Včelařská konference

"2 tydny jsem byl nucen zaskocit za nemocneho kolegu u 28 budecaku,zabralo to neuveritelnou spoustu casu.Proto uz nikdy vic."

nene, to dneska nejsou úly na produkci medu. To jsou úly na to, když se někdo chce vrtat ve včelách a tak si na zahradu k baráku pořídí 4 úly se 4 včelstvy nebo tak nějak. Má co dělat a med pro rodinu na zimu a pro příbuzné z toho dobude taky. A když mu vedle zahrady zemědělci nasejou řepku, i něco medu prodá a pak si za ty peníze za ten med zajde tak třikrát do hospody...

Neviem prečo sa tu stále píše o úľoch prístupných zo zadu tzv. zadováky píšete neustále s určitým nepochopiteľným dešpektom.
U6 v roku 1958 som začal včeláriť v nadstavkových úľoch a tak je to doteraz. Môj priateľ už predomnou včeláril v zadovákoch až do svojej smrti. A verte, že dlho som mu závidel jeho výnosy dosahované v týchto zaznávaných zadovákov miery 39x23 cm pre 2 x 13 plástov. A viem ,že si jeden rok kúpil práčku a druhý mrazničku.

Mal so i ja začiatku včelárenia dvojzadovák, takže viem posúdiť výhody nadstavkových úľových zostáv, len som chcel pripomenúť, že ak včelár vie využiť aj takéto úle platí to vaše, "úl medu medu nepotí" a beriem to ako prirodzené obydlie pre včely, samozrejme s prácou naviac. Ale čo má človek bez práce?

Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také výborné. Takže je to o postupech včelaření.
Já jsem si před 8 lety udělal 40 Dadantů Lanstrothovy délky, nástavky klasické na 10 rámků. S mírou spokojený jsem, ale dnes bych šel do nástavku s 12 rámky. Protože jsem zjistil, že při včelaření bez mřížky s 10 rámky, matka ve spodním polonástavku klade vyjmečně, velký nástavek zaklade celý a horní polonástavek, už medníkový, je zakladen na 3-5 polorámcích asi do poloviny. Dvě poslední sezóny jsem použil mřížku a už u toho zůstanu, protože můžu použít výkluzy a do rána zůstane v medníku několik desitek včel. Ty neometám a polonástavky mám od 30 včelstev naložené do hodiny od příjezdu a jedu vytáčet. Zbylé včely smetu, z horního nástavku kde se sami soustředily,až těsně před vytočením do rojáku. No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam zakladené matečniky. Pokud ne, tak úl zavřu, pokud ano, vytáhnu několik rámků do množárny i s matkou a nahradím je ve včelstvu rámky s mezistěnami a aspoň matečnikem a je odrojeno. Do spodniho polonástavku je zbytečné chodit, tam nic podstatného není. Rozebírat dvounástavkové plodiště zabere dvakrát tolik času.

Zkousel jsem vysoky ramek v plodisti poloramky v medniku,do moru vcelaril na NN a na konec mi jako nejvyhodnejsi vysla varianta 39x24 o 4 nastavich po 11 ramcich.2 plodiste proto,ze je vcely dokazou za sezonu postavit a matka zaklast;a 2 medniky proto,ze je vcely dokazou zanest.100 % obmena dila v plodisti,krmeni kbelikem,kontrola preklopenim(dole matecnik jsem jeste nikdy nevidel).A muzu zazimovat vcelstvo obsedajici 22 plastu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plasty plodu,ktere pri prvnich snuskach uz ukaze co umi.Na repce pak dvojnasob.S minimem zasahu.A spoustu casu muzu travit u cesen pozorovanim jak se vcelky cini.

J.Procházka napsal: ( dole matečníky jsem nikdy neviděl) A můžu zimovat včelstvo obsedající 22 plástu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plásty plodu, které při prvních snůškách už ukáže co umí.

A Vy máte matečníky běžně v kterých místech plástu? Na spodních loučkách matečníky mám nejen Já, ale i včelaři na druhém nástavku s BVD 90 co mám v okolí, aspoň tak mi to potvrzují, že mají podobnou metodu kontroly. Ty matečniky jsou samozřejmě i v jiných místech, na kraji plástu.
Přepočítám-li 10ti rámkový Dadant vysoký a nízký nástavek na míru 390x240, tak to vychází na 20 rámků této míry, což je málo a bylo by vhodnější mít 12ti rámkový. Při krmení včely obsedají celý prostor úlu i s podmetem, a mají bez problému polovinu plodiště vys. nástavku ještě zakladenou, ale pozoroval někdo kolik včel v úlu je v listopadu? To se vytratí letní včely a je jich tak polovina. Proto včelstvo nemá zimní sezení na dvou nástavcích, ale pouze v jednom. Pakliže není včelstvo stlačeno větším množstvím zásob, které včelař dodá včelstvu. Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.

Matecniky vzdycky u spodnich loucek v hornim nastavku.Ve spodnim ne.Ale za zvlastni situace,kdy matka sama nechce prejit do spodniho nastavku na postavene mezisteny a stavebni ramek(nevim proc?).Horni nastavek byva plny zavickovaneho plodu a mladuskam chybi larvy ke krmeni.Vetsinou pak staci odstranit matecniky a prehodit nastavky a rojovka opadne.No kdyz se prehlidnu a roj prece jenom vyleti,vracim ho na mezisteny pod puvodni vcelstvo,oddelim silnou folii,4.den vratim mednik.Se zbytkem pak podle potreby,1 nastavek roji,zbytek bud na vcelstvo s rojovym matecnikem nebo na oddelky(jsou li uz matky!).Zimni krmeni kdyz zbyde davam do oddelku nebo zaloham na jare.Pri otepleni jsem kontroloval 2 vcelstva a obe uz mela jenom 10-12 kilo zasob a do kvetu stromu jeste hodne daleko.

Jeste na doplneni.Uplatnoval jsem metodiku podstavovani nastavku s mezistenami.Po dlouhem zvazovani pro a proti se priklanim k variante nadstavit nastavek s mezistenami jako treti,i za cenu preveseni nekolika plastu s plodem.Cilem by melo byt jakmile matka proklade znacnou cast postavenych mezisten,prehodit prazdny nastavek ze dna pres materi mrizku jako mednik na rannou snusku.Dalsi nastavek mezisten pak uz podstavit.Letos potrebuju silne oddelky na druhe stanoviste,tak pravdepodobne pojedu jenom na tri nastavky,to jeste uvidim podle snusky.(pred uly repka,vedle by mela byt horcice,zameduje li po dlouhe dobe jedle,tak to muze byt vynikajici rok.Kdyz jsem zacinal tak pri snusce repka,horcice,malina,jedle to slo k metraku na vcelsvo).Na nastavcich je uzasne mnozstvi variant postupu,jeden rok plati to,jiny rok ono,porad je nad cim premyslet.

AM:
Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.
------------
ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu zásob a všeho dalšího.

Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.

Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
Karel

Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan

> -----0 ------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:38:04
> ----------------------------------------
> AM:
> Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první
> snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel
> dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty
> oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240,
> protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou
> zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší
> spotřebu zásob.
> ------------
> ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
> Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a
> jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si
> do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není
> vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu
> zásob a všeho dalšího.
>
> Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží
> - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.
>
> Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na
> další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
> Karel
>
>
>

"Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan"

Záleží hodně, kdy se krmí na zimu. V červenci a do poloviny srpna je denní spotřeba včelstva vysoká, půl kila i víc zásob. V září je to třeba 100 - 200 gramů zásob.
Kdo napere do včel už v červenci 30 kilo zásob, tak může mít jistotu, že se až do nějaké kontrolní prohlídky v září nemusí o včely starat. Je pak nejspíš jedno, jestli potom včely donesou dalších 5 - 10 kilo zásob z pozdní snůšky, protože otázka je taková, jestli pozdní snůška a potom nadbytek zásob v tudo dobu neznamená jenom z 99 % bezúčelné proplodování a třeba jen z 1 % přírůstek a zvýšení kvality zimní generace včel, který se promítne vyšší první snůškou na jaře.
Ale krmit na zimu se klidně může i tak, že se po snůškovém období ke konci července a v srpnu jen sleduje snůška a přínos sladiny a zásoby se doplňují jen když ta pozdní snůška není, aby se množství zásob drželo ve včelstvech mezi těmi 5 - 10 kily potřebnými na výchovu dostatečného množství zimní generace včel. Krmí se potom až ke konci srpna a v září. Pokud je na stanovišti pozdní červencová a srpnová snůška a za cenu poklesu kvality a počtu zimní generace včel o odhadem nějakých pár procent - o to bude nižší první jarní snůška v dalším roce, se dosáhne kvalitního vyzimování s třeba jen 10 kily cukru na včelstvo......

Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 25.2.2011 11:13:10
> ----------------------------------------
> Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky
> tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
> Marcel
>
>
> Ale je a dost

"Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel"
----------------
záleží na šířce spodní loučky. mezi úzkými loučkami je místa až až. Pokud jsou loučky široké, včely raději udělají místo pro matečníky v ploše plástu.

Nepouzivam uzkou spodni loucku,vcely normalne zakladaji misky vespod plastu a matecniky stavi kolem dreva loucky mezi prostavenymi mustky mezi nastavky.Pri preklopeni nastavku je casto hodne matecniku zniceno.Vcely si vzdy najdou misto,kam u spodni loucky matecnik postavit.

AM:
No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam zakladené matečniky.
-------------
Jak vysoké máš rámky?

Já jsem "z neznalosti a časové nouze" nechal vyrobit 448*300.
Dnes bych šel na 2x169mm.
Delší čas mám 10rámkový půdory, vloni jsem poprvé vyzimoval první desítku v 12R. Jaro bylo poněkud divné, navíc já v medníkách nechávám stavět i "volnou stavbu" včetně trubčiny, ale do středů jsem dával MS.
Pokud mohu udělat předběžný závěr z loňského jara - některé matky neudrží ani velká plocha plodiště, prostě preferují elipsoid na výšku a část prostředních plástů ve spodní části zakladou.

Ale uvidím, stále vkládám naději, že trubčina ve spodním NN matku spíš stáhne dolů. To tam vloni teprve stavěly a vloni mi na jaře stavěly velmi málo.

Rámkovou míru mám 448x285 a 448x159. Minulý rok, byl pro mě vyjmečný, protože včely byly po lípách se zásobama na suchu. Dal jsem jim na včelstvo 5Kg cukru . To obvykle nedělám. A na konci srpna jsem jim rozpustil 12Kg cukru. Minulý týden jsem se díval přes strůpkovou folii kde sedí, abych si odhadnul zásoby, a jsou v první třetině délky rámku a v síle 4-6 uliček. Takže se zásobama si nedělám starosti. Mám kousek od sebe včelaře co krmí celkem dost, také nějak kolem 20Kg a říká, že mu to včely do jara spotřebují. Když jsem vyděl jeho včely v sezóně, byly na stejné síle jak moje, ale výnos Lípy, v tom roce, jsem měl o třetinu větší a to si myslím, že je velký rozdíl. Myslím si o tom, že spotřeba zásob, zimní nebo v sezóně, může být dána geneticky, jak jinak odůvodnit, že dvě včelstva o stejné síle a rozloze plodu apod. mají na stejné snůšce rozdílný výnos a spotřebu zimních zásob, myslím si, že je to v tom jakou mají včely spotřebu na jednu včelu, napíšu-li to takhle hloupě, protože včelstvo je správně brán jako jedinec. Nebudu-li řešit úl, můj Dadant a jeho BVD90.

Dne Tuesday 22 of February 2011 10:21:26 Ale Mol?ík napsal(a):
> Rámkovou míru mám 448x285 a 448x159. Minulý rok, byl pro mě vyjmečný,
> protože včely byly po lípách se zásobama na suchu. Dal jsem jim na včelstvo

Dobry den,

loni jsem ( po zkusenostech kamarada s eurodadanty, ctenim stranek p.
Jindry ... ) zacal delat nejake pokusy s Dadant systemem - volil jsem
velikost ramku cca 34 cm , mam tez Langstroth 159 , a nechtel jsem delat
zbytecne plodiste, tak jsem to udelal tak, aby se do dvou nizkych nastavku
vesly tyto vetsi ramky. Mate nastavky uteplene, nebo jen drevo ? Domnivate
se, ze pri rozdilu tech cca 5-6 cm na delku to jiz staci, nebo by bylo take
vhodnejsi vyzkouset 12 - nebo i vic na plodiste ? Uvazoval jsem o vetsim
plodisti - 12 r, ale normalnich nastavcich 10 r.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám úly tenkostěné 25 mm smrk. Jestli při délce 448 a 10ti rámcích bude včelám stačit výška 340? Možná ano, ale je důležité také rozlišit jaké je dno. Na zasítovaném dnu to bude pro včely málo, hlavně na jaře než včelstvo naroste do síly a obsedne i podmet. Na zasítovaném dnu a mojí výšce 285, včely plodují do spodního polonástavku až na konci řepky, pokud se nevyrojí. Já těch spodních 10 cm rámku nad sitem považuji za takové závětří, kde se matce nechce, protože ji táhne na zadek. Pokud na zasítovaném dnu bude polonástavek a nad ním nástavek s rámkem vysokým 340 vše v 10ti rámkovém provedení, tak bych tomu věřil, že na kladení matce to musí stačit, protože to má přibližně stejnou plochu jako moje výška v 12ti rámkovém provedení. Pokud by ovšem mělo jít jen o nástavek s výškou rámku 340 a na pevném dnu, tak si myslím, že to včelám sice stačit na plodování bude, ale chybí mi tam prostor na vyvěšení včel, a z toho bych předpokládal větší teplo v prostoru úlu a větší snahu k rojení.
Když beru moje zkušenosti v číslech tak mám za to, že včely potřebují na kladení a zásoby 130dm2 plástu a dalších aspoň 60dm2 na vyvěšení, to je rozměr co odpovídá zhruba 2 nástavků BVD90, ale mezera která je poměrově jinak, včelám na jaře vadí, je to pro ně studený prostor. A v zimě také v tom nechtějí sedět v mezeře a tlačí se nahoru a do šířky, tento stav jsem pozoroval, když jsem měl Langstroth v 232 a Dadant v 285 současně, v Langstrothu byl chomáč včel při pohledu ze shora větší elipsa.
A se zásobama na míře 390x240 bych opravdu na nějakých 20Kg nechodil. Přišel jsem tak hned na začátku mého včelaření o několik včelstev. Nevím který to byl rok,někdy z kraje 2000, ale také jsem takhle zakrmil, včely plodovaly do podzimu, udělaly sezení ve spodním nástavku, kde také jinde když horní nástavek byl plný zásob, v prosinci přišly mrazy, včely neměly dost zásob spotřebovaných, aby se mohly přesunout nad mezeru a prakticky ve spodním nástavku uhynuly hlady, ačkoliv měli nad hlavou víc jak 25Kg zásob, nedostaly se přes mezeru. A tenkrát jsem začal koketovat s myšlenkou Dadant, v jednom nástavku všechno co včely potřebují a bez mezinástavkovích mezer.

Dne Tuesday 22 of February 2011 14:20:31 Ale Mol?ík napsal(a):
> Mám úly tenkostěné 25 mm smrk. Jestli při délce 448 a 10ti rámcích bude
> včelám stačit výška 340? Možná ano, ale je důležité také rozlišit jaké je
> dno. Na zasítovaném dnu to bude pro včely málo, hlavně na jaře než včelstvo
> naroste do síly a obsedne i podmet. Na zasítovaném dnu a mojí výšce 285,
> včely plodují do spodního polonástavku až na konci řepky, pokud se
> nevyrojí. Já těch spodních 10 cm rámku nad sitem považuji za takové
> závětří, kde se matce nechce, protože ji táhne na zadek. Pokud na

Zdravim,

i s 159 Langstroth zimuji ve 4 nastavcich (nebo i 5) , dole vetsinou polstar,
1-2 vcely a nahore zasoby, kam se na jare stehuji vcely. Stejne tak mam na
zasitovanem i nezasitovanem dne dno, NN , VN, NN , jak to dopadne teprve
uvidim.






--



S pozdravem

Jan Cervenka

JC:
Uvazoval jsem o vetsim
plodisti - 12 r, ...
---------

No, jsem hračička, co si nevyzkouším, tomu moc nevěřím.
Ale po dvou letech s 12r a asi 5letech s 10r v kombinaci s klasikou 232 si myslím, že už bych do 12R nešel.
Pokud bych měl už 10R zavedeno.

Kdybych začínal úplně z nuly, tak možná ten čtverec a snadnější obměna díla má efekt, ale mít dva půdorysy, to je ještě víc problémů jak 2 výšky.

Poslouchl jsem technologii P.Cimaly nechal si to v hlavě proběhnout a myslím, že ty dvě zvednutí plodiště u Eurodadantu za sezonu absolvuji u 10R taky a plodiště obměním trochu jinak.
Takže já bych do toho (moje současná znalost) nešel, tedy že budu přidávat další půdorys, nebo se zbavovat starého.

Prostě existence 2/3 langa jako std. to změnila. A zvedat 12r medník 2/3L,to jak správně poznamenal JD, taky není důvod to zavádět. To už se váhově nelyší moc od 10r 232:-)

Já do toho šel s tím, že medníky budou 137/145, to se u 12R dá zvednout. ALe k 2/3 Langu - 12R 2/3 Lang si dělat nebudu. To je váhově zase mimo.

Karel

Dva rozměry půdorysu, bych také nechtěl, ale Já mám nástavky a všechno šroubované, takže bych si na začátku udělal např. 5 úlů 12ti rámkových, při návštěvě včelnice bych je vyměnil za 10ti rámkové, u kterých bych přeřezáním, výškově na polovinu, a přefrezováním čel nekonečným spojem( přeplátováno jako parkety), udělal s minimem dodání nového dřeva, 12ti rámkové úly. A v jedný sezóně bych tak mohl provést, to co mě stejně čeká, vykonání drobných oprav a nový nátěr, aby ty úly také něco vydržely. Kdo nemá frézu na nekonečný spoj, tak může udělat na pile v hraně drážku a dát tam pérko. Váha se u 2/3 polonástavku zvedne o 4Kg, tj. váha medu v plně zanesených dvou rámcích, těch 14 cm dřeva dohromady, není nijak podstatný rozdíl ve váze. Do 12ti rámkového 2/3 lang. se vejde 26Kg medu a do 10ti rámkového 1/1 lang. včely dostanou 33Kg medu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:51:24
> ----------------------------------------
> AM:
> No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou
> matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost
> plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být
> celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat
> medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam
> zakladené matečniky.
> -------------
> Jak vysoké máš rámky?
>
> Já jsem "z neznalosti a časové nouze" nechal vyrobit 448*300.
> Dnes bych šel na 2x169mm.
> Delší čas mám 10rámkový půdory, vloni jsem poprvé vyzimoval první desítku v
> 12R. Jaro bylo poněkud divné, navíc já v medníkách nechávám stavět i
> "volnou stavbu" včetně trubčiny, ale do středů jsem dával MS.
> Pokud mohu udělat předběžný závěr z loňského jara - některé matky neudrží
> ani velká plocha plodiště, prostě preferují elipsoid na výšku a část
> prostředních plástů ve spodní části zakladou.
>
> Ale uvidím, stále vkládám naději, že trubčina ve spodním NN matku spíš
> stáhne dolů. To tam vloni teprve stavěly a vloni mi na jaře stavěly velmi
> málo.
>
>
>

"Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také výborné. Takže je to o postupech včelaření. "

No, zadováky mají výhodu v přidávání a odebírání po jednotlivých plástech. Kdo se to nenaučí, tak má v zadovácích obvykle stále těsno a včely se mu obrovsky rojí. Kdo se to naučí, tak na jaře přidává do úlů tak dvakrát týdně po plástu, dvou plástech a včely se mu rozvíjejí mnohem rychleji než když nástavkář přidá jednou za 14 dní jednu "bedničku", protože včelstvo v zadováku nikdy nemá žádný neobsazený studený prostor uvnitř úlu.. A rojí se mu stejně. Navíc zadovák má bonus u odchovu oddělků, kdy úl zůží klidně i na dva plásty 39x24 a po vylíhnutí a rozkladení matky postupně rozšiřuje. A to bez jakýchkoliv dalších přídavných udělátek, která jsou nutná u nástavků a stejně i přesto u nástavků po jednotlivých plástech zas tak dobře rozšiřovat nejde.
Co se týká časů na obsluhu, tam mně se svého času povedlo základní zásah, vyndání většiny plástů z plodiště a medníku a jejich pozpřehazování podle potřeby a vložení zpátky srazit na takových 3/4 hodiny. Ten je třeba během snůškového období co 2 - 3 týdny. Čas se prodlužuje o vybírání plástů, pokud je v nich med a při komplikacích, jako je rojová nálada a podobně až na hodinu a půl na včelstvo. Přidávání mezistěn, pokud je v plodišti a medníku místo, je pár minut, sundá se zadní okýnko, vytáhne krycí plást, vloží 1 - 2 mezistěny a zase se vloží krycí plást a okýnko.
Myslím, že kdybych včelařil v zadovácích déle a s jejich větším počtem, že by se mi povedlo srazit čas na tyto zásahy na 20 - 30 minut. Něco takového se asi povedlo tomu včelaři s těmi 100 včelstvy v zadovácích. Mně vycházela spotřeba času na jedno včelstvo v zadováku od dubna po srpen na takových cca 15 hodin času. U nástavků se to dá srazit na desetinu, ovšem zas tam není to přesné rozšiřování a zužování prostoru úlu podle síly včelstva a potřeby včelaře.

Problémem budečákú jsou právě ta poslední slova. U nástavkových úlů na ně není třeba vůbec brát zřetel Pokud se na nich hospodaří systémem podsazování. Tam jim vůbec prostor pod nimi nijak nevadí. Ba naopak..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 13:59:52
> ----------------------------------------
> "Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech
> a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal
> dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S
> rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také
> výborné. Takže je to o postupech včelaření. "
>
> No, zadováky mají výhodu v přidávání a odebírání po jednotlivých plástech.
> Kdo se to nenaučí, tak má v zadovácích       obvykle stále těsno a včely se mu
> obrovsky rojí. Kdo se to naučí, tak na jaře přidává do úlů tak dvakrát
> týdně po plástu, dvou plástech a včely se mu rozvíjejí mnohem rychleji než
> když nástavkář přidá jednou za 14 dní jednu "bedničku", protože včelstvo v
> zadováku nikdy nemá žádný neobsazený studený prostor uvnitř úlu.. A rojí se
> mu stejně. Navíc zadovák má bonus u odchovu oddělků, kdy úl zůží klidně i
> na dva plásty 39x24 a po vylíhnutí a rozkladení matky postupně rozšiřuje. A
> to bez jakýchkoliv dalších přídavných udělátek, která jsou nutná u nástavků
> a stejně i přesto u nástavků po jednotlivých plástech zas tak dobře
> rozšiřovat nejde.
> Co se týká časů na obsluhu, tam mně se svého času povedlo základní zásah,
> vyndání většiny plástů z plodiště a medníku a jejich pozpřehazování podle
> potřeby a vložení zpátky srazit na takových 3/4 hodiny. Ten je třeba během
> snůškového období co 2 - 3 týdny. Čas se prodlužuje o vybírání plástů,
> pokud je v nich med a při komplikacích, jako je rojová nálada a podobně až
> na hodinu a půl na včelstvo. Přidávání mezistěn, pokud je v plodišti a
> medníku místo, je pár minut, sundá se zadní okýnko, vytáhne krycí plást,
> vloží 1 - 2 mezistěny a zase se vloží krycí plást a okýnko.
> Myslím, že kdybych včelařil v zadovácích déle a s jejich větším počtem, že
> by se mi povedlo srazit čas na tyto zásahy na 20 - 30 minut. Něco takového
> se asi povedlo tomu včelaři s těmi 100 včelstvy v zadovácích. Mně vycházela
> spotřeba času na jedno včelstvo v zadováku od dubna po srpen na takových
> cca 15 hodin času. U nástavků se to dá srazit na desetinu, ovšem zas tam
> není to přesné rozšiřování a zužování prostoru úlu podle síly včelstva a
> potřeby včelaře.
>
>
>

"Problémem budečákú jsou právě ta poslední slova. U nástavkových úlů na ně není třeba vůbec brát zřetel Pokud se na nich hospodaří systémem podsazování. Tam jim vůbec prostor pod nimi nijak nevadí. Ba naopak.."

Podsazování je na jaře, dá se říct, docela slušná náhražka rozšiřování v zadovácích, aspoň co se týká citlivosti ke včelám. Naopak ale v pozdním létě a podletí je podsazování, třeba vytočených plástů k vyčištění, obtížné až nemožné, kvůli loupeži. Dokonce samotný původní systém nástavku, velké česno dole ve dnu je i bez podsazování v podletí, kdy včely už slábnou a z nejspodnějšího nástavku odcházejí, potencionálně citlivé k propuknutí loupeže, třebas jen tiché. Včelař se pak ke konci září diví, jakto že některé včely "proplodovaly" tolik v srpnu dodaného cukru....

Vratim se jeste k mnozstvi zasob na zimu.V loni jsem dostal povoleni SVS k zavceleni v ochrannem pasmu MVP.Koncem brezna jsem koupil 2 vcelstva nakrmena na podzim 15 kily.Obe nemela zadny zavickovany plod a jenom vajicka,par larvicek.Obe byla na suchu a musel jsem podavat medocukrove testo.Sectu li zimni zasoby +to co jsem jim dodal ve forme praskoveho cukru a medu az do kvetu ovocnych stromu,budete se divit,jsem presne za 20 kily na vcelstvo! Ale s jakym poskozenim jarniho rozvoje a kolika zbytecnymi zasahy do vcelstev?Kdyby onech 20 kilo dostala vcelstva v srpnu,tak jsem se mohl pri jarni prohlidce podivat po plodu a az do vyplneni podmetu a prvniho rozsireni mohl sledovat spokojene vcely s pylem na cesnech.A vcelstva se mohla nadherne rozvijet.A letos?Konec ledna a pul zasob pryc! Unor,brezen,duben-tri mesice a uz jenom zbytek 10-12 kilo?Dnes na podlozkach uz 8 radku meli,1 a 8 sice slabsi,ale jsou tam! Co zbyde,dam oddelkum,ale proc na jare napravovat chyby z lonska?

Dne Tuesday 22 of February 2011 20:35:07 Josef Prochazka napsal(a):
> Vratim se jeste k mnozstvi zasob na zimu.V loni jsem dostal povoleni SVS k
> zavceleni v ochrannem pasmu MVP.Koncem brezna jsem koupil 2 vcelstva
> nakrmena na podzim 15 kily.Obe nemela zadny zavickovany plod a jenom
> vajicka,par larvicek.Obe byla na suchu a musel jsem podavat medocukrove
> testo.Sectu li zimni zasoby +to co jsem jim dodal ve forme praskoveho cukru
> a medu az do kvetu ovocnych stromu,budete se divit,jsem presne za 20 kily
> na vcelstvo! Ale s jakym poskozenim jarniho rozvoje a kolika zbytecnymi
> zasahy do vcelstev?Kdyby onech 20 kilo dostala vcelstva v srpnu,tak jsem se
> mohl pri jarni prohlidce podivat po plodu a az do vyplneni podmetu a
> prvniho rozsireni mohl sledovat spokojene vcely s pylem na cesnech.A
> vcelstva se mohla nadherne rozvijet.A letos?Konec ledna a pul zasob pryc!
> Unor,brezen,duben-tri mesice a uz jenom zbytek 10-12 kilo?Dnes na
> podlozkach uz 8 radku meli,1 a 8 sice slabsi,ale jsou tam! Co zbyde,dam
> oddelkum,ale proc na jare napravovat chyby z lonska?

No dobre, ale jake mate uly ? Dokud jsem mel stare petiletky a mu , ktere mely
jako "isolaci" drevene piliny, co po nacucani vodou fungovali jako pekna
lednice, tak taky byla spotreba velka, co mam tenkosteny hnede natreny uly
cesnem na jih, spotreba klesla. Podotykam, ze mam neutepleny strop, jen
folii, ctverec z sololitu 3 mm a pak bud plechove viko, nebo kus stareho lina
s kameny.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Němá někdo zkušenost s dd u optimalu? Nejde mi o kombi s několika VN 42x27,5 ,ale čistě dd system s RM VN 42x34, nebo 42x36 . Zkoušel to ing. Čermák
/http://web.quick.cz/pvzubri/pracoviste.html/
Chtěl bych to vyzkoušet, jsem 600-650 m.n.m.
Děkuji

Ahoj,
zkoušel jsem 39*36 pár let jako mezistupeň než jsem se dostal k nízkým nástavkům.
kromě všude zmňovaných problémů s výměnou díla se mně libilo hlavně krmení a léčení v jednom nástavku. Stanoviště bylo 500m n.m. Zásadní problém byl přidání 1. nízkého nástavku, v řadě případů se včely raději připravily k rojení, než aby ho obsadily. Proto jsem taky začal na zimu používat 1 vysoký +1 nízký na zimu s tím, že to vyřešilo problém, ale při porovnání s 3 nízkými nástavky to zase ztratilo kouzlo a dostal jsem se k nízkým, protože, pokud jsou nízké nástavky dobře udělané, není rozdíl pro včely (mám třeba hřebeny, které zajišťují přesnou pozici rámklů nad sebou, včelky prostavují nástavky a mají tak 1m vysoké plásty na zimu...
Jinak samozřejmě na jaře kola plodu na vysokých rámcích jsou krásné...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 22:41:39
> ----------------------------------------
> Němá někdo zkušenost s dd u optimalu? Nejde mi o kombi       s několika VN
> 42x27,5 ,ale čistě dd system s RM VN 42x34, nebo 42x36 . Zkoušel to ing.
> Čermák
> /http://web.quick.cz/pvzubri/pracoviste.html/
> Chtěl bych to vyzkoušet, jsem 600-650 m.n.m.
> Děkuji
>
>
>

ja som vcelaril 14r v klasickych B=ckach 2priestorovo,teraz uz 6r systemom dadant 42x35 + 42x17,10r nadstavky..prechod bol hlavne kvoli manipulacii s medom,nn si neviem vynachvalit,ale zasa vsetky nadstavky mat nizke mi akosi bolo proti srsti..kazdemu vyhovuje nieco ine,usil som si technologiu ktora max.vyhovuje mojim potrebam,ale netvrdim ze je najlepsia al.lepsia od inych.Povodne som chcel original mieru slovenske C 42x36,aj madari ju vyuzivaju ako narodnu mieru,ale kvoli vymene diela som zvolil o 1cm nizsie plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke plasty vytocim a vytavim na vosk a zvysok sezony pokracujem len nn medniky..mriezku mam na vysokom nadstavku,v auguste ju odstranim a vcelstva maju na zimu 1vn a 1nn..

Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):

> plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke


Dobry den,
a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
cak ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a rychle..

Dne Wednesday 23 of February 2011 14:38:35 gusto napsal(a):
> mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide
> medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale
> takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych
> 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem
> prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych
> nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z
> kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene
> polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim
> ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim
> mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty
> urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a
> zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi
> do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem
> vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako
> facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s
> ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych
> plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych
> casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a
> rychle..

Dekuji,

predpokladam, ze pouzivate materi mrizky, nebo to proste nahore matka
nezaklada ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

Dne Friday 25 of February 2011 08:31:14 gusto napsal(a):
> mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie
> plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem
> tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam
> nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene
> vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

jj, dekuji,

asi jsem to prehledl, vcelarim bez mrizky a mam dojem, ze bez mrizky by asi
matka sla nahoru a nefungovalo by to.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

presne tak,matka by presla s radostou hore..

To já se s tím nemaluju Před řepkou nástavek na krajích je po 1 krycím plástu najdu matku a i s rámkem ji k tomu přidám zbytek jsou mezistěny To vše přijde dospod pak mřížka. Další nástavek podle potřeby pod mřížku. Mám pak 2x plodiště a2x medník. Medobraní odebírám horní a vracím na mřížku. a tak stále dokola.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 13:05:04
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):
>
> > plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> > a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> > vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke
>
>
> Dobry den,
> a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
> cak ?
>
> Dekuji.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med a plod..:-)

Já si to neuvědomil a popisoval jse zase kombinovaný systém. Dadant jsem taky zkoušel, ale neuspokolil mne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 16:23:01
> ----------------------------------------
> pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med
> a plod..:-)
>
>
>

Použít tak velký rámek, aby byl přes dva nízké nástavky a mohlo být použito klasické převěšení, se mi jeví na pochopení, jako nejjednodušší způsob obměni díla pro začínajícího včelaře. Ikdyž je zhoršen přístup do plodiště, např. při rojové kontrole, protože je potřeba sundat medník o váze velkého nástavku.
Já mám způsob obměny plodiště založen na výměně 50% rámků. Z 10ti rámkového plodiště, na začátku květu řepky odeberu 5 rámků z předminulého roku a doplním mezistěnami na kraj nástavků 2 a 3 na každou stranu. Ze včelstva odebírám předloňské rámky i se včelami a s matkou. Do včelstva dávám min. matečník před vylíhnutím, lépe je mít už oplodněnou matku, takže s chovem se snažím začínat zač. dubna. Z odebraných rámků buď sestavím i čtyř nástavkový oddělek, na který posadím mřížku a polonástavek mezistěn s matkou ve vyjídací klícce, postupně jak včely polonástavek vystaví, přidám další, mezitím se v nástavcích pod mřížkou vylíhne plod a můžu tyto nástavky odstranit, vytočit zbytky zásob a poslat rámky do tavidla. A druhý způsob je, že vytvořím z 5ti odebraných rámků oddělek i se starou matkou(loňskou), do oddělku vložím rámek s mezistěnou a to mezi rámek s plodem, který dám jako poslední rámek u stěny a zbývající 4 rámky. Mezistěna slouží jako přepážka za kterou se matce moc nechce a po vylíhnutí plodu starý rámek odstraním dám na jeho místo druhý starý rámek, před který dám opět mezistěnu. Staré rámky se zásobami odstraňuji najednou až nakonec, nahradím mezistěnami a dám oddělku těsto. Takže na konci sezóny má oddělek 5 nově vystavěných rámků. Dílo v medníku obměňuji posazením celého polonástavku mezistěn nad mřížku. U medníku stačí obměna standartně z 1/3 dílo které není zakladeno tolik netrpí má i ve třetím roce žlutou barvu.

..pan Molcik,ten prvy sposob ma zaujal,ked dobre pocitam,4nastavkovy oddelok po 5 plastoch je utvoreny z 8 vcelstiev?netahaju na nich vcely nahradne matecniky?Zaujima ma aj ten skory chov matiek,ake mate skusenosti a sposob?..ako pisete,v prip.kontroly rojovky musim odlozit oba nn,ak su moc tazke tak si odlahcim vybratim 2-3 vysokych plastov do manipul.debnicky..Rojovku riesim radikalne,v obdobi ked uz vcelstva zacinaju tahat matecniky tak odstranim vsetky matky a v kazdom vcelstve ponecham len po jednom..tie ktore matecnik nemali dostanu od inych..prakticky kazdy rok menim vsetky matky,oznacujem ich len bielou farbou kvoli lahkemu vyhladavaniu..

Aleši, mohl by jste se ozvat na můj mail.
karel.jirus strudl seznam.cz

Díky

Karel

Na 4 nástavkový oddělek je potřeba max.8 včelstev. V praxi se dá z těch 8 včelstev udělat i "jen" 3 nástavkový oddělek, protože už při jeho sestavování mohu vyřadit některé rámky, Je to o tom kolik mám plodových, kolik zásobních k dispozici v čase odběru. Včely smetu do oddělku. Včely se v takovém oddělku nechtějí rojit, protože z něj odletí všechny orientované včely zpět do úlu, kde je potřebuji na snůšku, a zůstanou pouze mladé a ty mají matku nad mřížkou ve vyjídací klícce, která po osvobození, kdy je venku snůška z řepky začíná klást do nově vystavovaného díla. Snaha o vyrojení je až později kdy má oddělek polonástavky vystavené, zakladené a zanesené medem. Je to třeba hlídat, pokud je některý oddělek silnější, podsadit další polonástavek mezistěn. Vyřazené dílo na vysokém rámku vytočím, co nejde a je zkrystalizováno, dávám do slunečního tavidla, protože po vytavení a ztuhnutí mám dole v korýtku vosk a pod ním rozpuštěné zásoby, které přes síto sleju a použiju na krmení do těsta.
Časný odchov matek , provádím rozebráním těchto oddělků na polonástavcích. Do této doby jsem používal klasické oplodnáčky, ale proto jsem se zde před nedávnem snažil zjistit, jestli někdo používá a s jakými zkušenostmi, oplodnáček, kde je polorámek postaven na vysoko. Protože mám takovou myšlenku, využít ty polorámkové odděleky, které mi vznikají při obměně díla, i s rámky. Pokud mám nějaký oddělek z 8 včelstev na dvou polonástavcích a použiji 10 polorámků do oplonáčků ala Dr. Ptáček, zbývajíci včely na těch 10 přemetu, tak mám možnost odchovat 10 matek a nebo mít 20% ztráty a pořád budu mít mladých matek přesně tolik kolik potřebuji. Časný odchov je o počasí, ne každý rok je jak bych si časně představoval. A vycházím z toho, že i včely prvně zakládají trubčinu a potom matečníky, mezi něma je rozestup i 3 týdny někdy bohužel 2. Orientuji se podle nejsilnějšího včelstva a týden po zakladení vajíček do trubčiny nalarvuji matky, aby se matky i trubci vylíhly stejně. Tak mám zajištěno, že na trubčím shromaždišti jsou trubci z nejlépe se rozvíjejících se včelstev. Pokud do toho nezasáhne vyšší moc, počasí. Minulý rok, byl katasrofální od jara až do léta.

P.S. Můj email je alesmolcik=seznam.cz, ikdyž Já se Vám určitě Karle ozvu s těma šablonama, jestli je budete chtít na fórum. Myslel jsem si, že budu mít teď víc času, abych je nafotil. Takže zatím to nemám, ale budu s snažit co nejdřív.

Taky děkuji za odpovědi !!!!

Vdaka za info..zaujimave,sikovne..

Je to šikovné řešení.
Problém vidím jen v medometu na šířku 36.
Nebo mít doma ještě 3 rámkový ale to už je komplikace :-)

..medomet je sucastou technologie,idealny je zvratny,do kazety musia vojst dva 42x17,alebo 1ks 42x35..nieje to nejaky vynimocny rozmer,poznam viac ludi ktory vcelaria v optimaloch a vkladaju 12ks ramikov do 6 kaziet..

dopracovali jsme se k velice podobnému systému,taky si to chválím,mám těch VN 42x35 jedenáct v plodišti je to fakt super,rychlejší nástup pozdější rojovka,mřížku ale nepoužívám -matka se drží toho VN ,případně 1NN podhodím ...

pokud bych měl volit jen jednu míru bylo by to v tomto pořadí 42x22(11r.)zander ,42x17(11r.)optimal,39x24(9-10r.)

Jak prosím obměňuješ dílo ?
Dodáváš na jaře vodu, podněcuješ?
Nedělají včelky problémy při stavbě a obsazení NN ?
Drátkování velkého rámku vodorovně ?
Kombi ve dřevě nebo zateplení ?
Jako máš n.m. výšku ?
Hodně otázek. Kdyby vyšel někdy čas, tak napiš :-)
Dík !! /měl bych toho i víc :-)/

dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm

přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný

včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit cca pulka díla


rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat nástavky

s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval s 5 N,potom už taky líp jedou ...


42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů

vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky

nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude dobré i v podhorských oblastech



šak se ptejte ....


S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co chvila bude všude za 35 Kč

med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8 lety

Zdravím,
jak prosím Tě zimuješ? Pouze na VN? Jak na jaře rozšiřuješ? Co chováš za včely?
Díky Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi
> Datum: 26.2.2011 07:11:10
> ----------------------------------------
> dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při
> oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při
> krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok
> přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN
> podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm
>
> přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný
>
> včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit
> cca pulka díla
>
>
> rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat
> nástavky
>
> s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne
> k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro
> slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této
> míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a
> víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval
> s 5 N,potom už taky líp jedou ...
>
>
> 42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů
>
> vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky
>
> nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude
> dobré i v podhorských oblastech
>
>
>
> šak se ptejte ....
>
>
> S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
> prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co
> chvila bude všude za 35 Kč
>
> med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do
> stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
> za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8
> lety
>
>
>

zimuju VN a nahoře jeden NN,síta,
rozšiřování -prázdné r.VN vložím do středu plodiště,pak
buď,podhodím zimní NN dolů pod VN a nasadím medník převážně souší,nebo ho jen postavím nahoru,nebo dám mezi zimní NN a VN jeden NN převážně mezistěn,v plný rozvoji přidám NN mezistěn pod VN a to vždy(teda pokud tam už není),slouží to jako hřiště,pro trubce,pro vosk,pro matku,
no a pak už podle potřeby roztrhnu plodiště nad nebo pod VN kolika NN je potřeba,oddělky 4-5 r. VN nebo celých 11 r. NN,minimum je VN a 3 NN....nejasnosti?

Máte někdo vlastní zkušenosti s psíkem mývalovitým?
Prosím nechci o něm diskutovat ale potřeboval bych se jej zbavit!
Je to asi 6 týdnů co mi prvně vlezl do včelínu a ačkoliv jsem už udělalt několik zásahů aby se do včel nedostal stále mi do včel leze a ve včelíně dělá nepředstavitelný nepořádek, Kouše hlavně hobru a polystyrén uložený na ulech a pod střechou.
Měl jsem železa kdysi (nikdy jsem do nich nic nechytal) zjistil jsem že se již neprodávají že jsou v ČR zakázaná.
Není to humání, ale to co dělá tento nezvanec ZE MNE ASI VŠEŠCHNU HUMÁNOST SEBERE.

OTVÍRÁ VČELSTVA ZESPODU VYTAHUJE PODLOŽKY VE DNECH A ZÁROVĚN VYHRABUJE HOBRU A POLYSTYRÉN NA STROPECH VČELSTEV.
zA 5 TÝDNŮ TO JE ASI 5 PVC TAŠEK VOŠTÍ, MEZISTĚN,HOBRY A POLYSTERÉNU.

J.B.

Domluvit se smístním mysliveckým sdružením (hospodářem) / mysliveckou stáží na odstřelu. Jako invazivní škodnou to rádi provedou a když jim k tomu přidáte sklenici medoviny / medu... Bohužel to není lovná zvěř, takže to nemůže (legálně) provést každý myslivec.

Různé trávení a železa nejsou legální. Sklopce, kde by psík zůstal živý také nesmíte používat a převezením psíka pár km dál byste podobné problémy způsobil někomu jinému.

radek

>Domluvit se smístním mysliveckým sdružením (hospodářem) / mysliveckou stáží na odstřelu. Jako invazivní škodnou to rádi provedou ....

Výše citovaná teorie je jen teorie. Praxe je zcela jiná.
Myslivci se na nějakého psíka můžou vykašlat. Spousta stráveného času a za to sklenici medoviny nebo medu. Tůdle. Připrav si minimálně 2000 Kč za jednoho psíka. A těch psíků bude vždycky víc, tz. připrav si minimálně 8000 Kč a ještě před hospodářem/sdružením si budeš muset kleknout a pěkně prosit.

Myslivci mají v řadě míst (většina republiky) přemnoženou černou nebo vysokou zvěř. Zemědělci a lesáci hlásí škody na polích a stromcích (okusy) za statisíce a nic se neděje. Populace zvěře je často vyšší než zákonem povolený normovaný stav. Na větší zvěři mají alespoň trofej a kus masa. Na tvýho psíka se rádi vykašlou.

Soused nabízel myslivům tisíce za redukci zvěře na plánovaný stav. Nic. Tak musel zaplatit moře peněz za cca 1 km plotu. Já jsem taky skončil u toho plotu, ale platil jsem jen 1/2 a soused druhou 1/2.


Radku, dej si do vyhledávače "přemnožená zveř", dostaneš se do reálu a na teorii zapomeneš.

Souhlasím s nereálností toho myslivce, pokud tomu nenahrávají velice příznivé skutečnosti. Myslivci, jakoliv mám mezi nimi dobré známé, jsou dnes spíš než lesní tak městští střelci a navíc zaměstnaní. Takže nemají čas v noci hodiny číhat u včelína a potřebují k úspěchu komfortní posed.
Navíc závazná pravidla jim přímo ukládají střílet jenom tehdy, když je přesně vidět, do čeho střílejí a tak, aby střela neletěla do vzduchu do dálky, takže z tohoto důvodu je noční čekaná možná jen ve vybraných nocích při měsíčku. Už se mnohokrát stalo,že myslivec v noci střelil do něčeho, co potmě dělalo hluk jako nějaká zvěř a on to byl nějaký zloděj nebo tulák...

Mylivci Vám nepomůžou, mýval není lukrativní trofej a když o tom budete moc mluvit, a nastražíte do včelínu třeba i hummánější sklopec, a některý z těch po kterých jste odstřel požadoval to zjistí, tak ještě můžete být osočen z pytláctví. Takže pokud to jen je možné, je nejlepší věnovat se důsledně zajištění aby se mýval nemohl do včelínu dostat.
Ono se to samozřejmě na dálku radí. Já mám včelstva volně v lese a stopy mývalů kolem úlů mám,ale naštestí zatím beze škod.

"Mylivci Vám nepomůžou, mýval není lukrativní trofej a když o tom budete moc mluvit, a nastražíte do včelínu třeba i hummánější sklopec, a některý z těch po kterých jste odstřel požadoval to zjistí, tak ještě můžete být osočen z pytláctví. Takže pokud to jen je možné, je nejlepší věnovat se důsledně zajištění aby se mýval nemohl do včelínu dostat.
Ono se to samozřejmě na dálku radí. Já mám včelstva volně v lese a stopy mývalů kolem úlů mám,ale naštestí zatím beze škod."

Já bych to neviděl s tím pytláctvím tak černě. Psík není zajíc nebo liška, je to vetřelec v naší přírodě, který naopak likviduje původní druhy a mláďta lovné zvěře. Každý, od myslivců po všelijaké ochránce přírody bude rád, když takové zvíře z přírody zmizí. Když do včelína nebude vidět, tak ani nikdo nebude mít důvod tam něco hledat. Nevidím problém v tom mrtvého psíka odevzdat třeba myslivcům nebo živého do sběrné stanice poraněných divokých zvířat. Prostě včelař vyrušil psíka ve včelíně při lupu, psík se chytil za nohu do štěrbiny mezi prkny nebo na sebe shodil úl a zůstal v tom včelíně viset.... Pokud se nenatrefí na zvlášť velkého hlupáka, nikdo se v tom vrtat nebude. Jen to musí být relativně humánní, zvíře lapené za nohu do želez , kterou si stihlo napůl uhryzat asi nebude to správné....
Neviděl bych ani větší problém v tom, kdyby se psík stáhnul a doma se kožka vydělala. Není to ani kočičí ani psí kůže, s těmi je v EU , co vím, zakázáno obchodovat, a je to přece jen kožešinové zvíře, takže jeho kožka bude mnohem kvalitnější než třeba vydělaná králičina. Kyselina mravenčí na domácí vydělávání kůže je k dispozici....
Třeba před půl rokem někdo obcházel stavení, představil se jako chovatel kožešinových zvířat , který potřebuje nutně peníze a nabízel tyto kožky za levný peníz..... a tak se do stavení dostala ta kožka psíka....

sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

P.K. (90.178.157.91) --- 5. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069) (51076)
sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

Odkud jste?
J.B.

..u nas sa zas premnozili polovnici a normalni ludia maju prob.poprechadzat sa po polnych cestach s deckami bez toho aby ich nejaky ... nesledoval s dalekohladom a neupodozrieval z pytliactva..Som sa dnes dostal ku vcelam po mesiaci,bzuci to vsetko zatial,na jednom uli v mieste dosadania nizkeho nastavku na vysoky vyrubana diera 10 x 1 cm,datel al.zlna asi..

"Máte někdo vlastní zkušenosti s psíkem mývalovitým? "

Já mám jen dva typy na znepříjemnění loupeže ve včelíně pro toho psíka.

Za prvé pasti na potkany případně pasti na potkany s návnadou umístěné na místa, kde psík šlape. Nutno přivázat drátem a musí to být plechové pasti se vztyčeným ozubeným plechem, ne klasické dřevěné. Pokud se mu do takové pasti dostane třeba noha, bude mu pěkně trvat, než tu past z nohy sundá a ten ozubený plech ho pěkně potrápí. Mohlo by ho to od návštěvy tohoto objektu trvale odradit.

Za druhé vysoké napětí. Venku, kde je vlhko, by to muselo být něco jako elektrický ohradník na indukční cívku, uvnitř , kde je sucho, stačí jemnější systém, střídač z nějaké baterie, který napájí kondenzátor pár mikrofaradů na 300 - 400 voltů. Střídač by se asi musel udělat.

Tak mi ho vykup za tu stovku!_gp_
...........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914)
med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8 lety

jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

Ne.
........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918)
jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

uvidíme...

S tou cenou se to má také tak. Já jej dokáži vyprodukovat za 85 Kč 1 kg v láhvi. Nejdu pod cenu v místě obvyklou abych nekazil ceny druhým. Tj. 100 -120Kč ovšem mám výhodu drobného chovatele - Nemusím platit daně a různé odvody. Prodejce v trhu platí z místa. Toto vše má vliv na jeho cenu. Proto mohu med prodávat levněji zákazníkovi který je ochoten vzdát se luxusu nákupu v jednom místě. Cenu mám spočítanou ze 120Kč /hod práce I při stejném zisku jej však mohu dodat do výkupu po 300 kg za cenu 35 Kč Největší položkou ceny je jeho drobné balení. Jen si vemte toto, do Myčky dám 40 sklenic a jsou to 2 hodiny provozu. Při potřebě 200 sklenic za rok je to den práce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi
> Datum: 26.2.2011 07:11:08
> ----------------------------------------
> dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při
> oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při
> krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok
> přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN
> podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm
>
> přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný
>
> včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit
> cca pulka díla
>
>
> rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat
> nástavky
>
> s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne
> k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro
> slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této
> míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a
> víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval
> s 5 N,potom už taky líp jedou ...
>
>
> 42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů
>
> vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky
>
> nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude
> dobré i v podhorských oblastech
>
>
>
> šak se ptejte ....
>
>
> S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
> prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co
> chvila bude všude za 35 Kč
>
> med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do
> stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
> za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8
> lety
>
>
>