- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 7. 2008
Re: "před válkou se chovaly jiné línie"
Z 70 let si pamatuji obrovské rozdíly mezi včelstvy. Týkaly se vzhledu, jarního rozvoje, citlivosti na různé počasí v zimě i rozdílného využívání květových a medovicových snůšek. Podle vzhledu byla v některých včelstvech zřetelná příměs včely italské. Dalo se tehdy říct, že pro jakékoliv počasí a jakoukoliv kombinaci snůšky vždy některá včelstva dorostla velká a využilo některou snůšku naplno, zatímco jiná se zase rozvinula za jiného počasí a snůšky. Jestliže dříve byly rozdíly mezi včelstvy 100 %, dneska jsou tyto rozdíly mezi včelstva a to i když se nekupují chovné matky a neodchovávají od nich dcery, několik %. Například poslední dvě zimy by vyhovovaly včelám s příměsí italek, ty jsou zvyklé na teplou zimu jen s krátkým obdobím mrazů nebo vůbec žádným, ty by už na jaře akcelerovaly a využily by květnovou snůšku nejspíš lépe než ty dnešní. Zase jak byla před několika lety zima, kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh roztál až na začátku dubna, tak v takové zimě by ty italky měly problém vůbec přežít, vyšly by ze zimy oslabené a půlku léta by jen sílily, než by něco přinesly. Zatímco včely s příměsí kraňky a možná i černé zimní včely by přezimovaly silné stejně jako dnešní včely. Potom není pravda, že kraňské včely využívají dobře všechny snůšky. Kraňky, aspoň linie rozchovávané v 70 a 80 letech využívaly velice špatně medovicovou snůšku, proti původní tmavé lesní včele. Kraňka je totiž včela alpských, balkánských a karpatských horských a podhorských luk, kde se medovice moc nevyskytuje. Současné linie jsou sice pokříženy tak, aby se to využití medovice zvýšilo, asi tomu tak je, viz linie Vučko a jiné, ale na druhé straně vymizela původní včela, takže není měřítko, jestli využití medovicové snůšky je skutečně takové dobré, jako by mohlo být. Z té doby si pamatuji, že jak se objevily pod stromy první lístečky zaprášené medovicí, tak pokud následovalo pár nedeštivých dnů, byla medovicová snůška a medovicový med. Ten byl tak 4 roky z pěti. Dneska lístečky zaprášené medovicí absolutně nestačí, musí toho být mnohem více, aby v dnešních úlech byla nějaká medovicová snůška.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:16 AM Subject: "před válkou se chovaly jiné línie"
> Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy > doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela > kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny > včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita, > pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno, že > z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen program > obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a > zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité, > někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán > dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má > zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku > /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje > velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo tmelí.Za > předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší > než to bylo do roku 1970 u kříženců.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 30384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |