Včelařská konference

Jakápak záhada, nová entomofilní osiva nepotřebují opylovače, je zvýšený pohyb prachových částic kvůli stále vzrůstající dopravě, stálý zábor půdy a stím omezování snůškových zdrojů. Výsledek hlad včelstev v kritické podletní době. Jedovaté ovzduší. Vyčerpání kvůli absenci nektaru u slunečnice v nektáriích podobně jako u lípy stříbrné, nekvalitní zdroje snůšky kvůli převládajícímu suchu, z toho všeho vychází slabá výživná hodnota potravy včel. Někde takové podmínky nejsou, ale podle těch úhynů se může udělat mapa úhynů, kde se včelám prostě nedaří. Unás výměna osiv započala před 10ti lety a jde to od devítí k pěti, někde ten byznys s osivy teprve začal. Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy.

Takže jak se říká unás, skapat může i člověk, tak včela padne vyčerpáním na držku někam do trávy a vykape po přeslici. Nedá se proti tomu moc dělat. Vše co se např. já snažím dělat, je na úrovni pokus omyl protože správné a přesné informace nejsou dostupné.

Nejlepší kšeft jsou prý nyní matky a oddělky. Nevím ale proč, když tuto situaci s podletím a zimou včely málokdy přežijí. Kdysi to vypadalo, že jen u nás, nyní se taková situace s nekvalitními zdroji potravy pro opylovače rozšiřuje po celé ČR. _gp_

...........
(88.101.45.181) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014 (65318) (65319) (65320) (65321) (65322) (65323) (65324) (65325)

Mně tam spíš zaujalo toto:

„Letos jsme přišli o 65 procent včelstev. Úly jsou prázdné, nemáme ani co poslat na veterinu. Je to katastrofa a záhada," popisuje muž s tím, že právě včera večer se jihoplzeňští včelaři sešli na okresním výboru. Úhyn včelstev byl tématem číslo jedna. „Ten problém má hodně lidí, musíme se snažit zjistit, co se děje a co se proti tomu dá dělat," tvrdí Krejčí.

--------------

Kde se stala chyba. Zimní měl na výbornou a pak toto.

Karel

> Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy. ... _gp_
Úvodem úvaha. Včely jsou zde miliony let. Vše v jejich okolí se stále
vyvíjí, ale jen velmi pomalu. Jen obsah chemikálií v prostředí se mění
nesrovnatelně rychleji. Jsou rostliny a živočichové tyto změny schopni
akceptovat bez kolapsů?
Mám dotaz na ty z Vás, kteří se vyznají v zemědělství. Mě se to asi
netýká, protože v okolí mého stanoviště je málo orné půdy, ale
přátel-včelařů z okolí ano. Pokud jsem to správně pochopil, místo klasické
orby se provede jen potlačení "plevelů" přípravky na bázi glyfosátu (asi
nejznámější z mnoha je asi Roundup) a pak se speciálním secím strojem seje
"do strniště". Které plodiny se takto u nás pěstují? Dá se nějak
zjednodušeně popsat jak glyfosát fuguje a hlavně jak se postupně ty plevely
stávají na něj odolné? A co jejich pyl, nektar a kapky rosy na listech?
Další chemikálie - desikanty fungují obdobně? Jen s tím rozdílem že se
stříká na plodinu (ne na plevel) a ta urychlí zrání a sníží obsah vody?
Nakonec bych zmínil vodu a možnost kontaminace výše zmíněnými
chemkáliemi. Nedostatek vody zkracuje včele život, to je známá věc. Mají
včelstva u nás celoročně dostatek vody? Před lety jsem viděl vodní napajedlo
někde (už si nepamatuji kde) v Chorvatsku. Vypadalo to jako nádoba s medem,
ne s vodou. Tisíce včel.
VP.

Vcely hynou.V Jihlave padla tretina vcelstev.