Včelařská konference

perfektní info, hned rozšiřuji počty včelstev, nepodnikám a tedy neeviduji, to jsem chtěl vědít.....

Myslím, že nezáleží na počtu včelstev. Znám jednoho, má kolem 50 včelstev. Na zahradě cca 15 v nást. úlech - ty vytáčí, něco prodá ze dvora.
Na dalších několika stanovištích po lesích má ten zbytek, v klasických, klátech, TBH i košnicích. S těma si jen hraje, co si nanosí jim nechá.
Ošetřuje různě ale letos měl úhyny kolem 10% a to jsou kolem tak 30% ztráty.

Podle mně hodně záleží na krajině. Například kdysi jako kluk mi stačilo vyjít z baráku v podstatě kterýmkoliv směrem a do cca 200 metrů jsem prakticky všude narazil na nějakou bažinku, pramen, otevřený potok atd. Když bylo tehdy sucho, jaká bývají dnes, tak se včely akorát z běžných lučních květů a jiných běžných přeorientovaly na rostliny a jejich květy, které byly v okolí těch zamokřených míst. A vůbec nic se nestalo.
Sucho tehdy určitě bylo, například kterýsi rok, nějak okolo roku 1973, bylo tak velké sucho, že místní říčka úplně vyschla a voda zůstala jen v hlubokých tůních té řeky. Nikdy potom takové sucho nebylo, protože řeka nikdy, ani dnes v době "sucha" takhle nevyschla.
Dnes stačí v létě týden jasná obloha a teplo a všude tady je prach, protože všechny ty všechny ty mokřinky, bažiny a otevřené potoky buďto odvodnili, zasypali nebo zatrubnili. Jak je dnes sucho víc než 2 - 4 týdny, včely dnes silně trpí, protože nemají žádnou pylovou pastvu. A to i v době, kdy kvetou vysoké stromy, na jaře zbylé ovocné stromy, třeba v létě zbylé lípy, které mohou kořeny sáhnout hluboko do země pro zbytky vláhy.
a.
A potom záleží na zavčelení krajiny. Kdysi jsem zažil krajinu, kde se mimo snůšky od května po srpen včely v pohodě uživily a ještě přinášely týdně 1 - 3 kila medu. V době snůšky přirozeně za pár dnů plný medník. Dneska v době snůšky nosí stejně jako dřív, ale mimo snůšku spíš většinou trpí hladem, hlavně pozdšji v červenci a srpnu a je třeba se o ně starat.
Kdysi byla příprava na snůšku v tom, že se včely rozebraly a vybralo se těch 3 - 10 kilo, které každé včelstvo mezi snůškama nashromáždilo, aby se uvolnily plásty na med ze snůšky. Mimochodem to býval obvykle ten nejchutnější med. Ale tehdy, pokud se v květnu vypořádalo s rojovou náladou, až do poloviny srpna se se včelami nemuselo prakticky nic dělat mimo vybírání medu. Poslední jistá snůška byla v polovině srpna z medovice a srpnových květů, další snůšky, třeba z ohnice a hořčice na strništích už byly nejisté, bylo lepší po polovině srpna krmit.
a.
Dnes je příprava na snůšku v tom, že se včely hlídají, aby netrpěly hladem. A pokud trpí hladem, musí se přikrmovat. V červenci, pokud není snůška třeba z lip, by už včely z mimosnůškových zdrojů nestihly přinést ani pro svou obživu a stoprocentně by trpěly hladem. krmení na zimu v červenci je potom i z těchto důvodů, je lepší nechat zpracovat včelám cukr na zimu v červenci než včely přikrmovat v červenci a srpnu a na zimu krmit potom. Ale kdyby i dnes bylo zavčelení tak malé, že by byly jisté snůšky v srpnu, určitě by spousta včelařů nechávala včely nosit med a na zimu krmila až na konci srpna a v září.