Archiv Včelařské konference

Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře, doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.

Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí? Nemá!
Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně před snůškou nebo během ní.
Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to ztráta času a mé energie.

Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď? Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce - včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.

Ať se daří


_gp_
http://vindex.ic.cz

................................
Od: <Josef.Mensik:
> >naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. <
> >je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.<
>
> Vůbec s tebou nesouhlasím
> Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je
> to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když
> svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale
> bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > ----------------------------------------
> > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.
> >                              Zdraví R. Stonjek

Musím k tomu ještě dodat, že i plod ( to i zavíčkovaný ) brání přetvoření anatomických trubčic na fyziologické.Fyziologické trubčice se objevují po vylíhnutí veškerého plodu .

Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
uhyne, protože se mu to nepovede?

R. Polášek

Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pochop ,že přístup velkého včelaře a malého bude vždy rozdílný U nás dělíme včelaře na malé a velkovčelaře Podle mne je malý včelař do 6 včelstev Od 6 do 40 i když malý včelař, To je již úplně jiná skupina a ta se již chová racionálně JAKO VELKOVČELAŘI Za velkovčelařem rád půjdu na radu a vážím si jich pro jejich odvahu se tím živit a ti se musejí zákonitě chovat úplně jinak a v žádném případě je nechci napadat. jen upozorňuji a rozdílné chování S tím ale nis nenaděláte , je to již vpovaze lidí. Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:záchrana včelstva
> Datum: 28.8.2006 11:26:17
> ----------------------------------------
> Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře,
> doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro
> peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na
> živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva
> včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u
> včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.
>
> Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí?
> Nemá!
> Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
> Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření
> česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně
> před snůškou nebo během ní.
> Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to
> ztráta času a mé energie.
>
> Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky
> měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím
> med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o
> včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď?
> Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce -
> včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u
> nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.
>
> Ať se daří
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
> ................................
> Od: <Josef.Mensik:
> > >naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. <
> > >je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.<
> >
> > Vůbec s tebou nesouhlasím
> > Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct.
> Je
> > to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> > Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> > včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> > pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu,
> když
> > svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již
> ale
> > bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > > ----------------------------------------
> > > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.
> > >                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

normálně v snůškových obdobích se vžebrají téměř všechny,teď když úl chrání před zlodějnou tak to nevím .....to nemám vyzkoušené...

karel:
a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.

ano mřížka není nutná ani u 24 cm vys.r.,letos sem měl jedno stanoviště bez mřížky, při vytáčení sem našel v každém včelstvu cca jeden rámek s plodem a medem dohromady,s medem kterého by snad mohla být škoda ,ale můj pocit je ,že včelstvům bez mřížky zůstane právě to vhodné minimální množství zásob na rámcích s plodem do další snůšky nebo krmení...

mě se nevrací,nebo zatím nevrátila,možná protože si myslím že ty trubčice jsouv tom posledním chomáči včel ty zasmrtím(zašlápnu)..

která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do jedné buňky?

Pán P.K.-Čo je to falošná matka? Nevymýšľajme tu nové názvy. Trúdice sú tie, ktoré kladú aj viac vajíčok do buniek. Sú to vlastne včely, ktoré za dlhej neprítomnosti materskej látky v úli začali klásť vajíčka, jednoducho povedané. Trúdokladné matky kladú len jedno vajíčko do bunky, lebo to sú riadne včelie matky, ale sa neoplodnili resp sú to staré matky, ktoré už nemajú zásoby spermií, ktoré získali pri oplodňovacích letoch.
Ináč táto téma je zaujímavá len pre menších včelárov, lebo veľkí včelári sa s trúdicovými včelstvami nezdržujú a zlikvidujú ich vysypaním pred úle.

A.Turcani (213.81.173.67) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493)
Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

tu sem přišel na falešnou matku ... a snad jsme to oba mysleli dobře,ikdyž sem to domotal-víc vajíček kladou trubčice,trubcokladná(falešná...)....

ptám se tak blbě jen protože pokud si nalarvím mamuty larvičky tak mám snad trubcokladnou matku-předem neschopnou se oplodnit-teď už vím že sem si takovou ještě nenalarvil,ale spíš se mi nevrací matky

jinak se mi ani ty trubčice(trudice) nevracejí asi je fakt zašlápnu ,.....

Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
do úlů a posílí včelstva..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva


Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

neznáte více receptů na štěpařské vosky.
základní suroviny kalafuna a včelí vosk jsou jasné ... :-)

ale měkčidla : lůj, sádlo, lněný olej, černá smůla

a plniva : plavená křída, žitná mouka, dřevěný popel, okrová hlinka, jíl-kaolin, ...

mi zcela unikají.
Má to však zásadní vliv na pH a tím na to, jestli vosk některé dřeviny "pálí".

No a asi budeme mať ďalšiu rámikovú mieru. Koľkú? Asi dvadsiatu piatu? :--)
Neberte to v zlom...:-) bolo to len také malé zamyslenie.
Skúste navštíviť včelárov, ktorí včelária v Langstrotoch a majú toho viac (Nerad, Zelený, Přeslička - len čo mi zišli narýchlo na rozum) a majú nad 100-150 rodín a nech Vám povedia svoje skúsenosti s včelárením v Langstrotoch - niektorí s nimi dokonca koćujú na prepravných paletách.
A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
Všetko je vec názoru a pohľadu....

Máte někdo zkušenosti s repelenty na ochranu stromů?Nejedná se mi ani tolik o ochranu proti okusu, ale spíše proti zbytečnému prznění jehličnanů a případné krádeži.Je vhodnější MORSUVIN,CERVASOL,ne bo AVERSOL prípadně něco jiného?To víte vánoce se blíží.

Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete
..........
Kdo, kdy jak?
Mám dojem, že některá tvrzení žijí z toho, že se často opakují. Ale podložená nejsou. (Jako v politice:-)
Například tady zaznělo mnohdy tvrdé vyjádření proti lajdákům co se nevěnují včelstvům i když je chovají, nebo jim nějak na zahradě přežívají. Ale explicitně něco proti starým nebo malým jsem tady osobně moc nezaznamenal.
Karel

A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
....
Jak kdy.
Na stabilní včelnici je to bez problému ve srovnání s problémy při výrobě falců, tmelením, stabilitou rozměrů atd.
Při kočování uvnitř auta (pick up - odděleno od řidiče:-) to bylo taky celkem dobré, ale na přívěsu se to rozjíždělo. Bylo staženo kurtama co se prodávají u benzínky. Uvnitř stačily přinejhorším i gumicuky, ale nebylo to tak pohodlné.

Na přívěs by to asi chtělo kontejnery (ala Zelený, Kolomý) s rámem nahoře a stahováním, nebo něhjaké malé plechové úhelníčky na rozích co by přesahovaly o 1-2cm dolů. Ale to už je další nárok na přesnost a stabilitu rozměrů během životnosti úlů.

Karel

Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?

Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
.......

někde jsem četl, že prý až v zimě, či později, a že se předpokládá nějaké množství, už nevím jaké, ale přišlo mi dostatečně velké. Do té doby, co kdo prodá to má.
Jen by mě zajímalo, jaké s tím má kdo úspěchy a jakou marži se dohodl.
Karel

nepamatuji se, kde jsem to cetl, ale melo to byt 40 kg tydne v celorocnim prumeru

BEZ ZARUKY !!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: provadeci predpis
> Datum: 29.8.2006 12:29:30
> ----------------------------------------
> Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která
> nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před
> předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

> Jen by mě zajímalo, jaké s tím má kdo úspěchy a jakou marži se dohodl.

Já žádné, viděl jsem ale ve městě včelaře jak na malinkatém stolečku prodával sklenici s medem, uvnitř plást za 120 korun.
Mě osobně trhový prodej nevyhovuje, myslím si, že vzhledem k strávenému času je to neekonomické. Něco jiného je prodávat na tržišti třeba broskve, které teď každý kupuje.

Tzv. "prodej ze dvora" upravuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb., §20 odst. 5. Ale pozor: není tam napsáno , že chovatel může prodat malé množství, ale prodávat med v malých množstvích - to je obrovský rozdíl, tj. není stanoveno kolik medu je možno prodat celkem , ale v jakém množství může být med opakovaně prodáván např. při jedné obchodní transakci. Tj. např. po 0,5 kg, 1 kg, či 3,5 kg. To je podle mého názoru "v malých množstvích". Žádná prováděcí vyhláška k tomuto ustanovení zatím neexistuje.


-----Original Message-----
From: Jakub Dolínek [mailto:dolinek/=/email.cz]
Sent: Tuesday, August 29, 2006 1:24 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: provadeci predpis


nepamatuji se, kde jsem to cetl, ale melo to byt 40 kg tydne v celorocnim prumeru

BEZ ZARUKY !!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: provadeci predpis
> Datum: 29.8.2006 12:29:30
> ----------------------------------------
> Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona,
> která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo
> ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Já žádné, viděl jsem ale ve městě včelaře jak na malinkatém stolečku prodával sklenici s medem, uvnitř plást za 120 korun.
Mě osobně trhový prodej nevyhovuje, myslím si, že vzhledem k strávenému času je to neekonomické. Něco jiného je prodávat na tržišti třeba broskve, které teď každý kupuje.

....
To je celkem logické. Počítal jsem u německých hranic na trhu (a tam kšeft ve srovnání s vnitrozemím frčel) kolik toho jedna paní prodá a když jsem si spočítal určitou marži, myslím že -20%, tak mi vyšlo, že je lepší to nechat obchodníkům i na tržišti a s někým se domluvit. Stejně tak ve stabilním obchodě.

A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.
Karel

Prováděcí vyhláška opravdu ještě nebyla vydána. Předpokládá se, že bude vydána koncem tohoto roku. V pracovní verzi by jako definice malého množství mělo být skutečně zmiňovaných 40 kg, zda se to změní uvidíme. Protože malé množství definováno dosud není je definice malého množství prozatím na každém včelaři aniž by se dostal do rozporu se zákonem.

A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.

Nezabúdaj že včelár sa dočká medu až o rok. Včely v zime med nedonesú.
V zime aj v lete kupuje od obchodníka materiál pre včelárenie. Obchodník
môže predávať celý rok, ale včelár nevyberá med po cely rok.

Posledná tvoja veta mi pripomíná známe akože ospravedlnenie cigána,keď
išiel v noci kradnúť "Však gádžo špí a samo še mu rodzi"

V zime aj v lete kupuje od obchodníka materiál pre včelárenie. Obchodník
môže predávať celý rok, ale včelár nevyberá med po cely rok.
.....
A co mu brani v zime prodávat med?

Taky by se mě to líbilo. V dubnu prohlédnout včely, zatavit mezistěny, v květnu nasadit medníky,v červnu a červenci vytáčet a chovat matky, v srpnu nakrmit, prodat med obchodníkům za hotový (a dobrou cenu, ať se starají), září, říjen na Kanárech, listopad léčit, prosinec, leden, únor na lyže, březen Egypt (jaro je tam prý nejhezčí) a v dubnu zase do práce. :-)
Hned bych dal výpověď a šel včelařit.
Takhle musím celý měsíc pracovat a peníze dostávám jen jeden den:-)
Karel (autor příspěvku nikdy nevykupoval med)

Já mám v bočních dílech nahoře uprostřed vyvrtánu po jedné dírce (celkem dvě) do které je vsazen stolařský kolík na spoje přesahující asi jeden centimetr.Zespodu pak také vyvrtám o trochu větší díry do kterých nádstavek zapadne. Je to velice jednoduché, rychlé a téměř nic to nestojí (jenom ty dva kolíky). Při rozdělávání úlu nádstavek napáčím, kousek posunu na kolík a mám jej pootevřený na zakouření. Předtím mi při těžkém nádstavku chyběla ruka. Při nasazování si těžký nádstavek zase položím nahrubo na kolíky a pak jen lehce (pomocí páky - na jedné straně se opírá o spodní nádstavek ) s citem nasadím a téměř nemačkám včely.

Doplnění k příspěvku níže :
Ty stolařské kolíky jsou tam samozřejmě místo složitch falců sloužících k přepravě. Ostatní je vedlejší produkt.

TRUBČÍCE a bývají na stěně buňky jelikož nedosáhne zadečkem na dno .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 28.8.2006 17:48:22
> ----------------------------------------
> která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do
> jedné buňky?
>
>
>

Už jsem to skoušel oddělek u kterého se stratila matka jsem postavil před česno těch nejslabších a za chvíli byly uvnitř

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:z?chrana v?elstva
> Datum: 28.8.2006 18:42:35
> ----------------------------------------
> Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
> přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
> tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
> odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
> poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
> a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
> jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
> Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
> že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
> do úlů a posílí včelstva..
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
> Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva
>
>
> Od: Radim Polasek :_
> > Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> > tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
> procento
> > létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> > uhyne, protože se mu to nepovede?
> ......
>
> Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
> dělám běžně, ale u ostatních?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

> A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.<

To pi připomíná výrok v televizi na začátku devadesátých let "Proč ti včelaři prodávají med tak draze když jim ho včely nosí zadarmo"

Pepan

Nevymýšlejme si problémy, které nejsou. Kontroly na shodnost okresu, nebo daného množství zatím neexistují a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu byly aktuální, takže jediný problém vidím v dodržení kvality. /HMF obsah vody, nové sklenice, víčka, správné nálepky/. S prodejem v obchodě mám cca 4 leté zkušenosti, neboť jsem ho páchal načerno a nic se nedělo. Oslovení obchodníci s prodejem souhlasili, ani jeden neřekl ne, zvl. když počátkem spolupráce je každoročně igelitka s ochutnávacím vzorkem. Musí se trochu rozmazlovat. Zkrystalizovaný med pravidelně měnit, na Vánoce lahev medoviny. chovat se k nim slušně a hlavně na 100% spolehlivě. Jinak začátky jsou na mrtvici a chce to vydržet. Zkraje med prakticky vůbec nejde a tak to chce trpělivost a čekat až si to zákazníci řeknou mezi sebou. Další plus je nálepka se jménem a adresou takže to nažene hodně zákazníků přes plot. Prodávat přes plot je daleko náročnější, nejvíce zák. chodí, když se to nejméně hodí a někdy trochu prudí. Chce to zatnout zuby usmívat se, v duchu je poslat kamsi a neustále si opakovat náš zákazník náš pán. No a pro ty nejlepší nad 15 kg ročně opět prémie: medovina, propolis. tinktura atd. atd. Prostě celortočně v jednom kole. Ale díky tomu je chov včel zajímavě rentabilní a kdyby to vydrželo takhle navždy, tak bych se nezlobil. Zdraví R. Stonjek

A jakou vysi marze se ti dari bez problemu dohodnout?

Honza Cap

O tu já se prakticky nezajímám. Je mi jasné že tak sympatický nikomu nejsem, aby to dělal zadarmo. A vydělat musí každý. Myslím, že si přihodí tak 20 - 30 Kč což jim ze srdce přeju neboť jak se praví v Bibli: Přej a bude ti přáno. No a zatím to tak vychází. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den
Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.

> A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.<
.....
To mi připomíná výrok v televizi na začátku devadesátých let "Proč ti včelaři prodávají med tak draze když jim ho včely nosí zadarmo"
Pepan
......
Koukám, že to půjde těžko:-))

priatelia


mam problem a asi nie len ja.

v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.

nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.

cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?

ako na to?

Pista

priatelia
Janura napsal:

>mam problem a asi nie len ja.
v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.
nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.
cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?
ako na to?
>Pista

Já problém nemám.
Na jednom stanovišti už do včel nemusím.
Na druhém mi toto počasí (zima, pod mrakem, přeháňky) vyhovuje, protože tolik neslídí včely.
Asi se teď docela dobře pozná, které včely jsou mírné a které agresorky.

Radek Krušina

Opravdu to bylo ve Včelařské prodejně na letišti. A na výrobku ,obalu a ani na záručním listu není uveden výrobce což samo o sobě odporuje zákonu a jak jsem poznal je již varováním

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medomety
> Datum: 30.8.2006 23:22:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to
> v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli
> myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k
> zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás
> žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl
> a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.
>
>
>

aj ked prsi skoro non-stop?

JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Radek Kruina [mailto:radek.krusina/=/atlas.cz]
Sent: Thursday, August 31, 2006 10:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pocasie


priatelia
Janura napsal:

>mam problem a asi nie len ja.
v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.
nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.
cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?
ako na to?
>Pista

Já problém nemám.
Na jednom stanovišti už do včel nemusím.
Na druhém mi toto počasí (zima, pod mrakem, přeháňky) vyhovuje, protože
tolik neslídí včely.
Asi se teď docela dobře pozná, které včely jsou mírné a které agresorky.

Radek Krušina

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Mně se nejvíce osvědčilo ostříháni bočních větví. Terminál nesmíš poškodit. Toto opatření je trvalého charakteru a stromkům neuškodí. Ostříhání musí být provedeno s citem.

Nedovedu si představit v takovém počasí jít do včel. Aspoň ne při klasické
práci, kdy se otevře úl a čachruje se s rámky. Jedině v nastavkovém úlu,
rozebrat nastavky, přehodit nebo hodit další nastavek a hned do minuty, než
se stačí pořádně vzbouřit, tak zase zavřít. Snad jedině si dovedu představit
práci s oddělky a pod střechou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 31, 2006 12:19 PM
Subject: RE: pocasie


> aj ked prsi skoro non-stop?
>
> JANURA s.r.o.
> Konska 338
> 01313
>
> sk> mob.: 0903 528993

Ještě dodatek jediný údaj je na převodovce a to KOPP a SYN , ale ti budou asi jen výrobci převodu a jsou taky od Olomouce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medomety
> Datum: 31.8.2006 11:37:59
> ----------------------------------------
> Opravdu to bylo ve Včelařské prodejně na letišti. A na výrobku ,obalu a ani na
> záručním listu není uveden výrobce což samo o sobě odporuje zákonu a jak jsem
> poznal je již varováním
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: medomety
> > Datum: 30.8.2006 23:22:01
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den
> > Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to
> > v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli
> > myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k
> > zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás
> > žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl
> > a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.
> >
> >
> >
>
>

zkoušel sem sundat flašky s oddělků- nelze - včely se otřepou z kouře a hrrrr do ksichtu,obíral sem je ze svetru...a co se týká medu ,už dopředu na nějakou vyhlášku o prodeji ze dvora s...jestli prodám 400 nebo 4000 kg-klidně do papíru napíšu 40 KG,z principu-nějaká německá směs medů (směs medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po turecko....

točil sem na medometu od BEREZY-NO PROBLEM,nemagnetická potravinářská nerez,klasická konstrukce,na převodu-BEREZA,pučuje se-někdo točí vrtačkou,někdo ručně-SNÁŠÍ TO velmi DOBŘE.....takže v olomouci pro medomet a cokoliv z nerezu radši do Velké Bystřice (http://zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz )než do Včelařských potřeb -velkoobchodu-na letišti (www.bee.cz)
jaké máte zkušenosti z tímto velkoobchodem?
Spousta věcí si nechám poslat z farmy LOM-jsem spokojený-dobrý servis,ochota,komunikace....

Taky jsem letos poprvé točil na zvratném šestirámku 42x17 BEREZA a bezchybná záležitost. Jak cenová, tak kvalitativní.

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet? Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným povrchem?

Díky za odpovědi.

...a co se týká medu ,už dopředu na nějakou vyhlášku o prodeji ze dvora s...jestli prodám 400 nebo 4000 kg-klidně do papíru napíšu 40 KG,z principu-nějaká německá směs medů (směs medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po turecko....
........
No možná místo s.... stačí jenom číst. Prodej ze dvora není omezen na množství.
Nově je umožněno včelařům dodávat do obchodní sítě (bude jednou množstevně omezeno). Takže pak je jedno, kdo komu bude házet klacky pod nohy. Ale od letošního roku není nejmenšího důvodu, aby obchodník v maloporodejně musel nakupovat med z dovozu, když mu včelaři jistě rádi po celý rok dodají a dovezou med. :-)) Ale zkuste si projít maloprodejny a zeptat se, kolik včelařů už tam nabídlo dodávky medu.
Prodej medu přímo včelaři je v EU víceméně legální a místo nadávání na EU je třeba se zamyslet a případně se poohlédnout zpětně na prohlášení funkc. ČSV - ve smyslu, že včelaři nemají co prodávat sami, ale dodávat do Předboje.
Tedy nikoli EU (ve které jsme navíc v devadesátých letech - kdy byl prodej medu nejvíc omezen) ale Češi a včelaři sami sobě. Jak jinak vysvětlit, že teď v EU je prodej v krámech možný a předtím nebyl. Ptej se na výročce, tady ne.
Ještě k EU - bezprecedentní otevření našeho trhu všem bez recipročních možností přístupu na exportní trhy provedli 10 let před vstupem do EU naši dnešní ochránci před EU z řad ODS a další národní ochránci.
Takže nechápu to nadávání na EU včelaři. Jediný důvod je snad, že EU chrání trh s cukrem před dovozy a drží cenu cukru uměle vysoko. Ale zkuste to zase říci zemědělcům, že se má zrušit garantovaná výkupní cena a nařízená prodejní.
To srovnání s třetí říší je poměrně dvojsečné, protože z mnoha hledisek se měli čeští občané Protekotorátu v období 2.sv.války velmi dobře, ve srovnání s většinou ostatních národů.
Karel

Vazeny priteli.
Toto vse by melo byt zhotoveno z potravinarske "nerezi". Takze, pokud doma
nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a
zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.
Drz se toho, ze stare zidovske rceni je: "Nejsem tak bohaty, abych mohl
kupovat levne veci".
Hodne uspechu v rozhodnuti.
Frantisek Rousek

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet?
Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila
jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným
povrchem?

Díky za odpovědi.

--- Original Nachricht ---
Absender: P.K.
Datum: 31.08.2006 20:07
> nějaká německá směs medů (směs
> medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale
> říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po
> turecko....
>
>
>
Nevim, co vlastne chcete, tak utikejte vcelarit do Afriky, velka zeme,
zadna evropska rise, velka snuska, hodne moc vcelaru ...

D.Helmut

než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím, že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy opřít pořádnou silou (odstředivou).
Dík za zkušenosti.
Karel

karel:
" Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. "

kos z tycoviny panenske plasty nenici (letos jsme jine ani netocili). musi se vytacet s citem - ne na maximum hned zaraz (to ale udelas jen u jedne varky - pak si to budes setsakra pamatovat ...).
oproti sitovym kosum se snaze vkladaji ramky a tycovina je festovnejsi - predpokladam, ze bude trvanlivejsi (nebude se uvolnovat jako draty ze site).

jd




Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

z http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

"...Upozorňujeme na změnu zákona o účetnictví. V čl. LXIX v § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 669/2004 Sb., se slova „od 1. ledna 2007“ nahrazují slovy „od 1. ledna 2008“. Tato změna znamená odklad povinnosti vést podvojné účetnictví o rok. Podvojné účetnictví by tedy mělo být v subjektech jako jsou občanská sdružení (tím je i Český svaz včelařů) zavedeno až od 1. ledna 2008...."


jd

____________________________________-
____________________________________-

Koš medometu je příliš náročný na výrobu a v případě nějakého nezávadného
povlaku na nějaké levné konstrukci z obyčejného "rezu" příliš vystavený
možnosti mechanického poškození rámky. Jestli chce někdo ušetřit, tak ať si
právě koš koupí z potravinářského nerezu a doma udělá ten zbytek. Třeba z
obyčejného plechu a natře nějakou potravinářskou barvou nebo vnitřek
vylaminuje skelnou tkaninou a tím epoxidovým Eprosinem vhodným pro styk s
potravinami, pokud se ještě prodává. To by měla být krajní možnost pro toho,
kdo med chce prodávat. Nějaký doma bastlený medomet z klasického "rezu" s
nýtovaným nebo pájeným košem natřený potravinářskou barvou ( takhle jsem
kdysi uvažoval dělat koš, z ohýbaného černého plechu asi 1,5 mm pájeného
cínovou pájkou a spoje pojištěny nýty a místo pletiva použity jehlice do
kola a to všechno nalakováno práškovou potravinářskou barvou ( proto to
pojištění nýty, cín se při vypalování práškové barvy taví)) i třeba dělaný
přesně na používanou rámkovou míru bych bral tak pro zájmového včelaře se 4
včelstvy doma na zahradě. Medomet jsem právě uvažoval dělat z plechu zevnitř
vylaminovaném 1 - 2 vrstvami skelné tkaniny. Pokud se na hřídel medometu
použije nějaká leštěná kulatina, dá se jako třecí ložisko využít polyamid, v
Řempu jsou docela levné polyamidové tyče, mělo by stačit v kusu tyče tak
odhadem 5-4 cm vysokém vyvrtat příslušný otvor vrtačkou s kvalitním vrtákem,
potom ložisko podélně rozříznout a šrouby přitáhnout otvor, aby ložisko
nemělo vůli.
Jinak u medu je určitá výhoda v tom, že má vysokou viskozitu. Léta jsme měli
doma starý medomet a používali jsme ho. Když pak s ním nastaly problémy,
začal se rozpadat koš a takhle i vznikalo poškození barvy ve vnitřku
medometu, podíval jsem se po nějaké době na něho podrobněji a zjistil jsem,
že koš i medomet je dělaný z ZINKOVÉHO plechu! Léta bylo běžné poškození
vnitřku toho medometu a holý povrch plechu v rozsahu desítky cm2 až v
poslední fázi okolo poloviny dm 2, přitom nějaká příměs zinku nebyla nijak v
medu poznatelná i třeba kvašení medoviny bylo úplně normální. Přitom soli
zinku mají docela intenzívní chuť takovou nepříjemně hořkokyselou a v kvasu
působí na kvasinky jako jed. Usuzuji, že pokud se medomet před vytáčením
vymyl a nechal vyschnout, tak potom první vrstva medu přilnula na povrch a
ten zinek dále do stáčeného medu v nějaké větší míře nepustila. Ne v takové,
aby to bylo poznatelné smysly, ale v laboratoři by byl ten med určitě
vyřazen jako kontaminovaný.
Co se týká opory rámků, myslím si, že běžně používané síto o oku 1 - 2 cm je
zbytečně husté. V tom původním koši nebylo síto, výrobce tehdy udělal hrany
koše z ohnutého plechu zhruba profilu něco mezi W a A s patkama, do něho
potom prostě asi co 15 mm vyvrtal díry a do nich dal vodorovně kusy
obyčejného drátu o průměru asi 1,5 mm, možná z mateří mřížky, který na
plechu zahnul a potom zalil cínem. Jak se koš rozpadal, ohnutí a cín
povoloval a některé dráty postupně vypadávaly. Zanesené mezistěny měly
problém, když chyběly dva - tři dráty vedle sebe, voští starých rámků se
vylamovalo, když chybělo vedle sebe 4-5 drátů. Zase ten drát o průměru 1,5
cm je asi nejlepší průměr, koš jsem trošku "drátoval" silonem, ten byl tenčí
a do rámků se zařezával. Zase silnější kulatina, od 2-3 mm průměru se
přitlačí na plást a kolem ní med z přitlačených buněk nevystříkne. Ale pokud
se použijí ty rohové plechy koše dostatečně tuhé, aby vydržely i kompletní
síly při vytáčení a při vyplétání, tedy z masívního nerezu, bylo by možné
pro méně náročné vytáčení udělat ty rohové plechy z silného nerezu a vyplést
potom koš podobně jako byly ty dráty silonem o průměru těch 1,5 - 2 mm. Bylo
by to levnější než třeba kopírovat ten původní koš, ty tenké dráty z
potravinářského nerezu by se mohly těžko shánět a jejich potravinářsky
nezávadné přivaření k plechům by mohlo být pevnostně problematické, ale teď
spekuluji, do svařování a nerezu k tomu zas tolik nevidím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 8:58 AM
Subject: Re: domaci vyroba kose pro medomet


> než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si
myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i
> dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou
> konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy
> opřít pořádnou silou (odstředivou).
> Dík za zkušenosti.
> Karel

Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný, na co se
tedy používá.

Velmi děkuji za informaci.

Zdravím
Jar. Bureš

Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

zkouška
----- Original Message -----
From: Pavel Votrubec
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, September 01, 2006 2:09 PM
Subject: Re: lutohnědý cukr.


Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš



--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.11.6/430 - datum vydání: 28.8.2006

No a co to je za cukr? Žlutohnědý byl afinovaný cukr. Včely krmené jím na
zimu v pohodě přežily, když co každých měsíc a půl byla obleva a mohly se
vyprášit. Letošní zima tady na severní Moravě by je nejspíš ale zahubila.
Sháněl jsem ho v prodejnách zemědělského zásobování, prý se ale už nedělá.
Taky ale dlouho skladovaný navlhlý původně bílý cukr může zhnědnout. Nebo
cukr skladovaný v železné nádobě . Jak by si s takovým cukrem včely přes
zimu poradily, nevím

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

od J. Bureš:
> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný.
.............
Cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází. Afinovaný (nesprávně přírodní) cukr jako takový má vyšší procento nečistot a to je ten problém. Včelstvo by mohlo na nějaké afinádě zcela bez pochyb přezimovat, ale kdo zaručí, že je právě ta nebo ta afináda vhodná k přezimování. Hodně se i v minulosti koumalo jak ušetřit a otázkou afinády a i jiných alternativ se zabýval i VúU Vč. Výsledek? : Pouze vzhledově bílí cukr nenese riziko vysokého procenta nečistot a tím řečeno to je ta záruka, která dává předpoklady bezproblémové potravy určené na zimování včelstev.


od Bureš:
> na co se
> tedy používá.
..........................
Používá se u lidí, kteří jsou přesvědčeni, že sladí zdravě. Potom v konzervárnách, lihovarech atp., ale tam se už dávno přešlo také většinou na bílý cukr. (Z důvodu nabídky a potávky trhu a i právě té čistoty vhodné ke zkvašení a ke enz. štěpení např. v limonádách místo aspartamu ) Spotřeba cukru na hlavu za rok a jednoho obyvatele Evropy je obrovská.

PS: Poslední dobou jsem zaregistroval i možnost nákupu cukru přes SZIF. Jedná se ale o obrovské obchody s cukrem, na které mohou reagovat pouze někteří. To v souvislosti i stím, že cukr bílý ke krmení se značí nějakou barvou. Je uvolněn pouze na tento účel a je levnější.To značení je něco jako benzíny a lihy. Cukr je strategická komodita na trhu.


od Bureš:
>
> Velmi děkuji za informaci.
............
Rádo se stalo. Pro odborníky ve včelařství cokoli. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází.

Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí, bylo by lepší to vyzkoušet. Co vlastně je tou příměsí do hněda? Ani med není čistý cukr, je ho tam jen 80 procent.

Je omyl myslet si, že včely rafinovaný (bílý) cukr, což je dicukr sacharóza bezproblémů tráví. Včely ho musí podobně jako ve šťávě z nektaru štěpit na jednoduché cukry fruktózu a glukózu, což pro ně představuje v zimě energetickou i jinou zátěž.
Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo krmit včely jednoduchými cukry.

Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už neudělali. Na druhé straně, když není údajně k dostání a nevyrábí se, tak není o čem diskutovat.

> Od: m:

> Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen
> okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo
> krmit včely jednoduchými cukry.
.......

To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil. ;-) Resp. dovčelařil by jsi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil

Namichat oba jednoduche cukry by asi nebyl problem, ten pomer kolisa i v medech, ale bylo by to ekonomicky drahe reseni a je otazkou jestli vcely tyto cukry primo vubec odebiraji nebo je odebraji jen ze zavickovanych bunek?

Ja chtel rict, ze v medu je cukru jen 80 procent, zbyvajici je voda, aminokyseliny, enzymy, pyl, mineralni latky.

Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj. vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim cukru a je to prirozeny proces.

> Takze, pokud doma nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.

Až budu mít z medu příjem 300 tisíc za rok, tak si rád koupím medomet za 60 tisíc. Pokud budu mít příjem tak 100 tisíc, tak si koupím medomet i za 15 tisíc, ale do té doby budu každý tisíc vážit, protože by to byla dlouhodobá investice jejíž splatnost je nejistá. Galvanizuje někdo starší opotřebené koše? Asi ne, takže nezbývá než zase koupit nový medomet a opět velká investice.

Je tu ale ještě jedno řešení. Kouknout k včelařům, kteří plní světový trh levným medem. Pochybuji, že běžní včelaři v Jižní Americe nebo Africe používají medomety od 15 tisíc nahoru. Nejspíše tam ten med tlačí ručně nebo dřevěným lisem. A jak tu někdo napsal, med vydrží hodně, určitě se to ve sklenici nepozná.

Nevím, jestli dělali nebo nedělali pokusy nějací výzkumníci, pamatuji ale,
že ty pokusy dělali samotní včelaři v době, kdy se takového cukru dalo
sehnat za babku přímo z cukrovaru hafo ...
Někteří si libovali, jak levně zakrmili včely, jiní naopak naříkali. Z těch
naříkajících někteří neúspěch přikládali tomu, že zrovna "vyfasovali"
špatnou várku, jiní (podle mě asi správněji) dávali vinu za neúspěch
nepříznivým povětrnostním podmínkám, které opozdily jarní prolet.
Sám se ale domnívám, že použít krmivo s tak nejistým výhledem na konečný
výsledek, si asi ty naše milušky snad ani nezaslouží.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 5:49 PM
Subject: Re: zlutohnedy cukr


>> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící
> fází.
>
> Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí,
> bylo by lepší to vyzkoušet...
...Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už
neudělali...

> jiní naopak naříkali
Samozřejmě, může to tak být,ale taky nemusí. Ostatně čtu v jedné staré moudré knize, že i v zimě je možné pravidelně pozorovat prolety včel. Můj názor je, že stolní cukr je tu velmi krátkou dobu zato včely odpradávna. Měly by tedy mít schopnost se s příměsí v cukru vypořádat a ne čekat na čistý stolní cukr od člověka.
A nikdo ještě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé barvivo a hlavně kolik tam toho je.

svařit to není problém,pochromovat potravinářským chromem taky ne(to co je na vodovodních bateriích),otázka co to vydrží v potravinářské kvalitě,ale pokud medomet dělat doma tak svařit jen ten stojan,plastová nádoba,nerez koš, a převod se starýho medometu,toto mi přijde tak nejrozumější pro 4 včelstva....

jde o to kdo komu co a za jakých podmínek, a z jakého důvodu a důvod je jasný -jsou to peníze a na eurech najdeš orlici,ne lva....

V podstatě to není nic tak složitého. Já ho svařil obalovanými elektrodami. Myslím , že kdo chce ale řešit generálku medometu, měl by začít zgruntu a ne jen od konce. Žel patlání barev na sud nemohu nikomu moc doporučit. Za nejlepší řešení považuji nastříkat práškovou barvou a vypálit v peci. U koše pak zvolit nějakou formu el. pohonu, protože je 21 století. Když zvolím elektrický pohon, je dobré oba konce hřídele založiskovat a hřídel protáhnout pod sud. Dále je nutné zesílit nohy. Takže je toho poměrně dost a pár korun to také bude stát. Kdo neumí alespoň trochu svařovat a nemá kamaráda soustružníka je asi lepší vydělat peníze jinde a svěřit výrobu odborníkům. Jinak anticoro koše do 3 nebo 4 rámk. medometů se běžně prodávají. Zdraví R. Stonjek

svařuji stojany,vyrábím úly,vše jak si kdo umane,......kvalitně,jednoduše a se zárukou.....
vcela-med/=/centrum.cz

to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...

> Od: m:
...
> Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze
> vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli
> ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj.
> vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim
> cukru a je to prirozeny proces.
.......

Podívej. Jestli chceš risknout afinádu na zimování, hurá dotoho. Ale ty nerozlišuješ základní věc. A to, jestli je příměs v afinádě stravitelná včelou při zimování. ........Stravitelná........,při .......zimování. ......... nebo ne. To je důležité u potravy odebírané během zimy a brzkého jara. Nesrovnávej v med s cukrovarnickou afinádou. Není co srovnávat. Jsou to dvě odlišné směsi!

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: P.K.:

> to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...
.......

Mám jednoho poruce, ale kdybych o otravoval s nějakou blbostí, která se jako sériovka dá koupit, tak bych u něj nepochodil. Poslal by mě do obchodu, ať si ji koupím a neotravuji, protože vyjde levněji. Jo medometové centrum pro komerčního včelaře ... to by nebyl problém, nebo nějakou linku. Prostě váhově stroj minimálně od 50 kg nahoru. ...To jo.(vytáčím ve 400 kg stroji) :-)


_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: m :
> A nikdo ještě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé
> barvivo a hlavně kolik tam toho je.
........

Nejde o barvu. Jde o příměsy a bílý cukr tuším nemá v nečistotách přesahovat 5 ‰. Tj. 0,5 %. ...

Dokument o cukrech (JE TAM I UMĚLÝ MED) je zatím dostupný na:
http://www.senat.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/new/sqw/text.sqw?CID=792&K=agendaEU1

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přeji dobrý den,
mám zájem o vyzkouąení a tak jestli jeątě máte nějaké desky prosím o zaslání
na adresu :
Ludvík Vlček, Eliąky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s
odesláním Vám rád uhradím.
Ďěkuji.
Ludvík Vlček


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkouąení. Kdo by měl zájem,
napiąte mi off-line, domluvíme se.
Ivan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

...na eurech najdeą orlici,ne lva ....
.......
správně je asi
.... na eurech najdeą "I" orlici... - kaľdá země snad má svoji zadní stranu

"ZATÍM" ne lva ...

aľ zavedeme Euro, budou tam i naąe "reverzy" neboli zadní strany. Někdy mám dojem, ľe by jsme tam mohli místo lva razit zadnici. Symbol naąí nové národní hrdosti a sebejistoty/sebelitování.

Interesting site http://jobs.msdinc.com/Members/de/poker-table.html

Ja vim ze to sem primo nepatri ale presto, nevite nahodou o nejake moc pekne webove strance kde jsou popsany odrudy ovocnych stromu (jak sou stromy velky, kdy kvetou, kdy se sklizeji a do kdy vydrzi plody, jak chutnaji) a aby tam by fotky plodu. Ze vseho me ted nejvice zajimaji hrusky.

Diky

Video s dost dobrou konektivitou(hledej odkaz): Norfolk's Bee Law

http://www.wtkr.com/Global/story.asp?S=5380780&nav=ZolHbyvj


_gp_
http://vindex.ic.cz

Bude obnoveno webové rozhraní?
Bude přidáno rozhraní pro newsgroup?
Proč je název subdomény právě v.or.cz?
Co je to za doménu or.cz?


m.
              
---------------------------------
Talk is cheap. Use Yahoo! Messenger to make PC-to-Phone calls. Great rates starting at 1˘/min.

To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růľička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovąem několika násobně pouľitelná. V praxi je to tak, ľe desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, ľe je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloľí voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vľdy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.

Pro zájemce zveřejňuji jeho program:

Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement

On Czech Republic Visit September 6-26

Rozvrh Schuzek


September
Morning

(Dopoledne)
Afternoon (Odpoledne)
Evening

(Večer)

6 Wednesday

Streda

Arrival at 4:25pm
Booked

7 Thursday

Ctvrtek
Family Meeting
Meeting in Doll & Other Contacts


8 Friday

Patek
Open



9 & 10 Sat/Sun
Family Reunion
Rodina Slezina & Suatba

11 Monday

Pondeli
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

12 Tuesday

Utery
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

13 Wednesday

Streda
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation

< Reunion with čSA friends >

14 Thursday

Ctvrtek
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

15 Friday

Patek
EuroBee Poster Presentation
Presentation - Canadian Beekeeping

16 Saturday

Sobota
Open
< Reunion with čSA friends >

17 Sunday

Nedele
Open



18 Monday

Pondeli
Open



19 Tuesday

Utery
Open



20 Wednesday

Streda
Open



21 Thursday

Ctvrtek
Open



22 Friday

Patek
Open



23 Saturday

Sobota
Open



24 Sunday

Nedele
Open



25 Monday

Pondeli
Open



26 Tuesday

Utery
Departing 12:45 Prague






Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednáąku volejte.

In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.



----- Original Message -----
From: Ludvík Vlcek
To: Ivan Cerny ; Včelařská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 7:19 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Přeji dobrý den,
mám zájem o vyzkouąení a tak jestli jeątě máte nějaké desky prosím o zaslání
na adresu :
Ludvík Vlček, Eliąky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s
odesláním Vám rád uhradím.
Ďěkuji.
Ludvík Vlček


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkouąení. Kdo by měl zájem,
napiąte mi off-line, domluvíme se.
Ivan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Pane Cafourku, p&#345;enechejme zkousky a testy správci konference. Podle všeho jsou tu desítky nebo dokonce stovky p&#345;ihlášených uživatel&#367;, kte&#345;í to dostanou. Kdyby si všichni za&#269;ali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ...
Hezký ve&#269;er do Berouna.

Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, ľe koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neąkodná vodička jako kuchyňský ocet, ale ľe za určitých podmínek můľe způsobit problém. I kdyľ tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouľívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vľdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouľívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůľi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamľitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vľdy co nejníľ. Mít s sebou vľdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flaące na ten oplach. Z originálního obalu, flaąky nestahovat tu plastovou sí»ku, chrání flaąku před na»uknutím.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: Jiří Cafourek
To: Včelařská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 1:11 PM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růľička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovąem několika násobně pouľitelná. V praxi je to tak, ľe desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, ľe je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloľí voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vľdy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.

Jelikoľ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastějąí způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod roątem/ literatura udává výtěľnost nic moc/, a pouľití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylepąení produkující cca 3 x víc páry. ®el stáří rezatost a menąí únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ąroubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloľil do jutového pytle zavázal a uloľil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to roąt z latěk, 3 betonové cihly jako závaľí, zalil jsem deą»ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, ľe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoľe jsem se jeątě nedostal k výrobě nového zařízení na těľbu vosku, vyuľil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně ľlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod roątem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, ľe nejhorąí výtěľnost poskytuje běľný vařák, naopak vyváření pod roątem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěľnost neočekával. Pro menąího včelaře tedy bezesporu pokrok aľ na tu cenu. Mě vąak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod roątem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek

Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek.
Omlouvám se všem ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkouška.
----- Original Message -----
From: m
To: Veelaoská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 10:43 PM
Subject: Re: zkou1ka


Pane Cafourku, přenechejme zkousky a testy správci konference. Podle všeho jsou tu desítky nebo dokonce stovky přihlášených uživatelů, kteří to dostanou. Kdyby si všichni začali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ...
Hezký večer do Berouna.

Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote:
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely




m.


------------------------------------------------------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.


------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: Radim Poláąek
To: Včelařská konference
Sent: Saturday, September 09, 2006 8:04 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, ľe koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neąkodná vodička jako kuchyňský ocet, ale ľe za určitých podmínek můľe způsobit problém. I kdyľ tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouľívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vľdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouľívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůľi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamľitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vľdy co nejníľ. Mít s sebou vľdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flaące na ten oplach. Z originálního obalu, flaąky nestahovat tu plastovou sí»ku, chrání flaąku před na»uknutím.

R. Poláąek

Pokud bude k dispozici nějaké velké mnoľství zbytků z vyvařování vosku, třeba by se vyplatilo vosk extrahovat organickým rozpouątědlem, třeba technickým benzínem a ten potom oddestilovat v aparatuře. Byl by to ale asi spíąe vosk pro technické pouľití neľ pro návrat včelám. Napadá mě jeątě moľnost vyuľít automatickou pračku. Zbytky voątí, moľná i obyčejné voątí by se vloľily do více plátěných obalů, vypralo by se to při 100 st C a potom odstředilo. Zas by na té pračce kvůli vosku uľ nejspíą neąlo prát.

R. Poláąek
Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 9. 2006
Vyváření vosku
Jelikoµ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastěj±í způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod ro±tem/ literatura udává výtěµnost nic moc/, a pouµití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylep±ení produkující cca 3 x víc páry. Rel stáří rezatost a men±í únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ±roubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloµil do jutového pytle zavázal a uloµil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to ro±t z latěk, 3 betonové cihly jako závaµí, zalil jsem de±'ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, µe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoµe jsem se je±tě nedostal k výrobě nového zařízení na těµbu vosku, vyuµil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně µlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod ro±tem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, µe nejhor±í výtěµnost poskytuje běµný vařák, naopak vyváření pod ro±tem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěµnost neočekával. Pro men±ího včelaře tedy bezesporu pokrok aµ na tu cenu. Mě v±ak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod ro±tem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek

----- Original Message -----
From: Radim Poláąek
To: Včelařská konference
Sent: Saturday, September 09, 2006 2:14 PM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek

To jsem udělal loni, ale znáš to taky chci , aby byly stromky pěkné.

To jsem udělal loni, ale znáš to taky chci , aby byly stromky pěkné.

Nic jiného než koše z tyčoviny se snad ani nevyrábí.Aspoň já jsem na nic nenarazil. :-(

Nevím proč by se do "zadrátovaného" koše měly rámky vkládat složitěji.Samozřejmě ani z drátěnky se dráty neuvolňují, protože byly zalité cínem.Cín je ale po dlouhých letech používání již "zašlý".Možná je to ale také tím , že to je ještě lidově-demokratický výrobek.

Viděl jsem film z číny z nějaké vyšší oblasti, kde dobrodinci ze západu učilili nějaké "tibetany" včelařit, aby měli vyšší příjem na hlavu.Úly byly stlučené z prkýnek ala "langstrot" a medomet, což tě potěší, byl z rozříznuté plechovky od hnojiva či co.Byl jenom na jeden rámek, a klika byla bez převodu.Med vytáčeli samozřejmě nezavíčkovaný a včely byly jen v jedné bedně.Tak to jsou ti zaplavovači levným medem a takto se také dají snížit náklady na vybavení.Na druhou stranu včelaření beru jako koníčka a financuji do něj stále menší částkynež do jiných svých koníčků- např. numismatiky.Ve včelách se i něco z investic vrátí.

Pracovní společnost nástavkových včelařů pořádala na konci srpna odborný zájez po části západní Evropy a jedním z cílů byl i Výzkumný ústav v Badensku jehož ředitelem je i u nás známý Dr Liebig. Z jeho úst zazněla zajímavá přednáška o léčení varoazy v Německu, kde cca 40% včelařů používá pro léčení výhradně kyselinu mravenčí a šťavelovou.Na naše překvapené dotazy o účinnosti léčby lapidárně odpověděl, že pokud by léčba nebyla úspěšná žádné včely by již včelsři nechovali a předvedl nám tuto technologii včetně potřebného velice jednoduchého vabavení.

Takovou odpověď bych samozřejmě považoval minimálně za neúplnou.Včely se do Německa dovážejí jak z Nového Zélandu, tak i z Balkánu.V mnoha případech to bude i levnější, než se o ně starat na zimu.Prostě zvolí dříve známé "kanadské" řešení.Jen ještě trochu přišetří za utracení - varoa to udělá za ně.

test #2

Dear diary, on Sun, Sep 10, 2006 at 10:10:23PM CEST, I got a letter
where Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> said that...
>
> Testování chodu konference - web
> diakritika: ěščřžýáíéúůďť

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly
pravidelně zálohovány, takže obnovu bylo možno provést v plném
rozsahu).

Mailové rozhraní má nového robota, s jehož obsluhou byli "mailoví
účastníci" seznámeni zvláštním dopisem.

Webové rozhraní už jakž takž také funguje. Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během příštího týdne.

Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na
webovém rozhraní (už by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám
pěkně "zatopila").


J. P. B.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Mám taky takový pocit.
Tonda

>Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

včely nabraly kurz do lesa.....!!!!

Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement

On Czech Republic Visit September 6-26

Rozvrh Schuzek

September Morning

(Dopoledne) Afternoon (Odpoledne) Evening

(Večer)

11 Monday

Pondeli EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

12 Tuesday

Utery EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

13 Wednesday

Streda EuroBee Poster 12-15:00 Presentation /=/P5.11 < Reunion with ČSA friends >

14 Thursday

Ctvrtek EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

15 Friday

Patek Presentation - Canadian Beekeeping

14:30 Hotel Piramida - Praha

16 Saturday

Sobota Open < Reunion with ČSA friends >

17 Sunday

Nedele Open

18 Monday

Pondeli Open


19 Tuesday

Utery Open

20 Wednesday

Streda Open

21 Thursday

Ctvrtek Open

22 Friday

Patek Open

23 Saturday

Sobota Open 14:00 Canadian Beekeeping - Treating With Acid - Mlada Boleslav - Contact Leos Dvorsky 776-113-069 leosdvorsky/=/tiscali.cz

24 Sunday

Nedele Open

25 Monday

Pondeli Open

26 Tuesday

Utery Departing 12:45 Prague


Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednášku volejte.

In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Tak to svedci o vasem vychovani, ze juro z berona?
Nejdriv myslete a pak jednejte!

Jirí Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek.
Omlouvám se v&#65533;em ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkou&#65533;ka.




m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Kdyz se to natre potravinarskym lakem tak je po problemu nebo ne? Urcite to vyjde levneji nez porizovat nerez.

Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote:
Jinak nic bych nedal za to, že ty historické medomety, třeba
http://vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=86
mají vesměs plášť z zinkového plechu stejně jako ten můj.



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Prechodem na jinou technologii konference mi zmizelo z dohledu vlakno s diskuzi o krmeni "hnedym" cukrem. Hledal jsem mezitim moudre rady a nasel.

Hnedy cukr je lidovy nazev pro ruzne druhy cukru.

- bud je to jeste nehotovy cukr (posledni faze pred konecnym rafinovanym bilym cukrem), ktery obsahuje zbytky latek pritomnych v duznine cukrove repy - tzv. sirup

- nebo je to cukr, ktery se vyrabi dodatecne na prani zakazniku tak, ze se vezme jiz hotovy "bily" cukr a smicha se s trochou karameloveho (nahnedleho) cukru

Ted ke krmeni. Tento prirodni hnedy cukr obsahuje 95-99% sacharozy, zbytek je ten sirup obsahujici vodu, mineraly, vitaminy, barvivo, stopove prvky.

Vcela si vyrabi med z kvetniho nektaru. Ten obsahuje krome cukru (sacharozy) vodu, stopove prvky, vitaminy, barviva ...

Kdyz nekdo tvrdi, ze prirodnim hnedym cukrem se nedaji bezpecne vcely krmit, mel by vyvratit moje tvrzeni:

1. ze necukernatych primesi je v hnedem cukru podobne mnozstvi jako v nektaru. Ja tvrdim, ze v hnedem cukru je jich tam dokonce mene nez v nektaru, ze v susine nektaru urcite neni 95% sacharozy.

2. ze slozeni necukernatych soucasti nektaru a zbytku sirupu v hnedem cukru je podobne. Koneckoncu ten sirup jsou prirodni latky z duzniny cukrove repy a latky v nektaru jsou z kvetu, tedy je to velmi podobny puvod - prirodni.

3. premenou proteinu v pylu v zimnim obdobi zajiste vznika mnohem vice odpadnich produktu ktere plni vcelam odpadni vacky vice nez spotrebou zavickovaneho krmeni (medu).

A nakonec je treba nezapominat na fakt, ze vcely "vyrabi" med stepenim sacharozy ne v zime, ale pri krmeni v zari, takze maji dostatek casu se proletet a vyprazdnit vacky. V zime jiz pak pojidaji hotovou glukosu a fruktozu. Toto posledni tvrzeni by neplatilo pokud by se primesy pri stepeni sacharozy v zari dostaly do zavickovaneho medu.



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Kde lze prispivat do konference pres webove rozhrani? Mel jsem za to ze mailman to neumi?

Prispevky pres mailove rozhrani neprichazeji do mailoveho rozhrani? Ja v tom problem nenachazim, protoze webove rozhrani (pro prispivani) zatim nemuzu najit.

Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Webové rozhraní už jakž takž také funguje.


Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní).



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

U jsem na toto tema poslal prispevek v odpovedi na text spravce konference. O zadnem webovem rozhrani, kde by se dalo do teto konference prispivat nevim (to stare nefunguje), jsou pouze webove stranky konference vytvarene softwarem mailman, kde je archiv starych prispevku a moznost nastavit nejake funkce konference.
Emailove adresy prispivatelu se tam zobrazuji, i kdyz je znak /=/ nahrazen.

Pokud to webove rozhrani pro vkladani nekde existuje, tak mi prosim poslete odkaz. Dekuji.

Radim Poláąek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek




m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

M odhalil jsem tě. Jsi šéf Jamese Bonda. Ale mě to nevadí, protože na bondovky se dívám rád.

Tvoje argumenty ohledně krmení hnědým cukrem jsou těžko vyvratitelné. Horší je medovicový med. Bylo by ale dobré vědět, co a v jakém množství hnědý cukr obsahuje a jak to působí toxicky na včelu. Pro mě je to pseudoproblém, já kupuji bílý cukr v akcích (naposledy 14.90) za ceny, za které hnědý cukr stejně neseženu.

Na teto soucasne situaci si pochvaluji, ze sem chodi zatim "tak akorat" prispevku a da se to zvladat cist. Jakmile zacnou prispivat vsichni clenove, plni se vzdy emailova schranka.
Resenim jsou :

- strukturovane prispevky (vlakna) na webu s moznosti odpovedi pres web. Prispivani pres webove rozhrani sebou nese ale nektera rizika z hlediska spamu.

- nebo news server (bude ?)

Clovek si timto zpusobem precte jen co chce, zbytku si ani nevsimne.

Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci.



m.
              
---------------------------------
Stay in the know. Pulse on the new Yahoo.com. Check it out.

Mailman umoznuje vyhledavani v archivu prispevku. Tato funkce by byla hodne uzitecna.
Dle dokumentace je i moznost napojeni na newsserver.

Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

už skoro v plné funkci.


m.
                     
---------------------------------
Get your own web address for just $1.99/1st yr. We'll help. Yahoo! Small Business.

Ctete moje myslenky pane Pazderko. Na drevo, klasicky material pouzivany od nepameti jsem pomyslel. Pokud se to navic natre potravinarskym lakem nemel by byt ani problem s naslednym prezivanim bakterii ve dreve. A hlavne si tak muzete udelat medomet podle vaseho gusta, treba obrovsky na 50 a vice ramku.

Dobry byl i napad s plachtou. To by bylo jednoduche, levne a ucinne reseni obalu, ale obaval bych se problemu s vymenou ramku. Plachta by se musela odklopit a byla by upaplana od medu, med by se lepil na vse kolem medometu.

Ani to reseto neni spatny napad, pokud nechceme jiz ramky zachovat. V Africe kde pouzivaji bezramkove uly je to bezne. Ani vykonnost by nemusela byt spatna. Pouze skoda tech ramku.

U vytaceni s nastavky bych se obaval nemoznosti kontrolovat obsah ramku pred vytocenim. Vcelar by nemel rezignovat na zrakovou kontrolu ramku pred jejich vlozenim do medometu. Ten celoramkovy medomet jsem nasel ve fotografiich na strankach nejakeho ucitele vcelarstvi ze zemedelske univerzity v Brne. Ten clovek z univerzity se jmenuje nejak na P... Adresu uz bohuzel nevim. Takovy medomet pouziva nejaka rodinna farma ve Francii.

Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> wrote:


Medomet lze prakticky udělat u stolaře nebo z tvrdého dřeva pomocí kmitací pilky a dlátka.

Je-li i to hodně, tak sehnat celoplastové velké řeąeto, pod něj soudek a čistýma rukama rozmačkat a provádět to zatepla. (řepka zkrystalizuje rychle) Je-li i to moc náročné na um včelaře, tak upnout síto do oken na ten medomed např. řemenem nebo stahovací gumou a mačkat. ;-) (vleze se tam více neľ do řeąeta)

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.

Predne treba rict, ze ve svete se bezne a jiz dlouho pouzivaji pro leceni varroazy kyseliny 3: mlecna, mravenci a stavelova.
Jsou to kyseliny, jejichz sila je odstupnovana asi tak jak jsem je v poradi vyjmenoval.

Mlecna je nejmirnejsi a bezne se pouziva treba na desinfekci nebo v potravinarstvi jako prisada (treba i do medoviny). Jeji mirnost ale zpusobuje, ze se da aplikovat u vcel pouze z bezprostredni blizkosti postrikem ramku (rozstrikovacem).

Mravenci je uz silnejsi a pouziva(la) se treba v kozesnictvi, castecne (velmi redena) i v potravinarstvi podobne jako mlecna. Protoze je silnejsi, daji se pouzit ulove odparovace. Davkovani bude ale vzdy veci odzkouseni, protoze zadny ul neni standardni a podminky (vcetne tech meteroologickych) jsou vzdy individualni.

Pokud jde o pouziti techto kyselin u nas, nekdo by mel objasnit jak je to vlastne s jejich povolenim v CR?
V jinych zemich je situace ruzna, nekde je treba stavelova povolena jinde (jeste) neni.

Jak psal pan Pazderka, to ze veterinarni sprava povoluje vylucne leky vyrobene v Dole, je pekny monopolismus. Napadnout by se to urcite dalo. Je to krasny priklad jak si nekdo snadno zajistuje vlastni existenci. Dul dostane od statu penize na vyzkum a vyrobu leku a veterinarni sprava pak tyto leky naridi pouzit vsem vcelarum. Jednoduche jak za casu soudruha, kdy se za valuty pridelene ministerstvem nakupovaly zahranicni ucebnice, vybrani vedatori jezdili na zapad, aby se mohly okopirovat ucebnice a nabrat cenne poznatky a pak se nas stat chlubil uspechy nasi socialisticke vedy.


K ucinku techto kyselin.
Nedelam si iluze o tom, ze tyto kyseliny jsou pro vcely neskodne (snad vyjma mlecne). Jestlize likviduji roztoce leptanim (nejsou to antobiotika!), tak urcite pusobi i na vcely. Nekde jsem cetl, ze by mohly pusobit rozleptani nekterych casti vceliho tela. Jako priklad tam autor uvadel rozleptani zrakoveho ustroji vcely. Rozhodne takove poskozeni nepoznate podle huceni vcelstva.

Poskozeni povrchu vceliho tela muze oslabit prirozenou obranu vcel proti jinym parazitum (mor).

Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, že koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neškodná vodička jako kuchyňský ocet, ale že za určitých podmínek může způsobit problém. I když tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo používá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vždy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci používat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůži. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamžitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vždy co nejníž. Mít s sebou vždy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flašce na
ten oplach. Z originálního obalu, flašky nestahovat tu plastovou síťku, chrání flašku před naťuknutím.

R. Polášek





m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.

Nedalo by se neco udelat s automatickym zalamovanim delky radku prispevku v archivu na webu? Dival jsem se na webovy archiv konference a nektere prispevky tam maji (asi dle mailoveho softwaru autora) cely odstavec zobrazeny jako jeden dlouhatansky radek.


Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly
pravidelně zálohovány, takže obnovu bylo možno provést v plném
rozsahu).

Mailové rozhraní má nového robota, s jehož obsluhou byli "mailoví
účastníci" seznámeni zvláštním dopisem.

Webové rozhraní už jakž takž také funguje. Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během příštího týdne.

Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na
webovém rozhraní (už by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám
pěkně "zatopila").


J. P. B.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:

---
R.Polasek napsal:
Možností, co udělat s roztokem je hodně. Já v tuto dobu, kdy je ještě teplo vezmu nízký nastavek navíc a připevním na něho shora připínáčky silonové muší pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v nastavku položených na rámky přes to síto, takže v kontaktu se včelami nejsem. Nádoby jsou misky pod květináč o obsahu až 3,5 litru, vaničky od masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odřezanou horní stěnou. V nádobách jsou plováky, větvičky. Na muší pletivo dávám igelit a na igelit uteplivky. V říjnu i později použiju malé misky o objemu cca litr i míň, pletivo je položeno přímo na misce tak, že na jednom místě včely mohou do misky a igelit a uteplení je na pletivu.
---

Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Ještě jsem si to zjednodušil, a včely zatím nijak neprotestovaly. V stavo-bazaru jsem koupil 10 l. kýble i s víkem (původně nádoba na kečup z nějakýho fast-foodu). Ten jsem umyl, doma naplnil cukrovym roztokem, pohodleně odnesl ke včelám, sundal jsem víko, dovnitř hodil dvě hrstě slámy, postavil přímo na rámky do prázdného nástavku a normálně přikryl zateplenym víkem. Z cca 5dní jsem se šel podívat - roztok byl vybraný a žádná včela se neutopila.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of m
Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:23 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Krmeni vcel z kbeliku


Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:

---
R.Polasek napsal:
Mo¾ností, co udìlat s roztokem je hodnì. Já v tuto dobu, kdy je je¹tì teplo vezmu nízký nastavek navíc a pøipevním na nìho shora pøipínáèky silonové mu¹í pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v nastavku polo¾ených na rámky pøes to síto, tak¾e v kontaktu se vèelami nejsem. Nádoby jsou misky pod kvìtináè o obsahu a¾ 3,5 litru, vanièky od masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odøezanou horní stìnou. V nádobách jsou plováky, vìtvièky. Na mu¹í pletivo dávám igelit a na igelit uteplivky. V øíjnu i pozdìji pou¾iju malé misky o objemu cca litr i míò, pletivo je polo¾eno pøímo na misce tak, ¾e na jednom místì vèely mohou do misky a igelit a uteplení je na pletivu.
---

Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Tento způsob krmení používame již několik let. Můžu vřele doporučit. Za
hodinu nakrmeno 40 včelstev.Krmení na dvakrát ( 7,5 kg cukru) Takže celkem 2
hod. na nakrmenĂ­ 40 vÄŤelstev.
Kyblíky posíláme na dobírku za 20kč + poštovné.
Dan P

> Ještě jsem si to zjednodušil, a včely zatím nijak neprotestovaly. V
> stavo-bazaru jsem koupil 10 l. kýble i s víkem (původně nádoba na kečup z
> nějakýho fast-foodu). Ten jsem umyl, doma naplnil cukrovym roztokem,
> pohodleně odnesl ke včelám, sundal jsem víko, dovnitř hodil dvě hrstě
> slámy, postavil přímo na rámky do prázdného nástavku a normálně přikryl
> zateplenym víkem. Z cca 5dní jsem se šel podívat - roztok byl vybraný a
> žádná včela se neutopila.
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of m
> Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:23 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Krmeni vcel z kbeliku
>
>
> Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po
> case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani,
> proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:
>
> ---
> R.Polasek napsal:
> Mo¾ností, co udìlat s roztokem je hodnì. Já v tuto dobu, kdy je je¹tì
> teplo vezmu nízký nastavek navíc a pøipevním na nìho shora pøipínáèky
> silonové mu¹í pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v
> nastavku polo¾ených na rámky pøes to síto, tak¾e v kontaktu se vèelami
> nejsem. Nádoby jsou misky pod kvìtináè o obsahu a¾ 3,5 litru, vanièky od
> masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odøezanou horní stìnou. V
> nádobách jsou plováky, vìtvièky. Na mu¹í pletivo dávám igelit a na igelit
> uteplivky. V øíjnu i pozdìji pou¾iju malé misky o objemu cca litr i míò,
> pletivo je polo¾eno pøímo na misce tak, ¾e na jednom místì vèely mohou do
> misky a igelit a uteplenĂ­ je na pletivu.
> ---
>
> Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku
> zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?
>
>
>
> m.
>
> ---------------------------------
> Do you Yahoo!?
> Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Je si nekde mozne tento kyblik prohlednout?

"Daniel Prokes, Ing." <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> wrote:
Kyblíky posíláme na dobírku za 20kč + poštovné.
Dan P



m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

nafotime a vecer posleme na konf.

----- Original Message -----
From: "m" <vcelarstvi/=/yahoo.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 12, 2006 2:07 PM
Subject: Re: Krmeni vcel z kbeliku


Je si nekde mozne tento kyblik prohlednout?

"Daniel Prokes, Ing." <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> wrote:
Kyblíky posíláme na dobírku za 20kč + poštovné.
Dan P



m.

---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+
countries) for 2˘/min or less.


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ano a ne. Casem vzdy dojde pri nejaké nepozornosti k tvrdému kontaktu treba
rámku nebo neceho jiného s povrchem medometu a potom vzniknou skrábance az
do plechu. Aby se daly spravit potravinárskou barvou, musí být medomet
cistý, místo kolem skrábance suché a odmastené a po oprave musí nejakou
dobu, týden az mesíc vyprchávat zbylá redidla z barvy. Taky se obvykle
doporucuje zaschlou barvu pred prvním vytácením umýt vodou. Takze behem
sezóny obvykle skrábance opravit nejde.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "m" <vcelarstvi/=/yahoo.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 12, 2006 9:12 AM
Subject: Re: Re:domácí výroba ko1e pro medomet.Re: Vyvaoování vosku


> Kdyz se to natre potravinarskym lakem tak je po problemu nebo ne? Urcite
to vyjde levneji nez porizovat nerez.
>
> Radim Polášek <> wrote:
> Jinak nic bych nedal za to, že ty historické medomety, třeba
> http://vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=86
> mají vesměs plášť z zinkového plechu stejně jako ten můj.
>
> m.
>

J� SI TAKOVÝ D�EVĚNÝ MEDOMET PAMATUJI DOMA. V PADES�TÝCH LETECH OTEC KOUPIL NOVÝ A TEN SE BOHUŽEL VYHODIL BYLA TO D�EVĚN� KOSTRA , UVNIT� D�EVĚNÉ V�ETENO a při vytáčení se na kostru zavěsila nějaká plachta která byla svedena do velkého hrnce pod medometem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <vcelarstvi/=/yahoo.com>
> Předmět: Re:domácí výroba ko¹e pro medomet.Re: Vyvaøování vosku
> Datum: 12.9.2006 10:18:30
> ----------------------------------------
> Ctete moje myslenky pane Pazderko. Na drevo, klasicky material pouzivany od
> nepameti jsem pomyslel. Pokud se to navic natre potravinarskym lakem nemel by
> byt ani problem s naslednym prezivanim bakterii ve dreve. A hlavne si tak muzete
> udelat medomet podle vaseho gusta, treba obrovsky na 50 a vice ramku.
>
> Dobry byl i napad s plachtou. To by bylo jednoduche, levne a ucinne reseni
> obalu, ale obaval bych se problemu s vymenou ramku. Plachta by se musela
> odklopit a byla by upaplana od medu, med by se lepil na vse kolem medometu.
>
> Ani to reseto neni spatny napad, pokud nechceme jiz ramky zachovat. V Africe kde
> pouzivaji bezramkove uly je to bezne. Ani vykonnost by nemusela byt spatna.
> Pouze skoda tech ramku.
>
> U vytaceni s nastavky bych se obaval nemoznosti kontrolovat obsah ramku pred
> vytocenim. Vcelar by nemel rezignovat na zrakovou kontrolu ramku pred jejich
> vlozenim do medometu. Ten celoramkovy medomet jsem nasel ve fotografiich na
> strankach nejakeho ucitele vcelarstvi ze zemedelske univerzity v Brne. Ten
> clovek z univerzity se jmenuje nejak na P... Adresu uz bohuzel nevim. Takovy
> medomet pouziva nejaka rodinna farma ve Francii.
>
> Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> wrote:
>
>
> Medomet lze prakticky udìlat u stolaøe nebo z tvrdého døeva pomocí kmitací pilky
> a dlátka.
>
> Je-li i to hodnì, tak sehnat celoplastové velké øe¹eto, pod nìj soudek a èistýma
> rukama rozmaèkat a provádìt to zatepla. (øepka zkrystalizuje rychle) Je-li i to
> moc nároèné na um vèelaøe, tak upnout síto do oken na ten medomed napø. øemenem
> nebo stahovací gumou a maèkat. ;-) (vleze se tam více ne¾ do øe¹eta)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
> m.
>               
> ---------------------------------
> Do you Yahoo!?
> Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.
>
>

Misky mají velmi velký prumer a z láhví to netece moc rychle, takze vetsina
vcel dokáze pred cukrem ustoupit. Taky kdyz se to nalévá moc rychle, nekdy
to pres to silonové pletivo neprochází, proud roztoku se od neho odrazí a
natece mimo misku. Je taky vhodné udelat v silonovém pletivu prstem nebo
klacíkem nebo hrdlem láhve, ze které se lije cukr, nebo nejak jinak dulek a
nalévat roztok do neho, na napnutém rovném silonovém pletivu se roztok obcas
rozlévá. Pokud se ale tak nekrmí stovky vcelstev, je to malé zdrzení. AJinak
podle mého názoru vcelám nijak zvlást nevadí koupel nebo dokonce prelití
cukerným roztokem z malé výsky, pokud mají do nekolika centimetru, 2 - 4
nejaký plovoucí predmet, na který mohou doplavat a vylézt a kde je ostatní
vcely oberou od cukerného roztoku a ze kterého prejdou "pesky"ven z misky.
Pokud se nenalívá roztok proudem z 20 cm na dno kyblíku, kde z takové výsky
v prípade zásahu vcely poskodí a utluce. V miskách nacházím mrtvé vcely jen
ojedinele, podle mne to jsou staré vcely, které tam uhynuly spíse
opotrebením nez pusobením roztoku.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "m" <vcelarstvi/=/yahoo.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:22 AM
Subject: Krmeni vcel z kbeliku


> Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po
case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani,
proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:
>
> ---
> R.Polasek napsal:
> Možností, co udělat s roztokem je hodně. Já v tuto dobu, kdy je ještě
teplo vezmu nízký nastavek navíc a připevním na něho shora připínáčky
silonové muší pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v nastavku
položených na rámky přes to síto, takže v kontaktu se včelami nejsem. Nádoby
jsou misky pod květináč o obsahu až 3,5 litru, vaničky od masa ze
supermarketu nebo vymyté PET krabice s odřezanou horní stěnou. V nádobách
jsou plováky, větvičky. Na muší pletivo dávám igelit a na igelit uteplivky.
V říjnu i později použiju malé misky o objemu cca litr i míň, pletivo je
položeno přímo na misce tak, že na jednom místě včely mohou do misky a
igelit a uteplení je na pletivu.
> ---
>
> Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku
zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?
>
>
>
> m.

No kdyby někdo takový dřevěný medomet vyrobil, já bych si hrozně rád
přečetl, jak to bylo pracné, kolik to stálo a jak by fungoval při srovnání s
klasickým nerezovým. Pokud by ho ještě dneska někdo dokázal udělat, ty staré
technologie zpracování dřeva na takové výrobky, a hlavně na takové výrobky,
které jsou dlouhodobě funkční a ne jen na vystavování v muzeu už jsou hodně
zapomenuty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 12, 2006 2:58 PM
Subject: Re:domácí výroba ko¹e pro medomet.Re: Vyvaøování vosku


J� SI TAKOVÝ D�EVĚNÝ MEDOMET PAMATUJI DOMA. V PADES�TÝCH LETECH OTEC
KOUPIL NOVÝ A TEN SE BOHUŽEL VYHODIL BYLA TO D�EVĚN� KOSTRA , UVNIT� D�EVĚNÉ
V�ETENO a při vytáčení se na kostru zavěsila nějaká plachta která byla
svedena do velkého hrnce pod medometem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <vcelarstvi/=/yahoo.com>
> Předmět: Re:domácí výroba ko¹e pro medomet.Re: Vyvaøování vosku
> Datum: 12.9.2006 10:18:30
> ----------------------------------------
> Ctete moje myslenky pane Pazderko. Na drevo, klasicky material pouzivany
od
> nepameti jsem pomyslel. Pokud se to navic natre potravinarskym lakem nemel
by
> byt ani problem s naslednym prezivanim bakterii ve dreve. A hlavne si tak
muzete
> udelat medomet podle vaseho gusta, treba obrovsky na 50 a vice ramku.
>
> Dobry byl i napad s plachtou. To by bylo jednoduche, levne a ucinne reseni
> obalu, ale obaval bych se problemu s vymenou ramku. Plachta by se musela
> odklopit a byla by upaplana od medu, med by se lepil na vse kolem
medometu.
>
> Ani to reseto neni spatny napad, pokud nechceme jiz ramky zachovat. V
Africe kde
> pouzivaji bezramkove uly je to bezne. Ani vykonnost by nemusela byt
spatna.
> Pouze skoda tech ramku.
>
> U vytaceni s nastavky bych se obaval nemoznosti kontrolovat obsah ramku
pred
> vytocenim. Vcelar by nemel rezignovat na zrakovou kontrolu ramku pred
jejich
> vlozenim do medometu. Ten celoramkovy medomet jsem nasel ve fotografiich
na
> strankach nejakeho ucitele vcelarstvi ze zemedelske univerzity v Brne. Ten
> clovek z univerzity se jmenuje nejak na P... Adresu uz bohuzel nevim.
Takovy
> medomet pouziva nejaka rodinna farma ve Francii.
>
> Gustimilián Pazderka <> wrote:
>
>
> Medomet lze prakticky udìlat u stolaøe nebo z tvrdého døeva pomocí kmitací
pilky
> a dlátka.
>
> Je-li i to hodnì, tak sehnat celoplastové velké øe¹eto, pod nìj soudek a
èistýma
> rukama rozmaèkat a provádìt to zatepla. (øepka zkrystalizuje rychle) Je-li
i to
> moc nároèné na um vèelaøe, tak upnout síto do oken na ten medomed napø.
øemenem
> nebo stahovací gumou a maèkat. ;-) (vleze se tam více ne¾ do øe¹eta)

Na odkazu

http://video.google.com/videoplay?docid=1034359218351707050

Je starsi, ale kvalitni video City of Bees. Jde zrejme o konec prav na danej film a je zdarma ke stazení pomoci prohlizece (kliknout na tlacitko Download) a predem nainstalovaneho prehravace od Google. (jeho protomnost v PC si google web po zmacknuti tlacitka zjisti a nabidne k instalaci) Po instalaci staci znovu klepnout u jakehokoli jineho videa znovu na tlacitko Download a program si zacne automaticky video stahovat. (je vhodne video v prohlizeci IE, Firefox vypnout nebo vyhledavat dale) Prehravac si alokuje prostor na pevnem disku pocitace a kompletne stazene je po zvyrazneni cele casove osy (tmave sede).

Videa jdou filtrovat v rozeviraci nabidce na placena neplacena. City of bees je zdarma. Lze ho podle podminek mit bez obav na pevnem disku pocitace a lze ho i vypalovat jako zaloha na CD nebo DVD. Zatim je mozno ale prohlizet stazene videa pouze prehravacem od Google, ale zacinaji se momentalne vyvijet kody pro prevod do spusitelne podoby napr. pro bezne dvd.

Jde o velmi dobry vyukovy a vyzkumny film sedesatych let minuleho stoleti. Neni marne takovy fim stahnout a mit ho pro prilezitost nejake prednasky i pro verejnost.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Dne úterý 12 září 2006 16:41 Gustimilián Pazderka napsal(a):

> a lze ho i vypalovat jako zaloha na CD nebo DVD. Zatim je mozno ale
> prohlizet stazene videa pouze prehravacem od Google, ale zacinaji se
> momentalne vyvijet kody pro prevod do spusitelne podoby napr. pro bezne
> dvd.

Zdravim , diky za odkaz - mam os Linux (ale ve windows to bude asi stejny)
a stahuju normalne avicka, ktera jdou prehravat programem mplayer.

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely