78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
domaci vyroba kose pro medomet

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet? Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným povrchem?

Díky za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
František Rousek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
RE: domaci vyroba kose pro medomet



Vazeny priteli.
Toto vse by melo byt zhotoveno z potravinarske "nerezi". Takze, pokud doma
nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a
zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.
Drz se toho, ze stare zidovske rceni je: "Nejsem tak bohaty, abych mohl
kupovat levne veci".
Hodne uspechu v rozhodnuti.
Frantisek Rousek

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet?
Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila
jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným
povrchem?

Díky za odpovědi.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel (194.138.39.52) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím, že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy opřít pořádnou silou (odstředivou).
Dík za zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jakub Dolínek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

karel:
" Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. "

kos z tycoviny panenske plasty nenici (letos jsme jine ani netocili). musi se vytacet s citem - ne na maximum hned zaraz (to ale udelas jen u jedne varky - pak si to budes setsakra pamatovat ...).
oproti sitovym kosum se snaze vkladaji ramky a tycovina je festovnejsi - predpokladam, ze bude trvanlivejsi (nebude se uvolnovat jako draty ze site).

jd




Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlik (216.208.255.146) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

Nevím proč by se do "zadrátovaného" koše měly rámky vkládat složitěji.Samozřejmě ani z drátěnky se dráty neuvolňují, protože byly zalité cínem.Cín je ale po dlouhých letech používání již "zašlý".Možná je to ale také tím , že to je ještě lidově-demokratický výrobek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

Koš medometu je příliš náročný na výrobu a v případě nějakého nezávadného
povlaku na nějaké levné konstrukci z obyčejného "rezu" příliš vystavený
možnosti mechanického poškození rámky. Jestli chce někdo ušetřit, tak ať si
právě koš koupí z potravinářského nerezu a doma udělá ten zbytek. Třeba z
obyčejného plechu a natře nějakou potravinářskou barvou nebo vnitřek
vylaminuje skelnou tkaninou a tím epoxidovým Eprosinem vhodným pro styk s
potravinami, pokud se ještě prodává. To by měla být krajní možnost pro toho,
kdo med chce prodávat. Nějaký doma bastlený medomet z klasického "rezu" s
nýtovaným nebo pájeným košem natřený potravinářskou barvou ( takhle jsem
kdysi uvažoval dělat koš, z ohýbaného černého plechu asi 1,5 mm pájeného
cínovou pájkou a spoje pojištěny nýty a místo pletiva použity jehlice do
kola a to všechno nalakováno práškovou potravinářskou barvou ( proto to
pojištění nýty, cín se při vypalování práškové barvy taví)) i třeba dělaný
přesně na používanou rámkovou míru bych bral tak pro zájmového včelaře se 4
včelstvy doma na zahradě. Medomet jsem právě uvažoval dělat z plechu zevnitř
vylaminovaném 1 - 2 vrstvami skelné tkaniny. Pokud se na hřídel medometu
použije nějaká leštěná kulatina, dá se jako třecí ložisko využít polyamid, v
Řempu jsou docela levné polyamidové tyče, mělo by stačit v kusu tyče tak
odhadem 5-4 cm vysokém vyvrtat příslušný otvor vrtačkou s kvalitním vrtákem,
potom ložisko podélně rozříznout a šrouby přitáhnout otvor, aby ložisko
nemělo vůli.
Jinak u medu je určitá výhoda v tom, že má vysokou viskozitu. Léta jsme měli
doma starý medomet a používali jsme ho. Když pak s ním nastaly problémy,
začal se rozpadat koš a takhle i vznikalo poškození barvy ve vnitřku
medometu, podíval jsem se po nějaké době na něho podrobněji a zjistil jsem,
že koš i medomet je dělaný z ZINKOVÉHO plechu! Léta bylo běžné poškození
vnitřku toho medometu a holý povrch plechu v rozsahu desítky cm2 až v
poslední fázi okolo poloviny dm 2, přitom nějaká příměs zinku nebyla nijak v
medu poznatelná i třeba kvašení medoviny bylo úplně normální. Přitom soli
zinku mají docela intenzívní chuť takovou nepříjemně hořkokyselou a v kvasu
působí na kvasinky jako jed. Usuzuji, že pokud se medomet před vytáčením
vymyl a nechal vyschnout, tak potom první vrstva medu přilnula na povrch a
ten zinek dále do stáčeného medu v nějaké větší míře nepustila. Ne v takové,
aby to bylo poznatelné smysly, ale v laboratoři by byl ten med určitě
vyřazen jako kontaminovaný.
Co se týká opory rámků, myslím si, že běžně používané síto o oku 1 - 2 cm je
zbytečně husté. V tom původním koši nebylo síto, výrobce tehdy udělal hrany
koše z ohnutého plechu zhruba profilu něco mezi W a A s patkama, do něho
potom prostě asi co 15 mm vyvrtal díry a do nich dal vodorovně kusy
obyčejného drátu o průměru asi 1,5 mm, možná z mateří mřížky, který na
plechu zahnul a potom zalil cínem. Jak se koš rozpadal, ohnutí a cín
povoloval a některé dráty postupně vypadávaly. Zanesené mezistěny měly
problém, když chyběly dva - tři dráty vedle sebe, voští starých rámků se
vylamovalo, když chybělo vedle sebe 4-5 drátů. Zase ten drát o průměru 1,5
cm je asi nejlepší průměr, koš jsem trošku "drátoval" silonem, ten byl tenčí
a do rámků se zařezával. Zase silnější kulatina, od 2-3 mm průměru se
přitlačí na plást a kolem ní med z přitlačených buněk nevystříkne. Ale pokud
se použijí ty rohové plechy koše dostatečně tuhé, aby vydržely i kompletní
síly při vytáčení a při vyplétání, tedy z masívního nerezu, bylo by možné
pro méně náročné vytáčení udělat ty rohové plechy z silného nerezu a vyplést
potom koš podobně jako byly ty dráty silonem o průměru těch 1,5 - 2 mm. Bylo
by to levnější než třeba kopírovat ten původní koš, ty tenké dráty z
potravinářského nerezu by se mohly těžko shánět a jejich potravinářsky
nezávadné přivaření k plechům by mohlo být pevnostně problematické, ale teď
spekuluji, do svařování a nerezu k tomu zas tolik nevidím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 8:58 AM
Subject: Re: domaci vyroba kose pro medomet


> než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si
myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i
> dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou
> konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy
> opřít pořádnou silou (odstředivou).
> Dík za zkušenosti.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
kozlik (e-mailem) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

Nic jiného než koše z tyčoviny se snad ani nevyrábí.Aspoň já jsem na nic nenarazil. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení

Predne treba rict, ze ve svete se bezne a jiz dlouho pouzivaji pro leceni varroazy kyseliny 3: mlecna, mravenci a stavelova.
Jsou to kyseliny, jejichz sila je odstupnovana asi tak jak jsem je v poradi vyjmenoval.

Mlecna je nejmirnejsi a bezne se pouziva treba na desinfekci nebo v potravinarstvi jako prisada (treba i do medoviny). Jeji mirnost ale zpusobuje, ze se da aplikovat u vcel pouze z bezprostredni blizkosti postrikem ramku (rozstrikovacem).

Mravenci je uz silnejsi a pouziva(la) se treba v kozesnictvi, castecne (velmi redena) i v potravinarstvi podobne jako mlecna. Protoze je silnejsi, daji se pouzit ulove odparovace. Davkovani bude ale vzdy veci odzkouseni, protoze zadny ul neni standardni a podminky (vcetne tech meteroologickych) jsou vzdy individualni.

Pokud jde o pouziti techto kyselin u nas, nekdo by mel objasnit jak je to vlastne s jejich povolenim v CR?
V jinych zemich je situace ruzna, nekde je treba stavelova povolena jinde (jeste) neni.

Jak psal pan Pazderka, to ze veterinarni sprava povoluje vylucne leky vyrobene v Dole, je pekny monopolismus. Napadnout by se to urcite dalo. Je to krasny priklad jak si nekdo snadno zajistuje vlastni existenci. Dul dostane od statu penize na vyzkum a vyrobu leku a veterinarni sprava pak tyto leky naridi pouzit vsem vcelarum. Jednoduche jak za casu soudruha, kdy se za valuty pridelene ministerstvem nakupovaly zahranicni ucebnice, vybrani vedatori jezdili na zapad, aby se mohly okopirovat ucebnice a nabrat cenne poznatky a pak se nas stat chlubil uspechy nasi socialisticke vedy.


K ucinku techto kyselin.
Nedelam si iluze o tom, ze tyto kyseliny jsou pro vcely neskodne (snad vyjma mlecne). Jestlize likviduji roztoce leptanim (nejsou to antobiotika!), tak urcite pusobi i na vcely. Nekde jsem cetl, ze by mohly pusobit rozleptani nekterych casti vceliho tela. Jako priklad tam autor uvadel rozleptani zrakoveho ustroji vcely. Rozhodne takove poskozeni nepoznate podle huceni vcelstva.

Poskozeni povrchu vceliho tela muze oslabit prirozenou obranu vcel proti jinym parazitum (mor).

Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, že koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neškodná vodička jako kuchyňský ocet, ale že za určitých podmínek může způsobit problém. I když tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo používá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vždy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci používat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůži. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamžitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vždy co nejníž. Mít s sebou vždy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flašce na
ten oplach. Z originálního obalu, flašky nestahovat tu plastovou síťku, chrání flašku před naťuknutím.

R. Polášek





m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

> Takze, pokud doma nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.

Až budu mít z medu příjem 300 tisíc za rok, tak si rád koupím medomet za 60 tisíc. Pokud budu mít příjem tak 100 tisíc, tak si koupím medomet i za 15 tisíc, ale do té doby budu každý tisíc vážit, protože by to byla dlouhodobá investice jejíž splatnost je nejistá. Galvanizuje někdo starší opotřebené koše? Asi ne, takže nezbývá než zase koupit nový medomet a opět velká investice.

Je tu ale ještě jedno řešení. Kouknout k včelařům, kteří plní světový trh levným medem. Pochybuji, že běžní včelaři v Jižní Americe nebo Africe používají medomety od 15 tisíc nahoru. Nejspíše tam ten med tlačí ručně nebo dřevěným lisem. A jak tu někdo napsal, med vydrží hodně, určitě se to ve sklenici nepozná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
kozlik (213.151.87.17) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

Viděl jsem film z číny z nějaké vyšší oblasti, kde dobrodinci ze západu učilili nějaké "tibetany" včelařit, aby měli vyšší příjem na hlavu.Úly byly stlučené z prkýnek ala "langstrot" a medomet, což tě potěší, byl z rozříznuté plechovky od hnojiva či co.Byl jenom na jeden rámek, a klika byla bez převodu.Med vytáčeli samozřejmě nezavíčkovaný a včely byly jen v jedné bedně.Tak to jsou ti zaplavovači levným medem a takto se také dají snížit náklady na vybavení.Na druhou stranu včelaření beru jako koníčka a financuji do něj stále menší částkynež do jiných svých koníčků- např. numismatiky.Ve včelách se i něco z investic vrátí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

svařit to není problém,pochromovat potravinářským chromem taky ne(to co je na vodovodních bateriích),otázka co to vydrží v potravinářské kvalitě,ale pokud medomet dělat doma tak svařit jen ten stojan,plastová nádoba,nerez koš, a převod se starýho medometu,toto mi přijde tak nejrozumější pro 4 včelstva....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.17) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

V podstatě to není nic tak složitého. Já ho svařil obalovanými elektrodami. Myslím , že kdo chce ale řešit generálku medometu, měl by začít zgruntu a ne jen od konce. Žel patlání barev na sud nemohu nikomu moc doporučit. Za nejlepší řešení považuji nastříkat práškovou barvou a vypálit v peci. U koše pak zvolit nějakou formu el. pohonu, protože je 21 století. Když zvolím elektrický pohon, je dobré oba konce hřídele založiskovat a hřídel protáhnout pod sud. Dále je nutné zesílit nohy. Takže je toho poměrně dost a pár korun to také bude stát. Kdo neumí alespoň trochu svařovat a nemá kamaráda soustružníka je asi lepší vydělat peníze jinde a svěřit výrobu odborníkům. Jinak anticoro koše do 3 nebo 4 rámk. medometů se běžně prodávají. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet

> Od: P.K.:

> to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...
.......

Mám jednoho poruce, ale kdybych o otravoval s nějakou blbostí, která se jako sériovka dá koupit, tak bych u něj nepochodil. Poslal by mě do obchodu, ať si ji koupím a neotravuji, protože vyjde levněji. Jo medometové centrum pro komerčního včelaře ... to by nebyl problém, nebo nějakou linku. Prostě váhově stroj minimálně od 50 kg nahoru. ...To jo.(vytáčím ve 400 kg stroji) :-)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu