Včelařská konference

" V odstaveném se nechá jeden matečník. Až se matka vylíhne a začne klást,
tak se to může zase spojit, aby aspoň částečně využili snůšku. "

Mam dotaz, spojit ale ktore vcelstvo na ktoré? a ktorú matku nechat? ( tu
vyliahnutú nechať a starú odstrániť, alebo opačne, alebo nech si vyberú).

Marek




-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 16, 2005 1:58 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Zamezení rojení - odsávač

Není mi jasná souvislost mezi odsavačem a zamezením rojení...
Pro zamezení rojení je podle mě odsavač houby platný. Ani když jim odsaji
mladušky odsavačem, tak létavky jsou stejně položením vajíčka rozhodnuté
odletět a jakmile bude matečník zavíčkovaný, tak od té doby je můžu čekat na
stromě.

Ale pokud je tím myšlen přeleták, tak to je věc jiná.
Já to obvykle dělám tak, že se pokusím v první řadě najít starou matku a tu
s rámkem na kterém je dám na původní místo v úlu, který je doplněný
mezistěnami.
Původní úl přemístím a dám ho na jiné dno.
Měl by být den, kdy včely létají. Tím se stane, že z odstaveného úlu
přelétnou na původní místo za starou matkou létavky ... čili nemá co kam
letět.
Obojí je třeba prokrmit, protože se starou matkou nejsou zásoby a odstavené
včelstvo nebude mít létavky, čili nebude mít pár dní kdo by létal pro vodu.
V odstaveném se nechá jeden matečník. Až se matka vylíhne a začne klást, tak
se to může zase spojit, aby aspoň částečně využili snůšku.

Tohle se mi osvědčuje, a zatím vždycky jsem je ukecal, aby nikam nelétaly.
Ikdyž ... znáte to. Se včelami není nic stoprocentní.

Mimochodem...též jsem našel ve 30% včelstev matečníky ... a dost prostoru
jak to tuším popisuje i přítel Doc.Ptáček nemusí být vždycky východisko.
Já jim dal z toho důvodu , že se čekalo spatné počasí další nástavek pod
první (3 souše - St.rámek- 5MS) ale matce se dolů stejně nechce a stejně u
některých včelstev matečníky jsou.
Prostě když matka neklade, tak je jedno kolik mají prostoru a stejně mají
přebytek mateří kašičky, protože je výpadek mladého plodu. Kdo říká, že jen
dát jim dost prostoru je lék, tak toho si myslím, že ještě holky hodně
překvapěj :o)!

Jedině by asi bylo spásné je prokrmovat, aby matky nepřestaly klást ... kdo
na to má čas... ale tak, aby se nedostala do medu sacharóza.
Takže dávat jim každý den půl litru roztoku 1:1 to musí být dost náročné.
Osobně to nedělám.

Ale jestli to v těch studených až mrazivých nocích bylo co platné .... nebyl
výpadek plodu, protože to nestačili zahřívat, nebo že matku omezilo to, že
byla taková zima?

No každopádně nás čeká práce navíc s rojením.

Příjemný den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 16, 2005 11:15 AM
Subject: Zamezení rojení - odsávač


Narazil jsem v sobotu na 7 matečníků, mohl by jste mi věkdo polopaticky
vysvětlit privcip "odsávače"

Díky

Jinak mám u matek přistřežené křídlo, tak nevím jestli to bude stačit proti
rojení.

Pozn: Řepka u nás bohužel není (výška cca300 m.n)


__________ Informacia od NOD32 1.1098 (20050516) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Eman:
Používám rozměr 39 na 27,5,úly tvoří 3 stejné díly tj.33rámků.Jak už visí v podmetu 9cm vysokém,asi týden před vytáčením,vřetenovým jeřábem přehodím vrchní dolů,ručně bych to nezvedl,oddálím vytáčení,zkvalitním med,zabráním rojení,med má 16% vody,teď budu vytáčet 2. díly z vrchu.
Snažím se zajistit výrobce malých ,levných medometů pro nás chudé české včelaře.

Není mi jasná souvislost mezi odsavačem a zamezením rojení...
Pro zamezení rojení je podle mě odsavač houby platný. Ani když jim odsaji
mladušky odsavačem, tak létavky jsou stejně položením vajíčka rozhodnuté
odletět a jakmile bude matečník zavíčkovaný, tak od té doby je můžu čekat na
stromě.

Ale pokud je tím myšlen přeleták, tak to je věc jiná.
Já to obvykle dělám tak, že se pokusím v první řadě najít starou matku a tu
s rámkem na kterém je dám na původní místo v úlu, který je doplněný
mezistěnami.
Původní úl přemístím a dám ho na jiné dno.
Měl by být den, kdy včely létají. Tím se stane, že z odstaveného úlu
přelétnou na původní místo za starou matkou létavky ... čili nemá co kam
letět.
Obojí je třeba prokrmit, protože se starou matkou nejsou zásoby a odstavené
včelstvo nebude mít létavky, čili nebude mít pár dní kdo by létal pro vodu.
V odstaveném se nechá jeden matečník. Až se matka vylíhne a začne klást, tak
se to může zase spojit, aby aspoň částečně využili snůšku.

Tohle se mi osvědčuje, a zatím vždycky jsem je ukecal, aby nikam nelétaly.
Ikdyž ... znáte to. Se včelami není nic stoprocentní.

Mimochodem...též jsem našel ve 30% včelstev matečníky ... a dost prostoru
jak to tuším popisuje i přítel Doc.Ptáček nemusí být vždycky východisko.
Já jim dal z toho důvodu , že se čekalo spatné počasí další nástavek pod
první (3 souše - St.rámek- 5MS) ale matce se dolů stejně nechce a stejně u
některých včelstev matečníky jsou.
Prostě když matka neklade, tak je jedno kolik mají prostoru a stejně mají
přebytek mateří kašičky, protože je výpadek mladého plodu. Kdo říká, že jen
dát jim dost prostoru je lék, tak toho si myslím, že ještě holky hodně
překvapěj :o)!

Jedině by asi bylo spásné je prokrmovat, aby matky nepřestaly klást ... kdo
na to má čas... ale tak, aby se nedostala do medu sacharóza.
Takže dávat jim každý den půl litru roztoku 1:1 to musí být dost náročné.
Osobně to nedělám.

Ale jestli to v těch studených až mrazivých nocích bylo co platné .... nebyl
výpadek plodu, protože to nestačili zahřívat, nebo že matku omezilo to, že
byla taková zima?

No každopádně nás čeká práce navíc s rojením.

Příjemný den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 16, 2005 11:15 AM
Subject: Zamezení rojení - odsávač


Narazil jsem v sobotu na 7 matečníků, mohl by jste mi věkdo polopaticky
vysvětlit privcip "odsávače"

Díky

Jinak mám u matek přistřežené křídlo, tak nevím jestli to bude stačit proti
rojení.

Pozn: Řepka u nás bohužel není (výška cca300 m.n)

Při rojové náladě bývá naraženo mnoho matečníků. Řádově až desítky. Při tiché výměně to bývají 2-3. Martin

Přátelé,

poraďte, prosím, úplnému začátečníkovi.

Objeví-li se ve včelstvu matečníky, lze nějak (dopředu) poznat, zda se jedná o rojovou náladu či o tichou výměnu?

Předem díky za radu.

doporucuji clanky Bohace na tohle tema ve vcelarstvi v poslednich letech. V principu jde o to, ze se odstrani potreba hledani matky pri ziskavani plodovych plastu tak, ze primerene dlouho predem prevesis nad mrizku plasty s otevrenym plodem, ktere jsi ometl od vcel. ty natahnou vcely a po zavickovani muzes cely nastavek klidne odebrat na tvorbu oddelku. Nevyhoda je ve vice operacich.

Narazil jsem v sobotu na 7 matečníků, mohl by jste mi věkdo polopaticky vysvětlit privcip "odsávače"

Díky

Jinak mám u matek přistřežené křídlo, tak nevím jestli to bude stačit proti rojení.

Pozn: Řepka u nás bohužel není (výška cca300 m.n)

Dne pondělí 16 května 2005 09:51 Kamil napsal(a):
> Víte někdo jaká je optimální velikost česna.
> Chci si udělat úl Optimál a velikost česna je 2x43,5 cm to
> se mi zdá dost veliké, mám to upravit nějakou vložkou.

Dobry den,

ty 2 cm , podle mne, nejsou zas az tak moc, sam mam 4 cm,
pokud budete mit slabsi vcelstva, doporucuji pouzit vlozku na zuzeni az v
podleti, proti slideni.

Honza

Víte někdo jaká je optimální velikost česna.
Chci si udělat úl Optimál a velikost česna je 2x43,5 cm to
se mi zdá dost veliké, mám to upravit nějakou vložkou.

Zajímalo by mě jestli včely mohou donést zároveň pyl a nektar, když ho rostlina poskytuje. Když je někde velká snůška (např. řepka) tak se asi nezdržují se sbíráním pylu, ale zase když už tam doletí... Nebo jsou včely které se specializují jen na určitý úkol - sběr vody, pylu, medovice nebo nektaru?

Když si projdete prodejny se zahradním nábytkem, tak ten co je z teaku se nemusí natírat- voda nevadí.Levnější varianta ale pro nás stále drahá jsou například podlahy- ven právě z Douglasky.Taky jsem již dříve viděl poptávku po Douglasce a určitě to nebylo za cenu smrku.Samozřejmě, když se pila zabývá pouze prodejem smrkového řeziva, tak jiná dřevina pro ni znamená komplikaci.Asi jako když když dáte Forda do servisu Škoda. :-)

Moje zkušenosti s nátěry: Impregnoval jsem za tepla včelařským voskem zevnitř a přes zimu se to stejně oddělilo a připravilo ke sloupání. Zvenčí vždycky fermeží a nechat vyčuchnout tak 14 dní na slunci. Zevnitř zkouším propolis rozpuštěný v lihu(jen proti plísni a houbám) Příští zimu chci zkusit proti vlhkosti absorbér(jeden rámek vzadu, naplněný cukrem -1kg v boxu) Pokud máte někdo zkušenost, uvítal bych.
V pátek 13/5 jsem pozoroval u těch nejsilnějších napíchnuté matečníky (1denní vajíčka) A asi 5-10 na jedno včelstvo.
Takže vím co můžu/můžete očekávat po příštím víkendu.

Přeju pěkné počasí

Pavel

kdo jednou vejmutovku viděl, už si ji s borovicí černou, limbou , lesní , sosnou nesplete.

Zdravím,
nastavky nemám, ale měl jsem baterii zadováků z topolu a účastnil jsem se
jejich výroby. Taky jsem vedle jiných dřev dost topolových špalků pořezal a
prohnal komínem.
Topolové dřevo je měkké, lehké, chutná dřevokazným houbám a ochotně se štípe
většinou přes vlákna. Takže nastavky budou lehčí, budou více tepelně
izolovat než třeba ze smrku, pokud úly budou umístěny venku, musí být
nastavky naimpregnované a při jejich výrobě a manipulaci s nimi se musí
dávat o něco větší pozor. Při zpracování vyžaduje ostré nástroje, jinak
hodně "chlupatí" Na rámky se moc nehodí, hodně latiček se při sbíjení
rozštípne a může se vyhodit. Na ty se vedle lípy z měkkých listnáčů hodí
třeba vrba.
Dřeva z topolů jsou dva druhy. Jedno je téměř bílé, tvrdší, jakoby
napružené, vlákna ve dřevě má většinou rovná a snadno se štípe, špatně se s
ním proto pracuje. Druhé je načervenalé až nahnědlé, měkčí, těžší, vysušené
na poklep nezní, vlákna ve dřevě se někdy mohou různě podivně kroutit a
štípe se méně. To první je možná z tenčích kmenů a vršků, druhé ze silných
kmenů, nebo možná jsou z různých druhů topolů, nevím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 15, 2005 7:09 PM
Subject: nastavky


> Začínám,jen pár otázek ...
>
> Zkoušel jste někdo nástavky a rámky s topolu, jakou máte s topolem
> zkušenost?
>
> děkuji vám za odpoveď P.Krejča

Začínám,jen pár otázek ...

Zkoušel jste někdo nástavky a rámky s topolu, jakou máte s topolem zkušenost?

děkuji vám za odpoveď P.Krejča

od 0.562 do 0.62
viz http://www.umfactivemanukahoney.com/antimicrobial.htm

Vojtěch:
>o odkvětu třešní, trnek atd. jak zahušťují je cítit před včelínem med potom začnu vytáčet
------------------------

Jaký máš rozměr rámku? Kolik % je tam vody?

Pánové, to se nedá číst. Oko zahradníka a včelaře trochu trpí.
Jen tak pro pořádek, aby v tom bylo jasno. Pokusím se uvést přehled rodových a druhových názvů několika málo stromů.
Pinus strobus - borovice vejmutovka
Pinus silvestris - borovice lesní
Pseudotsuga menziesii - douglaska Menziesova
Picea abies - smk obecný
Abies alba - jedla bělokorá

Z toho doufám vyplívá, že douglaska není jedle.
A jinak k tématu. Z vlastní zkušenosti se sesycháním dřeva bych douglasku na úly vůbec nezkoušel. Nedávno mi jí na katru trochu přimíchali mezi vejmutovku. Taky se s ní slušně pracuje, krásně voní, ale to je tak asi vše. Mě osobně se asi nejvíc na vejmutovce líbí to, že ji na katru prodávají asi tak za poloviční cenu ve srovnání se smrkem stejné truhlářské kvality. To že nepracuje, zbytečně nesesychá, dobře se suší, nemusí se brousit, je úžasně lehká a tenkostěnné úly z ní. No co víc říct.
A pro Honzu k paropropustnost. Jestli chceš, stav se a můžeš se vyřádit v měření. Jen tak pro zamyšlení. Zkuste si porovnat nástavek impregnovaný horkým parafínem, z venku nátěrem a ze vnitř potažený propolisem a vedle toho palubky s polystyrenem, nebo dokonce hobu. Nechci se nikoho dotknout, ale hobrové nástavky u mě jsou v květnu ještě pořád nejtěžší a díky tepelné kapacitě vody asi i nejstudenější. Polystyren asi taky není zrovna nejprodyšnější. A parafín se ukáže až časem. Zatím jsem jich namořil asi 200, tak časem se uvidí.
Jen tak pro rýpnutí. Úl by měl mít životnost zhruba dvacet let aby si na sebe vydělal i u toho nejméně šikovného včelaře, tak proč ho vlastně zdražovat nějakým zbytečným nátěrem.
Dobrou náladu v tomto počasí a hodně dobrých temat.
Tomáš Jaša
včelmistr Pokusného včelína Skřivánek

dobrý web

Přátelé,
nemáte někdo něco jako tabulku paropropustnosti jednotlivých typů nátěrů na
dřevo (nejlépe včetně vosku a roztoku propolisu:)?

Aby se dala spolehlivě sestavit kombinace nátěru vnější a vnitřní stěny
nástavku, zaručující že se ve stěně nebude hromadit voda (tedy nátěr
fungující jako parozábrana dovnitř a relativně paropropustný nátěr ven ..

Honza Čáp

Také rozhoduje způsob včelaření. Naposledy jsem měl roj v květnu před 6 lety, protože jsem čekal až bude více rámků s medem zavíčkovaných. Dnes už beru rámky do poloviny zavíčkované a ostatní nechám, mají práci a nerojí se.V roce 2003 jsem začal vytáčet 4.5. v minulém roce 8.5 a letos zase o 4 dny později. Po odkvětu třešní, trnek atd. jak zahušťují je cítit před včelínem med potom začnu vytáčet. Silné včelstva při snůšce zaplní rámky za 3 dny.

Snažím se získat matečník od včelaře, kterému se rojily všechny včelstva, abych ověril včem to je. Také může být hladový roj, když se vybere všechen med.

Zdraví přítel Vojtěch

Zdravím,
přirozeně nákazová situace je jeden z podstatných faktorů. Jinak jsem asi
trochu automaticky předpokládal situaci podobnou jako tady v Beskydech, kdy
na některých místech může stačit převézt včelstva o 8 kilometrů a dostat se
tím o několik stovek metrů výše. třeba Rožnov, Frenštát, Frýdlant nad
Ostravicí atd. Já bych na to potřeboval asi 20 km.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 6:39 PM
Subject: Re: včelaření ve vyích polohách


> R. Polášek napsal:"...mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako
> kočovné...... Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo,..."
> Včelařím v oblasti (Podkrkonoší), kde na 50km je rozdíl v rozkvětu
> pampelišek, řepky atd i přes 14 dní. Ale vzhledem k nákazové situaci a
> rizicích to ani nezvažuji. A jen pro šest včelstev ten případný průšvih
> snad nestojí za to.

Zdravím,
Jak není cukr navlhčený, včely nerozpoznají, že je to cukr a vynášejí ho v
rámci čisticího pudu ven stejně jako jiné cizí tělesa. Někdy vynášejí i cukr
navlhčený medem, med předtím slízají. U oddělků možná krmítko s cukrem včely
neovládají, proto suchý cukr nevynášejí a pokud při ochlazení v noci vlivem
srážení vlhkosti cukr zvlhne, tak ho naopak spotřebují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>; <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 6:27 PM
Subject: Re: Krmení cukrem - vynáení krystalů.


> Teď jsem to vyzkoušel při podněcování chovných včelstev.
> Použil jsem běžnou krupici, krystal si šetřím. Některá včelstva ale
> krystalky cukru vynášejí, a padají na česno. Teď je to v pohodě, ale v
> podletí až nebude snůška a padne na to rosa, tak to vidím jako potenciální
> příčinu loupeže.
> Jsou jen moje včelstav přehnaně vybíravá, nebo dělám něco špatně?
> Jinak suchým cukrem krmím v rámkových krmítkách oddělky a jsem s tím
> spokojený.

================= Původní zpráva =================
Přátelé nejsem si jist jestli si trochu nepletete dřeviny základní rozlišení je , že vejmutovka je borovice a douglaska je jedle v podstatě ani o jednu tutu dřevinu není v našem dřevospracujícím průmyslu valný zájem. Na pilách to nechtějí a pokud to tam přivezete tak je to v ceně palivového dříví. Vejmutovka je dost smolovatá a myslím si , že i dost křehká (aspoň když ji nakládám tak se ráda láme) douglaska jako jedle by měla (aspoň odborníci to tvrdí ) mít podobné vlastnosti jako smrk ale jak jsem se o výše zmínil není o ní zájem leda tak do 10 let jako vánoční stromek . Vláďa

> S tou vejmutovkou mne trochu matete, jako správná borovice toho asi moc
> nevydrží.To z Douglasky by se prý nemusely ani natírat.Taky Paulánie prý se
> nemusí natírat a je to prý lehké.Mám nějaké zaseté takže za 50 let jdu do
> toho. :-)

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Antonín Bojanovský převzal:
Hodnoty
vodní aktivity nelze z % obsahu vody vypočítat.
.........................................

Tak jaká je odpověď ??

Používá se (nebo by měla) jako parametr pro med?

Antonín Bojanovský převzal:
Hodnoty
vodní aktivity nelze z % obsahu vody vypočítat.
.........................................

Tak jaká je odpověď ??

Používá se (nebo by měla) jako parametr pro med?

-----Original Message-----
From: Gustimili?n Pazderka [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, May 13, 2005 9:48 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Dotaz - vodn? aktivita medu

> Dotaz na přítele Josefa Šamalíka zní:
> _...mám dotaz, jaká je vodní aktivita (aw) medu

Výzkumem vodní aktivity v potravinách se zabývá Ing. Ivan Bohačenko,
CSc., Vysoká škola chemicko-technologická Praha, pracoviště 321 - Ústav
chemie a technologie sacharidů, telefon: 220 443 115.

Vysvětlení co je vodní aktivita lze získat na internetové adrese:
http://www.laboratore.cz/Novasina.html
stručný výtah:
Vodní aktivita
* je moderní způsob vyjadřování obsahu vody v produktech jako jsou
roztoky, suspenze, disperze, kolodia, gely, lotions, tekutá mýdla,
krémy, mastě, pasty, zubní pasty a další
* je ukazatelem trvanlivosti a stálosti výrobků
* je ukazatelem stálé jakosti výrobků
* je prostředkem k zajišťování zdravotní nezávadnosti výrobků
* je vhodným a velmi přesným kriteriem při přejímce surovin, od
tekutin až po prachovité látky
* určuje, zda v produktu dojde nebo nedojde k rozvoji nežádoucí
zkázotvorné případně pathogenní mikroflory a zda dojde nebo nedojde k
aktivitě enzymů znehodnocujících produkt
* uplatňuje se při řízení a kontrole technologických procesů jako
je zahušťování, odpařování, rozpouštění, mísení, tedy hlavně těch, při
kterých dochází ke změnám v obsahu vody
* je vyjadřována v hodnotách od 0,00 ( naprosto suchá látka) až po
1,00 (nejvlhčí látka, tj. destilovaná vody ) . . . . .

* Hodnoty vodní aktivity a % obsah vody jsou dva rozdílné pojmy:
% obsah vody je pouze ekonomický ukazatel, který nemá lineární vztah ani
k vodní aktivitě ani k vypovídacím hodnotám vodní aktivity . Hodnoty
vodní aktivity nelze z % obsahu vody vypočítat.
* Princip využití vodní aktivity spočívá v tom, že každý
mikroorganismu je schopen růst jen tehdy, jestliže hodnota vodní
aktivity je vyšší než určitý limit. Tento limit je pro různé
mikroorganizmy různý. Pokud je hodnota vodní aktivity nižší, pak
mikroorganismus neroste ani se nepomnožuje ani nemá možnost tvořit
jakýkoliv toxin nebo nežádoucí metabolický produkt.
* Např. mikroorganismus Pseudomonas fluorescens, který bývá
nevítaným a úporným kontaminantem v kosmetických a farmaceutických
produktech, není schopen růst, je-li vodní aktivita nižší než 0,95.
* Aktivita enzymů je, podobně jako je tomu u mikroorganismů,
odvislá od vodní aktivity prostředí. Tak např. enzymy rozkládající tuk
jsou nejaktivnější při hodnotách aw 0,99 - 0,98 . Při hodnotách aw
0,60 je aktivita enzymů poloviční a při hodnotách aw 0,40 je téměř
nulová. . . . .

A.Bojanovský

Dotaz na přítele Josefa Šamalíka zní:

...mám dotaz, jaká je vodní aktivita (aw) medu, pokud je tento údaj znám ?
Existuje nějaký vysoce viskózní med ?
.............................................

Tak viskozita u medu existuje a je to jeho fyzikální vlastností. Jinak je to první parametr z toku medometu.(podle oka jestli se "skládá" nebo se "propadá")Tím lze odhadnout také jeho závislost na obsahu vody. Další faktor který ovlivňuje viskozitu je teplota medu. (lepší zcelování či homogenizace medu při vyšších šetrných teplotách)...

Jinak existují tabulky viskozit medu.(podle faktoru voda, teplota)
_________________________________
u vody je to od 20 do 420
u teploty je to od 2,6 do 600
_________________________________


Pro některé medy je to charakteristikou - přechod z tekutého stavu do "rosolu".
Jsou thixotropické.(vřesový)

Ahoj,
obrátil se na mě tazatel, viz dotaz dole. Nedokázal jsem odpovědět, ví to někdo z Vás?
Díky za odpověď.

jose
_________________________________________________________________________________________



...mám dotaz, jaká je vodní aktivita (aw) medu, pokud je tento údaj znám ?
Existuje nějaký vysoce viskózní med ?




---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
Virova databaze (VPS): 0519-2, 12.05.2005
Testovano: 13.5.2005 20:12:14
avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
http://www.avast.com

R. Polášek napsal:"...mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako kočovné...... Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo,..."
Včelařím v oblasti (Podkrkonoší), kde na 50km je rozdíl v rozkvětu pampelišek, řepky atd i přes 14 dní. Ale vzhledem k nákazové situaci a rizicích to ani nezvažuji. A jen pro šest včelstev ten případný průšvih snad nestojí za to.

Pavel napsal:

"ale vcely a tim padem i vosy jsou prece NAD sitem, tak je to jedno."

Nevím jestli dobře rozumím, ale já se snažím, aby nad sítem = uvnitř úlu byly jen včely, a dobře si ho ubránily. Mravenci a vosy jsou běžně vně, nebo o to já i včely usilujeme.

Teď jsem to vyzkoušel při podněcování chovných včelstev.
Použil jsem běžnou krupici, krystal si šetřím. Některá včelstva ale krystalky cukru vynášejí, a padají na česno. Teď je to v pohodě, ale v podletí až nebude snůška a padne na to rosa, tak to vidím jako potenciální příčinu loupeže.
Jsou jen moje včelstav přehnaně vybíravá, nebo dělám něco špatně?
Jinak suchým cukrem krmím v rámkových krmítkách oddělky a jsem s tím spokojený.

>A jak v takovém případě bojovat proti rojení?
>Martin

Rozchovávat dobrá včelstva, která dělají tiché výměny. Brát matky od takových chovatelů, kteří to dělají. V tomhle mám sám "velké rezervy". Když není dobrý genetický materiál, můžeš se stavět na hlavu a nic nesvedeš. Pouštění žilou formou oddělků, to jsou všechno známé věci, ale geny jsou geny.

Skus zvážit stejné prkno z borovice třeba Douglasky a smrk.....
Vejmutovka je lehčí a ninimálně se vlivem povětrnosti kroutí.
Čili potom je možné ji spojovat i na tupo a bez cimbuří.....
Pokud jsem koukal na surové nástavky z Vejmutovky, je na ní minimum suků....
Mám tři nástavky z Borovice a je to snad 2x težší , než ty Vejmutovkové...

A vo tom to je ... :o)

Dostalo se mi informace, proč se ta Vejmutovka tak blbě schání. Byla snad u
nás vysázena pouze pokusně a tak je jí málo... a taky je asi mezi lesními
inženýry jen málo odborníků, kteří ji rozeznají, a ještě míň kteří rozeznají
desku z Vejmutovky...
Alternatívní materiál je snad Topol.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 11:15 AM
Subject: dřevo na nástavky


S tou vejmutovkou mne trochu matete, jako správná borovice toho asi moc
nevydrží.To z Douglasky by se prý nemusely ani natírat.Taky Paulánie prý se
nemusí natírat a je to prý lehké.Mám nějaké zaseté takže za 50 let jdu do
toho. :-)

S tou vejmutovkou mne trochu matete, jako správná borovice toho asi moc nevydrží.To z Douglasky by se prý nemusely ani natírat.Taky Paulánie prý se nemusí natírat a je to prý lehké.Mám nějaké zaseté takže za 50 let jdu do toho. :-)

Dobrý den.
Vřes snáší ty nejhorší podmínky - kyselost pH 3-4, půdu abnormálně chudou, surový humus a dokonce i surovou rašelinu, větrná stanoviště. Provází často borovici lesní a vím, že velké plochy bývyly na Šumavě. Myslím ale, že prakticky ve všech pohořích až na výjimky lze nalézt rozlehlé plochy s vřesem. Brenner

A jak v takovém případě bojovat proti rojení?
Martin

Zdravím,
ty vyšší polohy v květnu budou asi podobný případ jako řepka na začátku
května tady. Když přijde špatné počasí, odnese to spousta létavek a většina
přínosu se potom použije jen na výchovu nových včel.
Ten vřes je nebo byl kde u nás?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Brenner" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 7:38 AM
Subject: Re: včelaření ve vyích polohách


> Dobrý den.
> Klen je nedoceněný strom a já na něj nedám dopustit. Jinak na tom, co
> říkáte, něco je, protože obyčejně nahoře po klenech rozkvete maliník. Ale
> vloni jsem zkusil převézt včely do klenů - do 1 km cca 80 obrovských
stromů
> - a počasí mě tak zaskočilo, že z toho bylo velké zklamání. A letos k tomu
> nemám - zase díky počasí odvahu. Ale za první republiky se něco podobného
> dělalo. Na zimu dolů, na pozdní jaro nahoru, po malině dolů a na jedle a
> vřes nahoru. A jsou snad i takové systémy, že včelstava se rozdělí na půl,
> polovina v nižších polohách slouží k tvorbě oddělků a odchovu matek, druhá
> polovina se vyveze na medovici a po skončení snůšky se vysíří. Příští rok
> se zase vezme polovina zespodu. Možná to lze, ale nedovedu si představit,
> že bych sířil včelky.

Každoročně nalarvuji asi 11 misek do každého ze svých včelstev. ( prostě mne
to baví, nepíši to jako doporučení k následování pro ostatní ). Mohu proto
jen potvrdit Radkovo tvrzení. 80% mých včelstev přijalo od dvou do 11 z
nalarvovaných misek. Z toho, že se tyto matečníky udržely až do stadia
zavíčkovaného matečníku usuzuji, že většina včelstev má letos chovnou náladu
a asi i větší sklon k rojení.
" Nejlépe" na tom byla včelstva silná v NN, stejně jako včelstva, která jsem
ještě nestihl převést z neuteplených úlů. Ostatní včelstva matečníky
zlikvidovala bez rozdílu, zda v uteplených či neuteplených úlech.
Mám tak dostatek matečníků pro raný chov těsně po zmrzlících a odsáto nemalé
množství mateří kašičky jako potlačení popudu k rojení. Také vím, se kterými
včelstvy mám dělat protirojová opatření.
Včelstva mám v nadm. Výšce asi 530mnm.
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Radek HUBAČ [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, May 12, 2005 8:55 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: matka

Neuc se včelařit dle stylu před 30 roky, matce staci 2 nastavky Vasi
oblibene miry B, to ovšem neznamena, ze se nebudou rojit. Rojeni napr.
Letos zalezi opet hlevne na počasí, za posledních 14 dni spatneho počasí
narazilo matečníky 90% silnych včelstev Nadmorska vyska do 300 mn.m.
Radek

-----Original Message-----
From: Marek Farkas [mailto:marek/=/danubia.sk]
Sent: Sunday, May 08, 2005 12:13 PM
To: Veelaoský mailing list
Subject: matka

Mam dalsi dotaz, vedel by mi niekto povedat kolko vajicok v priemere
denne
kladie matka teraz v maji ( priemerne vcelstvo)a kolko vciel denne asi
hynie?
Zaujimalo by ma kolko musi mat matka volnych buniek na vajicka.
Dakujem za radu

Marek

----------------------------------------------------------------
This message was sent using IMP, the Internet Messaging Program.

__________ Informace od NOD32 1.1092 (20050510) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz




__________ Informace od NOD32 1.1094 (20050512) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V jednom z lonskych cisel jsem o tom psal velmi podrobne
Ahoj RAdek

-----Original Message-----
From: Gala, Martin [mailto:Martin.Gala/=/flabeg.com]
Sent: Thursday, May 12, 2005 8:16 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Pastovaný med

Zdravím přátelé,
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se vyrábí pastovaný med. Lidé v mém
okolí si jej často žádají. Zárove%n mě zajímají všechny vychytávky okolo
(vylepšená receptura atd.)
Díky.

*** Disclaimer ***
The information contained in this e-mail is intended solely for the
addressee. Access to this e-mail by anyone else is unauthorized. If you
are not the intended recipient, any form of disclosure, reproduction,
distribution or any action taken or refrained from in reliance on it, is
prohibited and may be unlawful. Please notify the sender immediately.


__________ Informace od NOD32 1.1094 (20050512) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Neuc se včelařit dle stylu před 30 roky, matce staci 2 nastavky Vasi
oblibene miry B, to ovšem neznamena, ze se nebudou rojit. Rojeni napr.
Letos zalezi opet hlevne na počasí, za posledních 14 dni spatneho počasí
narazilo matečníky 90% silnych včelstev Nadmorska vyska do 300 mn.m.
Radek

-----Original Message-----
From: Marek Farkas [mailto:marek/=/danubia.sk]
Sent: Sunday, May 08, 2005 12:13 PM
To: Veelaoský mailing list
Subject: matka

Mam dalsi dotaz, vedel by mi niekto povedat kolko vajicok v priemere
denne
kladie matka teraz v maji ( priemerne vcelstvo)a kolko vciel denne asi
hynie?
Zaujimalo by ma kolko musi mat matka volnych buniek na vajicka.
Dakujem za radu

Marek

----------------------------------------------------------------
This message was sent using IMP, the Internet Messaging Program.

__________ Informace od NOD32 1.1092 (20050510) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Nejspíš se jedna o potemniky, pravidal ekologického boje jsou jednoduchá
a nezávislá na druhu, musí u vas ve spizi trpet hlady tzn. Vsechno
vcetne mouky do uzavíratelných doz, znicit 100 let stare papiry na
policich vyčistit, vystrikat třeba i savem a dále dle vlastní fantazie
Radek


-----Original Message-----
From: Jirka [mailto:testrick/=/centrum.cz]
Sent: Sunday, May 08, 2005 3:40 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: brouci

chci se prosím zeptat jak se zbavit hnědých až černých brouků, kteří se
nacházejí ve spíži, kolem potravin a kolem pečiva.

__________ Informace od NOD32 1.1092 (20050510) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

ahoj

Eman napsal:
http://www.agris.cz/detail.php?id=138686&iSub=518


:-))
..............................

To je doopavdy sranda, jestli je jasné, že 30 mil. Kč. je informace stará asi 8 měsíců. A 80 mil.Kč je částka standartní a za kterou mimo jiné díky.(do 150 Kč/vč.)

Koupím el. medmet 3-4 rámkový (rámky39*24)
Litoměřicko

Pr představu v malém stačí do mlékárenské konve nalít do 2/3 med a jkmile
se začne kalit konev položit a několikrát za den jí pootočit v medu tak
vzniká mnohem větší množství drobounkých krystalů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gala, Martin" <Martin.Gala/=/flabeg.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 8:15 AM
Subject: Pastovaný med


Zdravím přátelé,
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se vyrábí pastovaný med. Lidé v mém
okolí si jej často žádají. Zárove%n mě zajímají všechny vychytávky okolo
(vylepšená receptura atd.)
Díky.

*** Disclaimer ***
The information contained in this e-mail is intended solely for the
addressee. Access to this e-mail by anyone else is unauthorized. If you are
not the intended recipient, any form of disclosure, reproduction,
distribution or any action taken or refrained from in reliance on it, is
prohibited and may be unlawful. Please notify the sender immediately.


__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zdravím přátelé,
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se vyrábí pastovaný med. Lidé v mém okolí si jej často žádají. Zárove%n mě zajímají všechny vychytávky okolo (vylepšená receptura atd.)
Díky.

*** Disclaimer ***
The information contained in this e-mail is intended solely for the addressee. Access to this e-mail by anyone else is unauthorized. If you are not the intended recipient, any form of disclosure, reproduction, distribution or any action taken or refrained from in reliance on it, is prohibited and may be unlawful. Please notify the sender immediately.

Dobrý den.
Klen je nedoceněný strom a já na něj nedám dopustit. Jinak na tom, co říkáte, něco je, protože obyčejně nahoře po klenech rozkvete maliník. Ale vloni jsem zkusil převézt včely do klenů - do 1 km cca 80 obrovských stromů - a počasí mě tak zaskočilo, že z toho bylo velké zklamání. A letos k tomu nemám - zase díky počasí odvahu. Ale za první republiky se něco podobného dělalo. Na zimu dolů, na pozdní jaro nahoru, po malině dolů a na jedle a vřes nahoru. A jsou snad i takové systémy, že včelstava se rozdělí na půl, polovina v nižších polohách slouží k tvorbě oddělků a odchovu matek, druhá polovina se vyveze na medovici a po skončení snůšky se vysíří. Příští rok se zase vezme polovina zespodu. Možná to lze, ale nedovedu si představit, že bych sířil včelky.

http://www.agris.cz/detail.php?id=138686&iSub=518


:-))

Zdravím,
podle mých zkušeností krmení cukrem není věda a někdy je věda. Když je vlhké
deštivé počasí, tak cukr vlhne ochotně skoro bez medu a včely ho berou. Když
je sucho, včely někdy vyberou vodu s medem a ztvrdlý cukr opustí. Proto musí
být možné krmítko kontrolovat, sledovat počet včel v něm a dovlhčovat cukr
rozpuštěným medem. Někdy se taky povede krmítko umístit tak šikovně, že
vlhkost unikající z plodu se v cukru sráží a vlhčí ho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 12:11 AM
Subject: Re: Krmení cukrem


>
> Myslím, podle tvých dotazů, že se z toho chystáš udělat vědu, přitom je to
> v podstatě jednoduché. Hrubý krystal nepoužívám a moučku také ne. Takže
> pouze to co je nejlevnější. Důležité je, aby hmota byla prosáklá až na dno
> a to tak odpovídá vědru na 12 až 13 kg medu. Je v tom ale problém. Na
svých
> 50 -60 včelstev tedy potřebuji asi 20 věder a ty mám většinou plné medu.
> Tak jsem s přibývajícím počtem musel ještě vše zjednodušit. Nasadím
> krmítka, z 50 kg pytle nasázím fankou cukr, urovnám a z pet lahve zaliji
> medovou vodou. Aby se včelky z kraje netopily prohrábnu obsah malými
> hrabičkami. /Babičky je používají na hřbitov./ Z pet lahve asi polovinu.
> Takže žádná věda, žádné vážení včelky si to přeberou.
> Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
většina měli je tak malá, že propadne i pletivem do oken, to je děrami 1 mm.
Mám to vyzkoušené, plastové pletivo do oken jsem dlouho používal. Něco
zůstane i na včelařském pletivu, takže občas se musí čistit každé dno. S
včelařským pletivem tak na jaře a na podzim, s tím okenním ještě v létě tak
co měsíc, dva měsíce. Záleží taky, jestli dno v létě ovládají včely nebo ne.
Když ovládají, tak to, co nepropadne, vynesou včely česnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>; <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 11, 2005 6:47 PM
Subject: Re: Dno ?lu


> >Nejsou ta oka 3/3 mm malá, propadne tudy měl?
>
> To pletivo jsem koupil od př. Kolomého, ten ho používá na dna. Já sám jsem
> žádné problémy s propadem nezjistil.
> Karel

Zdravím,
mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako kočovné. Kdyby tam byly
třeba javory kleny. Ty kvetou teď tady dole, jak by dokvetly, převezl bych
včely nahoru a snůška by se mohla opakovat. Asi by to bylo výhodné je
převážet i bez snůšky, když je nahoře vegetace opožděná o 14 dní, tři týdny
a na podzim je určitě o stejný čas urychleno ochlazení a příchod zimy.
Zkrácení zimy o minimálně měsíc, o tolik prodloužená doba plodování, úspora
cukru. Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo, i kdyby bylo
nutné to auto s přívěsným vozíkem vypůjčit.

R. Polášek

Myslím, podle tvých dotazů, že se z toho chystáš udělat vědu, přitom je to v podstatě jednoduché. Hrubý krystal nepoužívám a moučku také ne. Takže pouze to co je nejlevnější. Důležité je, aby hmota byla prosáklá až na dno a to tak odpovídá vědru na 12 až 13 kg medu. Je v tom ale problém. Na svých 50 -60 včelstev tedy potřebuji asi 20 věder a ty mám většinou plné medu. Tak jsem s přibývajícím počtem musel ještě vše zjednodušit. Nasadím krmítka, z 50 kg pytle nasázím fankou cukr, urovnám a z pet lahve zaliji medovou vodou. Aby se včelky z kraje netopily prohrábnu obsah malými hrabičkami. /Babičky je používají na hřbitov./ Z pet lahve asi polovinu. Takže žádná věda, žádné vážení včelky si to přeberou.
Zdraví R. Stonjek

>Nejsou ta oka 3/3 mm malá, propadne tudy měl?

To pletivo jsem koupil od př. Kolomého, ten ho používá na dna. Já sám jsem žádné problémy s propadem nezjistil.
Karel

Zdravim,

ale vcely a tim padem i vosy jsou prece NAD sitem, tak je to jedno.

Zdravi PP.

Karel napsal(a):
> Já jsem myslel, že by sítem neměly prolést vosy a možná i mravenci. To byla
> připomínka k velikosti ok síta.

Já jsem myslel, že by sítem neměly prolést vosy a možná i mravenci. To byla připomínka k velikosti ok síta.

Zdravím,
Novou cestu jsem nečetl, já jsem s k tomu krmení tuhým cukrem dostal
v 80 letech, kdy byla u nás k dostání nějaká kniha o nástavkovém včelaření
ve světě, bohužel si už nepamatuji jaká a tam byl popis krmných nastavků
používaných ve včelařském velkoprovozu snad ve Francii?. Byl to prostý
nastavek opatřený vespod tou síťovinou, do kterého se sypal hrubší cukr
ovlhčený tekutým medem. Ten se dělal ve velkém v zařízení podobného stylu
jako míchačka na beton. Měla se dávat najednou celá dávka a včely to měly
vybrat do měsíce. Fungovalo to tak, že včely měly skrz to síto zespodu
přístup k tomu vlhkému cukru, sosáky z něho slízaly ten med a potom
navnaděné tím medem donášely vodu a rozpouštěly a lízaly dále ty krystaly
cukru, dokud bylo co. Bylo tam uváděna nevýhoda, včely oproti krmení
roztokem spotřebovaly na donášení vody a rozpouštění z každých deseti kilo
tak 1 - 2 kilo cukru. Jinak tam byly spíše výhody, dost lákavé pro mne tehdy
bylo nakrmit včely jednou dávkou. Tolik si asi z té knihy pamatuji.
Takže jsem o pár let později to začal zkoušet na svých zadovácích. Akorát
tehdy nebyla k dispozici vhodná síťovina, vyřešil jsem to tak, že jsem dával
dvě, první byla nosná a byla to buď síťovina do okna nebo plastová včelařská
síťovina a druhá byla tenká látka ze silonu nebo podobné umělé hmoty, která
měla ty patříčně malé otvory. Dneska možná už taková síťovina je.
Defakto jsem dospěl k něčemu takovému, jako je v tom popisu v Nové cestě,
akorát dost jednoduššímu, tam mně to připomíná upravené takzvané brněnské
stropní krmítko, to bylo hitem tehdy právě v těch 80 letech

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 11, 2005 8:18 AM
Subject: Krmení cukrem


> Podobný postup je popsán na stránkách PNSV v článku "Nová cesta". Zde je
> výtah popisu krmení Maichem :
> Systemat je krmný nástavek s vnějšími rozměry 515 x 430 mm a výška 115 mm
(
> užitečná výška pro krmivo ), 3/4 jsou určeny pro směs krystalovaného cukru
> s medem ( Maische ) a 1/4 pro tekuté krmení. Vestavěná dělící deska pro
oba
> krmné prostory má výstup umožňující včelám přístup k tekutému krmivu. V
> prostoru pro tekuté krmivo se nachází vložka z plastické hmoty s obsahem 5
> litrů. Děrovaný plech omezuje prostor pro včely v oddělení tekutého
krmiva.
> Prostor pro směs krystalovaného cukru s medem má dole síťovinu s velikostí
> ok 0,8 mm. Velikost ok 0,8 mm je velmi důležitá, neboť při použití menších
> ok není žádný odběr a již při velikosti ok 1mm a víc je mnoho krystalů
> cukru vynášeno česnem ven. Prostor pro směs krystalovaného cukru s medem
> pojme cca 12,5 kg směsi a musí být proto vyztužen 2 tyčemi z ocelové
> kulatiny o průměru 7 mm, které jsou zapuštěny do 15 mm vysokých latěk.
Tyto
> 15 mm vysoké laťky tvoří současně odstup síťoviny s oky 0,8 mm od
vlastního
> dna nástavku. Dno děláme nejlépe z překližky o tloušťce 4 mm. Aby se včely
> dostali k síťovině, uděláme do síťoviny 4 až 5 drážek ( ve směru příčné
> stavby ) o délce 33 cm a šířce přesně 6 mm. Pokud by byly drážky širší,
> potáhly by včely síťovinu propolisem.
>
> Pokud by si chtěl někdo udělat krmné nástavky pro příčnou
> stavbu, musí udělat drážky do dny ve směru stavby. Směs krystalovaného
> cukru a medu musí být shora zakryta fólií z plastické hmoty, pak zůstane
> pěkně měkká. Prostor pro tekuté krmivo by měl být umístěn na straně
> vzdálenější od česna.
>
> Také lze použít rámkové krmítko. Já používám medocukrové těsto zatavené
> pistolovou pájkou ve svačinových sáčcích umístěné na horní loučky. Před
> použitím spodní část sáčku 6-10 prožíznu podélně nožem, se zbytkem si
včely
> poradí.Výhodou je že těsto připravím v zimě a mám naporcované cca kg
> balíčky okamžitému použití.
>
> S pozdravem.

Příteli Lukáši.
Prosím Vás, abyste to, co teď napíši, nebral jako radu. Pouze napíšu své zkušenosti. Obě stanoviště, jak uvádíte, mají svá pro a proti. Kdybych měl říci, co považuji za nejškodlivější, pak bych řekl vítr. Když je -20°C, stačí mírný vítr a ty chudinky se musí zatraceně ohánět. To na ně vždycky myslím a moc je lituji. Z tohoto hlediska bych preferoval bezvětrné stanoviště. V té době je včelkám úplně nejhůř a je třeba to nejhorší pokud možno mírnit. U osluněných stanovišť je nevýhodou, že včelky v těchto polohách musejí vyletovat vůbec na hranici teplotní snesitelnosti, zejména na jívy. Pak stačí pokles teploty o 2-3 stupně, a ony zkřehnou třeba 2 m od česna. Už jsem několikrát viděl trávu před úly posypanou zkřehlými včelkami s plnými košíčky pylu a bylo jich jak naseto. Smutný pohled. Myslím, že je nebezpečí, že sluníčko může ohřát stěny natolik, že včely vyletí dříve než by měly. V našich vyšších polohách je třeba, ulevit včeličkám zejména ve druhé polovině zimy a v předjaří. Co jim toto období prospěje, to je dobře. V tom to máme horší než "nížinní" včelaři. Chyby, které jim třeba projdou, se v těchto polohách tvrdě vymstí. Na druhou stranu nebudete mít problém s pylem, ještě budete rozdávat, a když bude rok, budete mít ten nejlepší med. A ještě jednou: proberte si v hlavě, co může včelkám znepříjemňovat život od února do dubna a pokud možno, v tom jim maximálně ulevte. Ty ostatní měsíce už jsou v pohodě. Mnoho štěstí. Brenner

Zdravim,

neni chemicky osetrena, ale geneticky upravena, pokud vim. Vice nevim.


PP.


Milan Valenta napsal(a):
> Přátelé,
>
> dostala se ke mně informace o tom, že zemědělci sejí slunečnici
> importovanou z Francie, která je chemicky ošetřená proti
> mšicím a jejíž pyl je toxický pro včely.
>
> Protože včelařím v oblasti, kde se slunečnice pěstuje, mám
> obavy aby má včelstva nebyla tímto postižena.
>
> Ptám se vás, zda máte někdo nějaké podrobnější informace,
> zda se jedná o fámu či pokud je tomu tak, jak svá včelstva
> ochránit.
>
> Děkuji předem za každou informaci.
>
>
> S pozdravem
>
> Milan Valenta

Slnečnica- obal semena ,tvorí púzdro z polysacharidov - celulózy
/slamy/. Samotné jadierko je bohaté na vitamíny B,E,D,K, proteiny ,
nenasýtených mastných kyselín / olejov/. Do Europy sa dostala okolo roku
1515. Najvýznamnejšou je slnečnica ročná ,odroda Helianthus annuus L.
Semená francúzkych hybridov sú väčšinou morené najmä : hybrid Aliance
RM, Alzan, Altesse RM, Allstár RM, Predisol, Fleuret, Sambasal a pod. Morí
sa proti pliesni slnečnicovej, ktorá napáda hlavne krčok , vzniká
zakrpatenosť a hnitie..
Samotný stvôl- byľ a kvetný úbor so semenami, vrátane peľu neobsahuje po
morení semien , žiadne toxické látky. Mám niekoľko ročné skúsenosti so
slnečnicou ! Nie každý hybrid slnečnice meduje. Laicky povedané tie s malým
kvetným úborom veľmi málo.
Mšice napádajú slnečnicu v oblastiach , kde na predošlom poraste ostalo
enormné množstvo samčekov, ktorí sú poslednou generáciou..Pokiaľ títo
prežijú, oplodnia oviparné samičky a môže nastať problém , pre sadenice
slnečnice. Napr. v oblastiach , kde sa pestuje chmel tak v mesiaci
septembri- záři sa vykonáva celoplošný postrek, proti poslednej generácii
mšíc- vošiek. Ináč takáto pohroma v smrekovom lese je blahodárna pre
včielky.
Pohroma môže nastať, pokiaľ sa vykoná letecký postrek slnečnice ,
podobne ako u repky olejnatej. V našej oblasti sa pestuje slnečnica po
pšenici a v kukuričných lánoch až po piatich rokoch, pokiaľ bol vykonaný
chemický postrek na zamedzenie rastu dvojkíčnych rastlín- burín.
G.Komínek

Pokud si ještě vzpomínám na fyziku a na svá mladá léta jako mladý požárník,
tak jsme se učili do teoretických zkoušek co musí být splněno, aby něco
hořelo.
Musí být:
1) hořlavá látka
2) zápalná teplota
3) musí být přísun kyslíku

bod 3 asi půjde splnit tím zakrytím nějakým poměrně těsným deklem
(nehořlavým)
a když se současně vypne zdroj tepla, sníží se i teplota pod teplotu
zápalnou.
Možná vodu na polytí té nádoby, aby to rychlej schládlo ... ale ne do kotle
a do toho parafínu.

Písek si myslím, že v tomto případě asi nic moc nezvládne , to tak jedině
kdyby to někde cáklo na zem a začalo hořet. A s vodou bych byl u hořlavin
hodně opatrný. Může to i bouchat.
Dekl a nic hořlavého v dostatečné vzdálenosti by mohlo stačit. Je to
hořlavé, ale není to benzín a hoří plyny na povrchu.

Z hasících přístrojů je ideální tetrachlor. Ale ten se nesmí používat v
uzavřených prostorách.
Přístroje do auta jsou tetrachlorové.

Sněhovým by se tak akorát dalo zhasnout ohniště (ale tu se používá plynový
hořák a na to stačí zavřít přívod plynu :o) )
no a pak snad na ochlazení kotle, ale to by se těch hasáků v tomto případě
asi spotřebovalo hodně :o)... naakumulované teplu bude dost vysoké.
V žádném případě bych tím nehasil povrch hořící v kotli. Ten by tu hořící
látku tak akorát rozfoukal.

Ten sprinkler v tomto případě asi nebude to pravé, ikdyž by mohl ochránit
to, co by mohlo od toho eventuálně hořícího kotle chytit.

Ale lepší bude prevence, než to spustit. Hlídat si teplotu, aby nepřekročila
zápalnou, odvětrat nebo to dělat na volném prostranství, aby nemohly chytit
páry parafínu. Problém je ten otevřený oheň. Bezpečnější by byl elektrický
ohřev - ale to je drahé. Prostě zakrytovat tak, aby ten parafín nestekl do
ohniště a nemohl zapálit nějakou cestičkou to velké množství v kotli.

Ještě k tomu sprinkleru - je to většinou konstruované tak, že je na střeše
velká nádrž s vodou a rozvod potrubí, když se to spustí, tak to stříká váhou
té vody co je v nádrži.... takže je dobré potom v té nádrži tu vodu mít
;)))!

Arnošt

----- Original Message -----
From: <jarolim.libor/=/atlas.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 8:48 PM
Subject: Re: Co vechno vydrí lepidlo?


Lepší to bude zasypat pískem.
Libor Jarolím

> obyčejná vodní sprcha, jak se to ochladí, přestane hořet.
> .......................................
> Tak to bych neriskoval. Už jsi někdy na horký olej v pánvičce v kuchyni
> nasprchoval vodu? A představ si to s např. 50 x větším objemem...