Včelařská konference

Opakuji stále, ve výživě a výši infekčního tlaku. Opakuji stále jak mi sdělili staří praktici - snůška léčí. Pokud někdo dokáže zvládnout tento problém, nemusí se sebetrávit akaracidy a může pozorovat jen lepší a lepší výsledky. Čím méně akaracidů do včelstva se vloží, tím lepší a o to méně je jejich potrava "otrávena". Čím více se dbá na simulaci a kvalitu a i kvantitu snůšky když není, nebo se nahrazují prvky co snůška má nebo nemá kvůli deficitu který způsobí klima, tím lepší jsou výsledky s VD.

PS: K zamyšlení letos mne velmi zaujal výživový rozdíl na dvou vrcholech u Janova. V místě zvané Fabbriche - Case Brusinetty se prudce stáčí dálnice. Přímo na té zatáčce přes street view mezi tunely, jsou pohledy do přírody, která ukazuje jeden hustě porostlý vrchol borovicí a nějakými vzrostlými listnáči, ale druhý vrchol asi 2km od prvního, samá kleč, jiný nerost = jiné podmínky. Tz. Dvoje podmínky na jednom místě. Pointa je, že asi takové rozdíly mohou být obrazně ve výživě u včelstev co padají na VD a co přežijí bez jakéhokoli problému destrukční vlny VD.

_gp_
............
JosPr (46.135.72.254) --- 14. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247)
Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Pro badatele zadám ještě gps

44.447374, 8.714860

Je otázka infekčního tlaku čeho?
Loni byl spad roztočů velmi malý, aspoň u mně a přesto něco dalo včelám pořádněš zabrat. Jestli nějaká virová nákaza?
A jiným u nás v ZO včely padly úplně, mně přežily aspoň jedny slabé.
Co se týká výživy, tak třeba u nás na zahradách na vesnici jsou kvetoucí trávníky sekané dvakrát třikrát za rok na píci nebo na seno pro domácí zvířectvo minulostí. Stejně jako třeba většina ovocných stromů. Trávníky jsou dneska hoblované co dva týdny sekačkami a místo ovocných stromů je leckde akorát pár bezúdržbových jehličnanů. těch pár kvetoucíxh kytek, které občas někdo na zahradě pěstuje, to nezachrání. Výsledek je obrovský propad v kvalitě a množstv zdrojů pylu.
K mizerné pylové výživě včel letos přispělo i to velké sucho. Já ještě pamatuji od našeho baráku 200 metrů pomalu na každkou stranu nějaké otevřené koryto potoka neb bažinaté prameniště a podobné. To všecko zmizelo, bylo zasypáno, odvodněno, atrubněno, atd, buďto to už vůbec není nebo to teče v podzemí. Dneska je široko daleko od našeho baráku a mých včel bežná zahradní rovnoměrně zavodněná půda. A jak bylo v létě to sucho, zjistil jsem, že takových nejméně 14 dní neměly včely téměř žádnou pylovou snůšku, protože skoro všechny rostliny začaly usýchat, natož aby ještě produkovaly nějaký pyl. Nosily trochu pylu tak sotva půl hodiny časně ráno hned po východu slunce, potom nic. Kdo v takových podmínkách a v té době krmil, včely mu zpracovaly zásobu na zimu nejspíš ze svých vnitřních zásob a pořádně se přitom vyčerpaly.
Jo, kdyby zůstaly ty otevřené potoky s bažinatými břehy, všelijaké ty bažiny a kavěry, tak rostliny, co by kolem nich rostly, měly dostatek vody i během toho sucha a produkovaly by dostatek pylu pro včely. Jenže takhle ne.
A totéž bude podle mně platit i mimo obec, pro všelijaké zarovnané zmeliorované pole plochy se zatrubněnými potoky a drobnější lesíky.Všude tam za letošního sucha podle mně měly včely málo pylu.
Jedině v blízkosti vodních ploch nebo někde, kde jsou neodvodněné bažinaté lesy, potoky nebo praměniště atd se i za sucha udrží nějaké kvetoucí rostliny a tím tam bude i pyl pro včely.