75867

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249) (23250) (23255) (23256) (23266) (23267)

Karel:
>Nebo se mýlím? <
.....
Zcela určitě. Nejprve se systém hojí na malých rybičkách, protože stačí vydat nějaký chytrý zákonný papír a jeto.(viz studny, koncesionářské poplatky za televizi,kolky na alkohol, spotřební daně atp.) Potom si teprve troufne na větší. Ale tam se zdá, většinou narazí na arbitrážní soud. Takže si dává velkej pozor.(viz cukrovarnická společnost a výhra 800 mil. korun )

A coje včelařík a včelařství? U výkupců nic není výpcovo ale jde o řetězové smluvní vztahy a přesně dané provize za kg. A to je úplně někde jinde než nějaká antibiotika v medu.

Zkus najít včelaře podle etikety na obalu v supermarketu u nás. (v Itálii a Rakousku jsem si všiml v tamních marketech to občas lze)

Neprůbojný systém nikdy jednotlivec nemůže nabídnout oproti řetězcovým systémům např. i výkupu medu!! To je síla, s kterou se v EU počítá a bude sním vždy opatně zacházeno. Jsou to pilíře ekonomik.(viz článek VN - 1/4 medu je světově zobchodováno) S jednotlivcem se vždy zamete jak s mrzáčkem dělnicí v úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249) (23250) (23255) (23256) (23266)

GP:
Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem represivní vlna zájmu jak těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou státní peníze.
----------
Současné daň předpisy a sazby po soc dem, jsou zatím srandou - 80% paušální výdaj, pak něco v průměru okolo 20%.
Pokud by ODS chtěla zopakovat svůj experiment a opět zjistit, jestli vydržíme daně přes 40%, je otázka.

Pak ale nemusí Finanční úřady studovat statistiky a internetové konference. Prostě požádají výkupce medu aby předložili účetnictví. A od té doby, co se vykoupil med s antibiotiky atd. si myslím všichni výkupci pečlivě evidují, od koho nalili kolik medu do kterého sudu. Nebo se mýlím?
A vystavují stvrzenky.
V tom případě je třeba ale nedávat všechen med do výkupu. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249) (23250) (23255) (23256)


> Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být
> jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> _gp_
>
....
T.H.
>Ja jsem myslel, ze dan je a byla vztahovana na pocet vcelstev a ne na mnozstvi medu - vynos. Nebo to snad bylo v minulosti jinak?
Jestli o dani rozhodoval vynos tak to asi dokazu pochopit, ale jestli pocet vcelstev, tak nevim proc zkreslovat udaje o vynosu...<¨
..........

Ale to je jisté, že bylo ve včelařství zdanění příjmu a ne počet včelstev. Přímo to vybízí napsat do nějakých papírů nesmysl a potom se dívat jak jsme natom bídně s výnosy na včelstvo. Čím více se jde do minulosti, tím více se pytlíkovalo a ty výnosy kolem 2-5 kil medu/rok jsou dodnes pro mě záhadou. Jde o období hlavně mezi válkami a před ní. Mezi válkami je to pochopitelné z hlediska toho, aby během ní včelaři nedošly kvůli odvodům potravin na frontu o své snažení a před ní za Rakouskouherské monarchie taktéž kvůli daním, které byly zájmem lesníků poskéze vrchností a majitelů panství a nakonec vladařské moci.

Po sametové revoluci padlo osvobození od daně na vícero společenskoprospěšných činností občanů socialistické republiky a už i za šokyalismu se hledělo vše tutlat, aby nedošel nějakej komouš a nevykradl Tě "jménem zákona" Tomáši. Stím zdaněním je to fakt a dá se očekávat časem represivní vlna zájmu jak těžit ze včelařství, když se doněj tak lijou státní peníze.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: cukr (23147) (23148) (23258) (23263)

> Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
> dal 4 kg medu a je trochu sladšia.

Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to byt i tech zhruba 13 litru??

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 13. 6. 2007
Brusel přispívá na propagaci medu (agroweb)

Evropská unie přispívá na propagaci zemědělských a potravinářských výrobků, a to buď na vnitřním trhu, nebo ve třetích zemích. Jako první z České republiky uspěl se svým projektem v Bruselu Český svaz včelařů.

Podle Heleny Poláčkové ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) se zmíněná podpora řídí pro vnitřní trh unie nařízením č. 2826/2000 a 1071/2005 a pro třetí země nařízením č. a 1346/2005.
Okruh výrobků
Každé ze zmíněných nařízení uvádí produkty, na jejichž propagaci je možné získat příspěvek z Bruselu. Pro vnitřní trh je to třeba čerstvé maso vyprodukované v režimu speciální národní kontroly kvality, kterou mají některé země. Poláčková upozornila, že se v souvislosti s ptačí chřipkou do tohoto seznamu dostalo i maso drůbeže. Program na podporu jeho prodeje má informovat o jeho jakosti a zdravotní nezávadnosti a o kontrole chovů drůbeže.
Dále je možné čerpat podporu třeba na propagaci čerstvého i zpracovaného ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, medu, bioproduktů či kvalitních olejů z olejnin pocházejících z EU. Podpora se může týkat i vajec, ale u nich jde jen o informování o způsobu značení tak, aby spotřebitel byl schopen dohledat původ vajíčka a zjistit podmínky, v nichž byla nosnice chována. Podporu z Bruselu je možné dostat i na propagaci vína, musí však jít o ta, která mají zeměpisná označení nebo označení původu. To zatím žádné tuzemské víno nemá. Stejně tak lze získat peníze z unie i na propagaci dalších výrobků s označením původu. U nás mají toto označení zatím jen tři piva z Českých Budějovic. Evropské komisi došla z ČR řada žádostí, aby označení původu uznala i pro další výrobky, například pro olomoucké syrečky, štramberské uši či třeboňského kapra. Schvalovací procedura je však příliš dlouhá, a tak na rozhodnutí komise stále čekáme.
Pro podporu na propagaci zboží ve třetích zemích je možné žádat na podobný okruh výrobků jako pro vnitřní trh unie. Navíc jsou například cereální produkty či lihoviny, ty ale jen se zeměpisným označením původu. V seznamu pro třetí země jsou i masné výrobky. Jsou to však jen ty, v nichž surovina neprošla větším stupněm zpracování tak, aby bylo na řezu stále patrné, že jde o maso. Jde tedy například o parmskou šunku.
Seznamy se každé dva roky mění a na návrh členských států se do nich zařazují nové komodity a naopak některé se z nich stáhnou. K další změně by mělo dojít právě příští rok.
Podmínky jsou přísné
Podstatnou součástí žádosti o příspěvek je detailní propagační program. Zmíněná nařízení určují, jak by měl tento program vypadat, co by měl splňovat, procedurální záležitosti i postup toho, co následuje po schválení programu.
Žadatelem může být profesní komora, sdružení, svaz a třeba i odbytová organizace. Nemůže to být žádná soukromá firma, nesmí se propagovat konkrétní výrobce, ani privátní známky nebo značky. Kromě výrobků, které mají komisí uznané označení zeměpisného původu, není možné ani zmiňovat, odkud propagovaný produkt pochází. Je tedy například nemyslitelné, aby Brusel finančně podpořil program, který by spotřebitele na našem trhu nabádal, aby jedli české maso, českého kapra, českou drůbež nebo český med. (Například Italové však mohou dostat peníze na program propagující parmskou šunku. Ta je totiž zapsaná v seznamu výrobků s označením zeměpisného původu).
Nejdůležitější je program
Pokud nějaká organizace projeví o tento způsob podpory propagace zájem, měla by se podle Poláčkové obrátit na SZIF, odbor pro marketing. "Poskytneme veškeré podklady, a to jak potřebné právní předpisy, tak i formulář oficiální žádosti," vysvětlila Poláčková s tím, že zmíněný formulář je detailní a značně obsáhlý. Na jeho asi 15 stránkách žádající organizace uvede, koho sdružuje, svou historii a hlavně vlastní propagační program. Ten je nejdůležitější částí celé žádosti a je třeba mu věnovat náležitou pozornost, dobře jej rozvrhnout a popsat. "Proto doporučujeme, aby svaz, který uvažuje o tom, že bude o zmíněnou podporu žádat, od počátku spolupracoval s profesionální marketingovou agenturou," poznamenala Poláčková s tím, že agenturu je samozřejmě nutné najít podle typu navrhující organizace v odpovídajícím výběrovém řízení. Důležitou podmínkou je, aby se uměla pohybovat na daném trhu, měla nejméně pětiletou praxi a zkušenosti s vypracováním projektů spolufinancovaných Bruselem. Pro potřebnou úroveň projektu je samozřejmě také třeba, aby pracovníci agentury velmi dobře znali cizí jazyk, nejlépe angličtinu nebo francouzštinu.
Žadatel předá vybrané agentuře návrh programu, jeho cíle, strategii programu, cílové skupiny, výši plánovaných nákladů na realizaci programu a svou celkovou vizi, zejména jaké motivy by se v programu měly objevit. Agentura pak program doplní tak, že jeho součástí se stane podrobný rozpis media plánu, akcí a také financí, které si jednotlivé kroky vyžádají (například tisk letáčků, inzerce v tisku, účast na výstavách a veletrzích či spoty v televizi). "Komise totiž chce přesně vědět, za co se budou peníze utrácet. Je také možné, že některé položky podle svého uvážení zkrátí,"upozornila Poláčková.
Od žádosti k penězům
Vyplněnou žádost (program) doručí žadatel na SZIF ke kontrole. Pracovníci fondu ji prohlédnou, a pokud je to nutné, vrátí s připomínkami k doplnění. Žádosti je nutné předat do Bruselu vždy do 15. února, pokud jde o programy pro vnitřní trh, a do 30. června pro programy propagující agrární výrobky unie ve třetích zemích. Aby byl dostatek času na kontrolu a úpravy, jsou termíny pro odevzdání žádostí na SZIF o něco dříve, tj. do konce listopadu pro vnitřní trh a do konce března pro třetí země. Zkontrolovanou a popřípadě i opravenou žádost s programem odešle fond Evropské komisi. Ta ji prověří, zašle k ní své připomínky a zároveň uvede, zda byl program navržen ke schválení, nebo k odmítnutí. Po zapracování odpovědí a řešení připomínek putuje žádost s programem zpátky do Bruselu a čeká se na konečné vyjádření komise.
Každé dva měsíce zasedá v Bruselu řídící výbor pro propagaci, jehož jednání se zúčastňuje také zástupce SZIF a ministerstva zemědělství. Je to i příležitost, při níž se mohou poradit o problémech a sporných otázkách, které by se mohly při navrhování a schvalování programů na propagaci zemědělských výrobků objevit. Je také možné si přímo vyžádat neformální konzultaci.
První vlaštovka
Jako první z ČR uspěl v Bruselu se svým programem na propagaci medu Český svaz včelařů (ČSV). Svaz se dlouho zajímal o nějakou možnost podpory prodeje medu. Informoval se i na SZIF. Robert Šmied z ČSV si pochvaluje, že fond zájem ČSV skutečně registroval a sám se na svaz při první příležitosti obrátil již začátkem února 2005 a seznámil jej s možnostmi, které dávají zmíněná nařízení EU. Na základě doporučení fondu oslovil svaz několik vytipovaných agentur a podle pokynů daných Bruselem proběhlo výběrové řízení. Z něj jednoznačně vyšla firma Protocol Service, s. r. o. "Její pracovníci nám pomohli se zpracováním rozpisu činností hlavních nástrojů kampaně v projektu, a to bez jakéhokoliv nároku na odměnu v případě, že by projekt nevyšel. Šli tedy do velkého podnikatelského rizika," upozornil Šmied. První návrh programu se vrátil s připomínkami. Ty však byly fundované a šly až do mimořádných detailů. Mimo jiné komise zhatila záměr včelařů zaměřit propagaci výhradně jen na český med. V té době sice již ležela v Bruselu žádost o zapsaní označení původu „český med“, ale v době projednávání programu nešlo o označení schválené a zapsané. Komise však hned na počátku schválila postup výběrového řízení i agenturu, která z něj vyšla. Propagační program se nakonec musel omezit jen na komoditu med. "To nás samozřejmě mrzí, protože se na našich penězích může někdo i přiživit. Ale veškeré naše jednání a snaha povedou k tomu, abychom propagovali kvalitní med," podotkl Šmied s tím, že „zejména dnes je třeba prodej medu opravdu podpořit. Zvláště pak prodej medu ze dvora a další formy prodeje medu přímo konečnému spotřebiteli si tuto propagaci kvalitního medu zaslouží. Veterinární legislativa tyto možnosti v poslední době významně podpořila a propagace zde musí na ni přímo navazovat“.
Co musí být v projektu
Je nutné přesně specifikovat, které aktivity, např. účast na veletrhu či jiné akci, se budou realizovat, a jejich termíny pro celou tříletou kampaň," přiblížila práci na projektu Markéta Dušková z agentury Protocol Service, s. r. o. Znamená to, že v projektu se musí uvést, co se bude v daném měsíci určitého roku dělat, jaké se budou vyrábět tiskoviny, jaké a v jakých termínech proběhnou akce apod. Zároveň je třeba udělat podrobný rozpočet, který zahrnuje veškeré náklady na jakékoliv aktivity, ať se již týkají inzerce, účasti na veletrzích, tisku letáků a dalších podpůrných akcí. Peníze na každou z těchto činností se musí uvést velmi přesně jen se zaokrouhlením na desítky eur.
Financování projektu
Na krytí rozpočtu se podílí dvaceti procenty stát, třiceti procenty žadatel a padesáti procenty EU. Podíl financí ČSV zvyšuje DPH, jehož vratku jako neplátce této daně nemůže nárokovat od státu. K tomu existuje výklad jak orgánů EU, tak ministerstev financí a zemědělství, se kterými záležitost společně projednával ČSV, SZIF i implementující agentura.
Autor: alt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: cukr (23147) (23148) (23258)

Aj mňa to prekvapilo ? Ja sám dávam pri varení roztoku okrem byliniek/ mätu
piepornatú, palinu, klinčeky, škoricu a lyžicu čaju Stomoran / aj naškrabaný
propolys. Po vychladnutí, pozberám zbytky vosku a propolysu, stianhen cez
husté syto do demižóna a vopred pripravené kvasinky vlejem do roztoku.
Demižón 50 litrový v železnom koši pred naplnením vysírim jedným pásikom.Do
toho dymu lejem roztok s kvasinkami.
Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
Gabi M.Komínek

----- Original Message -----
From: "pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 10:19 AM
Subject: Re: cukr


> Špatně kvasící medovina může mít i příčinu v tom,že se tam dostal do
> roztoku při vaření propolis.Stačí malá dávka a je to jak
> zakonzervované.Vytavoval jsem vosk z rámků,kde byly malé zbytky
> zcukernatělého medu v parním vyvíječi od př.Sedláčka.Vosk vytuhnul a
> sladkou tekutinu jsem změřil moštoměrem a spojil s medem vodou a kořením a
> svařil.Pěnu jsem odebíral,bylo jí víge než obvykle.Po vychlazení a přidání
> bouřícího zákvasu sice medovina kvasí,ale velmi laxně oproti ostatním
> demižonům.Vysvětluji si to tím propolisem,když jsem vařil z čistého medu
> vždy bylo kvašení velmi bouřlivé.
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2325 (20070612) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 13. 6. 2007
Re: Jak pokračuje snůka? (23231) (23252)

Dnes jsem se stavil na stanovišti jen 7km od domova. Není u Labe, ale 1km od něj na kopci. A je to rozdíl. Doma to sviští, je vidět co dělá vlhko od řeky. Včely jsou plné medovice. Na poli u lesa, i když tady občas sprchlo to je nic moc. Ale na vytáčení to je oboje. Jen s tím rozdílem že doma musím spěchat aby měly kam nosit.

Jinak jsem tam kontrolaval kladení matek. Z jednácti matečníků jedenáct kladoucích. Zatímco tady doma jsem s otevřenými matečníky utrpěla totální fiasko. Ale vezly se autobusem až z Jižních Čech.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249)

Ptát se někoho na tržišti v civilizované Evropě na nějaká čísla směřující i dost vzdáleně k náhledu k němu pod pokličku je naprostý nesmysl a dá se říct i pěkná pitomost, neboť jsme se okamžitě zařadili mezi občany 4 kategorie. V této části Evropy jsou na podobné otázky silně alergičtí a ve slušné společnosti je vůbec nikdo neklade a mám pocit, že je vůbec klást neumějí. Kdyby se to náhodou stalo, tazatel je společensky zcela znemožněn. Takže si na to dávejte pozor a z cizím včelařem si určitě najdete dost vhodných témat na pokecání a nemusíte ho hned na....! To my Čížci jsme jiní pašáci.Často se zbavit takového "hodně zvědavého" dá dost starostí, ale mám už svůj systém. Co se týče chlubení se výnosy v různých přehledech jsem také názoru, že málo je někdy daleko víc. To že máme zatím od berňáku pokoj neznamená, že to bude navždy. Dluh na jednoho občana už asi bude brzy kolem 100 000 a z čeho se to asi bude platit??? Tak proč v této situaci, která se ještě bude zhoršovat, provokovat? Nás přeci nemusí zajímat, kolik občan snědl v průměru medu za loňský rok ale měli bychom udělat vše pro to, aby v následujícím ho snědl o 1/2 kg více a pak bude rázem po problémech s odbytem. Nevíte, jak je to se Svazovou propagací medu? Zatím jsem si ničeho nevšiml, ale možná jsem úplně mimo. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
pozvánka (23147) (23148) (23258)


Okresní výbor Českého svazu včelařů, o. s.,Hradec Králové a Střední odborná
škola veterinární Hradec Králové
srdečně zvou všechny včelaře, příznivce včelařství a širokou veřejnost s
dětmi na
22. OKRESNÍ VČELAŘSKÝ DEN,
který se koná v sobotu 16. června 2007 od 9 hodin

v areálu SOŠ veterinární v Hradci Králové-Kuklenách, Pražská tř. 68

ODBORNÝ PROGRAM:
1/ “Ošetřování včelstev v průběhu roku”
- přednáška Miroslava Zeleného, učitele včelařství a úspěšného chovatele z
Přibyslavi u Nového Města nad Metují, výrobce nástavkových úlů
2/ “Matka a její role ve včelstvu” a “Cesta medu od včelaře na prostřený
stůl”
- přednáška Vlastimila Dlaba, učitele včelařství a úspěšného chovatele z
Lázní Bělohradu

Atrakcí včelařského dne budou skleněné úly s živými včelami.

V prodejních stáncích bude nabízen celý sortiment včelařské prodejny
Miroslava Zeleného.
Med a medovina od špičkových včelařů Hradecka.
Pro včelaře oplozené i neoplozené matky F1 a otevřené matečníky.
Velkoobchod Hutla - nabídka sklenic na med včetně víček.
Veselý program pro děti i dospělé připraví učitelé a žáci SOŠ veterinární:
soutěže se sladkostmi, agility, jízda na poníku, prohlídka stáje a další
atrakce.

Parkování motorových vozidel v místě. Občerstvení zajištěno.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249) (23250) (23255)

No ono to nebude tak jednoduché Já vidím hlavní příčinu , příkladně u nás již vymizení včelařů kteří stahovali včelstva na 7 rámků a krmili na zimu 7 - 10 kg ale skončilo i to šílené krmení 20 a vice kilo Teď se ustálilo mezi 12 - 18 kg. Já myslím 6e to je hlavní důvod zvýšení výnosů

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu
> Datum: 13.6.2007 08:35:58
> ----------------------------------------
> J.Šefčík:
> >Ty statistiky, které posílame na ČSV jsou rozhodně podhodnocené.Každý kdo
> tam nějaké číslo uvádí, má strach z daní. <
> ....
> Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být
> jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepa (62.240.190.65) --- 13. 6. 2007
Re: cukr (23147) (23148)

Špatně kvasící medovina může mít i příčinu v tom,že se tam dostal do roztoku při vaření propolis.Stačí malá dávka a je to jak zakonzervované.Vytavoval jsem vosk z rámků,kde byly malé zbytky zcukernatělého medu v parním vyvíječi od př.Sedláčka.Vosk vytuhnul a sladkou tekutinu jsem změřil moštoměrem a spojil s medem vodou a kořením a svařil.Pěnu jsem odebíral,bylo jí víge než obvykle.Po vychlazení a přidání bouřícího zákvasu sice medovina kvasí,ale velmi laxně oproti ostatním demižonům.Vysvětluji si to tím propolisem,když jsem vařil z čistého medu vždy bylo kvašení velmi bouřlivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23242) (23251)

Se mnou už dva :-) ! A to jsem nezkresloval údaje ani před tím paušálním
daněním do 40ti včelstev. Ani to nebylo třeba - sice mi přibyla povinnost
podávat daňové přiznání, ale zisk nebyl takový, abych ve finále musel něco
platit.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 7:30 AM
Subject: Re: Cenovy prehled - mnostv? medu


Že se uvádí na druhou
> stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med.
> Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost.

To je prave ono: dalo by se rici prezitek dob minulych, nebo mozna
vycuranost nekterych ci jak to nazvat, bohuzel se s tim setkavame na vice
mistech :-(

Osobne by me ani nenapadlo psat nebo rikat nejake nepravdive nebo zkreslene
informace. Takze uz jednoho poctiveho hlupaka mate :-)

Preji hezky den

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249) (23250) (23255)

> Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře
> docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného
> daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být
> jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
> _gp_
>

Ja jsem myslel, ze dan je a byla vztahovana na pocet vcelstev a ne na mnozstvi medu - vynos. Nebo to snad bylo v minulosti jinak?
Jestli o dani rozhodoval vynos tak to asi dokazu pochopit, ale jestli pocet vcelstev, tak nevim proc zkreslovat udaje o vynosu...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249) (23250)

J.Šefčík:
>Ty statistiky, které posílame na ČSV jsou rozhodně podhodnocené.Každý kdo tam nějaké číslo uvádí, má strach z daní. <
.....
Povšimněme si, jak se to statistické celkové číslo výnosu medu u včelaře docela za poslední období zvyšuje. Není to náhodou výsledek zákonného daňového osvobození a chovatelům do 40 včelstev, kterým začíná vlastně být jedno jestli "šidit" statistiku nebo "nešidit"?
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnoství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236) (23243)

Já se snažím omezit taky vedlejší práce u včel. Co mi pomůže, když dobu
strávenou za rok ve včelách zkrátím o půl hodiny, když dobu práce mimo
včelstvo třeba stoupne na nějakou desítku hodin. Práce se včelami je přece
vedle peněz z prodeje medu jeden z benefitů včelaření. Když mě vlastní práce
se včelami nebaví a baví mě třeba ze dřeva vyrábět úly a dělat rámky, tak to
můžu místo toho raději dělat doma stoly a židle, určitě je to líp placené a
na včely se vykašlat. já si ten benefit vybírám v počtu asi 10 hodin na
včelstvo za rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 7:10 PM
Subject: Re: Cenovy prehled - mnoství medu


> A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze
seminárních
> nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného,
> velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá
> podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.
> ......
> Určitě to někdy udělám. Ale přesto řeknu svůj cíl v tom co hledám:
> max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne
> příprava rámků a vytáčení, ne léčení) a výnosy v dlouhodobém průměru 30-50
> bez kočování a bez řepky v doletu. (jasný to je relativní -každý má jiné
> podmínky)
> Roje do 1 na 20 včelstev.
>
> A mám dojem, že tohle dost metodik eliminuje. A spíš to bude o chovném
> materiálu.
> Letos mi to zatém vychází. Aby to vydrželo. :-))
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227) (23248)

Mají, ale někdy je zvlášť výrazný.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 11:20 PM
Subject: Re: Matky vs matecniky


Ten kožíšek mají všechny mladušky a za příhodných dnů vyletují ven a
seznamují se s úlem než později začnou létat na pastvu . na konci svého
života ho ztrácejí a to jsou z nich právě obranářky které mnozí považují za
útočné bastartizováné parchanty
které jim pokřížili ti nezbední dědulové

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Jak pokračuje snůka? (23231)

U nás¨- severní část Beskyd je letos sucho. Naposledy pořádně pršelo někdy v
dubnu. Taky díky teplému jaru to, co jindy kvetlo v červnu, odkvetlo už v
květnu. A to, co kvete teď, hlavně rostliny, které mají kratší kořeny a
stromy, které v lesích nerostou na vlhčích místech nebo na místech, které
provlhčují spodní prameny, trpí suchem. Sladiny v květech je málo a ještě
vysychá a ani míza pro mšice zřejmě není to, co bylo jiné roky. Půda praská
i pod stromy a kukuřice na polích není vyšší než 30 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 1:26 PM
Subject: Jak pokračuje snůka?


> Způsob letošního léta se mi zdá podivný.V loni o tomhle čase jsem se
> chystal ke druhému vytáčení medu-tmavého.Letos kontrolou včelstev o
víkendu
> sice medníky zaplněné ze dvou třetin medovicovým medem,ovšem ostatní dva
> nástavky se zbytky pylu a vybíhajího plodu,matky plodují minimálně,po medu
> ani památky.V loni i plodové plásty zanesené medem.Včelařím v n.v.480 m
> Beskydy.Je situace podobná i jinde?Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - mnostv? medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23242)

Že se uvádí na druhou
> stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med.
> Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost.

To je prave ono: dalo by se rici prezitek dob minulych, nebo mozna vycuranost nekterych ci jak to nazvat, bohuzel se s tim setkavame na vice mistech :-(

Osobne by me ani nenapadlo psat nebo rikat nejake nepravdive nebo zkreslene informace. Takze uz jednoho poctiveho hlupaka mate :-)

Preji hezky den

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23249)

Emane naprosto s tím souhlasím, že nabídka medu ve světě je velká, ale nepochopil jsem proč my jako včelaří se chlubíme veřejně kdo kolik toho vytočil. Ty statistiky, které posílame na ČSV jsou rozhodně podhodnocené. Každý kdo tam nějaké číslo uvádí, má strach z daní. Znám několik včelařů, kteří mě přesvědčovali, že při každým točení z jedné ušmudlané bedínky a stejné velkého plodiště točí vždy nejhméně 30 kg a točí to 3x za sezónu a to ještě mají
"velký" roj. České včelařství jde velkou rychlosti z velkého kopce. Věkový průměr cca 60 let a velký počet včelařů pracuje systémem, jak tomu bylo v polovině minulého století.Nějakýký nástavkový způsob včelaření, včelaření bez mřížek, odvětrané celé dno - síto v průběhu celého roku jsou pro mnoho včelařů nepochopitelné. Ještě dnes mnoho včelařů má po celý rok na stropě dvacet let staré Rudé právo. Uteplení neuškodí, ale ani nějak nepomůže. Ceny medu budou stále klesat a je otázkou za jako cenu dokážeme výrobit 1 kg. medu. Jednou jsem to počítal a výrobní cena byla větší, než prodejní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 13. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232)

Nemyslím si, že výkupci medu jsou idioti, co věří zamindrákovaným chlubílkům kolik mají medu. To nemá vůbec zásadní vliv na ceny ve výkupu. Podívejte se na statistiky dovozů, za kolik nabízí světové medové velmoci a cena ve výkupu vám snadno vyjde. Určitě je větší, než kolik dostává argentinský nebo ukrajinský včelař.


J.Šefčík (90.176.2.8)
> Děláme obrovskou hloupost, že píšeme kolik máme medu atd. a mnohdy to není
> pravdou. Nějak po roce 1990 jsem měl exkurzy německých včelařů a ani na
> třetí dotaz jsem se nedověděl, že kolik mají medu. Mluvili pouze o ceně za
> kolik ho prodájí. Také jsem se přesvědčil v Řecku u včeláře na stánku,
> který mi také neuvedl jaké množství medu, tedy průměr ze včelstva má. Český
> včelář je pravý opak. Točí "metráky" /i když mnohdy to není pravdou/ a
> ještě o tom všude mluví, zveřejňuje to v časopisech a také na těchto
> stránkách VN. Přátelé, čtou to také ti, kteří ten med od nás se snaží
> koupit a pak se nedívme tomu, že jsou ceny takové, jaké jsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227)

Ten kožíšek mají všechny mladušky a za příhodných dnů vyletují ven a seznamují se s úlem než později začnou létat na pastvu . na konci svého života ho ztrácejí a to jsou z nich právě obranářky které mnozí považují za útočné bastartizováné parchanty
které jim pokřížili ti nezbední dědulové

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Matky vs matecniky
> Datum: 12.6.2007 09:19:16
> ----------------------------------------
> Radim Polášek:
> Takže jedny včely byly skoro zluté
> jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
> ....
> To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
> V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují
> mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to,
> že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
> Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel
> pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném
> množství, nebo měl hodně trubců.
> Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"?
> Nebo to byla nějaká místní mutace?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: NOVINKY.CZ - autonehoda, med a vcely... (23230)

a nebo

http://zpravy.idnes.cz/auto-po-nehode-zalil-med-posadku-napadly-vcely-f4a-/krimi.asp?c=A070612_101520_krimi_cen


:)



e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Cestující při autonehodě polil med, čelili útoku včel
>
> (celý článek na:
> http://www.novinky.cz/krimi/cestujici-pri-autonehode-polil-med--celili-utok
> u-vcel_116832_o1b67.html )
>
> jd
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236) (23243) (23245)

>Vycházím samozřejmě ale z mého úsudku a podle sebe.<

Pro ostatní ... ta stovka včelstev je jakýsi minimální odrazový bod a jsem už hodně za ním. Jde jen o cifru, která se dobře přepočítává a není už tak ovlivněna malovčelařskými elementy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236) (23243)

Karel:
>max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne příprava rámků a vytáčení, ne léčení)<
.....
Tak to se mi zdá hodně při mé, jak říkáš "metodice". Ale když přičteš vedle toho, co je v závorce dopravu, starost o vosk a v neposlední řadě starost o papírování, tak mi to dělá sumasumárum při sto včelstvech minimálně 1000 hodin/rok. To znamená, že to je menší aktivní šestina času člověka/rok při odečtu 8 hodin spánku/den. (rok = 8760 h)

Vycházím samozřejmě ale z mého úsudku a podle sebe. Musel by jsi ještě hodně asi nějakého času/rok přidat během prvních 4-6 let. Usuzuji, že při té 100-ce až dvounásobek než se to naučíš a pochopíš jak ho ušetřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (88.83.169.28) --- 12. 6. 2007
Grantový program

Jihočeský kraj vypsal 06.06. 2007 grantový program (GP) na podporu začínajících a evidovaných stávajících včelařů. Termín ukončení je 09.07. 2007. Více informacínajdete na: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1110&par[lang]=CS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236)

A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze seminárních nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného, velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.
.......
Určitě to někdy udělám. Ale přesto řeknu svůj cíl v tom co hledám:
max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne příprava rámků a vytáčení, ne léčení) a výnosy v dlouhodobém průměru 30-50 bez kočování a bez řepky v doletu. (jasný to je relativní -každý má jiné podmínky)
Roje do 1 na 20 včelstev.

A mám dojem, že tohle dost metodik eliminuje. A spíš to bude o chovném materiálu.
Letos mi to zatém vychází. Aby to vydrželo. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233)

Pp. Špaček Halada to dělají tím způsobem, že volají na své výkupny kolik je medu a kolik toho vozí včelaří. Když je toho hodně, provedou stop stav a cenu úpravují, samozřejmě, že směrem dole. Pro oba tyto pány jsem v minulosti med výkupoval a mám s tím své zkušeností. Že se uvádí na druhou stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med. Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost. Domnívám se, že výkup medu v ČR pro oba je formální. Když ho nemají, dovezou ho za hubičku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cmelak (85.132.176.186) --- 12. 6. 2007
Re: spojenie roja (23163) (23168) (23175)

priteli Vaclavku,napiste me prosi na fr.vanatka/=/tiscali.cz
dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Melecitoza (23198) (23234) (23237)

co s plastama pak delate?? Znam jen namocit, vytocit a vylit :-(
ma to pak cenu vracet plasty zpet??

T.H.

> O víkendu jsem vytáčel a v některých plástech byl cement. Brněnsko.
> Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.235.168.6) --- 12. 6. 2007
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n? (16466) (16469) (16470) (16481) (16501) (16503) (16512) (16526) (16531) (16559) (16575) (16592) (16600) (16606) (16608) (16615)

zyrtek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.14.2) --- 12. 6. 2007
Re: Melecitoza (23198) (23234) (23237)

v praze zatim neni - vytaceno o vikendu.

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 12. 6. 2007
Re: Melecitoza (23198) (23234)

O víkendu jsem vytáčel a v některých plástech byl cement. Brněnsko.
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233)

Karel:
>Naopak, když mi začne někdo radit a nedostanu z něho čísla, kolik mu ty jeho rady dávají za výnos v kolika včelstvech, může se jít bodnout. Jak mám vědět, jestli ty rady povedou ke zlepšení mých výnosů, nebo se srovnám dolů na jeho výnosy. Rád bych se učil od lepších. <
....
Karle a ostatním. Porovnávání včelstev a jejich medných výnosů je v podstatě kničemu, jestli čekáš na nějaký svůj "chovatelský upgrade".
Záleží vždy a jen mimo jiné hlavně na snůškových poměrech daného stanoviště. Každý malovčelař by měl porovnávat hlavně stanoviště.

A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze seminárních nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného, velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229)

Sroll Josef:
> Nejsem šmelinář s medem, ale poctivý producent a prodávám jen to, co vyprodukuji. <
......

To snad není možný ...
Měl by jste se asi zamyslet, co znamená šmelina a šmelinář a zboží a obchodník. Každý je vlastně ve včelařství kdo prodá byť jen kilo medu, a je jedno zakolik, obchodník. Konkurujeme si navzájem a nebudu nikdy souhlasit s tím, že ne. Jestli Vám nabízím med, je samozřejmostí, že jako při překupu by byl nutný u Vás živnosťák.

Definujte šmelinu a šmelinářství jak ho vidíte? Šmelit nemá snad už nikdo zapotřebí v dnešní době. A na obchodování nic není, tedy jestli přiznáváte a odvádíte daně jak máte.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 12. 6. 2007
Re: Melecitoza (23198)

upozrnění pro včelaře v okolí Hluboké nad Vltavou,Ć.Budějovic,Týn nad Vltavou na výskyt melecitózní snůšky. Vprůběhu tří týdnů přírůstek na váze v až15kg.Med se matně leskne,někde tuhne při ochutnání pocíte v ústech krupičkovanou hrubost drobných krystalků.Na nic nečekejte a v rámci možností začněte s vytáčením,pokud to jde.P.S.Zkrystalizuje velmi rychle,jsou zaneseny i stavební rámky.Hodhě štěstí Petr
......
Soused prý už taky nějaké plásty nevytočil. Podkrkonoší!
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232)

Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je stejné, jak zveřejnit stáv svého účtu v bance !!!
---------
V tom případě je divné, že ČSV na druhé straně žádostí o dotace si nechává vyplňovat statistiku (a nejen medné produkce) a tu zveřejňuje. :-(

Pokud někdo včelaří pro prachy, tak ať si to tají (jako GP, je to byznys a je to OK). Co se mě týká, je to hobby a rád si porovnám úspěšnost své práce, metodiky atd. s ostatními.
Naopak, když mi začne někdo radit a nedostanu z něho čísla, kolik mu ty jeho rady dávají za výnos v kolika včelstvech, může se jít bodnout. Jak mám vědět, jestli ty rady povedou ke zlepšení mých výnosů, nebo se srovnám dolů na jeho výnosy. Rád bych se učil od lepších.

Myslím, že pánové Halda a Špaček, či další jsou v oboru dostatečně dlouho, aby si dokázaly odhadnout jaký rok asi je. A pokud ne, tak z oboru velmi rychle vypadnou.


Na druhou stranu si myslím, že na strategii výkupních cen nemá vliv ani tak výnos medu, jako ochota včelařů jej za nějakou cenu prodávat.
Prostě si spočtu, jaká cena by se mi líbila, odečtu výdělek výkupců a vylepím ji na vrata. A dokud mi tam budou lidi nosit konve, dobře. Pokud přestanou a mám nasmlouvané dodávky, budu to muset nějak řešit. Třeba začnu šířit paniku. Viz některé příspěvky zde na konferenci. Podle mě měly tento účel. Je to prostě fakt, určité skupině zaangažované na výkupu medu vyhovuje naprostá negramotnost a neinformovanost včelařů. A naprostá nečinnost ČSV v této oblasti je podle mě důsledkem propojení. Viz v minulém MV zpráva o Maďarsku. Tam prý každý předseda ZO vykupuje med. :-)
Není nad dědu, který donese konve a je rád, že je zdravý. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229)

Děláme obrovskou hloupost, že píšeme kolik máme medu atd. a mnohdy to není pravdou. Nějak po roce 1990 jsem měl exkurzy německých včelařů a ani na třetí dotaz jsem se nedověděl, že kolik mají medu. Mluvili pouze o ceně za kolik ho prodájí. Také jsem se přesvědčil v Řecku u včeláře na stánku, který mi také neuvedl jaké množství medu, tedy průměr ze včelstva má. Český včelář je pravý opak. Točí "metráky" /i když mnohdy to není pravdou/ a ještě o tom všude mluví, zveřejňuje to v časopisech a také na těchto stránkách VN. Přátelé, čtou to také ti, kteří ten med od nás se snaží koupit a pak se nedívme tomu, že jsou ceny takové, jaké jsou. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je stejné, jak zveřejnit stáv svého účtu v bance !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 12. 6. 2007
Jak pokračuje snůška?

Způsob letošního léta se mi zdá podivný.V loni o tomhle čase jsem se chystal ke druhému vytáčení medu-tmavého.Letos kontrolou včelstev o víkendu sice medníky zaplněné ze dvou třetin medovicovým medem,ovšem ostatní dva nástavky se zbytky pylu a vybíhajího plodu,matky plodují minimálně,po medu ani památky.V loni i plodové plásty zanesené medem.Včelařím v n.v.480 m Beskydy.Je situace podobná i jinde?Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.14.2) --- 12. 6. 2007
NOVINKY.CZ - autonehoda, med a vcely...

Cestující při autonehodě polil med, čelili útoku včel

(celý článek na:
http://www.novinky.cz/krimi/cestujici-pri-autonehode-polil-med--celili-utoku-vcel_116832_o1b67.html )

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 12. 6. 2007
RE: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171)

Již řadu let prodávám svých pár metráčků medu za 90,-Kč/kg. Vzhledem k pokračující inflaci asi to letos zaokrouhlím na kilo za kilo. Nejsem šmelinář s medem, ale poctivý producent a prodávám jen to, co vyprodukuji.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Friday, June 08, 2007 5:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Cenovy prehled

vsusický:
>Pak mi nějak uniká Vaše kalkulace a prodej konečnému spotřebiteli
>55,-/kg
s tvrzením, že vycházíte ze situace na trhu. < ...
Pane vsusicky. Není problém aby jste tady nevířil skvělými čísly, se domluvil se semnou natom, aby jste zapracoval na tom mým denním dlouhodobém limitu 35 kg prodaného medu, nad kterým když ho překročím, něco udělám s cenou za kilo. Jestli jste opravdu tak úspěšný, proč to nerozjedete ve velkém? Objednejte si ode mě alespoň 3 tuny medu a jste podle Vašich kalkulací v balíku. Kolik toho prosímVás za těch 90.- - 120,- prodáte za rok?? To je podstatné vedle nějakých cifer za jednotku!! Děkuji za odpověď.
Také nabídka platí pro ostatní se skvělou cenou kolem 100. Neprodukujte med. Mějte pár včelstev a prodávejte. Ceny jsou příznivé pro kšeft a ne pro chov. Má cena je a bude dlouho 55,-/ Kg medu. Minimální odběr je sud plus jeho cena, plus doprava, když si nedojedete.

..

Také mi Karle uniká jestli vedle těch cen, také registruješ OBJEM KOLIK ZA CENU/ROK kterou ti popř. někdo. odpoví.

Znám ceny okolo 250,- Kč/Kg medu od včelařů, ale taková čísla v průměru odbytu pár kil ročně a akoráte zničí Tvou snahu o nějaké informační podání k tématu. Je tak objektivní tvůj článek a informuje o tomto?

Pěknej den.
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227)

Na takové mlaďušky pamatuji, kdysi u mně občas byly k vidění u včelstev
spíše s tmavými chlupatými včelami. Ale je to už hodně dlouho, co vymizely.
Hodně chlupaté by měly být kavkazské rasy včel nebo možná i karpatské.
Příměs karpatské rasy má tuším Vučko, snad to je ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 9:19 AM
Subject: Re: Matky vs matecniky


> Radim Polášek:
> Takže jedny včely byly skoro zluté
> jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
> ....
> To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
> V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují
> mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to,
> že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
> Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel
> pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném
> množství, nebo měl hodně trubců.
> Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"?
> Nebo to byla nějaká místní mutace?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225)

Radim Polášek:
Takže jedny včely byly skoro zluté
jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
.....
To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to, že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném množství, nebo měl hodně trubců.
Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"? Nebo to byla nějaká místní mutace?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 12. 6. 2007
Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy (23208) (23213) (23219) (23220) (23221)

Naprosto souhlasím s př.Ševčíkem,dnes jsme na tom lépe než Rakušáci,od kterých jsme se učili a kupovali plemenný materiál krańského plemene a je třeba dodat,že jsme byli spokojeni,Troisek,Singer,Peček,24 a pod.
Ještě poznámka k chovu, pokud má včelař počet včelstev které chová řekněme do 10-12,pak je nejlepší si každoročně koupit několik matek z uznaných chovů.Na tom neprodělá.
Pokud má včelař větší počet včelstev,řekněme 30 - 50 ,pak
stačí úplně jeho vlastní chov matek od těch nejlepších včelstev,které on zná nejlépe a taky si myslím,že se to v praxi takto děje.Neustálý výběr,t.j.likvidace těch podprůměrných je naprostou nutností.Jak psal jeden přítel - od jedněch jsem točil 2x a od druhých ani jednou,nu to je nad slunce jasné co s tím.Je to jako se zahradníkem,který pokud byl mlád a mohl,obdělával svoji zahradu a dělala mu radost a výnos.Když sestárl,nemohl ji tak obdělávat jako za
mlada,zahrada spustla,zarostla trávou vysokou,náletovými stromy a křovinami.Tak je to i se včelami,musí se taky neustále pěstovat,nevhodné bez milosti odstraňovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222)

Tehdy byl u nás ještě mix původní černé místní včely s krańkami, vlaškami a
soudě podle divokosti možná ještě s nějakými geny kyperských včel, které
zkoušeli dovážet tuším okolo roku 1850. Takže jedny včely byly skoro zluté
jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé. Jedny plodovaly na 5
plástech od loučky k loučce, jedny plodovaly po dvou třech dm2 na všech
rámcích v plodišti. Jedny zimovaly v zimě v malém počtu, téměř bez mrtvolek
a na jaře se rychle rozvíjely, jedny plodovaly na podzim a v zimě vždy, jak
teplota vystoupila na pár dnů nad nulou. Dneska už mohou být takové velké
rozdíly k vidění jen teoreticky tam, kde velký včelař v okolí nebo všichni
včelaři nekupovali nejméně 20 let matky a rozmnožovali každý úl jako
samostatnou linii, respektive nestarali se o chov matek a nechali to
přírodě, takže asi prakticky nikde. Typoval bych tedy na nekvalitní matku
nebo na nějakou chybu v ošetřování včelstev, ne na genetické rozdíly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 7:54 AM
Subject: Re: Matky vs matecniky


> Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé
> bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu
> zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí
> odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na
> květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové..

nad timto jsem zrovna nedavno premyslel :-)) uz druhou sezonu pozoruju velke
rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, rikam si ze vsechno nemuze byt jen moje
chyba, protoze mam treba jedny, ktere jsem uz tocil 2x (daly minimalne 20kg)
a pritom se dokazaly i vyrojit. Pak mam take druhy extrem, jeste jsem jim
nic neodebral nebot temer nic nemaji :-)

Tak snad bude vymena matek v tomto pripade prospesna??


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy (23208) (23213) (23219) (23220) (23221)

No včely jsou dneska vyšlechtěny na mnohem vyšší výkon než byly dříve,
stejnorodost včelstev umožňuje dělat zásahy prakticky ve stejnou dobu ve
všech úlech, tím je chov více včelstev i racionálnější. Jenže se nemůžu
zbavit dojmu, že kdyby se varaóza objevila u nás o takových 50 let dříve,
kdy včelstva byla vesměs různorodí bastardi, možná by se projevila jen
několikaletým úbytkem v těch chovech, které by měly tu smůlu, že by se v
nich chovaly včelstva na varaózu citlivé, zatímco v rámci oněch několik
stovek tisíc různě bastardních včelstev chovaných na našem území by se
velice brzo objevily varianty na varaózu tolerantní a ty by se rozšířily.
Podobně tak kdybychom si neodbyli roztočíkovou nákazu v 30 a 40 letech, ale
nyní, věřím tomu, že by roztočík nebyl úplně zničen, ale byli bychom
odsouzeni léčit na roztočíka trvale stejně jako nyní musíme na varaózu taky
už léčit trvale. Aspoň zatím konec preventivního léčení varaózy je v
nedohlednu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 12, 2007 6:38 AM
Subject: Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy


> Na tento problém, který řešite by vám dokázal odpovědět ing. Veselý.Od
> Rakušáků jsme se to učili, ale dnes jsme na tom mnohem lépe. Popisované
> obavy jsou zcelá zbytečné. Je pravdou, že z otevřených matečníků a s
> neoplzených matek, bude každá matka jiná. Těch základů, ze kterých se
> provádí inseminace je hodně a opravdu nemusíte mít nikdo obavu s nějaké
> bastardizace. Že jsou všechná včelstva stejná - mají stejné chování atd.
je
> to dáno neustálým výběrem. V chovech se provádí přísné hodnocení a pokud
> některá insm. matka nesplňuje vše, vyřadí se z dalšího chovu, ale nejen v
> konkrétním chovu, ale ve všech do budoucna její příbuzenský vztah. Nebojte
> se na své stanoviště přidat i několik sester matky, kterou dostanete z
> chovu. Za dva roky jí vyměníte.I když z těchto matek budete chovat /lze
> ještě první generací/, je tam otázka trubců a doopravdy problém nemůže
> nastat. Trubec nemá otce, ale má až dědu. Takže kupijte bez obav matky z
> chovů. Jelikož na matky jsou dotace, prodávají se za rozumnou cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Cerny (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206) (23207) (23214)

Datum odeslání:        Mon, 11 Jun 2007 16:16:45 +0200
Od:        "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Re: Cenovy prehled
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Chtěl bych upozornit, že (tržní) cena medu bude stagnovat nebo klesat
z následujích důvodů.

1. Stoupající kurz koruny. Ve světě se obchoduje s medem za USD. Před
10 lety byl kurz kolem 40 Kč za 1 USD. Nyní to je kolem 21 Kč. Zhruba
řečeno, pokud někdo dostával před 10 lety za 1 kg 40 Kč (1 USD), nyní
dostává taky 40 Kč, ale už 2 USD. (Cenu 40 Kč jsem použil pro
zjednodušení výpočtu a cenou, která je mezi výkupní cenou a cenou ze
dvora.)

2. Jsme v zemi kde je dlouhodobě přebytek medu a med se od nás
exportuje. Tzn. tuzemský trh nelze srovnávat s Německem nebo
Rakouskem, kde je situace obrácená, jedná se o čisté inportéry medu.
Také srovnávání s jinými zeměmi (Španějsko, Řecko, Švédsko, Dánsko ...
jsou úplně mimo kvůli dotacím a jiným podmínkám.

3. S rozšiřováním EU a hlavně s rostucí možností exportovat med z
Ukrajiny bude tlak na snižování ceny.

Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat
minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti
ceně nepřejí a nebudou přát.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Pratele,
prodavejte podle mista spotreby. Rozhoduje cena v maloobchode. Pokud
budete obchodovat pres prostrednika, pak musi byt sance pro oba.
Nejlepsi bude vytvorit vlastni a nezavislou prodejni a odbytovou sit?

Zdravi
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220)

> Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé
> bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu
> zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí
> odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na
> květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové..

nad timto jsem zrovna nedavno premyslel :-)) uz druhou sezonu pozoruju velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, rikam si ze vsechno nemuze byt jen moje chyba, protoze mam treba jedny, ktere jsem uz tocil 2x (daly minimalne 20kg) a pritom se dokazaly i vyrojit. Pak mam take druhy extrem, jeste jsem jim nic neodebral nebot temer nic nemaji :-)

Tak snad bude vymena matek v tomto pripade prospesna??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 12. 6. 2007
Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy (23208) (23213) (23219) (23220)

Na tento problém, který řešite by vám dokázal odpovědět ing. Veselý.Od Rakušáků jsme se to učili, ale dnes jsme na tom mnohem lépe. Popisované obavy jsou zcelá zbytečné. Je pravdou, že z otevřených matečníků a s neoplzených matek, bude každá matka jiná. Těch základů, ze kterých se provádí inseminace je hodně a opravdu nemusíte mít nikdo obavu s nějaké bastardizace. Že jsou všechná včelstva stejná - mají stejné chování atd. je to dáno neustálým výběrem. V chovech se provádí přísné hodnocení a pokud některá insm. matka nesplňuje vše, vyřadí se z dalšího chovu, ale nejen v konkrétním chovu, ale ve všech do budoucna její příbuzenský vztah. Nebojte se na své stanoviště přidat i několik sester matky, kterou dostanete z chovu. Za dva roky jí vyměníte.I když z těchto matek budete chovat /lze ještě první generací/, je tam otázka trubců a doopravdy problém nemůže nastat. Trubec nemá otce, ale má až dědu. Takže kupijte bez obav matky z chovů. Jelikož na matky jsou dotace, prodávají se za rozumnou cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219)

Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé
bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu
zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí
odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na
květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové.. Když porovnám
dneska těch cca 10 včelstev, co mám, tak kdybych tehdy z těch 30 včelstev
vybral dvě nejpodobnější, tak by se lišily více než kolik se liší moje
včelstva dohromady. Jako by ty dnešní včelstva byly naklonované..... A
vlastně když to vezmu, že původní místní linie včel u nás v České republice
zanikly a na celém území žije a rozchovává se jen 3 - 6 základních
chovatelských linií kraňky, tak tomu tak defakto je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 11, 2007 9:03 PM
Subject: Re: Matky vs matecniky


Podle posledních výzkumů se již na našem území údajně již ani jiná než
kraňka nevyskytuje

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213)

Podle posledních výzkumů se již na našem území údajně již ani jiná než kraňka nevyskytuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Matky vs matecniky
> Datum: 11.6.2007 14:54:49
> ----------------------------------------
> Souhlasím plně s Františkem R. Tato metoda výměny matek pomocí matečníků je
> vynikající z těchto důvodů:
> je nejlevnější,spolehlivá,pokud se na ni včelstvo připraví.
> Jak známo,mladou matku oplozuje 8 - 10 trubců.Za posledních 50 let je
> pokryta populace včel / až na malé výjimky / na našem území převážně
> krańským plemenem díky
> cílevědomého šlechtění a propagace.Tedy trubci jsou díky
> tomu dnes všude kraňského plemene.Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co
> chce,mladá matka dědí po své matce 80%
> vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
> 20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.Jen tak dál
> pokračujte a budete mi dávat za 2 - 3 roky za pravdu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Matky vs matecniky (23208) (23210) (23211)

Kdyby to st ěmi trubci bylo tak jak říkáš bylo by to špatně. Příbuzenským křížením by se dosáhlo imbrídingového efektu a tím pádem právě ke zhoršení vlastností chovu
. Matka příroda ve své moudrosti však zařídila , že matky jsou oplozovány několika trubci a tak zajišťuje ABY SE TO NESTALO
Můžeš tomu právě zabránit tím že budeš chovný materiál objednávat pokaždé od jiného chovatele a mícháním jiných kmenů právě dosáhneš hybridního efektu který naopak vlastnosti zlepšuje ale jen v první F1 nanejvýš v druhé generaci F2
Laicky se to označuje jako oživení krve.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Matky vs matecniky
> Datum: 11.6.2007 14:36:04
> ----------------------------------------
>
> >
> > V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je
> > nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V
> > nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme
> > vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne
> > mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena.
> > Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s
> > procentuelne nizsim vysledkem.
> > Hezky den Frantisek.
>
>
> jeste bych se zeptal na prakticky postup. Odstranim matku a vlozim matecnik. Je
> tam nutna nejaka casova prodleva aby neublizily matecniku? A ten matecnik je
> matecnik hned pred vylihnutim nebo nekdy okolo zavickovani kdy se s nimi muze
> manipulovat?
>
> A uplne na zaver: do kdy je mozne menit matky, aby vubec byla moznost uspechu?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.60) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206) (23207) (23214)

Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.
.....
Pokud bude tvrzení doplněno na "prodávat DO VÝKUPU minimálně za" tak s ním plně souhlasím.
V opačném případě se směšují dva trhy:
- vstup do velkoobchodního - výkup
- maloobchod - výstup z velkoobchodního

A mezi těmito dvěma cenovými hladinami je značný rozdíl.
Na vykoupení medu, úpravu, zabalení, rozvoz a marže obchodů/řetězců - odhaduji, že se výkupní cena nezvyšuje o procenta ale musí se násobit.
Porovnejte si ceny na pultech obchodů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 11. 6. 2007
Re: Matky a matecniky vs trubci (23208) (23213)

Prostý Jan:
>Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co chce,mladá matka dědí po své matce 80%
vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.<
......

Z jakých pramenů vycházíte ohledně těch procent?

Já k tomuto tématu mohu říci, že otevřené matečníky jsou použitelné především ve velkochovech a matky jsou v podstatě více nákladné.

Možná by bylo zajímavé přidat do nadpisu třetí versus, protože je dle mého názoru absolutně nelogické, v dnešních poměrech nepodporovat především chov kvalitních plemenných trubců. Jde právě a jen o soubor vlastností v matčině semenném váčku, v kterém se tyto vlastnosti přenáší do budoucího plodu. A tím je myšlen vliv 50% a více procentní v celkovém pojetí. Tz. že matky jsou u mě (doufám že i u jiných) brány především jen jako nositely a trubci významnými nadpolovičními dárci genetických informací ze souborů včelích stanovišť dané lokality. Tz, že vliv je u přidaných matečníků vždy minimální, jestli v dané lokalitě budou převažovat nevhodní a neplemenní trubci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 11. 6. 2007
sklenice

Ptal jsem se na ty nové sklenice s logem ČSV.Prý ještě nejsou a ptát se mám až po 20.6. , že je budou vyrábět až koncem měsíce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206) (23207)

Chtěl bych upozornit, že (tržní) cena medu bude stagnovat nebo klesat z následujích důvodů.

1. Stoupající kurz koruny. Ve světě se obchoduje s medem za USD. Před 10 lety byl kurz kolem 40 Kč za 1 USD. Nyní to je kolem 21 Kč. Zhruba řečeno, pokud někdo dostával před 10 lety za 1 kg 40 Kč (1 USD), nyní dostává taky 40 Kč, ale už 2 USD. (Cenu 40 Kč jsem použil pro zjednodušení výpočtu a cenou, která je mezi výkupní cenou a cenou ze dvora.)

2. Jsme v zemi kde je dlouhodobě přebytek medu a med se od nás exportuje. Tzn. tuzemský trh nelze srovnávat s Německem nebo Rakouskem, kde je situace obrácená, jedná se o čisté inportéry medu. Také srovnávání s jinými zeměmi (Španějsko, Řecko, Švédsko, Dánsko ... jsou úplně mimo kvůli dotacím a jiným podmínkám.

3. S rozšiřováním EU a hlavně s rostucí možností exportovat med z Ukrajiny bude tlak na snižování ceny.

Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 11. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208)

Souhlasím plně s Františkem R. Tato metoda výměny matek pomocí matečníků je vynikající z těchto důvodů:
je nejlevnější,spolehlivá,pokud se na ni včelstvo připraví.
Jak známo,mladou matku oplozuje 8 - 10 trubců.Za posledních 50 let je pokryta populace včel / až na malé výjimky / na našem území převážně krańským plemenem díky
cílevědomého šlechtění a propagace.Tedy trubci jsou díky
tomu dnes všude kraňského plemene.Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co chce,mladá matka dědí po své matce 80%
vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.Jen tak dál
pokračujte a budete mi dávat za 2 - 3 roky za pravdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208)

Protože matka je většinou kupovaná jen neprodukční mezistupeň, produkční
jsou až její dcery. A protože je chybné koupit matku a okamžitě od ní
odchované matky dát do všech včelstev. Potom budou sice všechny včelstva
teoreticky stejně výkonné, to je obvykle výkonnější než předchozí řekněme
neznámí kříženci, ale všechna včelstva na stanovišti budou vzájemně
geneticky velice blízko a to je špatně pro budoucnost. Správný postup je na
stanovišti vyměnit tak třetinu matek z těch horších včelstev za rok a to
ještě raději chovanými ve více sériích, druhý rok další třetinu a další rok,
jestli matka ještě vydrží a její dcery se osvědčí, tak zbytek. Potom vyjde
pro včelaře třeba s 10 včelstvy odchované 3-4 matky za rok a to je z chovné
matky strašně málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 11, 2007 12:46 PM
Subject: Matky vs matecniky


> Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne
matku???
> Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a
> jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni
> reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene
> chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
> Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...
>
> Diky
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Matky vs matecniky (23208) (23210)


>
> V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je
> nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V
> nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme
> vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne
> mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena.
> Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s
> procentuelne nizsim vysledkem.
> Hezky den Frantisek.


jeste bych se zeptal na prakticky postup. Odstranim matku a vlozim matecnik. Je tam nutna nejaka casova prodleva aby neublizily matecniku? A ten matecnik je matecnik hned pred vylihnutim nebo nekdy okolo zavickovani kdy se s nimi muze manipulovat?

A uplne na zaver: do kdy je mozne menit matky, aby vubec byla moznost uspechu?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Matky vs matecniky (23208)


V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je
nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V
nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme
vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne
mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena.
Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s
procentuelne nizsim vysledkem.
Hezky den Frantisek.


>Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku???
>Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a
>jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni
>reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene
>chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
>Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...

>Diky
>T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Cerny (e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: cena medu (23202)

Datum odeslání:        Mon, 11 Jun 2007 10:46:05 +0200
Od:        "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        cena medu
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

neprodávejte med za jednu cenu,ale v průměru za 100....


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Pratele,
domnivam se, ze v argumentaci opomijime kvalitu. Med, predevsim od
(malo)vcelaru, prodany v primerene kratke dobe po medobrani, ma pro
zakazniky neoddiskutovatelne senzoricke vyhody, ktere nabidka v
nakupnich centrech postrada!

Zdravi
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 11. 6. 2007
Matky vs matecniky

Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku???
Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75867 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 23208 do č. 23268)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu