčí i po čtvrté, nebo si půjčí kompresor a foukne tam ještě po vánocích aerosol, nebo alespoň knot.

Jinak by to asi chtělo opět letos vyhlásit soutěž o vzornou ZO, která nejdřív začne a nejdřív ukončí léčení.
Kanditáty hlaste :-)

Karel

1. fumigace - účinnost 95-97%, 2. účinnost do 80%, 3. cca do 70% každá další již asi nemá cenu, protože když jste je nedokázali zabít do teďka, proč by se vám to najednou mělo povést. Takže snad jenom jako odlehčovací při reinvasi.Protože jsem léčil poctivě - v rámci možností, tak mi léčivo nezbylo a byl jsem odkázaný na Formidol . To bohužel nestačilo a už teď mám 50% zlikvidovaných(4 včelstva). Bohužel ještě neskončil ani podzim, natož jaro, takže bude určitě hůř. Jestli člověk nechce být za trotla tak musí prostě pravidla porušovat?!

V18 hodin jsem se vrátil od včel,včera jsem tam dal podložky do 3 všelstev se síty dnes jsem je vytáhnul.Jedním slovem, šílenství spad okolo 80 na včelstvo za 24 hodin a gabon je tam od 8.8. zavíčkovaného plodu je tak 4 dm2.Taď babo raď.Jak už jsem mnohokráte psal celé okolí je čisté,že jak jinak! Jen já má tyhle problémy,tak ke mě ty roztoče někdo vozí a pěstuje je aby mě naštval.

1. fumigace - účinnost 95-97%, 2. účinnost do 80%, 3. cca do 70% každá další již asi nemá cenu, protože když jste je nedokázali zabít do teďka, proč by se vám to najednou mělo povést.
-----
To jsou asi průměrná čísla z nějakého školení.
Poslední dva roky na to nemám čas, předtím jsem si spad kontroloval.
Měl jsem kliku, že jsem většinou pracoval s malými čísly. Takže ta procenta přesně neřeknu, jen s tou vysokou účinností souhlasím. V PRÚMĚRU!!!
Jedno vím ale jistě. Byla včelstva co měla poprvé minimální spad a dorovnala si to při druhém léčení. Zřejmě se při prvním stala nějaká chyba. Po třetím jsem většinou míval NULU, nebo jednotky tak do pěti VD. Víc jsem považoval za problém a jednal.
A vím, že dosud, pokud jsme neudělal chybu jsem neměl nález.

Osobně si myslím, že málokdo může dát za těsnost svých úlů i svoji neomylnost ruku do ohně.
Karel

Jenom nevím , proč v tomto případě takto masivního napadení se dává jen Gabon, když by se spíše mělo nejdříve zafumigovat, tím by se včelkám trochu ulevilo a pak teprve nasadit Gabon kvůli plodu a reinvasi.

Když chce člověk klidně spát, tak je právě tohle to pravý ořechový.
Pokud si chce dělat starosti, tak se po každé fumigaci podívá a vidí. A podle toho, co vidí se i zařídí.
Třeba některá přeléčí i po čtvrté, nebo si půjčí kompresor a foukne tam ještě po vánocích aerosol, nebo alespoň knot.

Příteli Karle,je hezké co píšeš,ale někdo třeba jako já
nemá potřebu se po každé fumigaci dívat u řekněme asi 40 - 50 včelstev na podložky.Pro mne jsou jasná nařízení o léčbě,tu dodržuji a pokud ani to nestačí a roztoč se i tak rozmnožuje poslední dobou,je vina asi někde jinde,asi taky výzkum nestačí a měl by přidat. Pokud nepřidá a nenalezne nějaký nový přípravek na hubení tohoto roztoče,asi to u nás dopadne v budoucnosti tak jako v té Americe,budeme mít polovinu úlů prázdných.Myslím si ,že za těch 20 let kdy
léčíme Amitrázem,nejprve 1x,poté 2x , nyní 3x a jak se ukazuje,ani to nestačí,i když se provádí podpůrná léčba Formidolem a Gabonem. Přeji hezký den...

16.Sjezd vcelaru nemec-rakouskych v Norimberku
Nemela by se nasledkem vynalezeni medometu take v zarizeni oulu nejaka zmena stati ?
Dzierzon: Dokud nebyl znam medomet,bylo ovsem zapotrebi triditi v ouli medovisko a to dosti prostrane.To nyni jiz neni tou merou zapotrebi.Sklizen deje se nyni casteji a proto nemusi oul byti tak velky jako drive.Vyndaji a vymeteji se zacate dva plasty medove,dostaneme tolikez medu jako kdyz jich tam mame 8-12 a ty pak najednou vyprazdnime..Ano medovisko jest castecne i zbytecne,jelikoz muzeme plasty brati odkudkoliv a med z nich vymeteti.

Spravni rada mor.spolku: Valna hromada ktera mela v Brne odbyvana byti,nelze ve skutek uvest.C.k. mor.slez.hosp. spolecnost musela od slavnosti sveho stoleteho trvani pro nedostatek penez upustiti.Mela-li byti dustojna vcelarskeho spolku dobre povesti se tesiciho-ze sveho zdolati nemuze.Usnesla se ze mimo Brno odbyvati sjezd,ma miti vetsi rozsahlost,ma se rokovati obema jazyky zemskymi stridave. Reditelstvi ocekava dotycne navrhy se strany obvodniku a jednatelu.

Chrudimsky spolek Valna hromada v Golcuv Jenikov.
Tajemnik spolku hr.Theodor Thun uvital zemepanskou c.k.komisi z Caslavi a zastupitele c.k.hosp.splecnosti z Prahy.
Chrudimsky spolek ..v Pardubicich
Predseda Jarkovsky pozadan taj.Thunem,predstavil predstavitele vlast.hosp.spol.Uhlire a Purkmistra Cernika. Ten slovy velmi uprimnymi a raznymi vylicil kratce dulezitost spolecne debaty,podekoval jak dulezita jest vzajemnost a svornost nejen mezi vcelari ale i v premnohych okamzicich v zivote obcanskem.

Budec: Valna hromada,predseda Zika,mist.predseda dp.Hausmann.

Moravsky spolek:Zvoleno(prijato)130 clenu.Tento tak neobycejny prirustek s uspokojenim vzat u vedomost a radostny byl tim vetsi,jelikoz nachazeji se na slovo vzati clenove cizizemsti,keri by se byli odhodlali pristoupiti k mor.spolku,kdyby nebyli pri nem shledali vhodne zarizeni a znacne vyhody poskytoval.Zprava pokladny:na hotovosti 1919 zl.Navzdory velikym prijmum,jeho penezni prostredky u porovnani s pozadavky,prec jeste za nepostacitelne prohlaseny byti musi.Sjezd se nebude letos odbyvati zadny.

Jednota v Pisku valna hromada v Husinci.
Tajemnik V.Leseticky,starosta J.Kletecka.Pocet udu 275 Odebira se 350 Brnenske Vcely.Vcely(Prazske)10 ks.Rocni prispevek zvysen z 50 kr.nyni 80 kr.
Jednota v Pisku Vodnany:
Navrh na rozdeleni spravy,rozesilani zprav a casopis kteryz by uverejnoval zajmy Jednoty.Vcela Brnenska zastava zajmy vcelaru moravskych a o ceskych malo nebo niceho neprinasi.
Valna hromada:Volba vyboru,jednohlasne zvoleni,kteri byli navrzeni.Dale zvoleni jdnohlasne po navrhu jednatele spolku..za cleny dopisujici,za cestne.
Ve Strakonicich mnoho mluvilo se o hnilobe ,vceliny strasne decimuje.Vinu schvaluje jeden na druheho.Jednota cita 300 udu.Starosta ucinil navrh na zmenu v odebirani Vcely Brnenske.

franta

Nedá mi to, abych se do této diskuze nezapojil. Nebudu Vás jmenovat jak někteří uvádite, že léčite fumigaci i 4 x a více, gabon stále máte od 8.8. ve včelstvu atd. Nechcí dělat chytrého, ale všichní, kteří takovým způsobem léčite, děláte to velíce špatně a tím postupně likvidujete svá včelstva a také jiných. Především by se mělo dodržovat veterinární nařízení.
Již mnoho let spolupracují z VÚ v Dole při kontrole rezistence na varidol, MP 10 atd. Mám už letošní první výsledky a že by gabon nebyl účinný a nebo formidol, s tím nemohu souhlasit.

Do všech včelstev počátkem srpna /kromě pětí/ jsem vložil desky formidolu. U 16 včelstev jsem v srpnu po dobu 30 dnů prováděl zkoušku na variotoleranci s gabonem 90 a gabonem 92. Za sledované období u těchto včelstev byl spád roztočů kolem 500 ks na včelstvo.

Včera jsem začal provádět křížové zkoušky na rezistenci formou fumigace varidolem a MP 10. Dnes jsem počítal roztoče.

Výsledky :

- kde jsem nic nepoužil /tj. 5 včelstev bez formidolu/ je spád roztočů více než 1000 ks na včelstvo a tyto včely jsou zesláblé.

- kde jsem použil formidol a včera fumigaci varidol a nebo MP 10 je spád roztočů do 500 ks na včelstvo.

- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.

Vážený příteli,napadení není v celé republice stejné bohužel u nás je to letos pořádně zamořené.U některých jsem gabon už vyndal a dnes ho zase vrátím reinvaze je tak silná,že to jinak nejde.Denně jich donesou okolo 100 kusů tak do 15.10.kdy se začíná fumigovat jich tam bude víc než včel,do vánoc bych potom měl po starostech a já zatím nechci včelařinu pověsit na hřebík,nejsem tak starý.Nebojte se že to nekonzultuju s odborníky,kdyby se všichni tak starali asi by to vypadalo u nás jinak.Včelaři na dotaz jak na tom jsou,říkají parada mám tam čisto.Právě tihle co měli čisto už ho většinou opravdu mají.Poradit někomu aby dal podložky se síty a tím zjisti objektivně skutečný spad za 24 hodin to dělám už 4 měsíce bez velkého úspěchu.

Přeji hezký den.

K Vašemu příspěvku několik doplňujících dotazů:
1. z údajů, které uvádíte jste vkládal do každého včelstva jen jednu desku formidolu?? Nebo jste prováděl ošetření dvěma deskami.
2. Vkládáte desky formidolu do podmetu nebo na plodištní nástavek?
3.Gabon jste vkládal až po vyjmutí formidolu, tj. kolem 8.8.2007, nebo se ošetření překrývalo?
4. doporučená doba použití gabonu je od výrobce 24-30 dnů. Ne vždy je možné tuto lhůtu striktně dodržet, jako např. letos z důvodu nepříznivého počasí. Je nějaké oficiální vyjádření VÚ k případnému prodloužení doby aplikace gabonu v rozsahu 1-2 týdnů popř. 1 měsíce? Respektive jsou rizika vzniku tolerence VD tak vysoká? Jaký je Váš názor na tento problém?
5. objevil se v diskusi názor na možné opakované použití gabonu např. v předjaří. Jaký je Váš názor na takovouto aplikaci popř. můžete zjistit i stanovisko výrobce, tedy VÚ?
6.jaký je Váš názor na reinvazi? Po léčení gabonem v srpnu se mi nezdá, že by v září bylo včelstvech takové množství plodu, aby se množství roztoče výzmanně zvýšilo. Rovněž letová aktivita včel mi připadně nižší na to, aby včelstvo doneslo významné množství roztočů.

Prozatím vše. Děkuji za Vaše vyjádření.

S pozdravem

Este jeden postreh. 25.8 som z niektorych vcelstiev vybral gabon, lebo niekolko dni bol 0 ks spad a dovtedy 5 - 10. Tak to bol omyl. Vcera som dal Varidol, katastrofa viac ako 1000 ks. Tak kde sa vzali? Jedine donesenim. Miro

Vcera som dal Varidol, katastrofa viac ako 1000 ks. Tak kde sa vzali? Jedine donesenim. Miro

Ak by bol Gabon (2 ks/ umiestnený priamo medzi plodom 14-16mm plástovej uličke, tak by bol odpad 10 ks. Nič viac, nič menej nemôžem na Vašu otázku napísať.
Reinvázia V.D.je možná, ale nie taká razantná. V tomto úsudku ma podporujú moje zistenia, pretože ak by tak bolo, potom v skupine včelstiev, mám včelstvo s odpadom (zber 1.10/ 260 ks a vo včelstvách po jeho stranách 30-40 ks.Prečo? Je veľa faktorov, ktoré zamorenie ovplvňujú, npr. východzí počet prezimovaných klieštokov.
Anton

Takže pokud nemáte ASPI, nebo jiný produkt, nálezy ÚS hledejte zadarmo na http://www.judikatura.cz/

Odkaz přímo http://www.judikatura.cz/cgi-bin/jus/aspi_lit_4?WVCNC+2378+jus-1

Ale jinak nejobecnější pravidlo:

Podle ustanovení § 127 občanského zákoníku se vlastník věci (živé zvíře je ve smyslu právním, nikoliv obecném, považováno za zvláštní druh věci) musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

PS: Je na skutečný soud a na delší dobu, problém bude s výkladem přiměřené míry. Hygiena na to normu mít nebude. Soudce jasně neuchopí problém. Osobně jsem řešil problém zápachu sousedky - starší, již nesoběstačné (ale právně způsobilé a tudiž oprávněné žít ve vlastních výkalech) důchodkyně využívané jejími potomky. Abych to po právní stránce dokázal natlačit do konce, musel bych být hodně tvrdý a nepříjemný. Nakonec to zdárně vyřešila další sosedka (které důvěřovala), která jí přesvědčila o výhodách "domova důchodců" .

PS: Možná jednou nebude ASPI nutné a zákony v čitelné podobě , v různých zněních a s vyhledáváním budou přímo na webu. Asi by to prospělo více, než překotné přijímání dalších zákonů, neuvěřitelně rychle měněných. Ale to je politika a pomlouvání "legislativní smrště ČSSD", a to patří jinam.

Karel Žák, Jihlava




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek HUBAČ
Sent: Monday, September 17, 2007 8:08 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Vyhlaska zakazuje ohrozovat vcelami sousedy

Ahoj Martine, bylo by asi dobré sem připojit to rozhodnutí soudu, každý nemá čas nebo možnost si to najít Díky radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin
Sent: Monday, September 17, 2007 7:31 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Vyhlaska zakazuje ohrozovat vcelami sousedy

Pro Emana, GP a všechny co mají problém s obecní vyhláškou regulující chov včel. Jak jsem již psal tato problematika byla již předmětem rozhodovaní Ústavního soudu. Podivejte se na nález Üstavního soudu např. č. 62/04.
Je
zde velice pěkně a srozumitelně zdůvodněno, proč jsou tyto vyhlášky rušeny.

Ak by bol Gabon (2 ks/ umiestnený priamo medzi plodom 14-16mm plástovej uličke, tak by bol odpad 10 ks

:-) dakujem, ale presne tak som ho tam mal
Miro

Tak jsem prohrabal poštovní schránku a vidím:
Hypernova - Nové nejnižší ceny: JSG med luční 500g za 45,- tj kilo za 90,-

Makro Med Langnese (?) 500g v plastu za 94,- dva druhy, jeden letní květový, t.j. kilo za 188
vedle biomedy 4 druhy 450g za 105,- v pěkné sklenici s patentním uzávěrem. Řekl bych, že ta skoro vyrovná cenový rozdíl oproti normálnímu medu vedle.

Docela se mi to líbí.
Jinak pozoruji (a co tak slyším, tak i další včelaři) docela slušnou poptávku po medu.

Karel

Přejí Vám všem pěkný večer :

Ka samotnému zamoření uvádím, že tady na Karlovarsku je to rovněž hrůza z těch zpráv, které mám. U včel kde jsem neprováděl žádné léčení je množství roztočů více než 1000 ks a to už nelze počítat. Počítá se jenom část podložky a pak vše z násobí. Těch pět včelstev o kterých jsem se zmíňoval mají malou šanci. Na podložce ráno je hodně mrtvolek a lze najít včely s poškozením křídel a bílé tečky na těle.

Odpověď na otázky přítele "vsusicky" :

1/ včely jsou ve dvou nástavcích 39x24 a použil jsem pouze jednu desku formidolu

2/ formidol na dně úlu a při náhodné kontrole jsem průběhu ošetření zjišťoval poměrně velký spád roztočů

3/ gabonem jsem včely neléčil jako celek, pouze u 16 včelstev jsem prováděl zkoušku na variotoleranci, ale je to stejné jako léčení. Tam se sleduje kromě spadu roztočů ještě něco jiného. Když jsem vkládal gabony, formidol už byl odpařen

4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů

5/ zda je možné opakováně gabon použit na jaře, to musí rozhodnout veterináří. Nenáleží mi se k tomuto vyjádřovat

6/ reinvaze roztočů : gabon je zatím nejlepší prostředek, ale musí se správně aplikovat, což v praxi je to trochu jiné u některých včelařů. Že to je účinné o tom nemusíme pochybovat. I když od skončení zkoušky variotolerance je skoro měsíc, při dnešních křížových zkouškách jsem oprotí jiným včelám nalezl zanedbatelné množství roztočů.

Sledoval jsem ty poslední diskuzné příspěvky a je to hrůza jak jste nekteří uváděli, že provádite 4 x fumigaci + 2x aerosol, gabon už máte dva měsíce, že léky jsou neúčinné atd.Pravdou je to, že letošní rok velice přál roztočům a dovolím si tvrdit, že vůbec neléčené včelstvo nemá šanci vyzimovat. Především by jsme měli dodržovat veterinární pokyny v aplikaci těchto léčiv, aby jsme nedopadli nakonec tak jak naší sousede, že po vložení nové mezistěny do včelstva nám budou padat roztoče. Ta kontaminace těchto látek není jenom ve vosku, ale také v medu.

Děkuji př. Ševčíkovi za odpovědi na mé dotazy. Je zajímavé jak se postupy v různých lokalitách při léčení liší. V loňském roce jsme léčili tak, že v srpnu se aplikloval gabon a pak až koncem listopadu aerosol. Alespoň u mne všechna včelstva v pohodě přežila, vzorek odběru měli byl negativní. Letos- doporučený nátěr plodu na jaře se nedělal, opět gabon v srpnu, a dále 2x fumigace (nebo jen 1x) +1x areosol. Zatím jsou všechna včelstva OK.Spad jsem z časových důcodů nekontroloval, ale dosud mi na VD nikdy včelstvo nepadlo. Formidol používám v případě, kdy se neléčí gabonem nebo u včelstev, kde se objevuje vápenatění plodu (letos 1x + 1oddělek. Včely jsou zatím v pohodě.

Vše hezké

Dobre rano

jelikoz se to ted lehce zamotalo a ani pred tim jsem si nebyl uplne jisty, rad bych se zeptal na nasledujici:

S Gabonem je to jasne - vlozit hned po poslecnim vytoceni (a z diskuse zde si beru ze nema cenu s vytacenim moc otalet).

Ale jak s formidolem? Vkladete ho jeste pred poslednim vytacenim?? V navodu se pise ze jedno pouziti nema na med spatne ucinky (asi kdyz je to dost do predu a kyselost vycichne) - zkusenost nemam, obavy ano. Dale se tam ale pise ze je dobre pouzit ho az kdyz neni v ule konzumni med :-)

Z toho si vyvozuju ze by se mel vlozit zaroven s gabonem??

A jelikoz je to oboje po vytoceni kdy hned nasleduje krmeni, jak je to krmenim a formidolem?? - zachytil jsem zde nedavno informaci,ze formidol polhcuje vlhkost z krmeni a tudiz by se melo pockat? Pro me trochu rozpor :-))

Jde mi o praktickou stranku veci, cili je mozne na jednu opraci vlozit gabon a formidol a zaroven v blizke dobe zacit krmit?? Udelal jsem to s tydenim odstupem (formidol, pak gabon -zacatek srpna)- mozna trochu chyba??

Diky

T.H.

Tomasi. Formidol se může vkládat i v době kdy jsou medníky, tedy před vytočením, ale je to na zvážení každého. Je tam ještě med a nedokážu odpovědět zdá tam nebude alespoň minimální kontaminace v medu. POZOR. Formidol se NESMÍ používat při teplotě větší než + 24 stupňů a je nutné dbát na správné odpařování. Lze to poznat podle těch pět otvorů, které musí mírně zhnědnout.
Zda je vhodné používat najednou gabon a formidol ? Osobně se domnívám, že tomu asi nic nevadí, ale je to stejné když máme anginu a budeme používat dvojé léky, které by měly obdobně působit.
K samotnému gabonu jěště uvádím. Když se mi na přednášce včelař položí otázkou : Na ty gabony musím udělat háčky a ještě roztáhnou plást a pak tuto mezeru včely dostaví, mohu tyto gabony položit na rámky a nebo dno úlu ? V tom případě je mi jasné, že to tak praktikuje a pak výsledky jsou minimální.
U všech těchto léčiv je bezpodminečně nutné dodržovat pokyny výrobců. Žel platí u Českých včelářů: Co včelař to výzkumník !

Tak všem pěkný den.

Z návodu: Termín použití Formidolu
Odparná deska s kyselinou mravenčí je určena k letnímu léčení včelstev. Pokud denní maximální teploty přesahují 25°C, nevkládáme nebo neodstraňujeme regulační obal po poledni, kdy je teplota i provoz česna maximální, ale ráno nebo večer po uklidnění včelstva.

To nemá stejný význam s tím co tvrdíte, pane Šefčík. Jsou v tom nějaké inovace, které neznám?

>POZOR. Formidol se NESMÍ používat při teplotě větší než + 24 stupňů a je nutné dbát na správné odpařování.

Emane, samozřejmě, že nemá stejný význam, ale bavíme se o roztočí VD. Formidol kromě toho, že likviduje roztoče, používá se také na tlumení nosematózy a zvápenatění plodu.

Jistě, já jen že by zákaz o používání Form. nad +24 st.C nemusel být tak striktní. Jinak budiž požehnána všechna tvá slova, která jsi tu s dobrou znalostí nakladl :-)

jad Eman. Já si myslím, že omezení teploty na 24 °C není o otázce striktnosti či nestriktnosti zákazu. Jde jednak dle mého názoru o doporučení a důvodem je skutečnost , že při vyšší teplotě je odpařování KM rychlejší, tudíž je vyšší koncentrace par KM v úlu a hrozí vážné poškození včelstva. Asi hodně závisí na úlu jaký používáte, na umístění na stanovišti (včelín, včelnice) a pod..

Přidávám se k vsusicky pro Emana.
Teplota 25°C neni striktni. Záleží na poloze úlu, jeho zastínění, typu, ...
Něco jiného je mít úl na slunci s nízkým podmetem a něco jiného tepelně izolovaný, odvětraný, zastíněný úl s vysokým podmetem. Diskuse o teplotě 24 nebo 25°C je trochu mimo.
Důležité je pozorovat reakci včel než teploměr. Já se jen podívám do novin, jaké budou teploty v následujících dnech a pokud mají být nad 28°C, tak týden počkám. S formidolem mám vynikající zkušenosti i když teploměr nepoužívám. Důležité je dát pozor na zasíťované dno, aby výpary šly tam kam mají. Přivřít nebo úpně zavřít, ale záleží na typu úlu.

kotí med

Formidol lze aplikovat, i když v úlech je konzumní med. Kyselina mravenčí je při nízké koncentraci přirozenou součástí medu. Pokud-li jsou medné zásoby nezavíčkované, mírně kyselinou nasáknou( v závislosti na délce doby působení a množství aplikované kyseliny mravenčí ). Takový med je mírně kyselejší, ale není nijak zdravotně závadný. Přebytky kyseliny se za pár dní vypaří, pokud-li nedojde k zavíčkování zásob.
Pokud-li během aplikace je silnější snůška, nebo probíhá krmení včelstev, dochází ke snížení účinnosti léčení kyselinou mravenčí, neboť řídký med kyselinu docela dobře pohlcuje.
Léčení Gabonem může bez problému probíhat i při krmení, důležité je ho nasadit nejpozději začátkem srpna, abychom většinu dlouhověkých včel ochránili před roztočem. Při léčení Gabonem můžeme současně léčit Formidolem, což při správné aplikaci Gabonu je proti varroáze zbytečné.
Formidol je nejlépe aplikovat přímo nad plodiště a to nejlépe večer, když jsou včely zklidněné. Při prvním vložení desky nebo při sundávání regulačního obalu ( otvory musí být mírně zhnědlé...důkaz, že se část kyseliny již odpařila ) by teplota neměla přesahovat 25°C, jinak by mohlo být včelstvo rychlím odparem silně rozrušeno, což by v extrémním případě mohlo mít za následek ztrátu matky nebo uhynutí větší části plodu.
Nedoporučoval bych vkládání desky do dna, neboť páry kyseliny jsou nepatrně těžší než vzduch a do horních partií by se kyseliny dostávalo nedostatečné množství.
Aby ošetření Formidolem přesáhlo 90 % ( odpovídající Gabonu při správném způsobu použití ) musíme desku aplikovat 3x-4x.

S pozdravem...M. Václavek


Pro zajímavost uvádím, že Leoš Dvorský včelařící v Langstrothech umisťuje Formidolovou desku pod strop úlu ihned bez regulačního obalu, čímž šetří čas při léčení ( musím připomenout, že se jedná o včelstva silná až velmi- silná odsedající 6 a více nízkých nástavků nástavků, plodové těleso končí nejvýše v předposledním nástavku od spoda, horní nástavek je medná komora, úl má dráťené dno a očka ).

Jako ne příliš zkušený v léčení formidolem vidím rozpor v tom, že se formidolové destičky mají aplikovat přímo nad plodiště. Teplota by neměla převyšovat 25 stupňů kvůli přílišné intenzitě vypařování kyseliny mravenčí Nad plodištěm přece bude teplota vždy vyšší než-li 25 stupňů ,i když je venkovní podstatně nižší. Jak tohle vysvětlit?

Teplota by neměla převyšovat 25 stupňů kvůli přílišné intenzitě vypařování kyseliny mravenčí Nad plodištěm přece bude teplota vždy vyšší než-li 25 stupňů ,i když je venkovní podstatně nižší.
___________________________________________________________
Toto tvrzení platí, jestliže máte plodové těleso dostatečně blízko stropu. Při mém způsobu včelaření, kdy se po posledním medobraní vrátí dva nízké vytočené medníkové nástavky nad plodové těleso a ještě se položí medná komora, se nestane, že by byl plod přímo pod stropem. Proto mě tato situace při psaní předešlého článku nenapadla.
Ta teplota není úplně směrodatná, závisí na více faktorech jak je psáno v návodu:

<< POZOR!!! Doporučení
jelikož rychlost odparu a tím i koncentraci par ovlivňuje chování včel i typ úlu, doporučujeme před hromadným ošetřením vyzkoušet odparné desky na několika úlech. Pokud by rozrušení včel bylo příliš velké (část včelstva opustí úl, větší počet mrtvolek nebo kukel na dně úlu) snížíme odpař tak, že zakryjeme 1-2 otvory a prodloužíme termín odstranění regulačního obalu o 1-2 dny. Termín odstranění regulačního obalu prodloužíme i tehdy, když první dny po vložení desky v regu¬lačním obalu jsou extrémně chladné a vlhké.
Při snímání obalu musí být patrný úbytek kyseliny, který se pozná tak, že otvory jsou zahnědlé a deska začíná tvrdnout. Pokud je deska stále houbovitá, je nutno s odstraněním obalu vyčkat.
Základní dávkování (5 otvorů v první fázi, odstranění regulačního obalu za 48 hodin) se předpokládá pro včelstvo ve dvou nástavcích. >>

Co se děje,dnes neléčíme.

Pepíku já si myslím, že ty včely musí být zdravé jenom s té diskuze.
Tak všem pěkný večer a nasaďte někdo nějaké téma.

POkud máte zájem podívejte se, časem více příspěvků www.bently.estranky.cz

Tak všem pěkný večer a nasaďte někdo nějaké téma.

Ja sa vrátim ešte k téme používania Varidolu s účinnou látkou amitraz. Niekoľkokrát som si všimol v komentároch, v ktorých autor poukázal na dlhodobý odpad klieštikov po prevedenej fumigácii. Je to vraj dôsledok toho, že amitraz sa po vychladení fumigantu usadzuje na stenách úľa a na plástoch. Včely usadený anitraz roznášajú po úli, čím sa kontaminujú novo vyliahnuté klieštiky a hynú aj niekoľko dní po fumigácii.
Zdalo by sa, že je to možné, ale či je to v skutočnosti tak, nie som si istý.

V rokoch 2005 a 06 som to tak isto pozoroval, preto odpadnuté klieštiky som na podmetových podložkách zbieral a zaznamenával a to ma utvrďovalo, že naozaj ide o dlhodobú účinnosť fumigantu na V.D.
V istom čase som začal o tom pochybovať či je to naozaj dôsledok dlhodobej účinnosti fumigantu a či nesprávnej interpretácii tohoto javu.

Pri poslednej mojej fumigácii som si to chcel potvrdiť alebo vyvrátiť. Totiž, ja po poslednom vytočení medu začiatkom augusta - srpna prekladám plodisko na najvyššie miesto úľa a pod ním ponechám jednu až dve debničky so zásobnými plástami do budúceho roka. Takto robia niektorí včelári i u Vás, npr. nízkonadstavkový, časť debničiek s plástami pod zimujúcim včelstvom.

Pri takomto usporiadaní úľa, zasiahnuté klieštiky fumigantom padajú na plásty pod plodiskom a až potom na dno, čo trvá nepomerne dlhšie ako keď tak nie je. Je to spojené s intenzitou obsadenia zásobných plástov včelami, ich činnosti spojenej s čistením buniek. Robia to postupne a niekedy im to trvá aj 2-3 týždne a ak včelár podložky starostlivo kontroluje, stále nachádza niekoľko kusov na podložkách.

Včelár potom z toho vyvodí záver, "amitraz je účinný ešte aj niekoľko dní po fumigácii", čo však nemusí byť pravda.

Vo vašej praxi je to nebezpečné, lebo takto zachytené klieštiky môžu ostať zachytené v bunkách plástov pod včelím chumáčom a pri jarnom odbere meliva z dna úľa môže pracovník nesprávne vyhodnotiť zimný spád V.D. Potom veterinár na základe nepravdivých výsledkov (sú tam V.D z jesenného zásahu(, môže nariadiť jarné preliečenie včelstviev, ktoré nie je vôbec potrebné.

Možno sa mýlim, ale tohoto roku som po fumigácii robil kontrolu preveriť práve túto skutočnosť a predpoklad sa potvrdil, na vrchných latkách rámikov sa ešte pohybovali desiatky zasiahnutých klieštikov, ktoré postupne prepadávali cez plástové uličky na dno úľa.

Rád by som poznal Vaše názory a reakcie, či to tak môže byť alebo triafam vedľa?

Anton

A k čemu mi budou podložky?! Já vím, že tam kde ještě zůstaly nějaké včely , tak tam roztoči jsou! Roztoči nepadali tam, kde již včely nebyly. Také mi není jasné odkud by včelky teď nosily roztoče, když během 2 dnů včely "zmizely" , zbývající plod uhynul chladem, ale k vyloupení včelstva došlo až cca za další 2 dny a včely spolu již do kontaktu vůbec nepřišly.

teprve včera jsem se dozvěděl, že p. Loeffelmann ať mi promine, že mu trochu kroutím jméno, v Bělehradské 15 koncem tohoto měsíce končí z důvodu nastávající rekontrukce budovy.Nadále bude provozovna na Praze 9 v Náchodské 785/35.
To je pro mne hrozná rána , protože jsem si již nějak zvyknul na to, že je tam skoro "furt" a jen hupnu na 11ku a za chvíli jsem zase zpátky doma. Je sice pravda , že příští rok toho díky VD nebudu tolik potřebovat, ale stejně. Do Horních počernic to mám "trochu" z ruky. Na Bistro jsem měl totiž při posledních nákupech smůlu. Zavřeno, nemám to při cestě a nebo byl materiál jenom vyprodaný. Od začátku července již druhá špatná zpráva, když nepočítám zvýšení členských poplatků ČSV.

> PS: Možná jednou nebude ASPI nutné a zákony v čitelné podobě , v různých
> zněních a s vyhledáváním budou přímo na webu. Asi by to prospělo více, než

Našel jsem sbírku zákonů volně dostupnout na portal.gov.cz, odkaz "Zákony". Přímý link je

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/699/place

J.B.

Udělal jsem letos podobnou zkušenost, ale trošku z jiného konce. Mám 2 stanoviště, na jednom jsem měl v minulé zimě jedno včelstvo silné, že jsem ho zimoval ve 3 nástavcích 39x24. Léčil jsem všechna vč. stejně. Koncem ledna jsem vybíral podložky, lupou jsem je zvlášť prohlížel, než jsem spad sesypal dohromady. Věděl jsem dopředu, že u toho silného včelstva budu "přes čáru", u ostatních jsem roztoče neviděl. Dol mě v diagnoze nezklamal, bylo ve vzorku přes 100 v.d., a na druhém stanovišti NULA. Ještě jsem si ověřil rozdíly ve spadu mezi včelstvy. Pak jsem natíral jen to jedno včelstvo emulzí. Nechci řešit, jestli to bylo dobře nebo ne.
Včelstvo jsem rozebral a zjistil, že uličky nebyly v zákrytu, a tak byla možnost padání roztočů na horní loučky. Po této sezoně se ono silné včelstvo předvedlo, jako vděk mi dalo nadprůměrně medu.

---------------------------------------
Anton:
Možno sa mýlim, ale tohoto roku som po fumigácii robil kontrolu preveriť práve túto skutočnosť a predpoklad sa potvrdil, na vrchných latkách rámikov sa ešte pohybovali desiatky zasiahnutých klieštikov, ktoré postupne prepadávali cez plástové uličky na dno úľa.

Rád by som poznal Vaše názory a reakcie, či to tak môže byť alebo triafam vedľa?

Dotaz na pepíka, jak dopadá se soustrojím na aerosolování, kompresor Fini atd?

Já vím odkud nosí roztoče,nedaleko asi 1 km je veliké pole hořčice a tam se slétavají včely z 6 okolních vesnic.co s tím toť otázka.Zatím nechávám Gabon a spad minulý týden 5 až 10 o víkendu 100 a víc.

musím se přiznat s vyvíječem jsem to nevyskoušel,ale myslím.že tam broblém nemůže být.

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

Priteli Kozliku,maš asi problem se včelarskou prodejnou
Lőfelmana,jenze jak pises jak jsi dopadl se vcelama tak ji
asi nebudes dlouho potrebovat.Take zvyseni poplatku ze 150 na 200 Kc taky je zapotrebi pochopit,aby nasi predstaveni
meli na cesty a mohli si od noveho roku pridat na platech.
Nam taky prece zvysili dotaci na zazimovani ze 150 na 180
Kc ale je otazka zda nam je taky vyplati.Pokud bude vic vcelaru,tak se to snizi.Jak asi budes si porizovat vcely na
pristi rok a hlavne aby jsi je dokazal dobre lecit,abys nedopadl s nima jako letos a tak Ti preju elan a at se Ti dari.K tomu Lőfelmanovi bych Ti jeste chtel dodat,ze naprosta vetsina vcelaru v nasi republice tento obchod nenavstevuje a presto doposavad vcelari,je to o necem jinem,hlavne zdravi aby vcelarum slouzilo a chovali vcely
alespon do sta let a potom nase vcelarstvi nebude ohrozeno

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

No Tí parchanti naozaj lietať nedokážu, ale dokážu bleskovo prejsť zo včely na včelu. A práve pri návšteve kvetov sa včely stretávajú. No také jednoduché to naozaj nie je. Včela, na ktorej sa drží klieštik je ním vyrušovaná a nemôže sa bestarostne venovať zberu peľu prípadne nektáru, takže prenos týmto spôsobom je naozaj ojedinelý. Tejto možnosti bol v počiatkoch invázii robený dôsledný výzkum, pri ktorom bolo npr. dokázané, že V.D. prežil ukrytý na kvete tri dni. Tá možnosť však existuje.

Reinvázia do iného včelstva sa šíri z úľa, v ktorom je včelstvo v poslednom štádiu svojej existencii, čiže jeho biologická súdržnosť (včelstvo nie je v stave brániť svoj letáč, je proti votrelcom apatické/. Včely ale i osy /pozoroval som to osobne/ majú do včelstva "voľný vstup" a okrem zásob odnášajú na svojom tele i parazita. Deje sa prirodzenou cestou, lebo aj parazit pudove cíti, že vymretím včiel ukončí svoju axistenciu aj on a týmto spôsobom sa prenesie do iného včelstva.

Stále si však myslím, že príčina vysokého výskytu varroa vo včelstvách je liečenie nevhodným technologickým postupom so strany včelára. Anton

Vzhledem k tomu, jak bleskově včelky mizely a loupežící včely se vůbec nesetkaly s místními obyvatelkami se domnívám, že "reinvaze" probíhá docela jinak, než v minulosti. Ano přípravky zabíjejí roztoče, ale ne všude je to s tak vysokou účinností jako v minulosti. To co pokládáme za reinvazi je prostě další generace roztočů, kterou léčivo postihlo jen částečně, nebo vůbec. Aplikace léčiva je možná špatná, ale proč by cca po 10 letech stále stejných výsledků "najednou" selhala úplně? To s číhajícím roztočem na řepce, svazence, hořčici jsem již také od včelařů zaslechl.Já myslím , že je to proti přírodě. Určitě malá část - mizivé procento roztočů - se umírající včely pustí a nějakou dobu přežívají na trávě, půdě, květu apod.Ale aby se programově včel pouštěly aby mohli v budoucnu napadat včely se mi nezdá. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Dobrý den, hledáme výrobce - dodavatele barevných mezistěn na výrobu svíček. Vyrábí u nás někdo bíly bělený včelí vosk?

Děkuji za Vaše odpovědi

Daniel Rataj
rataj/=/medunka.com
www.svicky.medunka.com

. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Lenže pud sebazáchovy na prežitie je silný a každá prkážka sa dá prekonať. Aj V.D. má svoje možnosti.
Na blízkom poľnom letisku vyskočil parašutista z 1500 výšky, padák sa mu neotvoril. Nestratil duchaprítomnoť a pokiaľ mohol voľný pád si prispôsoboval pudu sebazáchovy a "pristál" tak, že tento smrteľný pád prežil a z najhoršieho je vonku. Anton

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností??? To by byl tedy světový unikát! Kdyby onen parašutista byl duchapřítomný, tak odhodil záložák a byl z toho venku, takhle se jednalo o velmi zřídka se vyskytující náhodu se šťastným koncem. Zřejmě nerozbalený padák nad ním vlál a trochu ho brzdil. Ale to pak má k volnému pádu hodně daleko. Prostě mimořádná událost s nepochopitelným šťastným koncem. Jako býv rogalista jsem jí zažil sám u sebe a u několika jsem byl přítomen a mohu tě ujistit, že pilot tam plní funkci závaží a diváka. Teprve později u piva tomu dá tu správnou omáčku. Zdraví R. Stonjek

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností???

Milý priateľ Stonjek, môže to byť byť blbosť, ale môže to byť aj pravda. A že to stalo, je pravda. Ja som len stroho popísal to, čo o čom párkrát o tomto prípade hovorili v televízi a komentovali to podľa zdelenia samotného šťastlivca, ktorý už dokáže urobiť aj niekoľko krokov.
To že prežil bola náhoda, americký svetobežník p. Foset to pri poslednom lete asi nemal.

Ja som túto udalosť použil v komentáre ako protiklad k tomu, že reinvázia je zložitý dej /prečítaj si aj Kozlíkov príspevok/, ale môže sa stať aj to, že dve včely (jedna čistá, druhá s akaridom na tele/, sa náhodne stretnú na kvete a V.D. sa dostane do iného včelstva, kde sa môže ďalej rozvíjať. Stále to však ostáva v rovine náhody.

Anton

Prosím toho kdo používá polystyr. úly (f.Lysoň), aby mi poradil, jak používat během včelař. roku ventilačky, kruhové otvory ve dnu a stropu,výsuvné dno. Zvláště teď před zimou. Nikde jsem se to nedočetl, ani k úlu nebyla žádná metodika .
Mám úly o síle stěn 3,5 cm.

díky

Ty teda myslíž,že tam po sobě nelezou a ani neumí přeskakovat z květu na květ? Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo! Tak to jsem tydy zvědav jestli nám to někdo objasní jak to teda je.

Jedno je jisté, fakt umí vycítit, že to jde s hostitelem z kopce a zároveň se umí tak rychle pohybovat! Má zkušenost s roztrženou trubčí buňkou, kdy se zdálo , že na míjející včelu přeskočil !!

Kamarád má poznatek,že roztoč naskočí na tesařskou tužku na vzdálenost 3 cm když ji před tím potře po montérkách či svetru.Statická elektřina? Jako vlasy a hřeben.

Zdravím přátele včel.
Dostal jsem posmaltovaný hrnec s porušeným smaltem u dna. Chtěl bych ho použít na rozpouštění vosku. Roztavený vosk nesmí přijít do styku se železem, mědí nebo zinkem, jinak by došlo k znehodnocení vosku. Bylo mi doporučeno smalt na porušeném místě nahradit vrstvou cínu. Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem?
Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem...M: Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Samozřejmě, že statický elektřina. Roztoč není blecha!!!

Zdravím přátele včel.
Dostal jsem posmaltovaný hrnec s porušeným smaltem u dna. Chtěl bych ho použít na rozpouštění vosku. Roztavený vosk nesmí přijít do styku se železem, mědí nebo zinkem, jinak by došlo k znehodnocení vosku. Bylo mi doporučeno smalt na porušeném místě nahradit vrstvou cínu. Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem?
Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem...M: Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo!

Prepáč, ale prečítaj si svoju prvú vetu, v ktorej mi tykáš. Nuž som si dovolil to isté, inak si to aj napriek svojmu veku nedovolím.

Nakoniec môžeme byť dobrými priateľmi. Páčia sa mi ľudia, čo čítajú príspevky s otvorenými očami a reagujú na nejasnosti a povedzme aj nezmysly. Len nech diskusia má zmysel. Anton

Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem.

Už 15 rokov používam smaltovaný nepotrebný 60 lit. hrniec, je na dne otlčený na viacerých miestach (neznažil som sa ho opraviť/, až na holý plech, na vyváranie plástov, preváranie vosku zo slnečného tavidla ( a nie malé množstvá/. Nikdy som sa nestretol s tým, aby získaný vosk dostal tmavú farbu pri styku s kovom. Žltý vosk zo slnečného tavidla po prevarení bol ešte žltší.

Na opravu otlčených smaltovaných kúpeľných vaní ponúka obchod prípravok, s ktorým sa dá vhodne porušené miesto opraviť. Predávali to v železiarskych obchodoch.

Z mojej praxe viem, že vyťažený vosk zo starších plástov vyváraraním je tmavšej farby, ale pre inú príčinu. Vyradené plásty majú bunky s košieľkami po zvliekaní lariev so zbytkami exkrementov lariev, pred každým novým položením vajíčka matkou do bunky, včely bunku čistia- leštia použitím jemného propolisového filmu. V jednej bunke vo vyradenom pláste nôže byť až 10-15 košieľok, ktorých sa do vosku pri vyváraní vylúči propolis do vosku a dá mu tmavšiu farbu. Na tmavej farbe sa podieľa istým percentom aj rozvarený peľ, ktorý ostal vo vyradených plástoch.

Samotný vosk tým neutrpí a po niekoľkých prevareniach v čistej vode, vosk má peknú žltú farbu a výsledkom sú žlté medzisteny. Nie v každej výrobni medzistien dokážu vosk dokonale vyčistiť.

Kruhové otvory ve víku polystyreňáků se ucpávají, co si vzpomínám, filcovinou, kde se voda postupně sráží a odpařuje. U spodního nevím. Bylo to publikováno ve Včelařství asi někdy kolem roku cca 1986 ve článku o polském polystyreňáku a znakem toho článku bylo, že jedna fotka toho úlu byla vzhůru nohama kvůli tiskové chybě. Jestli by bylo nutné, mohu zabrouzdat a najít Ti to Ivane. Když tak napiš jestli chceš na email.

Pokud by to šlo najít byl bych rád. Ty časopisy jsou i někde na internetu? To bych pak třeba našel i sám.
Zatím díky Ivan

Pane Turčáni to nebylo na Vás ,ale na Jirku ze včerejška.

Ivan:
>Ty časopisy jsou i někde na internetu? <

Doufám, že někdo není takový kaskadér a neriskuje s autorským zákonem. Jinak ...

Podařilo se mi vtěsnat podobu jednoho čísla Včelařství(Českého včelaře, Včelař, Včela moravská) cca do 3 Mb a to když je v barvách, v prohledávadelné podobě s diakritikou, samozřejmě s nějakou procentuální, ale již tu nejmenší tolerancí chyb při převodu. Dělají mi problémy již jen cyklostylované vydání OVP.

To dělá za rok cca 40-50 Mb dat x cca 130 ročníků. (co zatím celkem mám v časopisech mimo knihy)

Mám opravdu rychlý scanner.(do 6 sekund 1 A4)

Předem upozorňuji, že nikdo odemne nechtějte takovou práci jakkoli získat. Je to jen pro moji potřebu.

to sem teda moc nepochopil jak tvoje prednaska souvisi s informaci ze Lefelman bude zavirat.....

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

To je relativní, rozhodně by se nemělo krátce před fumigací krmit, neboť krmení podporuje plodování a to je v říjnu nejen kvůli ošetřování nežádoucí.
V říjnu se zpravidla již netvoří dlouhověké včely. Tedy jde jen o plýtvání zásob. Pozdně-podzimní a zimní plodování nemá pro včelaře význam, je to jen plýtvání zásob, jde o projev rozmnožovacího pudu včel z tropů ( včela medonosná se vyvinula v tropech ), kde včelstva plodují po celý rok. Jsou i vyjímky ( přesypání včel na mezistěny, pozdní krmení,... podněty zpravidla ze strany včelaře ), kdy dlouhověké včely byly z různých příčin upracovány a teď v říjnu se je včelstvo snaží nahradit ).
Přesně se to říci nedá, protože závisí také na individuálních projevech daných včelstev, ale s krmením bychom měli být hotovy nejpozději měsíc před začátkem ošetření, tedy do 10. září.
S krmením nečekejte, začínejte krmit ihned po posledním medobraní a zužujte včelstva až v říjnu! Docílíte tím jednak silnějších včelstev a jednak tím snížíte slídění na únosnou mez.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
( ps. žádná tichá výměna, ale trubce stále mám! )

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

Fumigácia nesmie byť podmienená s kŕmením včelstva. Klieštik je úzko naviazaný na vývojové štádium včely a preto ho musíme likvidovať vtedy, keď najviac ohrozuje výchovu dlhovekých zimných včiel.
Zimujúce včelstvo potrebuje mať dostatok zásob a keďže nemá dostatok svojich prírodný zásob, musíme mu ich doplniť na potrebnú výšku (15 kg/.

Tieto dve povinnosti medzi sebou kolidujú a včelár ich musí riešiť za pochodu, včely musia byť zdravé a musia mať dostatok zásob. Teraz sa nebudem pýtať prečo ste to nerobili priebežne, teraz chcete vedieť, aká mať byť prestávka medzi podaním zásob (tie už mali byť najpozdejšie do 10.9/ a fumigáciou.

V našich slovenských pomeroch v tomto čase sú včelstvá väčšinou bez plodu, ale ojedinele sa vyskytne zaviečkovaný plod, na ktorom môže byť V.D., ktorý nebude fumigantom zasiahnutý. Potom ako?

Pripravte včelstvá na fumigovanie hneď teraz (bez ohľadu či ste podali zásoby/ Varidol Fum - 2 kvapky na nosič, najlepšie večerom. Fumigant zabije všetky voľné klieštiky.
Dôležité je, aby včelstvo išlo do zimy bez škodcu, preto urobte ešte jednu fumigáciu, keď vo včelstvách nebude absolútne plod a to v dňoch medzi 1 a 10.11.
Tento posledný zákrok bude len vtedy úspešný, ak vaše včely nie sú degradované výskytom V.D. (Dali Ste do včelstiev Gabon v čase od 1.8 do 15.8 ?/ Anton

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=286

med

Tak nám tak nějak ta naše konferece uhasíná,asi všechna témata byla již vyčerpána a včelaři,kteří do této konference přispívají ,i ti co k tomu možnost nemají , nakrmili svoje včely na zimu tak akorát aby přežily a také moc asi letos opět nevydělali.Mám dobrou zprávu,vždy se rovnal v minulosti med máslu a nyní se zvedla cena másla na 31 - 36.-Kč/ myslím tím váhu 1/4kg /. Takže i včelaři do budoucna mají šanci,že za svoji práci u včel dostanou větší odměnu.
Nyní nás čeká jako každoročně ošetření včel,aby se zbavily
zase na další rok nevítaného a sem zavlečeného VD.
Tak jak to poctivě včelař udělá,takové bude mít včely i příští rok,které mu jeho péči o ně bohatě vynahradí.

K navrhu spravni rady zvolen p.Rehor Mendl za prvniho namestka starosty a p.F.Steininger c.k.major-auditor za clena spravni rady.Predseda Zivansky oznamil,ze mu letos,z pricin zdravotnich neni mozna odbyvati prednasky.

Zarazen v Bruntale ve Slezsku spolek vcelarsky,cita 120 clenu,s prispevkem 2 zl.Pro letosek budou clenove dostavati casopis spolku moravskeho. Starostou J.Novak.

Moravsky spolek Zvolen p.F.Steininger za druheho namestka starostova,a pet spravnich radu:Witik,Steiner,Koch,Habernek,Zavadil.
Za pricinou nemoci starosty predseda schuzim namestek p.Mendl.Ukazuje se potreba toho,aby se zevrubne ustanovily podminky prijimani do spolku,jakoz i mira jak dalece clenum vyhody spolkove poskytnouti lze.Jakkoliv potesitelny jest tento naval do spolku,nesmi se prece zapominati,ze pokladna neni nevycerpatelna. Sjezdu nem-rakouskych vcelaru v Kielu,ucastnili se Zivansky a Mendl.
Projev Zivanskeho v Kielu:
...Zemsky spolek podle rozsahlosti vice nebo mene odvetvi:okresni-filialni-neb jakekoliv.Nesmi vsak byti samostatne z jinymi stanovy.Spravcove nebo starostove musi byt jmenovani od ustredniho reditelstva.Ve vsem sobe pocinati dle predpisu,jejihz se jim od ustredniho reditelstva dostane.Jakmile se dovoli temto riditi se svymi...nebo prilezitostnymi usnesenimi..prizpusovi sva...drive,bud pozdeji,bude pro celek,pro celistve pusobeni spolku zemskeho ztracena.Tyto filialky nepotrebuji zadnych pokladen,neb zapravuji svuj rocni prispevek do pokladny ustredni.Sprava spolku musi spocivati v rukou starosty(spravce-reditele)nekolika namestku.

Jednota Pisecka Zvyseni prispevku na 1 zl..Zhotovovani ulu v oisecke trestnici.Zevnejsi uprava i vnitzrni usporadani kazdeho znalce nejen uspokoji,ale i prekvapi.Zavazna je smlouva na zhotoveni 300 ulu do prosince 1972(zvasena na 400 ulu).V Jednote prijata spolkova mira 10¨.Vyrabeni i prodej je pod firmou-Pisecka jednota vcelarska-Cena pro cleny Jednoty 4zl.,neudove 5zl.

Brno reditelstvu neseho spolku podarilo se ziskati (clena)vcelarsky spolek Dolnorakousky.Francouzska mira ktera se brzo zavede-metr-obnasi neco pres 3 videnske stopy (316345)cili pul sahu a deli se na 100centimetru.Centimetr se rovna 4 1/2carky,cili 0.3796 palce.

Zakladajici komitet zemskeho vcelarskeho spolku v Cechach
rozeslal vsem znamymv celarich a spolcich v reci ceske i nemecke:...staralo se v hospodarskem klubu usneseni,postarati se o zrizeni...Praha hodi se co sidlo pro takovy (ustredni) spolek nejlepe...a vzorne vcelarstvi jiz u Prahy na statku J.M.Saryho v Hrdlorezich.Prispevek clenu zakladajicich obnasi 50 zl. jednou pro vzdy,podporujicich 5zl. rocne,a cinnym 2zl.rocne
Zakladajici komitet: predseda Theodor hrabe Thon, mitoppredseda J.M.Sary,Vybor:Patak,Kraopner,Petrzilka,Dlask.

Važený příteli.Nic proti Vašemu příspěvku,ale tu historii sem netahejte,mám toho dost v časopice Včelařství.Stejně to nikdo nepřečte až do konce.Chce to aktualní informace.Víťa.

Nebyl jste někdo na Pražských včelařích?? Bylo tam něco zajímavého?? Nějak nestíhám. Zdraví R. Stonjek

Zdravím, konečně jsem se dostal k tomu přešíst si říjnové Včelařství a zaujal mě článek o vztahu počtu trubců ve včelstvu ke vzniku rojové nálady. Rozhodně mě zaujal a tuhle metodiku u pěti úlů vyzkouším. Samozřejmě mě mě vyvolal spoustu otazníků, ale na ně se právě nejlépe odpovídá experimentem. Mám včely, které se rojí průměrně okolo 30%, takže naučit se zacházet se včelama tak, abych rojení snížil, mám jako prioritu. Velice zajímavý je pohled autorů na vztahy uvnitř včelstva, který je (alespoň pro mě) něčím naprosto novým.
Kdo nečetl, doporučuji přečíst.
Miloš

Nie je to celkom nové. Už sa o tom písalo. Ja som bol dosť dlho skeptický ku vyrezávaniu trúdoviny. Dva roky, nevyrezávam už vôbec trúdie plásty. Tento rok som mal minimum rojov, aj keď niektorí predpokladali, že to bude mimoriadne rojivý rok. Každá rodina má 2-3 trúdie plásty, kde nechávam vyliahnuť sa trúdom. Plus si včely nadstavujú niektoré robotničie bunky a tak si dopĺňajú potrebné množstvo trúdov. Priemerný výnos mám na jednom stanovišti 34 kg. Rodina, ktorá mala extrémne množstvo trúdov /po otvorení medníka, bol toho plný koč. voz/ mi doniesla 52,5 kg medu. Čiže nadpriemer. Ja som nikdy nepovažoval trúdov za darmožráčov, ktorí nemajú v úli čo robiť. Poznám včelárom, ktorí sa za každú cenu snažia likvidovať trúdov v úli, lebo im "žerú med". Idú proti prírode a tým nič nedosiahnu, alebo opak dosiahnu, jak to už väčšinou býva.
Proti klieštiku má vyrezávanie minimálny efekt, dá sa to nahradiť menej pracnými spôsobmi.

Byl jsem tam,zajímavého bylo opravdu dost a na hodně se nedostal čas.Také tam za mnou přišlo několik včelařů s dotazem jaká je u nás situace s varroou.Byli to včelaři z okresu PZ,Zbraslavi a Litoměřic situace podle nich je zlá,Mníšek z 15 je 8 pryč a 5 jich je slaboučkých Řitka všechno padlo,Zbraslav denní spad 20 až 80 také 200 za 4 hodiny po fumigaci 2000 kusů.Není to tak dávno kdy jsem tu četl,že okres PZ díky nákazovému referentovi je perfektní.

příteli Pepíku,asi jste mnoho včelařů svým příspěvkem moc
nepotěšil,ba vypadá to,že do několika málo let bychom
dovčelařili.Myslím si,že ta minulá zima - nezima k velkému
výskytu roztoče hodně napomohla.Je třeba doufat,že byla
zcela výjimečná a že v budoucnu nastanou opět zimy takové
jaké mají být,sníh,mrazy,fujavice.Velkou zásluhu v poslední době mají auta,jen si všimněte,je jich nepřeberné množství na dálnici i na okreskách a ponejvíce v každém
sedí jenom jeden člověk.Takže budeme jezdit auty každý i
třeba na záchod a potom včely nemohou přežít.Jedině že by se aklimatizovaly,ale to už my tady nebudeme ale věřím,že i ty včely tuto civilizační katastrofu přežijí,ale kolik jich zůstane,to je otázka.Med v budoucnu se bude vyrábět ve
fabrice,bude obsahovat všechny komponenty,nebude kvasit
protože bude úplně bez vody,každý si bude moci vybrat podle své chuti a ne jenom řepkový a nebo lesní,výkupci se lehce přeorientují na velkoobchod a maloobchod a bude to OK.Včelaři budou bez práce a toto řemeslo zanikne jako v
minulosti mnoho řemesel,namátkou třeba kováři,koláři,tkalci
punčocháři,rukavičkáři,knoflíkáři,bednáři a ještě mnohá jiná řemesla dříve tak potřebná.Až zase někdy někam pojedete zbytečně sám autem,popřemýšlejte o tom a neroňte
slzy nad českým včelařstvím,včela je zde po miliony let a přežije i nás lidi,kteří tu jsme o hodně kratší dobu...

milý Pepo, díky za odpověď, Kdo přednášel a na jaké téma??? Jinak jsi si moje nedávně vyslovené věty zcela špatně vyložil. Já jsem nechválil výsledky v léčení, ale to že máme vždy léčiva včas a bez nejmenších problémů, tzn je položen základ pro správné léčení a to opět jak u koho. Co se týká zvýšeného počtu trubců v úle jako spolehlivá prevence proti rojení, článek se mi líbil a velepečlivě to vyzkouším./ budou li včely/ Po přečtení jsem hned naklusal pro zápisky a začal jsem se do nich dívat jiným úhlem pohledu a zjistil jsem potvrzující/možná/ skutečnosti. V mých Dadantech používám stav. rámky pod plodištěm. Jsou roky, kdy tam včely staví jako jo a ne matka tam prakticky neklade a v tom případě se spolehlivě jedná o rok rojivý, prostě rok blbec. Jiné roky tam včely staví dobře a podle barvy trubčiny se tam vylíhlo několik generací trubců a to je rok, kdy rojení tak nezlobí. To bylo například letos. V druhém případě se musím přiznat, že přelarvuji velmi nerad a pokud mohu larvení se vyhýbám. Dostatečně jsem si dokázal, že nejlepší matky jsou, když nejmenší larvičky vypíchám z panenského díla, ale kde sehnat dělničinu. Plemená včelstva mám kvůli pohodlí v ležanech. Ještě jsem nepoznal úl, kde by se včely ochotněji rojily než v ležanu. No a abych získal nějakou dělničinu tak jsem vkládal stavební rámky a menší ukázku dělničích buněk jsem vždy měl až na 3 st. rámku a to je u plástu 39 x 24 nějakých trubců!! Když jsem to takto některé sezony prováděl, ležany se nikdy nerojily. Takže se domnívám, že by na článku mohlo být hodně pravdivého a nám nezbývá než zkoušet. Ostatně i autoři nás k tomu vybízejí. Zdraví R. Stonjek

Dají se ještě teď měnit matky ?
Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství ?

Já osobně budu měnit matky až tak koncem října možná v listopadu záleží na počasí.K druhé otázce si dovolím tvrdit,že se určitě jejich pěstování rozběhne.

Přednášel Dr.Švamberk a téma mělo být bio med a bio farma,ale povídalo se o varroaze a problémech okolo.O pěstování svazenky,řepky a hořčice v budoucnu.O dotacích na tyto plodiny a o problému nedostatku obilí v Evropě a spekulovalo se jestli díky této situaci nezačnou zemědělci pěstovat více pšenici když je dobrá výkupní cena.Dotace na uvádění půdy do klidu jsou ty tam a tak proč to pěstovat.Je to k zamyšlení.Bionafta, etanol?

Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství?
-------
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Zatím jsem něco takového četl jen ve Včelařství.


Karel

Ještě doplnění. Příště by měl být v Praze na přednášce p. Sedláček z Příchovic, takže to si myslím bude velmi dobrá přednáška.
Petr

Protože např. pyl GMO kukuřice obsahuje toxiny a to asi nebude moc dobrý med ve kterém bude toxický pyl.

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.

Včelařství může zničit jen lidská blbost, která je nekonečná. Tažení různých aktivistů a zmanipulovaných naivků proti GMO je jednou stránkou té blbosti a tak asi souvisí GMO se zničením včelařství.
:-(

---------------------
Karel:
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Jaro, mě překvapilo udávané množství trubců nutných k potlačení rojové nálady, u mých nízkých nástavků to dělá u průměrného úlu 1 nástavek, tj. 11 rámků 39x17. V článku (nevím, jestli máš k tomu časupisu přístup) je uváděn i prokazatelně vyšší nárůst roztočů v těchto "trubčích" včelstvech oproti kontrolním, takže vyřezávání trubčích plástů není tak úplně mimo. V popsané metodice je to řešeno kompletním vyřezáním trubčiny v červenci

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.
**************************************

Spravna poznamka, to bysme se divili, co vse je v prirode toxicke, a co je je jedovate jen pro nekoho (napr. z brambor bych nedoporucoval nikomu pozrit nic jineho, nez hlizy a mate nekdo strach, kdyz vidite vcelku na kvetu bramboru?)

Diskuze o GMO by ctenare mela nejdriv vest k vysvetleni co pod pojemem GMO zahrnuji. jestli geneticky modifikovane organismy, tak prosim, to je vse kolem nas. Pokud jen ty rostliny (omezim se na tuto risi), ktere maji v sobe nepribuzny gen z jineho druhu, umele vneseny biotechnologii, tak to uz je o trosku jina diskuze.

V prvni skupine jsou totiz vsechny hospodarske rostliny, vsechny kyticky na zahradkach, travy na obhospodarovanych loukach atd. A to se prosim slechteni ve 20.stoleti snazilo najit ruzne cesty k vyssim vynosum - ozarovanim celych poli psenice tvrdym gama zarenim pocinaje...

Molekularni genetika dava hodne prilezitosti a je cilenejsi, nez kvantitativni genetika populaci ("pomale" metody selekce a hybridizace - stale zaklad slechteni), nicmene klade spoutu otazek a otazniku.

U kukrice je vnesen gen bakterie, cili rostline pletivo ve stonku a listech produkuje toxin jedovaty housenkam zavijece (takova mura, motyl). Pro nas vcelare to paradoxne muze mit vyhodu - mene chemickych postriku v porostech kukurice.

U soji a bavlny to je gen zapricinujici toleranci k totalnim herbicidum na bazi glyphosatu (round up a kol.)

V CR stoup a pocet poli s GMO plodinami (prevazne kukurice) a zatim vsechny podlehaji schvalovani organum min.zemedelstvi. Je to predevsim pro vyzkum a overovani, nebot pokud by se tak nedelo, mohl by ceskemu zemedelstvi ujet vlak. Dost na tom, ze jej za posledni leta potopili politici.

Samozrejme jsou tu otazky i znepokujici (prenos transgenniho pylu v ramci celedi napr. brukvovitych), ale do je na delsi odbornou diskuzi.

A to je to, do ceho by se meli zacist a pustit vsichni, co se chteji k tematu GMO verejne, opakuji verejne vyjadrovat. Doma si muzem mudrovat and pivem jak chceme :-)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice?

Radek nám to výborne ten vysvetlil toxicitu npr. kukurice a iných pestovaných plodín plodín. Vďaka.

Toxicita agátu spočíva v niečom inom a do nektáru sa nedostáva. Ako deti sme pojedali svieže kvety agátu ako lahôdku a nikdy sme sa neotrávili. Posledné roky suším čerstvý kvet agátu na čaj a neviem, či je niečo lepšieho na osvieženie. Dôležité je sladiť agátovým medom a mierne okysliť cirónovom šťavou. Chuť a vôňa nápoja je božská. Anton

I kdyz fenomen You Tube (server, kde muze kdokoli skoro cokoli publikovat - vyvesit, predevsim fotky a kratka videa) sel doted kolem mne, dnes jsme na radu kamarada na tutu www stranku zavital a o chvili pozdeji jsem zadal najit cokoli na heslo "bees"

Mimojine se zobrazil cca 6 min profesionalni dokument od National Geografic o japonskych srsnich, importovanych evropskych vcelach a mistnich japonskych vcelach na ostrove Honsu. Je to v anglictine, ale zajimave :-)

Vice na http://www.youtube.com/watch?v=n4wRIERp6Vs

Ve zkratce film popisuje zkazu vcelstva vcely medonosne (pravdepodobne A.m. lingustica - italska) pri utoku cca 30 srsnu (totalni vyrabovani ulu) a nasledne strategii puvodnich japonskych vcel na tento utok - srsne patrace, ktery oznacuje feromonem vyhlednutou korist vcely obklopi a vyvinou svymi telisky vysokou teplotu, kterou srsne "usmazi" zaziva.

Hezky natoceno.

Dobrý den,
nevíte náhodou zda vosy mají taky problémy s roztoči? Pokud ne, tak proč? Zkoumal to někdo?
Hravě by si je mohly přenést z našich včelstev, které pilně navštěvují....

Klieštik sa osu prichytí, ale ako vidíš osy s nimi nemajú žiadne problémy. Vyhynutie im určite nehrozí. Presnú príčinu prečo je to tak neviem, pokusy sa týmto smerom nerobili.

Roztoč varroa potřebuje pro svůj vývoj v období larválním a v období nymfy specifické podmínky ( stálá teplota 30-35°C, zavíčkovaný plod po dobu 11-16 dní, buňky nesmí být svislé ), které mu vosí společenstva neposkytují.
A co je hlavní, roztoč varroa dlouhodobě nepřežije teploty pod 10°C ( na podzim dojde k rozpadu vosích společenství, přezimují jen oplodněné samičky, které přes zimu zmrznou a na jaře vylezou z úkrytu, v němž přezimovaly, a založí nové společenství ).

Jak tak čtu ty alarmující správy o přemnožení varroa destruktor v letošním roce, tak jsem se rozhodl ( někdo by mohl namítnout, že jsem to dělěl zbytečně ) léčit současně Gabonem a Formidolem ( který jsem aplikoval nad plodové těleso a to 4x u každého včelstva v průběhu měsíce srpen ). V sobotu 15.září jsem všechny matky zaklíckoval, tak aby k 10. říjnu nebyl ve včelstev plod, kvůli zvýšení účinnosti prvního ošetření, které v naší ZO proběhlo 10.října. Matky jsem vypouštěl 8.října, včelstva byla bez plodu.
Představoval jsem si, jaký budu mít po té mé intenzivní péči o včelstva nízký spad, ale byl jsem nemile překvapen. Druhý den po ošetření jsem kontroloval spad. Spad se pohyboval nejníže kolem pár stovek roztočů, u nejsilnějšího včelstva spad přesahoval 1000 roztočů. Přitom v srpnu byl téměř nulový spad u všech včelstev.
U toho nejsilnějšího včelstva mám pocit, že došlo k reinvazi, zdálo se mi při zužování ( který provádím jen v říjnu ), že má nějak mnoho zásob, určitě má více zásob než jsem já zkrmil. Asi před týdnem jsem u tohoto včelstva zaznamenal nezvyklý ruch, včely byly nasáté, bylo mi divné odkud to nosily.
To by mě zajímalo, kde se ty roztočí vzali!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

V tejto úvahe sa nachádza odstavec o osách, ktorý môže dať odpoveď aj na vašu otázku. Anton


Aj osy môžu prenášať VD.

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.




Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.


Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.


Osie larvy
Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu 300-500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada


Diskusia

Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Ondrej v Saturday, 07 October 2006 (18:45:45) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.sh1800.szm.sk
Dobry den p Turcani, chcem sa len nieco spytat . Kde na tych osach ten V.D. bol? Na rovnakom mieste ako na vcele? Dakujem.

[ odpovedať ]

* Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor podľa turcani v Saturday, October 07


Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Laco Šebošik v Tuesday, 17 October 2006 (23:32:57) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.vcely.sk
Ja som si prenos Varroa d. na osu pred pár rokmi odskúšal. Klieštik bol prenesený na osu, ale podľa pozorovania jej hladké telo nebolo veľmi pre klieštika prítulné. A naviac osa dokázala po niekoľkých sekundách sa klieštika zo svojho tela nožičkami šikovne zbaviť, a aj opätovné vrátenie skončilo tým istým výsledkom. Nuž ale jeden pokus ešte nič nemôže vyvrátiť, preto by určite pomohla nejaká fotka Varroa na ose. Poprípade dlhšie pozorovanie na osách by dokázalo či k takýmto prenosom dochádza aj počas bežného včelárskeho roka, resp. len pri nadmernom rozšírení klieštika a následnej lúpeži ôs.

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Nie! V každom prípade to urobte, vložte podmetové podložky, aby Ste poznali stav preliečených včelstiev na množstvo VD.

Pane Turčáni,
někdy z Vaších rad českým včelařům mám pocit, že si myslíte, že si v ČR každý včelař léčí sám.
Nevím, jak je to u Vás na Slovensku, ale v Česku podzimní léčení provádí až na výjimky komise, a ta léčí ( alespoň by měla léčit ) podle platných návodů vydaných VUVČ a podle metodického plánu vydávaného každoročně Státní veterinární správou.


Pro všechny:
U silných a velmi-silných včelstev se domnívám, že současné dávkování léčiva plně nepostačuje, tedy léčení nemá takovou účinnost jako u slabých včelstev.
Dále je tu problém s roztoči, kteří během posledního či předposledního léčení zapadnou mezi uličky nebo do plástu a při lednové nebo únorové oblevě je včely vymetou do zimní měli ( a jsou tomu důkazy...např. E. Veselý ).
Po letošní zkušenosti, kdy mi důvěrník málem zapálil úl, bych si raději fumigaci prováděl sám.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Pozdě není,musíte dbát na to aby ty fumigace,předpokládám
že třikrát se konaly po týdnu či 10 dnů za teploty 10 stupňů a pak to bude OK.

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

tzuitýitziit

Zdravim vsechny, i vcelari potrebuji nejen cukr, ale i kvalitni zimni pneu a to jedine od firmy http://pneu.extralevne-pneu.cz, siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma. Mohu je jako vcelar kupujici kvalitni pneu jedine doporucit.

Vilík:
.... siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma.
-------
Montáž pneu ale asi ve službě není :-)) Takže mi to s přirážkou a bez záruky namontují v pneuservisu a v konečném součtu asi moc neušetřím. :-((

Mája

Díval jsem se na ně, ale mám dojem, že to není na osobní vozidlo, ale na pracovní stroje. Samozřejmě, že se na ně dá jezdit. Měla by u těch pneu uvedena také rychlost a ta tam není. Já tomu až tak nerozumím a určite je někdo kdo to dokáže objektivné posoudit. Podívejte sa na to někdo.

Tak jsem se dočetl, že v Pardubickém kraji mají o polovinu méně medu. http://www.agris.cz/vyhledavac/search_result.php?PHPSESSID=0d94e5e09288b46ece3a48cad8ad6023&sSlovaOr=med&iObdobiFast=0&x=0&y=0
(jestli vám ten link nebude fungovat, tak si dejte na http://www.agris.cz vyhledat slovo med.
Na Olomoucku prý mají zase letos hodně medu a snižují ceny. Mě se nikdo neptal, a já měl přibližně stejně medu jako vloni. Vrtá mi hlavou, kdo je schopen tak rychle vyhodnotit letošní sezonu. Tak já tedy nevím, k čemu jsou takové zprávy od odborníků?
Každý by měl zatím asi mluvit za sebe, než se to spočítá. Jak to vidíte vy?

Zprávám věřím jen těm, které vidím ve včelím úlu.

Co se počítá při hlášení přes ten statistický papír při předávání žádosti o dotaci 1D je přinejmenším hrubý odhad. Čísla mohou být tedy velmi nepřesná.

Za sebe mohu říci (chovám podle odhadu cca 5 - 10% včelstev na Břeclavsku), že snůška byla nastartována cca na 130% a možná i více a to při vlivu suchého a teplého jarního počasí. Takové, že vyschla nádrž Nesyt.(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=334 )
Takové počasí drží snůšku na vysoké úrovni.


Ale po ochlazení,(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=342) které bylo razantní zřejmě pro vegetaci květů a hlavně pro producenty medovice z lip, (bylo někdy během květu akátu) se výrazně obrátila situace. Bohužel až na min.30 - max.50%(průměr podle stanovišť je cca35%) běžného plnění, které si pro sebe registruji. Takže pro mne mizerný a hlavně tedy podprůměrný rok.

Ono se to hodnocení letošní úrody medu bude asi na různých místech lišit. Například já měl 10.7. plné úly lipového medu, a včelař 4 km ode mne (Kasalice) jižně u lesa si stěžoval, že mu včely hladověly - po řepce prý tam nebylo nic.
Nepochybuji o tom, že hodnocení výnosů 17.9. nebylo ze statistických hlášení, která se odevzdávají do 15.9. Tak rychlý sběr dat z celého kraje je možný jen při volbách. To jsou odhady vycucané z prstu a podle vlastních podmínek. Extrapolaci na celý kraj bych si nedovolil.

Například já měl 10.7. plné úly lipového medu. Eman

o tom nepochybujem, ale zaujíma, naozaj sa jedná o kvetový lipový med alebo je to medovicový med z líp? Akú rozlohu /hektár-dva alebo ešte viac/ tvorí lipový porast, prípadne koľko solitérnych líp sa nachádza v okolí včelnice. Anton

Když výrobce oznámí, že vyrobí méně produktu, spotřebitel zavětří a z pocitu nedostatku zvýší poptávku. Zvýšená poptávka dovolí výrobci zvýšit cenu. Má-li skutečně méně produktu, vydělá stejně, vyslal-li "kachnu" vydělá více.

Toto není z Bachorovy hlavy - je to základ tržní ekonomiky. Běžně se to používá. On si to jen přečetl a i to několikrát mezi včelaři zmínil. Chytří pochopili...
Teď se podle toho začal i chovat.

Rozumný včelař se s nadprodukcí nechlubí, spíše naopak...

HOWGH

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Lípy jsou ve větším počtu na hřbitově a samotné obří lípy u památníčků a božích muk a sem tam po vesnici.

Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data.

>naozaj sa jedná o kvetový lipový med

Na Znojemsku a přilehlém Třebíčsku byla sezóna slabá. Jarních medů bylo dost, ale po akátu téměř nic. Mám 14 stanovišť a rozdíly nebyly velké. Předpokládám brzký nárůst výkupních cen. Taky u nás máme úhyny na varoázu. Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky. Protože se včely letos nerojily, nemají čím doplnit stavy a zůstanou prázdné úly.

Eman:>Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data. <
........

Možná, (dost pochybuji) v České Republice je něco jako organizovanost ve včelařství, ale jaká organizovanost? Každopádně při zdražování všude okolo je cena medu opět i při zachování svého cenového indexu nižší, takže opravdu výhra s takovou organizovanou schopností.

Také. Včelaři, co skočily na lep s investorskými vizemi a s nedostatečnými dotacemi EU do technologií skončily jako vinohradníci u nás. Zbyla jim jen manuální práce a dluhy a vyhlídky na suchou kůrku. Ale tak se peníze přeci nevydělávají potažmo obor neposiluje, jestli je návratnost dlouhodobá a hlavně mizivá!

Obor včelařství u nás potřebuje podporu obchodníků, ne tajemníků.(jsou moc tajemní) Na zdravotní situaci (kvůli "království VÚ Vč.")u včelstev se už stavět nedá, protože je stejně kritická, jako všude jinde ve světě. Proto si myslím, že je potřeba mít obchodního a netajemného ducha v situacích při jednání s včelaři. Dát jim jasně najevo, že při léčení si musí poradit a radit každý sám a když mi po poradách se zdravotnímmi referenty ZO vymřou včelstva, opustit takovou organizaci a vzdělat se v tom a spolehnout se jen sám na sebe nebo nechovat včely a koupit si raději to kilo, dvě medu.

Jinde v EU prý taková organizovanost podle místních zvěstí není. Není to pravda. Je, ale na životaschopnějších úrovních, kde neexistuje hlasovací převaha v nějakých ZO, ale zákonnitosti trhu.

Takže otázkou je, co je opravdu ve včelařství u nás a i hlavně pro jeho udržitelnost něco jako živná půda. Vyplácení dotací? Zčásti, ... spíše ne! Je to cena produktu a následné kalkulace pro životaschopnost. Jestli máš Emane vizi jak prodat Českou produkci (tj. podle loňských inf. z agrisportálu 9tis.t.) bez obchodníků, tak se vyjádři. Dost ponich jdeš a vůbec asi netušíš, kolik kupuješ jiných šmejdů denní potřeby a můžeš to vztáhnout i na energie (a jejich nedostatečně plnou kvalitu), i když jsou označeny jinak.

Jestli si nemohu sám ověřit kvalitu zboží nevěřím mu i když ho kupuji. Úřady a organizace jsou tu kvůli tahání peněz od daňových poplatníků a členů, přitom existují již technologie, které dokážou nahradit často drahé analyzátory a detektory atp.

... Problém je u medu a jeho kooproduktů jinde. Jde o obchod a uněj zůstaňme.


S klidem si projdi jen "bio" databázi EU a počet firem, které se zabývají bio produkty. Věříš té čistotě? Já ne, ale má to obchodní strategii(dokonce dlouhodobou) a jestli funguje u medu jinde v EU, proč nefunguje u nás? Změny se udály také i v Bruselu, aby se produkce bio potravin, potažmo i hlavně u medu zjednodušila. Na toto se dívám jako vizi pro organizaci, která neumí prodat ani kilo medu, ale má plně potiské stránky svého bulváru otom, jak ho prodat.


databáze(heslo pro vyhledávání honey):
http://www.organic-bio.com/en/directory/
poslední "bio" změny:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:189:0001:01:CS:HTML


Nevšiml jsem si, že by se při zdražování potravin nějak odlepily výkupní ceny medů. A to je hlavní nedostatek. Proto mé tiché vivat takovým zprávám.

Broňa:>Předpokládám brzký nárůst výkupních cen.<

Ceny už ale ve světě jdou nahoru. Jen u nás je to v háji Broňku.

http://skamberg.com/honey.htm

Broněk:>Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, <

Já typuji, že to bude oficiální stanovisko. Skutečnost bude ale horší ostatně jako vždy (30%-40%), když se má neúspěch hlásit. Skutečnost by vyplula napovrch, když by se takové úhyny měly hromadně platit. Potom by se dal udělat jakýsi průměr z více nahlášených při výjměčné situaci a placení a nenahlášených, když by se ztráty při podobných událostech nehradily. :-)

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Je to možné, jak to píšeš a já tomu říkám lipový med omylem. Nevím jak to v mých možnostech zjistit. To aroma je ale typické, opakuje se to skoro každý rok a lípy u nás včelami hučí. Nic jiného v tu dobu kolem tolik nekvete.

"

javascript: void(document.forms[1].onsubmit="return false"); void(document.forms[1].elements[6].value="\""); void(document.forms[1].elements[7].value="a"); void(document.forms[1].elements[8].value="b"); void(document.forms[1].submit);