Včelařská konference

Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc? (respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin. Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
a.
Co která čísla znamenají?
a.
Jinak nyní jsem načal zbylé staré zásoby, starý cukr nějak z roku 2011, uložený v suchu. A zjistil jsem, že je nekvalitní. V cukru se objevuje v každém sáčků až několik hrudek o velikosti od půl centimetru do centimetru silně hnědého cukru. Předpokládám, že hned po nákupu ty hrudky nebyly vidět, protože byly bílé a že až časem, jak je u starého cukru běžné, zhnědly. Jenže normální starý cukr hnědne až po nějakém desetiletí a stejnoměrně a málo
Nevím, co to je za chemikálie, ale považuji za možnou teorii, že pokud včelař nakrmil včely na zimu čistě jen takovým cukrem, tak ty chemikálie mohly k zimním úhynům minimálně přispět.

Nízké % úhynu v okrese Přerov je asi způsobeno jen chybou při zadávání dat. Výchozí počet včelstev v září 2014 by měl být pravděpodobně místo 6670 spíš 9670. Podle statistiky ČSV na http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2015/statistika-2014-okresy.pdf bylo k 31.10.2014 na okrese Přerov 9534 včelstev. Pak vychází zimní ztráty na 32 %.

Okres Prostějov je zajímavý. To by stálo za analýzu.

Broněk
-------------------
Potužák Václav:
Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc? (respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin. Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735

Ten údaj ohledně úhynu na okrese Přerov je opravdu chybný. Kde to vzali nevím, ale pokud si vezmu současné údaje z CISu, tak mi vychází, že úhyn je cca 22%. Na okrese dle statistiky bylo skutečně 9534 včelstev, dotace byla na 9428 včelstev. Když pominu, že jedna ZO stále v CISu nefunguje, tak bez této ZO bylo 8815 včelstev k 1.9.2014 a 6901 včelstev k 1.5.2015. Takže zase úhyn cca 21,7%. Takže tak dobře s 1% úhynem jsme na tom skutečně nebyli. Tak to tedy vypadá za okres Přerov.

Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Polovina okresu je nechutna rovina,polovina vrchovina s rozsahlym lesnim porostem,byt je vojensky prostor uzemne priclenen k Vyskovu.Nastesti vcelam tenhle nesmysl nevadi.Zkusim zjistit,jake jsou rozdily mezi ZO na rovinach a ZO v lesich,byt to taky nebude presne,nebot rada vcelaru z PV je nalezla na uzemich "lesnich" ZO.JosPr

Zarážející je, že není žádná korelace s výsledky zimní měli!

Takže ty úhyny asi budou nepřesné.

Jinak to není možné.

Karel

Napada mne jina souvislost.Kdesi u profivcelaru jsem cetl,ze hodlaji experimentovat s cukrovanim vcelstev ve snaze napodobit podminky lesniho stanoviste kohosi.Nedrzi li se roztoc na pocukrovane vcele,nedrzi se ani na vcele,ktera v lese proleti mrakem pylu z jehlicnanu a to se delo loni.Kvetly jehlicnany,z lesu se valily mraky pylu,a roztocu bylo poskrovnu.Je to jen teorie,treba se pletu.Treba to souvisi opravdu se snuskou a hustotou zavceleni,kterou MVP znacne zredukoval.JosPr.

Napada mne jina souvislost.Kdesi u profivcelaru jsem cetl,ze hodlaji experimentovat s cukrovanim vcelstev ve snaze napodobit podminky lesniho stanoviste kohosi.Nedrzi li se roztoc na pocukrovane vcele,nedrzi se ani na vcele,ktera v lese proleti mrakem pylu z jehlicnanu a to se delo loni.Kvetly jehlicnany,z lesu se valily mraky pylu,a roztocu bylo poskrovnu.Je to jen teorie,treba se pletu.Treba to souvisi opravdu se snuskou a hustotou zavceleni,kterou MVP znacne zredukoval.JosPr.

Opakuji stále, ve výživě a výši infekčního tlaku. Opakuji stále jak mi sdělili staří praktici - snůška léčí. Pokud někdo dokáže zvládnout tento problém, nemusí se sebetrávit akaracidy a může pozorovat jen lepší a lepší výsledky. Čím méně akaracidů do včelstva se vloží, tím lepší a o to méně je jejich potrava "otrávena". Čím více se dbá na simulaci a kvalitu a i kvantitu snůšky když není, nebo se nahrazují prvky co snůška má nebo nemá kvůli deficitu který způsobí klima, tím lepší jsou výsledky s VD.

PS: K zamyšlení letos mne velmi zaujal výživový rozdíl na dvou vrcholech u Janova. V místě zvané Fabbriche - Case Brusinetty se prudce stáčí dálnice. Přímo na té zatáčce přes street view mezi tunely, jsou pohledy do přírody, která ukazuje jeden hustě porostlý vrchol borovicí a nějakými vzrostlými listnáči, ale druhý vrchol asi 2km od prvního, samá kleč, jiný nerost = jiné podmínky. Tz. Dvoje podmínky na jednom místě. Pointa je, že asi takové rozdíly mohou být obrazně ve výživě u včelstev co padají na VD a co přežijí bez jakéhokoli problému destrukční vlny VD.

_gp_
............
JosPr (46.135.72.254) --- 14. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247)
Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Pro badatele zadám ještě gps

44.447374, 8.714860

Je otázka infekčního tlaku čeho?
Loni byl spad roztočů velmi malý, aspoň u mně a přesto něco dalo včelám pořádněš zabrat. Jestli nějaká virová nákaza?
A jiným u nás v ZO včely padly úplně, mně přežily aspoň jedny slabé.
Co se týká výživy, tak třeba u nás na zahradách na vesnici jsou kvetoucí trávníky sekané dvakrát třikrát za rok na píci nebo na seno pro domácí zvířectvo minulostí. Stejně jako třeba většina ovocných stromů. Trávníky jsou dneska hoblované co dva týdny sekačkami a místo ovocných stromů je leckde akorát pár bezúdržbových jehličnanů. těch pár kvetoucíxh kytek, které občas někdo na zahradě pěstuje, to nezachrání. Výsledek je obrovský propad v kvalitě a množstv zdrojů pylu.
K mizerné pylové výživě včel letos přispělo i to velké sucho. Já ještě pamatuji od našeho baráku 200 metrů pomalu na každkou stranu nějaké otevřené koryto potoka neb bažinaté prameniště a podobné. To všecko zmizelo, bylo zasypáno, odvodněno, atrubněno, atd, buďto to už vůbec není nebo to teče v podzemí. Dneska je široko daleko od našeho baráku a mých včel bežná zahradní rovnoměrně zavodněná půda. A jak bylo v létě to sucho, zjistil jsem, že takových nejméně 14 dní neměly včely téměř žádnou pylovou snůšku, protože skoro všechny rostliny začaly usýchat, natož aby ještě produkovaly nějaký pyl. Nosily trochu pylu tak sotva půl hodiny časně ráno hned po východu slunce, potom nic. Kdo v takových podmínkách a v té době krmil, včely mu zpracovaly zásobu na zimu nejspíš ze svých vnitřních zásob a pořádně se přitom vyčerpaly.
Jo, kdyby zůstaly ty otevřené potoky s bažinatými břehy, všelijaké ty bažiny a kavěry, tak rostliny, co by kolem nich rostly, měly dostatek vody i během toho sucha a produkovaly by dostatek pylu pro včely. Jenže takhle ne.
A totéž bude podle mně platit i mimo obec, pro všelijaké zarovnané zmeliorované pole plochy se zatrubněnými potoky a drobnější lesíky.Všude tam za letošního sucha podle mně měly včely málo pylu.
Jedině v blízkosti vodních ploch nebo někde, kde jsou neodvodněné bažinaté lesy, potoky nebo praměniště atd se i za sucha udrží nějaké kvetoucí rostliny a tím tam bude i pyl pro včely.