78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- KaJi (194.228.32.241) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424) (67425) (67426) (67427) (67430) (67435)
Není to ptákovina, je to o rovné soutěži.
Do 150 včelstev může dávat stát dotace kolik chce, od 150 se to eviduje a je to regulováno.
To by asi bylo řevu, kdyby profi včelaři třeba v Maďarsku brali od státu dotace na export medu.
Takže prostě v EU se to sleduje u včelařů od 150včelstev.
Pokud má někdo víc jak 150 včelstev tak si musí dávat bacha na dotace, nic víc.
Což v ČR nehrozí, tady dotace tečou jinam než k velkovčelařům. :-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67436
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.105.4) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424) (67431)
Tohle jsou vseobecne zname veci.Kdyby odpoved mela znit,ze hranice 150 vcelstev je kvuli cerpani dotaci,musel bych klucinovi dat za pravdu,ze dnesni vcelareni ztratilo nadech uslechtilosti a cely system jak vcelarstvi,tak spolku,je pouze o brani dotaci,jako cele zemedelstvi a proto nikdy nebude clenem zadneho spolku,ani systemu natazene ruky.JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67434
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424) (67431)
Pokud nepodnikám, tak daňové přiznání musím dávat ze zákona vždy, pokud dosáhnu za rok více než tuším 15 000 Kč nezdaněného příjmu, i když neplatím ještě žádnou daň z příjmu. Ale nijak se toto nesleduje a nevyžaduje, protože se nejedná o peníze.
Pokud mám příjmu za rok více než 30 000 Kč,dávám daňové přiznání a platím daň z příjmu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67433
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424) (67431)
Z podnikání se státu musí odvádět tři poplatky.
Za prvé daň z příjmu, pokud mám příjem.
Za druhé sociální a zdravotní a ty se můžou odvádět ve dvou režimech.
Pokud je včelaření jako hlavní zdroj obživy, je to takzvaná HLAVNÍ výdělečná činnost. Státu se odvádí zdravotní a sociální vždy každý měsíc. Když není příjem, tak v minimální výši, to je dnes necelých 4000 měsíčně, jinak příslušnými procenty podle výše příjmu.
Neboli člověk každý měsíc nejdřív vydělává státu minimální sociální a zdravotní a teprve potom může začít vydělávat na sebe plus na další zdravotní, sociální a na daň z příjmu.
Pokud je hlavní zdroj obživy jiný, zaměstnanec, starobní , invalidní důchod, student, jiné podnikání, je to potom VEDLEJŠÍ výdělečná činnost. Tam si člověk nejdřív vydělá a teprve až potom část těch vydělaných peněz dává státu jako sociální a zdravotní a potom ještě jako daň z příjmu. Pokud si člověk nevydělá, nedává v režimu vedlejší výdělečné činnosti státu nic.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.117.209.107) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424)
Není problém mít třeba 350 včelstev, rozdíl je v tom, že pokud to mám jako podnikání, sociální a zdravotní pojištění, a ze zákona musím podat daňové přiznání. Pokud to dělám při práci, tak podávám daňové přiznání pokud mám víc než 60 včelstev a sociální a zdravotní pojištění neplatím, mám-li víc jak 60 včelstev jsem povinen podat daňové přiznání a sociální a zdravotní pojištění také neplatím. Potom tam jde o podporu de minimis, jestli mně paměť neklame nesmí překročit 30 000 € a nejsem si jistý jestli, asi za poslední tři roky. Co je de minimis je tady: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1998/2006
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67431
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.232) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424) (67425) (67426)
No mam za to,ze dle EU je profesionalem ten,kdo ma vic,nez 150 vcelstev,koneckoncu je tak stavena i zadost o 1.D.Neni to diskriminace vcelaru? Existuji nejake limity EU,od kolika ovci,koz nebo prasat,prestava byt clovek hobby chovatelem a stava se profesionalem?JosPr.
-----------------------------------------
A co tak začít studovat a přemýšlet, nebo si nechat vysvětlit proč je nyní na žádosti o 1D to rozlišení.
To že do 60 včelstev máte z každého určený zisk i když ho nemáte, není diskriminace? Dokonce na žádost včelařů. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 10. 2015
Re: Dotaz (67424)
Na jakou legislativu narazí chovatel včelstev když má více jak 149 včelstev??_gp_
...........
JosPr (46.135.105.5) --- 29. 10. 2015
Dotaz
Dnes jsem dostal celkem zajimavy dotaz od vcelare,ktery by rad vice nez 150 vcelstev,ale nehodla byt nazyvan profesionalni vcelar,coz nejspis narazi na legislativu a nezbude mu nic jineho,nez mit vcelstev 149.Vas nazor?JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.15) --- 27. 10. 2015
Re: výše dotace v roce 2015 (67418)
Má někdo seriozní zprávu o výši dotace na včelstvo v letošním roce a kolik % z nákupní ceny bude vypláceno za nákup zařízení a včelařských pomůcek ?
------
Pokud je tento zdroj dost seriozní:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dotace-EU?pid=123709#pid123709
Tak:
SZIF stanovil pro letošek koeficient 0,6362 z 50% pořizovací ceny
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67420
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.153) --- 27. 10. 2015
přednáška v Praze
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_kurzy&task=pvs
čtvrtek 29. 10. v 18 hodin
... Dvě „sestry“... Není to málo... ?
Nemoci včel se zřetelem na virózy a nosematózu s přihlédnutím k varroóze...
Lektoři: MVDr. Martin Kamler (VÚVč, s. r. o.) a RNDr. Tomáš Erban, PhD. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67419
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.153) --- 26. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400) (67402) (67403) (67404) (67407) (67414) (67415)
Myslím, že ne.
Tohle bylo opravdu výživné, jen jsem to projížděl - hledal slovo vosk - a bylo to na dost stránek.
A mělo to formát zprávy.
Ale nedalo mi to a nacházím jiné zajímavosti:
http://www.hajdamach.cz/clanek.htm
A tady jak se venku léčí skoro každý týden.
http://old.ctpp.cz/cze/article/36-med-je-potravina-s-mimodnmi-vlastnostmi-a-inky.html
Tak například v Bulharsku se léčí l4 x ročně, v jižněji položených zemích asi 24 x a krajním příkladem je Izrael, kde se léčivo vnáší do včelstva až 50 x ročně. Velký počet ošetření je způsoben jinými teplotními podmínkami, kdy včely nemají dlouhou vegetační přestávku v plodování jako v našich zeměpisných šířkách a tedy i roztoč se ve včelstvu množí prakticky po celý rok. Tedy prakticky každý týden se provádí ošetření včel léčivem proti varroáze. Výsledkem je, že z těchto zemí odmítají vyspělé evropské země odebírat med právě pro vysoký obsah reziduí akaricidů (zbytků léčiv proti roztoči) v medu.
Včetně zajímavého (pro pamětníky):
V naší republice se včelstva ošetřují proti varroáze třikrát, maximálně čtyřikrát ročně, najednou na celém území a účinnost ošetření je zpětně sledována vyšetřením všech včelstev na spad roztočů po posledním ošetření
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67416
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.153) --- 26. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400) (67402) (67403) (67404) (67407)
Pro doplnění znalostí by mně zajímala práce Dr. Přidala o obsahu vosku v medu. Některé jeho práce jsem četl a doplňují komplex znalostí o životě včel.
------
Zajímavé, nevím pod jakým vyhledávacím řetězcem jsem to vygooglil. Nedaří se mi to zopakovat, ale teoreticky by měla někde na webu být. Nejsem si moc jist, zda to byla zrovna tato práce, ve které mě to zaujalo - vosk v medu.
Googlil jsem informace o analýze vosku, takže jsem to jen projel a neukládal, nebylo to relevantní k tomu co mě zajímalo. :-)
Tedy zda vosk je pod kontrolou SVS nebo jiného státního orgánu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67414
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 26. 10. 2015
kočovný vůz na silnici Re: (67408)
"Přátelé mám dotaz: má někdo zkušenosti s převozem včelařského vozu, maringotky, po silnici? Co je potřeba opatřit za povolení?"
To už se tady před nějakou dobou diskutovalo.
Kočovný vůz se může převážet ve dvou režimech.
Jednak pokud má řádnou STK, tak úplně normálně jako jiné maringotky.
Pokud STK nemá, tak se může převážet ve zvláštním režimu. Musí stejně splňovat předpisy, takže mít funkční brzdy, světla, pneumatiky, nesmí silnici ničit nebo znečišťovat.
A musí být povolení předem, před a za vozem vozidla s majáčky a kdovíco ještě k tomu.
Takže pokud má kočovný vůz STK, je problém tu STK udržovat, se včelami v kočovném voze na kontrolu na stanici?!!!!!
Pokud nemá STK, je problém s tím cirkusem při převozu.
na konkrétní podmínky a konkrétní povolení bych se ptal na městském úřadě na oddělení evidence a provozu vozidel.
a.
Jinak , pokud by se dneska mělo něco takového dělat, to vidím na výrobu včelínu coby oddělitelné a na stanovišti samostatně umístitelné nástavby nad převáženým podvozkem. U podvozku by pak nebyl problém udržovat STK, takže převozy by byly v pohodě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67412
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (109.80.192.176) --- 26. 10. 2015
Jistě předělané včelařské vozy na cestě nemají co dělat, prý i bez STK se ale dá na úřadě sjednat povolení převozu, podmínka budou nejspíš světla, trojúhelník, co je na tom pravdy nevím.
Praxe je však taková, že jednorázové převozy každý riskne. Větší průser nastane, když bouchne pneumatika někde na hlavní cestě a nemáte rezervu, nebo vercajk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67411
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 25. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400) (67405)
RP:
Kyselina mravenčí jakožto polární sloučenina neomezeně rozpustná ve vodě, která nemá žádná rozpadová rezidua v podstatě voskem být přenášena nemůže. Na to se stačilo podívat do některé lepší učebnice chemie.
Pokud nějaká zpráva obsahuje takové části hned nabývá celá srovnatelné důvěryhodnosti. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67406
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400)
"Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku "
No zkoumání té kyseliny mravenčí z hlediska reziduí ve vosku byl spíš projekt zaměřený na ždímání nějakého grantu než projekt na nějaké výsledky. Kyselina mravenčí jakožto polární sloučenina neomezeně rozpustná ve vodě, která nemá žádná rozpadová rezidua v podstatě voskem být přenášena nemůže. Na to se stačilo podívat do některé lepší učebnice chemie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 25. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400) (67402) (67403)
2005 10 let - to jsou dvě pětiletky. :-) jo, letí to. Tehdy jsem byl ještě mladík.
Z mého pohledu je primárnější nyní vosk - vitalita včel. A na to byl i dotaz na který jsem dopovídal.
Vzhledem tomu, že rozpustnost v tucích a ve vodě(medu) je spíše buď a nebo, to asi není to samé.
Tedy spíš vosk je i v medu.
Myslím, že když jsem si to ještě ověřoval, že jsem narazil na práci (Přidal??) kde bylo, že med od včelařů měl významné množství vosku. Což považuji za logické.
A paradoxně by jsme měli dávat na sklenice s medem upozornění že jsou v něm ÉČKA. :-) Bio éčka :-)
Dobrou.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67404
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.117.209.107) --- 24. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400) (67402)
On tam někdo psal, že několik pětiletek. Domnívám se, ale opravdu domnívám, že kontaminace vosku je úzce svázaná s medem takže nebo obráceně, když je v pořádku med bude to samé s voskem. V té zprávě jsou komentáře k výsledkům, které jsou platné i pro současnost. Je tam doba rozpadu těch léčiv a to je platné i pro dnešek. Komu stačí mezistěny z víček je dobře a kdo se vrací k volné stavbě nechť to dělá. Běžný včelař se bez výměny vosku za mezistěny neobejde. Možností je dost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67403
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 24. 10. 2015
Re: (67394) (67395) (67396) (67400)
Zkuste toto:
Výzkumný ústav včelařský, s
kyseliny mravenčí do vosku a zpětnou kontaminaci medu kyselinou mravenčí z vosku jsme modelovali a neprokázala se. Závěr … Tabulka 2. Koncentrace metabolitu amitrazu (2,4-DMA) ve vybraných vzorcích včelího vosku
eagri.cz/public/web/file/3717/Zpravaresidua_1_.pdf
-----
Tu znám, proto jsem taky psal že není za posledních deset let. Je z roku 2005. Od té doby jsme náš boj přitvrdili. :-) (Dokonce jsou borci co v rádiu prohlašují že léčíme jen sedmkrát do roka.)
To nevypovídá o tom, že by SVS měla vosk pod nějakou kontrolou.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 24. 10. 2015
Re: (67394) (67397) (67398)
Tak například, v naší organizaci si veterinářka vybrala ke kontrole chovatele s největším počtem včelstev, ohlásila termín kontroly a samozřejmě ji uskutečnila. Kontrolovala pořádek, kvalitu úlů a chtěla vidět záznam o léčení včelstev. Chovatel měl pro každé ze svých šesti stanovišť samostatný záznam a kontrola dopadla dobře. Může to potkat každého z Vás. Vhodný formulář je v CIS.
O včelách si rád popovídám s každým.:-)
Ale je na to třeba pohlédnout realisticky.
Co může vlastně kontrolovat.
Pořádek? Myslím že do standartu 5S co musíme udržovat v práci má asi každé stanoviště daleko. 5S má stanovené normy, podle jakých norem to chce kontrolovat SVS?
Kvalitu úlů? To jako dotažení šroubů, tlouštka stěny, nátěr?
Záznamy? To může vidět u sklerotiků, co si musí vše psát, ale my co si pamatujeme. :-) To citujeme z hlavy. To snad zakázané není.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67401
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.117.209.107) --- 24. 10. 2015
Re: (67394) (67397)
Tak například, v naší organizaci si veterinářka vybrala ke kontrole chovatele s největším počtem včelstev, ohlásila termín kontroly a samozřejmě ji uskutečnila. Kontrolovala pořádek, kvalitu úlů a chtěla vidět záznam o léčení včelstev. Chovatel měl pro každé ze svých šesti stanovišť samostatný záznam a kontrola dopadla dobře. Může to potkat každého z Vás. Vhodný formulář je v CIS.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67398
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (82.99.171.68) --- 24. 10. 2015
Re: (67394)
Ano, 3x léčení není povinné, stačí, v případě stížnosti jiných včelařů na vás, prokázat SVSce jiný způsob léčení (kyseliny) a přitom nemusíte být nijak jinak registrováni (Eko,Bio).
Celkem souhlas. Ale podle čeho bych měl být povinen něco prokazovat? Žádný takový předpis neznám.
V ČR dle statistiky ČSV uhynula asi 1/3-1/2 včelstev. V některých okresech i 80%. Někdo něco vyšetřoval?
Takže jedině snad pokud by začala SVS zjištovat příčinu, mohla by se začít ptát, ale včelař není povinnen něco dokazovat.
Ale teď by to bylo asi trochu pozdě.
A vypadalo by to dost nepatřičně. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (82.99.171.68) --- 24. 10. 2015
Re: (67394) (67395)
Budu hrubý, ale Eko a Bio ve včelařství je pěkná blbost. Moderní společnost neví co za hlouposti vymyslet a jak dostat dotace za v podstatě za nic. Celé to Eko a Bio je manipulace.
BIOregistrace byl ještě před rokem jediný způsob jak se vyhnoout povinnosti tam dávat povinně Varidol a natírat.
Vynechám to, že se to hodilo i k dotacím, ale to spíše platilo pro klasické zemědělce, včelí farmy v ČR si dotací moc neužily.
Ale pokud chci mít co nejméně kontaminované potraviny tak jsem taky zmanipulovaný?
Já si myslím, že minimum chemie je minimálně dobré pro včely. Protože jde nejen o včely, ale o celou mikrofloru v úlech.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67396
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (109.80.192.176) --- 24. 10. 2015
Ano, 3x léčení není povinné, stačí, v případě stížnosti jiných včelařů na vás, prokázat SVSce jiný způsob léčení (kyseliny) a přitom nemusíte být nijak jinak registrováni (Eko,Bio).
Dneska byly včely celé od cihlově červeného pyly, rousky na nožkách menší, teplota kolem 15 ve stínu, něco v okolí stále kvete, mráz u nás ještě nebyl, kondice včelstev je výborná.
Opavsko 235m
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 24. 10. 2015
Re: (67381) (67384) (67387) (67390)
Žádné praní Varidolu do včel neznám. A s M1-Aer a MP-10, tak tam to chce velkou opatrnost a spíš se tomu vyhnout. Tau-fluvalinátem, který obsahují, se vosk kontaminuje velmi snadno a na rozdíl od Amitrazu je stabilní. Znám pouze použití a aplikaci, která je dobře popsána v příbalovém letáku. Používat, ale nezneužívat. A ano, chovatel rozhoduje co použije a žádný funkcionář ZO mu nemůže nařizovat.
V tomto se dokonce shodneme, škoda jen že leckdo kličkuje.
Na jednu stranu do MVO SVS včelařovi nařídí odevzdat jen měl, na druhou stranu se leckdo snaží prokázat že je 3x fumigace/aerosol povinná, i když to MVO na 2015 nezminuje.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 24. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379) (67382) (67385) (67388) (67391)
Zpráva o kontaminaci potravin lze najít takto: zadat stránky vúv dol, tam na pravé straně zadat:zpravakontaminace a na této stránce je odkaz na rozsáhlou zprávu SVS. Kdo chce najde, kdo ne ten se pouze domnívá.
Myslel jsem že debata byla o vosku, jeho koloběhu atd.
Zprávy se mi stahují pomalu, ale z názvu vyplývá, že to bude spíše o potravinách, spíš medu jak vosku.
Já prostě napsal o praxi která mě inspirovala a proč si myslím, že by to byla odpověď na zde položený dotaz.
Pro mě to bylo inspirativní a moje praxe se tímto taky inspirovala. I když vzhledem k tomu, že můj hodinový plat je cca kilo vosku, tak jej nepálím, ale z plodištních plástů dostávám a držím stranou. Přednostně dávám včelám MS z víček a volnou stavbu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.117.209.107) --- 24. 10. 2015
Re: (67381) (67384) (67387)
Žádné praní Varidolu do včel neznám. A s M1-Aer a MP-10, tak tam to chce velkou opatrnost a spíš se tomu vyhnout. Tau-fluvalinátem, který obsahují, se vosk kontaminuje velmi snadno a na rozdíl od Amitrazu je stabilní. Znám pouze použití a aplikaci, která je dobře popsána v příbalovém letáku. Používat, ale nezneužívat. A ano, chovatel rozhoduje co použije a žádný funkcionář ZO mu nemůže nařizovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.117.209.107) --- 24. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379) (67382)
Já to obrátím, můžete víte určitě, že se sem dovážel kontaminovaný vosk? Pokud není žádný rozbor dováženého vosku tak jsou to pouze dohady ne-li poplašné zprávy. Na straně druhé nic nelze vyloučit. Pokud vím, tak se vosk sterilizuje při 120°C a čistí kyselinou, tak jaké množství tam může být cizorodých látek. Obavu bych měl spíš z antibiotik, kterými se můžou někteří zkoušet zastavit mor včelího plodu. Sám jsem dával med k rozboru na cizorodé látky SVS bez jakéhokoli nálezu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 24. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379) (67382) (67385)
RP:
Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.
Pokud jste četl pozorně, tak problém je v tom, že nikdo za posledních pár pětiletek žádné údaje o stavu vosku v ČR neuvedl, natož koncentrace. A už vůbec lze pochybovat o tom, že někdo to systematicky sleduje - tedy SVS atd.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 24. 10. 2015
Re: (67381) (67384)
Jsou schválené veterinární léčivé přípravky k potírání varoaázy a chovatel se rozhoduje, který použije. Samozřejmě SVS může nařídit v určitých přípravek a dobu aplikace. Ale je to pouze na chovateli a jestli to nazýváte COCHCÁRNU ta je to tak. Včely jsou chovatele a ten je jako majitel odpovědný. NIKDO JINÝ.
-------------
Takže se mohu svobodně rozhodnout zda tam třikrát naperu Varidol nebo M1 či M10 (Mx = stejná látka). Nebo čtu ty předpisy špatně?
To mi přijde jako kdybych vám dal svobodně vybrat zda budete jablka na zahradě pro vnoučata stříkat třikrát jedním nebo druhým jedem.
A bude jen na vás, jak se svobodně rozhodnete. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67387
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67383)
"Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju."
Podstatné v první řadě je podle mně dodržovat dávkování a počet ošetření podle návodu.
V druhé řadě bych to viděl tak, že plást, do kterého se zapichuje hřebík s knotem při fumigaci je vhodné použít starý a na jaře ho vyřadit a vyvařit. Případně takhle použít i nějaké další plásty, pokud to neomezí včely. Jinak se myslím nic moc nedá dělat kromě pravidelné likvidace starých plástů a stavby nových.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67386
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379) (67382)
Pokud se mluví o kontaminaci včelího vosku, je třeba, aby byly uvedeny konkrétní údaje o naměřených koncentracích.
Ono totiž pro ty hloupější ekologicky zaměřené alarmisty je tady už nějaké desetiletí pastička analytické chemie.
Totiž během posledních 10 - 20 let stoupla citlivost těch nejúčinnějších analytických metod tolik, že jsou schopny určit rezidua z ošetření včelstev, které proběhlo třeba před 20 roky. I kdyby tehdy to ošetření bylo přesně podle předpisů, tudíž s minimálním množstvím vnášených reziduí a i když za těch 20 let bylo koloběhem vosku a výrobou vosku včelami původní koncentrace reziduí, která už je v podstatě zdravotně nezávadná, rozředěna mnohomiliónkrát.
Stejně tak se v tom výsledku analýzy zobrazí rezidua z každého dalšího roku ošetření stejně jako rezidua z předchozích řekněme 20 let ošetřování polních kultur zemědělci na polích okolo toho včelstva. Nebo z dalších zdrojů, deltametrin se třeba používá na impregnaci dřeva nebo na ochranů psů a koček před klíšťaty.
Nebo například třeba zrovna lindan, kterým bylo v té francouzské správě kontaminováno pár procent vzorků, to je insekticid, který je tak 30 let zakázaný a nedá se sehnat. U nás byl svého času účinnou látkou v takzvaném Dymoganu.
a.
Takže u takových analýz je třeba rozlišovat ty látky, kde ta koncentrace je jen tak nízká, že to je v podstatě jen doklad, že tyto látky byly v předchozích desetiletích někde v blízkosti v okruhu třeba několik kilometrů používány.
A ty rezidua, kde je koncentrace tak vysoká, že skutečně znamenají nějaké zdravotní riziko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67385
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 24. 10. 2015
Re: varidol (67358)
Není upřesněno to, jakou kontaminaci máte jako tazatel na mysli.
S tím přísným dělením díla si moc nepomůžete, stavební činnost dělnic neprobíhá jen z právě vyprodukovaného vosku. Ona probíhá jaksi neustále i z materiálu který je už v úlu nebo mimo úl.
Mřížka takový přesun materiálu, ať kontaminovaného čímkoli nebo ne, nezabrání.
Pokud chcete vědět přesně odkud a jaký materiál je ve stěně buňky nebo v medném víčku, nebo hlavně medu je potřeba si opatřit mikroskop mít referenční vzorky a alespoň vizuálně určovat původ částic materiálu a potom se můžeme bavit o nějaké kontaminaci konkrétně. Včela medonosná je indikátorem životního prostředí, takže toto zaměření je velmi rozsáhlé. Na určitý cíl najít to či ono v úlu, je potřeba mít správný analytický prostředek a postup.
Hlavním cílem včelaře je, aby měl svůj med nebo vosk čistý, jenže to není z principu chování dělnic včely medonosné možné.
_gp_
......
>Vala Franti�ek (85.207.12.226) --- 20. 10. 2015
varidol
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378) (67379)
217.117.209.107:
V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly.
------
Abych se vrátil k tomu podstatnému. V tomto s vámi souhlasím. Debatovat můžeme leda kdy a ve kterých státech a kdy si to kde uvědomili a přestali s tím.
Můžete vyloučit že se sem nedovážel roky vosk z ciziny o kterém tam věděli že je kontaminovaný, který byl podivně levný tak, že držel až do loňska nereálnou cenu (vzhledem k pracnosti ) na 80Kč?
Pokud není vosk v ČR pod nějakou kontrolou - rozbory, tak já pracuji s možností že je to ten vosk kterým jsem strašen na některých přednáškách učitelů včelařství. Tedy jak se v zahraničí cpou jedy do včel o 106.
A pokud si vezmu v úvahu, že ve včelstvu by mohly být tak
3 kila vosku násobeno půl milionem včelstev, je zde asi tak 1 500tun vosku a třeba při roční výměně jen 0,1kg na včelstvo, je ročně v ČR zpracováno 50 tun vosku. ABy byly ty vzorky reprezentativní, kolik rozborů by to tak muselo ročně být?
A na internetu nelze najít za poslední roky ani jeden. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67382
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
Kolega se ptal:
Přátelé,prosím o názor.
Když mám dvojí dílo.Plodištní a medníkové,které po vytočení přijde do úlu až na jaře,kdy si včelky v plodišti udělaji věneček zásob.To samé s nástavkama.Jak je to s kontaminací? Děkuju.
Tak to jste mu měl odpovědět vy.
Já napsal svůj názor ke kterému jsem došel jako tomu nejlepšímu z toho co jsme v této souvislosti slyšel, pokud vynechám to, že to nejlepší pro včely by bylo se na MVO SVS vykašlat (protože nikdo neví odkud to SVS má a jak ví že to funguje) a použít rozum.
Ten franc. text jsem náhodou našel, když jsem se opět ubezpečoval že Google neví o tom, že by za poseldnách 5-10 let byly publikovány nějaké relevantní české výsledky. Takže čekám na vaše informace o výsledcích rozborů, ne jen obecné plky.
Na francouzské zprávě je zajímavé tvrzení, že se to do úlů dostává hlavně z vnějšku. Takže nestačí jak se včelař snaží, ovlivní jen část, zbytek je ekologická zátěž zvenčí. Pyrethrojdů rozpráší zemědělci asi víc jak včelaři. Zvlášť teď když jsou zakázány "neonikoidy" aby se zachránilyy včely.
A pak by mě zajímalo jak si může čeký včelař vybrat.
Můžete to nějak upřesnit? To mě pobavilo. Myslel jsme že podzimní dávkování a počet aplikací je přesně určen, stejně tak jak je mu nařízeno jarní ošetření.
Nebo tady máme COCHCÁRNU? :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67381
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.117.209.107) --- 23. 10. 2015
Re: kvalita vosku (67378)
Není tam ani slovo o Amitrazu, alespoň jsem je nenašel. Většina uvedených insekticidů o které se v té francouzské zprávě píše roku 2002 se již dnes nepoužívá respektive je zakázána. V některých státech lili akaricidy do včelstev bez jakékoli kontroly. U nás se stále používají prahová množství. Nicméně chovatelé mají možnost se sami rozhodnout jakou schválenou léčivou látku použijí, je to pouze na jejich uvážení, zkušenostech a v neposlední řadě pohodlí. Ono se stalo zvykem čekat na to co rozhodne funkcionář ZO a vlastní mozek nepoužívat. A mezi našimi a francouzskými farmáři je obrovský, Francouzi dostávají násobné dotace a tak si mohou dovolit používat postřik v násobné míře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67379
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
kvalita vosku
Takže takto to odebarli ve Francii
http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72545
V roce 2002 byl zahájen polní průzkum ve francouzských včelínech, který sledoval rezidua pesticidů a zdraví včelstev včely medonosné (Apis melifera). Studované včelíny byly rovnoměrně rozmístěny po pěti místech umístěných v kontinentální Francii. Vzorky včelího vosku byly sbírány jednou ročně po dva roky z celkového počtu 125 včelstev. Byly prováděny multireziduální analýzy těchto vzorků, aby se zjistila rezidua 16 insekticidů a akaricidů a dvou fungicidů. Ve vzorcích byla zjištěna rezidua 14 ze zkoumaných složek. Nejčastěji se vyskytujícími se rezidui byla rezidua tau-fluvalinátu (u 61,9 %), kumafosu (u 52,2 %) a endosulfanu (u 23,4 % vzorků). Kumafos byl zjištěn v nejvyšších průměrných množstvích (792,6 μg/kg). Byla zjištěna rezidua cypermethrinu (u 21,9 %), lindanu (4,3 %) a deltamethrinu (u 2,4 % vzorků). Statistické testy neukázaly žádnou diferenci mezi roky odběru vzorků s výjimkou frekvence reziduí pyrethroidů. Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění.
Phytoma 2007, Octobre, č. 608, s. 8 - 12
Být vámi věnoval bych pozornost této větě:
"Kontaminace včelího vosku byla výsledkem jak ošetření akaricidy v úlu, tak v mnohem větším měřítku ekologického znečištění."
Nevidím žádný rozdíl mezi našimi a francouzkými zemědělci. Stříkají pole asi stejně, takže proč by měl být náš vosk lepší?
Nebo znáte nějaký důvod proč by se vosk do Čr nedostával ze zahraničí. Strašení o tom jak je čínský med narvaný pesticidy je v běžném repertoáru většinyy včelařů. Když med, proč ne i vosk?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67378
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.32.253) --- 23. 10. 2015
Re: varidol (67358) (67359) (67361) (67363) (67366) (67367) (67372) (67373) (67374) (67375) (67376)
POkud by to dělala SVS tak to jistě bude na webu. :-)
Nic tam není. Nebo špatně hledám?
Takže cituji vás:
"Chce to sledovat přísně prováděné rozbory laboratořemi. Jinak to jsou zbytečné plky."
-------
Dejte tedy vědět kolik přísně provedených rozborů nebo i nepřísně bylo provedenoa kde jsou informace. Aby tady nebyly jen zbytečné plky.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 67377
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 67376 do č. 67436)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu