78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig - Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny 25 - 30 milimetrů. Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky, potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM Subject: Re: Re: Prkna
> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není > to potřeba řešit vůbec? > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33454
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET?? Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen se držím jedné rámkové délky
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re: Prkna > Datum: 15.1.2009 13:04:27 > ---------------------------------------- > Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig - > Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny > 25 - 30 milimetrů. > Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou > nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky, > potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a > úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti > foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM > Subject: Re: Re: Prkna > > > > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po > > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše > > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při > > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší > > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, > > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou > > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc > to > > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba > přibitím > > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není > > to potřeba řešit vůbec? > > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných > > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33456
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Já to dělám až na detaily stejně. Mezery kvůli nepřesnostem - rozdílnou tloušťkou jednotlivých desek a délkami řezu tmelím akrylátovým tmelem. Kroucení při výeobě nastavků, pokud se objeví, v meněím koriguji rozdílným utažením vrutů, ve větším obroušením nebo natlučením vložky. R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, January 15, 2009 1:48 PM Subject: Re: Re: Prkna
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET?? Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen se držím jedné rámkové délky
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33458
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - KaJi (212.77.163.104) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Pepan:
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky
-----
Prkna roztřídím podle šířky. Ty dostatečná vyčlením na boky. Ty o 1,5cm užší na čela. Z ostatních nařežu hmatové latě. nahoru 5cm, dole můžou být užší.Vnější hrany a dolní vnitřní hrany horní hmatové lišty zkosím, cca 10mmx45st. aby se lépe držel.
Široká prkna srovnám na jedné straně, dolní lišty stačí, když budou mít jeden boky pěkně řízlý.
Z prken z palet tl. 17mm - t.j. výška drážky Langstrotha nařežu pásky o 10mm užší než je tlouštka prken.
Latě a prkna nařežu nahrubo na něco víc jak 375mm.
Na stole mám nastavené dorazy.
Vezmu horní hmatovou lištu, na horní hranu přibiji (dříve, nyní sponkuji) tu 17mm lištu.
Položím dolů dolní lištu. Na horní doraz, horní pěknou hranou, dolů může vyčnívat. Položím prkno, horní čistou hranou na tu 17mm laťku. A sponkuji. Pak přesně zakrátím na 375. To je první přesná operace a záleží spíše na kolmosti. Pak je podle horní hrany srovnám společně s nařezanými boky na jednu šíři.
Z boku je normálně šroubuji, vloni jsem prvně jen sponkoval a moc se nekroutily. Ale asi nebudou stačit. For je vtom, že nemám tl.25mm ale míň a prkno tolik netáhne. Optimální by bylo sehnat takhle široké 17mm prkna.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33475
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů > velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET?? > Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho > způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen > se držím jedné rámkové délky > Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na otazku proc to delat na 50let.
Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33459
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem. Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Re: Prkna > Datum: 15.1.2009 14:09:49 > ---------------------------------------- > Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů > > velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET?? > > Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho > > způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje > jen > > se držím jedné rámkové délky > > > Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na > otazku proc to delat na 50let. > > Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-) > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33462
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
> Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, > spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím > li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem. > Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo > > Pepan > Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis. Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33466
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
zase jde o to dovalení těch nástavků za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Re: Prkna > Datum: 15.1.2009 14:43:10 > ---------------------------------------- > > > Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, > > spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím > > li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze > morem. > > Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo > > > > Pepan > > > Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco > chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo > to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis. > Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal > konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33468
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))
Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...
T.H.
------
To mě spíš napadlo to naložit n přívěes a objíždět zájemce. Tam by si to knim dovezli z okolí další, aby se podělili o fixní náklady s dopravou atd.
Na druhé straně jsem vanu pořídil za cca 5000 (už nevímp přesně) z jedničky plechu. Zatím ji nevyužívám, jen na vyvářku vosku. Vařič a bomba asi 2 000.
Kdysi se vařáky apd. kupovaly kolektivně. Vařák se dá zničit snadněji než vana.
Tady na konferenci před lety když parafín začal ukazoval někdo fotky jak parafinuje stranu po straně.
Vzal plech, ani nesvařoval, ohnul a rohy zahnul, dal venku na obyč PB vařič a nástavek otáčel boky dolů. Tam byla hladina asi 5cm parafínu.
To je myslím pro pár desítek nástavků shůdná cesta.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33473
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna
>From:
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží ...
Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg
Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna
Velmi podobně je s tím rozdílem , že bočnice jsou lícované s čelem a hmatová a dosedací lišta je je o tloušťku bočnic delšíTak aby spoje byly vždy přeplátované a hřebíky se při pohledu zhora kříží
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Prkna > Datum: 16.1.2009 08:51:31 > ---------------------------------------- > >From: > Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné > jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o > 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím > je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na > spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi > nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké > zboží ... > > > Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku: > https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg > > Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity > Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33492
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna
Zapomeň na uteplování stejně máš vespod síto a pozotvíraná očka
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re: Prkna > Datum: 15.1.2009 13:04:27 > ---------------------------------------- > Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig - > Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny > 25 - 30 milimetrů. > Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou > nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky, > potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a > úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti > foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM > Subject: Re: Re: Prkna > > > > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po > > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše > > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při > > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší > > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, > > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou > > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc > to > > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba > přibitím > > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není > > to potřeba řešit vůbec? > > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných > > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33457
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu