Včelařská konference

Zdravíčko
Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu? Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
Díky Pepíno

Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když se tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Pozor, oddělky se nedají tvořit libovolně velké. Jak se dá dohromady příliš
moc rámků s plodem, první vylíhnutá matka se vyrojí a druhá vylíhnutá
zlikviduje ostatní matky a zůstane v úlu. Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 05, 2008 7:32 AM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když
se
> tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Takže když dám 5 zaplodovaných rámků optimal a plásty se zasobami,přidám z "lepších" včelstev 2 ještě nenaražené matečníky tak by to mohlo vyjít? Rojů bylo u nás letos málo tak nezbývá nic jiného než si udělat vlastní oddělky.Kupovat je nechci,protože včelařím pro radost.
Pepíno



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 7. 2008
Re: Oddělky (30310) (30314)

Pozor, oddělky se nedají tvořit libovolně velké. Jak se dá dohromady příliš
moc rámků s plodem, první vylíhnutá matka se vyrojí a druhá vylíhnutá
zlikviduje ostatní matky a zůstane v úlu. Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Saturday, July 05, 2008 7:32 AM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když
se
> tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů. Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12 až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11 až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

Kladoucí matku na víc nemám,tak mi nezbývá než se pokusit oddělek vytvořit s matečníkem. No a kdyby byl slabší rozvoj tak jim přidám ještě nějaký plod.Jinak oddělky jsem nedělal,vždy jsem sbíral prověřené roje a těm jsem pak jen vyměnil matky.Letos byl o roje větší zájem a moc jich nebylo,takže,chci stihnout udělat aspoň oddělky.
Zdraví Pepíno


J. Šefčík (90.176.2.8) --- 5. 7. 2008
Re: Oddělky (30310) (30314) (30317) (30318)

Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů. Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12 až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11 až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

Moje včelaření je založené na oddělcích. Každý rok dělám pár pravých, to
znamená klasických, kdy se odloží rámky s plodem a včelami a ony si
vychovají matku a u většiny včelstev dalo by se říct nepravých, kdy vyberu
starou matku a v původním úlu nechám včely vychovat novou. Dělám to ale do
poloviny až konce května, takže z jednoho rámku s plodem s rojovým
zavíčkovaným matečníkem nebo se dvěma rámky plodu plus setřepanými včelami z
dalšího rámku, když si mají matečník založit a matku vychovat samy. S
vytvářením oddělku později nemám valnou zkušenost, kdysi jsem zkoušel
srpnové obří oddělky z cca 2 nastavků - 20 plástů 39x24 se včelami a plodem
tuším asi dvakrát, pokaždé se oddělek vyrojil, jednou jsem roj chytl, jednou
ne. Každopádně rozdíl mezi oplozenou kladoucí matkou přidanou do oddělku a
mezi matkou, kterou si včely v oddělku vychovají je časový rozdíl minimálně
3 týdny. Tolik se ušetří, když se zdárně přidá oplozená matka. Jinak ale
myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích intenzívně plodují
ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. Rozdíl je ten, že u
květnového oddělku se dá předpokládat, že až trochu zesílí, stihne se
zásobit ze snůšek v červnu a červenci, takže na trochu dobrém stanovišti
stačí do srpna, září takový oddělek jen kontrolovat, jak se zvětšuje a
kolik má zásob, případně přidávat nastavek. Červencový oddělek se musí
přikrmovat, jednak už v přírodě toho moc nenajdou, jednak se musí trvalým
malým přínosem sladiny simulovat mírná snůška, aby matka kladla co nejvíc a
oddělek stihnul na zimu co nejvíc zesílit. V srpnu a zvláště v září i mladá
matka v oddělku bez snůšky, i když tam je dostatek prostoru a rámků, omezuje
plodování podstatně rychleji než když je stále ta mírná snůška a množství
zimních včel je potom o dost menší. Zároveň, když se podněcuje, řekněme tak
celé září a matka v oddělku pořád intenzívně klade, potom když se konci září
krmení, respektive doplnění zimních zásob ukončí a odstraní se taky
uteplení, matka rychle přestává klást, zatímco matka, u které nebylo krmením
v září podněcováno plodování, ploduje obvykle i přes odebrání uteplení dál.
Jdou tam proti sobě dvě věci, nutnost zajistit oddělku pravidelný, nejlépe
každodenní malý přínos sladiny a nutnost, aby oddělek odolal tlaku zlodějek,
které v této době po ukončení snůšek intenzívně hledají další zdroje. Takhle
pozdní oddělky, zvláště když si samy vychovávají matku, je tedy nejlepší
podněcovat nějakým maloobjemovým krmítkem, každý den nebo každý druhý den
večer tak 0,2 - 0,5 litry roztoku, to je takovým množstvím, aby během pár
hodin stihly roztok odebrat a přes noc případně ještě trochu zahustit.
Velkoobjemové krmítko na několik litrů roztoku jednou za týden je pro
oddělek nepoužitelné, zpracování takového množství cukru přes více dnů by u
oddělků oslabilo ochranu před zlodějkami a ty by si zvykly do oddělku létat
pro cukr. Podněcovací krmítka, které by na jedno naplnění dávala po hodně
dnů malé množství cukru, třeba přes mač, nebyla nikdy moc spolehlivá a v
poslední době se prakticky přestala používat.
Takže já si myslím, že oddělky na 5 nebo až 10 rámcích s plodem i bez
oplozené matky ještě nyní mají smysl. Jsou jen mnohem pracnější a je těžší
je udržet před vyloupením. A je třeba pečlivě hlídat fumigaci, aby tam nebyl
v té době plod. Jinak vývoj oddělku se dá ještě urychlit pravidelným
přidáváním plástů nejlépe s zavíčkovaným plodem v době, kdy už je oddělek
stabilizovaný, to znamená v době, kdy je tam plod a nová matka už má kolem
sebe své vylíhlé včely a česno - očko je spolehlivě chráněno strážkyněmi. A
zase plodování produkčních včelstev, ze kterých jsou tyto plásty, se dá v
srpnu zvýšit rozložením krmení na zimu místo 1 - 3 jednorázových dávek cukru
co několik dní na menší dávky po 2 - 4 dny po dobu 3 - 4 týdnů, v srpnu
takové podněcování umožní odběr pár zavíčkovaných plodových plástů jako
dodatečná posila oddělku, přitom podněcované produkční včelstvo tuto ztrátu
nahradí bez nějakého snížení počtu zimních včel. V září už bych plod z
produkčních včelstev neodebíral, nemusely by už úbytek včel nahradit.
Přirozeně spotřeba cukru bude o nějaké kilo vyšší, bude prostě proplodován.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 05, 2008 6:49 PM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch
komentářů.
> Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým
> výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je
> dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z
> nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého
> pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca
12
> až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích
> klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude
se
> jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty
> včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na
11
> až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych
> vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

Jinak ale myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích intenzívně plodují ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. R.P.

Ja mám iné skúsenosti s plodovaním mladých a starých matiek koncom IX. a začiatkom X. mesiaca. Tri roky som hodnotil na pôzdne plodovanie matiek, do pokusu bolo zaradené 2x50 včelstiev. V prvej skupine jedno a viacročné, v druhej skupine boli mladé matky, boli to vlastne dvojvčelstvá s mladými matkami. Tieto výsledky mám presne zdokumentované a k dispozícii.

Keď som pečlive vyhodnotil tento pokus, dostal som sa k zaujímavým číslam: mladé jedno a viacročné matky plodovali v počte 48,6% a skupina s mladými matkami 51,4%. Toto nie je základné pravidlo, že to tak u mňa a všade inde musí byť. Raz boli npfr. v prevahe staré matky, ktoré, ktoré percentuálne plodovali viac. Samozrejme, čo predpokladám, na iných stanovištiach môže byť aj inak, ale nie je možné jednoznačne tvrdiť, že a priori to môže byť v každom prípade
u každého včelstva.

Čo je to stará či mladá matka. Každá matka riadne olodnená ploduje podľa mojich skúseností rovnako až do času, jej skutočnej staroby t. j., keď už nemá dostatok aktívnych spermií.
Na jednom veľkom stanovišti mal včelár značenú matku, preto vedel jej presný rok. Táto matka udivovala svojou výkonnosťou (dobrý rozvoj, dobrý znáškový výsledok a NEROJILA sa) až 4 roky. V ten istý rok si matku odniesli pracovníci Ústavu včelárstva z Liptovského Hrádku ako plemenný materiál na rozchov matiek s tak vzorným "chovaním", v očakávaní, že jej vlastnosti sa prenesú na jej potomstvo. Po zazimovaní ako 5 ročná začal vzorne, plodovala mimoriadne skoro a silno. Na prekvapenie až na piaty rok prišlo to čo nik neočakával, včelstvo prišlo do rojovej nálady a vyrojilo sa.
Tak kedy je matka "starou" a neschopnou? Matka môže byť skôr vo zmysle stará (nekvalitne oplodnená, postihnutá chorobou, poškodená npr. stačí nemať jedno tykadlo a matka nedokáže kontrolovať obsah bunky a pod.

Za prvé, není jasné, co to znamená, že matky plodují nebo neplodují. Jestli
neplodují ty matky, co nemají ve včelstvu ani buňku plodu a ostatní plodují,
nebo ty matky, co mají třeba1 dm 2 plodu ještě neplodují a ty, co mají
jeden dm2 a 1 cm2 k tomu už plodují? V srpnu jsem viděl normální včely s
matkou bez plodu, ale v září nikdy. Za druhé pokud je na stanovišti v srpnu
a září nějaká snůška a nějaký přínos pylu, včely vždy plodují. Pokud snůška
není, pak možná některé neplodují, jiné plodují, tomu by odpovídal ten
výsledek zhruba půl na půl, ale pokud je aspoň pár dnů snůška nebo
pravidelný přínos sladiny, tak plodují. Pokud je slabá snůška, možná ji
některá včelstva nezachytí a potom spíše neplodují, pokud ji zachytí, potom
spíše plodují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 10:37 AM
Subject: Re: Oddělky


> Jinak ale myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích
intenzívně
> plodují ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. R.P.
>
> Ja mám iné skúsenosti s plodovaním mladých a starých matiek koncom IX. a
> začiatkom X. mesiaca. Tri roky som hodnotil na pôzdne plodovanie matiek,
> do pokusu bolo zaradené 2x50 včelstiev. V prvej skupine jedno a viacročné,
> v druhej skupine boli mladé matky, boli to vlastne dvojvčelstvá s mladými
> matkami. Tieto výsledky mám presne zdokumentované a k dispozícii.
>
> Keď som pečlive vyhodnotil tento pokus, dostal som sa k zaujímavým číslam:
> mladé jedno a viacročné matky plodovali v počte 48,6% a skupina s mladými
> matkami 51,4%. Toto nie je základné pravidlo, že to tak u mňa a všade inde
> musí byť. Raz boli npfr. v prevahe staré matky, ktoré, ktoré percentuálne
> plodovali viac. Samozrejme, čo predpokladám, na iných stanovištiach môže
> byť aj inak, ale nie je možné jednoznačne tvrdiť, že a priori to môže byť
v
> každom prípade
> u každého včelstva.
>
> Čo je to stará či mladá matka. Každá matka riadne olodnená ploduje podľa
> mojich skúseností rovnako až do času, jej skutočnej staroby t. j., keď už
> nemá dostatok aktívnych spermií.
> Na jednom veľkom stanovišti mal včelár značenú matku, preto vedel jej
> presný rok. Táto matka udivovala svojou výkonnosťou (dobrý rozvoj, dobrý
> znáškový výsledok a NEROJILA sa) až 4 roky. V ten istý rok si matku
> odniesli pracovníci Ústavu včelárstva z Liptovského Hrádku ako plemenný
> materiál na rozchov matiek s tak vzorným "chovaním", v očakávaní, že jej
> vlastnosti sa prenesú na jej potomstvo. Po zazimovaní ako 5 ročná začal
> vzorne, plodovala mimoriadne skoro a silno. Na prekvapenie až na piaty rok
> prišlo to čo nik neočakával, včelstvo prišlo do rojovej nálady a vyrojilo
> sa.
> Tak kedy je matka "starou" a neschopnou? Matka môže byť skôr vo zmysle
> stará (nekvalitne oplodnená, postihnutá chorobou, poškodená npr. stačí
> nemať jedno tykadlo a matka nedokáže kontrolovať obsah bunky a pod.

Jedna věc Jsou učebnicové příklady, druhá věc jsou zkušenost, třetí věcí a to nejdůležitější praxe. Za minimální velikost zimovaného včelstva se považuje těch 7 rámků Kdo někdy hospodařil v Budečácích tak běžně zimoval na 7 - 10 rámcích a to měl i med z řepky, Jen se to musí umět. Ale pro toho kdo potřebuje rychle co nejvíce doplnit stavy je tohle minimum řešením .
Dnešní nástavkové technologie nám odstraňu jí tubudečákovou pracnost ale není to zadarmo Je to za cenu vyšších nákladů a větší náročnosti na fyzickou sílu. Z vlastní zkušenosti vím že výnosy se nijak zvláště nezvýšily Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím. Veselého Včelařství mám doma také a jak ji všichni uvádíte jako A - ? včelařství, tak podle mne jsou lepší publikace zabývající se moderním včelařstvím. a to i v předválečné literatuře. O dnešním způsobu včelaření psal již Adamec a dnešní úly K 39 nejsou ničem jiným než jeho úly Hospodář. Které se dělaly jak s 1" prken tak i izolovanou stěnou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <J. ef>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 05.7.2008 18:49:56
> ----------------------------------------
> Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů.
> Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým
> výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je
> dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z
> nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého
> pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12
> až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích
> klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se
> jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty
> včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11
> až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych
> vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.
>
>
>

Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.

co by chtěl u nás letos akát kvetl do zimy a 0 od 0 pošla. Teď dokvétají lípy a včely leží na česně a zase nic. akorát tak čekáme jestli ještě něco bude z lesa, asi těžko HOLT NENÍ VŽDYCKY POSVÍCENÍ.
VESELÉHO VČELAŘSTVÍ JE JIŽ Z 85. ROKU A OD TÉ DOBY VYŠLO JIŽ NĚKOLIK DALŠÍCH TITULŮ A ZA NEJLEPŠÍ POVAŽUJI PRO PRAKTICKÉ POUŽÍVÁNÍ titil včelaříme jednoduše . autor. G Liebig r. v. 1998, nebo Slovenskou učebnici Včelárstvo



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 12:59:15
> ----------------------------------------
> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.
>
>
>

> -Já mám Včelařství od Veselého z roku 2003.Zdeněk
> >
> >
> >
>
>
>

Mně připadá, že dříve jednak byla v přírodě, louky, lesy, plevele v polích,
větší nabídka snůšky, snad až na řepku, jednak současná včelstva posbírají
mnohem více sladiny. Jedno dnešní včelstvo v neomezeném prostoru
nastavkového úlu přinese i spotřebuje jako 2 - 3 včelstva v zadovácích. Pro
silnou snůšku, jako je řepka nebo maliny atd v květnu a červnu to je dobře,
včely přinesou mnohem více než v zadovácích, pro slabou a slabší
medovicovou snůšku třeba v červenci z lesa to je špatně, zatímco v
zadovácích včely spotřebují jen část přinesené sladiny a zbytek zůstává
včelaři, v nastavcích včely spotřebují všechno, co přinesou. Je tam ještě
další věc, protože nastavkový úl se ošetřuje několikrát rychleji než třeba
zadovák, někteří včelaři zaměření na množství produkce medu chovají 2 - 4 x
více včelstev v nastavcích než kolik by dříve chovali v zadovácích. Znamená
to tedy, že oproti době před 20 - 40 lety, kdy se včelařilo v zadovácích,
nyní soubor všech včelstev jednoho nastavkového včelaře potřebuje pro
dobrou snůšku až 4 - 8 x větší nabídku sladiny v přírodě než potřeboval
jeho otec na dobrou snůšku v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 12:59 PM
Subject: Re: Odd


> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice
možností.

Na tom něco bude Jelikož jsem ji čtvrtá generace včelařů tak mám rúzné úly a také se mi někdy zdá že právě ve slabších snůškách jsou univerzály se svými dvěma prostory lepší a naopak v sylné snůšce řpky se ve vysokých úlech včelstvo příliš rozroste a pak je u něj bída.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 22:50:15
> ----------------------------------------
> Mně připadá, že dříve jednak byla v přírodě, louky, lesy, plevele v polích,
> větší nabídka snůšky, snad až na řepku, jednak současná včelstva posbírají
> mnohem více sladiny. Jedno dnešní včelstvo v neomezeném prostoru
> nastavkového úlu přinese i spotřebuje jako 2 - 3 včelstva v zadovácích. Pro
> silnou snůšku, jako je řepka nebo maliny atd v květnu a červnu to je dobře,
> včely přinesou mnohem více než v zadovácích, pro slabou a slabší
> medovicovou snůšku třeba v červenci z lesa to je špatně, zatímco v
> zadovácích včely spotřebují jen část přinesené sladiny a zbytek zůstává
> včelaři, v nastavcích včely spotřebují všechno, co přinesou. Je tam ještě
> další věc, protože nastavkový úl se ošetřuje několikrát rychleji než třeba
> zadovák, někteří včelaři zaměření na množství produkce medu chovají 2 - 4 x
> více včelstev v nastavcích než kolik by dříve chovali v zadovácích. Znamená
> to tedy, že oproti době před 20 - 40 lety, kdy se včelařilo v zadovácích,
> nyní soubor všech včelstev jednoho nastavkového včelaře potřebuje pro
> dobrou snůšku až 4 - 8 x větší nabídku sladiny v přírodě než potřeboval
> jeho otec na dobrou snůšku v zadovácích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, July 06, 2008 12:59 PM
> Subject: Re: Odd
>
>
> > Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> > nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> > současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice
> možností.
>
>
>
>

u nás je bída těch 30 kilo dal řepka a pak je zatím konec


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 12:59:15
> ----------------------------------------
> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.
>
>
>

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
---------------------------------------------------------
Těch 30 kg je skutečně pro budečáky ve velmi chudých snůšových poměrech. S fyzickou námahou mám již stejný problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet vhodné pohotové a snadno ovladatelné a lehké manipulační zařízení. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno a jsou i uvedeny snímky. Zkuste mrknout zda by Vám nevyhovovalo??
Pepča

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
------------------------------------------------------------
Těch 30 kg na včelstvo je dnes málo i na budečáky. Ono se tam ale asi víc nevejde. S fyzickou námahou u nástavků mám také již problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet lehké, praktické a snadno manipulovatelné zvedací zařízení na nástavky schopné pracovat i v terénu. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno i s fotodokumentací. Zkuste se juknout.
Pepča

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
------------------------------------------------------------
Těch 30 kg na včelstvo je dnes málo i na budečáky. Ono se tam ale asi víc nevejde. S fyzickou námahou u nástavků mám také již problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet lehké, praktické a snadno manipulovatelné zvedací zařízení na nástavky schopné pracovat i v terénu. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno i s fotodokumentací. Zkuste se juknout.
Pepča

Když jsem neměl u posledních dvou včelstev aspoň skleněné integrované dno , tak už mi to vadilo, protože jsem neměl takový přehled jako u ostatních. Nevýhodou skla je jeho váha, ale to je vyřešeno jednoduchým a snadno vyrobitelným jeřábem a dostupným každému včelaři. Jeho výrobní cena se rovná 10 kg medu.Obsluhu zvládne i dítě. Snadno se přenáší a podle použitého materiálu nepřekročí váhu 15kg. Včelám se na zimu nemusí zmenšovat prostor , takže skladování nástavku mimo úl odpadá.Včelaří se s rámky větších rozměrů, tím se snižuje pracnost včelaření, protože se manipuluje s minimálním počtem rámků.Posílám zájemcům obrázek jak včelaří děti ve svahu. Je to vlastní řešení, které jsem nazval Ostrovním včelařením. Žádné zvláštní úpravy úlů a zařízení je jednoduché.
B.V.

jednoduchým a snadno vyrobitelným jeřábem a dostupným každému včelaři. Jeho výrobní cena se rovná 10 kg medu.Obsluhu zvládne i dítě. Snadno se přenáší a podle použitého materiálu nepřekročí váhu 15kg.
--------------------------------------------------------
Př. Vojtěchu, buď tak laskav a pošli snímky svého zvedacího zařízení. Jsem limitován terénem, prostorem za úly a též i prostorem před úly. Nevím kam se vrtnout a záda bolíííí.
e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
Předem dík Pepča

Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.

http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html

S pozdravem...M. Václavek

Já jen vím, že v zadovácích staří včelaři včelařili do té doby, dokud byli
schopni unést v rukách jeden plný rámek, u míry 39x24 to byla dvě kila. Úl
byl 20 - 30 centimetrů nad zemí, včelař si k tomu sednul na stoličku a po
celou dobu práce se včelami seděl. Takže při takové práci včelař často
včelařil prakticky až do smrti.
Co se týká nastavků, to zobrazené hejble je samo od sebe neobratné a poměrně
těžké. Na nějaké kočovné stanoviště kdesi v lese nebo poli to stejně není.
Pokud by se mělo jednat jen o zahradu, já bych sázel na drážku nad úly.
Neměl by být nějaký velký problém vyrobit takovou drážku s nosností mezi
50 - 100 kily, pojízdný vozík na ni z nějakých koleček pod nábytek a nějakou
kladku s úchopem, který by nastavek uchopil za úchopové lišty, třeba takové,
jako je popsal Liebig ve své příručce "Včelaříme jednoduše"

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 10:21 AM
Subject: Re: Odd


> Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
> Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství
> včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v
> úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.
>
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
> http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html
>
> S pozdravem...M. Václavek

... který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ....
-----
Samozřejmě zádům to je jedno. Ale ruce ocení dobře udělaný úchop.
Pár nástavků jsem vybavil lištami obdélníkového profilu (neměl jsem tehdy jednoduchou technologickou možnost srazit hranu) a když tento nástavek nesu, oproti těm s úchopovou lištou se o hodně víc nadřu.
U Langstrothů jsem nakonec zkončil na průřezu 50x22(+-) a hrany alespoň centimetr srazit. ABy se prsty za to pěkně dostaly. Pak se dá prázdný nástavek nést v pohodě v jedné ruce.

Jeřáb jsem ještě nevyráběl, ake protože mám teď docela dobrý přístup k paletám, a vzhledem k tomu, že jsem si pokusně vyrobil a včelám nechal stavět rámky výšky 30cm a chci si odzkoušet kompinovaný USAdadant - něco jako Eurodadandt, tam mám následující plán:

Úly teď stavím na palety tak aby prkna byly ve směru studené stavby. (Částečně jsem dal letos překližkové palety, ale není to ono, nevypadají na to, že by dlouho vydržely.) Prkna doplním, pokud tam nebudou, aby byly i vně boků.
No a k tomu co si dám pak svařit mě inspiroval Jindrův rudlík:
Rukojeť na šíři úlu a něco bokem. Dole větší ložiska. V tom místě budou v úhlu menším než devadesát stupňů jackly. Bude to stavitelné, ale podstatné je, že na konci budou nějaké packy, co zapadnou do boční lišty, nebo jiného držáku. Zatím to nemám rozhodnuto, podle dostupnosti materiálu asi tvrdší dřevo.
Takže vezmu tu ukojeť od kočárku, nasadím ji ze zadu těmi jackly do nějakého úchopu a rukojeť tlačím dolů. Podle toho co jsem zatím kdy páčil, soudím, že ložiska pojedou dopředu a nástavek asi o 2-5cm zvednu. Rukojeť dostanu až do vodorovné polohy, těžiště bude uvnitř. A podle situace popojedu s tou rukojetí dopředu v teplých, nebo přijdou na řadu dvě zadní ložiska.
Když bude na paletě dost místa vepředu, tak s medníky popojedu a plodiště je volné.
Kvůli polomedníkům to ani tak nedělám, ty nakonec snad zvednu po jednom, ale potřebuji zvednout plodiště, abych podhodil polonástavek a starý odebral, případně se dostal na dno. Proto chci mít ty jackly na boku stavitelné.
Ale to je řešení pro nízké výšky.

Takže zkusím, jak bude včelám vyhovovat široké plodiště.

Když to tady řešíte, tak ve Včelaárovi ukazovaly kdysi úl pro senirory. vysoké plodiště a o něco míň plástů v polomednících nad ním. Mělo to výhodu částečného příszupu do plodiště. Podle mě tomu chybělo obdobné zvedací zařízení.
Na boku paralelogramy svislá strana asi 10cm, dvakrát 2 ložiska, kolejničky. Zapáčím,nadzvednu medníky horní stranou paralelogramu odjistím a popojedu dopředu. K deseti včelstvům by se to dalo v pohodě udělat.

Karel

který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...

Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
B.V.

Dobrý den.Já jsem si udělal madla která jsou k vidění zde-http://vcnoviny.savana.cz/view.php?cisloclanku=2005033001
na včelařských novinách.Jsem s nima spokojenej.U nás na baráku měnili okna a parapety takže jeden hliníkovej starej parapet jsem zachránil a mám madla už i lakovaná bílou barvou.Drží perfektně a uchopení za ně je taky dobrý.Můžu jenom doporučit.Míra

Na uteplenych nastavkach mam madla z latky 2x2.5cm delka kolem 15 cm chycene dvema az trema vruty. Je to rychle a staci to bohate

T.H.

Očka by musela být nejméně tři, aby se zavěšený nastavek nepřevracel. Ta
lišta se mně zdá lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 11:17 PM
Subject: Re: Odd


> který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...
>
> Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před
> zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo
> kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný
> úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete
> vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
> B.V.

Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady
______________________________________________________________

Slovo ,,určitě,, bych v této větě nepoužíval. Ono hodně záleží na tom, kolik volného prostoru oddělek má k dispozici ( v tomto případě bych jim rovnou vložil 2 NN na dno ) a zda jsou včely v rojové náladě. Při tvorbě nových včelstev z odebraných plodových plástů se často chybou stává pozdní rozšíření (... chomáč včel visí v podmetu nebo v horším případě před česnem venku ). Pak není nic neobvyklého, že včely s první vylíhnutou matkou vyletí do roje ( je-li v oddělku více matečníků ).

Pokud včely nejsou v rojové náladě, pochybuji, že se při správném včelaření oddělek vyrojí ( včasné rozšíření, poskytnutí dostatku vzduchu nejlépe otevřeným drátěným dnem, postavení úlu s oddělkem do stínu ).

S pozdravem...M. Václaek

Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

Za 50 rokov tvorby odložencov sa otcovi a mne vyrojil jedenkrát aj to preto, že na jednom pláste boli rojové včely s MB, čo sme nepostrehli. Aj v túto dobu vytvorený odloženec dosiahne do zimy plnú "zrelosť", ale treba dodržať určité zásady. Pri tvorbe odloženca bez matky,so spoľahnutím sa na náhradný chov je to zdĺhavé a riskantné, ak sa mladá matka neoplodní. Preto je celkom normálne, ak odloženec tvoríme s prevahou zaviečkovaného, ešte lepšie liahnúceho sa plodu, s primeranými vlastnými zásobami (podávanie krmiva v čase bez matky je vždy riskantné, rabovky), s pridaním na 6-8 oplodnenou M, mladou M prípadne s 12-13 dňovou MB. Väčšia istota pridať M do odloženca je na 8-9 deň.Získame tu určitý náskok, čo sa prejaví skorým plodovaním M a tým získaním viac dlhovekých včiel.
Ak nemáme pripravenú oplod. M, zav. MB, je elšie vytvoriť nový odloženec s M, od ktorej odoberáme plodvé rámiky s včelami. Matka po 2-3 dňoch kladie, zjednotí včelstvo a preto nemôže dôjsť k rabovke, i podávanie krmiva je dovolené skôr.
Kmeňové včeltsvo po odobratí M sa do 1-2 dní zjednotí, pripraví NCH a o 13 dní sa M vyliahne, o ďalších 10 dní ploduje (celkom je včelstvo bez M 23-25 dní, ale keďže sa v kmeňovom včelstve liahnu mladušky, včelstvo aj túto stratu dobehne a v nasledujúcej sezóne sú si obe včelstvá rovnocenné a schopné znášky. Anton

>Za 50 rokov tvorby odložencov sa otcovi a mne vyrojil jedenkrát

Ne vzdy je jasne proc se roji. Minuly tyden se mi vyrojil jeden oddelek. Proc nevim. Byla tam mlada matka, kratce pred vyrojenim zakladla jeste dva plasty langstroth 159, byl tam nejaky med, nejspis i pyl a byl to velmi maly oddelek ze zacatku cervna. Klast bylo kam, mista bylo habadej, sousi i mezisten, navic sto metru odsud rozkvetala prave svazenka, proc se vyrojili nevim. Krmil jsem okolni silnejsi oddelky, mozna to bylo loupezi? Roj jsem nasel pet metru od ulu na jabloni. Byla to hrstka vcel tak jsem jen zuzitkoval matku a vytvoril novy oddelek podstatne silnejsi.

jako poslední se obvykle dělají smetence. Plnohodnotná včelstva by na zimu měla mít nejméně 7 obsednutých rámků klasických měr. U NN více Já rezervní oddělky zimuji na 6 a i to stačí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odd?lky
> Datum: 05.7.2008 01:18:27
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu?
> Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném
> léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
> Díky Pepíno
>
>
>

Já rezervní
> oddělky zimuji na 6 a i to stačí
>
> Pepan

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

Na jeden rámek se počítá kilo to platí všeobecně ale pro tak malý prostor se musí krmit v menších dávkách aby měly kde vychovávat zimní generaci včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Odd?lky
> Datum: 07.7.2008 07:07:43
> ----------------------------------------
> Já rezervní
> > oddělky zimuji na 6 a i to stačí
> >
> > Pepan
>
> Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu
> oddelku na 6-7 ramkach staci?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

Ja osobne bez ohľadu na to koľko rámikov odloženec obsadí v zimných mesiacoch, podám toľko zásob z ohľadom na vlastné zásoby, aby ich celkové množstvo bolo 14-16 kg. Ja viem, že na prezimovanie včelstva stačí oveľa menej, ale príde jar a včelstvo k svojmu rozvoju musí mať zásoby. Z toho množstvo, ktoré včelstvu musím doplniť, dám v auguste 2/3 a 1/3 do 10.9, z dôvodu, že takto podané posledné zásoby sa dostanú na miesto kde bude zimovať včelí chumáč.

V čase keď začnem podávať zásoby, včely obsadajú všetky plásty v plodisku, čím potom dosiahnem, že tých skutočných 15 kg zásob (nie cukru) včely umiestnia na každý plást, čo oceníte na jar, keď včelstvo bez problémov (netrpí hladom) obsadí dokonale plodisko. AK na zimu zúžite zimujúce včely, prebytok zásob odložíte do komory a na jar použijete na rozširovanie alebo plodisko nezúžite, budú mať včely k dispozícii. Ja svoje včelstvá už 30 rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň si ušetrím zbytočnú prácu. Anton

Ja svoje včelstvá už 30
> rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého
> priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň
> si ušetrím zbytočnú prácu. Anton
>

O zuzovani jsem ani nepremyslel, mam letos sve prvni vychovane matky v oddelcich, neodhadnu jeste jak se rozvinou, o nektere nemam obavu, spis mam problem, ze pro ne nemam dalsi nastavek :-( Ale asi dvoje jsou slabsi, nyni tak 5-6 ramku, vim ze lepe by bylo je spojit, ale na druhou stranu chci videt jak se poperou abych si udelal predstavu ....
Kazdopadne je pokrmuju prubezne tak verim, ze to dozenou

T.H.

Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita, pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno, že z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen program obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité, někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo tmelí.Za předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Z 70 let si pamatuji obrovské rozdíly mezi včelstvy. Týkaly se vzhledu,
jarního rozvoje, citlivosti na různé počasí v zimě i rozdílného využívání
květových a medovicových snůšek. Podle vzhledu byla v některých včelstvech
zřetelná příměs včely italské. Dalo se tehdy říct, že pro jakékoliv počasí
a jakoukoliv kombinaci snůšky vždy některá včelstva dorostla velká a využilo
některou snůšku naplno, zatímco jiná se zase rozvinula za jiného počasí a
snůšky. Jestliže dříve byly rozdíly mezi včelstvy 100 %, dneska jsou tyto
rozdíly mezi včelstva a to i když se nekupují chovné matky a neodchovávají
od nich dcery, několik %. Například poslední dvě zimy by vyhovovaly včelám s
příměsí italek, ty jsou zvyklé na teplou zimu jen s krátkým obdobím mrazů
nebo vůbec žádným, ty by už na jaře akcelerovaly a využily by květnovou
snůšku nejspíš lépe než ty dnešní. Zase jak byla před několika lety zima,
kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh roztál až na začátku dubna, tak v
takové zimě by ty italky měly problém vůbec přežít, vyšly by ze zimy
oslabené a půlku léta by jen sílily, než by něco přinesly. Zatímco včely s
příměsí kraňky a možná i černé zimní včely by přezimovaly silné stejně jako
dnešní včely. Potom není pravda, že kraňské včely využívají dobře všechny
snůšky. Kraňky, aspoň linie rozchovávané v 70 a 80 letech využívaly velice
špatně medovicovou snůšku, proti původní tmavé lesní včele. Kraňka je totiž
včela alpských, balkánských a karpatských horských a podhorských luk, kde se
medovice moc nevyskytuje. Současné linie jsou sice pokříženy tak, aby se to
využití medovice zvýšilo, asi tomu tak je, viz linie Vučko a jiné, ale na
druhé straně vymizela původní včela, takže není měřítko, jestli využití
medovicové snůšky je skutečně takové dobré, jako by mohlo být. Z té doby si
pamatuji, že jak se objevily pod stromy první lístečky zaprášené medovicí,
tak pokud následovalo pár nedeštivých dnů, byla medovicová snůška a
medovicový med. Ten byl tak 4 roky z pěti. Dneska lístečky zaprášené
medovicí absolutně nestačí, musí toho být mnohem více, aby v dnešních úlech
byla nějaká medovicová snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:16 AM
Subject: "před válkou se chovaly jiné línie"


> Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy
> doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela
> kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny
> včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita,
> pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno,
že
> z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen
program
> obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a
> zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité,
> někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán
> dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má
> zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku
> /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje
> velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo
tmelí.Za
> předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší
> než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Já bych to neuváděl přímo na kila. Pro přežití zimy je minimum na rámcích v
průměru 5 centimetrů vysoká plocha zásob od loučky k loučce rámku 39x24, to
je nějak necelé kilo na rámek. Ale musí to být tak v listopadu, kdy už
neplodují a část zásob ještě před zimou nevyberou. Pokud to je v srpnu, část
těchto zásob do zimy proplodují a ty potom v zimě chybí. V zimě potom berou
zásoby na plástech, které obsazují, pokud to je oddělek na 7 plástech,
obsazují v zimě tak 2 - 3 uličky. V předjaří a na jaře po oteplení berou
zásoby z krajních plástů, na které v zimě kvůli nízké teplotě nedosáhly.
Maximum zaplnění plástů 39x24 je zavíčkovaná celá plocha rámku kromě asi 1 -
2 dm2 na každé straně středního plástu, kde vyběhl poslední plod. Pro rámky
39x24 je to asi 2 kila cukru na plást. problém není v zimě ani v předjaří,
ale na jaře, kdy je omezeno plodování pro nedostetk volných buněk.
Takže kilo na rámek plus to, co spotřebují plodováním v září a teplém říjnu
plus nějaké kilo rezerva na špatné počasí v zimě a předjaří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2008 7:07 AM
Subject: Re:Odd?lky


Já rezervní
> oddělky zimuji na 6 a i to stačí
>
> Pepan

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu
takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.