Archiv Včelařské konference

Antone,

netoužím po medometu ze zahraničí, jen bych rád sehnal medomet, který bude svou cenou odpovídat mému včelaření. 15800Kč je určitě víc než 10000Kč, kam by se medomet fy. MiNeli měl vejít i s dopravou. A pokud je funkční a hygienicky nezávadný, nevím, proč bych měl vynakládat o tolik víc. Pokud bych někdy v budoucnu svoje včelaření rozšířil, budu patrně uvažovat jinak, ale zatím je pro mě prioritou cena.

Petr

pokud se nedájí vytáčet rámky velikosti 390x300 mm,je to problematický kup.

Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík

No nejak tak aj ja rozmýšľam, ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná, lebo v niektorom komentári je cena štvorrámikového jednostranne točeného medometu 14 600 Kč a to bez dopravy. Anton

Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená.

Osobně jsem si to několikrát vyzkoušel.

Když mám 20 včely, je normální rok , tak mám 800kg medu.
Když se budu snažit prodávat med za 80 Kč bez sklenice,
zbude mi 64 000 kč hrubého. Medomet je investice na více let. Když budu počítat životnost medometu 5 let!!! toje
z 15000 kč ročně 3000kč - to je 37.5 kg medu, tedy o něco
více než konev medu za rok. Tedy zhruba 5 % z hrubého obratu.

Jaká je návratnost počítače a připojení k internetu,
který každý používáme??

...ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná...

Jak to, že není skutečná? 300euro + 36euro za dopravu (ceník německé DHL) to celé krát 29 (přibližný kurz Kč:euro) rovná se 9744Kč.

...Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená...

Platí, pokud se snažíme ušetřit nákupem laciného xindlu. Proto jsem také debatu o medometech fy. MiNeli založil, abych se dozvěděl, zda s nimi má někdo zkušenost a zda se náhodou o takový xindl nejedná.

Cenu výrobku dělá mimo jiné i cena práce a ta může být a asi bude v Srbsku nižší, než v našich končinách.


...Když mám 20 včely...

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz

Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a bude v něm jednou i tato rubrika.

Karel

Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú rozoberateľné
súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody sú pri týchto
konštrukciách.
Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým či
priamo z Ameriky.
Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
Gabi. M.Komínek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
Subject: Re:Medomety


> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
> ponúka
> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

stanoviště Hluboká nad Vltavou,obec Hosín 20-21. 2.2007
Vizuální kontrola cca.45včelstev a8pětirámkových plemenáčů
vše vtenkostěných ůlech 2cm,rámek39-24,39-30.
Jedno včelstvo na vodní váze,nápln fridex,úbytek od 20.12.06 do 20.2.07 asi 3-4kila zásob.Nelze přesně změřit,ohledněvzdušéné vlhkosti ajejímu přjímání do dřevěných nástavků.Včelstva i plenenáče postavena na paletách volně po dvou,plemenáče po čtyřech studená stavba.
Dnes slunečno,teplota12-15stup.Na česnech čilí frmol,nosí pyl,barva hnědá asi olše-líska.Zatím je zásob dostatek.

Je to pěkný pohled avšem přeji totéž zdraví Petr.















nel




















š-






č

Problém je v tom, že fotka- telo správy presahuje 40 KB a systém konferencie
je limitovaný týmto číslom.
Takže, jedine keď správca servera dá na to súhlas.
Gabi M. Komínek

> Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
> prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
> umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú
> rozoberateľné súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody
> sú pri týchto konštrukciách.
> Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
> na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
> dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
> včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým
> či priamo z Ameriky.
> Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
> Gabi. M.Komínek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
> Subject: Re:Medomety
>
>
>> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
>> ponúka
>> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
>> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
>> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>>
>>
>> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>>
>> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
>> http://www.eset.sk
>>
>>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Líska to nebude, ta má jasně žlutý pyl.

R. Polášek.

Dobrý den pane Kominek,
mohl by jste mi poslat fotky el. pohonu za 5400 SK ?
Děkuji
tom.es/=/seznam.cz

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 21.2.2007 23:03:32
> ----------------------------------------
> Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
> Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst
> recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice
> ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a
> bude v něm jednou i tato rubrika.
>
> Karel
>
>
>

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy
Menšík
..........
Tomu nerozumím. V každém čísle motoristického a jiného časopisu čtu o testování, či porovnávání nějakých aut, v mnoha fotočasopisech jsou popsány testy foťáků objektivů stativů a nemluvím už o PC časopisech, kdy mám dojem, že v nich není nic jiného než přehledové srovnávací testy PC, monitorů, .....
Nemluvě o tom, že se přidělují body, hvězdičky atd. Mnoho firem by se mohlo cítit z umístění na chvostě poškozeno, ale přesto rádo a zdarma dodávají své výrobky k testům.

A co třeba nedávné testování medů v obchodní síti Českou televizí. To by dle výše uvedené argumentace mohlo snad být žalovatelné jako poškozování pověsti.

Co je asi mít na paměti, je odlišení reklamy a sampropagačního článku(většinou placeného jako reklama) a normálního článku. Někdo to skrývá pod různé věty v tiráži - nepodepsané články jsou placenou reklamou, nebo podpis PR je placená reklama, a jsou časopisy, kde nelze odlišit PR články od běžného textu. Pro příklad nemusím chodit daleko Včelařství a možná by se našlo i něco na hraně v MV (ale tam skutečněš na hraně). V denním tsiku to jsou mnohé texty o léčivých přípravcích atd.

Ale seriozně napsaný článek o některých testech, nebo provozu výrobku je nenapadnutelný. A jsou jich plné solidní odborné časopisy.
Karel

No tam je určité omezení v tom, že výroba a prodej včelařských pomůcek je u
nás v podstatě kusová záležitost, málokdo prodá za rok více než deset kusů
jednoho modelu třeba medometu. Obávám se, že takové vyzkoušení a srovnání na
vzorových výrobků by bylo hodně drahé. Buď by se ty medomety musely někde
poslat, pak v nějaké hale by je parta lidí každý z nich nějakou hodinu
zkoušela, pak nějaké vymytí, vyčištění, doprava zpět, na každý medomet by to
mohlo být klidně i deset tisíc korun, které by musel výrobce rozpustit do
ceny. A i kdyby nějaký zástupce redakce naopak jezdil po výrobcích a zkoušel
to tam, moc levnější by to nebylo. Možná jedině kdyby ten medomet jen
vizuálně prohlídnul a zhodnotil provedení případně tu pevnost nějak odhadl.
Takové testování se podle mně vyplatí jen pro masově nakupované výrobky.
ostatně ty testy, co se provádějí pod záštitou MF Dnes, tak uváděné náklady
na ně jsou v řádu desetitisíců.
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
Každý výrobce by dodal medomet a ostatní zařízení od odvíčkovací vidličky
nebo něčeho takového po síto a nádoby na med, všechno zaměřené na malé
včelaře, daly by se dohromady soutěžní družstva třeba z návštěvníků výstavy
za slib lákavé ceny, dodaly by se ke každému medometu třeba dva nastavky
plástů s medem a soutěžilo by se, kolik toho na jednotlivých medometech
třeba za půl hodiny a jak kvalitně vytočí....... Udělat z toho záznam....
Podle mně by to byla docela prodejná "reality show" a docela dobrá i
propagace včelařství.

R. Polášek

Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná to co hledám.Můžete mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát

RP:
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
......
Proč by to bylo nákladné. Nemusíme chodit daleko. Naposledy byla delegace v Dublinu. Určitě to bylo nákladné. Kolik technických informací bylo otištěno ve Včelařství a kolik takových těch politických. Kdo co cohutnal, kdo koho objal atd. To samé předposledy v "Jugoslávii" a nyná Letňany.
To je o fundovanosti toho, kdo tu výstavu navštíví a co o ní napíše, je ochoten napsat a o co je ochoten se podělit. Ostatně zde byli nějaké poznámky autora jednoho exponátu k jeho popisu.
A když se prodá jen pár kusů něčeho ročně, není problém s kupujícím udělat rozhovor, ve kterém by popsal on své zkušenosti s výrobkem.
Jinak testy dělá třeba MF dnes a možná stojí tisíce, ale jsou testy v jiných časopisech, kde to stojí jen čas redaktora, nebo autora testu. Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá spolupracovníky, kteří by pro ně tyto testy dělali).
Nevidím problém, aby redakce našla většího/ menšího zkušenějšího včelaře, zapůjčila mu ve spolupráci s výrobcem testované zařízení a on by popsal jak se mu osvědčilo a jestli by je zakoupil. Nemusí jít zrovna o srovnávací testy.

Jediným nákladem může být autorský honorář - nevím kolik se platí, ale předpokládám, že je to snad stejné za stránku o nějakém setkání i za stránku o nějakém výrobku.

Karel

Jednoduchá váha je na http:/people.opera.com/~jonnyb/veight.jpg

Z.

Jednoduchá váha je na http://people.opera.com/~jonnyb/veight.jpg

Z.

Omlouvám se!

Ty delegace to je jasné. Každý vidí jen to, co je schopen vidět a jen o tom
dokáže psát.

> Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá
A to je právě ono. Co to znamená zapůjčí? Že to někde doveze, třeba v
nejlepším případě odněkud z Vysočiny, ne od Ostravy do Prahy, že vezme na
sebe náhodu, kdy se něco poškodí, stačí škrábanec na nátěru, že to potom po
tom vyzkoušení vyčistí a naleští, aby to potom ještě někdo koupil a to
správně už by to mělo po nějaké větší zkoušce být zlevněné, protože je to už
použité zboží ? že odepíše minimálně ten jeden den, kdy se o to stará? To
přece všechno znamená peníze nebo náklady navíc toho výrobce nebo někoho
jiného, kdo tom udělá. Na tuto činnost se nedají brát měřítka zájmové
činnosti obvyklé ve včelařství, to je přece komerční věc.

R. Polášek

Tento týden jsem viděl na Stražisku úlovou váhu do 2000 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Duk?t <zdendukat/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?ínos pylu ,barva,pravd?podobné ur?ení
> Datum: 22.2.2007 10:19:24
> ----------------------------------------
> Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná       to co hledám.Můžete
> mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát
>
>
>

Ahoj,
Poraďte začátečníkovi, zda nyní, kdy včely začaly létat jako blázen přikrmovat nebo ne. Případně čím přikrmovat. Obvykle na začátku dubna při prvních slunečných dnech dávám suchý cukr dozadu do krmítka. Teď nevím jestli to není brzo a jestli něco nezkazím.
Včely jsou v lese.

Holt musíš se podívat Mášli nástavky tak pokud jsou nahoře skontroluj zásoby kolem hnízda a pod ním Pokud je ne tak mají dost Mášli zadováky podívej se až po hnízdo a uvidíš Pokud tam nis není nebo málo tak jim přidej formou medocukrového těsta nahoru na rámky Já jim tam jedněm prdl 2 kila řepky tak jak byla ale musí mít přístup k vodě jinak ve všech 30 úlech je to vpořádku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ludan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ikrmovat ?
> Datum: 22.2.2007 12:20:28
> ----------------------------------------
> Ahoj,
> Poraďte začátečníkovi, zda nyní, kdy včely začaly létat jako blázen
> přikrmovat nebo ne. Případně čím přikrmovat. Obvykle na začátku dubna při
> prvních slunečných dnech dávám suchý cukr dozadu do krmítka. Teď nevím
> jestli to není brzo a jestli něco nezkazím.
> Včely jsou v lese.
>
>
>

Prečo prikrmovať? Lietajú, že sú na tom dobre so zásobami, ak by ich nemali, tak sedeli v úli a čakali na smrť. Iba ak viete ako Ste ich zakŕmili, ak zásoby nemajú, musíte im ich dodať, o tom je zbytočne špekulovať. Ak si neveríte, včelstvo otvorte a z kontrolujte!, môže ísť aj o rabovku cudzím včelstvom.Nebojte sa včelstvo otvoriť, lebo ak Vám pri práci so včelami uhynie 10 včiel, je v prospech včelstva aj Vás, lebo zachránite pre Vás oveľa väčšiu hodnotu.
A čo sa týka podávania kryštalového cukru, je vyhadzovanie peňaz´do vzduchu, lebo včely suchý. cukor (ale len za podmienky, že sú silné, je teplo a dostanú sa k nemu)vynášajú z úľa ako nečistotu, pretože, včela svojím chuťovým receptorom nezistí, či kryštalka cukru je sladká. Krštálový cukor včely odoberajú bezo zvyšku len vtedy, keď je stále navlhčený, je kyštalka aj sladká!
Rada: ak je včelstvo živé a zdravé ale nemá zásoby, alebo ich má celkom vzdialené od chumáča, preložte im plást s medom (aj s iného včelstva)tesne ku plodu. Ak včelstvo žije a nemá zásoby, je najjednoduchšie z práškového (moučkového) cukru vypracovať cukromedové cesto v pomere 30 dag teplého medu a 1 kg cukru a položiť na PE fóliu nad zimujúci chumáč. Anton

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
Na stránkach www.vcelarskénoviny.cz je predsa možnosť reklamovať zadarmo (ak sa nemýlim), tak čo Vám stojí v ceste vyzvať výrobcov včelárskych potrieb, nech propagujú svoje výrobky npr. medomety tu. Darmo budeme prezerať zahraničné cenníky a porovnávať ceny s našimi možnosťami, keď máme doma toľko dobrých výrobcov a pomôžeme tým sami sebe, myslím tým na zamestnanosť ľudí.
My sme tak umožnili umiestniť reklamu s jeho výrobkami (a sú, skvelé) fotografiami a cenníkom na stránku www.vcely.sk
Môžete sa na to pozrieť. Anton

Pro Petra.
Nemohl bys mi dát bližší informace o Tvé vázena můj mail :
vajvra/=/atlas.cz
Dík Jirka

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
....
Anton, je mi jasné, že reklamu má na starosti výrobce. A reklamě nevěřím ani slovo bez ověření.
Ale já mluvím o TESTECH, RECENZÍCH a REPORTÁŽÍCH.
To znamená o informování čtenářů o SKUTEČNOSTI. Tedy jak výrobek vypadá, jak se osvědčuje, jestli má deklarované parametry atd.

Až budu potřebovat informace z reklamy, projdu si weby výrobců, nebo jejich katalogy, prospekty atd. V nich je vše báječně a pořád to bezchbně funguje.

ALe mě zajímá praxe. Jestli třeba takový kompresor na aerosol vydrží na podzim hodinu, nebo jej má někdo již bez problému několik sezon atd. Podle toho se budu kvalifikovaně rozhodovat, co koupím a co ne. Ne jen podle prospektů.

Karel

Pro meho kamarada pana Kuta ze Zlatnik u Prahy hledam vcelare na pomoc pri
praci na vceline. Odmena za provedenou praci dle dohody - prijmeme i
duchodce. Nástup od dubna 2007.
Telefon na pana Kuta: 603 290 924

wedefefefefew

Karel, ja to beriem, ale kto má tie recenzie, doporučenia či zavrhnutia písať, keď bude čakať na skúsenosť, kým niekto výrobok kúpi? Výrobca nemôže vyrábať nekvalitné výrobky, lebo predá pár kusov, správa rozšíri rýchlejšie ako si myslíme a môže výrobu zbaliť. Nakoniec aj renomovaný výrobca ako je Philips je to najlepšie čo môžeme kúpiť. Práve je tomu pár dní ako nám vypovedal vysávač. Jednoducho to riziko je prítomné a ak by sme čakali na to, kým nám kvalitu pána Berezu niekto potvrdí o 5 rokov, máme dovtedy čakať a vytáčať na starom, poškodzujúcom plásty a zhrdzavenom plechu? Je to vec odvahy a potreby mať vždy 100-ný medomet. Anton

On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
toho citovaného daleko nebude.
Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
Vita

Karel napsal(a):
> Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
mělo
> na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> Karel
>
> ------------------------------------------------------------------------
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období, ale provádět se musí u chovatelů matek a to u mateřských včelstev a naopak u otcovské linie se posiluje dodáním matek z otcovské linie okolním včelařům U běžných chovatelů se doporučuje u slabších a méně výkonných rojů trubce rušit, aby se jejich negativní vlastnosti nepřenášeli do okolí a pak zase opětně k vám při snubním letu vašich matek. Pak se vám v dalších letech toto projeví zvýšením kladných vlastností vašich rojů

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vita Vydra <vitavydra/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 17:13:41
> ----------------------------------------
> On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
> Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
> toho citovaného daleko nebude.
> Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
> riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
> Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
> ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
> Vita
>
> Karel napsal(a):
> > Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> > roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> > i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
> mělo
> > na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> > Karel
> >
> > ------------------------------------------------------------------------
> >
> > _______________________________________________
> > Konference Vcely
> > Vcely/=/v.or.cz
> > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
> >
>
>
>

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

Sledování poruch v době životnosti výrobku bych nechal výobci.
Ale recenze typu. Medomet má dobrý chod, převodovka má volnoběch, chod je tichý, plásty se dobře/nedobře zakládají, víko je v horní poloze stabilní, vadí, nevadí, nádoba se vyprazdňuje dobře, nemá štěrbiny kde by med zůstával, ventil těsní, konstrukce je stabilní, nebo se klepe, plásty se ne/bortí.
K naší reklamaci se výrobce postavil čelem a hned vyměnil, nebo nás poslal někam,....
.....
Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?
Karel

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období ...Pepan
......
Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
Díky za informace.
Karel

Poslední dva roky se více zajímám o stavbu trubčiny. Nechávám včelstva volně stavět na stavebních rámcích. Moje včelstva v minulé sezóně postavila v průměru kolem 30 dm2 trubčiny (32 měřených včelstev). Mají-li dost, staví dělničinu.
Pokud vyjdu z tohoto pozorování a předpokladu, že na vrcholu rozvoje je všechna trubčina zakladena, pak 30 dm2 trubčího plodu (oboustranně) je asi 12-13000 zakladených buněk. Při cyklu 24 dní je odhad kladení ve špičce asi 500 trubčích vajíček denně. Maximální výkon kladení matky bývá uváděn kolem 2000 vajíček denně. Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3. To platí ovšem jen pro období rojení, později plodová křivka trubčiny pravděpodobně klesá strměji než křivka dělničího plodu.
Broněk

V roku 2004 som dostal knižočku o "Potreba trúdov vo včelstve". Preložil som jednu stať "Výskum vplyvu trúdov na znášku medu" v máji roku 2004 v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom. Výskum robil včelár praktik asi 8 rokov, kde dokázal, že včelstvá ktorým nebránil chovať trúdov, mali vyšší prínos medu ako skupina , v ktorej bránil včelstvám chovať trúdy. V brožúre sú i iné zaujímavé pohľady na rôzne činnosti včelstva. No tie som už nedokončil preklad. Anton

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a trubčího plodu ).
Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou ( trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována v kusadlové žláze ).
Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně lákají.
Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami. To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
( Pozn.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Divné, že?
Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )

zdravím.............Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Proto včelstva s trubci ( s přiměřeným množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Doplnění..........
Včelstva s více jak 10% zastoupením trubců jsou zpravidla v ,,jiném stavu,,nebo se k němu schylují ( rojová nálada, bezmatečnost, mladá neoplozená matka ).

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Není náhodou ten vyšší výnos včelstev s trubci způsoben jednoduše tím, že je
zapotřebí méně dělnic pro zahřívání plodu a víc jich tedy může létat za
snůškou? Mimo jiné, v jakémsi snad přes 150 let starém včelařském časopisu
jsem se o dělbě činností dočetl, že "královna naklade vajca a trubci ty
vajca vysedí" (tedy zahřívají plod) :-). Navíc včelstvo s nedostatkem
trubců nežije v přirozených podmínkách a patrně bude stressované, což asi
také může nepříznivě ovlivnit výnos.
S přátelským pozdravem Petr.

Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
Tonda

>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?

v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom
Anton
.......
Zajímavé. Já bych měl jen jeden postřeh. Pokud jsem to pochopil, on jen likvidoval trubčinu před líhnutím. To že nepozoroval vliv na VD je v souladu s tím, na co jsem zde dával odkaz nedávno na OPTIMAL konferenci.
Ale asi bude rozdíl mezi včelstvy které odchovávají trubce (byť jsou likvidování před líhnutím) a těmi, kterým není, nebo jen minimálně, dopřáno stavět a zakládat trubčinu. Tedy mít SPOTŘEBU na jejich odchov.
Osobně jsem toho názoru, že včely ASI(!) neregulují plochu trubčiny, ale množství trubců.
Když jsem začínal, tak "klasická škola" doporučovala minimalizovat chov T. a divokou stavbu. Dělené stavební rámky atd.
Postupně jsem dopřával včelám v nástavkách divočiny do libosti. Dostal jsem se do fáze (jeden rok jsem měl málo mezistěn, to jsem s tím začal), kdy jsem do každého nástavku s mezistěnami dával do předposlední pozice stavební rámek. A pak jej tam nechával. I přes zimu.
A mohl jsme tak sledovat, kde včely začínaly stavět. Většinou uprostřed nástavku mezistěny a stejnou měrou začínaly na stavebním.
Později jsem tam nechával trubčinu přes zimu, s tím, že včely jsou dost chytré, aby věděli, kdy mají trubce začít chovat. Ing. Čermák mě zbavil iluzí o vlivu této techniky na plemenitbu. Že prý trubci z již zakladené trubčiny mají minimální šanci zvítězit nad trubci z větší panenské.
Já si myslím, že v případě jarních trubců to možná může být jedno, když konkurenční trubci z jiných včelstev (nedivokých) ještě nemají ani vystavěný stavební rámek a na stratovní čáru se ani ndostaví :-) .
A dospěl jsem k názoru (který jsem nějak neprokazoval), že existuje určitý strop, kdy matka již trubčinu nezakládá, i když jí má k dispozici.
Chov trubců má podle mě několik i málo diskutovaných aspektů:
- v časném jaru představují topné těleso - plodové těleso V případě prochladnutí plodu nepředstavuje velkou ztrátu ve vývoji včelstva oproti prochladnutí děln. plodu na jaře.
- taktéž mají vyšší tělesnou teplotu i hmotnost, nelítají ven a tudíž i dopělí trubci topí v úle.
- mají větší hmnotnost - tedy větší spotřebu krmné kašičky a proto jim přikládám váhu, když beru vážně teorie o způsobování rojové nálady přebytkem kašičky a tzv. přebytečnými včelami.
Osobně jsem zastánce teorií O.Brennera o rovnováze a poruchách včelstva. Tady si myslím, že nedostatek trunců vnímají včely jako poruchu normálního stavu.
A možná trubci při zalétávání poznají včelstvo, ve kterém je nedostatek trubců a tam se raději zalétávají. ALe to je jen teorie. ALe víra a naděje taky léčí. :-) Podle výsledků vyšetření letošní měli mě to funguje, protože jsme žádnou invazi VD nezaznamenal. A to mám v okolí včelnic stanoviště, co musí natírat.


V případě rojové nálady a trubců je třeba asi zjišťovat příčinu a následek. Tedy jestli včelstvo, které se dostává do fáze přebytku nechová nejen rojové (lépe živené) včely ale i dostatek trubců. Tedy že přebytek trubců je signálem existence přebytečných - rojových včel, a je třeba zasáhnout preventivně proti rojení.

Karel

že VD upřednoňuje trubčinu je více méně omyl a k tomuto omylu vedl větší výskyt roztoče na plodu. Ale to je dáno delším vývojovým cyklem trubce a stačí se na něm vylíhnout více generací
Vyšší výnos se odůvodňuje tím, že plod vyvíjí teplo a proto není k vyhřívání úlu produkovat tolik tepla a více dělnic může za snůškou. Kdo ví! O vyhřívaní a udržování tepla v úlu již bylo publikováno tolik různých teorií si navzájem odporujících, ze se tím nezabývám a stačí mi vědět, ŽE VYŘEZÁVÁNÍ TRUBČINY K NIČEMU NEVEDE krom její likvidace u neproduktivních včelstev kde plánuji výměnu matky. Bráním tím tak rozšiřování negativních vlastností do okolí a během let zase zpětně k sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 19:47:24
> ----------------------------------------
> Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období       ...Pepan
> .....
> Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní
> metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat
> (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
> Díky za informace.
> Karel
>
>
>

ono také platí, čím starší matka tím více zakládá trubčiny a také obvykle bývají útočnější, ale jak, nebo to spolu souvisí, to nevím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 21:11:58
> ----------------------------------------
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Zdravím přátele včel,
> kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech
> na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že
> ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří
> mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto
> včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
> Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v
> průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a
> trubčího plodu ).
> Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
> Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou (
> trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována
> v kusadlové žláze ).
> Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký
> význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a
> matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně
> lákají.
> Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve
> včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří
> látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami.
> To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
> Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10%
> zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí
> látka je motivuje k práci ).
> Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je
> psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a
> kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
> ( Pozn.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi
> 1:3.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Divné, že?
> Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká
> přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na
> jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )
>
> zdravím.............Martin Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 6:35 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
> Tonda
>
>>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové
> lapače rojů ve Včelařství. ...

Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem
je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl
zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

Já jsem je dával pouze do dráhy letu rojů, protože sedaly
u souseda na vysokých stromech. Proto jsem je taky kupoval, abych nemusel lézt po vysokých stromech u souseda. Ve Vašem případě, když už se v nich někdy usadily, tam asi létaly jako do prázdného úlu. Použitý feromon ale asi funkční nebyl.
Tonda
>Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.
Miloš

To samé jaka se prodávali hydromechanické váhy-princip výtlaku vvodního sloupce na stupnici.-přrovnání-lihový teploměr. místo lihu váhu ve sloupci ukazuje výtlak vody.Podmet stojí na desce,na níž je v kapse sáček s vodou.Obarvit ingoustem nebo fridexem,usnadní čtení na stupnici.Ze sáčku vede průhledná hadička na číslovanou stupnici,kde výtlak vodního sloupce nebo jeho pokles,určí přínos nebo spotřebu včelstva.Něco jako obrácená infůze.
zdraví petr

Udělal jsem si je hned po první vlně článků. Ve dvou provedeních 4,5cm a 9cm. Chtěl jsem si to buď potvrdit, nebo vyloučit. Definitivně. Již předtím jsme experimenty došel k závěru, že na izolaci nezáleží.
Články byly sugestivní, použité statistické metody.
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
Nevím přesně jak má Ing. Smělý řešené dno, ale já tam měl buď jen kruhový otvor na láhve , nebo pás přes 7 uliček asi 4cm široký - mezidno pod nástavky, nebo mezi nástavky a pod tím dno jako sklípek.
Žádné zázraky se opět nekonaly. Viz archiv konference - tam jsem to psal.
Poslední článek ing Smělého potvrdil co jsem si myslel.
Jde o to zvládnout metodiku chovu silných včelstev v nástavkových úlech + selekce včel, které prostor zvládnou. Tak interpretuji vzestupnou křívku výnosů, která ťeď byla Ing.Smělým ve Včelařství publikována. Druhá interpretace by se dala taky statisticky potvrdit - čím starší polystyrén(nebo včelař), tím lepší výsledky.-)

Ať si každý dělá co chce, já letos doufám definitivně převedu vše do Langstrotů (tl. stěn 17-25mm (podkrkonoší, 300-450mnm). A asi jen ve dvou, třech izolovaných si to nechám pro srovnání.

Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel

U nás (okr. Chrudim) si jich několik jeden včelař vyzkoušel. Je to ing. z Prahy a včelstva má v naší ZO. Říkal mi, že nepoznal žádný rozdíl od ostatních včelstev, které má v nástavkových úlech. Je už taky v důchodu, ale asi nemá potřebu výnosy přehánět.
Tonda

>Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.

Tom: Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

To nic, díky :-)

Petr

Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing. Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

zdravím přátele včel,
po přečtení oslavné série článků propagujících feromonové lapače rojů jsem chvíli váhal, zda si nemám jeden pro jistotu pořídit.
Po konfrontaci kladů a záporů jsem došel k závěru, že pro mě jakožo včelaře malovčelaře, s intenzivně vedenými včelstvy a chovatele matek, který se snaží udržovat včelstva bez výskytu rojové nálady, jsou tyto lapače k ničemu.
Raději zastřihávám matkám křídlo,abych zabránil ulétnutí prvoroje. Stará matka někam spadne před česna,pokud ji nenajdu, tak sice zemře, mě to však nevadí, nebot se snažím udržovat na každé včelstvo záložní matku, mám tedy matek dostatek ( více než je potřeba )...ztráta jedné pro mě nic neznamená, naopak to považuji jako součást výběru plemenného včelstva.
Po nezdařeném výletu prvoroje mám zhruba 8 dní na provedení příslušného protirojového zásahu v mateřáku, nebo mi hrozí poroje.
Včelstva v rojové náladě zpravidla nemají velkou letovou aktivitu a to včelaře upozorní, že je s ním něco v nepořádku.Létavky jsou zpravidla vyvěšeny v podmetu, přínos medu se výrazně zpomalil s porovnáním s ostatními včelstvy. Ve včelstvu jsou rojové matečníky. Existuje více znaků rojové nálady.
Když zastřiháváme matkám křídlo, máme zhruba 16 dní a více ( vývoj plodu matky + případné nevhodné dny k vylétnutí roje )na to, abychom provedli účinný protirojovýzásah ( mě se osvědčil přeléták ). Všímavý víkendový malovčelař s trochou zkušeností s největší pravděpodobností takové včelstvo během 16 dnů nepřehlédne.
Rojaření je už na dnešní dobu velmi zastaralá, překonaná, nerentabilní a nebezpečná ( nebezpečí přenosu nákaz ) metoda rozmnožování včelstev. Na chovu matek není nic složitého ( chce si to dobře promyslet, nabýt základní poznatky a zadaří se ). Tvorba oddělků je nejlepší metoda rozmnožování včelstev.Výmluvy typu....já na to nevidím,nemám cit...jsou znakem lenosti! Existuje mnoho pomůcek jež zpřístupnují chov matek mimo jiné také včelařům seniorům ( NICOT,značkovací poklopka, přesévačka včelstva na hledání matky,...). Tyto investice se mnohonásobně vrátí ( zvláště když rozchováváme kvalitní línie včel a jsme v řidce zavčelené oblasti ).

zdarvím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 2. 2007
Re: polystyrenové úly (20984) (20986)
zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )
///////////////////////////////////////

OMLOUVÁM SE .....................
SPRÁVNĚ MÁ BÝT.... 80 včel / dm2 plástu....léto!!!!

//////////////////////////////////////
zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz
Výrobky posiala aj na Slovensko.
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
< Predmet: Re: Medomety
< Dátum: 21.2.2007 20:43:45
< ----------------------------------------
< Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík
<
<
<

Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
mohou být matečníky mimo včelstvo.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto





Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

zdravím přátele včel.
Doplnuji, že mnou uvedené hustoty obsednutí plástů ( cca 100 včel / dm2 plástu...zima ( počítáno při venkovní teplotě cca 15°c ) a 80 včel / dm2 plástu....léto!!!! ) jsou čistě statistické údaje ( počítám všechny včely /plástovou plochou v dm2 ).
V reálu to je jiné ( hlavně v létě ). V noci je nemalá část létavek vyvěšena v podmetu ( pokud je vysoký a nezastavěný...tento stav mimo jiné naznačuje že jsou medníky plné...včely se neradi zdržují na zavíčkovaných zásobách )
....mladušky se pak na plástech moc netísní. Ve dne je většina létavek ( pokud je snůška a včelstvo není v rojové náladě ) mimo úl ( při nárazové snůšce může vylétnout i více jak 1/2 včel za snůškou...úly se pak jeví poloprázdné )
Reálná hustota v létě je spíše těch 60 včel / dm2 plástu než 80 včel / dm2 plástu ( létavkám nevadí, když večer visí v podmetu )
Hustoty jsou dány především teplotou.

zdravím.............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by mě zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky. Díky Franta Bechyňsko okr. Tábor



> Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> mohou být matečníky mimo včelstvo.
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
>
>
>
>
>
> Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
> vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> > ----------------------------------------
> > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > Bez
> > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > v
> > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > zvolit
> > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > moc.
> > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > vodní
> > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > zařízení
> > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Na tom bude hodně pravdy. Zrovna včera jsem měl možnost pěšky projít
Mrázovkou a kolem Bertramky a tam to vypadá taky pro včely velice dobře.
Rozhodně lépe než někde na poli, kde se pěstuje intenzívně obilí a kukuřice,
nebo někde v pěstěném lese, kde jsou smrky nebo duby a jasany pro výrobu
dřeva nebo topoly pro výrobu biomasy a kde na mezích a okolo cest neroste
nic jiného než tráva a nekvetoucí buřeň. Praha se místy vyznačuje právě
hodně svahy, které jsou zarostlé akáty a jinými různými kvetoucími
dřevinami, poměrně i dost chráněnými uzemími, dále hodně parky , kde je taky
hodně kvetoucích rostlin, keřů a stromů a ve vilových čtvrtích jsou hodně
okrasné zahrady, kde vždy něco kvete od jara až do podzimku. Není to sice
takové jako les s převládající lípou nebo javory kleny kolem stanoviště nebo
lán řepky, ale v případě rozumného zavčelení to může zajištovat trvalou
stabilní snůšku. Problém asi bude umístění včel a taky asi problém, kdyby
někdo žádal náhradu za bodnutí včelou. Skoro bych řekl, že by bylo pomalu na
místě začít vyzkoumávat, jak včely umístit ve městě třeba někde do zastavby
tak, aby tuto městskou zeleň využily a aby to nikomu nevadilo. Třeba někde
na střechu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 2:16 PM
Subject: polystyrenové úly.


> Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí
> jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a
> milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku
> nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti
> Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské
> množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing.
> Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových
> úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné
> pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho
> polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo
> oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

jak vypadá přesívačka včel? Jak se používá ?Mám velké problémy s nalezením neoznačených matek.

Třeba mateří mřížka nad včelstvem a na ni prázdný nastavek. Včely prolezou
na rámky, matka ne. Špatně funguje v tmavším včelíně , musí se pomáhat
kouřem.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "jan luxemburk" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 24, 2007 11:27 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> jak vypadá přesívačka včel? Jak se používá ?Mám velké problémy s nalezením
> neoznačených matek.

Zdravím přátele včel,
originální přesívačka včel je v podstatě dvoukomorový roják rozdělený mateří mřížkou.
Já osobně ji nemám. Dá se dobře nahradit, stačí mít jedno drátěné dno, nástaveky, sololitovou desku s otvorem pro smyk a mateří mřížku, efekt bude stejný.
Postup:
Na uzavřené ( nejlépe drátěné dno...větrání )nasadíme prázdný nástavek jež překryjeme sololitovou deskou s otvorem uprostřed ( do něj vsuneme ústí smyku ).
Pak odebereme ze včelstva, u něhož chceme nalézt matku, všechny nástavky s plodem a dáme je stranou ( nástavky bez plodu necháme na místě.....matka se zdržuje blízko plodu, pokud se nechystá vylétnout ven ( na snubní prolet, nebo do roje )...pokud je včelstvo v rojové náladě nebo má mladou, neoplozenou a nekladoucí matku doporučuji odebrat všechny nástavky... v tomto případě bych místo 1 prázdného nástavku použil 2 ).
Poté začneme s použitím smyku sklepávat a smetávat včely z plástů z odebraných nástavků ( doporučuji dávat sololitovou desku hrubší stranou směrem do vnitřku nástavku...včely na ni budou lépe viset, pokud by se nemohli chytit stropu, mohli by se začít nezavěšené včely dole dusit ( proto dáváme hrubou stranu sololitové desky směrem do vnitřku nástavku!!!! )).Pokud během práce nalezneme matku, pak operaci přerušíme a včelstvo dáme do původního stavu.
Jakmile máme všechny včely sklepané, sundáme smyk a prudce praštíme do sololitové desky ( zavěšené včely spadnou ). Rychle odděláme sololitovou desku a místo ni dáme mateří mřížku. Na mateří mřížku nasadíme všechny odebrané nástavky ( bez včel ). Nahoru nasadíme víko.
Během cca 20 - 40 minut skoro všechny dělnice přelezou skrz mateří mřížku do nástavků k plodu.
Matka spolu s trubci zůstane v prázdném nástavku ( v prázdných nástavcích ).
Potom zbývá ji chytnout ( pozor...matka bude rozrušená, pokud není rozkladená může i ulítnout ) a nástavky vrátit na původní místo.
V případě rozkladených matek ( nezakrslých ) je tato metoda hledání matek velmi úspěšná. Vřele doporučuji!

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

taky sem to zkoušel,ale je to na dvě věci,včelám se nechce přes mřížku...no prostě mi to nefungovalo....

najít neoznačenou matku chce cvik,časem to není vůbec problém,matka se zpravidla drží na plodu a tam se dá vystopovat.... chce to umět se do včel podívat jak do těch 3d obrázků a podvědomě zachytit tu větší včelu,chce to koncentraci a cit,ze začátku vaši pozornost budou strhávatt řeba trubci,ale to sedá vyladit,a brzo pak najít matku není problém...je to jak s houbama jeden jich má plnej košík ,zatím co druhej po nich šlape....

Při rozšiřování včelstev se můžeš obejít i bez matečníků PŘED VYTÁČENÍM ŘEPKY VEZMEŠ JEDEN PLÁST S MEDEM JEDEN S S NAKLADENÝMI VAJÍČKY A JEDEN SE ZAVÍČKOVANÝM PLODEM přidáš jednu souš kterou naplníš vodou MATEČNÍKY SI POSTAVÍ SAMY Jakmile matka začne klást dáš do prázdného nástavku a doplníš mezistěnami Do podzimu ho celý obsadí zvládnou i jeden a půl KLIDNĚ TAK MŮŽEŠ VYUŽÍT I ROJOVÉ MATEČNÍKY

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 24.2.2007 09:53:53
> ----------------------------------------
>
> Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by mě
> zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám
> stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky. Díky
> Franta Bechyňsko okr. Tábor
>
>
>
> > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > S pozdravem Petr.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> >
> >
> >
> >
> >
> > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
> > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > > ----------------------------------------
> > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > > Bez
> > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > > v
> > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > > zvolit
> > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > > moc.
> > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > > vodní
> > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > > zařízení
> > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Jen bych dodal na obvykle na nezavíčkovaném a čerstvém plodu. Tam ji hledám napřed a obvykle ji hned najdu. Až když se to nezdaří prohledávám i ostatní Sluší se také dodat , některé jsou mistryně v schovávání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: recenze testy srovnání
> Datum: 24.2.2007 12:29:51
> ----------------------------------------
> taky sem to zkoušel,ale je to na dvě věci,včelám se nechce přes mřížku...no
> prostě mi to nefungovalo....
>
> najít neoznačenou matku chce cvik,časem to není vůbec problém,matka se
> zpravidla drží na plodu a tam se dá vystopovat.... chce to umět se do včel
> podívat jak do těch 3d obrázků a podvědomě zachytit tu větší včelu,chce to
> koncentraci a cit,ze začátku vaši pozornost budou strhávatt řeba trubci,ale
> to sedá vyladit,a brzo pak najít matku není problém...je to jak s houbama
> jeden jich má plnej košík ,zatím co druhej po nich šlape....
>
>
>

Pokud-li dobře rozumím, včely Vám stavějí na dělničím plodu v medníku nouzové matečníky?
Jak kvalitní matky asi vznikají touto metodou?
Nejsou náhodou podvyživené?

Přidávám vlastní zkušenost s nouzovými matečníky v medníku:
Ve mích včelstev se nemohou objevit,nebot nepoužívám mateří mřížku k oddělení plodiště od medníku ( 3 plásty plné medu uprostřed prvního medníkového nástavku mi plní funkci blokády plodového tělesa, které se mě zatím do medníku nepřemístilo, pokud nebyly plásty vyprázdněny...mimo jiné mám v prvním nástavku plodiště ( celkem
3 nízké nástavky ) trubčinu jako lákadlo pro matku a udržuji v něm po celé produkční období místo pro kladení...matka mi většinou klade jen dole ). V medníku udržuji jen panenské dílo ( jeví se mi podstatně chutnější med z panenského díla než-li z tmavého díla ).
Chodil jsem ale k jednomu včelařovi, jehož si velice vážím, nebot mi umožnil poznat včelařství také po praktické stránce.
Pán včelařil ( vloni měl také mor ) v tenkostěnných nástavkových úlech na rámkovou míru 39x24 cm...10 rámků v nástavku.
Včelařil víkendově, snažil se co nejméně lézt do včel, matky nechoval...rojařil.
Zimoval ve 1-2 nástavků. Rozšiřoval vždy spodem ( pod plodiště ).Horní nástavek odděloval mřížkou ( medník ). Koncem května u něj vrcholila síla včelstev ( 3 - 4 nástavky ). Ročně se mu asi cca 30% včelstev vyrojila.
( zkrmoval 12 kg cukru a míval průměrný výnos cca 40 kg ( řepka,lípa,les )...některá včelstva dosahovala výnosu i 60 kg medu, některá však ani ne 20 kg medu).
Když jsem mu pomáhal na jaře s prvním rozšiřováním, zaráželo mě, že si vůbec nedělal starosti s mladým plodem v medníku ( všude se psalo a doporučovalo prohlédnout za týden medníkové plásty, jest-li nejsou na nich nouzové matečníky ). On to nedělal a ani se mu nedivím, prostě tam nikdy nebyly.
Pravděpodobně je to způsobeno dobou, kdy dělal první rozšíření ( začátek květu řepky )... včelstva nebyla ještě v chovné náladě.

zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Na tom mineláckém medometu se mi líbí, že koš je mnohem hustší, než ty co se nyní vyrábějí, protože ty nemají příčné dráty a plásty se budou asi více vmačkávat do koše.

Zdravím přátele včel,
včely k plodování kromě jiného potřebují také vodu. Ta však nemusí být vždycky k dostání zvenčí ( špatné počasí v předjaří ).
Já osobně jsem včelám vodu podával přímo do úlů ( stropní krmítko ).
Ted jsi nejsem zcela jist zda to má cenu.
Pokud včely mají na stropě folii a věž nástavků má zadělaná očka ( vzduch jde jen zúženým drátěným dnem a česnem ) mohla by kondenzovaná voda v úlu včelám stačit???
Nevznikají pak problémy s plísní na neobsazených ploch v úlu, když není v předjaří dostatečně provětráván ( 4 -6 nástavků...spodní není při špatném počasí obsazen...včely jsou stáhnuty k plodu v horních nástavcích )???
Děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Oprava............................
Zdravím přátele včel,
včely k plodování kromě jiného potřebují také vodu. Ta však nemusí být vždycky k dostání zvenčí ( špatné počasí v předjaří ).
Já osobně jsem včelám vodu podával přímo do úlů ( stropní krmítko ).
Ted jsi nejsem zcela jist zda to má cenu.
Pokud včely mají na stropě folii a věž nástavků má zadělaná očka ( vzduch jde jen zúženým drátěným dnem a česnem ) mohla by kondenzovaná voda v úlu včelám stačit???
Nevznikají pak problémy s plísní na neobsazených ploch v úlu, když není v předjaří dostatečně provětráván ( 4 -6 nástavků Optimalu...spodní není při špatném počasí obsazen...včely jsou stáhnuty k plodu v horních nástavcích )???
Děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

dobrej postřeh ,u nás se nerezí na koše šetří....

pokud se schovává tak, k tomu má vhodnou příležitost,je na spodu rámku,někde u kraje a pod.,většinou předpokládám důvod,že je na obchůzce a hledá nový prostor,pokud ji nenajdete ,zkuste to později(min.6 hod.) až se zaměstná na plástu s typickou skupinkou včel ,co se oni starají..

Vážený příteli,dovolte mi dvě poznámky.
Bod 1 - jde docela dobře včelařit i bez mřížky a docela se slušným výsledkem.Musí ten včelař mít s tím své zkušenosti.
Váš postřeh že v medníku ten včelař neměl žádné matečníky je třeba brát s úsměvem.
Bod 2 - podávání vody do včelstev v předjaří jakýmkoliv způsobem. Máte pravdu,když píšete že si nejste jist jestli to má cenu.Cenu to samozřejmě nemá.Je třeba Vám doporučit
Váš chov včel rozšířit alespoň na 50 - 80 úlů a potom Vás tyto ptákoviny přejdou,protože na ně nebudete mít čas a konečně se z Vás stane pan včelař a ne jenom teoretik.
S pozdravem Emilka,přeji mnoho úspěchů Vašemu chovu.

Potreba vody na jar vo včelstve je hadam jasna každému.
Vie niekto vysvetliť, aky je rozdiel medzi vodou z
prirody a vyzražanou vodou na povalovej fólii. Že tam bude rozdiel v mineralizacii, je nad slnko jasne. Ale aká voda
s hľadiska chemického je ta vyzražana. Nie je to len destilovana voda?
Ktorú včely preferuju?
Ďakujem chemikom za objasnenie.

Potreba vody na jar v úli je hadam jasná každému.
Vie niekto vysvetliť, aký je rozdiel medzi vodou z prirody
a vodou vyzražanou na povalovej fólii? Myslim že to bude asi v mineralizacii. Nie je vyzražaná voda len destilovana?
A ktorú viac preferujú včely.
Ďakujem chemikom za bližšie objasnenie.

Máte pravdu:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
emilka milka (88.100.95.205) --- 25. 2. 2007
Racionalizaci zdar
Váš chov včel rozšířit alespoň na 50 - 80 úlů a potom Vás tyto ptákoviny přejdou,protože na ně nebudete mít čas a konečně se z Vás stane pan včelař a ne jenom teoretik.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Malovčelaři mají sklony k hraní si ze včelami. Já ( malovčelař,momentálně nevčelař...mor )jsem si s nimi taky hrál.
Poslední rok se snažím zbavit se všech neefektivních zásahů do života včel.
Co včelař to včelařská metoda...tak to bylo a tak to i zřejmě ještě dlouho bude.
Včelařství prodělalo velký vývoj ( zvláště v 20. století ). Tato doba mnohé přinesla ( kromě mnoha racionálních změn také mnoho bludů ). Některé bludy zůstávají do dnes.
Podávání vody v předjaří do úlů je pravděpodobně jeden z nich.
Po letech teoretického zkoumání proloženou praxí jsem došel k závěru že jedinou zaručenou metodou jak dosáhnout vyšší produktivity práce ( větší produkce a menší náklady ) je chov neomezených silných včelstev a dvoumatečné metody, ale to je jiný způsob včelaření, který se v mnohém liší od extenzivního způsobu malovčelaření, a to zřejmě jeden z důvodů, že je mezi malovčelaři tak málo rozšířen.
At se Vám daří.

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

V každém chovu matek jde vždy je o vyvolání nouzouvých matečníků Pokud se na to tak díváš, tak ideálně živené jsou jen matečníky rojové a při tiché výměně, ale ve skutečnosti to tak nen.í PRÁVĚ POUŽÍVÁNÍM TOHOTO UMĚLÉHO ZPŮSOBU MŮŽEŠ GENETICKY OVLIVŇOVAT SVOJE VČELSTVA.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mate?níky
> Datum: 24.2.2007 18:59:45
> ----------------------------------------
> Pokud-li dobře rozumím, včely Vám stavějí na dělničím plodu v medníku
> nouzové matečníky?
> Jak kvalitní matky asi vznikají touto metodou?
> Nejsou náhodou podvyživené?
>
> Přidávám vlastní zkušenost s nouzovými matečníky v medníku:
> Ve mích včelstev se nemohou objevit,nebot nepoužívám mateří mřížku k
> oddělení plodiště od medníku ( 3 plásty plné medu uprostřed prvního
> medníkového nástavku mi plní funkci blokády plodového tělesa, které se mě
> zatím do medníku nepřemístilo, pokud nebyly plásty vyprázdněny...mimo jiné
> mám v prvním nástavku plodiště ( celkem
> 3 nízké nástavky ) trubčinu jako lákadlo pro matku a udržuji v něm po celé
> produkční období místo pro kladení...matka mi většinou klade jen dole ). V
> medníku udržuji jen panenské dílo ( jeví se mi podstatně chutnější med z
> panenského díla než-li z tmavého díla ).
> Chodil jsem ale k jednomu včelařovi, jehož si velice vážím, nebot mi
> umožnil poznat včelařství také po praktické stránce.
> Pán včelařil ( vloni měl také mor ) v tenkostěnných nástavkových úlech na
> rámkovou míru 39x24 cm...10 rámků v nástavku.
> Včelařil víkendově, snažil se co nejméně lézt do včel, matky
> nechoval...rojařil.
> Zimoval ve 1-2 nástavků. Rozšiřoval vždy spodem ( pod plodiště ).Horní
> nástavek odděloval mřížkou ( medník ). Koncem května u něj vrcholila síla
> včelstev ( 3 - 4 nástavky ). Ročně se mu asi cca 30% včelstev vyrojila.
> ( zkrmoval 12 kg cukru a míval průměrný výnos cca 40 kg ( řepka,lípa,les
> )...některá včelstva dosahovala výnosu i 60 kg medu, některá však ani ne 20
> kg medu).
> Když jsem mu pomáhal na jaře s prvním rozšiřováním, zaráželo mě, že si
> vůbec nedělal starosti s mladým plodem v medníku ( všude se psalo a
> doporučovalo prohlédnout za týden medníkové plásty, jest-li nejsou na nich
> nouzové matečníky ). On to nedělal a ani se mu nedivím, prostě tam nikdy
> nebyly.
> Pravděpodobně je to způsobeno dobou, kdy dělal první rozšíření ( začátek
> květu řepky )... včelstva nebyla ještě v chovné náladě.
>
> zdravím....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>

Mám jiný postřeh právě jen svislé dráty se mě lépe osvětčíly, Přestal jsem u nástavkového úlu používat spodní mezerníky a právě ty horní při vytáčení dobře zapadnou a plást ze při vytáčení opře celou plochou a je jich méně poškozených

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: recenze testy srovnání
> Datum: 25.2.2007 10:15:51
> ----------------------------------------
> dobrej postřeh ,u nás se nerezí na koše šetří....
>
>
>

Já narážím jen na prostorové hledisko. Včely musí bunku rozšířit a vytvořit prostor pro matečník a s tím jsou spojeny komplikace co se týče vývoje plodu matky. Nouzové matečníky nemusejí být založeny jen nad nejmladším plodem.
Pokud-li jsou nouzové matečníky staveny na panenském díle a je vybrán plást s vajíčky, tak by to nemusel být problém.

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

POKUD SE BUDETE DOBŘE DÍVAT. VČELY NEMUSÍ MÍT VODU TAK JAK JI VNÍMÁME MY, jezero, JIM STAČÍ VODA KTERÁ JE VE VLHKÉ TRÁVĚ KOLEM ÚLŮ A TU NOSÍ DOMŮ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: albinf <frankosof/=/orava.sk>
> Předmět: voda v úli.
> Datum: 25.2.2007 12:09:04
> ----------------------------------------
> Potreba vody na jar v úli je hadam jasná každému.
> Vie niekto vysvetliť, aký je rozdiel medzi vodou z prirody
> a vodou vyzražanou na povalovej fólii? Myslim že to bude asi v
> mineralizacii. Nie je vyzražaná voda len destilovana?
> A ktorú viac preferujú včely.
> Ďakujem chemikom za bližšie objasnenie.
>
>
>

Dobrý den,

daroval by někdo šikovným rukoum uly se včelami?

včelařil jsem s tatínkem a sám bych rád na novém místě začal tuto krásnou práci. Děkuji za všechny nabídky i dotazy.

brtník Pavel Muk

Já mám v medometu pletivo 1,5x1,5 cm a kolikrát do toho pletiva zapadnou
mezerníky a je problém je odtamtuď vytáhnout. Pokud budu moct možnost si
vybrat, taky beru koš se svislými drátky. Co jsem měl zase zkušenosti s
jiným košem, tenké drátky nevadí. Naopak by vadily silné, přitlačí se na
buňku a med nemá kde vystříknout. Průměr drátů by neměl být větší než
třetina, polovina průměru buňky a menší než asi 1 mm, ty se už zařezávají
moc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 12:43 PM
Subject: Re: recenze testy srovnání


Mám jiný postřeh právě jen svislé dráty se mě lépe osvětčíly, Přestal jsem u
nástavkového úlu používat spodní mezerníky a právě ty horní při vytáčení
dobře zapadnou a plást ze při vytáčení opře celou plochou a je jich méně
poškozených

Pepan

Já si myslím, že nouzové matečníky nevadí, pokud nejsou postaveny nad starou
larvičkou. Já takhle matky chovám, ale za týden ( optimálně tuším za 10 dnů)
včely rozeberu a zlikviduji matečníky nad těmi příliš starými larvičkami,
ostatní nechám. Pokud to z nějakých důvodů neudělám, je matka znatelně
menší, prostě nouzová. Přirozeně nejlepší jsou matečníky vychované jako
rojové. Když najdu ve včelstvu zavíčkované rojové matečníky a je předpoklad,
že rojová nálada byla způsobena spíše nedostatkem prostoru než náchylností k
rojení, což beru v zadovácích automaticky, v nastavcích už ne, a potřebuji
zvýšit počet včelstev, dělám s těmito zavíčkovanými matečníky oddělky.
Uvažuji o myšlence rozmnožovat včelstva z nastavků tím, že vytypované
kvalitní chovné včelstvo omezím na jaře v prostoru a následně rozdělím podle
rojových matečníků na oddělky.

R. Polášek

Já myslím, že krátkodobě to je úplně jedno, jestli včely sbírají tu vodu na
jaře uvnitř úlu a proto v ní nejsou ty minerály. Dlouhodobě myslím ještě
žádný badatel neuvedl, že včely ještě z donesené vody využívají něco
dalšího. Teoreticky to je destilovaná voda, prakticky se ta voda sráží na
propolisu, vosku, dřevě úlu a rámků, včelích mrtvolkách, plísni, zásobách,
prázdných buňkách atd a to všechno do té vody něco uvolňuje. V průměru bude
v té vodě docela dost organických a zřejmě i minerálních příměsí. Kromě
nějaké vyšší koncentrace plísňových toxinů tam nebude nic, co by včelám mělo
nějak zvlášť vadit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "albinf" <frankosof/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 12:00 PM
Subject: Podavanie vody veelám


> Potreba vody na jar vo včelstve je hadam jasna každému.
> Vie niekto vysvetliť, aky je rozdiel medzi vodou z
> prirody a vyzražanou vodou na povalovej fólii. Že tam bude rozdiel v
> mineralizacii, je nad slnko jasne. Ale aká voda
> s hľadiska chemického je ta vyzražana. Nie je to len destilovana voda?
> Ktorú včely preferuju?
> Ďakujem chemikom za objasnenie.

Vážený příteli,
tato včelařská konference slouží opravdu jen pro ty mladé,začínající včelaře.Tito chtějí se na toto řemeslo dát,mají doma počítač a když mají dlouhou chvíli a když je přestanou bavit počítačové hry,možná budou věnovat svůj čas i včelaření.Bohužel včelaři,kteří mají dlouholeté zkušenosti v chovu včel se této konference nezúčastňují
protože jsou staří,nemají počítač ,a i kdyby ho měli, tak této době nestačí.Také ti,co dříve se snažili,usnadnit
cestu nastávajícím včelařům,od toho ustoupili a dnes se neozývají.Mohl bych jich mnoho vyjmenovat,ale neučiním tak.

Včely potřebují vodu s minerály, proto raději než destilku si naberou vodu z
hnojníku.
Já navíc dávam na 3l vody lžičku soli.
Pavel

----- Original Message -----
From: "albinf" <frankosof/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 12:00 PM
Subject: Podavanie vody veelám


> Potreba vody na jar vo včelstve je hadam jasna každému.
> Vie niekto vysvetliť, aky je rozdiel medzi vodou z
> prirody a vyzražanou vodou na povalovej fólii. Že tam bude rozdiel v
> mineralizacii, je nad slnko jasne. Ale aká voda
> s hľadiska chemického je ta vyzražana. Nie je to len destilovana voda?
> Ktorú včely preferuju?
> Ďakujem chemikom za objasnenie.

Milá Emilko Milko,
asi se to nedá takhle paušalizovat. Při svých 65.ti létech se již nepovažuji
zrovna za začínajícího včelaře a přesto je mi počítač vítaným pomocníkem
:-).
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "emilka milka" <pprisba/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 6:18 PM
Subject: Racionalizaci zdar


> Vážený příteli,
> tato včelařská konference slouží opravdu jen pro ty mladé,začínající
> včelaře.Tito chtějí se na toto řemeslo dát,mají doma počítač a když mají
> dlouhou chvíli a když je přestanou bavit počítačové hry,možná budou
> věnovat
> svůj čas i včelaření.Bohužel včelaři,kteří mají dlouholeté zkušenosti v
> chovu včel se této konference nezúčastňují
> protože jsou staří,nemají počítač ,a i kdyby ho měli, tak této době
> nestačí.Také ti,co dříve se snažili,usnadnit
> cestu nastávajícím včelařům,od toho ustoupili a dnes se neozývají.Mohl
> bych
> jich mnoho vyjmenovat,ale neučiním tak.
>
>

Pevel, to všetku sú len "povídky", skutočnosť je iná. Ja mám svojich 70 včelstiev (včelárim 50 rokov) už 25 rokov pri "JZD", hnojovkovej vody je všade po mlákach. Stanovište mám len 150-200m od hospodárstva, na ktorom , chovajú len hovädzí dobytok!
A soľ? Predsa je to minerál, ktorý sa voľne nevyskytuje tak často, aby ho včela za svoj život našla. Robil som pokusy podľa "100%" návodu. Na miesto so umiestnil dve nádoby na presakovací spôsob (cukor + voda). Včely sa rýchle učia a kým tam bol cukor, včely roztok odoberali, keď sa cukor minul a ostala tam nejaká voda a cukor pod 8%/liter už vodu neodoberali. Vtedy som dal čistú vodu a na 10 litrov vody 1 poliev.lyžicu soli, na jednu nádobu včely prileteli a keď zbadali, že je to nie sladké (neviem či vnímajú svojimi receptormi slanosťˇ)odlietali, aby vodu odoberali. Na druhej nádobe včely predsa slanú vodu odoberali, ale len sporadicky a po 4 dňoch som na slanej vode už včelu nezaznamenal. Tak vidíte ako je to s osvedčenou pravdou. Odvtedy sa tým už nezaoberám, ani vodu včelám nepodávam, pretože na napájadlá chodili len vtedy keď tam bol cukor s vodou. V mojom okolí, pretože nežijem v púšti,je dostatok vody, tečie aj potok, do 1km je priehrada s čistou vodou, sa o napájadlá nestarám. Anton

Rozumím,
sladká voda je lákadlo, kterému nemůžou odolat.

Já dávám vodu přes krmítko přímo do včelstev a vždy odeberou všechno.
Exaktně jsem pokusy nedělal typu "myšička vařila kašičku", ale s postupem
času se mně osvědčilo dávat vodu s trochou soli na desinfekci přímo do
včelstev na jaře po prvních proletech. Dávam jen jednu lahev na rychlejší
rozvoj, aby se nemuseli tolik zatežovat létat pro vodu. Pak jsou už dost
silný a navíc později spíš vodu z úlu "větraj". Co potřebují si donesou.
Je to jen zkušenost, ne dogma.
Pavel

PS: to vodu z močůvky mám od jednoho přítele, který vodu v napajedle
nesladil a včely si prý raději létali pro tu vodu z močůvky... :-))

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 7:39 PM
Subject: Re: Podavanie vody veelám


> Pevel, to všetku sú len "povídky", skutočnosť je iná. Ja mám svojich 70
> včelstiev (včelárim 50 rokov) už 25 rokov pri "JZD", hnojovkovej vody je
> všade po mlákach. Stanovište mám len 150-200m od hospodárstva, na ktorom ,
> chovajú len hovädzí dobytok!
> A soľ? Predsa je to minerál, ktorý sa voľne nevyskytuje tak často, aby ho
> včela za svoj život našla. Robil som pokusy podľa "100%" návodu. Na miesto
> so umiestnil dve nádoby na presakovací spôsob (cukor + voda). Včely sa
> rýchle učia a kým tam bol cukor, včely roztok odoberali, keď sa cukor
> minul
> a ostala tam nejaká voda a cukor pod 8%/liter už vodu neodoberali. Vtedy
> som dal čistú vodu a na 10 litrov vody 1 poliev.lyžicu soli, na jednu
> nádobu včely prileteli a keď zbadali, že je to nie sladké (neviem či
> vnímajú svojimi receptormi slanosťˇ)odlietali, aby vodu odoberali. Na
> druhej nádobe včely predsa slanú vodu odoberali, ale len sporadicky a po 4
> dňoch som na slanej vode už včelu nezaznamenal. Tak vidíte ako je to s
> osvedčenou pravdou. Odvtedy sa tým už nezaoberám, ani vodu včelám
> nepodávam, pretože na napájadlá chodili len vtedy keď tam bol cukor s
> vodou. V mojom okolí, pretože nežijem v púšti,je dostatok vody, tečie aj
> potok, do 1km je priehrada s čistou vodou, sa o napájadlá nestarám. Anton

Zdravím včelaře,

o víkendu jsem vyvářel vosk ve vařáku. Při lisování rozvařeného voští mi ve
vařáku vypadlo vnitřní dno oddělující prostor pro vodu a prostor pro voští.

Dle mého názoru je to dost obtížně opravitelné. Pokud by jste ale někdo měl
o takto poškozený vařák zájem, rád ho daruji. V opačném případě ho odvezu do
šrotu.

František Škrob
Praha 4

Vážená!Nevím kolik Vám je let,ale podle Vašich zaručených názorů asi né valně.Nebo snad máte tak špatné zkušenosti se staršími včelaři.Kdyby jste si našla na www.vcely.or atd.vebové stránky tam uvedených renomovaných včelařů, nemohla by jste tak pohrdlivě mluvit o starších včelařich.Nezaponínejte na jednu věc,jestli ještě nejste stará,tak jednou také Budete.Jinak jste se svými názory mimo mísu,jak se říká a mimo realitu jako někteří poslanci.Ti také nevědí kolik stojí rohlík a přitom mají rozhodovat.Jinak Vám přeji aby jste potkala dobrého staršího včelaře,který by se Vám věnoval.Věřte,že ti staří zato,že nemají PC a neznají práci na něm,za to většinou nemohou.Většinou je to mrzí ale bohužel takoví je už osud starší generace.Dodávám bohužel.

No kolem nějaké špinavé kaluže s jakousi močůvkou je obvykle větší plocha
mokrého tmavého bláta. Stačí nějaká hodina slunečního svitu kolem poledne a
to mokré bláto se docela ohřeje. Zatímco nějaké umělé napajedlo s čistou
vodou má málokdy takový sluncem ohřívaný prostor. Proč by teda včely létaly
na sice čistou vodu, ale studenou, přece i v květnu a červnu jsou kolikrát
noci studené 10 - 15 st C, nejenom časně na jaře, a taková voda prochladne,
když kolem té kaluže je to bláto přes poledne vyhřáté. A když slunce nes
vítí, tak stejně už jsou včely na tu kaluž zalétány.

R. Polášek

Vážený příteli,je vidět,že jste dlouholetý praktik a co se týče odebírání vody včelami,je to pro nás oba asi dávno vyřešená věc.Mne by však zajímalo,jestli u Vás na Slovensku je tak málo včelařů,kteří by mohli přispívat svými příspěvky do této naší české konference? Pokud u Vás na Slovensku na internetu také něco podobného existuje,sdělte nám www adresu a uveřejněte ji na těchto stránkách a myslím si,že by to bylo i pro naše mnohé včelaře zajímavé.Jinak Včelár ještě má co dohánět,připadá mi,že jednak obsahem,stránkami a barevnými obrázky Vašich představitelů,které se tam snad ani nevyskytují... Ať se Vám daří,jste o měsíc vpředu než my...
To my v Čechách zase s tím tak moc nešetříme.

Máte k přidávání soli (NaCl - chlorid sodný) do vody včelám nějaký jiný racionální důvod, než to, že to někdo jiný taky dělá a včely mu přežívají? Proč nepřidávat třeba lžičku medu a minerálku Poděbradku? Solící směs Mary s přídavkem KCL by byla možná ještě lepší.
-----------------------
>Já navíc dávam na 3l vody lžičku soli.

Stalo se mi něco podobného cca před 8 lety a podařilo se mo ho opravit. Už si ale nepamatuji na detaily. Používal jsem plynovou pájku na 2 kilovou láhev PB (MEVA Mělník) a pro opravu jsem odletoval horní výko. Pak jsem vyndal vnitřek. Problém trochu byl s odletováním trubičky na odvod vosku. Všechna pájená místka jsem očistil drátěným kartáčem ve vrtače a nešetřil při pájení kyselinou (kyselina solná převařená zinkem). Při zpětné montíáži byla opet největším problémem ta trubička. Ale nakonec jsem to zvádl a funguje.
Přeji hodně úspěchů při opravě.

Pán Karel-dávate otázku, ja odpovedám: máme svoju stránku http//www.vcely.sk a súdim, že je dobrá pre včelárom začínajúcich či starších, to čo je diskusné fórum Konference, je u nás Fórum. Konference je stále v "kole", naše Fórum trochu stagnuje npr. už 3 dni doňho nik neprispel (stránka má 1400 registrovaných návštevníkov a hodne ich je z Česka, Poľska aj z bývalej Juhoslávie). Asi 31 prispievateľov je na hlavnej stránke, z toho sú však len traja aktívni (správca a majiteľ stránky L.Šebošík 68 článkov, Ja 48 a M.Bemcúr 10-11 článkov). Ojedinele niektorí slov. včelári sa prejavia i na Konferenci a českí na slovenskej. Konference je zmesou všetkého možného a nemožného, možno pre českého návštevníka zaujímavé, pre slovenského to vždy tak nemusí byť, tak to prejde mlčaním. A ak sa zapoja nesprávne a radia českým priateľom, čo vždy nie je v kontexte s témou zvyklosťami,tak padajú aj urážlivé slová. 3.11.2006 som bol pozvaný Alešom Příleským prednášať včelárom do Brna a patrí mu môj obdiv za jeho zanietenosť a prijatie a brnenskí včelári boli dobrý poslucháči a príjemní spoločníci. Dokonca sa prišiel podívať doc.Ptáček, s ktorým som si vymenil niekoľko poznatkov. Anton
Na stránke vcelarskenoviny.cz je v pravom stĺpci na displeji ikona www,vcely.sk, stačí na ňu kliknúť. Dopbrá je i stránka poľská www.pszczoly.pl.

Až někdo vyzkoušíte dohodnutí s fy. Mineli, tak tady dejte vědět! Na jejich stránkách se mi nezdařilo najít, kde je možné zboží odebrat, jak třeba někdo tvrdil, že v Berlíně, nevím jak k tomu došel.Takže odběr bude možný asi jen právě od toho DHL.Pak ale může být i problém s reklamací nějaké podstatné"prkotiny".

Pane Radime- musím sa ospravedlniť za moju nepozornosť pri písaní komentára o zdrojoch vody pre včely, hneď v úvode: popisujem, že v okolí včelnice je dosť takých miest, kde by včely mohli odoberať vodu znečistenou "hnojúvkou", ale tejto vete chýba záver, ktorý by mal vetu, ktorou som chcel vajadriť: ale aký je rok dlhý, tak som včelu na nej nevidel odoberať žiadnu včelu. Chodia na radšej na potok.
Pripojím jednu zaujímavosť: pri slnku ale teplote len okolo ýň7-8°C (už ošetrovali plod a vodu potrebovali) vyletovali a priamo leteli smerom k potoku. Identifikoval som miesto a našiel som ich na malej piesčitej melčine, kde v závetrí a dobre ožiarenom mieste odoberalo vodu 8-12 včiel, trvalo im to dlhšie ale vodu odnášali. Zaujalo ma to, lebo tá vonkajšia teplota bola nízka a ony dokázali predsa vodu doniesť.Vďaka slnku, tiché miesto a vyžarovaniu piesčitého podkladu bola teplota vzduchu v tomto mieste okolo 12-14°C. Ak je spolu viac včiel a to aj pri odbere studeného sladkého roztoku roztoku, zhluk včiel na jednom mieste ich bolo 20-30 som bez slnečného žiarenia nameral medzi touto skupinou včiel 16 až 20°C. Nie sú to vymyslené hausnumerá, ale dôkaz toho, ako si včely vedia poradiť pri pre ne nepríjemné situácie. Človek dobrodinca im potom niekedy aj nerozmyslene pomáha tam, kde to netreba. Anton

To nelze tak říci . Já zase znám sedmdesátníky vesele pracující s internetem azůčastnňujících se i této konference Jestli zkušenosti v mém případě již možná páté generace včelařů jsou málo nebo jsou dostatečné se také nedá tvrdit Také nelze tvrdit, že racionalizace chovu je právě prospěšná zdravotnímu stavu včelstev Nedávno jsem se totiž setkal s názorem, že za šíření moru mohou právě super silná včelstva a má to svoji logiku Tento názor sem dovezl jeden kolega ze Slovenska kde se to potvrdilo v několika případech Jsou mladíci které nepřesvědčíš o prospěšnosti léčení Jsou oportunististi kteří již ze zásady odmítnou jakékoliv nařízení a říkají tomu demokracie Jsou tady opravdu dědoušci kteří již této době nejsou schopni stačit a jsou tu i tací kteří by tě strčily do kapsy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: emilka milka <pprisba/=/seznam.cz>
> Předmět: Racionalizaci zdar
> Datum: 25.2.2007 18:19:06
> ----------------------------------------
> Vážený příteli,
> tato včelařská konference slouží opravdu jen pro ty mladé,začínající
> včelaře.Tito chtějí se na toto řemeslo dát,mají doma počítač a když mají
> dlouhou chvíli a když je přestanou bavit počítačové hry,možná budou věnovat
> svůj čas i včelaření.Bohužel včelaři,kteří mají dlouholeté zkušenosti v
> chovu včel se této konference nezúčastňují
> protože jsou staří,nemají počítač ,a i kdyby ho měli, tak této době
> nestačí.Také ti,co dříve se snažili,usnadnit
> cestu nastávajícím včelařům,od toho ustoupili a dnes se neozývají.Mohl bych
> jich mnoho vyjmenovat,ale neučiním tak.
>
>
>

Když už se vařák takhle rozsáhle opravuje, co takhle zvýšit prostor, kde je
voda a vložit tam topné těleso tak 2000 wattů. Třeba ze staré pračky. O moc
více práce a manuálně náročnější to už není. Když se nechá rovné dno a
instalace se provede dráty se silikonovou izolací, jaké jsou třeba v
elektrických sporácích, není důvod vařák používat i nadále na peci, ale
pomocné topení elektrikou výrazně urychlí ohřev a ušetří čas.

R. Polášek

Vtom máš také pravdu viděl jsem včelnici kde na jedné straně bylo polní hnojiště na druhé straně potůček a před úly napáječka a můžete hádat odkud včely nosily vodu a tehdy mne také napadlo jak se mohou do včelstva dostat antibiotika které se našly u některých vzorků v medu Velkochovy dobytka jich mají v krmivech >neurekom<

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Podavanie vody veelám
> Datum: 25.2.2007 18:24:50
> ----------------------------------------
> Včely potřebují vodu s minerály, proto raději než destilku si naberou vodu z
> hnojníku.
> Já navíc dávam na 3l vody lžičku soli.
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "albinf" <frankosof/=/orava.sk>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 25, 2007 12:00 PM
> Subject: Podavanie vody veelám
>
>
> > Potreba vody na jar vo včelstve je hadam jasna každému.
> > Vie niekto vysvetliť, aky je rozdiel medzi vodou z
> > prirody a vyzražanou vodou na povalovej fólii. Že tam bude rozdiel v
> > mineralizacii, je nad slnko jasne. Ale aká voda
> > s hľadiska chemického je ta vyzražana. Nie je to len destilovana voda?
> > Ktorú včely preferuju?
> > Ďakujem chemikom za objasnenie.
>
>
>
>

Lajdák včelař, který nechává dlouhodobě včelám a náhodě vychovávat a
vyměňovat matku rojením a tichou výměnou bude mít nakonec životaschopnější
včelstva než včelař, který pečlivě chová nové matky a vyměňuje je. Protože
ty včelstva toho lajdáka procházejí přirozeným výběrem, včelstva toho
druhého ne, nebo pokud ano, maximálně výběrem na produkci medu, ne na
přežití. A selekci na mírnost, což je spíše vlastnost jdoucí proti
životaschopnosti. Včelstva lajdáka se potom na stanovišti od sebe mnohem
více geneticky odlišují než včelstva toho druhého a v případě nějakého
problému jako moru je teoreticky větší pravděpodobnost, že se tam objeví
včelstvo, které má geneticky dané větší vlohy se s tím morem vypořádat.
Přirozeně jde to všechno proti produkci medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 26, 2007 8:46 AM
Subject: Re:Racionalizaci zdar


To nelze tak říci . Já zase znám sedmdesátníky vesele pracující s
internetem azůčastnňujících se i této konference Jestli zkušenosti v mém
případě již možná páté generace včelařů jsou málo nebo jsou dostatečné se
také nedá tvrdit Také nelze tvrdit, že racionalizace chovu je právě
prospěšná zdravotnímu stavu včelstev Nedávno jsem se totiž setkal s
názorem, že za šíření moru mohou právě super silná včelstva a má to svoji
logiku Tento názor sem dovezl jeden kolega ze Slovenska kde se to potvrdilo
v několika případech Jsou mladíci které nepřesvědčíš o prospěšnosti léčení
Jsou oportunististi kteří již ze zásady odmítnou jakékoliv nařízení a říkají
tomu demokracie Jsou tady opravdu dědoušci kteří již této době nejsou
schopni stačit a jsou tu i tací kteří by tě strčily do kapsy.

Pepan

dostaneš koupit nový koš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Škrob <skrobf/=/seznam.cz>
> Předmět: poškozený vařák na vosk - daruji
> Datum: 25.2.2007 20:51:14
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře,
>
> o víkendu jsem vyvářel vosk ve vařáku. Při lisování rozvařeného voští mi ve
> vařáku vypadlo vnitřní dno oddělující prostor pro vodu a prostor pro voští.
>
> Dle mého názoru je to dost obtížně opravitelné. Pokud by jste ale někdo měl
> o takto poškozený vařák zájem, rád ho daruji. V opačném případě ho odvezu do
> šrotu.
>
> František Škrob
> Praha 4
>
>
>
>
>
>
>

Oni to vysvětlovali jinak Super sylná včelstva mají tolik dělnic že i když jsou napadena sylně morem stačí všechno vyčistit takže se klinicky neprojeví ale tím se zase stávají bacilonosičem A pak právě jejich likvidací zmizel mor v celé oblasti Stihly totiž nakazit okolní menší včelstva a jejich likvidace stále nepomáhala Zřejmě se právě antibiotika ve světě proto dávají sylným včestvům preventivně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: odolnost v?elstev Re: Re:Racionalizaci zdar
> Datum: 26.2.2007 09:11:31
> ----------------------------------------
> Lajdák včelař, který nechává dlouhodobě včelám a náhodě vychovávat a
> vyměňovat matku rojením a tichou výměnou bude mít nakonec životaschopnější
> včelstva než včelař, který pečlivě chová nové matky a vyměňuje je. Protože
> ty včelstva toho lajdáka procházejí přirozeným výběrem, včelstva toho
> druhého ne, nebo pokud ano, maximálně výběrem na produkci medu, ne na
> přežití. A selekci na mírnost, což je spíše vlastnost jdoucí proti
> životaschopnosti. Včelstva lajdáka se potom na stanovišti od sebe mnohem
> více geneticky odlišují než včelstva toho druhého a v případě nějakého
> problému jako moru je teoreticky větší pravděpodobnost, že se tam objeví
> včelstvo, které má geneticky dané větší vlohy se s tím morem vypořádat.
> Přirozeně jde to všechno proti produkci medu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, February 26, 2007 8:46 AM
> Subject: Re:Racionalizaci zdar
>
>
> To nelze tak říci . Já zase znám sedmdesátníky vesele pracující s
> internetem azůčastnňujících se i této konference Jestli zkušenosti v mém
> případě již možná páté generace včelařů jsou málo nebo jsou dostatečné se
> také nedá tvrdit Také nelze tvrdit, že racionalizace chovu je právě
> prospěšná zdravotnímu stavu včelstev Nedávno jsem se totiž setkal s
> názorem, že za šíření moru mohou právě super silná včelstva a má to svoji
> logiku Tento názor sem dovezl jeden kolega ze Slovenska kde se to potvrdilo
> v několika případech Jsou mladíci které nepřesvědčíš o prospěšnosti léčení
> Jsou oportunististi kteří již ze zásady odmítnou jakékoliv nařízení a říkají
> tomu demokracie Jsou tady opravdu dědoušci kteří již této době nejsou
> schopni stačit a jsou tu i tací kteří by tě strčily do kapsy.
>
> Pepan
>
>
>
>
>
>

6.2.07 Pepík
Kdo byl na sjezdu videl jak to tam probihalo.Sjezd byl vzorovy,vsichni vsechno odsouhlasili.Moje zdeseni z prubehu jednani a ruznych hlasovani bylo tak silne,ze jsem chtel opustit sal a ne jen to,ale i CSV
10.2.07 Dukat
Obroda Esv v nedohlednu-socialismus se nekde jen zakuklil...podobna situace je i v CSV.Dulezite je,se na zmeny pripravit.Tvrzeni Protivinskeho je gool do vlastni branky-popira inciativu vcelaru.
15.2.07 Pepik
Vracim se znova k myslence klubu aktivnich vcelaru.
16.2.07 Eman
Dobry napad,budeme tomu rikat KAV (231)
V dobach zakladani spolku meli vsichni idealy a nadseni.postupne se to nejak pokazilo,degeneruji vcelari i jejich organisace.
17.2.07 Kozlik
Udelejte revoluci,zborte stare a zalozte nove-za rok za dva se podivam,kdo a proc to zalozil a kdo to vede-za kolik a kam.
Pepík: Jsem rad ze je diskuze na toto tema,kdo chce muze se predbezne prihlasit.
Mensik :
Jakmile se to zacne zvetsovat stane se z toho neco stejne tezkeho jako CSV.Kazda jednotka organisace by mela byt samostatna
18.2.07 Petr
Co znovu otevrit-Vyzvu ZO Trest-pridani pravomoci a moznosti ZO.
19.2.07 Karel KAV
Pridani pravomoci a moznosti aktivit by celkovou situaci zlepsilo.Je to zalezitost vnitrnich veci.Sjezd zvolil lidi a ti prevzali odpovednost,mela by byt od nich pozadovana.Neslysel jsem o zadnem funkcionari z predsednictva-PUV-UV-,ktereho by museli ostatni presvedcovat a prosit aby to vzal.Vzali funkci-vzali ospovednost.KAN je zajimavy v tom,ze to bude komunikacni rovina vcelaru na stejne vlne,podeli se o informace i je prejimat z okoli.

Vcela Josef Obroda Esv v nedohlednu Pratele, chlapi.

...aby kazdy volil takove tema,se k nemu vyjadroval,ktere svym intelektem zvlada.
Ruku na srdce-kolik z nas je schopno smysluplne a zodpovedne se zabyvat problemem jak v CSV ??
Myslim ze vaznost tohoto problemu si nezaslouzi prihlouplou infantilni diskusi.
Snazme se,pokud mozno i na nasi konferenci vystupovat jako dospeli lide.Hledejme takove kolegy,o nihz myslime,ze na zmineny problem obrody maji.Nedelejme ze sebe prihlouple stado-kteremu nema cenu,aby ti nejschopnejsi z nasich rad chteli venovat svoji energiii.


Diky Bohu za to ze nezvladam pravopis i nejsem obdaren takovym zivotnim DAREM diplomaticke disposice.

franta

Koš byl poškozený také, ale protože jsem měl náhradní tak jsem to neřešil. Dnes se dá sehnad koš i z AK, který nebude pájený ale svařovaný. Vlastní oprava vařáku
byla sice pracná, ale při průměrné zručnosti je realizovatelná. Profesně jsem takovýmto činnostem velmi vzdálen a zvládl jsem to.
S pozdravem

Ale chytly to od těch slabých, zdevastovaných. Jen se tomu dokázaly déle bránit.
Tonda

>Oni to vysvětlovali jinak Super sylná včelstva mají tolik dělnic že i když jsou napadena sylně morem stačí všechno vyčistit takže se klinicky neprojeví ale tím se zase stávají bacilonosičem A pak právě jejich likvidací zmizel mor v celé oblasti Stihly totiž nakazit okolní menší včelstva a jejich likvidace stále nepomáhala Zřejmě se právě antibiotika ve světě proto dávají sylným včestvům preventivně

Oni to vysvětlovali jinak Super sylná včelstva mají tolik dělnic že i když jsou napadena sylně morem stačí všechno vyčistit takže se klinicky neprojeví ale tím se zase stávají bacilonosičem A pak právě jejich likvidací zmizel mor v celé oblasti Stihly totiž nakazit okolní menší včelstva a jejich likvidace stále nepomáhala Pepan
.........
Tohle by mě zajímalo. Jestli byli bacilonosiči je možné. ALe jak proboha mohly nakazit nějaká slabá včelstva.
K infekci je třeba mnoha milionů spor, které se navíc musí dostat ve včelstvu ve vhodnou chvíli na vhodné místo.
Tedy, ne že někde potká včela včelu na květu a kejchnou n sebe.
Podle čísel se jedná asi o 2g medu, o něco více měli z podložek atd.
Podle mě, když nepočítám včelaře na včelnici, existuje jediná možnost jak se přenáší mor - loupeží, vybíráním uhynulých včelstev.
Takže jestli k tomu má někdo nějaké informace sem s nimi.

Silná včelstva představují skutečně riziko, ale pro sebe sama. Jako první na jaře najdou uhynulá, nebo slabá včelstva a vyloupí to, v podletí silná včelstva možná mohou loupit slabší. Ale to si spíš nemyslím. Tam je spíše důležité, aby byl slaboch, a pak aby to nějaká létavka našla a navedla ostatní.

Karel

>Udělejte revoluci,zborte stare a zalozte nove-za rok za dva se podivam,kdo
>a proc to zalozil a kdo to vede-za kolik a kam.
>Pepík: Jsem rad ze je diskuze na toto tema,kdo chce muze se predbezne
>prihlasit.
>Mensik :
J>akmile se to zacne zvetsovat stane se z toho neco stejne tezkeho jako
>CSV.Kazda jednotka organisace by mela byt samostatna
>
To jsi vytrhl z kontextu Já jen chtěl říct že každá jednotka ZO ČSV BY SE MĚLA CHOVAT SAMOSTATNĚ a takové myšlenky o celostátní aktivitě se stanou těškopádně Rozhodně jsem nebrojil proti svazu v zo mohou pracovat a vznikat různé kluby a bude to jen ku prospěch svazu

Menšík Pepan


------------ Původní zpráva ------------
> Od: fskalsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: rok s rokem KAN
> Datum: 26.2.2007 11:32:25
> ----------------------------------------
> 6.2.07 Pepík
> Kdo byl na sjezdu videl jak to tam probihalo.Sjezd byl vzorovy,vsichni
> vsechno odsouhlasili.Moje zdeseni z prubehu jednani a ruznych hlasovani
> bylo tak silne,ze jsem chtel opustit sal a ne jen to,ale i CSV
> 10.2.07 Dukat
> Obroda Esv v nedohlednu-socialismus se nekde jen zakuklil...podobna situace
> je i v CSV.Dulezite je,se na zmeny pripravit.Tvrzeni Protivinskeho je gool
> do vlastni branky-popira inciativu vcelaru.
> 15.2.07 Pepik
> Vracim se znova k myslence klubu aktivnich vcelaru.
> 16.2.07 Eman
> Dobry napad,budeme tomu rikat KAV (231)
> V dobach zakladani spolku meli vsichni idealy a nadseni.postupne se to
> nejak pokazilo,degeneruji vcelari i jejich organisace.
> 17.2.07 Kozlik
> Udelejte revoluci,zborte stare a zalozte nove-za rok za dva se podivam,kdo
> a proc to zalozil a kdo to vede-za kolik a kam.
> Pepík: Jsem rad ze je diskuze na toto tema,kdo chce muze se predbezne
> prihlasit.
> Mensik :
> Jakmile se to zacne zvetsovat stane se z toho neco stejne tezkeho jako
> CSV.Kazda jednotka organisace by mela byt samostatna
> 18.2.07 Petr
> Co znovu otevrit-Vyzvu ZO Trest-pridani pravomoci a moznosti ZO.
> 19.2.07 Karel       KAV
> Pridani pravomoci a moznosti aktivit by celkovou situaci zlepsilo.Je to
> zalezitost vnitrnich veci.Sjezd zvolil lidi a ti prevzali odpovednost,mela
> by byt od nich pozadovana.Neslysel jsem o zadnem funkcionari z
> predsednictva-PUV-UV-,ktereho by museli ostatni presvedcovat a prosit aby
> to vzal.Vzali funkci-vzali ospovednost.KAN je zajimavy v tom,ze to bude
> komunikacni rovina vcelaru na stejne vlne,podeli se o informace i je
> prejimat z okoli.
>
> Vcela Josef Obroda Esv v nedohlednu       Pratele, chlapi.
>
> ..aby kazdy volil takove tema,se k nemu vyjadroval,ktere svym intelektem
> zvlada.
> Ruku na srdce-kolik z nas je schopno smysluplne a zodpovedne se zabyvat
> problemem jak v CSV ??
> Myslim ze vaznost tohoto problemu si nezaslouzi prihlouplou infantilni
> diskusi.
> Snazme se,pokud mozno i na nasi konferenci vystupovat jako dospeli
> lide.Hledejme takove kolegy,o nihz myslime,ze na zmineny problem obrody
> maji.Nedelejme ze sebe prihlouple stado-kteremu nema cenu,aby ti
> nejschopnejsi z nasich rad chteli venovat svoji energiii.
>
>
> Diky Bohu za to ze nezvladam pravopis i nejsem obdaren takovym zivotnim
> DAREM diplomaticke disposice.
>
> franta
>
>
>

na jednom stanovišti sem stihl za slunečného dne prohlídku
všechny matky starší tří let odešli a s nimi i včelstva(většina byla přeložená do nástavků z mor.univ.,ostatní to měli dost kolem plodu vybraný-doplňoval sem zásobní rámky...

Nejde oto kde to chytly ale oto , že se nakonc staly zdrojem pro celou oblast a až s jejich uracením choroba z oblasti zmizela a byl to dříve letitý problém. Ono totiž každé přetváření přírodních dějíů k obrazu našemu nakonec vede k dalším a větším problémům . Je třeba přírodní zákonitosti ctít a přiměřeně z nich těžit ko prospěchu jak našeho tak i v našem případě včel,

Už jen to slovo racionaklizace nás zavádí pryč od přírody. Příkladně ten tak zatracovaný dědula vybere jeden medník jde ho vytočit a prázné rámky vrátí zpět do ůlu, pak si dá šlofíka . Velky se uklidní žádné rabování a pak jde do druhých Chová se velmi iracionálně protože spotřeboval moc času. Ty při své racionalitě vyženeš vyfukovačem včely z medníků naložíš jimi nákladák a jedeš do medárny kde to vytočíš naložíš zpět na nákldák je deš vrátit zpět na úly bez rozdílu z kterého úlu co pochází ten cirkus kolem tě nezajímá a přenos nákaz z úlu do úlu zrovna tak A právě ten dědula který má úly typu každý pes jiná ves je na tom lépe protože mu různé rámkové mýry nedovolují choroby přenášet z úlu do úlu A z jeho pohledu on se chvá zodpovědně ale iracionálně ale ty zase racionálně ale vysoce nezodpovědně A TEŤ MĚ VYSVĚTLI CO JE LEPŠÍ A SPRÁVNÉ.


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odolnost v?¨elstev Re: Re:Racionalizaci zdar
> Datum: 26.2.2007 12:16:56
> ----------------------------------------
> Ale chytly to od těch slabých, zdevastovaných. Jen se tomu dokázaly déle
> bránit.
> Tonda
>
> >Oni to vysvětlovali jinak Super sylná včelstva mají tolik dělnic že i když
> jsou napadena sylně morem stačí všechno vyčistit takže se klinicky
> neprojeví ale tím se zase stávají bacilonosičem A pak právě jejich
> likvidací zmizel mor v celé oblasti Stihly totiž nakazit okolní menší
> včelstva a jejich likvidace stále nepomáhala Zřejmě se právě antibiotika ve
> světě proto dávají sylným včestvům preventivně
>
>
>

ona ta nákaz slabších včelstej e jednoduchá sylná včelstva snadno v podletí slabší vyloupí a tak nákazu zavlečou na podzim do nich tam se díky menším zásobám snadněji rozvynou do klinické podoby a pak to vypadá že nositely jsou ony
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odolnost v?¨elstev Re: Re:Racionalizaci zdar
> Datum: 26.2.2007 12:19:26
> ----------------------------------------
> Oni to vysvětlovali jinak Super sylná včelstva mají tolik dělnic že i když
> jsou napadena sylně morem stačí všechno vyčistit takže se klinicky
> neprojeví ale tím se zase stávají bacilonosičem A pak právě jejich
> likvidací zmizel mor v celé oblasti Stihly totiž nakazit okolní menší
> včelstva a jejich likvidace stále nepomáhala Pepan
> ........
> Tohle by mě zajímalo. Jestli byli bacilonosiči je možné. ALe jak proboha
> mohly nakazit nějaká slabá včelstva.
> K infekci je třeba mnoha milionů spor, které se navíc musí dostat ve
> včelstvu ve vhodnou chvíli na vhodné místo.
> Tedy, ne že někde potká včela včelu na květu a kejchnou n sebe.
> Podle čísel se jedná asi o 2g medu, o něco více měli z podložek atd.
> Podle mě, když nepočítám včelaře na včelnici, existuje jediná možnost jak
> se přenáší mor - loupeží, vybíráním uhynulých včelstev.
> Takže jestli k tomu má někdo nějaké informace sem s nimi.
>
> Silná včelstva představují skutečně riziko, ale pro sebe sama. Jako první
> na jaře najdou uhynulá, nebo slabá včelstva a vyloupí to, v podletí silná
> včelstva možná mohou loupit slabší. Ale to si spíš nemyslím. Tam je spíše
> důležité, aby byl slaboch, a pak aby to nějaká létavka našla a navedla
> ostatní.
>
> Karel
>
>
>

ona ta nákaz slabších včelstej e jednoduchá sylná včelstva snadno v podletí slabší vyloupí a tak nákazu zavlečou na podzim do nich tam se díky menším zásobám snadněji rozvynou do klinické podoby a pak to vypadá že nositely jsou ony
Pepan
......
Já to nechápu. Silné včelstvo když loupí, tak to tam nemůže snad zanést. Nemluvě o tom, že většinou, pokud včelař nezasáhne, tak uhynou hlady.
Takže jak s to tam dostane ze silných do slabých?
Karel

zpracováním přátelé ne Spracováním

bacil moru včely přenášejí na svých tělech a i ta vyloupená včelstva si ještě dokážou sehnat dost potravy na přežití a pokud ne tak tam včelař usadí na jaře jiná a s plástů se to šíří dál protože včelař si myslí že umřely hladem Během roku se snich stano sylná ale již ponesou zase zárodky moru dál A MÁŠ KOLOTOČ

pEPAN


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odolnost v??¨elstev Re: Re:Racionalizaci zdar
> Datum: 26.2.2007 13:15:44
> ----------------------------------------
> ona ta nákaz slabších včelstej e jednoduchá sylná včelstva snadno v podletí
> slabší vyloupí a tak nákazu zavlečou na podzim do nich tam se díky menším
> zásobám snadněji rozvynou do klinické podoby a pak to vypadá že nositely
> jsou ony
> Pepan
> .....
> Já to nechápu. Silné včelstvo když loupí, tak to tam nemůže snad zanést.
> Nemluvě o tom, že většinou, pokud včelař nezasáhne, tak uhynou hlady.
> Takže jak s to tam dostane ze silných do slabých?
> Karel
>
>
>

Co bylo dřív, slepice nebo vejce?

bacil moru včely přenášejí na svých tělech ...

.......
To je pravděpodobně možné. Ale určitě ne miliony, aby jejich návštěva způsobila nakažení "navštíveného" včelstva.
Osobně to řadím k pověrám, že by včely mor někam zanášely.
Oni ho bohužel asi jen přinášejí do svého úlu.
Buď od včel, která vyloupí, nebo z uhynulých včelstev.
Těžko se to asi dokazuje, když vypuknutí příznaků trvá několik let, a ty většinou včelař ani nepozná a vesele si to mastí dál. Další asi častou možností je vystavování voští k dobrání včelám, medobraní atd. Přehazování rámků na včelnici, posilování, nebo pořízení "zánovních" úlů atd.

Ví někdo o nějakém prokázaném přenesení moru včelama do cizího úlu?
Karel

Dovoluji si sdělit Vám pár zkušeností s morem.V devadesátých letech jsem se podílel na prohlídkách v ochranném pásmu a likvidaci ohnisek jak ve Šternberku,tak i na Pekařově.Jestli dovolíte,musím Vás upozornit,že se jedná o velmi nebezpečnou nákazu jak pro včelstva,tak i pro odbyt medu.Sám pro sebe jsem si vypracoval systém ošetřování včelstev a zařízení,abych,pokud možno,snížil nebezpečí pro má včelstva.Poslední 2 léta,na základě vyšetření měli,mám vzorky bez výskytu spor.Alfou a omegou je vycházet z poznatku,že k nákaze může dojít pouze při určitém množství původců,při nízkém čistícím pudu včelstev a při špatné hygiené chovu/malá výměna díla,nedostatek desinfekce a pod/.Vycházím z toho,že je nutný řemeslný způsob přístupu namísto planého filosofování,protože včelařina je řemeslo.Živil jsem se jí celý život a i nyní ve stáří-71 let-je pro mne nejen zábavou,ale i přilepšením k důchodu.Věřím,že pochpíte má upřímně myšlená slova