Archiv Včelařské konference

No 40 kilo ze včelstva to je dobrý začátek a dost medu.
Co se týká přidání matky v druhém případě, myslím si, že buď jsi nějaký malý
matečník přehlédl nebo bylo příliš brzy po vyřezání těch matečníků. Hned po
vyřezání matečníků může být asi tak nejhorší doba pro přidávání matky. Ve
včelstvu jsou pořád ještě feromony matečníků, takže včelstvo ještě neví, že
nemá matečníky, zároveň ale jsou některé včely rozrušeny těmi zásahy při
vyřezávání, na zásahy do plodu jsou včely velice citlivé. Taky podle mně si
klícku s matkou mohly označkovat nepřátelskými feromony nebo některé včely
rozrušené tím vyřezáním matečníků zůstaly rozrušené až do vypuštění matky a
pak ji ubodaly. Nebo ale prostě se rozhodly nepřijmout hotovou matku a místo
zrušených matečníků si vychovat z přidaného plodu další. Ty matečníky
signalizují, že tam nebyla žádná matka, ani trubcokladná ( našel by se
trubčí plod a hrboplod) ani trubčice (našel by se hrboplod). Proto se to
taky jmenuje plodová zkouška.
Jinak moje zkušenosti jsou takové, že já jsem jim ty matečníky tak dlouho,
dokud plod nezestárnul natolik, že už další matečníky nemohly narazit. Pak
jsem je teprve rušíl, zbytek plodu tam nechal. A až nejdřív za půl hodiny si
uvědomily nemožnost získat matku a začaly naříkat, teprve pak jsem přidával
novou v klícce. Tedy když jsem to nedělal přes smetenec a umělý roj.
Problém je v tom, že ty včely byly asi víc než měsíc bez matky, takže
kdovíkolik z těch včel jsou zimní. Je právě třeba, aby matka byla přidána co
nejdřív, aby co nejdřív začala klást a včelstvo začalo konečně vychovávat
zimní generaci. I tak asi to včely nestihnou úplně, budou plodovat hodně
dlouho a budou se muset uteplit, aby se jim to umožnilo a i tak
pravděpodobně před zimou úbytkem letních včel zeslábnou více než ostatní
včelstva. Možná je bude třeba někdy na konci září i zúžit, když tam bude
včel příliš málo a hrozilo by vyloupení.Takže snad nejlepší řešení je znova
zopakovat tu plodovou zkoušku s naražením matečníků, pokud tam momentálně
nejsou ty na předchozím plodu, pak ten plod s matečníky vytáhnout a až
začnou naříkat, tak teprve tu matku v klícce opatrně přidat, ať se co nejmíň
rozruší. Jinak taky včelstvo, do kterého se už jednou nebo dvakrát neúspěšně
přidala matka, tak další novou matku přijímá hůř. Možná si některé včely
pamatují ubodání těch předchozích a tak to zkusí i na další. Nevím, jak bych
se rozhodl v takovém případě, jestli bych přidal matku takhle nebo jako
umělý roj a usadil je na mezistěny ve stylu norského zimování.
To obklopení matky je skutečně velice podobné, snad jedině při nepřátelském
obklopení se včely snaží matku jakoby obklopit a udusit ze všech stran,
naopak při přátelském spíše ne a měly by být klidnější a jakoby
uspořádanější vzhledem k matce. Ale poznává se to těžko. Co se ale nepoznat
a neslyšet nedá, je to, když včely bez naděje na matku naříkají a jakmile se
k nim klícka přiblíží a ony chytí první závan vůně matky, okamžitě přestanou
truchlit a naopak začnou velice intenzívně a radostně silně jakoby šumět.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 22, 2006 10:39 PM
Subject: Re: Jak přídávat matku


> Pane Václavek, děkuji Vám za výstižný popis, který určitě pomůže nejednomu
> začátečníkovi. Opravdu je radost číst radu bez záště, závisti a pohrdání.
> Díky. Můj problém tkví v tom, že na počátku mého včelaření jsem získával
> informace od dědy, který dle mých vzpomínek matky pravidelně měnil. Když
> zemřel, tak jsem několik let včely z časových důvodů (studium VŠ) pouze
> "udržoval". Loni jsem se však rozhodl se tomuto koníčku 100% věnovat.
> Výsledkem je nový včelín (foto Vám pane Radime pošlu. O víkendu jsem byl
> mimo). Mnou uváděné bezmatečné včelstva daly v letošním roce při 1
plodišti
> a 2 mednících cca 40 kg medu. Vím, že to není příliš, ale pro mne je to
> skvělý výsledek. Absenci matky jsem poprvé zpozoroval cca před 30 dny, kdy
> byl ve včelstvu pouze zavíčkovaný plod. Přidal jsem matku od přítele Drdy
> F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka
> venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal
> až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl
> plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky.
> Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil
> do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem
> odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji
> však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel.
> konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl
> přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla
> pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez
mladušek.
> Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod
> tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě
> jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i
> otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu,
> že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce
> strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně
> úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly
> měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý
> život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak
> na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Chybou taky bylo, že jste moc brzo kontroloval výsledky. Po puštění včel k těstu klícky nechám včely v klidu alespoň
3-4 dny. Někdy se za ty dny nedostane ani ven. Včely už jsou v klícce i s matkou. Pak opatrnou rychlou kontrolu jestli je matka, nebo vajíčka na plástu a zase nechám několik dnů v klidu. Pak teprve provedu kontrolu celého včelstva jestli je všechno v pořádku. Včely si na novou matku zvykají pomalu a na rozrušení reagují tím, že ji některé napadnou. Matky se dají přidávat do včelstev bez plodu i s otevřeným plodem, ale je tam větší riziko. Nejhůř taky přijímají matky v podletí.
Vigor je výborná matka, ale je to jiný kmen (karpatský) a všiml jsem si, že včely jiných kmenů ji neradi přijímají. Musí se opatrně. Někdy ji usmrtí a teprve z matečníků jejího plodu si vychovají novou matku. To už jim nic jiného nezbývá.
Tonda


> Přidal jsem matku od přítele Drdy F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky. Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel. konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez mladušek. Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu, že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Když jsem začínal, kupoval matky a měl problém rozpoznat stav včelstva, uchýlil jsem se dle mé bible (Brenner) ke hře na jistotu.
Nejlepší výsledky dává přidávání matky mezi mladušky, které ještě nepoznaly matku.
Praxe je v podstatě ta, že se oddělí plásty s líhnoucím plodem, pak se tam přidá klícka (v knize je dokonce pěkný přípravek)a za pár dní se zkontrolují vajíčka (nesmí být, chování včel na pletivu klícky - přátelské = dají se prstem odstčit, neprostrkují zkrz pletivo žihadlo nebo nepřátelské. (S tím jsme se u této metody nesetkal.)
A pak uvolním přístup k matce. Já to dělal tak, že jsem klícku ležící na plástu s maluduškami otevřel. Dobré je to dělat v místnosti, aby matka neuletěla, nebo pod kloboukem. Pokud se k ní chovají včely agresivně, tedy ji neolizují a nekrmí, ale tlačí se k ní zadkem :-), tak je ještě šance ji zachránit a vyndat. Brenner to řešil připouštěním jednotlivých včel k oddělenému prostoru.
Taky jsem to tak z počátku dělal, ale časem jsem začal být oprsklý, protože to byla velmi spolehlivá metoda, tak jsem si to zjednodušil.
Vyberu plásty (za letu včel, nechám z nich odletět včely co umí létat, narovnám je do nástavku (v případě NN, nebo do plemenáče), další včely tam doklepu z podobně vybraných plástů(bez létavek), přidám tam nějak vodu a zásoby, buď krmím, nebo dám plást zásobní (pyl + med)(a zároveň krycí) a do dalšího plástu naleju vodu.
Loupeže se není třeba bát, protože bude otevřeno jenom větrání. Umístím tam klícku.
Nástavek dám nad nějaké mezidno, folii, filc, zadekluji a uteplím. Zkontroluji včelotěsnost a větrání!!! Plemenáč je dobré dát do tepla.
Za několik dnů, třeba i jen druhý, zkontroluji chování včel, pokud je nepřátelské asi bude někde chyba. Pokud není, matku vypustím a nadále izoluji a krmím. Po nějakém týdnu opatrně otevřu očko, či česínko a mám tady oddělek.
Dá se to stihnout i za deset dní.
Pokud včelstvo mezitím posílím plásty s plodem a bez včel, mohu je dát pak na původní místo, a ze starého včelstva včely vyklepat na včely na desku, víko atd před původní místo kam jsem dal ten oddělek. To je snad známý a jistý postup.

Tohle mi fungovalo v období kdy se běžně posílají matky, tak do poloviny srpna. Později nemám moc zkušeností.
Až na dva úsp. pokusy.
U mé první ins. matky, která přišla na konci srpna, mi Ing Čermák poradil přidávání klasicky do zakrmeného včelstva, že to dává na konci srpna nejlepší výsledky. Včely matku přijaly.
Podruhé jsem ale pokračoval klasicky, vytvořil jsem dle pops. postupu oddělek, přidal matku, a pak posiloval zavíčkovanými plod. plásty bez včel(!!!) (a zásobním nástavkema) až jsem vytvořil včelstvo schopné zazimovat. To byla otázka dostatku včelstev s plodovými plásty na přelomu srpen/září. Takže jednou jsem to odzkoušel i v podletí.

Karel

Přesně tak.

v zaří sem přidával 5 volně spářených dcer od inseminované vigorky do na první pohled odlišných včel(moje maj 1,2 oranžový proužky),moc se mi do toho nechtělo -pro včely zima naspadnutí ,ale cena lákavá....vychytil sem starý matky a navečer přidal vigorky ve vyjídací klícce i s doprovodem, což byla podle mne největší chyba,včely visely zahryznutý na síťce a matka schovaná v ůkrytu a naražené matečníky.....zrušil sem je ale včely nic ,narazily si je znovu,zkusil sem 2 přidat po léčení kyselinou ,která by mohla přerazit feromony,ujali se jedné,druhou zabily,přidal sem tak další 2 a zabily obě,našel sem je v rožku v podmetu, jedna to nedala psychicky,takže jedna se z pěti chytla,ostatním sem vrátil staré matky schované ve vyjídací klícce jen tak na rámek hned je očuchávaly a olizovaly.....uchycená VOLNĚ spářená vigorka zakladla na mou míru velice ostrou, nepokojnou na rámcích a slabou zimní generaci,na jaře mě ještě dobodaly zimní včely,jarní generace už byla mírnější, rozjezd třírámkového ubožáka po ůtoku rejska byl 2x mohutnější a včely s V.se nedostaly do síly do teď a čekají na spojení s oddělkem...takže to byla laciná investice ,žádnej med od toho vigor včelstva,ale morda žihadel-včely si snad myslely ,že sem medvěd,morda zbytečné práce se stresovanýma včelama,tak tak to už v září ne...
prostě ti trubci co se spářili s tou matkou to musela být divočina...

jinak taky dělám úly,rámky,přířezy ,cosi kdo jak umane,na ceně selze domluvit,fotky možu poslat,kousek od olomuce...
vcela-med/=/centrum.cz

flaška-škoda že jen kilovka,víčko je pěkná věc ,ale to není všechno, je potřeba přidat kolek jak na cigaretách,za prvé je jasné, že ve v té flašcce je to co tam má být a nikdo ji od té doby co ji včelař pustil z ruky NEOTEVŘEL,dál mnozí z vás by se divily kolik je loupežníků co prodávaj JAKOMED,nedávno se mi dostala do rukou flaška s mojí etiketou(není problém ji napodobit ve wordu) od jarního pastovaného medu,ale v ní NEBYL můj med ale .....až z jistím kdo zabiju,zakopu

Chceme li úspěšně přidat matku bez výrazných ztrát musíme v podstatě splnit 3 náležitosti.
1/ Matka musí být kvalitní, tzn udělat vše pro to, aby byla co nejtěžší a vyhnout se pokud to jen trochu jde přelarvování.
2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout se červenci a srpnu.
3/ Přidávat pouze osvědčenými metodami a vyhýbat se těm nic moc. V podstatě to znamená pouze zavíčkované matečníky, oddělky a smetence. To jsou také prakticky jediné metody ověřené ve velkochovech a velká pracnost neznamená velkou spolehlivost přidávání, spíš naopak. Až bude tak 10. 9. není spolehlivější metoda než vyhledat starou matku, zabít a pod plodiště podsunout odďělek a kromě léčení se ve včelách nešťourat. Není li odďělek nějaký vyhladovělý chcípáček je to na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Možná se jedná o stránku www.vcely.kvalitne.cz

Sledujem túto diskusiu od začiatku, ale s odpoveďou som otáľal. Pre Richarda sú rady a skúsenosti v tomto prípade, nepodstatné, nepomôžu mu, lebo svoj prípad rieši teraz! Podstata problému je v tom, že Richard objavil včelstvo, ktoré bolo dlhú dobu bez matky, teda ani nemohol vedieť ako tento prípad riešiť. Vychádzal z potreby zachrániť toto včelstvo, preto mu kúpenú matku pridal tým najjednoduchším spôsobom, vklietke uzatvorenej cukromedovým cestom. Pridanie mohlo byť úspešné, bez ohľadu aké v ňom boli včely, bez ohľadu dĺžky pobytu matky v klietke a príčinou neúspechu nebola ani skorá následná kontrola jej prijatia. Včely, ktoré sú 100%-ne bez matky, aj náhodnej (vo včelstve nebola žiadna matka, potvrdili 3 MB na vloženom otvorenom plode.
Včely, ktoré sa nachádzajú v takomto stave (staré či mladé, v 8 či 9 mesiaci roka), by matku pridali, KEBY!, podľa všetkého neboli dlhé 3-4 týždne a viac bez možnosti vychovať si novú. Včely vo včelom spoločenstve združuje v jeden kompaktný celok nie vôňa, ale feromón materská látka- teda CHUŤ, ktorú produkuje matka, ak sa stratí alebo ju odoberieme, je jej genetickou náhradou otvorený plod, ktorý bráni prijať pridanú matku. Prítomná matka (neoplodnená aj oplodnená) a v druhom prípade aj otvorený plod, ale neraz aj mŕtva matka spadnutá na dne úľa, kde ju včely navštevujú a tá im poskytuje dostatok ML, ktorá im blokuje rozvoj zakrpatených vaječníkov a zároveň bráni prijať pridávanú matku, ale zároveň bránia aj vzniku falošných matiek-trúdic. Ak tieto faktory (ML) vo včelstve chýbajú,dostávajú sa včely najskôr do stavu latentných, pozdejšie do stavu biologických trúdic, schopných klásť neoplodnené vajíčka. Falošných matiek- trúdic môže byť postupne aj niekoľko stovák, postupne sa všetky menia na trúdice. Potom do trúdicového včelstva matku nepridáme ani tou najlepšou metódou.
U Richarda pravdepodobne už boli falošné latentné (ešte nekladúce) trúdice. Vloženie otvoreného plodu bolo v tomto prípade správne, len vloženie matky a jej vyjedenie včelami, bolo predčasné (3 dni). Vypustenie matky z klietky malo byť až po 9 dňoch, keď bol všetok zaviečkovaný. Vtedy u všetkých latentných trúdic, sa vývoj pozastaví a pridaná matka pre tieto budúce trúdice prestane byť sokyňou. Toto však Richard nemohol vedieť, ale to nemôže vedieť ani odborník, lebo na včele trúdici biologickú zmenu pohľadom nedokáže určiť, zmenu zaznamenáme až vtedy keď sa začnú objavovať vajíčka v bunkách položených na okraji dna bunky, či v bunke 2-3 vajíčka. O latentných trúdiciach mohlo signalizovať (bez prítomnosti matky a otvor. plodu) zahryznutie sa včiel do vetracej sieťky a vtedy je to vždy signál, že včely nie sú ochotné prijať pridanú matku a v takom prípade môže byť matka v klietke (vraj včely si nakoniec zvyknú na "vôňu" matky) aj desať a viac dní, nepríjmu ju.
Jedna rada pri Richarda bola dobrá a to pridať matku v dobrom odloženci, ktorý pridávanú matku ochráni pred útokmi trúdic. Otvorený plod a nový plod postupne otupia vnímanie pridanej oplod. matky trúdicami ako sokyni, prestanú klásť vajíčka (niekdy až po týždni) a vtedy má včelstvo ako celok vyhrané. Biologicky zmenené včely sa nevrátia do pôvodného prirodzeného stavu, v úli vegetujú kým neuhynú. Skutočnosť však u Richarda bola iná, zásobné včelstvo namal a preto takáto rada je preňho bezpredmetná, lebo matku kupoval bez včiel. Možno mu mal včelár - radca, poradiť aby jedno svoje včelstvo obetoval a spojil v jeden celok, lenže včelári s 2-3 včelstvami chcú svoj počet včelstiev zachrániť za každú cenu. Pre Richarda to bude dobrá škola do budúcna, lebo už vie,že sa mu to vyplatí. Anton

Děkuji za rady. Po důkladném přečetení vašich názorů a konzultaci s dalším včelařem se přikláním k variantě s oddělkem. Vzhledem k tomu, že však nechci používat staré úly (z 60 let) již 15 let nepoužívané (kromě jednoho dnes již taky nepoužitelného jsem již ostatní z hyg. důvodů spálil), rád okamžitě koupím nový vhodný úl, do kterého bych mohl oddělěk dle Vašich rad umístit. Moje rámková míra je 39x24. Rozměr horní loučky mám 42 cm (+/-). jsem z okresu N.J. a přijedu do 80 km kamkoliv ( zítra i v sobotu mám cestu do Olomouce). Úl bych však potřeboval v podstatě ihned. Prosím o sms zprávu na 736/632 845. Ozvu se zpět. Děkuji.

Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout" přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon) Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji

Nojo, ale pro přidávání matky oddělkem to optimálně musí být oddělek, ve
kterém byla matka vychována a úl, ve kterém ten oddělek žije někdy od května
června. Shánět teď nový úl a dělat teď oddělek nejde. A vzít nový úl a někde
u včelaře do něho přendat koupený oddělek s matkou a pak takhle přidávat
matku taky není to pravé. Nový úl musí včely potáhnout propolisem a zavonět
ho svou vůní a to je odhaduji tak na 14 dnů. Jinak jsou z nového úlu
rozrušeny a kdoví jak by to přidání vyšlo. U použitého úlu to je něco lepší,
ale ne moc. Pokud chceš přidávat matku a s oddělkem, buď kup nebo si půjč i
úl, ve kterém oddělek je, převez je večer, nech přes noc uklidnit v temnu a
chladu a ráno přidej. Ale jak tady čtu Tvoje dotazy a odpovědi, snad
nejjednodušší pro Tebe v tuto dobu bude prostě provést umělý roj a matku
přidat do něho. Klidně mohou jako roj respektive jako norské zimování ještě
dalších dva tři týdny vystavět celý nastavek mezistěn a prostřední mezistěny
zaplodovat.Ale nevím přesně, jak se v takovém umělém roji chovají trubčice,
odhaduji, že budou nějakou dobu v setřepaných včelách udržovat zdání
přítomnosti matky, takže zatímco bez matky a trubčic je doba kdy začnou
včely naříkat z osiřelosti tak půl hodiny, s trubčicemi to může být i
několik hodin, kdy teprve nastane vhodný čas pro přidání matky v vyjídací
klícce. Pak zakrmit tak půl kila, na mezistěnách i víc cukru a třetí den z
rojáku usadit na mezistěny. Připadá mi, že se tady tím způsobem může nejmíň
zkazit a pokud je to včelstvo ještě dostatečně silné, i ty letní včely se
vzchopí a postaví ty mezistěny a zpracují do nich ty zásoby, než odejdou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 23, 2006 9:21 PM
Subject: Úl pro oddělěk


> Děkuji za rady. Po důkladném přečetení vašich názorů a konzultaci s dalším
> včelařem se přikláním k variantě s oddělkem. Vzhledem k tomu, že však
> nechci používat staré úly (z 60 let) již 15 let nepoužívané (kromě
jednoho
> dnes již taky nepoužitelného jsem již ostatní z hyg. důvodů spálil), rád
> okamžitě koupím nový vhodný úl, do kterého bych mohl oddělěk dle Vašich
rad
> umístit. Moje rámková míra je 39x24. Rozměr horní loučky mám 42 cm (+/-).
> jsem z okresu N.J. a přijedu do 80 km kamkoliv ( zítra i v sobotu mám
cestu
> do Olomouce). Úl bych však potřeboval v podstatě ihned. Prosím o sms
zprávu
> na 736/632 845. Ozvu se zpět. Děkuji.

My jsme to dělali slivovicí. Půl malé štamprle včelám na novinový papír a
někdy tak jednu včelaři. S odstupem času si myslím, ža ani jedna z těch dvou
dávek úspěch přidáváni matek nijak zvlášť neovlivňovala.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 23, 2006 9:29 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři
> jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout"
> přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře
> pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon)
> Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve
> včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze
> tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji

př. Stonjek napsal:> 2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout
se červenci a srpnu.

Řekl bych vyhnout se době, kdy je ve včelstvu velké množství málo
zaměstnaných včel. Takže vždy tehdy, kdy není žádná snůška. Případně v
některých návodech jsem četl v době, kdy není snůška zaměstnat včely mírným
až středně silným krmením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 23, 2006 7:21 PM
Subject: Re: Jak přídávat matku


> Chceme li úspěšně přidat matku bez výrazných ztrát musíme v podstatě
splnit
> 3 náležitosti.
> 1/ Matka musí být kvalitní, tzn udělat vše pro to, aby byla co nejtěžší a
> vyhnout se pokud to jen trochu jde přelarvování.
> 2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout se červenci a
srpnu.
> 3/ Přidávat pouze osvědčenými metodami a vyhýbat se těm nic moc. V
podstatě
> to znamená pouze zavíčkované matečníky, oddělky a smetence. To jsou také
> prakticky jediné metody ověřené ve velkochovech a velká pracnost neznamená
> velkou spolehlivost přidávání, spíš naopak. Až bude tak 10. 9. není
> spolehlivější metoda než vyhledat starou matku, zabít a pod plodiště
> podsunout odďělek a kromě léčení se ve včelách nešťourat. Není li odďělek
> nějaký vyhladovělý chcípáček je to na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Priateľ Richard
V mojom príspevku som jednoznačne poukázal na to, že včely nejde "oblnúť" žiadnym prípravkom! Materský feromon je možné z tela matky npr. zmyť na veľmi krátku dobu, ale matka stále produkuje svoj feromon, ktorý včely vzdy považovať za cudzí, takže sa nejedná o žiadnu vôňu, ale chuť a tú prijímajú ústami-jazýčkom.
Ešte raz, pri pridávaní je rozhodujúce, aby včely medzi ktoré matku pridávame, nebola metrská látka predchádzajúcej matky, teda i plod, včely (ak nie sú biologicky zmenené- trúdice) matku bez ohľadu, či je fyzicky zdatná alebo malá, z inej bioklimatickej oblasti, z inej nadmorskej výšky, prijmú, pretože na záchranu svojej ďalšej existencie inú možnosť nemajú! Príkladom je aj zmetanec, v ktorom sú včely rôzneho veku, z rôznych včelstiev, staré, mladé, nasýtené alebo hladné, sú absolutne bez meterského feromónu (už po pol hodine sa stráca z ich organizmu), prijmú bez následkov pre pridanú matku. Po zmetení včiel cez smyk do rojačika, udrením o zem spadnú na dno, rojnicu otvoríme a vhodíme voľne matku medzi ne a je po paráde. Po zjednotení včiel s matkou v jeden celok (24 až 48 hod.), osadíme zmetanec do úľa ako normálny roj. Takýto stav vyvoláme aj vtedy, ak z úľa do ktorého chceme pridať matku, odoberieme starú matku a všetok plod bez včiel (vyvoláme stav bez materskej látky) do iného úľa a matku vloženú do klietky istenú CMC na 5-6 hodín, včely ju oslobodia a prijmú.
Takýto stav docielite aj vtedy, keď debničku bez plodu - medník oddelíte od plodiska medzidnom a matku pridáte znovu medzi včely, ktoré sú zbavené materského feromónu. Kontrolu môžete spraviť už na 2-3 deň.
Isté prijatie je aj vtedy keď včelstvu odoberieme matku, necháte robiť náhradný chov a na deviaty deň, po vylámaní náhradných materských buniek, vložíme novú matku do úľa. Ja ju vkladám (klietočka z cukríkov Tic-tak) do letáča, mám ju pod kontrolou.
Toto sú približne všetky spôsoby ako pridať matku do včelstva, keď je vo včelstve matka, no váš prípad je iný, vám sa matka stratila nekontrovateľne, tak aj postup musí byť iný, taký aký som opísal v prvom príspevku. Anton

Nojo, ale pro přidávání matky oddělkem to optimálně musí být oddělek, ve
kterém byla matka vychována a úl, ve kterém ten oddělek žije někdy od května
června. Shánět teď nový úl a dělat teď oddělek nejde.
RP
......
Jsou asi dvě věci označované slovem ODDĚLEK.
1.Nové mladé včelstvo vzniklé oddělením plástů v květnu a vyrostlé vlastní silou. Takové se dá přidávat/spojovat s mírným úspěchem téměř vždy, když je snůška nebo se krmí. Moje osobní dlouholetá zkušenost. Ale neškodí, když je nějaký oddělek ještě v záloze!! Pak je to provozně velmi jednoduchá metoda.
2. Oddělek - tedy oddělení včel a spojení s matkou. Síle nerozhoduje, důležité je, aby tam byly vytvořeny "společenské vztahy" jako ve včesltvu. Tedy včely plní většinu funkcí. Tady je to při mnou popsaném postupu téměř zajištěno.
Vytvořením včelstvíčka z plodových plástů a mladušek. Dejme tomu do 10dnů. Za dalších deset dnů jsou z nich létavky. Matka již klade, nejstarší buňky jsou skoro před zavíčkováním. Včely plní většinu funkcí - strážkyně česna i létavky, matka má svojí družinu a kolem ní dost včel, které jinou matku nepoznaly a tvoří finkční celek.
U tohoto "mini" oddělku, který byl během těch deseti dnů třeba ještě posílen o pár plástů s líhnoucím se plodem je stejné prosycení mateřským feromonem jako u jiného včelstva, a včelstvo dostatečně brání česno. (dále popisuji pro NN, ale jen při počítání nástavků)
Proto jsem taky radil dát jej na původní místo, den předtím bych nad něj dal ještě nástavek, ale stávající s plodem byl nechal dole u česna, česno nechal na podletních 5cm, nebo je úplně zavřel a nechal jen lépe střežitelné očko v teplém (a lépe hlídatelném) prostoru (mám síto ve dně) a dal jej na místo původního. Původní bych odložil stranou, zůžil na něm česna. Létavky by se postupně vracely a vžebrávaly do oddělku na původním místě a následně bych tam na víko, nebo jinou plochu před úplem vyklepával včrely ze starého úlu.
Pokud by v něm byl ještě plod, (ale pokud by bylo bezmatečné, tak již ne), tak ten bych dal do jiného včelstva vylíhnout. Plásty bych pak některý další den přidal případně i s nástavkem nad 2 nástavky oddělku.
.... ad. nový úl.
Nástavky s dílem by neměly být v této době problém, manipulační dno to je otázka kusu sololitu, 3+1 hranolků a nějak přilepeného síta proti mouchám na díře ve dně.
....
Ale nikoho nepřesvědčuji. Toto jsem si kdysi vyzkoušel a dělal jsem to, když jsem ještě nechoval matky. Jinak souhlasím s př. Stonjekem v bodech, že nejlepší je oddělek vychovaný z matečníků a ten přidávat. O přelarvování mám jiný názor, ale jedno opět ZAŘVU - POKUD NECHOVÁTE MATKY - NEVČELAŘÍTE. Je jedno jestli z otevř. matečníků, nebo nákupem neoplozených (pro začátek), ale pokud si na jaře neuděláte dostatečnou rezervu, aby jste po sezóně provedli SELEKCI, tak nechováte včely.

Setkal jsem se s názorem, že včelař nenakupuje matky s tím, že jednou jednu koupil, přidal a ona na potvoru byla horší než ta vyměněná. To se logicky musí/může stát, protože existuje Gausova křivka. Takže přidávat novou matku, která alespoň na oddělku neukázala co v ní je, je vždy riziko.
Šance, že je horší, než ta co tam je je 25% (1/4), že je zhruba stejná je 50% (2/4 = 1/4 na to že jsou obě mizerné, plus 1/4 že jou obě dobré) a 25% že je lepší.
Toto platí za předpokladu ostrého rozdělení na podprůměrnou a nadprůměrnou.
Statisticky totiž pravděpodobnost existence přesně průměrné matky nulová. Průměr je bod na ose, a pravděpodobnost jakéhokoli bodu na na vodorovné ose nějakého stat.rozdělení je vždy nulová.
(To je poněkud nepřesné, ale už jsem téměř 30 let ze školy)
V praxi si to můžete rozdělit na třetinky - spíše odpovídá praxi. Na podprůměrné, průměrné, a nadprůměrné a namalujte a spočítejte si čtvereček sami:-)
U gausova rozdělení je vždy polovina (včelstev, včelařů atd) podprůměrných a nedá se s tím nic dělat. Pro včelaře (aj)je to kruté, ale tvrzení že 25 000 včelařů je podprůměrných je pravdivé.:-))) ale nic neříkající.

Karel

Na zkoušku jsem udělal WWW stránku o včelách. Prohlídlo si jí jenom 130 zájemců, proto další článek s výpočtem pracnosti včelaření jsem poslal do Včelaře.
Možná se jedná o stránku www.vcely.kvalitne.cz
Vojtěch......

A proč je 130 málo. Na samostatnou jednu stránky někde na webu zaploudí málokdo hned napoprvé.
Koukám ale, že článek ve Včelařských novinkách má za chvilku už vyšší návštěvnost. A logicky tam bude vyšší, protože tam lidi chodí pravidelně číst. A nepřetržitě, po mnoho dalších let existence (přejme mu to) tohoto serveru. Zatímco papírové vydání v lepším případě zkončí někde ve skříni. Co není na webu, jako by nebylo.
Dle mě je zbytčné srovnávat návštevnost VN, či náklad MV s 50 000 výtisky Včelařství. Rozhodující je, kolik lidí si tam ten článek přečte, a tam jsem skepticky někde na 1/4.

Jen technická připomínka. Obrázky na té samostatné stránce (www.vcely.kvalitne.cz) se mi na pomalé lince vůbec nezačaly zobrazovat, na rychlé to trvalo téměř 1/4hodiny. Na rozdíl od obrázků ve VN.
Takže já bych doporučil publikovat u odborníků.

Karel

Podělím se i o svou zkušenost. Po 15 letech jsem se rozhodl obměnit genetickou výbavu včel. Prostě jsem koupil 3ks Singer a přidal na jistotu přes klícku. Vše úspěšně. Ačkoliv jsem nikdy nepřišel během prohlídky o matku, první mi odešla neznámo jak po dvou měsících ještě ten rok a druhá hned zjara další rok. Zbyla mi ta třetí jako původní, ostatní jsou už rozpěstované. Pravda je, že ta originál dala letos nejvíc medu. Ačkoliv bylo vždy ve včelstvu jen "pár" včel pobíhajících po plástvích (třeba polovina proti ostatním starým kmenům) byly plástve medníku vždy plné medu. Neuvěřitelné. Nědělám reklamu, musím si je koupit, ale něco na tom je. Jsou určitě mírnější, ale bez kukly si ještě netroufnu. Stále mám ještě 3ks z původního kmene.
Včera mě zase vyhnaly a to mám už 30% nakrmeno. PT

kde sehnat levny cukr

Možná se někomu bude zdát, že to dělám neodborně a s chybami - včelařím teprve pár let, ale mě se osvědčil následující postup: Najdu si v plodišti 2 - 3 plásty se zavíčkovaným plodem, sklepnu z něj včely a dám ho do medníku. Za pár hodin, až jsou obsazeny včelami je vyjmu a vložím do prázdného úlu a před a za ně dám po jednom plástu a nebo když je na plástech dost zásob tak jen souše. Česno po nějaké době ucpu hrstí trávy,, je lepší to dělat navečer, létavky odletí a pak už se nemůžou vrátit pro eventuální lup. Za plásty dám misku od nanukového dortu s vodou a hrstí slámy. Asi za 12 hodin vezmu zasílací klícku s matkou a pootevřu ji tak aby mohly vybírat včely těsto. Za 2 - 3 dny je matka na plástech a klade. Pak buď posílím oddělek plásty s plodem a nebo když mám včelstvo kde jsou nějaké problémy s matkou - přehodím úly. Druhý den jsou létavky také v oddělku a můžu vybrat i plásty s plodem a přendat je. Zbylé včely nasypu do nástavku odděléného novinami a mateřskou mřížkou. Ony už se nějak srovnají.

Dobry den, je tu niekto, kto chova nerojive včely, resp. ma v sezone rojivost pod kontrolou bez pracnych opatreni ?

Zdravíčko,

osobně se domnívám, že způsob uvažování o svazové sklenici je od počátku špatný. Celé je to postaveno na minimalizaci ceny a nákladů. Z takového přístupu nemůže vzniknout nic "co by si český med zasloužil"...
Tvarově vycházet z Facety - , cena nepřesáhne cenu Facety... bez komentáře.
I to, že firma poskytne skicu (jednu?) budoucí skleničky de fakto po schválení projektu.

Ptám se, proč svaz nevyhlásil nejdříve soutěž na sklenici (tvar, design) a pak k ní nehledá výrobce a s ním nejedná o ceně? Kilo medu se prodává +/- za 100,- Kč, jaký je rozdíl, jestli sklenice bude stát 3,20 nebo 4,70?
Rozdíl v designu takové sklenice ale může být "nezměrný".

Opět se ukazuje, že každá druhá sekretářka umí udělat lepší výběrové řízení, než úředník jistý si svou židlí bez ohledu na to, jaké výsledky jsou za ním vidět.

Je mi smutno...

Patrik N.

...osobně se domnívám, že způsob uvažování o svazové sklenici je od počátku špatný. Celé je to postaveno na minimalizaci ceny a nákladů....
Bullet
......
Jinak by jim to už nedávalo žádný smysl.
Obal je součástí marketingu.
Když neorganizuji a nedělám marketing, tak můžu jen maximálně snižovat náklady. Sice krátkozraké, ale jedině možné.
Problém je, že oni ani to snižování nákladů nedělají, protože pak by museli vymyslet a zorganizovat nízkonákladovou distribuci. (přes ZO)
Pokud si myslí, že zveřejněním nákupní ceny (bez DPH) dotlačí obchodníky k nízké marži, je to možné.
Ale dobrý obchodník kterému záleží na pověsti, se této komoditě musí vyhnout. Nenakoupí za 3,19, ale za 3,80(DPH) franko závod (+doprava) a peníze na dřevo. Pak si dá minimální marži, ale pro ostatní bude stejně zloděj, co je na skleničce okrádá o jednu nebo dvě koruny.
Pochybuji, že průměrní včelaři (které znám) vydejchají, že jim někdo prodává něco dráž než nakoupil, nebo od nich nakupuje laciněji než to dál prodává. A začnou mluvit něco o pár oprávněných procentech zisku, místo marže.

Mě se sklenice dotýká jen okrajově, protože jsem psal o tom, že je třeba PRODÁVAT MED. A m.j. prodává i obal, ale sám o sobě nestačí. Stejně jako nestačilo vydání nějakého letáku, plakátu, atd.
Stejně jako nestačí ke včelaření že mám úl.
Sklenici navrhovalo m.j. I2J, PSNV,... a místo rozumné debaty nad tímto i dalšími návrhy se z toho stalo politikum. Pak jsou pořádány zábavné vykrucovací tanečky.

Pokud nebude marketing který bude podporovat konrétní obal, obal se neujme. Pokud by byl obal podporovaný efektivním marketingem, pak je nepodstatné, jestli stojí o x Kč víc.
Karel

TAK MNE NAPADÁ, NEŠEL BY POUŽÍT FORMIDOL ?

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 23.8.2006 22:47:48
> ----------------------------------------
> My jsme to dělali slivovicí. Půl malé štamprle včelám na novinový papír a
> někdy tak jednu včelaři. S odstupem času si myslím, ža ani jedna z těch dvou
> dávek úspěch přidáváni matek nijak zvlášť neovlivňovala.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Richard" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 23, 2006 9:29 PM
> Subject: Re: Pridanie matky do včelstva
>
>
> > Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři
> > jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout"
> > přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře
> > pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon)
> > Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve
> > včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze
> > tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji
>
>
>
>

No letošní rok jsme měly tak akorát pod kontrolou stromy na kterých visely ale to byl mimořádný rok a teď je otázkou co považuješ za rojivé včelstvo ! V literatuře se uvádí , nerojivé včelstvo je takové které nemá více jak jeden roj v roce .Takže nelze sledovat stav rojů vzahradé ale jednotlivá včelstva
Mám li tedy 30 včelstev na včelnici a 10 rojů tak by to bylo v pohodě. Ale jeli to ze 2 úlů tak je tam problém.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miob <miob/=/pobox.sk>
> Předmět: Rojenie
> Datum: 24.8.2006 11:54:53
> ----------------------------------------
> Dobry den, je tu niekto, kto chova nerojive včely, resp. ma v sezone
> rojivost pod kontrolou bez pracnych opatreni ?
>
>
>

Já tomu rozumím tak, že Svaz oslovil jednu sklárnu, aby dala cenu na
poptávku 200 tisíc sklenic vyrobených v sériové už udělané formě. Takže
žádné náklady na formy těžce rozpouštěné v cenách za sklenici a objednávka
200 tisíc sklenic nejspíš znamená takovou nízkou cenu, že pár sdružených
včelařů objednávajících jednu, dvě palety nikdy takové ceny nedosáhne. Jinak
sklenice to může být stejná. Určitě to uvítají včelaři, co nakupují
sklenice na med, třeba ještě ty "soudky" 720 ml na víčka Omnia v
supermarketech. Ti, co jezdí pro sklenice do skláren možná taky, budou to
mít o nějakou korunu levnější. Ale jinak od speciální sklenice od
Včelařského svazu bych očekával, že budou nějaké speciální s nějakým
včelařským reliéfem a třeba i dražší. Po pravdě řečeno dnes jsou některé
obchody už plné různých takových sklenic s medy různých včelařů. Nedávno
jsem si všiml u nás v zelenině stály na regálu vedle sebe 4 různé sklenice s
medy od 4 různých včelařů. Ale je možné, že jiní včelaři budou mít jiný
názor. Domnívám se, že to, jakou sklenici a případně více různých sklenic
nemělo rozhodnout vedení ČSV, ale měla proběhnout nějaká diskuze pouze
moderovaná vedením ČSV a teprve na základě té diskuze mělo vedení ČSV začít
něco jako jakési výběrové řízení.

R. Polášek

Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů je u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni, profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou. Za web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to nemůžu,proto upřednostním časopis.
Možná se mi to podaří časem zdokonalit , tak jak se mi podařilo zbavit se rojení a matky koupené z Nasavrk přijaly bez problémů. Je hodně včelařů, kterým se včely nerojí .
Je to hlavně způsobem včelaření.
B. V.

vojtech.bernatek:

> Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů je
> u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni,
> profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv
> a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou. Za
> web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to
> neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám
> plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to
> nemůžu,proto upřednostním časopis. ...
..........


S během doby....

Kolik včelařů má mobilní telefon, kolik včelařů má rozebírací úly místo klátů, kolik včelařů má automobil, atd. atd vzhledem k vybavení. S internetem bych si nedělal při pohledu na čas vůbec obavy, že se neudrží nebo nerozšíří. Naopak. Čím více informací dostanete z internetu tím více si může edinec rozšířit obzor s možností zdokonalit chov včelstev a tím se zvyšuje přitažlivost a "závislost".

Je jedno jestli jsem já nebo Vy kritik nebo člověk rozdávající pochvalu. Oboje si zaslouží zaznamenat a opět čas a porovnání ukáže "informační hodnotu".

Dnes jsem narazil na wikipedii, kde je sken z Včely Moravské(1905/1;2) a projev ze sjezdu včelařů p. Adamce kde doporučoval sjednocení mír z rozmanitých po celé zemi na tři základní. Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z Moravského spolkového stojanu o 90°). To je to, očem jako reakce píšu. Jde o informaci, která má promě momentálně hodnotu poznání a to poznání potřebuji proto, když se mě někdo zeptá: Proč tu není včela už dávno chována na světových rozměrech rámků, ale na typických českých? ... co mu mám odpovědět. Tak proto. .. Potažmo s tímto potom přemýšlím o systému Minioptimalu.

Vaše poznatky na http://www.vcely.kvalitne.cz/ registruji, ale sám zatím nevím jak je využít. Jsem v oboru včelařství jaksi přesměrován na jiné "detaily", ale v dost podobném duchu. Ulehčit si práci.

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Protože to neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to nemůžu,proto upřednostním časopis.
.........
No jak myslíte. Já to psal jako pobídku, ne jako kritiku.
Pokud můžu z vlastní zkušenosti soudit tak web je skoro zadarmo, a publikování ve VN úplně zadarmo a bez starostí. (A taky bez honoráře:-).
U té stránky bych doporučoval umístit na stránku zmenšené náhledy a problém je vyřešen.

....Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z Moravského spolkového stojanu o 90°). . .. Potažmo s tímto potom přemýšlím o systému Minioptimalu....
GP...
Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek. Včelařit jsem začal v almárkách (tam byl rámek stejně široký, ale vyšší asi 3*20cm) a poslední včelstvo které jsem tam nostalgicky choval mi tam odešlo při melicitoze. A tak kolem nich pořád chodím a přemýšlím, jestli to znova neosadit, nebo udělat rovnou trochu větší nové. Plodiště 3N, medník 2nebo3N(původně 1) a nahoře osazení pro případné další nástavky. Pokud bych měl včely mírné alespoň jako teď, a ne původní černé divoké, tak by to bylo povčelařeníčko.
A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj.
Do důchodu jako dělané, a nebo výborné pro chov matek. Ty rámky by byly skvělé do plemenáčků. A protirojové opatření při jednom.
Karel

zahryznutie sa včiel do vetracej sieťky a vtedy je to vždy signál, že včely nie sú ochotné prijať pridanú matku a v takom prípade môže byť matka v klietke (vraj včely si nakoniec zvyknú na "vôňu" matky) aj desať a viac dní, nepríjmu ju.
Pán Turčáni reagujem na Vašu vetu hore. Moje včely a to v dvoch prípadoch boli zahryznuté do klietky, ale kedže už sa nedalo viac čakať, resp. ja už som nemienil čakať /matky boli v klietke 6 a viac dní/, vypustil som ich von z klietky a to takto. Vybral som jeden rámik z plodom a matku som priamo z klietky pustil na plást. Robil som to preto, že reku sa mi podarí matku zachrániť keby sa včely na ňu vrhli. V obidvoch prípadoch matku včely prijali a matky krásne kladú. Kedže aj v literatúre sa píše, že zahryznuté včely do klietky nechcú matku prijať som sklamaný z literatúry. Nie je to pravda-aspoň nie vždy to je pravda. Poznám jedného včelára veľmi skúseného, ktorý zvykne hovorievať, že keby včeláril podľa literatúry, tak už včely nemá. Tiež mi jeden včelár vysvetlil, že včely keď sú zahryznuté do klietky tak matku chcú vyslobodiť a literatúra vraj myslí zahryznutím do klietky to, keď včely sa snažia zadočkom matku pichnúť. Ináč matky zásadne pridávam do včelstva bez otvoreného plodu, lebo mám takú skúsenosť, že keď je vo včelstve otvorený plod, včely môžu pridávanú matku aj prijať, ale po vyliahnutí "vlastnej" matky pridanú matku odstránia.

Nesměšujme dohromady weby vytvářené profesionálními firmami s dynamickými
stránkami a internetovými obchody pro jiné firmy nebo pro prestižní
presentační stránky nacpané kvůli prestiži a vyšší ceně různými módními
"fičurkami" a vlastní ceny na internetu. Roční vlastnictví univerzální
domény druhého řádu třeba www.něco.com, www.něco.info atd stojí okolo 400
Kč, národní www.něco.cz o nějakých 300 víc. Nejlevnější komerční hosting se
najde asi od 20 korun měsíčně. A existují taky weby s hostingem zdarma,
které vydělávají na svůj provoz něčím jiným. Nebo domény třetího řádu, kde
je k dispozici webový prostor obvykle jako bonus k třeba zřízení emailové
stránky nebo k zakoupení internetového připojení přes určitého providera atd
a tudíž často prakticky úplně zadarmo za předpokladu určitých omezení..
Základy HTML pro statické stránky se získají po přečtení 150 stránkové knihy
nebo v jedno, dvou denním kursu. A kdo se to nechce učit, může dát
přivydělat pár stovek nějakému vysokoškolákovi nebo středoškolákovi, který
mu jednoduché stacionární webové stránky udělá. I když pak se bude muset
přece jen naučit, jak do těch stránek přidávat příspěvky. Takže kdo se chce
nějak presentovat na internetu, tak to může udělat velice levně, pokud má
zájem se trochu naučit i něčemi jinému než včelaření. Dávat si jako soukromá
osoba dělat web za několik tisíc firmou má smysl tak pro poslance nebo
celebrity nebo když je profesionální provedení stránek nutný předpoklad pro
to, abych přes tyto stránky ty tisíce nějak vydělával, jinak je to v
podstatě nákup zbytečně luxusního zboží a vyhazováni peněz. A taky marketing
těch internetových firem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 24, 2006 10:17 PM
Subject: Re: začatečníci.


> Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů
je
> u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni,
> profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv
> a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou.
Za
> web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to
> neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám
> plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to
> nemůžu,proto upřednostním časopis.
> Možná se mi to podaří časem zdokonalit , tak jak se mi podařilo zbavit se
> rojení a matky koupené z Nasavrk přijaly bez problémů. Je hodně včelařů,
> kterým se včely nerojí .
> Je to hlavně způsobem včelaření.
> B. V.

Karel napsal:
> Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek.

Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z toho
úzké věžáky s malou stabilitou.

> A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj

To znamená ale zadováky, princip ohřívání jednoho včelstva druhým přes jednu
přepážku funguje automaticky při zadovákové baterii, ale jde proti principu
nastavků.

Já zase přemýšlím o úpravě stávajících zadováků z zadováků dvojáků po 2x12
rámcích 39x24 na zadováky dvojáky s prostorem odpovídajícím až 4 - 5 x 12
rámků 39x24 s tím, že takový jeden jediný dvoják na zahradě by potom stačil
pro jednoho včelaře skutečně ze záliby, to je takového, který má včelaření
jen jako koníčka a který od včelaření kromě času stráveného u včel
nevyžaduje nic jiného, než aby nemusil pro rodinu kupovat med od někoho
jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 6:50 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> ...Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z
> Moravského spolkového stojanu o 90°). . .. Potažmo s tímto potom přemýšlím
> o systému Minioptimalu....
> GP...
> Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek.
> Včelařit jsem začal v almárkách (tam byl rámek stejně široký, ale vyšší
asi
> 3*20cm) a poslední včelstvo které jsem tam nostalgicky choval mi tam
odešlo
> při melicitoze. A tak kolem nich pořád chodím a přemýšlím, jestli to znova
> neosadit, nebo udělat rovnou trochu větší nové. Plodiště 3N, medník
> 2nebo3N(původně 1) a nahoře osazení pro případné další nástavky. Pokud
bych
> měl včely mírné alespoň jako teď, a ne původní černé divoké, tak by to
bylo
> povčelařeníčko.
> A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj.
> Do důchodu jako dělané, a nebo výborné pro chov matek. Ty rámky by byly
> skvělé do plemenáčků. A protirojové opatření při jednom.
> Karel

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 7:56 AM
Subject: internet Re: začatečníci.


> Nesměšujme dohromady weby vytvářené profesionálními firmami .... Základy
> HTML pro statické stránky se získají po přečtení 150 stránkové knihy
> nebo v jedno, dvou denním kursu

K tomu jen malá poznámka :
Dnes jsou navíc k sehnání (zdarma) i prográmky, ve kterých lze vytvořit
webové stránky i bez znalosti HTML, i když se jimi autor ochuzuje o kouzlo
požitku z vlastní tvorby.
S pozdravem Petr

Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z toho
úzké věžáky s malou stabilitou.
RP.
....
No proto jsem v nich přestal včelařit - pro med. Byly z nich pak jen roje:-) I když jsem vyndal okno a bylo tam 13 rámků/vrstev, tak včely visely na všech stranách. Já jsem to jedno včelstvo měl, protože jsem k tomu měl i sekce, a když jsem obral 6 rámků s plodem, a něco do plemenáčků, tak to bylo fajn.
Ale já to viděl o 20 až 40 cm vyšší (celkem 6 vrstev á 20cm) a to pořád není nic moc, proti například 6 Langstrothům (extrém), či 8 Optimalům. Ale baterie by mohla být umístěna ve včelníku, ap roblém se stabilitou pak nevidím. Spíše se stabilitou konstrukčního materiálu.
V almárkách jsem si prvně ověřoval nástavkové technologie.
Vybrání horní vrstvy z plodiště, přendání do medníku a nahrazení mezistěnami.

Samozřejmě je to pro specifické situace.
Získávání "bílého medu" jak to obchodně nazývám, a mezi zkušenými zákazníky velmi žádaný, ale jen někdy se podaří vytočit med tak brzy a ještě v malém množství. (a tady jde o to jej vytěsnit co nejlépe z plodiště do malého medníku)
Ale hlavně by to bylo dobré pro zimování náhradních matek
v medníku a plodišti, a chov matek brzy na jaře.
Včelstvo v medníku i v plodišti, úzký komín a ohřívání z boku vede u těchto úlů k velmi brzké "jarní explozi". A taky k chovné náledě.
Velikostí to vlastně odpovídá skoro těm plemenáčovým polorámkům, co jsou vyfoceny ve Včelařství od př. Jaši. (jestli se nepletu, Včelařstvím již jen listuji,a pak vracím)

Pokud včelařím jen pro med a zajímají mě výnosy v kg, tak potřebuji jiné úly, do kterých se ten med vejde.
Karel

Je fakt, že mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
přidali nový nastavek s rámky. Přirozeně to souvisí s množstvím medu, ale je
to opačné chování než třeba v tom zadováků, kde se musel zavíčkovaný med
pravidelně vytahovat a vytáčet, aby včely měly prostor na další snůšku.

Když se povedlo kdysi vytočit med z ovocných stromů, to bylo skutečně něco.
Jenže to dnes asi padlo, oproti dřívějšku mám kolem baráků snad jen třetinu,
čtvrtinu původního počtu, lidi kolem je hodně zlikvidovali. Totéž pampelišky
a jiné květy v květnu na zahradách v trávě. V dnešní době při použití
nízkých rámků mně připadá ještě reálné získat nějaký med z podrostu rostlin
kvetoucích v druhé polovině dubna v listnatých lesích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:04 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z
> toho
> úzké věžáky s malou stabilitou.
> RP.
> ...
> No proto jsem v nich přestal včelařit - pro med. Byly z nich pak jen
> roje:-) I když jsem vyndal okno a bylo tam 13 rámků/vrstev, tak včely
> visely na všech stranách. Já jsem to jedno včelstvo měl, protože jsem k
> tomu měl i sekce, a když jsem obral 6 rámků s plodem, a něco do
plemenáčků,
> tak to bylo fajn.
> Ale já to viděl o 20 až 40 cm vyšší (celkem 6 vrstev á 20cm) a to pořád
> není nic moc, proti například 6 Langstrothům (extrém), či 8 Optimalům. Ale
> baterie by mohla být umístěna ve včelníku, ap roblém se stabilitou pak
> nevidím. Spíše se stabilitou konstrukčního materiálu.
> V almárkách jsem si prvně ověřoval nástavkové technologie.
> Vybrání horní vrstvy z plodiště, přendání do medníku a nahrazení
> mezistěnami.
>
> Samozřejmě je to pro specifické situace.
> Získávání "bílého medu" jak to obchodně nazývám, a mezi zkušenými
zákazníky
> velmi žádaný, ale jen někdy se podaří vytočit med tak brzy a ještě v malém
> množství. (a tady jde o to jej vytěsnit co nejlépe z plodiště do malého
> medníku)
> Ale hlavně by to bylo dobré pro zimování náhradních matek
> v medníku a plodišti, a chov matek brzy na jaře.
> Včelstvo v medníku i v plodišti, úzký komín a ohřívání z boku vede u
těchto
> úlů k velmi brzké "jarní explozi". A taky k chovné náledě.
> Velikostí to vlastně odpovídá skoro těm plemenáčovým polorámkům, co jsou
> vyfoceny ve Včelařství od př. Jaši. (jestli se nepletu, Včelařstvím již
jen
> listuji,a pak vracím)
>
> Pokud včelařím jen pro med a zajímají mě výnosy v kg, tak potřebuji jiné
> úly, do kterých se ten med vejde.
> Karel

mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
přidali nový nastavek s rámky.
....
To právě letos dělám. Bohužel. K vytáčení jsem se dostal až teď v srpnu a jsem v podstatě ve včelách po čtvrté.
Vytáčím pěkně zralý med, hodně ho tam včelám nechávám a chystám při tom rovnou nástavky na krmení. Bohužel,letos jsem se dostal do situace, že jsem musel včely flákat, ale zajímavé je, že jim to ani moc nevadilo, a dokonce se rojili jen slaboši.
Medu bude málo (v konvích, ve včelstvech ho zůstalo dost), ale nutno říci, že jsem míval i míň, i když jsem do nich lezl co chvíli.
Karel

Já jsem to udělal taky tak. Bohužel taky ty včely v poslední době nějak
flákám. Jinak mně připadá, že kdo si má dnes nějak znatelně aspoň
přilepšovat včelařením, musí mít vedle úlu a včelstev ještě pořádně
investováno do zpracovávání medu. Zatímco dříve stačilo ty rámky vytočit
venku v nějaké přípravně vedle včel a hned stočit do konví, doma dvakrát za
rok vyklidit a vytřít místnost a rámky ze zahrady vytočit tam a ty konve pak
dát do výkupu, dneska k solidnímu prodeji medu musí být přípravna víceméně
trvale používána pro zpracování medu a podobné čisté činnosti s mnohem více
zařízeními než dříve. Tu já nemám. To je asi i důvod, proč do těch včel v
současné době tolik "nešlapu" včelám málokdy vadí, když se do nich málo
dívá, pokud mají z loňska dobře našlápnuto - kvalitní mladé matky a pokud je
aspoň průměrně dobrý snůškový rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:59 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
> na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
> přidali nový nastavek s rámky.
> ...
> To právě letos dělám. Bohužel. K vytáčení jsem se dostal až teď v srpnu a
> jsem v podstatě ve včelách po čtvrté.
> Vytáčím pěkně zralý med, hodně ho tam včelám nechávám a chystám při tom
> rovnou nástavky na krmení. Bohužel,letos jsem se dostal do situace, že
jsem
> musel včely flákat, ale zajímavé je, že jim to ani moc nevadilo, a dokonce
> se rojili jen slaboši.
> Medu bude málo (v konvích, ve včelstvech ho zůstalo dost), ale nutno říci,
> že jsem míval i míň, i když jsem do nich lezl co chvíli.
> Karel

Jo, já mám téměř vykopané a vybetonované základy (6x15m) pro medárnu, garáž a v patře zázemí, z půlky postavenou kolnu na skladování nástavků, dřeva atd. a ani ne 5km ode mně morovou oblast. Tu už považuji za bezpečnou, protože se tam prohlíží a pálí. Bohužel za zády mám svou bývalou ZO, se kterou si nerozumím v názoru, že moru se dá v takové situaci čelit. Takže čekám, že rána přijde ze zadu.
Jinak od včel jsem čekal určité přilepšení, protože nějaký malý přijem jsem měl a ještě jsem při tom stihl hlídat děti.
A samozřejmě jsem počítal, že budu první roky vše obracet zpět, ale i tak mi to ekonomicky nevycházelo špatně.
A to jsme si počítal farmářskou cenu jen 70,. za kolik by to předávala "obchodní divizi" :-).
No, ale když jsem viděl, že se situací nepohnu, tak jsem na jaře radši napsal životopis, a kupodivu dostal dobrou práci. bohužel, je časově náročná (na nepřítomnost doma), a tak jsem využil svyých dřívějších zkušeností se včelařením při podnikání, kdy není člověk pánem svého času a ověřil si alespoň extenzívní technologii.-)
Bohužel, nástavky, rámky, to vše bylo před dokončením, takže jsem včely nestihl úplně převést, a neudělal jsem taky mnoho dalších věcí, které by se daly s morem za zády dělat. Teprve teď přes zimu budu další část zbylých starých Brennerů převádět na nový rozměr a dílo.
Krmím do Langstrothů, které nasazuji na horní silně izolovaný (a široký) nástevek, takže by tam měly včely na jaře přejít samy, já jim tam pak hodím další a odeberu staré nástavky. Minule se mi to už s částí povedlo.

Ono to bude chtít tu technologii + prostory v každém případě, protože pokud se objeví někde mor, tak vytáčení a vybírání medu za sistence včel nebude to pravé ořechové.

A to nemluvím o zákaznících a produktivitě práce.
Karel

Včera jsem trochu prošťoural na internetu nabídky sklenic a poslal jsem
dotaz do firmy Vetropack, má u nás zastoupení v Kyjově na jižní Moravě.
Z oddělení, kde mají prodávat obalové sklenice v dávkách menších než 10
palet mně přišla tato odpověď od paní Kotáskové.

Sklenice Face SK 720 3,64 Kč / 1 kus bez DPH ( asi faceta podobná jako
domluvil Svaz)
115/720 OM 3,44 Kč asi klasická sklenice Omnia
Káva u 200 4,18 Kč Sklenice s obsahem 890
ml pro 1,2 až 1,25 kg medu, dávají se do ní v supermarketech rozpustná kafe
po 200 gramech, plánuju, že je budu používat, mám jich doma nějaké kusy z
kafe nashromážděné.
Face 1700 8,63 Kč tato sklenice je nyní ke
koupi v Kauflandu za 19,90 za kus. Objem 1700 ml pro asi 2,3-2,4 kg medu

Co jsem se díval na palety a hmotnosti, pokud je minimální množství jedna
paleta, vychází většinou hmotnost tak, že pokud pro sklenice vyjedou 2 běžná
osobní auta jen s řidičem, mělo by jít do nich naskládat po polovině palety
sklenic a přitom nepřekročit maximální nosnost aut. Předpokládám, že
objemově se to do aut vejde.
Kdo bude mít zájem, pošlu kontakt na tu paní.
Škoda, že nemají nějaký sklad na severní Moravě.

R. Polášek

Z oddělení, kde mají prodávat obalové sklenice v dávkách menších než 10
palet

....
No já myslím, že by se deset, dvacet větších včelařů určitě dalo dohromady. Co tak poptat 20 palet?

Já jsme si vloni už svazové sklenice navozil z Nasavrk, měl jsem bohužel pickup mimo provoz, takjsem naložil dvakrát škodovku s vyhozenými sedaly až po horní okraj předních sedadel a na přívěs jsem dal dvě vrstvy a zatížil naplněnými krabicemi od počítačů. Sranda byla doma, protože jsem to potřeboval nějak uložit, tak jsem posbíral všechny možné krabice po zeleninách okolo.
A jako na potvoru, jsem dostal echo, že v Lidlu doprodávají a nabízeli 8sklenic za 20,-. A měli tam ještě skoro půl palety. Takže doufám, že včely nespálím, jinak budu mít až na věky půdu zacpanou sklenicema a cukrem.
Jinak by mě to zajímalo a určitě bych se přidal.
Karel

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 12:51 PM
Subject: Re: Svazová sklenice


> Z oddělení, kde mají prodávat obalové sklenice v dávkách menších než 10
> palet
>
> ...
> No já myslím, že by se deset, dvacet větších včelařů určitě dalo
dohromady.
> Co tak poptat 20 palet?
>
> Já jsme si vloni už svazové sklenice navozil z Nasavrk, měl jsem bohužel
> pickup mimo provoz, takjsem naložil dvakrát škodovku s vyhozenými sedaly
až
> po horní okraj předních sedadel a na přívěs jsem dal dvě vrstvy a zatížil
> naplněnými krabicemi od počítačů. Sranda byla doma, protože jsem to
> potřeboval nějak uložit, tak jsem posbíral všechny možné krabice po
> zeleninách okolo.
> A jako na potvoru, jsem dostal echo, že v Lidlu doprodávají a nabízeli
> 8sklenic za 20,-. A měli tam ještě skoro půl palety. Takže doufám, že
včely
> nespálím, jinak budu mít až na věky půdu zacpanou sklenicema a cukrem.
> Jinak by mě to zajímalo a určitě bych se přidal.
> Karel

Z výzvy je patrné, že se nemá jednat o normální skenici faccete...těch 200 000 ks má zajistit, že firma zhotoví formu nové sklenice na vlastní náklady.... cena pro včelaře více méně bude stejná, jako když to koupi na svoje triko..( po započtení všech nákladů )akorát ta skenice bude "unikátní" pro potřeby marketingu. A to na tom bude to podstatné...rozdíl ceny standardních sklenic na 1 kg medu a svazových bude minimální, ale markeringová síla o dost větší.

Otázkou je, jak ta sklenice bude vypadat když má vycházet z tvaru faccete ( zda tam bude nějaká ražba znaku svazu? ) a zda by nebylo lepší úplně designově zpracovat něco nového? Ale sto lidí sto chutí....


Firma O-I Czech Republic – Avirunion, a. s., Dubí u Teplic nabízí:
1)       Připravili bychom svazovou sklenici, jejíž tvar bude vycházet ze standardního typu Facette 720/82.
2)       Toto řešení nám umožní vyrábět sklenici v menší sérii a snížit pořizovací náklady na formy.
3)       Po vašem interním rozhodnutí (po jednání vašeho předsednictva) bychom připravili skicu sklenice, kterou bychom vám zaslali k odsouhlasení.
4)       Cena takto připravené sklenice by nepřesáhla cenu standardního obalu Facette 720/82. V současné době je to 3,11 Kč /ks bez DPH.
       Co je mimořádně zajímavé je dále skutečnost, která zde není přímo vyjádřena. Při úhradě první jednorázové objednávky ve výši nad 200 tisíc kusů by firma zhotovila formy na své náklady.

a co je asi kyselina mravenčí...

Za jak dlouhou časovou dobu se z nakladeného vajíčka vylíhne včela? Je to 21 dnů, 16 dnů? Nacházím o tom rozcházející se údaje.

V průměru to vypadá asi takto:

Matka/
vajíčko - 3 dny
larva - 5 dní
zavíčkovaný plod - 8 dní
celkem - 16 dní

Dělnice/
vajíčko - 3 dny
larva - 6 dní
zavíčkovaný plod - 12 dní
celkem - 21 dní

Trubec/
vajíčka - 3 dny
larva - 7 dní
zavíčkovaný plod - 14 dní
celkem - 24 dní

Samozřejmě že se mohou objevit výkyvy způsobené změněnými podmínky během vývoje plodu ( např. vyšší teplota, nižší teplota, pomalejší krmení, kvalita potravy ) Tyto výkyvy nejsou většinou více něž +/- 1 den. V případě vývoje matky jsou zcela nežádoucí, nebot vedou k nekvalitním matkám!!!

zdravím....................Martin Václavek

V případě vylíhnutí veškerého hlodu vzniká vysoké riziko vzniku fyziologických trubčic. Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.
To je situace, kdy všechny osvědčené metody ztrácejí účinnost a ani beznadějné osiřelce nejsou 100%.
Jediné co by se dalo považovat za 100% je spojení přes novinový papír s ne příliš malým oddělkem( 10 000 včel by mělo stačit ).Všechny další cesty jsou poněkud ( i když u některých metod malým ) riskem.

Podívejme se na to nejprve z pohledu biologie:
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

Síříte rámky před jejich úschovou (do skříně) na zimu proti zavíječi voskovému? Mám obavu, že síra se tímto způsobem může příští rok dostat do medu.

Vaše obava je na místě. Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu. To nenastane jedině tehdy, když jsou všechny bunky zavíčkované.

Lze plásty chránit i bez chemie:
Ze skladovacího prostoru ( nejlépe nástavku ) odebereme každý druhý plást a uspořádáme plásty tak, aby na obou stranách plástů vnikla stejná mezera. Poté necháme skladovací prostor otevřený, tak aby v něm mohl bez problému proudit vzduch. Musíme jen skladovací prostor dobře včelotěsně zajistit, stačí nějaká sítovina s oky menšími než 3,5 mm ( to je obzvlášt důležité při skladování plástů s medem!!!). Zavíječi taková místa nevyhledávají,nebot nejsou chráněna před větrem. Tímto způsobem můžeme chránit jak medové plásty, tak pylové plásty a souše.

zdravím.........M Václavek

Ako dostať sršne z povaly chaty, kde nieje prístup pre človeka?
Kolega má problém, pretože sršne vystavali veľké hniezdo, z ktorého kvapka tekutá hmota nepríjemnej vône.
Pýtal sa na biolit, ten ale asi nepomôže. Môže použiť sirné knôty? Alebo niečo iné?
poraďte prosím.

> Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných
knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu.

Já měl na mysli plásty již vytočené, bez medu, schované někde přes zimu a před jejich uschováním preventivně vysířené. Může se síra ukládat někde ve vosku a příští rok se dostat do medu?

Nemáte náhodou někdo zkušenosti se stádem ovcí mezi úly? Nějak mi přebývají ovce a chybí tráva. Která je už jen mezi úly ( zhruba 35 včelstev ve dvou řadách, pro lepší představu – byly vyfoceny ve včelařství 8/2006).
Dík Tomáš Jaša

Nejsem si jistý na 100 procent, když sirný plamen vyčerpá kyslík a do
vzduchu se dostanou sirné páry, které se usadí na vosku, jestli se do toho
vosku nedostanou. Ale síření je dlouhodobě používané a nikdy jsem neslyšel o
nějakém takovém problému, pokud tam nebyly zbytky medných zásob, kde
vznikala ta kyselina siřičitá. Jinak síření mně spíše připadá jako vhodné
pro "havarijní" likvidaci molů v už napadených plástech, protože neničí
kukly a vajíčka zavíječů. Pro prevenci mně připadá zbytečné.
Při skladování plástů nejvíc škodí, když jsou nacpány těsně nebo jen
normálně mezerníky u sebe. Larvy molů z všech rámků se slezou do jednoho
hnízda, které si opředou pavučinami a kde udržují požerem vosku optimální
teplotu odhadem okolo 35 - 40 st C hluboko do podzimu. Od srpna do
listopadu prosince dokáží v tom teple vychovat několik generací a plásty
spolehlivě zničit. Když jsou mezi rámky mezery, larvy hnízdo nevytvoří,
vegetují při okolní teplotě a pokud to je venkovní teplota a ne 20 st C ve
vytápěné místnosti, sotva stihnou do toho listopadu 1 generaci. A pořádné
zimní mrazy je většinou potom zničí, přežijí snad jen vajíčka, na jaře je v
plástech jen pár děr, které včely bez problémů opraví a pár vylíhlých larev,
které včely vynesou z úlu nebo zaženou z plástů někde do štěrbiny úlu. V
pohodě se tak dá obejít bez chemie. Jiná možnost, jak zavíječe omezit je
suché plásty balit do novin. Larvám v plástech to sice nevadí, ale už se
nedokážou přes noviny slézt a vytvořit to hnízdo, takže přežívají zase při
teplotě okolí. Teda pokud jich už před zabalením není v tom plástu moc nebo
pokud tam není pylový plást, v pylovém plástu se zavíječi množí velice
rychle. Plásty v novinách se mohou dát přímo k sobě. a pro jistotu po cca
měsíci dvou měsících prohlédnout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 7:13 PM
Subject: Re: sireni


> > Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných
> knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu.
>
> Já měl na mysli plásty již vytočené, bez medu, schované někde přes zimu a
> před jejich uschováním preventivně vysířené. Může se síra ukládat někde ve
> vosku a příští rok se dostat do medu?

Zajímavé, plásty v novinách. Při větším počtu plástů by to asi bylo dost nákladné. Co plásty volně v nástavcích v nevytápěné místnosti, třebe ještě navíc s průvanem? Budou se také tvořit hnízda? Ono dost dobře nejde schovat větší množství rámků mimo nástavky.

Moje skúsenosti
Sírenie plástov v uzatvorených skriniach som po dlhé roky preventívne robil proti zavíjačom a vždy s úspechom.Po odobratí plástov z medníkov a to i zásobné som ukladal do vzduchotesných? skríň (pokiaľ to skrine dovoľovali) a to vždy! dvakrát. Bolo to z jednoduchého dôvodu,po dvoch týžňoch sa z vajíčok vyliahli nové húseničky a tie bolo potrebné zničiť, aby do príchodu prvých mrazov znovu nezačali svoju zhubnú činnosť. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jediný plást húsenice poškodili.
Tvorba kyseliny síričitej na plástoch nie je takým problémom ako o nej diskutujete (tá sa tvorí nie len na plástoch so zásobami) ale na všetkých plástoch aj preto, že vlhkosť je viazaná na vzduch. Dôležité je, že z hľadiska hygieny, zdravia včiel a človeka, je sŕenie plástov bezpečné, naviac zničí i vyskytujúce sa pliesne a pravdepodobne i spóry NA? Kyselina siričitá do času keď ich budete pridávať do včelstiev bude dávno vyvetraná! Veď aj vínne sudy vincúri síria a ešte sa z vína preto nik neotrávil.
Ak sa chcete vyhnúť síreniu, odnášania do skladu a na jar znovu donášania na včelnicu, prejdite na systém skladovania plástov v úľoch, tak ako boli v chovnej sezóne, teda pre včely musia byť stále stále prístupné,aby ich stále pod kontrolou. Keď si osvojíte (každá zmena v zabehanom systéme je prijímaná s nedôverčivosťou) "skladovanie" plástov bez ich ošetreniu proti zavíjačom sírením budete vďační, že ste počúvli moju radu. Na tento spôsob prešlo mnoho včelárov v mojom okolí, hlavne tí, ktorí chovajú ešte vyšší počet včelstiev a k tomu kočujú. So skladovaním a sírením plástov som prestal pred 30 rokmi.
Pri skladovaní plástov v úľoch je treba dodržať hlavnú zásadu, umiestniť plodisko tak (hlavne pri nedstavkovom včelárení), aby bolo pre včelára aj v tomto čase "poruke" a hlavne mohol včelstvo jednoducho a rýchlo podať zimné zásoby.
Ja sám včelárim v úľovej trojzostave (70 včelstiev a 2 x 10 plástov- 1400 celkom, kde by som ich odložil?), plodisko prekladám ako tretie (po vytočení posledného medu- okolo 5.8) a dve debničky dolu. Včelstvá na zimu absolútne nezužujem, nie je to poptrebné. Prečo víačka nepoškodí takto uložené plásty? Pretože včely do poslednej chvíli aj keď ich je už pomenej, ako policajti patrolujú na plástoch a ak sa húsenička objaví, tak ju zlikvidujú. Ešte sa mi za dobu počas skladovania plástov priamo v úľoch nestalo, aby víjačka poškodila čo i len jede plást. Teraz si môžete dať otázku! A neškodí takto usporiadaný úľ (bez zúženia) zimujúcim včelám a včelstvám pri jarnom rozvoji? Nie! Pretože ak poznáte princíp, že včely nevyhrievajú prietor mimo svoj chumáč, tak sa nebudete rozpakovať a tento systém si istotne vychutnáte. Anton

> Ja sám včelárim v úľovej trojzostave (70 včelstiev a 2 x 10 plástov- 1400 celkom, kde by som ich odložil?), plodisko prekladám ako tretie (po vytočení posledného medu- okolo 5.8) a dve debničky dolu.

Jestli dobře rozumím máte tři nástavky, z toho dva jsou medníky, jeden je plodiště. Po vytočení medu dáte medníky dospodu a plodiště nahoru a takto zimujete?
Česno zůstává dole otevřeno přes zimu?
Máte přes zimu také otvory v nástavku plodiště nahoře a oněch dvou mednících dole?

Mně se kdysi stalo, že zahrada, ve které jsem měl včely, změnila majitele a
nový chtěl včely odstranit. A dřív, než jsem to stihl, přivezl si tam ovce a
psa. A pak podle něho údajně psa píchla včela, zdivočil a zaútočil na ovce.
Ale žádnou náhradu nechtěl a ta zahrada byla dvouhektarová, takže to vůbec
nemuselo být u úlů. Párkrát jsem měl kočovný včelín u pastviny, česna byla
směrem na pastvinu a po několika metrech byl plot. Byly tam krávy. Nijak
jsem nezaznamenal, že by se trávě před včelami nějak vyhýbaly. Ale krávy se
většinou pohybují pomalu, takže včely je ani nemusely zaznamenat. Na druhé
straně jsou stejně jako ovce cítit a včelám se jejich zápach nemusí líbit.
Ovce bych v žádném případě nepouštěl v době letu včel pár metrů před česna,
tam by asi na ně mohly včely útočit a mezi úly opatrně, jak by se po
případném bodnutí splašily, mohly by úly pokácet. Jinak asi by to neměl být
tak velký problém. Asi bude záležet hodně na denní době, v poledne to bude
něco jiného než časně ráno.
Možná nejlepší řešení bude vzít kosu, trávu mezi úly pokosit a odvézt k
ovcím. Otázka je, jak moc jsou ovce citlivé na žihadla, jestli tak moc jak
koně nebo vydrží víc. To by měli vědět veterináři. Jestli jim třeba nějaká
včelka spadlá do trávy, která je pak bodne při pastvě ublíží nebo ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá Jaa" .>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:14 PM
Subject: včely a ovce


> Nemáte náhodou někdo zkušenosti se stádem ovcí mezi úly? Nějak mi
přebývají
> ovce a chybí tráva. Která je už jen mezi úly ( zhruba 35 včelstev ve dvou
> řadách, pro lepší představu – byly vyfoceny ve včelařství 8/2006).
> Dík Tomáš Jaša

Od: Radim Pol??ek :
> No je to skutečně spíše pro menší množství plástů. Zas ty plásty mohou být
> natlačené na sebe a tak se jich vejde do nastavku minimálně plný počet.
> Každý výtisk třeba MF Dnes dodá papíru na 5 - 10 plástů. Při každodenním
> předplatném balík novin za nějaký měsíc už vydá dost.
..........
Jen tak okolo uchovávání plástů a zavíječi.
Co děláte s těmi plásty? Copak je neměníte za mezistěny u zpracovatele nebo nevyvařujete? Když včelař bude dělat to co má a nebude rámek s dílem v úlu déle než tři roky ( test průhlednost je jak test špíny jak je velká ;-) ) resp. 3 rok se vyvaří a uchovává pouze panenské plásty bez pylu, nepotřebuje SÍŘENÍ A COKOLI JINÉHO. Prosté a jednoduché a hlavně levné. Ne?






_gp_
http://vindex.ic.cz

Přece jen nic není dokonalé a nějaké prázdné plásty je třeba skladovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 11:40 AM
Subject: Re: sireni


Od: Radim Pol??ek :
> No je to skutečně spíše pro menší množství plástů. Zas ty plásty mohou
být
> natlačené na sebe a tak se jich vejde do nastavku minimálně plný počet.
> Každý výtisk třeba MF Dnes dodá papíru na 5 - 10 plástů. Při každodenním
> předplatném balík novin za nějaký měsíc už vydá dost.
..........
Jen tak okolo uchovávání plástů a zavíječi.
Co děláte s těmi plásty? Copak je neměníte za mezistěny u zpracovatele nebo
nevyvařujete? Když včelař bude dělat to co má a nebude rámek s dílem v úlu
déle než tři roky ( test průhlednost je jak test špíny jak je velká ;-) )
resp. 3 rok se vyvaří a uchovává pouze panenské plásty bez pylu, nepotřebuje
SÍŘENÍ A COKOLI JINÉHO. Prosté a jednoduché a hlavně levné. Ne?






_gp_
http://vindex.ic.cz

http://cgi.novinky.cz/discussion/discussionScreen?server=novinky&discussionId=92472&articleId=94086

Dobre Ste rozumeli, áno ako tretia je vždy plodisko a dolu dve debničky (miera B-420x250)(pri dvojzostave to bude jedna debnička) s volnými plástami. Zásoby sú pri matke, ale často pri prebytku medu, môže byť aj v druhej debničke, včely ho niekedy prenesú hore. To je však nepodstatné.
Kde je letáč?
- hlavný letáč ostáva na oddeliteľnom dne, ten je vstupný pre vonkajší vzduch. Aby včelstvo neohrozovali včelstvo, môže byť prektrytý kovovou sieťkou s očkami 3,15 až 5 mm. Každá moja debnička má kŕmny otvor (kŕmna nádoba je zavesená zvonku), ktorý slúži cez zimné obdobie ako letáč (200x 12mm), je na druhej debničke, ktorý slúži aj ako výdychový otvor pre opotrebovaný vzduch. Dôležité je pre tento spôsob zimovania, aby povala tretej debničky bola vzdušne uteplená. Priamo na plásty položím tkanú vrecovinu a na tú tri vzdušné koberčeky, ktoré dokážu prepustiť vlhký vzduch. Úľový priestor je po každej zime suchý. To je tak zhruba všetko. Miesto kŕmneho otvoru-letáča, môžete smelo použiť aj očko, ak je na debničke urobené. V úľoch s pevným dnom (mám 9 takých úľov) plásty preložím jednotlive. Ak máte očko na debničke, v ktorej zimuje matka, na vetranie môžet použiť aj to. Očko v tomto prípade pracuje na princípe automobilového termostatu, ak klesá teplota hlboko pod nulu, ľadové ihličky dokážu otvor uzatvoriť, ak sa oteplí, v otvore sa ihličky rozpustia a vzduch prúdi bez problému z úľa von. To všetko sú detaily a tie si včelár doladí sám, keď trochu vnikne do tohoto princípu skladovania medníkových plástov z ohľadom na bezpečné zimovanie včelstva. Jarný rozvoj je bezproblémový pri všetkých plástoch, preto sa netreba ponáhľať s ich premiestňovaním či odoberaním. Zabudnite na odporúčené zužovanie, aj keď včelám tým neuškodíte, ale ani im nepomôžete. Prvý vážnejší zásah do včelstiev robím až v čase kvitnutia vŕb, keď pre matku pripravím nové plodisko s použitím mater. mriežky, ale o tom niekedy nabúce.Anton

já už memám kredyt na prozvonění tak nepiš jestli zavoláš nebo né ,jo a v kolik

To máte asi pravdu, že to bude nejjednodušší s tou kosou, nebo spíš sekačkou. I když to se mi právě moc nechce.
Jinak do teď jsou v ohradě za plotem. K pletivu jsme připevnili tři metry vysoký zelený rašplový úplet, aby včely nabíraly výšku. Ani bych tomu nevěřil, ale ovce i lipicánek si dovolí jít k úlům i na dva metry v poledne, kdy je největší letová aktivita. Ale je pravda, že ten bílý kůň asi moc nesmrdí.
Spíš mi šlo o to, jestli by ty úly neshazovali, nebo se třeba nechtěli podívat dovnitř.

Mám takový skromný dotaz na pana A. Turcáni : kdy začínáte krmit a kdy u vás končí snůška.

Velmi moc děkuji za odpověd. J. Tulkan

> miera B-420x250

To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?

Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko 241 mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím, co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

zajímavost

www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

Posledná znáška končí v našom regióne koncom 7.mesiaca. Hospodársky významnú znášku dávajú porasty slnečnice. Znášky sú pomerne stabilné, ale sú i výnimky, kedy slnečnica dáva iba peľ, čo pripisujú včelári všeobecne na konto použitej odrody slnečnice. Nie každá vraj nemeduje.
Dopĺňanie zásob je vždy podmienené množstvom vlastných zásob a npr. i tým, či chcem zvýšiť u mňa odber obnôžkovaného peľu. Začatkou tohoto mesiaca to tak bolo, preto som všetkým včelstvám podával cukrový roztok v pomere 1:1,5 (cukor:voda) doteraz v priemere na včelstvo (73 vč.) 3,8kg. Odber peľu som ukočil 15.8 a dnes som ukončil zhodnotenie skutočných zásob vo včelstvách (10 plástov) a sú skutočne vynikajúce. V tomto roku sa mi podarilo zozbierať len 300 kg peľu. Peľ dodávam firme v zmrazenom stave, ktorá produkuje čmelie spoločenstvá používané na opeľovanie vo veľkokapacitných skleníkoch.
Tým včelstvám, ktoré ešte zásoby potrebujú podám až septembri (do 10.9) v pomere 1:1. niekde 1 kg, niekde 5 kg (v litroch je to pri pomere 1:1 1,7 litra roztoku). Jednu tretinu zásob (z množstva asi 15 až 18 kg) dopĺňam vždy v septembri, lebo vtedy je rozloha plodu minimálna a posledné zásoby včely uložia na miesta kde bude zimovať chumáč, čím oddelím prípadné zásoby z medovice od včiel a hlavne, včelám toto množstvo vydrží až do skončenia zimy, keď sa budú môcť presunúť k zásobám umiestnených dalej od chumáča.
Myslím si, že moja odpoveď Vás uspokojí.

Zajímavá zpráva, která nám včelařům příliš popularity nedodá je tady:

http://www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

A já se domníval, že smrtelné není 200 bodnutí ale až hodně přes tisíc.

Kolega-m, úľová otázka je medzi začínajúcimi včelármi neustále aktuálna. Prakticky na Slovensku sme doteraz používali rámikovú mieru B 420x270 a v úposledných 30 rokoch spoločnú mieru u vás a u nás 370x300. Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera. Možno áno, ale pre začínajúceho včelára, ktorý iný úľ nebude poznať to bude úľ ten najlepší, ale my čo včelárime nejaký ten rok? Hovorí sa, že starého psa neodučíš brechať. Bolo by pre mňa nerozumné, aby som vo svojich rokoch menil svoj osvedčený systém a zbytočne mrhal prostriedkami. A potom sme ešte najakí chlapi a ten 30 kg medník preložíme keď treba a to býva jedenraz do roka. A robím to strašne rád, lebo viem, že som čas strávený pri včelách využil v úprospech svojej rodiny.
Ja sa priam desím toho množstva rámikov v jednej úľovej zostave (zbitie, vkladanie Ms, vytáčenie, uskladňovanie) a to nustále presúvanie nízkych debničiek raz hore vzápätí dole potom do stredu zostavy, až včelár nakoniec nevie čo kedy urobil a čo treba spraviť. Vie ma npr. rozčúliť, keď majitelia NN včelárenia vychvaľujú ako ľahko získajú jednodruhové medy. Neverím tomu, lebo doteraz som vedel odobrať npr. čistý agát, posledné dva roky už ani to nieje pravda, lebo repká je prepestovaná na pozdejší termín kvitnutia a teraz sa repková znáška prelína z agátovou. A ostatné medy sú zbytkové, zmiešané z niekoľkých druhov a roznesené po všetkých debničkách. Zbadáte to o 3 až 5 mesiacov po vytočení agátu, kedy začne kryštalizovať. A výkupca za ponúknutý agát vám vyplatí ako za zmiešaný med po 40-44.-Sk.
Aký úľ bude včelár používať sa musí rozhodnúť sám.
Môj úľ PUT B 10 je panelového typu, s hrúbkou stien 26mm, ktoré sú obojstranne zo sololitu, posledne len so vzduchovou tepelnou vrstvou, bez falcov, s váhou jednej debničky do 4 kg. Panely vyrábam po napílení komponentov - 2 dĺžky hranolov 20mm hrubých a 30mm širokých a troch rozmerov sololitu, zbíjaných klincami v jednoduchej drevenej šablóne (musí byť pravouhlá!). Hotové panely (sú pevné) tie spájam do celku klincami prípadne skrutkami.
Technologický postup výroby aj s dnom a povalovým kŕmidlom aj z rozmermi bol uverejňovaný v časopise Včelár v roku 1992, ktorý si môžete požičať v prahe na sekretariáte CZV.
Anton

> Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera ...

Já si také myslím, že je blbost někoho nutit měnit úly. Každý ať si chová v čem uzná za vhodné. Znárodňování a kolchozy to už jsme tady měli. Tenkrát také chodili takoví, co každého přesvědčovali, že je jenom jedna správná cesta ...

Dobry den,

behem zitrka a pozitri bude mailova cast konference prenesena na novy
server a z technickych duvodu probehne take zmena software pouzivaneho
pro provoz konference (z EZMLM na Mailman) - pro uzivatele by se
viditelne nemelo temer nic zmenit, ovsem dojde k vypadku konference
pravdepodobne na nekolik hodin.

Vypadek se tyka pouze mailoveho rozhrani, webova cast konference
bude fungovat bez preruseni.

Dekuji za pochopeni,

                            Petr "Pasky" Baudis

V literatuře, co mám se píše, že zdravý člověk musí snést až 300 - 500
žihadel. takže tady tato žena nevybočuje z normálu. Ale myslím, že stačí už
několik desítek žihadel pro otok většiny těla a následně je nutný aspoň
nějaký klid, tělo musí odstranit z organismu krev rozloženou včelím jedem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:26 PM
Subject: bodnutí


zajímavost

www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

Já myslím, že záleží na způsobu včelaření. Když hodím na plodiště mateří
mřížku a přes léto do plodiště nejdu, jen vybírám medníkové nastavky, tak
podle mně je akorát plocha odpovídající 20 rámkům 39x24, možná dokonce i 25
rámkům. Když co 14 dní, tři týdny jdu do plodiště, vytahuji rámky s plodem a
nahrazuji prázdnými a ty rámky s plodem dávám nad mřížku, stačí i 1 nastavek
s 10 rámky 39x24, ale musím do nich skutečně chodit každých 14 dnů. Varianta
1 je mnohem méně pracná, ale dává taky míň medu než varianta 2. Pro snůšku
platí to, co už tady opakovalo hodně lidí. Lepší jsou nízké rámky, protože
ty zaplní i malá snůška, zatímco ve velkých rámcích se malá snůška ztratí.
Jinak myslím, že nad tím nemá moc velký smysl nějak to přesně určovat, mezi
včelstvy budou dost velké rozdíly. Kdybych neměl tak velký počet hotových
rámků 39x24, pravděpodobně bych dělal nastavky s výškou okolo 14 - 16 cm a
pro plodiště možná výšku okolo 30 cm, ale možná bych tam taky použil ty 15
cm vysoké nastavky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:06 PM
Subject: Re: sireni


> > miera B-420x250
>
> To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře
> vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?
>
> Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko
241
> mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom
> kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik
> pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové
> zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím,
> co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

Lze taky včelařit bez skladování rámků. Včely se o to postarají lépe, stejně jako v přírodě v dutém stromě. Např. v úlech jaké jsou na www.vcely.kvalitne.cz, nemám problémy a všechny přezimují bez jediné ztráty.
Pracnost včelaření je menší větším rozměrem rámků, protože se snižuje rámková frekvence, a zvyšuje vytíženost rámku.Využití techniky při včelaření ještě více snižuje pracnost a včelaření zjednoduší.Není to jen výhodné pro včelaře,ale i pro včely. Každý se může rozhodnout co mu vyhovuje.
B.V.

Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to dobrovolné? Děkuji.

od dětství mám v hlavě...praxe mi to nevyvrátila....plus minus 1den ---matka 2x8(16),trubec 3x7(21),vcela delnice 4x6(24)...pomucka

stavební pěnou je dostanete....pokud nemají víc vchodů do dutiny,jinak je může čekat i příští rok ....

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...

ovce si mezi včely nepouštěj jak se polekají a rozběhnou ve stádu tak ty vzadu ,co vůbec nevidí kam, tlačí ty vepředu........navíc pasou na drn takže je po trávníku...

mám pocit,že upozornění ze Včelaře na melicitozu, je taky vyčuchané z konference,stejně jako ty flašky apod.takže pokud to pánové z křemencové čtou tak je pozdravuju a ale nefandím jejich strategii "o krok pozadu"...

Zřejmě nedopatřením došlo k záměně:
Správně má být: včela dělnice (21), trubci (24)

-----Original Message-----
From: P.K. [mailto:e-mail/=/nezadan]
Subject: Re: od vajicka k vylihnuti

od dětství mám v hlavě...praxe mi to nevyvrátila....plus minus 1den
---matka 2x8(16),trubec 3x7(21),vcela delnice 4x6(24)...pomucka

síření je zbytečná práce,
každej má přes zimu polovinu nástavků k ničemu,tak proč na poslední -vrchní i spodní nepřitlouct uhelon nebo jiné pletivo(myši) a udělat pěkně komíny z nástavků s plásty,čím vyšší tím větší průvan.....
nebo je uskladnit v úle pod zimujícími včelami...

samozřejmě,dík za opravu, žena do mě kéruje,že mám jít něco dělat, tak padám....

> Samozřejmě že se mohou objevit výkyvy způsobené změněnými podmínky
> během vývoje plodu ( např. vyšší teplota, nižší teplota, pomalejší
> krmení, kvalita potravy ) Tyto výkyvy nejsou většinou více něž +/- 1
> den. V případě vývoje matky jsou zcela nežádoucí, nebot vedou k
> nekvalitním matkám!!!

V nejhroznejsi knize vo vcelach kterou jsem kdy cet' ( I.A. Chalifman
- porucime vetru, desti) stoji, ze 21 den se vylihne (asi tak) 50%
delnic.

\vov

Statistika je důležitá při argumentaci představitelů ČSV na Min zemědělství. Nevidím problém to vyplnit a dát to ZO. Statistické hlášení je ZO v povinnosti se postarat a odeslat "výš". Na statistiku se vztahuje podle mě nějaká zákonná povinnost jako občana. Statistika se tedy vyplňuje dle uvážení jednotlivce (jako včelaře), ale odevzdávat se musí.(jako ZO) Nedělal bych ZO tudíž nějaké problémy. Když to chce ... Osobní údaje zůstávají na ZO. Formuláře jednatel sečte a odešle pouze jako součet "výš".(beze jmen na OV nebo sekretariát ... teď nevím)

K osobním údajům. Něco jde pročíst i na: http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni JAK JE TO S OCHRANOU OSOBNÍCH ÚDAJŮ ČLENŮ A FUNKCIONÁŘŮ ČSV.


Já to vyplnil a poslal to zároveň s žádostí atd. Českou poštou doporučeně na ZO.

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

------------------------------------------------------------------------

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 07:22:33
> ----------------------------------------
> Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na
> včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to
> dobrovolné? Děkuji.
>
>
>

,,, P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...
,,,

Tak přesně tohle je jedna z metod, kterou bych nikomu nedoporučoval
Proč???
Proto: Včely dělnice vykonávají od 3 dne života pravidelně každý den do doby, než se stanou létavkou, orientační prolety. K zorientování jí stačí další 3 dny ( orientace do cca 1 km ).Samozřejmě aby se zorientovala do 6km musí vykonávat orientační prolety delší dobu ( poznámka: z mého vlastního výzkumu jsem zjistil, že mladušky vykonávají orientační prolety v určitou dobu během dne. Pravděpodobně se jich zúčastní postupně všechny mladušky v času zhruba 20 minut. Tyto orientační prolety poznáme podle zvýšené letové aktivitě u česen, která za nedlouho odezní. Nejlépe se tyto letové změny poznají v období velmi malé snůšky nebo případně bezsnůškového období(např. podletí). Na tento jev jsem narazil zcela náhodou u včelstva, kterého jsem umístil k nám na zahradu.). Takže anatomické trubčice ( z nich později vznikají fyziologické trubčice ) vznikají v době, když jsou už částečně zorientované. Proto je tu určité riziko. že se nějaká po vysypání smetence vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i kladoucí ) jsou schopny se vrátit!!!
Proto radši nikdy nepřidávat samotnou matku do včelstva s fyziologickými trubčicemi.

zdravím......M. Václavek

Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

Prepáčte za zámenu pojmov."Včely sa najskôr menia na anatomické a následne na fyziologické schopné kásť neoplodnené vajíčka". (trúdice=trubčice.) Niekde som čítal, že falošná matka za svoj krátky život položí od 26 do 32 vaj. Anton

M. Václavek napsal:> vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i
kladoucí ) jsou
> schopny se vrátit!!!

Jednou jsem v kočovném včelíně vychytil rozkladenou matku z úlu k označení
barvou, ona mi uletěla otevřeným okýnkem. Na stěně včelína na prostoru metr
do výšky a dva metry do šířky bylo tehdy ve dvou řadách 10 česen deseti úlů,
ona se musela trefit do toho správného a trefila se. Za týden jsem v úlu
našel zase vajíčka a malé larvičky. Vedle toho, že se trefila taky jako
rozkladená matka dokázala letět, to málokterá. Ž by se přece jen netrefila a
v úlu tehdy byly dvě kladoucí matky vedle sebe mně připadalo velice
nepravděpodobné.

U likvidace trubčic je vyklepání rámků a včel ven jen část. Druhá část je
vyhození všech rámků, případné vyčištění úlu nebo výměna nastavků za jiné,
vložení cizích rámků, v lepším případě s kompletním oddělkem s kladoucí
matkou, v horším by snad stačila jen matka v klícce a zúžení česna na jednu
včelu, v nouzi třeba vlhkým jílem. Vytřepané zalétané včely se v takovém
případě po návratu loudí v podstatě k cizímu včelstvu s cizí vůní a pro
trubčice je to takový šok, že přestanou být trubčice a chovají se dále jako
normální včely. Včely, které nevzlétnou a zůstanou na místě na zemi
pravděpodobně budou z velké části mlaďušky, které nelétají, nebo teď na
konci srpna na zemi taky už i podchlazené včely.
V současné době mě láká včelstvo s trubčicemi setřepat a udělat z něho umělý
roj respektive smetenec a po zcelení a přídání matky ve tmě ve sklepě usadit
na původním místě. Připadá mi, že v takovém případě se míň tratí na síle
včelstva než při klasickém vyklepání včel do trávy. Musím ale počkat, až
nějaké trubcokladné včelstvo budu mít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 10:29 AM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> ,,, P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
> Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)
>
> trubčice
> za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se
> vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte
> jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...
> ,,,
>
> Tak přesně tohle je jedna z metod, kterou bych nikomu nedoporučoval
> Proč???
> Proto: Včely dělnice vykonávají od 3 dne života pravidelně každý den do
> doby, než se stanou létavkou, orientační prolety. K zorientování jí stačí
> další 3 dny ( orientace do cca 1 km ).Samozřejmě aby se zorientovala do
6km
> musí vykonávat orientační prolety delší dobu ( poznámka: z mého vlastního
> výzkumu jsem zjistil, že mladušky vykonávají orientační prolety v určitou
> dobu během dne. Pravděpodobně se jich zúčastní postupně všechny mladušky v
> času zhruba 20 minut. Tyto orientační prolety poznáme podle zvýšené letové
> aktivitě u česen, která za nedlouho odezní. Nejlépe se tyto letové změny
> poznají v období velmi malé snůšky nebo případně bezsnůškového
období(např.
> podletí). Na tento jev jsem narazil zcela náhodou u včelstva, kterého
jsem
> umístil k nám na zahradu.). Takže anatomické trubčice ( z nich později
> vznikají fyziologické trubčice ) vznikají v době, když jsou už částečně
> zorientované. Proto je tu určité riziko. že se nějaká po vysypání smetence
> vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i kladoucí ) jsou
> schopny se vrátit!!!
> Proto radši nikdy nepřidávat samotnou matku do včelstva s fyziologickými
> trubčicemi.
>
> zdravím......M. Václavek

Jsem odpůrcem Langstrothu.
A to hned z několika důvodů:
Jako největší jeho slabinu spatřuji v jeho obdélníkovém půdorysu...vnitřní...465x375 mm.
Moderní úlová soustava by měl být nástavkový úl ( to Langstroth splnuje ) a měl mít čtvercový půdorys...vnitřní...minimálně 435x435 mm (Optimal).....( to Langstroth nesplnuje ). Obdélníkový půdorys má negativní vliv na včelstvo !!! Mluvím o včelstev velmi silných a přesílených ( nad 30 000 zimních včel......nad 60 000 včel na vrcholu ). U slabších včelstev obdélníkový půdorys moc nevadí. Obdélníkový půdorys sám o sobě vede ke slabším včelstvům než ve čtvercových úlech stejné rámkové míry!!! Podle mě je racionální včelařit jen v úlech čtvercového půdorysu. Z úlů, které jsou k dostání v ČR, splnuje mé podmínky nejlépe úl Optimal. Rámky by měly mít osovou vzdálenost alespon 38mm. Menší zas vede k slabším včelstvům než jsem uváděl.
Koukněte se na...http://web.quick.cz/pvzubri/...a klikněte na ,,Úl Optimal,,....možná mé myšlení pochopíte lépe.
Letos jsem prodělal velkou změnu co se týče včelařského myšlení. Přešel jsem na úlovou soustavu Optimal. Vlastním zatím 4 kusy tohoto úlu ( rámková míra 42x17 cm...osová vzdálenost 38mmm...vnitřní půdorys 435x435 mm...počet rámků v nástavku 11...síla stěny 25mm ) Letos jsem jeden osadil, zbytek osadím v příštím roce. Optimalovou včelnici nebudu dále rozšiřovat, protože za 4 roky započnu se studiem na vysoké škole a pak mi moc času věnovat se včelám nezbude. Neříkám, že mi úl Optimal plně vyhovuje. Po ukončení studia na VŠ přejdu definitivně na mnou navržený úlový systém MV Multiuniverzal
Co to je????: ve krátkosti úl Multiuniverzal je obdoba nástavkového úlu s přístupem jak shora tak ze zadu.To my umožnuje pracovat třeba i v prvním nástavku aniž bych oddělával horní nástavky ...rámková míra 47x17...počet rámků v nástavku 12...vnitřní půdorys 490x490 mm...osová vzdálenost rámků 40 mm...síla stěny 30 mm...Upozornuji, že tento úl není ještě zhotoven a je jen v mé hlavě a na pár kusech papíru.
Úlovou soustavu Optimal mohu doporučit každému racionálně smýšlejícímu začínajícímu včelaři. Má tři varianty...1/ vysokonástavkový, 2/ nízkonástavkový, 3/ kombinovaný ( Dadant-Optimal).
Pokud se má svět sjednotit na úlové soustavě, tak na promyšlené, univerzální ( multiuniverzálním ), nástavkové, úlové soustavě a ne na nějaké úlové soustavě, kterou vymyslel jistý pán Langstroth před několika desítkami let a který musel být domyšlen, aby se vůbec ujal, což se stalo náhodou!!!
Radši bych včelařil v úlu dvakrát nebo třikrát dražším než Langostroth, než abych musel včelařit v Langstrothu!!!
Nechci své názory nikomu vnucovat. Tento článek je pro mladé racionálně smýšlejcí včelaře. Ti ostatní pravděpodobně se mnou nebudou souhlasit ( ani se jim nedivím ). Rozděluji včelaře na pavčelaře a včelaře. Včelařové(praví) jsou chovatelé včel, kteří obhospořadují svá včelstva racionálně ( moderní úly...např: Langostroth, Optimal..., intenzivní způsob včelaření, medaři, rozmnožování včelstev jedině oddělky nebo smetenci, likvidace rojových nálad, velmi silná až přesílená včelstva,souvčelství... ), chovají matky a uplatnují cílenou plemenitbu ( snaží si udržovat geneticky kvalitní včelstva ). Všichni ostatní označuji jako pavčelaře. Pavčelařové těžko pochopí moje racionální myšlení.
Neříkám že jsem mám dlouholeté zkušenosti, naopak. Některé skutečnosti si včelař, který pochopil myšlení včel, uvědomí dříve než začne včelařit a praxe to jen doladí. Včelaři, kteří nechápou myšlení včel, obtížně dosáhnou racionálního provozu. Neříkám, že toho nejsou schopni.
Tím končím můj pobuřující článek. Myslím vše jen v dobrém. Nechci nikoho pomlouvat. Chci jen říci to, co jsi myslím. Nemá rád křivé pomlouvání, nepodložené fakty. Myslím to upřímně.

zdravím.....M. Václavek

> Bude mozné císt príspevky na protokolu 119?

Pokud vime, toto neni mozne ani ted - pokud ovsem nekdo neprovozuje
nejakou branu z mailove casti konference, v tom pripade o ni nevime a
budeme vdecni, kdyz nam sdelite adresu, kterou pouzivate, nebot jde
jiste o uzitecnou sluzbu, kterou by mohli ocenit i dalsi prispevatele.

(Protokol 119 == NNTP, reci Microsoftu "Noviny site Internet")

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Myslel jsem, ze konference bezí na nejakém linuxu? Pokud ano, je pouzitelný
http://www.die.net/doc/linux/man/man8/nnrpd.8.html?

pf

----- Original Message -----
From: "Petr Baudis" <pasky/=/ucw.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 1:02 PM
Subject: Re: Planovany vypadek mailove casti konference


>> Bude mozné císt príspevky na protokolu 119?
>
> Pokud vime, toto neni mozne ani ted - pokud ovsem nekdo neprovozuje
> nejakou branu z mailove casti konference, v tom pripade o ni nevime a
> budeme vdecni, kdyz nam sdelite adresu, kterou pouzivate, nebot jde
> jiste o uzitecnou sluzbu, kterou by mohli ocenit i dalsi prispevatele.
>
> (Protokol 119 == NNTP, reci Microsoftu "Noviny site Internet")
>
> --
> Petr "Pasky" Baudis
> Stuff: http://pasky.or.cz/
> Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
> Hides all the bugs too. -- J. Putnam
>

Pokud vím, přítel Čermák propaguje čtvercový úl mimo jiné i proto, že v zimě
má mít čtvercový úl nejlepší parametry z hlediska nejmenší plochy zimního
chumáče při stejném objemu toho zimního chumáče. Tudíž se při takovém
uspořádání včely potřebují v zimě méně tepla. Podle mně to není tak
jednoduché, protože teplodržnost je jiná ve směru přes rámky než ve směru
podél rámků. Proto se v zimě z hlediska úniku tepla do okolí chová přesně
čtvercový úl jako defakto obdélníkový, zatímco jako čtvercový, tudíž s
nejmenším únikem tepla do okolí, se chová úl obdélníkový s delšími rámky
umístěnými podélně. Jak optimálně by měl být ten úl obdélnikový, aby měl mít
nejmenší únik tepla, nevím. Informativně by se to dalo vypočítat z
konkrétních údajů izolační schopnosti přes rámky a podél rámků. Ale jednak
včely jsou přizpůsobivé a jednak to závisí i na stáří, zaplnění rámků
zásobami a dalšími parametry. V létě je přirozeně jedno, jestli má úl
obdélníkový nebo čtvercový průřez, pokud to není extrémní obdélník, včely ho
zaplní. Zase v létě z hlediska toho, aby pro výběr medu byly co nejvíce
odděleny rámky s plodem a rámky s medem je vhodný obdélnikový úl s více
kratšími rámky umístěnými příčně. Možná by stálo za to vyzkoušet variantu,
kde v plodišti a pro zimování by v obdélníkovém nastavkovém úlu byly dlouhé
rámky podélně, zatímco nad nimi v medníku by byly krátké rámky příčně.
Jinak čtvercový průřez má výhodu v volitelném používání studené i teplé
stavby, ale zase málo využívá prostoru oproti obdélníku. Kde umístím na
stojan 3 čtvercové nastavkové úly, tam umístím na stojan klidně 4
obdélníkové úly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 12:59 PM
Subject: Langstroth = málo promylený úlový systém


> Jsem odpůrcem Langstrothu.
> A to hned z několika důvodů:
> Jako největší jeho slabinu spatřuji v jeho obdélníkovém
> půdorysu...vnitřní...465x375 mm.
> Moderní úlová soustava by měl být nástavkový úl ( to Langstroth splnuje )
a
> měl mít čtvercový půdorys...vnitřní...minimálně 435x435 mm (Optimal).....(
> to Langstroth nesplnuje ). Obdélníkový půdorys má negativní vliv na
> včelstvo !!! Mluvím o včelstev velmi silných a přesílených ( nad 30 000
> zimních včel......nad 60 000 včel na vrcholu ). U slabších včelstev
> obdélníkový půdorys moc nevadí. Obdélníkový půdorys sám o sobě vede ke
> slabším včelstvům než ve čtvercových úlech stejné rámkové míry!!! Podle mě
> je racionální včelařit jen v úlech čtvercového půdorysu. Z úlů, které jsou
> k dostání v ČR, splnuje mé podmínky nejlépe úl Optimal. Rámky by měly mít
> osovou vzdálenost alespon 38mm. Menší zas vede k slabším včelstvům než
> jsem uváděl.
> Koukněte se na...http://web.quick.cz/pvzubri/...a klikněte na ,,Úl
> Optimal,,....možná mé myšlení pochopíte lépe.
> Letos jsem prodělal velkou změnu co se týče včelařského myšlení. Přešel
> jsem na úlovou soustavu Optimal. Vlastním zatím 4 kusy tohoto úlu (
rámková
> míra 42x17 cm...osová vzdálenost 38mmm...vnitřní půdorys 435x435
mm...počet
> rámků v nástavku 11...síla stěny 25mm ) Letos jsem jeden osadil, zbytek
> osadím v příštím roce. Optimalovou včelnici nebudu dále rozšiřovat,
protože
> za 4 roky započnu se studiem na vysoké škole a pak mi moc času věnovat se
> včelám nezbude. Neříkám, že mi úl Optimal plně vyhovuje. Po ukončení
studia
> na VŠ přejdu definitivně na mnou navržený úlový systém MV Multiuniverzal
> Co to je????: ve krátkosti úl Multiuniverzal je obdoba nástavkového úlu s
> přístupem jak shora tak ze zadu.To my umožnuje pracovat třeba i v prvním
> nástavku aniž bych oddělával horní nástavky ...rámková míra 47x17...počet
> rámků v nástavku 12...vnitřní půdorys 490x490 mm...osová vzdálenost rámků
> 40 mm...síla stěny 30 mm...Upozornuji, že tento úl není ještě zhotoven a
je
> jen v mé hlavě a na pár kusech papíru.
> Úlovou soustavu Optimal mohu doporučit každému racionálně smýšlejícímu
> začínajícímu včelaři. Má tři varianty...1/ vysokonástavkový, 2/
> nízkonástavkový, 3/ kombinovaný ( Dadant-Optimal).
> Pokud se má svět sjednotit na úlové soustavě, tak na promyšlené,
> univerzální ( multiuniverzálním ), nástavkové, úlové soustavě a ne na
> nějaké úlové soustavě, kterou vymyslel jistý pán Langstroth před několika
> desítkami let a který musel být domyšlen, aby se vůbec ujal, což se stalo
> náhodou!!!
> Radši bych včelařil v úlu dvakrát nebo třikrát dražším než Langostroth,
než
> abych musel včelařit v Langstrothu!!!
> Nechci své názory nikomu vnucovat. Tento článek je pro mladé racionálně
> smýšlejcí včelaře. Ti ostatní pravděpodobně se mnou nebudou souhlasit (
ani
> se jim nedivím ). Rozděluji včelaře na pavčelaře a včelaře.
> Včelařové(praví) jsou chovatelé včel, kteří obhospořadují svá včelstva
> racionálně ( moderní úly...např: Langostroth, Optimal..., intenzivní
způsob
> včelaření, medaři, rozmnožování včelstev jedině oddělky nebo smetenci,
> likvidace rojových nálad, velmi silná až přesílená včelstva,souvčelství...
> ), chovají matky a uplatnují cílenou plemenitbu ( snaží si udržovat
> geneticky kvalitní včelstva ). Všichni ostatní označuji jako pavčelaře.
> Pavčelařové těžko pochopí moje racionální myšlení.
> Neříkám že jsem mám dlouholeté zkušenosti, naopak. Některé skutečnosti si
> včelař, který pochopil myšlení včel, uvědomí dříve než začne včelařit a
> praxe to jen doladí. Včelaři, kteří nechápou myšlení včel, obtížně
dosáhnou
> racionálního provozu. Neříkám, že toho nejsou schopni.
> Tím končím můj pobuřující článek. Myslím vše jen v dobrém. Nechci nikoho
> pomlouvat. Chci jen říci to, co jsi myslím. Nemá rád křivé pomlouvání,
> nepodložené fakty. Myslím to upřímně.
>
> zdravím.....M. Václavek

Jsem odpůrcem Langstrothu.
....
Já taky :-), protože v něm včelařím od počátku století. Předtím Brenner, kterého jsem si předělal na 10 rámků, ale vzhledem k tlouštce stěn šel dávat napříč. To mi vyvhovovalo ne pro kombinaci teplé a studené stavby, tam není co řešit, když je zasíťované dno. Vyhovovalo mi to při chovu matek, že jsem mohl otočit celý nástavek o 90 stupňů, a mít nekolik nástavků nad sebou (oddělené folií)a matky měly jednodušší orientaci při proletu.
Pokud bych to chtěl stejně řešit u Langstrothu, tak musím udělat manipulační mezidna s česínky i do boků a podle potřeby je otvírat, ale používám nástavky rozdělené na 4 sekce a nechybí mě to příliš.

Optimál je modernější (o 100 let) soustava a to je asi tak všechno.
Pokud bych se dnes rozhodoval ¨znova a v časopise byl tentokrát inzerát na Optimal i Langstroth, zvolil bych Optimal. Otáčení nástavků o 90stupňů. Možná ještě středoevropská délka 420mm + vlastenectví. Asi bych si nevybral 39cm, to je dle mně už málo.

Jinak není podle mě mezi těmito systémy z hlediska včelaře nijak podstatný rozdíl, ve srovnání s nutností vybrat si tu správnu výšku nástavků a metodiku ve vztahu k časovým možnostem, místu a snůškovým podmínkám. A taky množství včelstev, které chci chovat.

Srovnání ve všech ostatních parametrech nevidím podstatné.
Rozteč má Langstroth taky stejnou (375-5)/10=37, půdorys (ten považuji za podstatný parametr) zhruba stejný, idea koule/kruhu a optimálního tvaru pro teplodržnost platí jen v izotropním prostředí ( jestli se tak říká tomu, že má ve všech směrech stejé chování) jak správně upozornil RP. V případě teplodržných uliček a izolační schopnosti plástu je možné diskutovat, zda není dokonce ovál lepší a jakým směrem.

Protože jsem včelařil v atypických Brennerech, tak bych si již žádný atypický úl nikdy nepořídil. Jedině ten, který má oficiální výkres a je možné jej objednat na více místech telefonem. Ke včelaření patří i kutilství, ale není nad to zvednout telefon a objednat, když najednou člověk nemá čas.

Jiné a různé důvody záleží na umístění úlů (od umístěná v řadě ustupuji - m.j. mor a zalétávání včel, tím pádem mám přístup z boku a nevadí mi ne/otáčení o 90st., zdatnosti fyzické včelaře a snůšce a očekávání včelaře, kočování a jak, atd.

Jakmile mi přestane vyhovovat manipulace jen s nástavky a chci mít nějaký univerzaál atd, asi je třeba přestat o nástavcích uvažovat. Vzniká pak zbastlený kompromis.

Jinak ty co chtějí vynálezat lepší nástavky ze zadu přístupné odkážu do Včelařství asi 20 let zpět. Když jsem včelařil v almárkách, tak jsem měl pochopení pro popsaný zlepšovák.
Skříň ze zadu přístupná, na bocích úhelníky a v nich jezdily rámy - čtverce z kulatiny, ve kterých byly rámky.
Tedy vysouvací nízkonástavkový úl v bateri v kočovném voze.

Bylo by zajímavé zjistit jak se vynález po letech osvědčil, ale myslím, že nakonec vše skončí stejně - nástavky + mechanizace (případně), nebo standardní klasika.

Končím a odcházím bastlit pro kluka nestandardní králíkárnu - výběh -biosekačku :-)

Karel

statistika se vztahuje na členy svazu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 07:22:30
> ----------------------------------------
> Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na
> včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to
> dobrovolné? Děkuji.
>
>
>

Ještě chybí dodat , že trubcokladná matka také vzniká při vyprázdnění semenných vaků u starých matek ale tam obvykle dělají včely samy tichou výměnu , tyto matky pak bývají nejkvalitnější

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 10:47:56
> ----------------------------------------
> Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že
> trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou
> zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo
> sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a
> trubčice=trúdokladná matka.
> Ako vznikajú trúdice
> Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod,
> nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom
> čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia
> sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť
> neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela
> v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že
> včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m
> od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ
> zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.
>
> Ako vzniká trúdokladná matka
> Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže
> vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť
> končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak
> i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi
> trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme
> v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí
> pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri
> vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť
> podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém
> vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton
>
>
>

> Myslel jsem, ze konference bezí na nejakém linuxu? Pokud ano, je pouzitelný
> http://www.die.net/doc/linux/man/man8/nnrpd.8.html?

Aha, takze to byla spise zadost o nove rozhrani. :-)

Neni to spatna myslenka, problem ale neni s newsovym serverem jako spise
s rozhranim mezi mailing listem a newsy. Po prechodu na novy software
zkusim zaridit skupinu v ramci serveru gmane.org.

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Plne súhlasím s p. Turčánim, že pouhým vysypaním trúdokladného včelstva niekde mimo úľ sa trúdic nezbavíme. Aj keď trúdice majú zdurené vaječníky a kladú vajíčka, lietať ešte nazabudli a vrátia sa naspäť do uľa. A prosím Vás nešliapte po včelách ako to navrhuje pán P.K., lebo to nie je pekné.
Mne sa toho roku do dvoch trúdicových včelstiev podarilo pridať matky v odloženci. Dal som ich za prepážku do trúdicového včelstva a postupne včely prešli za prepážku ku riadnej matke. Tiež sa mi stalo, že po vysypaní trúdicového včelstva niekde mimo včiel, navracajúce sa včely matku v klietke prijali, ale: kládla matka aj trúdice. Boli plásty na ktorých boli v bunkách dve-tri vajíčka a boli aj krásne nakladené po jednom vajíčku a ucelene ako sa na kvalitnú matku patrí. Po asi dvoch týždňoch trúdice klásť prestali, resp. včely sa im prestali venovať a oni sa vytratili.
Je veľmi zaujímavé ale veľa včelárov si myslí, že vysypaním trúdicového včelstva na zem sa trúdic zbavia a ,že tie včely, ktoré ostanú na vysypanom mieste sú trúdice. Môžu byť medzi nimi aj trúdice, ale sú to vlastne staré včely, ktoré už končia svoju púť a nemusíte z nich robiť žaburinu tým, že ich ušliapete.

>Jsem odpůrcem Langstrothu.

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu nebo zda bude plodiště naopak malé a bez mateřské mřížky matka bude klást do malých medníkových nástavků nahoře nebo se včely budou chtít rojit. To je třeba stanovit s ohledem na nadprůměrné včelstvo. Ne ovšem extrémně nadprůměrné, komu z vás klade 3000 vajíček denně?

Jestli je úl čtvercový nebo odélníkový mně moc nezajímá, obdélník se ale lépe uchopí a nese.
Důležitější je ale, aby ten komín nástavků nebyl moc vysoký, protože málo naplat, ale té cihle nahoře moc nevěřím.

Ne včely , ale včelař si musí vybrat, co je pro něj levné rychlé a pohodlné. Včelám musí stačit právě to optimální plodiště, které se snažím určit plus dostatek medníků.

Josef.Mensik:
> statistika se vztahuje na členy svazu
....

Tak to tedy nevím, ale statistika (Český statistický úřad) hovoří ne o počtu včelstev v zájmové organizaci, ale podává informace celkovém včelařství u nás. A to nejsou jen včelstva, které by mohli být vytaženy z Hradiš'tka, ale o med, matky, kočování atp. Tyto údaje zpracovává ČSV jako jediný. (pokud vím)

Nebo si vykládáš Josefe, že když někdo není v ČSV a má včely, tak vlastně není včelař nebo nevčelaří?
To mi bylo řečeno z úst, z kterých bych to nikdy nečekal. Ale když někdo vystupuje a jako já vystoupil z ČSV , tak se dozvídá na sebe různé věci. :-)Josefe.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým pozmenené včely nevypadli. Anton

Zřejmě máš pravdu. Já mám v obvodu jednoho nečlena a nikdy mi to nedával, a já po tom nikdy nepátral. Tentokrát je to na jednom listu Ale znáš to, statistika je přece jen přesný součet nepřesných čísel
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 17:26:12
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> > statistika se vztahuje na členy svazu
> ....
>
> Tak to tedy nevím, ale statistika (Český statistický úřad) hovoří ne o počtu
> včelstev v zájmové organizaci, ale podává informace celkovém včelařství u nás. A
> to nejsou jen včelstva, které by mohli být vytaženy z Hradiš'tka, ale o med,
> matky, kočování atp. Tyto údaje zpracovává ČSV jako jediný. (pokud vím)
>
> Nebo si vykládáš Josefe, že když někdo není v ČSV a má včely, tak vlastně není
> včelař nebo nevčelaří?
> To mi bylo řečeno z úst, z kterých bych to nikdy nečekal. Ale když někdo
> vystupuje a jako já vystoupil z ČSV , tak se dozvídá na sebe různé věci.
> :-)Josefe.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Pane Atone Turčani,
máte semtam chyby, co se týče biologie trubčic.
,,,
A.Turcani (213.81.173.120) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504)
...že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky)...
,,,
Udělejte mi fyziologickou trubčici z normální včely a ne z anatomické trubčice a já vystřelím Zemi do vesmíru!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jak to podle výzkumu ve skutečnosti je..........???
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

Optimální velikost plodiště je plus/mínus 50 cm na výšku a čtvercový půdorys( rámková délka alespon 42 cm ). Je třeba připomenout, že tento prostor ( 3 nízké nástavky Optimalu ) je jen asi z 1/3 využit pro plod, zbytek je pro zásoby a prázdný prostor ( +/- 1/6 souše a 1/2 zásoby ). V plodišti tak je 15-20 kg zásob a několik dm2 pylu a několik dm2 souše. To není vůbec na škodu. Ve snůšce zásoby můžeme odebírat. Mimo snůšku je tam necháme.

zdravím.......M.Václavek
(ps: musím končit, více zítra)

Já se přiznám že to je moje teorie, už ani nevím, jestli jsem o tom někde
kdysi četl nebo ne a jestli to tak ve skutečnosti je. Hlavně, že to tak
funguje a když je na stanovišti oddělek, tak to můžu vyřešit v podstatě
rovnou z chodu, není třeba kromě pár cizích plástů nic jiného, žádná
speciální pomůcka, kterou bych si musel odněkud donést a připravit. Kromě
toho ani výsledek často nebývá moc valný, včely, ať už to jsou napravené
trubčice nebo normální včely jsou často staré a upracované a často je jejich
jediný přínos v tom, že vypomůžou včelám z oddělku tak těch 14 dní tři
týdny, než odejdou stářím. Řekl bych, že často kdyby se do oddělku na
původním místě přidal další nastavek prázdných plástů a pokrmilo se a
trubcokladné včelstvo prostě zlikvidovalo, vyšlo by to vcelku nakonec líp.
Vlastně mně to připadá jako méně významné včelařské téma, protože se s tím
zas tak často nesetkávám a řešení taky nijak zvlášť výnos neovlivňuje, ten
už byl vlastně ztracen během doby, kdy ve včelstvu chyběl plod od matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 6:03 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde
> tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa
> nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa
> zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre
> ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez
> matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo
> ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s
> matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým
> pozmenené včely nevypadli. Anton

Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek. V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz a znakem včelaře zoufalce.
Zdraví R. Stonjek

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu
.....
Já to vidím spíše jako plus. Prostě farrarův zvon. Plodu asi bude svědčit přirozené prostředí - tedy obklopení zásobami a pylem - i po vytočení medníků.
Pokud jde o ztrátu na výnosu, tak to je ztráta jen první rok, pak tam ty zásoby už zůstávají, a pokud je plodiště velké, matku to neomezuje v kladení.
Letos jsem neměl ve většině Langstrothů mřížku, takže tam budou mít nejvíc medu co jsem kdy ponechal ve včelstvech přes zimu. U Brennerů to mám odzkoušené - bez problémů. Ale každá zima je jiná.
Další otázka je, zda u nástavkových systémů mluvit o plodišti. I když používáme mřížku ( a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm) mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.
Karel

Pán Václavek, ne ospravedlňujem sa všetkým čitaľom za prešľap, ktorý sa mi "podaril". Ak sa vrátite ku komentáru číslo 18 503, nájdete mojum opravu, ktorú som odoslal následne 1 minutu po odoslaní inkriminovaného komentára. Nebolo to z nedostatku vedomostí,ale stáva sa to, čo ma mrzí. Škoda, že sa obsah vlastného komentára nedá opraviť (možno aj dá?)ako na www.vcely.sk. Áno, oficiálnu teóriu veľmi dobre poznám, ale mám k nej výhrady.
Prečo by mali včely navzájom produkovať a požierať kŕmnu kašičku? Kŕmnu kašička sa včelám vytvára v hltanových žľazách len preto, že ich k tomu vedie prítomnosť otvoreného a ony požierajú bielkovinovú potravu. To, že pred začatím floridnej rojovej nálady sa zduria včelám vaječníky, nemusí byť preto že kŕmia plod ale môže to byť i preto, že vo včelstve v tom čase nie je dosť materskej látky pre pre všetky včely, ale i preto, že včely v predstihu prijímajú od ošetrovaného trúdieho plodu tzv. samčí feromon (SF). Aj takéto názory sú uvedené v literatúre.Prečo by potom nemohlo byť pravdou i to čo som ja napísal? S pozdravom. Anton

Jenom upřesním informace. Ve čtvrtek jsem totiž byl ve Vetropacku pro Facety.

Cena vč. DPH je cca 4,33,-Kč, (3,64,-bez DPH). Na paletě je 14 pater po 108ks, celkem tedy 1512ks. Do mého prorezlého Favorita jsem odskládal 4 patra a zbytek dal na vozík a ty kopce po cestě jsem zvládal celkem v pohodě. Jedna sklenice má tuším 330g, takže paleta má 500kg. Paní Kotásková mi říkala, že mívají i méně pater na paletě a že si to včelaří pochvalují, protože nemusí nic odrovnávat, hodí paletu na vozík a hned jedou. Teď je ale bohužel nemají.

Petr

I přesto, že na včelařských stránkách brouzdám poměrně často, nějak se nemůžu zorientovat v názvech jejich domén. Nechápu, proč si tak velké organizace jako je ČSV nebo farma Lom vybírají obecné názvy včel nebo včelařství. Tak se mi pořád plete jestli je vcela.cz ČSV nebo včelí farma lom. Co má co společného včela s včelí farmou lom? Proč si nezvolili třeba vcelifarma.cz? A proč si ČSV nevybral třeba csv.cz nebo svaz-vcelaru.cz, ale zrovna vcelarstvi.cz? Prostě mám ten dojem, že si vybírají velmi obecné názvy v domnění, že lidé jim tam budou chodit když budou "včela".
Oproti tomu včelařské noviny mají dobrý název.

Naprostý souhlas jakýkoli pokus o záchranu je stráta času, já to řeším buď oddělkem, nebo teď v podletí přidáním záložního včelstva . Letos jsem řešil z rovna jedno takové včelstvo, kde po usazení roje 17.6. při kontrole 3.7. jsem zjistil trubcokladní včelstvo
přidal jsem přes mřížku a noviny nástavek záložního včelstva 6.7. jsem odstranil mřížku 20.7. při kontrole byl zakladen i púvodní nástavek pak jsem se do včel dostal až po měsíci 19.8. a to jsem z tohoto včelstva vytočil 12 kg.medu.V současné době v čelstvo obsedá dva nástavky a má zakrmeno 10 kg cukru.
Vláďa z Krkonoš
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 22:18:45
> ----------------------------------------
> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Tak už tu poznámku o zásluze pana Pazderky ze stránek ČSV zase stáhli :)
Asi fakt čtou tuhle konferenci.

Na Klatovsku objevili nová ohniska včelího moru.
Informace je na teletextu ČT-1 na stránce 155. s odkazem na dnešní
"Právo"

Prodávají se někde víčka na sklenice s bezpečnostním odtrhávacím páskem?

bespečnostní odtrhávacím páskem se rozumí páska která je nalepena na víčko a sklo sklenice Tato pak může být využita potiskem k reklamě , k označení původu atd. Její přetržení pak signalizuje , že byla otevřena

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: bezpecnostni vicka
> Datum: 28.8.2006 08:59:57
> ----------------------------------------
> Prodávají se někde víčka na sklenice s bezpečnostním odtrhávacím páskem?
>
>
>

No já zhodnotím počet včel v úlu a stav toho všeho a podle toho se rozhodnu,
jestli přidat matku nebo vytřepat a zrušit. Jako zájmový včelař se řídím
tím, jestli to prospěje včelám neboli přímo řečeno jestli i na to mám chuť.
Je ale možné, že být komerční včelař, zkalkuluji si i čas do toho vložený a
potom třeba vyjde k rušení prakticky jakékoliv včelstvo s trubčicemi. Ono
vlastně včelstvo s trubčicemi není nic jiného než než shluk starších včel
zalétaných na jedno místo, ne včelstvo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 10:18 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne,
s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu
a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
> Zdraví R. Stonjek

Protože to jsou odborníci na včely, ale internet jim moc neříká. Proto taky
nedělají webové programátory, ale med. Už před delší dobou jsem se
podivoval, proč ČSV nezablokoval třeba domény se stejným názvem a jinou
příponou nebo domény s podobným názvem stejně jak to dělá s obchodními
značkami medu. Až se někdo na svaz naštve, koupí si tu doménu v "těsném
sousedství" domény svazu a udělá na ni protisvazové stránky nebo třeba
teoreticky pornostránky, svaz s tím nic nezmůže a včelaři, kteří nebudou
přesně znát webovou adresu ČSV budou překvapeni.
Třeba na http://vcelarstvi.info/ je obchod se včelařskými potřebami, to se
ještě dá. Ale jiné domény jsou ještě volné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 28, 2006 7:54 AM
Subject: názvy vcelarskych stranek


> I přesto, že na včelařských stránkách brouzdám poměrně často, nějak se
> nemůžu zorientovat v názvech jejich domén. Nechápu, proč si tak velké
> organizace jako je ČSV nebo farma Lom vybírají obecné názvy včel nebo
> včelařství. Tak se mi pořád plete jestli je vcela.cz ČSV nebo včelí farma
> lom. Co má co společného včela s včelí farmou lom? Proč si nezvolili třeba
> vcelifarma.cz? A proč si ČSV nevybral třeba csv.cz nebo svaz-vcelaru.cz,
> ale zrovna vcelarstvi.cz? Prostě mám ten dojem, že si vybírají velmi
obecné
> názvy v domnění, že lidé jim tam budou chodit když budou "včela".
> Oproti tomu včelařské noviny mají dobrý název.

>naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. <
>je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.<

Vůbec s tebou nesouhlasím
Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos , pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 22:18:44
> ----------------------------------------
> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Kamarád má včely a ovce pohromadě, ovce volně chodí a spásají mezi
oplodňáčky. Jednou jedinkrát byl oplodňáček shozený a od té doby mají
ovce respekt, včely jim asi vysvětlily, že mají být opatrné.
Ivan

Dost zmatený blábol od neznámého včelaře. Nevím, proč je taková averze k velkým včelařům. Že něco dokázali? Že když většina na chovu včel prodělává a stále si na něco stěžuje, oni jsou úspěšní a pod. Nejsou to spíš komplexy že něco podobného nedokážu??? Nevím, ale slyším li přednášet Sedláčky nebo Kolomého aj. rozhodně z jejich slov je láska ke včelám cítit. Je to ale láska a obdiv racionální a ne založený na zachraňování neduživců, které by byly v přírodě dávno odepsány. V těchto včelstvech většinou začínají nejdříve choroby včetně těch nejhorších a každý soudný včelař by se podle toho měl řídit. Nedivme se pak, že je nákazová situace taková jaká je, když názory na likvidaci mrzáků jsou takové. Co se týče nadávání starým včelařům, to už nebudu komentovat, to je výplod podivného myšlení a jeho autor by se měl nad sebou zamyslet. Zdraví R. Stonjek

Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře, doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.

Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí? Nemá!
Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně před snůškou nebo během ní.
Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to ztráta času a mé energie.

Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď? Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce - včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.

Ať se daří


_gp_
http://vindex.ic.cz

................................
Od: <Josef.Mensik:
> >naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. <
> >je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.<
>
> Vůbec s tebou nesouhlasím
> Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je
> to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když
> svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale
> bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > ----------------------------------------
> > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.
> >                              Zdraví R. Stonjek