Archiv Včelařské konference

V kvasu se mohou množit nejen ty správné kvasinky, ale i pár dalších druhů
"potvor" které ten výsledek ničí. Bakterie slizovatění je jedna z nich.
Obvykle dělají pachutě, "slizovací" bakterie vytváří z cukru sliz, který
nekvasí. Vedle čistoty je důležité udělat z násady kvasinek dobrý zákvas,
který se nějaký den rozkvasí a teprve potom připravovat vlastní medovinu.
Kvasinky potom mají před ostatními mikroorganismy náskok a a v kvasu je
obvykle "převálcují" Taky při intenzívním kvašení, větším demižónu, několik
desítek litrů a nějaké izolaci aspoň hadry teplo vyvíjené kvasinkami dokáže
zahřát demižon o pár stupňů a tím vylepšit vliv nízké teploty. Potom
existují octové bakterie, co dělají z etanolu ocet, pokud mají vzdušný
kyslík. Kvasná zátka a její pečlivé utěsnění třeba voskem je proto nejspíš
nezbytnost v případě, když bouřlivé kvašení už skončilo, hladina už není
chráněna unikajícím oxidem uhličitým, ale medovina s vyšším obsahem cukru a
později alkoholu se nechává ještě nějaký měsíc dokvasit.
Správný kvas je pitný vždycky, záleží ovšem na jakou chuť je kdo zvyklý,
dokonce živé kvasinky v něm obsažené jsou zdravé, je to vlastně medovinový
burčák.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 08, 2007 10:56 AM
Subject: cukr, medovina


> pepan:
>
> O slizovateni, jsem jeste neslysel. Kazdopadne je to pak pitny kdyz to
neni
> dokvaseny?? Ja, to mam ve sklepe v chladu v demizonu uskladneny bez kvasny
> zadky se spuntem. To uz asi neni na dalsi prevareni dobry.. Dal sem to
loni
> v lete a to bylo docela teplo. Troufam si tvrdit ze i tech 25 stupnu to
> mohlo mit po dobu nekolika tydnu. Radeji to zkusim znovu.. Stejne by mi to
> asi dalo rozumovani kolik pridat cukru, atd. Dneska mam cestu kolem
> vcelarskych potreb, tak hned koupim nove kvasinky.. Dekuji za Vasi reakci.

Tak to sem mel asi spatne vytvoreny zakvas a spatne to prekvasilo.Tomu bych se moc nedivil, on mi ten zakvas pripadl takovy divne kalny a na hladine se tvoril nejaky divny belavy skraloup. Delal jsem to poprvi, tak sem nevedel jestli je to u techto kvasinek normalni.. Skraloup sem obral a zbytek nalil po 3 dnech do roztoku s medem, cukrem a vodou. I kdyz prvni tyden to celkem kvasilo, ale pak to prestalo..

po kolkych dnoch mozem spojit roj s rodinou odkial vyletel tj. s jeho rodinou dik Stano

>Má někdo zkušenosti s chovem "vigorek" ? Ať už dobré či špatné.

Leoš
...............

Nyní mám na jednom stanovišti 3 matky z deseti dcery od inseminované Vigorky.
V agresivitě nejsou určitě horší než moje původní směska, med taky nenosí hůř.
Rojit se zatím žádné z nich nechtěly.
Budu se snažit do budoucna posílit jejich podíl na stanovišti.
Vigorky jsou šlechtěny na čistící pud a my máme blízko k ochranným pásmům moru.
Více o Vigor viz:
http://web.quick.cz/pvzubri/

Radek Krušina

Já bych nespojoval, umístil bych roj do prázdného úlu. Spojovat se dá kdykoliv později a posílit tak kterékoliv včelstvo.
Pavel

>
> po kolkych dnoch mozem spojit roj s rodinou odkial vyletel tj. s jeho
> rodinou dik Stano
>

Asi ano, zákvas musí viditelně kvasit, bublinky stoupat nahoru a v uzavřené
flašce dělat tlak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 08, 2007 1:36 PM
Subject: cukr, medovina


> Tak to sem mel asi spatne vytvoreny zakvas a spatne to prekvasilo.Tomu
bych
> se moc nedivil, on mi ten zakvas pripadl takovy divne kalny a na hladine
se
> tvoril nejaky divny belavy skraloup. Delal jsem to poprvi, tak sem nevedel
> jestli je to u techto kvasinek normalni.. Skraloup sem obral a zbytek
nalil
> po 3 dnech do roztoku s medem, cukrem a vodou. I kdyz prvni tyden to
celkem
> kvasilo, ale pak to prestalo..

GP:
Jaká je cena, je stav situace nabídky a poptávky. U nás je nadprodukce medu a tudíž převyšuje nabídka poptávku a cena je s vlivem dovozu ještě nižší. A toje hlavní bod při cenách a nějakých odhadech kolik chtít.

Karle, je tvým to úkolem nalézt lukrativnost nějakého produktu z medu.
........
Začnu opět odzadu. tam je je to podstatnější.
V MV to bude jinak, podrrobněji, postupně.
Jsou dvě možnosti. Buď chceme vydělávat prachy, nebo chceme něco dělat a pak to dělejme. A nežehrejme, že za to nejsou prachy.
Pokud chci vydělávat prachy, musím přemýšlet o penězích. Peníze se m.j. převážně získávají tím, že něco prodám. A tam se přemýšlí tak, že se kreativně přemýšlí nad dvěma oblastmi. Co mohu nabídnout a jak, a ta druhá je, co kdo může chtít (a ani to nemusí potřebovat) a kde se dá na tom spojení profitovat.
A je tady velké možností jak to udělat. A když se tak dívám kolem po včelařích, mnoho lidí to nějak našlo. Někdo zjistil, že spíše lidé zaplatí za popovídání o včelách než za med a školí, atd a včely má spíše jako tu atrakci, někdo má včely jen na surovinu pro produkci medoviny a pokud je úspěšný, tak mu zůstane pár včelstev jako koníček a med pro medovinu nakupuje, atd. ( je jich spousta, a nechci prozrazovat některé nápady a záměry).
A u toho posledního příkladu zůstanu. Jakmile to totiž někdo najde, tedy lukrativnost něčeho z medu, tak logicky si lukrativnost nechá a bude ten med nakupovat za nejnižší cenu. Jinak by mu plácli mokrý hadr na čelo, a pokud by se nevzpamatoval, skončil by možná i v konkurzu.

Takže je každého věcí jak přemýšlet atd.

Druhá věc je to co mám na mysli, a to je možnost podívat se na to zkrs stranu nákladů, efektivností atd.
A tady nemám namysli jen , krmení medem, laciné úly atd.
Ono prodávat, propagovat a vůbec přeměnit něco na peníze má své nepříjemné náklady. A je tady otázka, zda by se edalo jít cestou, jakou jdou i jinde. Sdružování, rozložení nákladů při maximálním zachování profitu.

Existují sdružení, která to na různém stupni dělají.

Z osobních zkušeností vím, že pokud to co prodávám nepropaguji, nehustím do zákazníků, že dělají to nejlepši, když nakupují u mě, atd. Tedy že si neupevňuji pozice se mi může vymstít. A pak bud epozdě. Nejen ve vojenství se opevňují pozice preventivně před útokem. Za útoku to jde hůř. Kdokoli kdykoli může dostat zálusk na peníze mých zákazníků a vysvětlovat jim, že je mají dávat jemu. A udržet si zákazníky, nebo získávat nové, na to podle mě platí také ono pravidlo 20/80.

Takže pokud by mi někdo nabídl marketingový systém, říkám systém, ne nějaký ojedinělý létáček, samolepku atd, tak bych si osobně vyčlenil nějaké procento z tržeb za med, a ke každé sklenici bych za korunu, dvě pustil nějaké létáčky, prospekty, cetky atd. Protože to mě přijde laciněji, přesvědčit přesvědčené (tedy upevnit je v jejich názoru)než někoho přesvědčovat, že nemá tolik chlastat pivo a koupit dětem med.

A tam bych chtěl v blízké budoucnosti upřít pozornost. Zda by se našla skupina včelařů, kteří by měla zájem na vytvoření a funkci něčeho takového. Létáček na laserovce si tisknu taky, ale vím, že na křídě by mě nevyšel o nic moc dráž, když se jich bud etisknout hodně.

Teď jde o to, jestli bude ten zájem. Ono nejen že líp nebude, ale bylo, a nezůstane stejně blbě, bude hůř.
Pokud se podívám na měnící se strukturu včelařů, začínají kupodivu převažovat ti, co mají včelstev ví. Ubývá skupina do deseti, dvaceti včelstev. A ti jendou začnou o ten koláč usilovat.

Před víc jak deseti lety stačilo ve firmičce mé ženy udělat propagaci a nabídnou slevu 5% (slovy pět procent - pouhých) a byla fronta až ke dveřím. Dnes je problém lidi pohnout 50% k nákupu.

A na trhu s medem v podstatě nikdo nezačal působit. A až začne, tak má pole neorané. A přízenň zákazníků, to je něco jako panská lásky, co po zajících skáče.

Takže to je tak na víkend všechno.
Tady u nás musí medovice jen teče, takže doufám, že nám pěkné počasí vydrží i přes víkend.

Karel

Běžná dřívější praxe spočívala v tom,že roj se nechal ve sklepě 2 dny zchladnout/pokud nemá včelař záměr rozšiřovat/
a poté dopoledne roják přinesl na včelnici či poblíž včelína,rojákem poté asi 2x udeřil o zem,sundal víko a včely,které spadly na jeho dno se z toho dna začaly šplhat nahoru po všech 4 stranách.Včelař bedlivě je sledoval a
na 2 až 3 pokus matku našel,neboť leze nahoře po včelách a
vychytil ji.Potom stačilo roj vysypat na zem třeba do trávy a ty včely poté když zjistí,že matku nemají,vrací se zpět do svého úlu.Ty 2 dny ve sklepě jsou dobré proto,aby
ty rojové včely náhodou se po návratu domů nepokoušely znovu rojit s matkou mladou.Vyzkoušejte,nic nezkazíte...
Pokud již jste roj usadil do nového úlu,opět platí že nejlepší je po vystavení díla a zakladení matkou /3 týdny/
opět matku vychytit,nechat 2-3 hod.osiřelé a potom je bez problémů spojit.To znamená v měsíci květnu,červnu bez obav se spojí /někteří je v tuto dobu spojují bez odebrání matky / a v červenci,srpnu je již zapotřebí přes propíchané noviny,jinak jsou ztráty na bojujících včelách.

Děkuji všem, kteří mi poslali dopovědi.
Nic nejde podle plánu, tak se uzávěrka odkládá na podnělí. Takže pokud ještě někdo chce, budu rád, když pošle.

Jen bych chtěl vysvětlit důvod, cíl, přehledu. Jasně že není samospasitelný. Ale pokud by se podle něj jen pár lidí, hlavně z dolního pásma posunulo své ceny trochu výše, myslím že by to pomohlo. Zatím bohužel se dostává publicitě dolním rekordům a myslím že dost včelařů je zdezorientováno.
Zatím jsme na vlastní oči viděl rekord 160Kč za 720ml.

V MV bude zatím jen náhled do cen v obchodech, pokud bude zájem, bude to podrobnější a systematičtější. Ale podle toho není důvod k panice. Ceny jsou tam dobré. Vysoké:-)

Karel

No máte pravdu, že cenu rozhoduje nabídka a poptávka na trhu. Mým rozhodujícím konkurenetm na trhu a nejen mým jsou hypermarkety a tam se cena medu pohybuje kolem 90-120,-Kč za kilo stabilně již po několik let. V akcích se sice občas ceny sníží, ale zatím jsem se nesetkal s cenami pod 70,-Kč/kg resp. 720 ml. Pak mi nějak uniká Vaše kalkulace a prodej konečnému spotřebiteli 55,-/kg s tvrzením, že vycházíte ze situace na trhu. Všichni sice trvdíme, že meduje přebytek, ale markety na to nějak nereagují a taky asi vycházejí ze nabídky a poptávky. Problém je skutečně v tom, že se jako včelaři nedokážeme domluvit na tom, že "ze dvora" nebudeme prodávat za míň jak např. 70,-Kč za kg a konkurujeme si jetě navzájem. V tom mi chybí osvěta ze svazu, informace o cenách v marketech a možná sice problematická záležitost, ale teřba doporučení nějaké cenové hladiny. Asi bych se antimonopolního úřadu až tak moc nebál, zvlášť když takto vyhlášena cena bude nižší než je obvyklá cena na trhu.

Vše hezké

vsusický:
>Pak mi nějak uniká Vaše kalkulace a prodej konečnému spotřebiteli 55,-/kg s tvrzením, že vycházíte ze situace na trhu. <
....
Pane vsusicky. Není problém aby jste tady nevířil skvělými čísly, se domluvil se semnou natom, aby jste zapracoval na tom mým denním dlouhodobém limitu 35 kg prodaného medu, nad kterým když ho překročím, něco udělám s cenou za kilo. Jestli jste opravdu tak úspěšný, proč to nerozjedete ve velkém? Objednejte si ode mě alespoň 3 tuny medu a jste podle Vašich kalkulací v balíku. Kolik toho prosímVás za těch 90.- - 120,- prodáte za rok?? To je podstatné vedle nějakých cifer za jednotku!! Děkuji za odpověď. Také nabídka platí pro ostatní se skvělou cenou kolem 100. Neprodukujte med. Mějte pár včelstev a prodávejte. Ceny jsou příznivé pro kšeft a ne pro chov. Má cena je a bude dlouho 55,-/ Kg medu. Minimální odběr je sud plus jeho cena, plus doprava, když si nedojedete.

...

Také mi Karle uniká jestli vedle těch cen, také registruješ OBJEM KOLIK ZA CENU/ROK kterou ti popř. někdo. odpoví.

Znám ceny okolo 250,- Kč/Kg medu od včelařů, ale taková čísla v průměru odbytu pár kil ročně a akoráte zničí Tvou snahu o nějaké informační podání k tématu. Je tak objektivní tvůj článek a informuje o tomto?

Pěknej den.
_gp_

Karel:( je jich spousta, a nechci prozrazovat některé nápady a záměry)
......
Tak teď prosím za prominutí, ale budu vostrej ...
Prosím Tě Karle a i ostatním. Jsem přímo na šuškání o nějakých kšeftíkách nabroušenej.

O co Vám Vám jde? To jste odborníci? Na jedné straně jste úplně promovaní odborníci na prodej medu, ale když máte kápnout božskou a říci svůj názor a pohled a propočty, jaké jsou na jiné produkty na kterých se včelařství DÁ VYDĚLAT, tak něco zprominutím blábolíte o prozrazení nápadů, záměrů?? ) Běžte si naty přednášky. Rádo se to poslouchá a ještě možná dostanente vedle dotací i grátis oběd.

Více si hodnotím typu informace, např.od p. Turčániho, který jasně sdělí:" Dělám si dna na záchyt pylu, protože se dá naněm vydělat a nemám problém ho prodat. " Vydá i celý článek jak nato! Ukazuje snad nejvíce a nejpodrobněji veškerá ta propagační tajemství včelařství. Je sice dost obsáhlý, ale napiště někdo o jeho a o podobných tématech stručněji! Karle. Včelařina není koníček z frajeřiny, že mi nevadí žihadla a že chytnu nějaký roj nebo že prodávám za 160,- kilo. Je to hodnotné řemeslo a jsou potřeba informace jak ho vyzvihnout. Takové informace chybí!

KOLIK ZA TAKOVÝ ZVEŘEJNĚNÝ ZÁMĚR BYCH DAL, KDYBY BYL CO KČEMU A PUSTIL HO NĚKDO DO SVĚTA, AŤ SE CHYTÍ A O TEN MED SE KONEČNĚ ZAČNOU OBCHODNÍCI RVÁT.

To ne, budeš si dělat nějaké tabulky a poslouchat šepty nějakých rádoby medovinářů??

Oto Ti jde? Okecávat okecané není zajímavé, ale nudné a MV dopadne s takovou jako Včelařství. Zavřeš ho a řekneš si" Nooo . Nic jsem se vlastně ani nedozvěděl a vůbec jsem se nepobavil. Mám si ho kópit příště??". Napiš tam a otiskni plány zpracování na medovary. Vymýšlej a otiskuj záměry, které se daří nyní provádět třeba přes Min. Zemědělství a jsou úspěšnými precedenty ve včelařství!! Nějaké tabulky. ...

Zdar a sílu.

Nedá mi to abych nepřispěl svou troškou do mlýna.

V okamžiku, kdy jsem "vyprodukoval" 400 kg medu ročně, diktoval jsem si cenu a prodával za 80,-Kč a více za 1kg medu. Pak mě napadla "geniální" myšlenka rozšířit počet včelstev a najednou jsem měl 4 000kg medu. Velice rychle jsem zjistil následující:

1. Med v tomto množství nedokážu prodat ani zdaleka za 80,- Kč.
2. Mé dosavadní zázemí, přestalo kapacitně
stačit.
3. Natolik mi vzrostly náklady (pořízení auta, nových úlů,
že jsem se začal rychle ocitat v červených číslech.

Po třech letech jsem to vzdal - snížil jsem počty na původní stav a včelařím pro radost. Protože jsem se zařekl, že do výkupu žádný med nedám, mám v současné době ještě tunové zásoby, které velice pomalu vyprodávám.

Pokud se někdo cítí natolik obchodně zdatný a dokáže prodat med za ceny kolem 100,- Kč, má můj obdiv.

OTÁZKOU zůstává, kolik medu takto prodáte - 100, 1000,
10 000kg ?

Osobně považuji za úspěch pokud někdo jako př. G. Pazderka dokáže při takovém množství vyprodukovaného medu prodávat za 55,- Kč.

Opravdu je ROZDÍL prodat 100kg a 1000kg. A ta rada s překupničením medu není vůbec k zahození.

Leoš

Vychladit, a na druhý den

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stano <stano.pachnik/=/centrum.sk>
> Předmět: spojenie roja
> Datum: 08.6.2007 13:56:58
> ----------------------------------------
>
> po kolkych dnoch mozem spojit roj s rodinou odkial vyletel tj. s jeho
> rodinou dik Stano
>
>
>

Je potřeba včelstvo zbavit příčiny rojové nálady ( rozvolnění plodiště, vytočení medu a odběr pylu, či vyřezat +/- 4 rámky se zavíčkovaným plodem vytočit med a odebrat rámky s pylem....každopádně v úlu nesmí být těsno ) , jinak riskujeme že vyletí zpěvný roj ( s mladou neoplozenou matkou ).

Zdraví........Martin Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Je někde nějaká databáze výkupců medu? Zajímá mne především Morava.

M. Václavek (85.132.169.34) --- 8. 6. 2007
Re: spojenie roja (23163) (23168)

Je potřeba včelstvo zbavit příčiny rojové nálady ( rozvolnění plodiště, vytočení medu a odběr pylu, či vyřezat +/- 4 rámky se zavíčkovaným plodem vytočit med a odebrat rámky s pylem....každopádně v úlu nesmí být těsno ) , jinak riskujeme že vyletí zpěvný roj ( s mladou neoplozenou matkou ).

Zdraví........Martin Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!
,,,
Toto je myšleno samozřejmě pro případ rojové nálady z nedostatku prostoru pro plod ( zanesením zásobami ).
V opačném případě ( rojová nálada z důvodu přehřátí úlu nebo nedostatku zásob ( bezsnůškové období, období dešťů ))to není potřeba.
Je potřeba bud zajistit dostatečné větrání prostoru úlu a stinné stanoviště ( nebo uteplit úl )...případ rojové nálady z přehřátí, nebo doplnit zásoby ( např. mednou komorou + rozdrásat víčka buněk v medné komoře )...případ rojové nálady z nedostatku zásob.
Zpravidla rojovou náladu způsobí omezení plodové plochy z důvodu zanesení úlu zásobami.

Zdraví...........M Václavek
Racionalizaci zdar!!!

GuPa (na Karla):
...
Tak teď prosím za prominutí, ale budu vostrej ...
Prosím Tě Karle a i ostatním. Jsem přímo na šuškání o nějakých kšeftíkách nabroušenej.
...
...blábolíte o prozrazení nápadů, záměrů?
...

Gusto, rozesmáls mě:-)

Víš proč?

Přečti si svůj (míně Tvůj) příspěvek: z 11/5 tohoto roku :-)
(plá verze pod čarou na konci zprávy)

zejména doporučuji větu: "Jak nato, je mé "now how" a to nesdělím."

Nesešel se měsíc s měsícem a Ty se čílíš, když někdo dělá stejnou věc...?

Osobně si myslím, že potřebuješ neustále jenom krafat a plkat nesmysly, abys byl viditelný a populární. Že ze sebe děláš blbečka, Ti asi nevadí... Hlavně že kritizuješ... svaz; ty, co něco dělají; ty co nic nedělají; unii, ale dotace si vemeš rád, ...

Nic, je to Tvoje věc. Jen jen prosím nové účastníky konference, kteří Tě ještě neprokoukli, aby GP a jeho "příspěvky" brali s rezervou - principem je být v opozici, vše ostatní jde stranou...

Plná verze zcela jiného názoru GP před měsícem:


gupa (80.78.146.242) --- 11. 5. 2007
Re: Cena medu v roce 2007 (22557) (22631) (22646)

Trochu upřesním pár informací kolem čísel. Jsem zastáncem jednoduchých řešení při zadání úlohy. To je doufám základ normální logiky a taková jednoduchá řešení potom mohu spojovat do celků, které mi utvoří určitý fungující systém. Mám tedy jednoduché uvažování a jesliže vidím, že funguje, tak budu v něm pokračovat.
Tedy.

55 - 28 = 27
Už při jedné prodané t, kterou prodám měsíčně a mizivých nákladech které mám na balení a rozvoz mi to dělá jednu pěknou výplatu. Jak nato, je mé "now how" a to nesdělím.

Je lepší pracovat hlavou než rukama. Pánové díky za reakce. A přeji všem co dodávají do výkupu platící a stále trpělivé výkupčí, které také pozdravuji.

Mohli by někdo stočit téma na ověření výkupních cen? Díky Rád bych zdražil a tak zareagoval na výkupní ceny.

S pozdravem G.Pazderka

(85.160.131.249) --- 8. 6. 2007 (O2 klient)

No jedinou cifru za kterou jsem tady i předem poděkoval byla od Pepana a bylo to 33,- ve výkupu. To, že dělá Karel nějaký soubor cen je pěkné, ale očem to bude vypovídat celkově? Jedině, že by dokázal proniknout do cenových politik výkupců a hlavně zpracovatelů jak u nás tak také v EU ... a to by bylo pěkné informační sousto. Dost podstatné je ta základní statistická položka a tou je cena za jednotku a jaký jednotlivý objem je zatu cenu realizován.

Jestli chceš vědět mou strategii prodeje mého medu, tak mohu ostatním novým přispěvatelům sdělit, že mě nikdo oto doslova nepožádal. A jestli jde oto mé now-how, chytl jsi se "kyslíku" na lep, protože jsem to sdělil. Prodávám si ho sám a za 55,-. Ta výplata navíc je u mě reálná a kdo obchoduje s medem tak nežije ze vzduchu.

Jestli někdo chce někdo kupomoci ku článku s plány medáren, vaříren medovin,(medovarů) není také problém se podle mých časových možností zapojit. Na webu jsem nějaké podklady zaregistroval a je jen otázkou času to dohledat.

Včelařením žiji.
Například je právě 3:45 ráno a jdu na přeranní siestu do 6:00 natáhnout a jedu poté na každodení výjezd na včelnice. Takže jestli má někdo problém s mou účastí zde, ať se vyjádří raději hned a budu příště se svým modernismem a náměty a připomínky ke Karlovi s článkem pro Moderního včelaře, ČSV, dotace, které chceme všichni, tedy držet kravatu. ;-)

Abych splynul s davem. Kyslíku.(85.160.131.249) --- 8. 6. 2007 (O2 klient)

Čest

Co se týká prodeje medu, nejvíc se ztotožňuji s Karlovými názory. Prodej
medu není nic jiného než "prachsprostý" marketing stejně jako prodej něčeho
jiného. Nebo prodej něčeho jiného než medu, co by mohly včely a včelaření
vyprodukovat. Akorát se to kombinuje s tím, že pro většinu včelařů je
včelaření koníčkem. Tak si musí každý rozmyslet, jak dalece to bude dělat
jako koníček, to znamená jak dalece budou jeho způsoby včelaření a jeho
obchodní způsoby otevřené pro případné konkurenty a jak dalece to bude dělat
pro výdělek a přivýdělek, to znamená hlavně nasávat zvenku informace a od
sebe pouštět jen některé. Přitom je jasné, že se nemusí vydělávat na
včelaření jen na prodeji medu. Ten rozsah je velký, od výroby letáku a
vedení reklamních kampaní a podobných marketingových věcí přes různé školení
o včelaření a o medu, prodej pomůcek ke včelaření až třeba u majitelů lesů k
vědomému vytváření míst pro stanoviště včelstev a něco jako třeba jejich
pronájem.

R. Polášek

Leoši,díky za Tvoji zprávu,jen to má jeden háček,zde na této konferenci nemáš šanci uspět. Všichni víme,jak to dneska je a budeme se muset rozhodnout jak dál.Převážná většina přispěvovatelů do této konference jsou lidé mladí
kteří se náhodou k této branži dostali a jejich počet včelstev je minimální.Tito problémy nemají a i v budoucnu mít nebudou.Je třeba doufat,že jim to vydrží i do budoucna a časem podle podmínek si svoje stavy včelstev zvýší. Tvoje vyznání je zajisté upřímné a nejsi zdaleka sám,který tento problém musí řešit.Tvoji geniální myšlenku zvýšit počet včelstev v minulosti je zapotřebí ocenit.Ovšem to zklamání,je velké.Naše vedení které je v poslední době nějaké takové , jako by ani nebylo. Přeji Ti úspěch...

Také jsem měl volně spářenou vigorku . Medu nejvíc na včelnici a mírné včelky.

Letos jsem vzal již několik matečníků.

Přeji pěkný den.

Vašek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vigor
> Datum: 08.6.2007 11:22:36
> ----------------------------------------
> měl sem volně spářenou vigorku,byly to fakt drsný včely,výkon nula kromě
> žihadel těch měly kupu,docela mě to vytočilo když chcete nový geny a
> vlastní včely mají lepší vlastnosti,ale ještě zkusím matku vigor z
> šlechtitelského chovu a uvidím,láká mě jejich vynikající čistící pud skrz
> mor dookola,moje včely přijaly jen pětinu matek vigor,
>
>
> jedna zkušenost není skutečnost
>
>
>

Milý Gusto,jsou a budou vždy lidé jiného ražení než je 90%
ostatní populace.Z příspěvků jsi to mohl dávno poznat.Budou
lidé,ktarým se zdá,že letadla létají příliš vysoko,že auta jezdí příliš rychle,že potápěči se ponořují do příliš malých hloubek,že je málo slunečního svitu atd.S těmito lidmi musíme i do budoucna počítat,že tu budou a nahlas
budou dávat hlasitě svůj názor najevo. Jsou to vesměs lidé hendikepovaní,kteří za to nemohou,jsou nemocní i když o tom nevědí.Přecházejme je tudíž bez poznámek abychom je neprovokovali k neustálým odpovědím,na což oni čekají.

od emilka milka : Jsou to vesměs lidé hendikepovaní,kteří za to nemohou,jsou nemocní . . .

a to jsem si já hlupák naivně myslel, že své názory mohou lidé v naší zemi svobodně a veřejně hlásat, pokud tím samozřejnmě nikoho neuráží.

A ono ne, ono je lepší než s někým diskutovat, hned ho pro jistotu nazvat - jak to bylo hendikepovaným . . .


Jinak všem děkuji za komentáře k "vigorkám".

S pozdravem a někdy příště v lepších časech.

Leoš

Když je snůška to celkem jde, ale pokud nemají co dělat dost otravují. Není to žádný zázrak, jiné matky jsou stejné.

koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro včely nevite co je to zač

cukr kaufland

koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro včely nevite co je to zač

To je tak při zpracování řepy na začátku kampaně je cukr bílý ale jakmile řepa na skládkách začne namrzat tak již nejde dobře vyčistit a zůstává polobílý a včelám nevadí ale pozor na cukr nerafinovaný ten jim vadí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cukr
> Datum: 09.6.2007 20:15:34
> ----------------------------------------
> koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro
> včely nevite co je to zač
>
>
>

Přeskočte planý první úvodní odstavec (č.1) a začtěte se do nynějších informací o včelařství v EU.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2007060101

Zdravím Vás,
můžete mi někdo poradit jakým způsobem lze rozpustit včelí vosk (k nátěru dřeva).Zatím jsem zkusil napouštění teplem což je docela přijatelné,ale zajímalo by mně zda je možné vosk aplikovat na dřevo i pomocí nějakého chem.rozpouštědla.Děkuji za radu.

Spirálu na pastování medu je vhodné volit co nejmenší, pak se tolik
nehuntuje vrtačka ani ruce. Používám "dvoukolíkovou" spirálu od přítele
Havrlíka z Jinců, tu utáhne i 500 W vrtačka a ani se nezahřeje. 50 l barel
promíchá za 5 minut. Dobrá je i spirála typu "pružina" (stočený nerez drát).
Často používané "vrtule" jdou moc ztěžka, smysl mají možná pro velkovčelaře.
Zkoušel jsem včera rozehřát pastovaný med v konvích na sluníčku (ráno na
slunce, párkrát během dne otočit konev, večer promíchat) a stočit do
sklenic, šlo to nádherně. Med měl večer 29 °C a bohatě to stačilo.
Vita

On 6/1/07, Karel <karel.jirus/=/seznam.cz> wrote:
>
> Ale je k tomu potřeba výkonná dvojstupňová
> vrtačka, nejlépa s kovovou převodovkou. Já používám starý NAREX 600W. A i
> tak se pěkně zahřeje.
> Spirálou co se prodává se to dá pěkně roztočit (nejlépe ale ne najednou -
> motor+převedovka to ocení) a jde pak normálně stáčet střihacím ventilem.
> Zvláště když manželka stáčí a já to tou spirálou honím k ventilu.
>
> Karel
>

Včelí vosk lze rozpustit v ředidle C6000 nebo v terpentínovém oleji. Dodatečně pak přimíchávám fermež.
Honza

Za studena se rozpouští v toluenu a snad ještě v acetonu, za tepla úplně ve
všech organických rozpouštědlech, od lihu po technický benzín. Dělá se to
tak, že se v nádobě rozpustí vosk na takovou teplotu, aby přidané
rozpouštědlo příliš moc nevařilo a za míchání a opatrného zahřívání se to
rozpouštědlo pomalu přidává. Správná směs za studena připomíná řídkou
vaselinu, ohřátá na takových 30 - 40 st C je tekutá a při takové teplotě by
se měla nanášet. Nebo nanesenou "vaselinu" zapustit do dřeva horkým
vzduchem. Doporučuji technický benzín, jako rozpouštědlo nejlepší toluen asi
bude nyní trochu hůř k sehnání, jen na živnosťák. Je třeba dodržovat obecně
základní bezpečnostní opatření, co se týká vzplanutí směsi a v uzavřených
místnostech nebezpečí výbuchu hořlavých par. Základní konkrétní bezpečnostní
opatření je nedělat nikdy víc směsi než třetina, polovina nádoby a mít po
ruce pokličku na udušení plamene v nádobě v případě vzplanutí.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Michal Hájek" <stocker.club/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 10, 2007 12:57 PM
Subject: včelí vosk


> Zdravím Vás,
> můžete mi někdo poradit jakým způsobem lze rozpustit včelí vosk (k nátěru
> dřeva).Zatím jsem zkusil napouštění teplem což je docela přijatelné,ale
> zajímalo by mně zda je možné vosk aplikovat na dřevo i pomocí nějakého
> chem.rozpouštědla.Děkuji za radu.

Fermež a včelí vosk plus nějaké organické rozpouštědlo je základ politury na
dřevo.
Když se do toho rozpustí ještě jelení lůj nebo olej na boty, je z toho
"politura" ,na boty. S více oleje nebo loje na zimu, s více včelího vosku na
léto.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 10, 2007 7:57 PM
Subject: Re: včelí vosk


> Včelí vosk lze rozpustit v ředidle C6000 nebo v terpentínovém oleji.
> Dodatečně pak přimíchávám fermež.
> Honza

Pane Pazderka,
Opravdu vám to stojí za to? Komentovat úplně vše? Každému odporovat? A ještě se kuli tomu ani pořádně nevyspat?
A) Jen drobný příklad---

To, že dělá Karel nějaký soubor cen je pěkné, ale očem to bude vypovídat celkově?

----
Já vám odpovím za Karla. Chytrému napověz, hloupého kopni. Jestli si z jeho tabulky nevyberete, tak je to váš problém. Jestli si někdo jiný vybere, tak jen dobře. A já věřím, že si alespoň někdo vybere.
B) Proč se divíte, že se nápady nepovídají takto veřejně? Prosím o odpověď na tuto otázku a klidně i veřejně. Děkuji

S úctou Tomáš Jaša

PS: Dobrou noc, ať máte ráno dostatek sil na řízení ( v případě že vám zbývá na pohonné hmoty).

10.6.2007 TESCO - Metropole Zličín - cukr krupice 15,90 kč/kg

pf

upozrnění pro včelaře v okolí Hluboké nad Vltavou,Ć.Budějovic,Týn nad Vltavou na výskyt melecitózní snůšky. Vprůběhu tří týdnů přírůstek na váze v až15kg.Med se matně leskne,někde tuhne při ochutnání pocíte v ústech krupičkovanou hrubost drobných krystalků.Na nic nečekejte a v rámci možností začněte s vytáčením,pokud to jde.P.S.Zkrystalizuje velmi rychle,jsou zaneseny i stavební rámky.Hodhě štěstí Petr

Tomáš Jaša:>Každému odporovat? ... To, že dělá Karel nějaký soubor cen je pěkné, ale očem to bude vypovídat celkově?<
.....
Zdravím srdečně,
A)Jak odporuji Karlovi a asi aj Vám, když při pročítání podobných čísel ze statistik dovozu a vývozu prostě figurují vedle cen i objemy, kolik za tu cenu a v jaké množství jsou včelaři ochotni nebo schopni uplatniti svůj med? Neodpovídám otázkou, ale již min. zde DVAKRÁT nadhozenou připomínkou a toto je třetí pro Vás p. Jašo.

Vždyď do výkupu se jak tady bylo zmíněno snad stokrát včelaři dávaj přebytky. A jak ještě jednou sděluji. Informační hodnotu by měly informace tohoto typu už jen na evropské úrovni. (ceny nejen u nás, ale v Polsku, Maďarsku, Ukrajině, atp. atd.)Nebo jste nějak omezen vzít si sud medu a jít do rakouského výkupu medu?? To snad v dobách volného pohybu osob a zboží ne.

B)Já se nedivím v tom našem včelařství už ničemu. Celý život se dozvídat "novinky" jako amatér musí být asi nuda. Naštěstí i zde jsou lidi, kteří zřídí internetovou diskuzi a prostě nějaký Pazderka tu vlepí napotvoru asi něco převratného. Ne. Jen se snažím odtabuizovat včelařství, protože si to zájemci o obor a jeho produkty zaslouží! A třeba i veřejně a bez šeptů. V tomto by měl být včelař vždy moderní. Jedním progresivním a vlastně oprášeným nápadem je vaření a prodej medoviny. Tak proč ji nevařit ve velkém a za přispění i jak takový medovar postavit nebo zrealizovat? Od hrnce až po provoz nebo závod??

Nebo jsou zde nápady pro zajištění vyššího odbytu včelařských komodit tabu?? To snad ne p. Jašo.

S úctou

P.Jaša mi vnukl nápad se zde zeptat na jednu možnost, jestli nemá někdo zkušenosti coby soukromý zemědělec nebo jinak, mít dotace nebo slevy na daních na pohonné hmoty?

Existuje ještě "dotace na naftu" pro zemědělce??

Predevším musím sklamat přítele Pepu v jednon měl pravdu medu bylo opravdu hodně, ale co se týká kvality medu je doslova vynikající většinu jsem hnet prodal ze dvora.Med byl tmavý (jako lesní)a velmi hustý těžko se vytáčel.Viku jako rostlinu medonosnou můžu jen doporučit.www.vceluly.wz.cz

neprodávejte med za jednu cenu,ale v průměru za 100....

krása Milan napsal:

>Leoši,díky za Tvoji zprávu,jen to má jeden háček,zde na této konferenci nemáš šanci uspět.
>Všichni víme,jak to dneska je a budeme se muset rozhodnout jak dál.
..................

Proč by neměl Leoš mít šanci na této konferenci uspět.
Pro mě byl jeho příspěvek velmi zajímavý.
Je to podle mě příspěvek z vlastní zkušenosti, který pomůže těm, kdo podobné zkušenosti nemají, si utvořit vlastní názor a strategii, co od včelaření očekávají, jak chtějí udat svůj med, kolik včelstev budou chtít chovat.
Myslím, že právě je mnoho těch, kdo přesně nevědí, jak to dneska je.

Špatně pochopeno Radkem,nemělo by mu to být za zlé.
Samozřejmě Leošovi držím oba dva palce,neb tak jako on,je
včelařů povícero,kteří rozšiřovali svoje stavy v dobré víře
že med uplatní na trhu za slušnou cenu.
Na jeho dovětek /Radka / bych chtěl říci,že je právě mnoho těch,kdo přesně vědí,jak to dneska je a ne opak co tvrdí on. A to je právě ten kámen úrazu,který v budoucnosti bude ovlivňovat chov včel u nás.Radek bude asi výkupce medu pro stávající 2 monopoly,neb jeho rakce o tom svědčí,ale každý se dnes nějak živí.Hlavně bývalí funkcionáři našeho svazu.

.... asi výkupce medu pro stávající 2 monopoly,...
......
Každé tvrzení je dobré podrobit hlubšímu zkouomání.
Jedno z nich je : "Za špatnou situaci můžou u nás výkupní monopoly"
Pokud by tomu tak bylo, tak by včelaři z příhraničních oblastí jezdili prodávat med do zahraničí. Protože tak asi nečiní ani Gusta, tedy producent medu zřejmě v mnohatunových množstvích a sídlící zřejmě poblíž Rakouských hranic, tak z toho usuzuji, že:
- I jinde to obsadil Halada se Špačkem (pokud oni jsou myšlení těmi 2 monopoly)
- I v zahraničí se vykupuje med něco nad jedním Eurem. To by byl docela nový pohled na monopoly. (že by se tolik firme dokázalo tak dokonale domluvit).

Takže ví někdo o tom, že by v okolních státech někdo dostal za med podstatně víc jak u nás? A to myslím země s vyšší kupní silou a cenou práce.
Podle mě může situace u nás ovlivnit cenu v řádu jednotek, či mála desítek procent. Ale pokud to dobře chápu, vyhověla by cena aslepoň o 100% vyyší.A ještě by se našli stěžovatelé.

Myslím, že by hlasatelé monopolních teorií mohli tenhle rozpor vyvětlit.

> Proč by neměl Leoš mít šanci na této konferenci uspět.
> Pro mě byl jeho příspěvek velmi zajímavý.
> Je to podle mě příspěvek z vlastní zkušenosti, který pomůže těm, kdo
> podobné zkušenosti nemají, si utvořit vlastní názor a strategii, co od
> včelaření očekávají, jak chtějí udat svůj med, kolik včelstev budou chtít
> chovat.
> Myslím, že právě je mnoho těch, kdo přesně nevědí, jak to dneska je.


Presne tak, take diky Leoši. Obcas mam take takove napady rozsirovat i kdyz poradne vcelarit neumim :-))

je to prostě podnikani jako každe jine (pokud to neni jen konicek) - bez předem promyšlen strategie podnikani, zvážení všech plusu a minusů to nejde.
Navic jeste to nemame plne v rukach - myslim tim rozmary prirody.

A k tem cenam bych rekl je to, ze si myslim, ze krome velkovcelaru jsou potreba i ti hobby, protoze ty vcelky proste potrebujeme

A hobbysti alias malovcelari by meli prodavat minimalne za 80Kc/kg, protoze jak tu odevsad zaznelo metrak dva se za tuto cenu da prodat :-))
Dostaneme za svou praci zaplaceno minimalne jednou tolik nez ve vykupu, lze tudiz i neco investovat a zlepsit si tak zazemi a chov a je to i motivace pro priste, s tim, ze vime, ze ve velkem to neni prdel. Problemem je sice naplnit sklenice a prodat ale za dvojnasobnou az trinasobnou trzbu to stoji.

Take je otazka kolik casu si muze hobby vcelar dovolit investovat?? Vikendy, sem tam odpoledne.
Na plny uvazek v pripade sikovnych rukou to take musi byt o necem jinem ...

Mejte se
T.H.

K tomuto názoru se přikláním a přidám vlastní doporučení pro malovčelaře:
Prodávám ve svém okolí kilo medu za 100,- Kč. Když se to někomu nelíbí, nepřesvědčuju ho. A na otázku, proč prodávám tak draho, odpovím:

1. cením si svou práci kolem včel
2. porovnej hodnotu kila medu s tím, co si za 100,- Kč koupíš
3. nechci kazit ceny velkovčelařům, kteří se prodejem medu živí.

Zdravím, Pavel


> A hobbysti alias malovcelari by meli prodavat minimalne za
> 80Kc/kg, protoze jak tu odevsad zaznelo metrak dva se za tuto
> cenu da prodat :-))

Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku???
Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...

Diky
T.H.

Datum odeslání:        Mon, 11 Jun 2007 10:46:05 +0200
Od:        "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        cena medu
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

neprodávejte med za jednu cenu,ale v průměru za 100....


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Pratele,
domnivam se, ze v argumentaci opomijime kvalitu. Med, predevsim od
(malo)vcelaru, prodany v primerene kratke dobe po medobrani, ma pro
zakazniky neoddiskutovatelne senzoricke vyhody, ktere nabidka v
nakupnich centrech postrada!

Zdravi
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je
nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V
nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme
vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne
mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena.
Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s
procentuelne nizsim vysledkem.
Hezky den Frantisek.


>Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku???
>Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a
>jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni
>reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene
>chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
>Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...

>Diky
>T.H.

>
> V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je
> nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V
> nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme
> vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne
> mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena.
> Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s
> procentuelne nizsim vysledkem.
> Hezky den Frantisek.


jeste bych se zeptal na prakticky postup. Odstranim matku a vlozim matecnik. Je tam nutna nejaka casova prodleva aby neublizily matecniku? A ten matecnik je matecnik hned pred vylihnutim nebo nekdy okolo zavickovani kdy se s nimi muze manipulovat?

A uplne na zaver: do kdy je mozne menit matky, aby vubec byla moznost uspechu?

Diky

T.H.

Protože matka je většinou kupovaná jen neprodukční mezistupeň, produkční
jsou až její dcery. A protože je chybné koupit matku a okamžitě od ní
odchované matky dát do všech včelstev. Potom budou sice všechny včelstva
teoreticky stejně výkonné, to je obvykle výkonnější než předchozí řekněme
neznámí kříženci, ale všechna včelstva na stanovišti budou vzájemně
geneticky velice blízko a to je špatně pro budoucnost. Správný postup je na
stanovišti vyměnit tak třetinu matek z těch horších včelstev za rok a to
ještě raději chovanými ve více sériích, druhý rok další třetinu a další rok,
jestli matka ještě vydrží a její dcery se osvědčí, tak zbytek. Potom vyjde
pro včelaře třeba s 10 včelstvy odchované 3-4 matky za rok a to je z chovné
matky strašně málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 11, 2007 12:46 PM
Subject: Matky vs matecniky


> Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne
matku???
> Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a
> jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni
> reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene
> chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
> Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...
>
> Diky
> T.H.

Souhlasím plně s Františkem R. Tato metoda výměny matek pomocí matečníků je vynikající z těchto důvodů:
je nejlevnější,spolehlivá,pokud se na ni včelstvo připraví.
Jak známo,mladou matku oplozuje 8 - 10 trubců.Za posledních 50 let je pokryta populace včel / až na malé výjimky / na našem území převážně krańským plemenem díky
cílevědomého šlechtění a propagace.Tedy trubci jsou díky
tomu dnes všude kraňského plemene.Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co chce,mladá matka dědí po své matce 80%
vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.Jen tak dál
pokračujte a budete mi dávat za 2 - 3 roky za pravdu.

Chtěl bych upozornit, že (tržní) cena medu bude stagnovat nebo klesat z následujích důvodů.

1. Stoupající kurz koruny. Ve světě se obchoduje s medem za USD. Před 10 lety byl kurz kolem 40 Kč za 1 USD. Nyní to je kolem 21 Kč. Zhruba řečeno, pokud někdo dostával před 10 lety za 1 kg 40 Kč (1 USD), nyní dostává taky 40 Kč, ale už 2 USD. (Cenu 40 Kč jsem použil pro zjednodušení výpočtu a cenou, která je mezi výkupní cenou a cenou ze dvora.)

2. Jsme v zemi kde je dlouhodobě přebytek medu a med se od nás exportuje. Tzn. tuzemský trh nelze srovnávat s Německem nebo Rakouskem, kde je situace obrácená, jedná se o čisté inportéry medu. Také srovnávání s jinými zeměmi (Španějsko, Řecko, Švédsko, Dánsko ... jsou úplně mimo kvůli dotacím a jiným podmínkám.

3. S rozšiřováním EU a hlavně s rostucí možností exportovat med z Ukrajiny bude tlak na snižování ceny.

Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.

Ptal jsem se na ty nové sklenice s logem ČSV.Prý ještě nejsou a ptát se mám až po 20.6. , že je budou vyrábět až koncem měsíce.

Prostý Jan:
>Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co chce,mladá matka dědí po své matce 80%
vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.<
......

Z jakých pramenů vycházíte ohledně těch procent?

Já k tomuto tématu mohu říci, že otevřené matečníky jsou použitelné především ve velkochovech a matky jsou v podstatě více nákladné.

Možná by bylo zajímavé přidat do nadpisu třetí versus, protože je dle mého názoru absolutně nelogické, v dnešních poměrech nepodporovat především chov kvalitních plemenných trubců. Jde právě a jen o soubor vlastností v matčině semenném váčku, v kterém se tyto vlastnosti přenáší do budoucího plodu. A tím je myšlen vliv 50% a více procentní v celkovém pojetí. Tz. že matky jsou u mě (doufám že i u jiných) brány především jen jako nositely a trubci významnými nadpolovičními dárci genetických informací ze souborů včelích stanovišť dané lokality. Tz, že vliv je u přidaných matečníků vždy minimální, jestli v dané lokalitě budou převažovat nevhodní a neplemenní trubci.

Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.
.....
Pokud bude tvrzení doplněno na "prodávat DO VÝKUPU minimálně za" tak s ním plně souhlasím.
V opačném případě se směšují dva trhy:
- vstup do velkoobchodního - výkup
- maloobchod - výstup z velkoobchodního

A mezi těmito dvěma cenovými hladinami je značný rozdíl.
Na vykoupení medu, úpravu, zabalení, rozvoz a marže obchodů/řetězců - odhaduji, že se výkupní cena nezvyšuje o procenta ale musí se násobit.
Porovnejte si ceny na pultech obchodů.

Karel

Kdyby to st ěmi trubci bylo tak jak říkáš bylo by to špatně. Příbuzenským křížením by se dosáhlo imbrídingového efektu a tím pádem právě ke zhoršení vlastností chovu
. Matka příroda ve své moudrosti však zařídila , že matky jsou oplozovány několika trubci a tak zajišťuje ABY SE TO NESTALO
Můžeš tomu právě zabránit tím že budeš chovný materiál objednávat pokaždé od jiného chovatele a mícháním jiných kmenů právě dosáhneš hybridního efektu který naopak vlastnosti zlepšuje ale jen v první F1 nanejvýš v druhé generaci F2
Laicky se to označuje jako oživení krve.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Matky vs matecniky
> Datum: 11.6.2007 14:36:04
> ----------------------------------------
>
> >
> > V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je
> > nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V
> > nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme
> > vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne
> > mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena.
> > Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s
> > procentuelne nizsim vysledkem.
> > Hezky den Frantisek.
>
>
> jeste bych se zeptal na prakticky postup. Odstranim matku a vlozim matecnik. Je
> tam nutna nejaka casova prodleva aby neublizily matecniku? A ten matecnik je
> matecnik hned pred vylihnutim nebo nekdy okolo zavickovani kdy se s nimi muze
> manipulovat?
>
> A uplne na zaver: do kdy je mozne menit matky, aby vubec byla moznost uspechu?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Podle posledních výzkumů se již na našem území údajně již ani jiná než kraňka nevyskytuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Matky vs matecniky
> Datum: 11.6.2007 14:54:49
> ----------------------------------------
> Souhlasím plně s Františkem R. Tato metoda výměny matek pomocí matečníků je
> vynikající z těchto důvodů:
> je nejlevnější,spolehlivá,pokud se na ni včelstvo připraví.
> Jak známo,mladou matku oplozuje 8 - 10 trubců.Za posledních 50 let je
> pokryta populace včel / až na malé výjimky / na našem území převážně
> krańským plemenem díky
> cílevědomého šlechtění a propagace.Tedy trubci jsou díky
> tomu dnes všude kraňského plemene.Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co
> chce,mladá matka dědí po své matce 80%
> vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
> 20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.Jen tak dál
> pokračujte a budete mi dávat za 2 - 3 roky za pravdu.
>
>
>

Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé
bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu
zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí
odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na
květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové.. Když porovnám
dneska těch cca 10 včelstev, co mám, tak kdybych tehdy z těch 30 včelstev
vybral dvě nejpodobnější, tak by se lišily více než kolik se liší moje
včelstva dohromady. Jako by ty dnešní včelstva byly naklonované..... A
vlastně když to vezmu, že původní místní linie včel u nás v České republice
zanikly a na celém území žije a rozchovává se jen 3 - 6 základních
chovatelských linií kraňky, tak tomu tak defakto je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 11, 2007 9:03 PM
Subject: Re: Matky vs matecniky


Podle posledních výzkumů se již na našem území údajně již ani jiná než
kraňka nevyskytuje

Pepan

Na tento problém, který řešite by vám dokázal odpovědět ing. Veselý.Od Rakušáků jsme se to učili, ale dnes jsme na tom mnohem lépe. Popisované obavy jsou zcelá zbytečné. Je pravdou, že z otevřených matečníků a s neoplzených matek, bude každá matka jiná. Těch základů, ze kterých se provádí inseminace je hodně a opravdu nemusíte mít nikdo obavu s nějaké bastardizace. Že jsou všechná včelstva stejná - mají stejné chování atd. je to dáno neustálým výběrem. V chovech se provádí přísné hodnocení a pokud některá insm. matka nesplňuje vše, vyřadí se z dalšího chovu, ale nejen v konkrétním chovu, ale ve všech do budoucna její příbuzenský vztah. Nebojte se na své stanoviště přidat i několik sester matky, kterou dostanete z chovu. Za dva roky jí vyměníte.I když z těchto matek budete chovat /lze ještě první generací/, je tam otázka trubců a doopravdy problém nemůže nastat. Trubec nemá otce, ale má až dědu. Takže kupijte bez obav matky z chovů. Jelikož na matky jsou dotace, prodávají se za rozumnou cenu.

> Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé
> bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu
> zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí
> odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na
> květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové..

nad timto jsem zrovna nedavno premyslel :-)) uz druhou sezonu pozoruju velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, rikam si ze vsechno nemuze byt jen moje chyba, protoze mam treba jedny, ktere jsem uz tocil 2x (daly minimalne 20kg) a pritom se dokazaly i vyrojit. Pak mam take druhy extrem, jeste jsem jim nic neodebral nebot temer nic nemaji :-)

Tak snad bude vymena matek v tomto pripade prospesna??

Datum odeslání:        Mon, 11 Jun 2007 16:16:45 +0200
Od:        "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Re: Cenovy prehled
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Chtěl bych upozornit, že (tržní) cena medu bude stagnovat nebo klesat
z následujích důvodů.

1. Stoupající kurz koruny. Ve světě se obchoduje s medem za USD. Před
10 lety byl kurz kolem 40 Kč za 1 USD. Nyní to je kolem 21 Kč. Zhruba
řečeno, pokud někdo dostával před 10 lety za 1 kg 40 Kč (1 USD), nyní
dostává taky 40 Kč, ale už 2 USD. (Cenu 40 Kč jsem použil pro
zjednodušení výpočtu a cenou, která je mezi výkupní cenou a cenou ze
dvora.)

2. Jsme v zemi kde je dlouhodobě přebytek medu a med se od nás
exportuje. Tzn. tuzemský trh nelze srovnávat s Německem nebo
Rakouskem, kde je situace obrácená, jedná se o čisté inportéry medu.
Také srovnávání s jinými zeměmi (Španějsko, Řecko, Švédsko, Dánsko ...
jsou úplně mimo kvůli dotacím a jiným podmínkám.

3. S rozšiřováním EU a hlavně s rostucí možností exportovat med z
Ukrajiny bude tlak na snižování ceny.

Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat
minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti
ceně nepřejí a nebudou přát.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Pratele,
prodavejte podle mista spotreby. Rozhoduje cena v maloobchode. Pokud
budete obchodovat pres prostrednika, pak musi byt sance pro oba.
Nejlepsi bude vytvorit vlastni a nezavislou prodejni a odbytovou sit?

Zdravi
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

No včely jsou dneska vyšlechtěny na mnohem vyšší výkon než byly dříve,
stejnorodost včelstev umožňuje dělat zásahy prakticky ve stejnou dobu ve
všech úlech, tím je chov více včelstev i racionálnější. Jenže se nemůžu
zbavit dojmu, že kdyby se varaóza objevila u nás o takových 50 let dříve,
kdy včelstva byla vesměs různorodí bastardi, možná by se projevila jen
několikaletým úbytkem v těch chovech, které by měly tu smůlu, že by se v
nich chovaly včelstva na varaózu citlivé, zatímco v rámci oněch několik
stovek tisíc různě bastardních včelstev chovaných na našem území by se
velice brzo objevily varianty na varaózu tolerantní a ty by se rozšířily.
Podobně tak kdybychom si neodbyli roztočíkovou nákazu v 30 a 40 letech, ale
nyní, věřím tomu, že by roztočík nebyl úplně zničen, ale byli bychom
odsouzeni léčit na roztočíka trvale stejně jako nyní musíme na varaózu taky
už léčit trvale. Aspoň zatím konec preventivního léčení varaózy je v
nedohlednu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 6:38 AM
Subject: Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy


> Na tento problém, který řešite by vám dokázal odpovědět ing. Veselý.Od
> Rakušáků jsme se to učili, ale dnes jsme na tom mnohem lépe. Popisované
> obavy jsou zcelá zbytečné. Je pravdou, že z otevřených matečníků a s
> neoplzených matek, bude každá matka jiná. Těch základů, ze kterých se
> provádí inseminace je hodně a opravdu nemusíte mít nikdo obavu s nějaké
> bastardizace. Že jsou všechná včelstva stejná - mají stejné chování atd.
je
> to dáno neustálým výběrem. V chovech se provádí přísné hodnocení a pokud
> některá insm. matka nesplňuje vše, vyřadí se z dalšího chovu, ale nejen v
> konkrétním chovu, ale ve všech do budoucna její příbuzenský vztah. Nebojte
> se na své stanoviště přidat i několik sester matky, kterou dostanete z
> chovu. Za dva roky jí vyměníte.I když z těchto matek budete chovat /lze
> ještě první generací/, je tam otázka trubců a doopravdy problém nemůže
> nastat. Trubec nemá otce, ale má až dědu. Takže kupijte bez obav matky z
> chovů. Jelikož na matky jsou dotace, prodávají se za rozumnou cenu.

Tehdy byl u nás ještě mix původní černé místní včely s krańkami, vlaškami a
soudě podle divokosti možná ještě s nějakými geny kyperských včel, které
zkoušeli dovážet tuším okolo roku 1850. Takže jedny včely byly skoro zluté
jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé. Jedny plodovaly na 5
plástech od loučky k loučce, jedny plodovaly po dvou třech dm2 na všech
rámcích v plodišti. Jedny zimovaly v zimě v malém počtu, téměř bez mrtvolek
a na jaře se rychle rozvíjely, jedny plodovaly na podzim a v zimě vždy, jak
teplota vystoupila na pár dnů nad nulou. Dneska už mohou být takové velké
rozdíly k vidění jen teoreticky tam, kde velký včelař v okolí nebo všichni
včelaři nekupovali nejméně 20 let matky a rozmnožovali každý úl jako
samostatnou linii, respektive nestarali se o chov matek a nechali to
přírodě, takže asi prakticky nikde. Typoval bych tedy na nekvalitní matku
nebo na nějakou chybu v ošetřování včelstev, ne na genetické rozdíly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 7:54 AM
Subject: Re: Matky vs matecniky


> Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé
> bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu
> zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí
> odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na
> květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové..

nad timto jsem zrovna nedavno premyslel :-)) uz druhou sezonu pozoruju velke
rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, rikam si ze vsechno nemuze byt jen moje
chyba, protoze mam treba jedny, ktere jsem uz tocil 2x (daly minimalne 20kg)
a pritom se dokazaly i vyrojit. Pak mam take druhy extrem, jeste jsem jim
nic neodebral nebot temer nic nemaji :-)

Tak snad bude vymena matek v tomto pripade prospesna??

Naprosto souhlasím s př.Ševčíkem,dnes jsme na tom lépe než Rakušáci,od kterých jsme se učili a kupovali plemenný materiál krańského plemene a je třeba dodat,že jsme byli spokojeni,Troisek,Singer,Peček,24 a pod.
Ještě poznámka k chovu, pokud má včelař počet včelstev které chová řekněme do 10-12,pak je nejlepší si každoročně koupit několik matek z uznaných chovů.Na tom neprodělá.
Pokud má včelař větší počet včelstev,řekněme 30 - 50 ,pak
stačí úplně jeho vlastní chov matek od těch nejlepších včelstev,které on zná nejlépe a taky si myslím,že se to v praxi takto děje.Neustálý výběr,t.j.likvidace těch podprůměrných je naprostou nutností.Jak psal jeden přítel - od jedněch jsem točil 2x a od druhých ani jednou,nu to je nad slunce jasné co s tím.Je to jako se zahradníkem,který pokud byl mlád a mohl,obdělával svoji zahradu a dělala mu radost a výnos.Když sestárl,nemohl ji tak obdělávat jako za
mlada,zahrada spustla,zarostla trávou vysokou,náletovými stromy a křovinami.Tak je to i se včelami,musí se taky neustále pěstovat,nevhodné bez milosti odstraňovat.

Radim Polášek:
Takže jedny včely byly skoro zluté
jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
.....
To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to, že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném množství, nebo měl hodně trubců.
Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"? Nebo to byla nějaká místní mutace?

Na takové mlaďušky pamatuji, kdysi u mně občas byly k vidění u včelstev
spíše s tmavými chlupatými včelami. Ale je to už hodně dlouho, co vymizely.
Hodně chlupaté by měly být kavkazské rasy včel nebo možná i karpatské.
Příměs karpatské rasy má tuším Vučko, snad to je ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 9:19 AM
Subject: Re: Matky vs matecniky


> Radim Polášek:
> Takže jedny včely byly skoro zluté
> jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
> ....
> To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
> V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují
> mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to,
> že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
> Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel
> pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném
> množství, nebo měl hodně trubců.
> Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"?
> Nebo to byla nějaká místní mutace?

Již řadu let prodávám svých pár metráčků medu za 90,-Kč/kg. Vzhledem k pokračující inflaci asi to letos zaokrouhlím na kilo za kilo. Nejsem šmelinář s medem, ale poctivý producent a prodávám jen to, co vyprodukuji.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Friday, June 08, 2007 5:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Cenovy prehled

vsusický:
>Pak mi nějak uniká Vaše kalkulace a prodej konečnému spotřebiteli
>55,-/kg
s tvrzením, že vycházíte ze situace na trhu. < ...
Pane vsusicky. Není problém aby jste tady nevířil skvělými čísly, se domluvil se semnou natom, aby jste zapracoval na tom mým denním dlouhodobém limitu 35 kg prodaného medu, nad kterým když ho překročím, něco udělám s cenou za kilo. Jestli jste opravdu tak úspěšný, proč to nerozjedete ve velkém? Objednejte si ode mě alespoň 3 tuny medu a jste podle Vašich kalkulací v balíku. Kolik toho prosímVás za těch 90.- - 120,- prodáte za rok?? To je podstatné vedle nějakých cifer za jednotku!! Děkuji za odpověď.
Také nabídka platí pro ostatní se skvělou cenou kolem 100. Neprodukujte med. Mějte pár včelstev a prodávejte. Ceny jsou příznivé pro kšeft a ne pro chov. Má cena je a bude dlouho 55,-/ Kg medu. Minimální odběr je sud plus jeho cena, plus doprava, když si nedojedete.

..

Také mi Karle uniká jestli vedle těch cen, také registruješ OBJEM KOLIK ZA CENU/ROK kterou ti popř. někdo. odpoví.

Znám ceny okolo 250,- Kč/Kg medu od včelařů, ale taková čísla v průměru odbytu pár kil ročně a akoráte zničí Tvou snahu o nějaké informační podání k tématu. Je tak objektivní tvůj článek a informuje o tomto?

Pěknej den.
_gp_

Cestující při autonehodě polil med, čelili útoku včel

(celý článek na:
http://www.novinky.cz/krimi/cestujici-pri-autonehode-polil-med--celili-utoku-vcel_116832_o1b67.html )

jd

Způsob letošního léta se mi zdá podivný.V loni o tomhle čase jsem se chystal ke druhému vytáčení medu-tmavého.Letos kontrolou včelstev o víkendu sice medníky zaplněné ze dvou třetin medovicovým medem,ovšem ostatní dva nástavky se zbytky pylu a vybíhajího plodu,matky plodují minimálně,po medu ani památky.V loni i plodové plásty zanesené medem.Včelařím v n.v.480 m Beskydy.Je situace podobná i jinde?Víťa

Děláme obrovskou hloupost, že píšeme kolik máme medu atd. a mnohdy to není pravdou. Nějak po roce 1990 jsem měl exkurzy německých včelařů a ani na třetí dotaz jsem se nedověděl, že kolik mají medu. Mluvili pouze o ceně za kolik ho prodájí. Také jsem se přesvědčil v Řecku u včeláře na stánku, který mi také neuvedl jaké množství medu, tedy průměr ze včelstva má. Český včelář je pravý opak. Točí "metráky" /i když mnohdy to není pravdou/ a ještě o tom všude mluví, zveřejňuje to v časopisech a také na těchto stránkách VN. Přátelé, čtou to také ti, kteří ten med od nás se snaží koupit a pak se nedívme tomu, že jsou ceny takové, jaké jsou. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je stejné, jak zveřejnit stáv svého účtu v bance !!!

Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je stejné, jak zveřejnit stáv svého účtu v bance !!!
---------
V tom případě je divné, že ČSV na druhé straně žádostí o dotace si nechává vyplňovat statistiku (a nejen medné produkce) a tu zveřejňuje. :-(

Pokud někdo včelaří pro prachy, tak ať si to tají (jako GP, je to byznys a je to OK). Co se mě týká, je to hobby a rád si porovnám úspěšnost své práce, metodiky atd. s ostatními.
Naopak, když mi začne někdo radit a nedostanu z něho čísla, kolik mu ty jeho rady dávají za výnos v kolika včelstvech, může se jít bodnout. Jak mám vědět, jestli ty rady povedou ke zlepšení mých výnosů, nebo se srovnám dolů na jeho výnosy. Rád bych se učil od lepších.

Myslím, že pánové Halda a Špaček, či další jsou v oboru dostatečně dlouho, aby si dokázaly odhadnout jaký rok asi je. A pokud ne, tak z oboru velmi rychle vypadnou.


Na druhou stranu si myslím, že na strategii výkupních cen nemá vliv ani tak výnos medu, jako ochota včelařů jej za nějakou cenu prodávat.
Prostě si spočtu, jaká cena by se mi líbila, odečtu výdělek výkupců a vylepím ji na vrata. A dokud mi tam budou lidi nosit konve, dobře. Pokud přestanou a mám nasmlouvané dodávky, budu to muset nějak řešit. Třeba začnu šířit paniku. Viz některé příspěvky zde na konferenci. Podle mě měly tento účel. Je to prostě fakt, určité skupině zaangažované na výkupu medu vyhovuje naprostá negramotnost a neinformovanost včelařů. A naprostá nečinnost ČSV v této oblasti je podle mě důsledkem propojení. Viz v minulém MV zpráva o Maďarsku. Tam prý každý předseda ZO vykupuje med. :-)
Není nad dědu, který donese konve a je rád, že je zdravý. :-)

Karel

upozrnění pro včelaře v okolí Hluboké nad Vltavou,Ć.Budějovic,Týn nad Vltavou na výskyt melecitózní snůšky. Vprůběhu tří týdnů přírůstek na váze v až15kg.Med se matně leskne,někde tuhne při ochutnání pocíte v ústech krupičkovanou hrubost drobných krystalků.Na nic nečekejte a v rámci možností začněte s vytáčením,pokud to jde.P.S.Zkrystalizuje velmi rychle,jsou zaneseny i stavební rámky.Hodhě štěstí Petr
......
Soused prý už taky nějaké plásty nevytočil. Podkrkonoší!
Karel

Sroll Josef:
> Nejsem šmelinář s medem, ale poctivý producent a prodávám jen to, co vyprodukuji. <
......

To snad není možný ...
Měl by jste se asi zamyslet, co znamená šmelina a šmelinář a zboží a obchodník. Každý je vlastně ve včelařství kdo prodá byť jen kilo medu, a je jedno zakolik, obchodník. Konkurujeme si navzájem a nebudu nikdy souhlasit s tím, že ne. Jestli Vám nabízím med, je samozřejmostí, že jako při překupu by byl nutný u Vás živnosťák.

Definujte šmelinu a šmelinářství jak ho vidíte? Šmelit nemá snad už nikdo zapotřebí v dnešní době. A na obchodování nic není, tedy jestli přiznáváte a odvádíte daně jak máte.
Děkuji.

Karel:
>Naopak, když mi začne někdo radit a nedostanu z něho čísla, kolik mu ty jeho rady dávají za výnos v kolika včelstvech, může se jít bodnout. Jak mám vědět, jestli ty rady povedou ke zlepšení mých výnosů, nebo se srovnám dolů na jeho výnosy. Rád bych se učil od lepších. <
....
Karle a ostatním. Porovnávání včelstev a jejich medných výnosů je v podstatě kničemu, jestli čekáš na nějaký svůj "chovatelský upgrade".
Záleží vždy a jen mimo jiné hlavně na snůškových poměrech daného stanoviště. Každý malovčelař by měl porovnávat hlavně stanoviště.

A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze seminárních nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného, velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.

O víkendu jsem vytáčel a v některých plástech byl cement. Brněnsko.
Martin

v praze zatim neni - vytaceno o vikendu.

jd

zyrtek

co s plastama pak delate?? Znam jen namocit, vytocit a vylit :-(
ma to pak cenu vracet plasty zpet??

T.H.

> O víkendu jsem vytáčel a v některých plástech byl cement. Brněnsko.
> Martin

priteli Vaclavku,napiste me prosi na fr.vanatka/=/tiscali.cz
dekuji

Pp. Špaček Halada to dělají tím způsobem, že volají na své výkupny kolik je medu a kolik toho vozí včelaří. Když je toho hodně, provedou stop stav a cenu úpravují, samozřejmě, že směrem dole. Pro oba tyto pány jsem v minulosti med výkupoval a mám s tím své zkušeností. Že se uvádí na druhou stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med. Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost. Domnívám se, že výkup medu v ČR pro oba je formální. Když ho nemají, dovezou ho za hubičku.

A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze seminárních nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného, velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.
.......
Určitě to někdy udělám. Ale přesto řeknu svůj cíl v tom co hledám:
max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne příprava rámků a vytáčení, ne léčení) a výnosy v dlouhodobém průměru 30-50 bez kočování a bez řepky v doletu. (jasný to je relativní -každý má jiné podmínky)
Roje do 1 na 20 včelstev.

A mám dojem, že tohle dost metodik eliminuje. A spíš to bude o chovném materiálu.
Letos mi to zatém vychází. Aby to vydrželo. :-))

Karel

Jihočeský kraj vypsal 06.06. 2007 grantový program (GP) na podporu začínajících a evidovaných stávajících včelařů. Termín ukončení je 09.07. 2007. Více informacínajdete na: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1110&par[lang]=CS

Karel:
>max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne příprava rámků a vytáčení, ne léčení)<
.....
Tak to se mi zdá hodně při mé, jak říkáš "metodice". Ale když přičteš vedle toho, co je v závorce dopravu, starost o vosk a v neposlední řadě starost o papírování, tak mi to dělá sumasumárum při sto včelstvech minimálně 1000 hodin/rok. To znamená, že to je menší aktivní šestina času člověka/rok při odečtu 8 hodin spánku/den. (rok = 8760 h)

Vycházím samozřejmě ale z mého úsudku a podle sebe. Musel by jsi ještě hodně asi nějakého času/rok přidat během prvních 4-6 let. Usuzuji, že při té 100-ce až dvounásobek než se to naučíš a pochopíš jak ho ušetřit.

>Vycházím samozřejmě ale z mého úsudku a podle sebe.<

Pro ostatní ... ta stovka včelstev je jakýsi minimální odrazový bod a jsem už hodně za ním. Jde jen o cifru, která se dobře přepočítává a není už tak ovlivněna malovčelařskými elementy.

a nebo

http://zpravy.idnes.cz/auto-po-nehode-zalil-med-posadku-napadly-vcely-f4a-/krimi.asp?c=A070612_101520_krimi_cen


:)



e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Cestující při autonehodě polil med, čelili útoku včel
>
> (celý článek na:
> http://www.novinky.cz/krimi/cestujici-pri-autonehode-polil-med--celili-utok
> u-vcel_116832_o1b67.html )
>
> jd
>
>

Ten kožíšek mají všechny mladušky a za příhodných dnů vyletují ven a seznamují se s úlem než později začnou létat na pastvu . na konci svého života ho ztrácejí a to jsou z nich právě obranářky které mnozí považují za útočné bastartizováné parchanty
které jim pokřížili ti nezbední dědulové

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Matky vs matecniky
> Datum: 12.6.2007 09:19:16
> ----------------------------------------
> Radim Polášek:
> Takže jedny včely byly skoro zluté
> jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
> ....
> To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
> V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují
> mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to,
> že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
> Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel
> pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném
> množství, nebo měl hodně trubců.
> Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"?
> Nebo to byla nějaká místní mutace?
>
>
>

Nemyslím si, že výkupci medu jsou idioti, co věří zamindrákovaným chlubílkům kolik mají medu. To nemá vůbec zásadní vliv na ceny ve výkupu. Podívejte se na statistiky dovozů, za kolik nabízí světové medové velmoci a cena ve výkupu vám snadno vyjde. Určitě je větší, než kolik dostává argentinský nebo ukrajinský včelař.


J.Šefčík (90.176.2.8)
> Děláme obrovskou hloupost, že píšeme kolik máme medu atd. a mnohdy to není
> pravdou. Nějak po roce 1990 jsem měl exkurzy německých včelařů a ani na
> třetí dotaz jsem se nedověděl, že kolik mají medu. Mluvili pouze o ceně za
> kolik ho prodájí. Také jsem se přesvědčil v Řecku u včeláře na stánku,
> který mi také neuvedl jaké množství medu, tedy průměr ze včelstva má. Český
> včelář je pravý opak. Točí "metráky" /i když mnohdy to není pravdou/ a
> ještě o tom všude mluví, zveřejňuje to v časopisech a také na těchto
> stránkách VN. Přátelé, čtou to také ti, kteří ten med od nás se snaží
> koupit a pak se nedívme tomu, že jsou ceny takové, jaké jsou.

Emane naprosto s tím souhlasím, že nabídka medu ve světě je velká, ale nepochopil jsem proč my jako včelaří se chlubíme veřejně kdo kolik toho vytočil. Ty statistiky, které posílame na ČSV jsou rozhodně podhodnocené. Každý kdo tam nějaké číslo uvádí, má strach z daní. Znám několik včelařů, kteří mě přesvědčovali, že při každým točení z jedné ušmudlané bedínky a stejné velkého plodiště točí vždy nejhméně 30 kg a točí to 3x za sezónu a to ještě mají
"velký" roj. České včelařství jde velkou rychlosti z velkého kopce. Věkový průměr cca 60 let a velký počet včelařů pracuje systémem, jak tomu bylo v polovině minulého století.Nějakýký nástavkový způsob včelaření, včelaření bez mřížek, odvětrané celé dno - síto v průběhu celého roku jsou pro mnoho včelařů nepochopitelné. Ještě dnes mnoho včelařů má po celý rok na stropě dvacet let staré Rudé právo. Uteplení neuškodí, ale ani nějak nepomůže. Ceny medu budou stále klesat a je otázkou za jako cenu dokážeme výrobit 1 kg. medu. Jednou jsem to počítal a výrobní cena byla větší, než prodejní.

Že se uvádí na druhou
> stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med.
> Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost.

To je prave ono: dalo by se rici prezitek dob minulych, nebo mozna vycuranost nekterych ci jak to nazvat, bohuzel se s tim setkavame na vice mistech :-(

Osobne by me ani nenapadlo psat nebo rikat nejake nepravdive nebo zkreslene informace. Takze uz jednoho poctiveho hlupaka mate :-)

Preji hezky den

T.H.

U nás¨- severní část Beskyd je letos sucho. Naposledy pořádně pršelo někdy v
dubnu. Taky díky teplému jaru to, co jindy kvetlo v červnu, odkvetlo už v
květnu. A to, co kvete teď, hlavně rostliny, které mají kratší kořeny a
stromy, které v lesích nerostou na vlhčích místech nebo na místech, které
provlhčují spodní prameny, trpí suchem. Sladiny v květech je málo a ještě
vysychá a ani míza pro mšice zřejmě není to, co bylo jiné roky. Půda praská
i pod stromy a kukuřice na polích není vyšší než 30 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 1:26 PM
Subject: Jak pokračuje snůka?


> Způsob letošního léta se mi zdá podivný.V loni o tomhle čase jsem se
> chystal ke druhému vytáčení medu-tmavého.Letos kontrolou včelstev o
víkendu
> sice medníky zaplněné ze dvou třetin medovicovým medem,ovšem ostatní dva
> nástavky se zbytky pylu a vybíhajího plodu,matky plodují minimálně,po medu
> ani památky.V loni i plodové plásty zanesené medem.Včelařím v n.v.480 m
> Beskydy.Je situace podobná i jinde?Víťa

Mají, ale někdy je zvlášť výrazný.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 11:20 PM
Subject: Re: Matky vs matecniky


Ten kožíšek mají všechny mladušky a za příhodných dnů vyletují ven a
seznamují se s úlem než později začnou létat na pastvu . na konci svého
života ho ztrácejí a to jsou z nich právě obranářky které mnozí považují za
útočné bastartizováné parchanty
které jim pokřížili ti nezbední dědulové

Pepan

Já se snažím omezit taky vedlejší práce u včel. Co mi pomůže, když dobu
strávenou za rok ve včelách zkrátím o půl hodiny, když dobu práce mimo
včelstvo třeba stoupne na nějakou desítku hodin. Práce se včelami je přece
vedle peněz z prodeje medu jeden z benefitů včelaření. Když mě vlastní práce
se včelami nebaví a baví mě třeba ze dřeva vyrábět úly a dělat rámky, tak to
můžu místo toho raději dělat doma stoly a židle, určitě je to líp placené a
na včely se vykašlat. já si ten benefit vybírám v počtu asi 10 hodin na
včelstvo za rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 7:10 PM
Subject: Re: Cenovy prehled - mnoství medu


> A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze
seminárních
> nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného,
> velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá
> podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.
> ......
> Určitě to někdy udělám. Ale přesto řeknu svůj cíl v tom co hledám:
> max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne
> příprava rámků a vytáčení, ne léčení) a výnosy v dlouhodobém průměru 30-50
> bez kočování a bez řepky v doletu. (jasný to je relativní -každý má jiné
> podmínky)
> Roje do 1 na 20 včelstev.
>
> A mám dojem, že tohle dost metodik eliminuje. A spíš to bude o chovném
> materiálu.
> Letos mi to zatém vychází. Aby to vydrželo. :-))
>
> Karel

J.Šefčík:
>Ty statistiky, které posílame na ČSV jsou rozhodně podhodnocené.Každý kdo tam nějaké číslo uvádí, má strach z daní. <
.....
Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
_gp_

> Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být
> jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> _gp_
>

Ja jsem myslel, ze dan je a byla vztahovana na pocet vcelstev a ne na mnozstvi medu - vynos. Nebo to snad bylo v minulosti jinak?
Jestli o dani rozhodoval vynos tak to asi dokazu pochopit, ale jestli pocet vcelstev, tak nevim proc zkreslovat udaje o vynosu...

T.H.

Se mnou už dva :-) ! A to jsem nezkresloval údaje ani před tím paušálním
daněním do 40ti včelstev. Ani to nebylo třeba - sice mi přibyla povinnost
podávat daňové přiznání, ale zisk nebyl takový, abych ve finále musel něco
platit.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 7:30 AM
Subject: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu


Že se uvádí na druhou
> stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med.
> Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost.

To je prave ono: dalo by se rici prezitek dob minulych, nebo mozna
vycuranost nekterych ci jak to nazvat, bohuzel se s tim setkavame na vice
mistech :-(

Osobne by me ani nenapadlo psat nebo rikat nejake nepravdive nebo zkreslene
informace. Takze uz jednoho poctiveho hlupaka mate :-)

Preji hezky den

T.H.

Špatně kvasící medovina může mít i příčinu v tom,že se tam dostal do roztoku při vaření propolis.Stačí malá dávka a je to jak zakonzervované.Vytavoval jsem vosk z rámků,kde byly malé zbytky zcukernatělého medu v parním vyvíječi od př.Sedláčka.Vosk vytuhnul a sladkou tekutinu jsem změřil moštoměrem a spojil s medem vodou a kořením a svařil.Pěnu jsem odebíral,bylo jí víge než obvykle.Po vychlazení a přidání bouřícího zákvasu sice medovina kvasí,ale velmi laxně oproti ostatním demižonům.Vysvětluji si to tím propolisem,když jsem vařil z čistého medu vždy bylo kvašení velmi bouřlivé.

No ono to nebude tak jednoduché Já vidím hlavní příčinu , příkladně u nás již vymizení včelařů kteří stahovali včelstva na 7 rámků a krmili na zimu 7 - 10 kg ale skončilo i to šílené krmení 20 a vice kilo Teď se ustálilo mezi 12 - 18 kg. Já myslím 6e to je hlavní důvod zvýšení výnosů

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu
> Datum: 13.6.2007 08:35:58
> ----------------------------------------
> J.Šefčík:
> >Ty statistiky, které posílame na ČSV jsou rozhodně podhodnocené.Každý kdo
> tam nějaké číslo uvádí, má strach z daní. <
> ....
> Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být
> jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> _gp_
>
>
>

Okresní výbor Českého svazu včelařů, o. s.,Hradec Králové a Střední odborná
škola veterinární Hradec Králové
srdečně zvou všechny včelaře, příznivce včelařství a širokou veřejnost s
dětmi na
22. OKRESNÍ VČELAŘSKÝ DEN,
který se koná v sobotu 16. června 2007 od 9 hodin

v areálu SOŠ veterinární v Hradci Králové-Kuklenách, Pražská tř. 68

ODBORNÝ PROGRAM:
1/ “Ošetřování včelstev v průběhu roku”
- přednáška Miroslava Zeleného, učitele včelařství a úspěšného chovatele z
Přibyslavi u Nového Města nad Metují, výrobce nástavkových úlů
2/ “Matka a její role ve včelstvu” a “Cesta medu od včelaře na prostřený
stůl”
- přednáška Vlastimila Dlaba, učitele včelařství a úspěšného chovatele z
Lázní Bělohradu

Atrakcí včelařského dne budou skleněné úly s živými včelami.

V prodejních stáncích bude nabízen celý sortiment včelařské prodejny
Miroslava Zeleného.
Med a medovina od špičkových včelařů Hradecka.
Pro včelaře oplozené i neoplozené matky F1 a otevřené matečníky.
Velkoobchod Hutla - nabídka sklenic na med včetně víček.
Veselý program pro děti i dospělé připraví učitelé a žáci SOŠ veterinární:
soutěže se sladkostmi, agility, jízda na poníku, prohlídka stáje a další
atrakce.

Parkování motorových vozidel v místě. Občerstvení zajištěno.

Ptát se někoho na tržišti v civilizované Evropě na nějaká čísla směřující i dost vzdáleně k náhledu k němu pod pokličku je naprostý nesmysl a dá se říct i pěkná pitomost, neboť jsme se okamžitě zařadili mezi občany 4 kategorie. V této části Evropy jsou na podobné otázky silně alergičtí a ve slušné společnosti je vůbec nikdo neklade a mám pocit, že je vůbec klást neumějí. Kdyby se to náhodou stalo, tazatel je společensky zcela znemožněn. Takže si na to dávejte pozor a z cizím včelařem si určitě najdete dost vhodných témat na pokecání a nemusíte ho hned na....! To my Čížci jsme jiní pašáci.Často se zbavit takového "hodně zvědavého" dá dost starostí, ale mám už svůj systém. Co se týče chlubení se výnosy v různých přehledech jsem také názoru, že málo je někdy daleko víc. To že máme zatím od berňáku pokoj neznamená, že to bude navždy. Dluh na jednoho občana už asi bude brzy kolem 100 000 a z čeho se to asi bude platit??? Tak proč v této situaci, která se ještě bude zhoršovat, provokovat? Nás přeci nemusí zajímat, kolik občan snědl v průměru medu za loňský rok ale měli bychom udělat vše pro to, aby v následujícím ho snědl o 1/2 kg více a pak bude rázem po problémech s odbytem. Nevíte, jak je to se Svazovou propagací medu? Zatím jsem si ničeho nevšiml, ale možná jsem úplně mimo. Zdraví R. Stonjek

Dnes jsem se stavil na stanovišti jen 7km od domova. Není u Labe, ale 1km od něj na kopci. A je to rozdíl. Doma to sviští, je vidět co dělá vlhko od řeky. Včely jsou plné medovice. Na poli u lesa, i když tady občas sprchlo to je nic moc. Ale na vytáčení to je oboje. Jen s tím rozdílem že doma musím spěchat aby měly kam nosit.

Jinak jsem tam kontrolaval kladení matek. Z jednácti matečníků jedenáct kladoucích. Zatímco tady doma jsem s otevřenými matečníky utrpěla totální fiasko. Ale vezly se autobusem až z Jižních Čech.
Karel

Aj mňa to prekvapilo ? Ja sám dávam pri varení roztoku okrem byliniek/ mätu
piepornatú, palinu, klinčeky, škoricu a lyžicu čaju Stomoran / aj naškrabaný
propolys. Po vychladnutí, pozberám zbytky vosku a propolysu, stianhen cez
husté syto do demižóna a vopred pripravené kvasinky vlejem do roztoku.
Demižón 50 litrový v železnom koši pred naplnením vysírim jedným pásikom.Do
toho dymu lejem roztok s kvasinkami.
Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
Gabi M.Komínek

----- Original Message -----
From: "pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 10:19 AM
Subject: Re: cukr


> Špatně kvasící medovina může mít i příčinu v tom,že se tam dostal do
> roztoku při vaření propolis.Stačí malá dávka a je to jak
> zakonzervované.Vytavoval jsem vosk z rámků,kde byly malé zbytky
> zcukernatělého medu v parním vyvíječi od př.Sedláčka.Vosk vytuhnul a
> sladkou tekutinu jsem změřil moštoměrem a spojil s medem vodou a kořením a
> svařil.Pěnu jsem odebíral,bylo jí víge než obvykle.Po vychlazení a přidání
> bouřícího zákvasu sice medovina kvasí,ale velmi laxně oproti ostatním
> demižonům.Vysvětluji si to tím propolisem,když jsem vařil z čistého medu
> vždy bylo kvašení velmi bouřlivé.
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2325 (20070612) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Evropská unie přispívá na propagaci zemědělských a potravinářských výrobků, a to buď na vnitřním trhu, nebo ve třetích zemích. Jako první z České republiky uspěl se svým projektem v Bruselu Český svaz včelařů.

Podle Heleny Poláčkové ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) se zmíněná podpora řídí pro vnitřní trh unie nařízením č. 2826/2000 a 1071/2005 a pro třetí země nařízením č. a 1346/2005.
Okruh výrobků
Každé ze zmíněných nařízení uvádí produkty, na jejichž propagaci je možné získat příspěvek z Bruselu. Pro vnitřní trh je to třeba čerstvé maso vyprodukované v režimu speciální národní kontroly kvality, kterou mají některé země. Poláčková upozornila, že se v souvislosti s ptačí chřipkou do tohoto seznamu dostalo i maso drůbeže. Program na podporu jeho prodeje má informovat o jeho jakosti a zdravotní nezávadnosti a o kontrole chovů drůbeže.
Dále je možné čerpat podporu třeba na propagaci čerstvého i zpracovaného ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, medu, bioproduktů či kvalitních olejů z olejnin pocházejících z EU. Podpora se může týkat i vajec, ale u nich jde jen o informování o způsobu značení tak, aby spotřebitel byl schopen dohledat původ vajíčka a zjistit podmínky, v nichž byla nosnice chována. Podporu z Bruselu je možné dostat i na propagaci vína, musí však jít o ta, která mají zeměpisná označení nebo označení původu. To zatím žádné tuzemské víno nemá. Stejně tak lze získat peníze z unie i na propagaci dalších výrobků s označením původu. U nás mají toto označení zatím jen tři piva z Českých Budějovic. Evropské komisi došla z ČR řada žádostí, aby označení původu uznala i pro další výrobky, například pro olomoucké syrečky, štramberské uši či třeboňského kapra. Schvalovací procedura je však příliš dlouhá, a tak na rozhodnutí komise stále čekáme.
Pro podporu na propagaci zboží ve třetích zemích je možné žádat na podobný okruh výrobků jako pro vnitřní trh unie. Navíc jsou například cereální produkty či lihoviny, ty ale jen se zeměpisným označením původu. V seznamu pro třetí země jsou i masné výrobky. Jsou to však jen ty, v nichž surovina neprošla větším stupněm zpracování tak, aby bylo na řezu stále patrné, že jde o maso. Jde tedy například o parmskou šunku.
Seznamy se každé dva roky mění a na návrh členských států se do nich zařazují nové komodity a naopak některé se z nich stáhnou. K další změně by mělo dojít právě příští rok.
Podmínky jsou přísné
Podstatnou součástí žádosti o příspěvek je detailní propagační program. Zmíněná nařízení určují, jak by měl tento program vypadat, co by měl splňovat, procedurální záležitosti i postup toho, co následuje po schválení programu.
Žadatelem může být profesní komora, sdružení, svaz a třeba i odbytová organizace. Nemůže to být žádná soukromá firma, nesmí se propagovat konkrétní výrobce, ani privátní známky nebo značky. Kromě výrobků, které mají komisí uznané označení zeměpisného původu, není možné ani zmiňovat, odkud propagovaný produkt pochází. Je tedy například nemyslitelné, aby Brusel finančně podpořil program, který by spotřebitele na našem trhu nabádal, aby jedli české maso, českého kapra, českou drůbež nebo český med. (Například Italové však mohou dostat peníze na program propagující parmskou šunku. Ta je totiž zapsaná v seznamu výrobků s označením zeměpisného původu).
Nejdůležitější je program
Pokud nějaká organizace projeví o tento způsob podpory propagace zájem, měla by se podle Poláčkové obrátit na SZIF, odbor pro marketing. "Poskytneme veškeré podklady, a to jak potřebné právní předpisy, tak i formulář oficiální žádosti," vysvětlila Poláčková s tím, že zmíněný formulář je detailní a značně obsáhlý. Na jeho asi 15 stránkách žádající organizace uvede, koho sdružuje, svou historii a hlavně vlastní propagační program. Ten je nejdůležitější částí celé žádosti a je třeba mu věnovat náležitou pozornost, dobře jej rozvrhnout a popsat. "Proto doporučujeme, aby svaz, který uvažuje o tom, že bude o zmíněnou podporu žádat, od počátku spolupracoval s profesionální marketingovou agenturou," poznamenala Poláčková s tím, že agenturu je samozřejmě nutné najít podle typu navrhující organizace v odpovídajícím výběrovém řízení. Důležitou podmínkou je, aby se uměla pohybovat na daném trhu, měla nejméně pětiletou praxi a zkušenosti s vypracováním projektů spolufinancovaných Bruselem. Pro potřebnou úroveň projektu je samozřejmě také třeba, aby pracovníci agentury velmi dobře znali cizí jazyk, nejlépe angličtinu nebo francouzštinu.
Žadatel předá vybrané agentuře návrh programu, jeho cíle, strategii programu, cílové skupiny, výši plánovaných nákladů na realizaci programu a svou celkovou vizi, zejména jaké motivy by se v programu měly objevit. Agentura pak program doplní tak, že jeho součástí se stane podrobný rozpis media plánu, akcí a také financí, které si jednotlivé kroky vyžádají (například tisk letáčků, inzerce v tisku, účast na výstavách a veletrzích či spoty v televizi). "Komise totiž chce přesně vědět, za co se budou peníze utrácet. Je také možné, že některé položky podle svého uvážení zkrátí,"upozornila Poláčková.
Od žádosti k penězům
Vyplněnou žádost (program) doručí žadatel na SZIF ke kontrole. Pracovníci fondu ji prohlédnou, a pokud je to nutné, vrátí s připomínkami k doplnění. Žádosti je nutné předat do Bruselu vždy do 15. února, pokud jde o programy pro vnitřní trh, a do 30. června pro programy propagující agrární výrobky unie ve třetích zemích. Aby byl dostatek času na kontrolu a úpravy, jsou termíny pro odevzdání žádostí na SZIF o něco dříve, tj. do konce listopadu pro vnitřní trh a do konce března pro třetí země. Zkontrolovanou a popřípadě i opravenou žádost s programem odešle fond Evropské komisi. Ta ji prověří, zašle k ní své připomínky a zároveň uvede, zda byl program navržen ke schválení, nebo k odmítnutí. Po zapracování odpovědí a řešení připomínek putuje žádost s programem zpátky do Bruselu a čeká se na konečné vyjádření komise.
Každé dva měsíce zasedá v Bruselu řídící výbor pro propagaci, jehož jednání se zúčastňuje také zástupce SZIF a ministerstva zemědělství. Je to i příležitost, při níž se mohou poradit o problémech a sporných otázkách, které by se mohly při navrhování a schvalování programů na propagaci zemědělských výrobků objevit. Je také možné si přímo vyžádat neformální konzultaci.
První vlaštovka
Jako první z ČR uspěl v Bruselu se svým programem na propagaci medu Český svaz včelařů (ČSV). Svaz se dlouho zajímal o nějakou možnost podpory prodeje medu. Informoval se i na SZIF. Robert Šmied z ČSV si pochvaluje, že fond zájem ČSV skutečně registroval a sám se na svaz při první příležitosti obrátil již začátkem února 2005 a seznámil jej s možnostmi, které dávají zmíněná nařízení EU. Na základě doporučení fondu oslovil svaz několik vytipovaných agentur a podle pokynů daných Bruselem proběhlo výběrové řízení. Z něj jednoznačně vyšla firma Protocol Service, s. r. o. "Její pracovníci nám pomohli se zpracováním rozpisu činností hlavních nástrojů kampaně v projektu, a to bez jakéhokoliv nároku na odměnu v případě, že by projekt nevyšel. Šli tedy do velkého podnikatelského rizika," upozornil Šmied. První návrh programu se vrátil s připomínkami. Ty však byly fundované a šly až do mimořádných detailů. Mimo jiné komise zhatila záměr včelařů zaměřit propagaci výhradně jen na český med. V té době sice již ležela v Bruselu žádost o zapsaní označení původu „český med“, ale v době projednávání programu nešlo o označení schválené a zapsané. Komise však hned na počátku schválila postup výběrového řízení i agenturu, která z něj vyšla. Propagační program se nakonec musel omezit jen na komoditu med. "To nás samozřejmě mrzí, protože se na našich penězích může někdo i přiživit. Ale veškeré naše jednání a snaha povedou k tomu, abychom propagovali kvalitní med," podotkl Šmied s tím, že „zejména dnes je třeba prodej medu opravdu podpořit. Zvláště pak prodej medu ze dvora a další formy prodeje medu přímo konečnému spotřebiteli si tuto propagaci kvalitního medu zaslouží. Veterinární legislativa tyto možnosti v poslední době významně podpořila a propagace zde musí na ni přímo navazovat“.
Co musí být v projektu
Je nutné přesně specifikovat, které aktivity, např. účast na veletrhu či jiné akci, se budou realizovat, a jejich termíny pro celou tříletou kampaň," přiblížila práci na projektu Markéta Dušková z agentury Protocol Service, s. r. o. Znamená to, že v projektu se musí uvést, co se bude v daném měsíci určitého roku dělat, jaké se budou vyrábět tiskoviny, jaké a v jakých termínech proběhnou akce apod. Zároveň je třeba udělat podrobný rozpočet, který zahrnuje veškeré náklady na jakékoliv aktivity, ať se již týkají inzerce, účasti na veletrzích, tisku letáků a dalších podpůrných akcí. Peníze na každou z těchto činností se musí uvést velmi přesně jen se zaokrouhlením na desítky eur.
Financování projektu
Na krytí rozpočtu se podílí dvaceti procenty stát, třiceti procenty žadatel a padesáti procenty EU. Podíl financí ČSV zvyšuje DPH, jehož vratku jako neplátce této daně nemůže nárokovat od státu. K tomu existuje výklad jak orgánů EU, tak ministerstev financí a zemědělství, se kterými záležitost společně projednával ČSV, SZIF i implementující agentura.
Autor: alt

> Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
> dal 4 kg medu a je trochu sladšia.

Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to byt i tech zhruba 13 litru??

Diky
T.H.

> Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být
> jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> _gp_
>
....
T.H.
>Ja jsem myslel, ze dan je a byla vztahovana na pocet vcelstev a ne na mnozstvi medu - vynos. Nebo to snad bylo v minulosti jinak?
Jestli o dani rozhodoval vynos tak to asi dokazu pochopit, ale jestli pocet vcelstev, tak nevim proc zkreslovat udaje o vynosu...<¨
..........

Ale to je jisté, že bylo ve včelařství zdanění příjmu a ne počet včelstev. Přímo to vybízí napsat do nějakých papírů nesmysl a potom se dívat jak jsme natom bídně s výnosy na včelstvo. Čím více se jde do minulosti, tím více se pytlíkovalo a ty výnosy kolem 2-5 kil medu/rok jsou dodnes pro mě záhadou. Jde o období hlavně mezi válkami a před ní. Mezi válkami je to pochopitelné z hlediska toho, aby během ní včelaři nedošly kvůli odvodům potravin na frontu o své snažení a před ní za Rakouskouherské monarchie taktéž kvůli daním, které byly zájmem lesníků poskéze vrchností a majitelů panství a nakonec vladařské moci.

Po sametové revoluci padlo osvobození od daně na vícero společenskoprospěšných činností občanů socialistické republiky a už i za šokyalismu se hledělo vše tutlat, aby nedošel nějakej komouš a nevykradl Tě "jménem zákona" Tomáši. Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem represivní vlna zájmu jak těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou státní peníze.

GP:
Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem represivní vlna zájmu jak těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou státní peníze.
----------
Současné daň předpisy a sazby po soc dem, jsou zatím srandou - 80% paušální výdaj, pak něco v průměru okolo 20%.
Pokud by ODS chtěla zopakovat svůj experiment a opět zjistit, jestli vydržíme daně přes 40%, je otázka.

Pak ale nemusí Finanční úřady studovat statistiky a internetové konference. Prostě požádají výkupce medu aby předložili účetnictví. A od té doby, co se vykoupil med s antibiotiky atd. si myslím všichni výkupci pečlivě evidují, od koho nalili kolik medu do kterého sudu. Nebo se mýlím?
A vystavují stvrzenky.
V tom případě je třeba ale nedávat všechen med do výkupu. :-)

Karel

Karel:
>Nebo se mýlím? <
.....
Zcela určitě. Nejprve se systém hojí na malých rybičkách, protože stačí vydat nějaký chytrý zákonný papír a jeto.(viz studny, koncesionářské poplatky za televizi,kolky na alkohol, spotřební daně atp.) Potom si teprve troufne na větší. Ale tam se zdá, většinou narazí na arbitrážní soud. Takže si dává velkej pozor.(viz cukrovarnická společnost a výhra 800 mil. korun )

A coje včelařík a včelařství? U výkupců nic není výpcovo ale jde o řetězové smluvní vztahy a přesně dané provize za kg. A to je úplně někde jinde než nějaká antibiotika v medu.

Zkus najít včelaře podle etikety na obalu v supermarketu u nás. (v Itálii a Rakousku jsem si všiml v tamních marketech to občas lze)

Neprůbojný systém nikdy jednotlivec nemůže nabídnout oproti řetězcovým systémům např. i výkupu medu!! To je síla, s kterou se v EU počítá a bude sním vždy opatně zacházeno. Jsou to pilíře ekonomik.(viz článek VN - 1/4 medu je světově zobchodováno) S jednotlivcem se vždy zamete jak s mrzáčkem dělnicí v úlu.

Včera nebo předevčírem byl článek v MF Dnes o daňových výhodách , které si
vylobovali jednotlivé skupiny obyvatelstva. Včelařům byla věnována dost
velká část, byl tam zmíněn Mandík jako úspěšný lobbista a další. Zatím sice
není známo, že by se reforma měla dotknout i včelaření, ale kdoví....
Co se týká danění, nevím, jak to je teď, ale pokud se bude sledovat omezení
šedé ekonomiky, bude se určitě i nějak sledovat drobný prodej ze dvora a
včelař bude mít povinnost ten prodej evidovat, třeba přes účtenky. Možná je
dobrý nápad už na to zákazníky začít navykat?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 3:24 PM
Subject: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu


> GP:
> Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem represivní vlna zájmu jak
> těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou státní peníze.
> ----------
> Současné daň předpisy a sazby po soc dem, jsou zatím srandou - 80%
paušální
> výdaj, pak něco v průměru okolo 20%.
> Pokud by ODS chtěla zopakovat svůj experiment a opět zjistit, jestli
> vydržíme daně přes 40%, je otázka.
>
> Pak ale nemusí Finanční úřady studovat statistiky a internetové
konference.
> Prostě požádají výkupce medu aby předložili účetnictví. A od té doby, co
se
> vykoupil med s antibiotiky atd. si myslím všichni výkupci pečlivě evidují,
> od koho nalili kolik medu do kterého sudu. Nebo se mýlím?
> A vystavují stvrzenky.
> V tom případě je třeba ale nedávat všechen med do výkupu. :-)
>
> Karel

Výnosy 3 - 5 kilo medu si dovedu představit jako normální v klátovém
hospodaření, když se na zimu nekrmilo cukrem. To bylo to včelaření, kdy se v
létě jen usazovaly roje a na podzim se vyřezaly ty slabé, které by stejně
nepřežily zimu a na jaře vyřezalo ze silných to, co jim zbylo po zimě. Potom
asi včelaři ještě dlouho včelařili v zadovácích podobným způsobem jako v
klátech a proto měli taky podobně medu. Kromě toho třeba za války byl příděl
cukru na krmení jen pár kilo, po válce nějakou dobu taky, takže včely se
zimovaly schválně slabé, aby v zimě moc nespotřebovaly. To trvalo až do 70
let. Ve včelaření vždycky pokrokovým včelařům trvalo tak 10 - 20 let, než
ostatní přesvědčili. A potom ještě trvalo 20 i 40 let, než skončili ti, co
to dělali postaru a většina včelařů, kteří dělají statistiky, to začali
dělat po novu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 3:02 PM
Subject: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu


>
> > Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> > docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> > daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně
> být
> > jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> > _gp_
> >
> ...
> T.H.
> >Ja jsem myslel, ze dan je a byla vztahovana na pocet vcelstev a ne na
> mnozstvi medu - vynos. Nebo to snad bylo v minulosti jinak?
> Jestli o dani rozhodoval vynos tak to asi dokazu pochopit, ale jestli
pocet
> vcelstev, tak nevim proc zkreslovat udaje o vynosu...<¨
> .........
>
> Ale to je jisté, že bylo ve včelařství zdanění příjmu a ne počet včelstev.
> Přímo to vybízí napsat do nějakých papírů nesmysl a potom se dívat jak
jsme
> natom bídně s výnosy na včelstvo. Čím více se jde do minulosti, tím více
se
> pytlíkovalo a ty výnosy kolem 2-5 kil medu/rok jsou dodnes pro mě záhadou.
> Jde o období hlavně mezi válkami a před ní. Mezi válkami je to
pochopitelné
> z hlediska toho, aby během ní včelaři nedošly kvůli odvodům potravin na
> frontu o své snažení a před ní za Rakouskouherské monarchie taktéž kvůli
> daním, které byly zájmem lesníků poskéze vrchností a majitelů panství a
> nakonec vladařské moci.
>
> Po sametové revoluci padlo osvobození od daně na vícero
> společenskoprospěšných činností občanů socialistické republiky a už i za
> šokyalismu se hledělo vše tutlat, aby nedošel nějakej komouš a nevykradl
Tě
> "jménem zákona" Tomáši. Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem
> represivní vlna zájmu jak těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou
> státní peníze.

Zcela určitě. Nejprve se systém hojí na malých rybičkách, protože stačí vydat nějaký chytrý zákonný papír a jeto
.........
O tom jsem nepochyboval. Registrační pokladny nejdřív chystala ODS ještě za Kočárníka.
Já jsem tvrdil, že na to, aby zjitil berňák kolik je medu ze včelstva stačí nahlédnout do učetnictví výkupců. Tam to zjistí jednoduše. A že výkupci si to vedou velmi podrobně již několik let. A proč si to tak vedou.

Takže pokud má někdo starosti o daně, stanovení tzv. pomůcky atd, tak musí varovat před odevzdáváním všeho medu do výkupu. :-) A stanovit nějaký dobrovolný limit. Například 20kg ze včelstva do výkupu a zbytek mimo evidenci :-) Nebo se to provalí.

Karel

Dobrý den včelaři, nemáte někdo náhodou foto vyřezávaných úlů? Chtěl bych zkrášlit včelnici. Pěkné jsem viděl na Hoby v Č. Budějovicích ale to je již nějaký rok.

Protože výrova je technologicky stejná jako víno tak literatura uvádí 5 . to se tam ještě udrží teplota kvasu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr
> Datum: 13.6.2007 14:42:38
> ----------------------------------------
> > Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
> > dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
>
> Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se
> neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to
> byt i tech zhruba 13 litru??
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

se zdaněním všeho právě počítá topolánkova vláda ve své reformě

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu
> Datum: 13.6.2007 15:02:12
> ----------------------------------------
>
> > Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> > docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> > daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně
> být
> > jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> > _gp_
> >
> ...
> T.H.
> >Ja jsem myslel, ze dan je a byla vztahovana na pocet vcelstev a ne na
> mnozstvi medu - vynos. Nebo to snad bylo v minulosti jinak?
> Jestli o dani rozhodoval vynos tak to asi dokazu pochopit, ale jestli pocet
> vcelstev, tak nevim proc zkreslovat udaje o vynosu...<¨
> .........
>
> Ale to je jisté, že bylo ve včelařství zdanění příjmu a ne počet včelstev.
> Přímo to vybízí napsat do nějakých papírů nesmysl a potom se dívat jak jsme
> natom bídně s výnosy na včelstvo. Čím více se jde do minulosti, tím více se
> pytlíkovalo a ty výnosy kolem 2-5 kil medu/rok jsou dodnes pro mě záhadou.
> Jde o období hlavně mezi válkami a před ní. Mezi válkami je to pochopitelné
> z hlediska toho, aby během ní včelaři nedošly kvůli odvodům potravin na
> frontu o své snažení a před ní za Rakouskouherské monarchie taktéž kvůli
> daním, které byly zájmem lesníků poskéze vrchností a majitelů panství a
> nakonec vladařské moci.
>
> Po sametové revoluci padlo osvobození od daně na vícero
> společenskoprospěšných činností občanů socialistické republiky a už i za
> šokyalismu se hledělo vše tutlat, aby nedošel nějakej komouš a nevykradl Tě
> "jménem zákona" Tomáši. Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem
> represivní vlna zájmu jak těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou
> státní peníze.
>
>
>

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli včely ve snučce přijímají (nebo nepřijímají) rády nové matky? Nebo jakou metodou matko přidat jestli s odkladem nebo odebrat starou a hned dát přes klícku novou ve snůšce ?

Povinnosti o vedení příjmů při prodeji čehokoli které se opakuje tě nikdo nezbavil i když je osvobozena od placení daní nebo i podávání přiznání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu
> Datum: 13.6.2007 16:39:29
> ----------------------------------------
> Včera nebo předevčírem byl článek v MF Dnes o daňových výhodách , které si
> vylobovali jednotlivé skupiny obyvatelstva. Včelařům byla věnována dost
> velká část, byl tam zmíněn Mandík jako úspěšný lobbista a další. Zatím sice
> není známo, že by se reforma měla dotknout i včelaření, ale kdoví....
> Co se týká danění, nevím, jak to je teď, ale pokud se bude sledovat omezení
> šedé ekonomiky, bude se určitě i nějak sledovat drobný prodej ze dvora a
> včelař bude mít povinnost ten prodej evidovat, třeba přes účtenky. Možná je
> dobrý nápad už na to zákazníky začít navykat?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 13, 2007 3:24 PM
> Subject: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu
>
>
> > GP:
> > Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem represivní vlna zájmu jak
> > těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou státní peníze.
> > ----------
> > Současné daň předpisy a sazby po soc dem, jsou zatím srandou - 80%
> paušální
> > výdaj, pak něco v průměru okolo 20%.
> > Pokud by ODS chtěla zopakovat svůj experiment a opět zjistit, jestli
> > vydržíme daně přes 40%, je otázka.
> >
> > Pak ale nemusí Finanční úřady studovat statistiky a internetové
> konference.
> > Prostě požádají výkupce medu aby předložili účetnictví. A od té doby, co
> se
> > vykoupil med s antibiotiky atd. si myslím všichni výkupci pečlivě evidují,
> > od koho nalili kolik medu do kterého sudu. Nebo se mýlím?
> > A vystavují stvrzenky.
> > V tom případě je třeba ale nedávat všechen med do výkupu. :-)
> >
> > Karel
>
>
>
>

Jarda (62.168.59.66) --- 13. 6. 2007
Přidávání matek ve snušce

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli včely ve snučce přijímají (nebo nepřijímají) rády nové matky? Nebo jakou metodou matko přidat jestli s odkladem nebo odebrat starou a hned dát přes klícku novou ve snůšce ?
______________________________________________________________
Předčtete si toto vlákno.
Přidání matky přes přeléták je velmi vhodné provádět v tuto dobu. Vřele tuto velmi bezpečnou metodu doporučuji.

zdraví....M. Václavek

Včera jsem si konečně našel čas a prohlížel to doma.
Došlo k tomu, co jsem očekával. Červená ins. Vigorka byla včelami vyměněna. Tak jsem sundal klobouk (měl jsem zpocené brýle), postál chvilku u úlu a prohlédl jsem si včelstvo - v podstatě prvně jsem viděl 100% tichou výměnu v průběhu. Matky kladly souběžně buď velmi krátce, nebo snad vůbec. Novou matku jsem nenašel, ale nějak intenzívně jsme ji nehledal.
Nová ins. je objednaná, doufám že na ní budu jednou vzpomínat stejně v dobrém.

Tato mě dokonce přivedla k počítání, že bych si na kočování pořídil jen inseminové. Nejlepší dcery se jí jen rovnaly. Ještě asi dost dlouho se bude populace (trubců) v okolí dorovnávat na nějaký lepší standard.
A to co jsem dnes a včera viděl ve včelách (med) mě znova vede k tomu, že než o izolacích budu přemýšlet o selekci, plemenitbě atd.
Karel

Radim Polášek:
>Výnosy 3 - 5 kilo medu si dovedu představit jako normální v klátovém hospodaření, když se na zimu nekrmilo cukrem.<
.....
Já znám pouze včelaření přírojné a podběrné. Dodnes kdo mě zná si dělím v okolí včelaře na dva tyto systémy. Takové včelaření se uchovalo dodnes a je prakticky úplně jedno, v jakém úlu se včelaří.
Obadva systémy jsou v určitých rysech nezaměnitelné a propagované dnešní metody ošetřování jsou ochuzeny o jisté možnosti dobrého včelaření. Výnosy 3-5 kilo nemůže logicky nic mít společného s doplňováním cukerných zásob. Dokonce ti Radime mohu nalézt celou technologiig ošetřování v klátech a tam je doplňování zimních zásob řešeno a používáno.

Jak u přírojného včelaření tak i u podběrného by výnosy 3-5 kilo/rok byly brány za začátečnický amatérismus a prostou nezkušenost.

Nevíte náhodou kdo ve východních čechách výkupuje med a za kolik?Jinak se nestačím divit některým článkům na konferenci ohledně distribuce medu,názorům na starší včelaře a jejich způsob včelaření,cenám medu.Kam s ním (tedy s medem)pokud ho bude tolik,kolik se předpokládájí výnosy atd.Zdraví čárlí

Špaček v Jaroměři cena 32 Kč za 1kg