78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

> 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
jelo
> to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
natřený
> luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
zevnitř
> natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a

Ono to je s tím dřevem tak trochu věda a alchymie. Dřevo na nastavky,
případně na jednu stěnu nastavku, musí být vybíráno ze stejného dřeva, aby
všechny kusy při změně vlhkosti pracovaly zhruba stejně. Platí to ale i pro
stejný druh dřeva, ale z různého místa stromu. Například zkombinovat smrk
ze spodku kmene, dřevo je s úzkými léty a smolnaté a těžké se smrkovým
prknem někde z vršáku - léta jsou široká, dřevo řídké a lehké je taky poukaz
na neustálé problémy, nastavek bude s rozdílnou vlhkostí a teplotou neustále
pracovat. Navíc to řídké dřevo znatelně dříve podlehne hnilobě, takže hustší
dřevo je potom "vyplýtváno". Nemusí se tedy zkombinovat zrovna třeba smrk a
topol, aby se nastavek potom kroutil. Právě, pokud se pracuje s různými
levnými zbytky, je nutné takhle vybírat a dávat k sobě kus po kuse, takže
pokud se mají vyrobit z těchto zbytků kvalitní nastavky, je to o to
pomalejší a kolikrát to nejde vybrat úplně stoprocentně. Zatímco z
kvalitního drahého řeziva, kde je jedno prkno stejné jako druhé, se postaví
k mašině a jede se.... Na nastavky třeba výšky 17 použít jen jedno prkno, je
to podobné. Ono se to sice rychle udělá, ale tak široké prkno se kroutí i
vysušené. 17 cm stěna nastavku by se měla skládat tak ze tří prken, aby se
nekroutila.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2009 5:54 PM
Subject: Re:


> Přesně tak.Já jsem si vozil odřezky prken 22x120mm a to i 60cm dlouhé za
> 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
jelo
> to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
natřený
> luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
zevnitř
> natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a nebo
> vosk zevnitř.Souhlasím plně s JD.U nástavků uteplených je vnitřní nátěr
> zbytečný.
> Co se týče těch palet tak se tam používá většinou dřevo to nejhorší sukaté
> a "tvrdá hniloba"to znamená už chycené.Asi předevčírem jsem volal panu
> Trundovi který vyrábí úly z podlahovek a ptal se ho jaké používá spojení v
> rozích.Spojuje na tupo s lepidlem.Důvod je prý takový že s jinými cinky a
> polodrážkami nemá dobré zkušenosti a v případě že se u jeho úlu spoj
povolí
> tak stačí dotáhnout vrut a nebo přidat další a je spraveno.Oprava
> Langstrothového spoje je zřejmě daleko složitější.Výroba je jednoduchá a
tu
> díš i cena může být lepší a že ceny má dobré.Ty podlahovky budou pracovat
> minimálně a výhodou je to pero.Můj kolega si staví z podlahovek také úly a
> v každém rohu dává pro jistotu ještě dvě lamely.
> Pokud se chcete podívat tak fotky jsou zde na mojich stránkách.
> http://pupek73.blog.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:


>> ----------------------------------------
> > 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> > stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
> jelo
> > to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
> natřený
> > luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
> zevnitř
> > natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a


Pane Polášku co říkáte na Varroa monitoring systém? VMS Díky za vaše hodnocení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci... A nejbližší bod VMS je
desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený. Je to zatím taková hurá
akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné. Já si myslím, že
VMS je hlavně záležitost místních skupin včelařů, kteří se třeba dohodnou a
jeden z nich VMS provádí a ostatní výsledky nějak sledují a třeba mu za to
nějak pomohou s něčím. Ideální by to bylo v rámci místních ZO, jenže vedení
Svazu to shodilo ze stolu. Kdyby to podpořilo, třebas jako dobrovolnou
činnost někoho ze ZO, nějakými malými výhodami pro ZO, mělo by to mnohem
větší šanci. Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
oploceném a hlídaném místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 9:46 AM
Subject: Re: Re:



>> ----------------------------------------
> > 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> > stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
> jelo
> > to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
> natřený
> > luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
> zevnitř
> > natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a


Pane Polášku co říkáte na Varroa monitoring systém? VMS Díky za vaše
hodnocení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Milan Čáp (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: VMS

GPS Souřadnice jsou do systému zadávány pouze s přesností na minuty, což
v praxi znamená že musíte hledat v okruhu (nebo lépe čtverci) o průměru
nejméně 1,2 km. Do tohoto prostoru se běžně vejdou i celé vesnice naše
střediskové. Nechtěl bych to stanoviště na této ploše hledat.

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

> No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci...

Je to mozne, pravdepodobne - mravenci radi uklizeji, ale co kdyz jsi tam proste roztoce nemel? Ono by nas to mohlo naucit se rozhodnout zda lecit ci ne. Nebo jinak - kontaminovat ci ne. Samozrejme vim, ze se nesmi takto premyslet natoz jednat !

Jsou i jine zpusoby zjisteni zamoreni nez podlozka - trubci plod, roztoci omyti ze vzorku vcel.

> A nejbližší bod VMS je
> desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený.

To bysme take mohli pekne narazit kdyz budem plne spolehat na souseda - kdyz on nesviti u me to musi byt taky dobre - takto na VMS koukat nelze!
Muze byt velky rozdil v zamoreni uz mezi vcelstvi na jenom stanovisti natoz mezi ruznymi stanovisti. Vlhka stanoviste jsou problematictejsi - sucha, oslunena lepsi.

Ale sviti-li to vsude kolem je to jasny signal abych dal velky pozor. Narazis-li na vetsi spad budes se ptat proc a tim i pak nejspis casteji monitorovat a pripadne i zasahnes aby ti prezily. Budes varovat kolegy - pokud mas charakter :-). Nenarazis-li na nic, mrknes se na mapku a je-li klid i v okoli, pak je pravdepodobne, ze to tak muze byt. Muze se ale mylit monitorovaci metoda - duveruj ale proveruj!

Je to zatím taková hurá
> akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné.

Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.

Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků a mezi nimi byly čisté
VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců Vedlo to jen k vyšší spotřebě chemikálií.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 14:33:40
> ----------------------------------------
> > No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> > v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci...
>
> Je to mozne, pravdepodobne - mravenci radi uklizeji, ale co kdyz jsi tam proste
> roztoce nemel? Ono by nas to mohlo naucit se rozhodnout zda lecit ci ne. Nebo
> jinak - kontaminovat ci ne. Samozrejme vim, ze se nesmi takto premyslet natoz
> jednat !
>
> Jsou i jine zpusoby zjisteni zamoreni nez podlozka - trubci plod, roztoci
> omyti ze vzorku vcel.
>
> > A nejbližší bod VMS je
> > desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> > potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený.
>
> To bysme take mohli pekne narazit kdyz budem plne spolehat na souseda - kdyz on
> nesviti u me to musi byt taky dobre - takto na VMS koukat nelze!
> Muze byt velky rozdil v zamoreni uz mezi vcelstvi na jenom stanovisti natoz mezi
> ruznymi stanovisti. Vlhka stanoviste jsou problematictejsi - sucha,
> oslunena lepsi.
>
> Ale sviti-li to vsude kolem je to jasny signal abych dal velky pozor. Narazis-li
> na vetsi spad budes se ptat proc a tim i pak nejspis casteji monitorovat a
> pripadne i zasahnes aby ti prezily. Budes varovat kolegy - pokud mas charakter
> :-). Nenarazis-li na nic, mrknes se na mapku a je-li klid i v okoli, pak je
> pravdepodobne, ze to tak muze byt. Muze se ale mylit monitorovaci metoda -
> duveruj ale proveruj!
>
> Je to zatím taková hurá
> > akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> > mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> > rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> > přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> > systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> > nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> > týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné.
>
> Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost
> hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni
> podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
> Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a
> nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je
> nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma
> deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.
>
> Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon
> snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!
>
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

> Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků a
> mezi nimi byly čisté
> VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců Vedlo
> to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
>
> Pepan


Takhle me to teda nenapadlo :-(

muj cil je presny opak a proto se toho ucastnim! Jestli ale bude vetsi spotreba kyseliny mravenci tak jedine dobre :-)

TH.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

Jenže na výrobu této ekologicky nezávadné látky pojede někde továrna s neekologickým provozem.
nemysli si, že kvůli kys. mrav někde dojí jak v kravíně mravence :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 14:46:05
> ----------------------------------------
> > Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků
> a
> > mezi nimi byly čisté
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
>
>
> Takhle me to teda nenapadlo :-(
>
> muj cil je presny opak a proto se toho ucastnim! Jestli ale bude vetsi
> spotreba kyseliny mravenci tak jedine dobre :-)
>
> TH.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

> Jenže na výrobu této ekologicky nezávadné látky pojede někde továrna s
> neekologickým provozem.
> nemysli si, že kvůli kys. mrav někde dojí jak v kravíně mravence :-))

Do takovych krajnosti to nezenu. Dulezite pro me je to, ze svuj med a vcely chci mit co mozna nejzdravejsi - to muzu ovlivnit. Vcely chci mit zdrave a ne si to jen myslet. A davat jen to nejnutnejsi minimum chemie, dle svych znalosti a moznosti. Proc se o to nepokusit i za cenu nejakych ztrat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

> > Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků
> a
> > mezi nimi byly čisté
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

A k čemu vede loňská metodika. Přečti si příručku Celý rok proti varroáze. Video shlédla na webu má žena a řekla, abych doufal že to neuvidí žádný zákazník.

Loňský rok je typický příklad kam vede masová stádnost.
Jarní nátěry, povinné gabony bez ohledu na nulový spad a pak třikrát na podzim léčit bez ohledu na spad. A k tomu KM nazvaný Formidol.
Z těch věcí roste v lese jedině gabon. Ostatní se dělá ve stejných továrnách jako KM.


Tady máš napsáno, že letní varroamonitoring byl a je POVINNÝ:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0901/fakta-a-uvahy-o-oficialnim-varroamonitoringu
A taky jak to vypadá ve skutečnosti.
VMS slouží "pouze" k tomu, že si pár lidí vyměňuje informace a zkušenosti.
A možná se časem víc lidí odhodlá léčit jen tehdy, nkdyž pozná že je to nutné. Ne že to vloni někdo vymyslel. Až ti krajský hygienik vydá vyhlášku v lednu, že máš na podzim brát povinně třikrát denně Acylpiryn, protože přijdou virozy, tak sklapneš paty a půjdeš do lékárny?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
trestik (e-mailem) --- 15. 1. 2009
RE: Re:

Žádnou oficiální metodiku jak ošetřovat proti varoáze včelstvo v nástavkovém
úlu neznám. Vše, co jsem četl odpovídá tak leda dvouprostorovému uspořádání,
jak to dodneška praktikuje můj otec (86 let) ve starých zadovácích. Na konci
sezóny srazí včely do plodiště, nakrmí a v říjnu - listopadu ošetří
varidolem, někdy před tím formidolem. Jak ale oficiálně ošetřovat včelstvo v
6 nástavcích? Viděl jsem i oficiální instruktážní video. Používat například
formidol dle této metodiky u včelstva v 6 nástavcích je nesmys.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
RE: Re:


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Re:
> Datum: 15.1.2009 16:51:04
> ----------------------------------------
> Žádnou oficiální metodiku jak ošetřovat proti varoáze včelstvo v nástavkovém
> úlu neznám. Vše, co jsem četl odpovídá tak leda dvouprostorovému uspořádání,
> jak to dodneška praktikuje můj otec (86 let) ve starých zadovácích. Na konci
> sezóny srazí včely do plodiště, nakrmí a v říjnu - listopadu ošetří
> varidolem, někdy před tím formidolem. Jak ale oficiálně ošetřovat včelstvo v
> 6 nástavcích? Viděl jsem i oficiální instruktážní video. Používat například
> formidol dle této metodiky u včelstva v 6 nástavcích je nesmys.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
sršeň (88.146.207.2) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

Až ti doktor řekne na jaře (ani to říkat nemusí),že na podzim přijde soused z východu a bude mít tuberu ,ty se nenecháš preventivně očkovat?Jsi očkován proti tetanu a dalším nemocem? Léčit preventivně ,ale s rozumem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (88.103.157.154) --- 15. 1. 2009
Re: Re:

Sršeň:
Až ti doktor řekne na jaře (ani to říkat nemusí),že na podzim přijde soused z východu a bude mít tuberu ,ty se nenecháš preventivně očkovat?Jsi očkován proti tetanu a dalším nemocem? Léčit preventivně ,ale s rozumem.
---
Pokud bych mohl preventivně očkovat proti VD atd, jistě to udělám. ALe očkování a léčení je rozdíl.
A léky, třeba antibiotika, budu brát až po diagnoze.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Karel (90.176.186.153) --- 16. 1. 2009
Re: Re:

Pepan:
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

Ráno jsme o tom při zatápění ještě přemýšlel a dávám za pravdu. :-)

Ten problém tam je. Zatím. Ta stávající forma VMS v podobě puntíků by mohla v někoho, kdo se nezajímá o souvislosti skutečně vyplašit.
Nějak jsem to nevzal v úvahu, protže už trochu uvažuji v novém VMS 2009.
Tam budou informace odděleny. Plné pro členy, kteří by měli mít i další možnosti a souhrné výstupy pro veřejnost.
Na druhou stranu, věřím že pokud by přišel opět nový rok 2007, VMS by mohl hodně včelařů včas poplašit.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:


>> Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost
> hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni
> podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
> Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a
> nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je
> nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma
> deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.
>
> Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon
> snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!
>
>
> Já myslím, že to není hurá akce, chce to čas. Největší problém je ,že na to nepřišly v Dole. Není vůle vedení svazu podpořit.. myšlenku VMS.

>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re:


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 12:55:13
> ----------------------------------------
> No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci... A nejbližší bod VMS je
> desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený. Je to zatím taková hurá
> akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné. Já si myslím, že
> VMS je hlavně záležitost místních skupin včelařů, kteří se třeba dohodnou a
> jeden z nich VMS provádí a ostatní výsledky nějak sledují a třeba mu za to
> nějak pomohou s něčím. Ideální by to bylo v rámci místních ZO, jenže vedení
> Svazu to shodilo ze stolu. Kdyby to podpořilo, třebas jako dobrovolnou
> činnost někoho ze ZO, nějakými malými výhodami pro ZO, mělo by to mnohem
> větší šanci. Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>
> >
> Já myslím, že navrhovatel VMS pro to udělal maximum jak svojí aktivitou a snaží se tento systém ještě vylepšit, ale není vůle na vyšších místech. Výzkumák v Dole tomu není nakloněn. Když už nic jiného měl by informaci jak vypadá nákazová situce v určitém okamžiku. Muselo by se to projednat v ZO, aby to bylo životaschopné na celém okresu, kraji i celostátně. Byl by to dobrý počin i pro veterinární správu, která by se mohla na nákazu včas připravit,ale to by s muselo někde chtít. Někteří argumentují, že čl. základna je stará a nemá přístup k internetu. Tady si myslím, že kdo by chtěl tak se k internetu dostane. V každé vesnici je veřejný internet a stačí když tam bude jeden schopný mladší včelař, který bude ostatní informovat.Já vím, že to není všelék, ale určitá informace je vždycky dobrá. Věřím, že se to časem rozběhne jsem optimista. Franta
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

>VMS. Je to zatím taková hurá akce, někdo udělal příslušné webové stránky ...

Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepík (78.136.190.100) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

Ach jo ta nače povaha Česká!Jo jo,podle sebe soudím ostatní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.
Radimu Poláškovi děkuji za upozornění na možné problémy se zloději. Tohoto problému jsme si vědomi a je vyřešen, jak popsal Ivan Černý. Tvůrci VMS budou vděční za každé vaše věcné připomínky.
Dotaz, připomínku nebo i nabídku pomoci tvůrcům VMS můžete napsat také přímo na stránce: www.varroamonitoring.cz, odkaz DOTAZY.
Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna


>Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

>Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.

Priteli Gruno, jakkoli si Vasich komentaru jinak vazim, co vyse uvedenym textem chcete sdelit? Ze proste hodiny tikaji v cesku jinak? To se prece ve svete davno vi. Tak co ta schizofrenie s ceskym roztocem? Svet je nekde jinde. A roztoc je out.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

>Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna

Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (90.176.186.153) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

Zdeněk:
Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
.....
Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.
------
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
zdenek (212.71.136.70) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

Nevím, jestli je to záměr nebo jen hloupost, ale:
Ano, pan Zdeněk má pravdu, ale asi takovou, jakou měla kdysi naše strana a vláda. V Německu skutečně kdysi proběhl "Monitoring projekt" s názvem "Úhyny včelstev". VMS má ale s tím německým projektem v podstatě společný opravdu jen ten "monitoring". Aniž bych chtěl pana Zdeňka podceňovat, možná by měl číst trochu dál a jestli tomu porozumí, tak napsat pravdu a ne vlastní dojmy. Jinak to není opravdu nic jiného než (jak už to tady někdo napsal) "plivání jedovatých slin".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Zdenek (79.127.160.5) --- 17. 1. 2009
Re: VMS

>Zdeněk:
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Inu jak ti to vysvetlit priteli Ing. Karle J.? Pokud nekdo na necem pracuje, tak k tomu zrovna nemusi mit webove stranky. Staci?
Ale timto dotazem odbocujes naprosto od tematu VMS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
HI (193.179.186.98) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není to potřeba řešit vůbec?
Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Míra.P (213.192.58.253) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

No kdybych měl dělat já nástavky z osmnáctky prkna tak bych kolem našrouboval laťky jako falce.Měl bych obavy ze stability.Trhat by se to při rozdělování nemělo a případnou mezerku si včely zatmelí.Počítej s drážkou pro rámek 1x1cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
25 - 30 milimetrů.
Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
Subject: Re: Re: Prkna


> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen se držím jedné rámkové délky

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Já to dělám až na detaily stejně. Mezery kvůli nepřesnostem - rozdílnou
tloušťkou jednotlivých desek a délkami řezu tmelím akrylátovým tmelem.
Kroucení při výeobě nastavků, pokud se objeví, v meněím koriguji rozdílným
utažením vrutů, ve větším obroušením nebo natlučením vložky.
R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 1:48 PM
Subject: Re: Re: Prkna


Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu
připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je
to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné
škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li
se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to
způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu
dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší
Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu
dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků
Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi
zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ
VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
jen se držím jedné rámkové délky

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.104) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Pepan:
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky
-----
Prkna roztřídím podle šířky. Ty dostatečná vyčlením na boky. Ty o 1,5cm užší na čela. Z ostatních nařežu hmatové latě. nahoru 5cm, dole můžou být užší.Vnější hrany a dolní vnitřní hrany horní hmatové lišty zkosím, cca 10mmx45st. aby se lépe držel.
Široká prkna srovnám na jedné straně, dolní lišty stačí, když budou mít jeden boky pěkně řízlý.
Z prken z palet tl. 17mm - t.j. výška drážky Langstrotha nařežu pásky o 10mm užší než je tlouštka prken.
Latě a prkna nařežu nahrubo na něco víc jak 375mm.
Na stole mám nastavené dorazy.
Vezmu horní hmatovou lištu, na horní hranu přibiji (dříve, nyní sponkuji) tu 17mm lištu.
Položím dolů dolní lištu. Na horní doraz, horní pěknou hranou, dolů může vyčnívat. Položím prkno, horní čistou hranou na tu 17mm laťku. A sponkuji. Pak přesně zakrátím na 375. To je první přesná operace a záleží spíše na kolmosti. Pak je podle horní hrany srovnám společně s nařezanými boky na jednu šíři.
Z boku je normálně šroubuji, vloni jsem prvně jen sponkoval a moc se nekroutily. Ale asi nebudou stačit. For je vtom, že nemám tl.25mm ale míň a prkno tolik netáhne. Optimální by bylo sehnat takhle široké 17mm prkna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen
> se držím jedné rámkové délky
>
Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na otazku proc to delat na 50let.

Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem. Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:09:49
> ----------------------------------------
> Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> > velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> > Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> > způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
> jen
> > se držím jedné rámkové délky
> >
> Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na
> otazku proc to delat na 50let.
>
> Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna


> Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem.
> Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
>
> Pepan
>
Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis. Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

zase jde o to dovalení těch nástavků
za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:43:10
> ----------------------------------------
>
> > Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> > spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> > li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze
> morem.
> > Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
> >
> > Pepan
> >
> Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco
> chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo
> to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis.
> Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal
> konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

> zase jde o to dovalení těch nástavků
> za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové
>
> Pepan

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.
------
To mě spíš napadlo to naložit n přívěes a objíždět zájemce. Tam by si to knim dovezli z okolí další, aby se podělili o fixní náklady s dopravou atd.

Na druhé straně jsem vanu pořídil za cca 5000 (už nevímp přesně) z jedničky plechu. Zatím ji nevyužívám, jen na vyvářku vosku. Vařič a bomba asi 2 000.

Kdysi se vařáky apd. kupovaly kolektivně. Vařák se dá zničit snadněji než vana.

Tady na konferenci před lety když parafín začal ukazoval někdo fotky jak parafinuje stranu po straně.
Vzal plech, ani nesvařoval, ohnul a rohy zahnul, dal venku na obyč PB vařič a nástavek otáčel boky dolů. Tam byla hladina asi 5cm parafínu.

To je myslím pro pár desítek nástavků shůdná cesta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna

>From:
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží ...


Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg

Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna

Velmi podobně je s tím rozdílem , že bočnice jsou lícované s čelem a hmatová a dosedací lišta je je o tloušťku bočnic delšíTak aby spoje byly vždy přeplátované a hřebíky se při pohledu zhora kříží

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prkna
> Datum: 16.1.2009 08:51:31
> ----------------------------------------
> >From:
> Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
> jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o
> 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím
> je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na
> spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi
> nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké
> zboží ...
>
>
> Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
> https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg
>
> Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity
> Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Zapomeň na uteplování stejně máš vespod síto a pozotvíraná očka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.

Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste dobre reseni.

Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig. Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i uchopy - snad moc nekecam.
Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):

II
II II
II
II
II II
II

Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna budete sam :-))

K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)

Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Krajiny se ohýbají do oblouku s středové s duší do vrtule. Ta duše se musí vyříznout získáte tak prkno z příčnými letokruhy , které nepracuje vůbec.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:18:50
> ----------------------------------------
> Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
> K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je
> malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode
> snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
>
> Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je
> pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.
>
> Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste
> dobre reseni.
>
> Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig.
> Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze
> se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu
> (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i
> uchopy - snad moc nekecam.
> Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):
>
> II
> II II
> II
> II
> II II
> II
>
> Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna
> budete sam :-))
>
> K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne
> rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani
> kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se
> kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)
>
>
> Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna

>Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam.

Ano pane Herman, je to jednoduchy ul univerzity Hohenheim. Viz predchozi prispevek.
Zde je navod na stavbu v nemcine: http://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/einfachbeute.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

a co takhle
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=14

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 12:10:22
> ----------------------------------------
> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu