78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 8. 12. 2014
Plzeňský deník 8.11.2014
Dobrý den
Zasílám do včelařské konference a kopii ing Texlovi.
Dnes byl otištěn článek "Výrobci medu mají starosti. Trápí je záhadný úhyn včelstev" pod kterým je podepsán nějaký Pavel Korelus. Text je obdobný, jako v jiných krajích, nadpoloviční část cituje ing Jiřího Texla z PSNV. Je velmi smutné, že muž, který propaguje vzdělávání ve včelařství, se nechá citovat v článku, který chovatele včelstev nazývá "výrobci medu". Opravdu horší propagaci medu si snad ani nedovedu představit. Vlastně ano, už jen krok je k tvrzení "Včelaři kupují cukr a vyrábějí z něj med"
Václav Potužník, Klatovy.
http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/vyrobci-medu-maji-starosti-trapi-je-zahadny-uhyn-vcelstev-20141204.html
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65323
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (88.101.45.181) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014
Mně tam spíš zaujalo toto:
„Letos jsme přišli o 65 procent včelstev. Úly jsou prázdné, nemáme ani co poslat na veterinu. Je to katastrofa a záhada," popisuje muž s tím, že právě včera večer se jihoplzeňští včelaři sešli na okresním výboru. Úhyn včelstev byl tématem číslo jedna. „Ten problém má hodně lidí, musíme se snažit zjistit, co se děje a co se proti tomu dá dělat," tvrdí Krejčí.
--------------
Kde se stala chyba. Zimní měl na výbornou a pak toto.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65330
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - JosPr (217.77.165.45) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014
Tohle je Karle ta chyba metodiky?? Pokud ma metodika chybu,tak je v tom,ze tam neni narizeno pouzivat vlastni mozek!! Sednu do auta s plnou nadrzi a myslim,si ze pojedu vecne?Nepodivam se na budik a dojedu do pr...A presne tak je to s ochranou zimni generace vcel.Snad jen s prominutim "vul" si mysli,ze zachrani vcely v rijnu.Na to prece neni potreba zadna metodika.PSNV jsem mel vzdy za progresivni organizaci,ktera ma nasemu vcelarstvi co nabidnout.Ovsem po tehle "prezentaci" o tom prestavam byt presvedcen..JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65331
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - JosPr (217.77.165.45) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014
Nepouziju NH odparovac,proto ze neni schvaleny?Nezafumiguju roj v rojaku,protoze to nikde neni narizeno?Budu verit vyznamu poctu roztocu v zimni meli,protoze je to "oficialni"?Budu mit vcely tam,kde mi nedaji med? Kde nejsou snuskove zdroje?Kde neni pyl?Vyholim si hlavu,protoze ostatni ji maji holou???JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65333
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gp (93.92.52.23) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014
Jakápak záhada, nová entomofilní osiva nepotřebují opylovače, je zvýšený pohyb prachových částic kvůli stále vzrůstající dopravě, stálý zábor půdy a stím omezování snůškových zdrojů. Výsledek hlad včelstev v kritické podletní době. Jedovaté ovzduší. Vyčerpání kvůli absenci nektaru u slunečnice v nektáriích podobně jako u lípy stříbrné, nekvalitní zdroje snůšky kvůli převládajícímu suchu, z toho všeho vychází slabá výživná hodnota potravy včel. Někde takové podmínky nejsou, ale podle těch úhynů se může udělat mapa úhynů, kde se včelám prostě nedaří. Unás výměna osiv započala před 10ti lety a jde to od devítí k pěti, někde ten byznys s osivy teprve začal. Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy.
Takže jak se říká unás, skapat může i člověk, tak včela padne vyčerpáním na držku někam do trávy a vykape po přeslici. Nedá se proti tomu moc dělat. Vše co se např. já snažím dělat, je na úrovni pokus omyl protože správné a přesné informace nejsou dostupné.
Nejlepší kšeft jsou prý nyní matky a oddělky. Nevím ale proč, když tuto situaci s podletím a zimou včely málokdy přežijí. Kdysi to vypadalo, že jen u nás, nyní se taková situace s nekvalitními zdroji potravy pro opylovače rozšiřuje po celé ČR. _gp_
...........
(88.101.45.181) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014 (65318) (65319) (65320) (65321) (65322) (65323) (65324) (65325)
Mně tam spíš zaujalo toto:
„Letos jsme přišli o 65 procent včelstev. Úly jsou prázdné, nemáme ani co poslat na veterinu. Je to katastrofa a záhada," popisuje muž s tím, že právě včera večer se jihoplzeňští včelaři sešli na okresním výboru. Úhyn včelstev byl tématem číslo jedna. „Ten problém má hodně lidí, musíme se snažit zjistit, co se děje a co se proti tomu dá dělat," tvrdí Krejčí.
--------------
Kde se stala chyba. Zimní měl na výbornou a pak toto.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 12. 2014
Chemikalie
> Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy. ... _gp_ Úvodem úvaha. Včely jsou zde miliony let. Vše v jejich okolí se stále vyvíjí, ale jen velmi pomalu. Jen obsah chemikálií v prostředí se mění nesrovnatelně rychleji. Jsou rostliny a živočichové tyto změny schopni akceptovat bez kolapsů? Mám dotaz na ty z Vás, kteří se vyznají v zemědělství. Mě se to asi netýká, protože v okolí mého stanoviště je málo orné půdy, ale přátel-včelařů z okolí ano. Pokud jsem to správně pochopil, místo klasické orby se provede jen potlačení "plevelů" přípravky na bázi glyfosátu (asi nejznámější z mnoha je asi Roundup) a pak se speciálním secím strojem seje "do strniště". Které plodiny se takto u nás pěstují? Dá se nějak zjednodušeně popsat jak glyfosát fuguje a hlavně jak se postupně ty plevely stávají na něj odolné? A co jejich pyl, nektar a kapky rosy na listech? Další chemikálie - desikanty fungují obdobně? Jen s tím rozdílem že se stříká na plodinu (ne na plevel) a ta urychlí zrání a sníží obsah vody? Nakonec bych zmínil vodu a možnost kontaminace výše zmíněnými chemkáliemi. Nedostatek vody zkracuje včele život, to je známá věc. Mají včelstva u nás celoročně dostatek vody? Před lety jsem viděl vodní napajedlo někde (už si nepamatuji kde) v Chorvatsku. Vypadalo to jako nádoba s medem, ne s vodou. Tisíce včel. VP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65336
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu