Včelařská konference

tak nevím ten píše to, ten ono, tak už to někdo zodpoví, já našel toto: tak nevím

Ostatní příjmy
Při posouzení, zda je možné příjem osvobodit, je třeba nejprve vyloučit, že nejde o příjem ze závislé činnosti (ze zaměstnání), z podnikání nebo příjem z nájmu podle § 9 ZDP a dále ještě příjem z finančního majetku. Až když vyloučíme všechny tyto možnosti, můžeme teprve zkoumat, zda jde o ostatní příjem.

Mezi ostatní příjmy mimo jiné patří (dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP) takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až § 9 ZDP, a jsou to zejména příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.

Pouze tyto příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 30.000 Kč za rok. Tyto osvobozené příjmy se nezahrnují do daňového přiznání.

Příkladem takovýchto osvobozených příjmů mohou být příjmy z příležitostného nájmu hmotného majetku. Například soused má rozbité auto a potřebuje jet na víkend na chalupu, tak mu půjčím (pronajmu) svoje auto za 1.000 Kč.

Dále sem patří například příležitostný prodej zahrádkářských přebytků. Musí jít skutečně o příležitostný a neplánovaný prodej přebytků. Pokud zahrádkář každý týden sedí se svými výpěstky na farmářském trhu a prodává je, bude se jednat o soustavnou činnost, tedy o podnikání, a příjem nemůže být osvobozen (a výše příjmu na to nemá žádný vliv).

Ze Vas bavi se v tom porad prehrabovat.

Zákon č. 455/1991 Sb.
Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

(3) Živností dále není:
e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

Pro kolegu s IP adresou 178.255.168.151 Tak já ti to tedy zodpovím. Psal jsi nám tu, že máš 100 včelstev, tak si zajdi na finanční úřad a nech si vyměřit daň. Protože na tebe se prodej ze dvora NEVZTAHUJE. Uleví se ti a nás nebudeš krmit bajkami o Robertovi s rybičkami, FÚ a EET. My, co víme o limitech prodeje ze dvora (2t medu nebo 60 včelstev) a dodržujeme je, jsme v pohodě. A chlapi, takové výpady ignorujte. Je to jenom provokace. Hezký večer Ivan

Ivanovi nechci kazit radost.
Ale spousta lidí co nebylo ve střehu a nevěděli co na ně číhá na to doplatilo a zaplatilo.
:-)
Takže je dobré vědět čemu se vyhýbat.
:-)
Pro
JosPro - třeba tomu aby mi noázali že tam chodím soustavně a platím si polatky stále na jedné tržnici - pak mi ten pravidelný prodej mrkve dokážou snadno. I provozovatel tržnice podléhá kontrole a při tom může FU získat zajímavéí informace. :-)

Karel

Co stále řešíte, když přímo v živnostenském zákoně je stanoveno že prodej přebytků není živností = není podnikáním.

§ 1
Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen "živnost") a kontrolu nad jejich dodržováním.
Živnost
§ 2

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 3
(3) Živností dále není:
f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

My neresime nic. Jen bernak a zivnostensky urad tam nekdy cte to "DROBNÉ ČINNOSTI '.
Za coz se jiste da povazovat 5 az 10 vcelstev a o tom asi nikdo nepochybuje.

Karel

Aktuálně MV 4/2020 str. 14-15. EET a včelaři.

Citace: "Tržby evidují poplatníci daně z příjmů FO a PO. Současně se ale musí jednat u fyzických osob o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, která je podnikáním......

Fyzické osoby tak nejsou povinny evidovat tržby, které jsou v souladu se zákonem o daních z příjmů zdaňovány jako příjmy z nájmu (§ 9) nebo jako ostatní příjmy (§ 10). Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z chovu včel provozovaného spíše jako koníček."

Nejhorsi smrt je z vydeseni,tohle bylo jasne od prvopocatku.

perfektní info, hned rozšiřuji počty včelstev, nepodnikám a tedy neeviduji, to jsem chtěl vědít.....

Myslím, že nezáleží na počtu včelstev. Znám jednoho, má kolem 50 včelstev. Na zahradě cca 15 v nást. úlech - ty vytáčí, něco prodá ze dvora.
Na dalších několika stanovištích po lesích má ten zbytek, v klasických, klátech, TBH i košnicích. S těma si jen hraje, co si nanosí jim nechá.
Ošetřuje různě ale letos měl úhyny kolem 10% a to jsou kolem tak 30% ztráty.

Podle mně hodně záleží na krajině. Například kdysi jako kluk mi stačilo vyjít z baráku v podstatě kterýmkoliv směrem a do cca 200 metrů jsem prakticky všude narazil na nějakou bažinku, pramen, otevřený potok atd. Když bylo tehdy sucho, jaká bývají dnes, tak se včely akorát z běžných lučních květů a jiných běžných přeorientovaly na rostliny a jejich květy, které byly v okolí těch zamokřených míst. A vůbec nic se nestalo.
Sucho tehdy určitě bylo, například kterýsi rok, nějak okolo roku 1973, bylo tak velké sucho, že místní říčka úplně vyschla a voda zůstala jen v hlubokých tůních té řeky. Nikdy potom takové sucho nebylo, protože řeka nikdy, ani dnes v době "sucha" takhle nevyschla.
Dnes stačí v létě týden jasná obloha a teplo a všude tady je prach, protože všechny ty všechny ty mokřinky, bažiny a otevřené potoky buďto odvodnili, zasypali nebo zatrubnili. Jak je dnes sucho víc než 2 - 4 týdny, včely dnes silně trpí, protože nemají žádnou pylovou pastvu. A to i v době, kdy kvetou vysoké stromy, na jaře zbylé ovocné stromy, třeba v létě zbylé lípy, které mohou kořeny sáhnout hluboko do země pro zbytky vláhy.
a.
A potom záleží na zavčelení krajiny. Kdysi jsem zažil krajinu, kde se mimo snůšky od května po srpen včely v pohodě uživily a ještě přinášely týdně 1 - 3 kila medu. V době snůšky přirozeně za pár dnů plný medník. Dneska v době snůšky nosí stejně jako dřív, ale mimo snůšku spíš většinou trpí hladem, hlavně pozdšji v červenci a srpnu a je třeba se o ně starat.
Kdysi byla příprava na snůšku v tom, že se včely rozebraly a vybralo se těch 3 - 10 kilo, které každé včelstvo mezi snůškama nashromáždilo, aby se uvolnily plásty na med ze snůšky. Mimochodem to býval obvykle ten nejchutnější med. Ale tehdy, pokud se v květnu vypořádalo s rojovou náladou, až do poloviny srpna se se včelami nemuselo prakticky nic dělat mimo vybírání medu. Poslední jistá snůška byla v polovině srpna z medovice a srpnových květů, další snůšky, třeba z ohnice a hořčice na strništích už byly nejisté, bylo lepší po polovině srpna krmit.
a.
Dnes je příprava na snůšku v tom, že se včely hlídají, aby netrpěly hladem. A pokud trpí hladem, musí se přikrmovat. V červenci, pokud není snůška třeba z lip, by už včely z mimosnůškových zdrojů nestihly přinést ani pro svou obživu a stoprocentně by trpěly hladem. krmení na zimu v červenci je potom i z těchto důvodů, je lepší nechat zpracovat včelám cukr na zimu v červenci než včely přikrmovat v červenci a srpnu a na zimu krmit potom. Ale kdyby i dnes bylo zavčelení tak malé, že by byly jisté snůšky v srpnu, určitě by spousta včelařů nechávala včely nosit med a na zimu krmila až na konci srpna a v září.