Včelařská konference

V sobotu jsem kontroloval včelstva a narazil jsem na podezdřelý plod, bylo to v oddělku který zimoval na pěti rámcích, došlo v něm k loupeži a byl už bez včel, nacházel se v něm malý kroužek plodu asi 50 buněk. Všechny byly proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu, zda se už s tím někdy někdo setkal. Oddělek byl ještě před měsícem obsazený včelama. Prsím o radu děkuji

Zřejmě půjde o zachlazení plodu, ale neváhal bych ukázat tento plást Vašemu místnímu zdravotnímu referentovy nebo prohlížiteli včelstev. V případě většího podezření by rozhodně stálo za to plást odeslat pro jistotu do laboratoře na bakteriologické vyšetření, zda se nejedná o nějakou vážnou chorobu.

S pozdravem...M. Václavek

Rady p. Václavka nejsou moc rozumné. Pokud si pošlete plást na vyšetření sám, tak si to taky zaplatíte a celý kolotoč začne s veterinářem znovu. Jenom ztratíte čas.

Hned zítra nahlásit podezření na mor vedení ZO popř.nejbližšímu prohlížiteli včel.Následně nahlásit OVS,ta zařídí vše potřebné.Odešle podezřelou část plástu s plodem na vyšetření.Do 14 dnů budou výsledky.Nerad bych strašil,ale podle Vašeho zjištění je to MOR.Zavřete/ucpěte/ česno.Zdraví Parkan.

> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?
> Děkuji Zdeněk.
>

Miroslav Sedláček Bučovice prodává tyto vyvíječe a rovněž je na své včelařské farmě úspěšně používá.http://www.vcelarstvisedlacek.Zdraví Parkan.

Zkusenost mam ted cerstvou. Vyvijec jsem poridil
na podzim.
K plusum radim - rychlost obsluhy, desinfekce ramku parou
K minusum - vyteznost vosku.

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin
-------------
To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi to jako nějaká napařovačka na tapety atd).
Má někdo lepší zkušenost?
Karel

O získávání vosku se už tady diskutovalo před rokem nebo dvěma roky.
Výsledek byl ten, že bez lisování nebo odstřeďování zůstává třetina až
polovina vosku ve voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 2:03 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
> do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
> dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.
>
> Martin
> -------------
> To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že
> je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi
to
> jako nějaká napařovačka na tapety atd).
> Má někdo lepší zkušenost?
> Karel

No teoreticky možná, zvl máme li před sebou tabulku výtěžnosti jednotliuvých způsobů starou přes 50 let. Ale co si to také vyzkoušet. Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/ podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek

Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek
------
To mě docela zajímá.
Vyvářka a odstředivka, to je takové velké prádlo a nechce se mi to vytahovat víc jak jednou, dvakrát za rok.
A právě zvažuji nějakou almaru, kam při medobraní atd. naskládám souše a zapnu to, a o nic se nestarám.

Takže mám dotaz :
1)je tam výtěžnost alespoň na mezistěnu?
2) Příkon vyvíječe je relativně malý. Bude na tu bednu stačit?
Já to vidím na dvě boilerová tělesa, cca 3-4kW, nebo plyn a hranatou napodobeninu Radimova odšťavňovacího hrnce ve větším a hranatém tvaru.
Má někdo zkušenosti?

Karel

Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.Ta je vysoká asi 26cm.Takže se mi tam pěkně vejdou rámky 39x24 na stojato.Z bodu vyvrtal díru a nasadil hadičku.Na zakrytí mi postačila stará deska z linky.Pak sem papiňák postavil na kamínka bez kulatého horního tálu aby oheň šel rovnou na hrnec a zatopil.Jde z toho páry až až.Já sem sice netavil vosk jen napařoval propolis na rámkách aby mi šli dobře očistit ale určitě to půjde dobře.Pro mě je zbytečnost kupovat drahej vyvíječ když to můžu udělat takhle.Jak to bude s výtěžností to teprve uvidím.Míra

Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.
---------------------
Tak nějak jsme to viděl.

A ještě trochu jednodušeji.
V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.

Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ? ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji a pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.


Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak u hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s drátky se už nějak vyvstekám.

Karel

Řekněte, od kolika chovaných včelstev se vyplatí provozovat takové "klumpry"
?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 9:12 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na
> zboží.
> ---------------------
> Tak nějak jsme to viděl.
>
> A ještě trochu jednodušeji.
> V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem
> parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.
>
> Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ?
> ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na
> trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní
> na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji
a
> pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu
> stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k
> voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet
> teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.
>
>
> Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do
> ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak
u
> hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost
> voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do
> velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by
> mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s
> drátky se už nějak vyvstekám.
>
> Karel

Řekněte, od kolika chovaných včelstev se vyplatí provozovat takové "klumpry"
?

R. Polášek
----
No v mém případě od 50. A to letos likviduji staré voští ze staré míry.
Jinak se to podle mě nevyplatí, a kdybych neměl u nových drátkováno nerezem, tak to dělám jako dřív. Vyřežu a dám kamarádovi komplet zpracovat na mezistěny.

A proto taky doposud nic nemám, a snažím se to vymyslet, abych neměl víc než musím. Tu nerez vanu na parafínování ,nebo jiné desinfikování, už mám a asi to bude do budoucna nutné k přežití.

Tohle všechno je podle mě základ spolkové činnosti. Jeden takovýhle klumpr utáhne organizaci s 1000 včelstev jako prd, a pokud by mě někdo nabídl, že za nějaký obnos to můžu přivést na přívěsu a za jeden den práce mám hotovo a žádný binec doma, beru. Jinak si myslím, že na likvidaci vosku během roku asi bude stačit tavidlo, pokud někdo bydlí na slunném místě. (Já ne.)¨

Karel

Souhlas.
Dám ještě další tip na zařízení, vhodné pro větší počet včelstev nebo
včelařský spolek. Obyčejná normální automatická pračka s vyvařováním a
odstřeďováním, spíše vyššími otáčkami. Třeba upravená, pračka by byla na
takovém 30 cm vysokém podstavci a místo čerpadla pro vypouštění špinavé vody
by byla prostá zátka, ale nejspíš to není podmínkou. Voští by se dávalo do
takovýc 10 - 15 látkových pytlů "nečistotěsně" uzavřených zipy, které by
celkově zaplnily buben pračky. Těch pytlů musí být více, protože při
odstřeďování se takové větší množství automaticky uvnitř bubnu vyvažuje a
pračka potom neháže. Voští by se prostě vyvařilo vyvařovacím programem, voda
s voskem vypustila do plastových loden a zbytek by se odstředil zase do
lodny. Voští by mohlo být i víc než deklarovaná obvyklá náplň pračky 5 kilo,
protože horkou vodou by se vosk rozpustil a jako pevná látka by zůstaly jen
ty nečistoty. Připadá mi, že tímto způsobem by se dalo na jedno "vyprání"
trvající cca hodinu vyrobit klidně 10 kilo vosku, díky odstředění s velmi
vysokou účinností, bez vymýšlení a zkoušení nějakých novátorských úprav,
protože pračka je na vyvařování a odstřeďování konstruována a při poměrně
dobré kultuře výroby - zachování čistoty, malá intenzita smradíků a
unikající páry atd. Tady o tom systému jsem uvažoval už dlouho, ale
protože jak to vypadá, v dohledné době na 50 nebo 100 chovaných včelstev
nepůjdu, nemám důvod s tím nějak experimentovat a ničit kvůli tomu pračku
doma.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 9:46 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> No v mém případě od 50. A to letos likviduji staré voští ze staré míry.
> Jinak se to podle mě nevyplatí, a kdybych neměl u nových drátkováno
> nerezem, tak to dělám jako dřív. Vyřežu a dám kamarádovi komplet zpracovat
> na mezistěny.
>
> A proto taky doposud nic nemám, a snažím se to vymyslet, abych neměl víc
> než musím. Tu nerez vanu na parafínování ,nebo jiné desinfikování, už mám
a
> asi to bude do budoucna nutné k přežití.
>
> Tohle všechno je podle mě základ spolkové činnosti. Jeden takovýhle klumpr
> utáhne organizaci s 1000 včelstev jako prd, a pokud by mě někdo nabídl, že
> za nějaký obnos to můžu přivést na přívěsu a za jeden den práce mám hotovo
> a žádný binec doma, beru. Jinak si myslím, že na likvidaci vosku během
roku
> asi bude stačit tavidlo, pokud někdo bydlí na slunném místě. (Já ne.)¨
>
> Karel

Tohle je taky inspirativní.

http://home.tiscali.cz:8080/csvdk1/akce04.htm

On Wednesday 26 of March 2008 08:38:25 Míra P. wrote:
> Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.

tak jsem si rikal, jakej jsem koumak, a vono to napadlo i nekoho jineho :)
jen jsem misto hadicky od vina (divne smrdela a prej se casem rozpadne)
pouzil teflonovou hadicku - je levna a odolava vysokym teplotam.

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Honza

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg

Honza
---------------
Perfektní.

Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.

Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou. Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.

Karel

Je pára a pára. Při sterilizaci vosku se nesmí překročit teplota 117 st C.
Běžná ostrá pára v technických rozvodech má tlak do 6 - 10 atmosfér a
teplotu kolem 160 st C. Takže vosk byl nejspíš poškozen vysokou teplotou.
Nápad to je dobrý, ale musela by se na to používat nějaká odpadní sytá pára
odebíraná až na výstupu nějakého parního spotřebiče nebo vycházející z
nějaké sběrné nádoby vracečky parního kondenzátu nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 8:43 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

> Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji
> pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
> Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to
> páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.
>
> Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k
> parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou.
> Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.
>
> Karel

Tak takhle jsem viděl v jednom přírodovědeckém pořadu vyrábět z ropy benzín.

Ani ja nejsem jenom teoretik.
Vyvijecem pary a plastovym sudem od Sedlacka jsem vyvaril jednu davku,
vyteklo 5,8 dkg na vlozenou sous (12 sousi = 70 dkg). Zbytky jsem
povaril pod sitem, zisk 2 dkg na sous (ze zbytku celkem 25 dkg vosku).
Takovy zisk ze zbytku je v absolutnich i relativnich cislech vyznamny.

Nekde je rozdil mezi mym postupep a postupem pr. Stonjeka,
ale pres e-mail na dalku se to obtizne identifikuje.
Chybu jsem mozna udelal, kdyz jsem sud nezaizoloval staryma dekama
(dle navodu na Sedlackove webu). Rozdil muze taky byt, ze jsem
pracoval se sousemi starymi az velmi starymi.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/
> podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal
> pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem
> vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a
> opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo
považuji ve
> výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám.

V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš. návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda, vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už o vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví R. Stonjek

Odstředivka na prádlo má průměr nějak 25 cm, buben pračky má průměr nějak 50
cm. Odstředivka Romovka s 2800 otáčkami vyždímá prádlo zhruba stejně dobře
jako automatická pračka s 400 - 500 otáčkami. Z toho plyne, že automatickou
pračku není třeba nijak složitě upravovat kvůli zvýšení otáček, ale stačí ji
použít tak, jak je. Skutečně je třeba trochu myslet a ne jen kritizovat něco
jen proto, že to zrovna dělám nebo zkouším jinak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 12:40 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě
> od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš.
> návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto
> zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní
> výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka
> vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při
> těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani
> stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil
> na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda,
> vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už
o
> vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví
> R. Stonjek

Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky. Vyvíječ by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do "Sedláčkova sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně větší prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější čištění po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku. Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K

Vosk při stěnách nádoby ( zejména plechové) chladne rychleji. Proto používám
plastové vědro (hranaté - vosk je skladnější). Vědro s tekutou voskovou
emulzí stavím na desku polystyrenu, přikryji igelitem a přes to přehodím
nejméně jednu starou deku tak, že je vědro zakryté i ze stran.
Čím pomalejší chladnutí vosku, tím je hranice mezi nečistotami ostřejší.
S nádobou s již tuhnoucím voskem se už nesmí pohybovat.
Takto získaný ztuhlý blok vosku zhruba zespodu očistím a znovu roztavím v
destilované ( nebo čerstvé dešťové) vodě a znovu nechám pomalu zchladnout.
Tenká vrstvička nečistot se pak dá oškrábat velmi lehce (používám staré
široké tupé dláto).
Nejdokonaleji jsou nečistoty odděleny od vosku při převaření v naředěné
akumulátorové kyselině sírové. Jenže pak je opětovné převaření v destil.
vodě nutné, aby se odstranily zbytky kyseliny.
Popsal jsem jeden ze způsobů poměrně dokonalého oddělení nečistot od vosku,
ale pro mezistěny si takto hraje s voskem málokdo.
J.Kala




Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K


__________ Informace od NOD32 2968 (20080324) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Já vytavím voští v původně odšťavovacím hrnci z něco mezi 10 a 20 rámky
39x24, trvá to 2 - 3 hodiny, do plastové nádoby 16 x 20 cm potom vylívám s
voskem asi 2 litry horké vody, pak nádobu zabalím do hadrů a vosk tuhne až
jeden celý den. Potom vyklopím blok vosku 16x20 x asi 4 - 8 cm velký, pod
studenou vodou rýžákem okartáčuji několik milimetrů nepevných necistot a
nožem potom okrájím další milimetr, dva vosku s nečistotami. Tak se dostanu
na úplně čistý vosk, který prodám nebo vyměním za mezistěny. Žádné
přetavování nebo dodatečné čištění vosku nedělám, protože to považuji za
zbytečné. Kdo musí vosk při obyčejném vyvařování souší dodatečně přetavovat
a čistit, podle mně dělá při zpracování nějakou chybu . Když potřebuji
přetavit
nějaký starý vosk, dám ho do hrnce na zbytky z vytaveného voští, tam se
roztaví, případné nečistoty se zachytí ve zbytcích a vosk proteče dolů. Na
minimalizaci množství nečistot má vliv za prvé to pomalé chladnutí, za druhé
vytváření emulze vosku ve vodě. Roztavený vosk vytváří emulzi s vodou velice
ochotně, stačí ten vosk s vodou nějak více míchat, intenzívně vařit nebo
použít znečištěnou vodu. Ta emulze se potom ani při pomalém chladnutí
neoddělí a ztuhne jako emulze neboli silná vrstva nečistot na rozhraní vosku
a vody. Vosk se dá z toho získat nejlépe tak, že se "nečistoty" nechají
uschnout a potom se zase roztaví. Roztavený vosk s vodou by se proto měl
míchat co nejméně a vařit taky co nejméně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky.
Vyvíječ
> by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ
> zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do
"Sedláčkova
> sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na
> tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně
větší
> prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to
> přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější
čištění
> po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala
> pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk
> vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs
> míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do
> druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
> ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
> hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
> a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
> Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
> Pavel K

Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to pak ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/

Kto si naozaj chce vyrobiť slušnú odstredivku na vosk s vlastným zdrojom pary, skúste si vyhľadať VČELÁR z roku 199O. č. 9, str.210, ktorý Vám ponúkajú rodáci Milan Franěk a Václav Pšenička, s podrobným popisom a nákresom. Kto je "machr od železa" isto ho dokáže spraviť.
Anton

Podíval jsem se na ždímačku ještě z Romovky, průměr koše je asi 23 cm,
příkon motoru 180 watt, dávka 2 kila prádla, otáčky nejsou uvedeny, protože
tam je asi komutátorový motorek, který má ty otáčky silně závislé na
zatížení, takže uvádět nejdou. Pozná se to podle toho, že ždímačka se i
prázdná po zapnutí rozbíhá pomalu a evidentně jí ten pomalý rozběh nijak
nevadí, zatímco u motorku s relativně stálým počtem otáček je práce za
sníženého počtu otáček kritický stav, který by měl trvat co nejkratší dobu,
protože dochází k přetížení motorku. Vizuálně naprázdno tam je minimálně
těch 1400, ale může to být třeba i víc. Každopádně, co si pamatuji, úroveň
odstřeďování prádla této ždímačky je stejná nebo horší než úroveň
odstřeďování v automatické pračce s 400 otáčkami. Ty vyšší otáčky, do
tisíce, jsou dneska trend a souvisí s tím, že se prádlo nevěší, ale suší se
v sušičce v bedně, kde každá troška vody v prádle znamená hodně energie a
času navíc, zároveň když se prádlo protáhne sušičkou, kde se taky v průběhu
sušení otáčí a hýbe se s ním, zmizí pomačkaniny, které hlavně u textilu
náchylného k mačkání jsou při odstřeďování v praččce při 1000 otáček
znatelně větší než při odstřeďování při 400 - 500 otáček a když se takové
prádlo pověsí vysušit na šňůru, zůstanou tam a pak se to dost hůře žehlí.

Co se týká automatických praček, ty právě jsou konstruovány na práci při
teplotě do 100 st C, jinak by nemohly mít vyvařovací programy. Co se týká
subtilnost, tam je rozdíl, automatická pračka je vyvíjena tak 40 let, za tu
dobu na problémy vynaložili chytří konstruktéři desetitisíce hodin a
odstraňovali problémy, které se vyskytly, když statisíce uživatelů prali
stovky hodin. Zatímco zařízení, které složí dohromady včelař, zkouší
maximálně několikrát po dobu určitě ne víc než 10 - 20 hodin, než s tou
konstrukcí jde ven a prohlašuje toto své zařízení za osvědčené a zavedené.
Mně tedy připadá poměrně řekněme nepromyšlené nevyužít na těžbu vosku v
podstatě už hotové a roky vyvíjené zařízení a místo toho stavět nějakou
svoji konstrukci, obvykle taky silně specifickou na zdroje materiálu a
zkušenosti, a tudíž pro spoustu jiných včelařů složitou si ji vyrobit a
pracovat s ní stejně dobře jako ten vynálezce.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 6:50 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to
pak
> ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání
> kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od
> nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu
> vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a
> jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První
> u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré
> obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce
> automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se
> také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší
teplotu./pára,
> tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení
> drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Neviděl bych to hned tak černě. Hnilobný rozklad uhynulých larev vlivem špatného ošetřování včelami může být velmi podobný příznakům moru. Liší se snad jenom v příškvarcích...zbytků po odumřelých larev, které u moru pevně lpí ke spodku buňky a v proděravělých víček, dalším typickým znakem moru. Morové buňky jsou mezerovitě roztroušené po plástech. Není pravděpodobné, že by vznikl kroužek cca 50 plodových buněk, které by byl všechny napadeny morem v takové míře, aby se projevili klinické příznaky.

Rozhodně informujte předsednictvo ZO o Vašem nálezu a pro jistotu odevzdejte ZO nebo OVS podezřelý plást, aby jej odeslala do akreditované laboratoře na bakteriologické vyšetření.


S pozdravem...M. Václavek

Všechny byly proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu, zda se už s tím někdy někdo setkal.

Jednoznačne ide o mor včelieho plodu. Nahlásiť regionálnej veterinárnej správe. Podozrivú lokalitu asanovať ohňom. Nemeškať!

Tak jak to popisuješ vypadá to na mor plodu Nahlas to okamžitě veterině nic nepodnikej sám přišel bys o náhrady Je pokud ti mor potvrdí TAK ŽÁDOSTI O NÁHRADY SI RADĚJI PODEJ SÁM je na to poměrně krátká doba

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zachlazen? Plodu-nebo mor v?el?ho plodu
> Datum: 24.3.2008 17:36:54
> ----------------------------------------
> V sobotu jsem kontroloval včelstva a narazil jsem na podezdřelý plod, bylo
> to v oddělku který zimoval na pěti rámcích, došlo v něm k loupeži a byl už
> bez včel, nacházel se v něm malý kroužek plodu asi 50 buněk. Všechny byly
> proděravěné,po jejich otevření tam byla světle hnědá klihovitá táhnoucí se
> hmota. Víčka byly světlé.Můj dotaz je jestli nemůže jít o zachlazení plodu,
> zda se už s tím někdy někdo setkal. Oddělek byl ještě před měsícem obsazený
> včelama. Prsím o radu děkuji
>
>
>

S největší pravděpodobností se jedná o mor, který se loupeží dále rozšířil. Ihned volat veterináře, aby zařídil vyšetření. Znepřístupnit úl včelám.