| | - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 7. 2008
Re: "před válkou se chovaly jiné línie"
Z 70 let si pamatuji obrovské rozdíly mezi včelstvy. Týkaly se vzhledu,
jarního rozvoje, citlivosti na různé počasí v zimě i rozdílného využívání
květových a medovicových snůšek. Podle vzhledu byla v některých včelstvech
zřetelná příměs včely italské. Dalo se tehdy říct, že pro jakékoliv počasí
a jakoukoliv kombinaci snůšky vždy některá včelstva dorostla velká a využilo
některou snůšku naplno, zatímco jiná se zase rozvinula za jiného počasí a
snůšky. Jestliže dříve byly rozdíly mezi včelstvy 100 %, dneska jsou tyto
rozdíly mezi včelstva a to i když se nekupují chovné matky a neodchovávají
od nich dcery, několik %. Například poslední dvě zimy by vyhovovaly včelám s
příměsí italek, ty jsou zvyklé na teplou zimu jen s krátkým obdobím mrazů
nebo vůbec žádným, ty by už na jaře akcelerovaly a využily by květnovou
snůšku nejspíš lépe než ty dnešní. Zase jak byla před několika lety zima,
kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh roztál až na začátku dubna, tak v
takové zimě by ty italky měly problém vůbec přežít, vyšly by ze zimy
oslabené a půlku léta by jen sílily, než by něco přinesly. Zatímco včely s
příměsí kraňky a možná i černé zimní včely by přezimovaly silné stejně jako
dnešní včely. Potom není pravda, že kraňské včely využívají dobře všechny
snůšky. Kraňky, aspoň linie rozchovávané v 70 a 80 letech využívaly velice
špatně medovicovou snůšku, proti původní tmavé lesní včele. Kraňka je totiž
včela alpských, balkánských a karpatských horských a podhorských luk, kde se
medovice moc nevyskytuje. Současné linie jsou sice pokříženy tak, aby se to
využití medovice zvýšilo, asi tomu tak je, viz linie Vučko a jiné, ale na
druhé straně vymizela původní včela, takže není měřítko, jestli využití
medovicové snůšky je skutečně takové dobré, jako by mohlo být. Z té doby si
pamatuji, že jak se objevily pod stromy první lístečky zaprášené medovicí,
tak pokud následovalo pár nedeštivých dnů, byla medovicová snůška a
medovicový med. Ten byl tak 4 roky z pěti. Dneska lístečky zaprášené
medovicí absolutně nestačí, musí toho být mnohem více, aby v dnešních úlech
byla nějaká medovicová snůška.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:16 AM
Subject: "před válkou se chovaly jiné línie"
> Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy
> doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela
> kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny
> včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita,
> pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno,
že
> z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen
program
> obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a
> zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité,
> někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán
> dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má
> zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku
> /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje
> velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo
tmelí.Za
> předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší
> než to bylo do roku 1970 u kříženců.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30384
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |