Včelařská konference

J. Křapkovi a Honzovi Jindrovi: Lépe bych to nedovedl napsat. I u naší ZO jsem zcela pozměnil styl práce. Zcela jasně jsem zamezil posluhování důvěrníků u neschopných včelařů a vyhlásil individuální zodpovědnost jednotlivých včelařů za svoje včelstva. Důvěrníci slouží pouze jako výdejci léčiv a konzultanti. Chce li někdo od nich pomoc, musí je požádat. No a pomalu mají zájem i bordeláři. Jinak k Radkovi: Nezkušeným mohou hynout včely jako ostatním, ale kdyby co se nemocí týče nastudovaliu pouze 25% problematiky a zůčastnili se jedné dobře vedené přednášky o Varraoze, včely by jim nehynuly. Není omluvou pro začínající, že si pořídí včely bez základního nastudování. Co se týká pracnosti, žel správné léčení pracné je. Když někdo léčí navíc blbě a mimo metodiku je to opět hlavně jeho problém, ale proč si to přiznávat, když daleko lepší je se vymlouvat! K dalšímu bodu: Všichni včelaři, kteří v červenci nepoužili léčiva se vymlouvají! Protože je to zase pohodlnější. V naší ZO si objednalo léčiva 40 % včelařů a všechna včelstva jim žijí. Zbytek hrůza! Jestli v ZO nebyly včas léčiva, musí si udělat pořádek, kdo se vymlouvá na veterináře opět se pouze vymlouvá. Je problém sebrat 2 kg medu a nechat si gabon napsat a vyřídit to s Dolem osobně? Funguje to dobře sám jsem to telefonem a poštou do týdne vyřídil, Ale to musíte chtít a ne se pořád vymlouvat a hledat viníky jinde! K dalšímu bodu sděluji že včelařím jako host u ZO s dnes již asi 80% úhyny na okraji obce, kde již nejsou včely kromě mých a to jsem prostředků na boj s Varraozou využil na 30%, ti odpovědnější včelaři v naší ZO taktéž, Kdyby oněch 40% včelařů je nepoužilo, ztráty v naší ZO by byly pod 80%!!! Žel nejsem schopen se vyjadřovat k jednotlivým úhynům,protože vždy k tomu chybí základní informace. Co se týče dotační politiky svazu, jsem přesvědčen, že je potřeba odměňovat schopné za opylování krajiny a ne neustále dotovat úhyny u těch neschopných. Vemte si jak velký stimulační efekt pro schopné a začínající by měl příspěvek 600 Kč na vyzimované včelstvo! Včelařit téměř bez nákladů! A co přinesla dotace na uhynulé včelstvo v r. 2002? Pouze další úhyny u včelařů stejné skupiny letos! Stavy včelstev by určitě poklesly, ale kde je jaké nebezpečí pro krajinu? To si opět vymýšlí pouze jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc jak 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství? Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr. R. Stonjek

> jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
jak
> 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
R.
> Stonjek

Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.

R. Polášek

Tito Profesionální včelaři jezdí hlavně tam kde jim za opylování platí a je to údajně jejich hlavní příjem. Na rozdíl od nás kdy někteří účastníci této konference brojí proti D1 která je vlastně totéž jen za účasti státu. A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují platbu již za vyzimovaná včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují platbu již za vyzimovaná včelstva<
.......

Pepane konečně jsi pochopil, že nemůžeš mrtvým (uhynulým) včelstvem opylovat! Sláva. Kvalitní vyzimování je stvrzenka správného přístupu v podletí (napodzim) a to je to, co chce stát podporovat. Ne podporu žebračenek.

Gusto ty si pleteš dvě věci Ještě před 8 lety se vyplácely na podzim dvě dotace a to 1) příspěvek na zimování 27 Kč/ včelstvo a 2) D1 jako platba za opylování zemědělských plodin v uplynulé sezóně 140Kč/ včelstvo Příspěvek na zimování byl právě v roce asi 2001 úplně zrušen a zůstala jen D1. Tato byla přejmenována na opylování planě rostoucích rostlin a vztahuje se k právě uplynulému období. V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají. Jinak u nás za opylování nic nedostaneš naši zemědělci na to nejsou zvyklí a zatím je k tomu nic nenutí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 18:21:57
> ----------------------------------------
> A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují
> platbu již za vyzimovaná včelstva<
> ......
>
> Pepane konečně jsi pochopil, že nemůžeš mrtvým (uhynulým) včelstvem
> opylovat! Sláva. Kvalitní vyzimování je stvrzenka správného přístupu v
> podletí (napodzim) a to je to, co chce stát podporovat. Ne podporu
> žebračenek.
>
>
>

Pepan:>V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají.<

........

Pepane nic si nepletu s příspěvkem na proces zazimování.

Máš snahu mne stále oblbovat. Na začátku kalendářního (ne včelařského, protože je zima kritický bod) roku se rozhoduje otom, kolik včelstev se bude podílet natom, s kolikati včelstvy budeš vykonávat opylení. Taková včelstva jsou výchozím stavem. To kolik máš potom oddělků z vyzimovaných, jsou toho roku !jen! produktem Tvých vyzimovaných včelstev. Takového blba zemne laskavě nedělej a nepřesvědčuj mne, že taková nově vzniklá včelstva opylovaly po celý rok.

To jsou manýry z komunistických poroučení větru dešti. Z dob ještě před takovou zavedenou absurditou se platilo vždy zato, co včelař toho roku právě nabízí.(zdroje z Českého včelaře) Takže jak můžeš v podletí nabídnout to, co od jara nemáš?


Vše dobré.

Pokud budou úhyny včelstev relativně normální, můžu při placení příspěvků na
včelstva k prvnímu září docela dost korun nahnat. Na každé produkční
včelstva vytvořím v květnu dva oddělky a bez ohledu na sílu je v srpnu
nechám na dva nastavky 39x24 nebo odpovídající prostor. Naplno nakrmím ale
jen produkční včelstvo, oddělky tak na 5 - 8 kilo. V říjnu fumiguji plný
počet včelstev, i když u toho je důvěrník, pokud nebudou oddělky extrémně
slabé, nepozná to. Pokud je aerosol v prosinci, tak do aerosolování spojím
vždy dva oddělky v jeden a po aerosolu připojím ty oddělky k produčnímu
včelstvu. Tak mám na jedno vyzimované včelstvo trojnásobný příspěvek,
prakticky cukr zadarmo. Přitom v podstatě není šance podvod zjistit. Počet
nahlášených včelstev odchází ze ZO k 15 září, příspěvky jsou vypláceny
včelařům v listopadu a ještě při vyplácení příspěvků mám možnost počet
včelstev upravit. Ale to je v podstatě úplně zbytečné, protože oficiální
výklad říká, že příspěvek se vyplácí na včelstva včelaře k prvnímu září. Bez
vědomí včelaře může akorát někdo vyfotit, kolik bedniček, ze kterých létají
k prvnímu září včely, měl na stanovišti. Prohlídka by se musela dělat s
vědomím včelaře a ten potom prostě při vyplácení příspěvků upraví počet
dotovaných včelstev. Akorát ten úhyn bude velký, v zimě mně "zbude" jen
třetina včelstev z "původního" počtu. Budu se těšit na jaro a nadávat na
varaózu, co mně zničila včely.
Poznámka - je to jen teorie.

R. Polášek

Mně to vychází jako silný prodělek. Pokud nakrmím produkční včelstvo 15 kg, je to při průměrné ceně 18 kč za cukr
270 Kč. Pokud ho nakrmíma a k němu ještě dva oddělky - průměr 6,5 kg 2x, to je dalších 234 Kč + 270 je 504 Kč. Proč bych to teda dělal?
Tonda
>Pokud budou úhyny včelstev relativně normální, můžu při placení příspěvků na
včelstva k prvnímu září docela dost korun nahnat. Na každé produkční
včelstva vytvořím v květnu dva oddělky a bez ohledu na sílu je v srpnu
nechám na dva nastavky 39x24 nebo odpovídající prostor. Naplno nakrmím ale
jen produkční včelstvo, oddělky tak na 5 - 8 kilo. V říjnu fumiguji plný
počet včelstev, i když u toho je důvěrník, pokud nebudou oddělky extrémně
slabé, nepozná to. Pokud je aerosol v prosinci, tak do aerosolování spojím
vždy dva oddělky v jeden a po aerosolu připojím ty oddělky k produčnímu
včelstvu. Tak mám na jedno vyzimované včelstvo trojnásobný příspěvek,
prakticky cukr zadarmo. Přitom v podstatě není šance podvod zjistit. Počet
nahlášených včelstev odchází ze ZO k 15 září, příspěvky jsou vypláceny
včelařům v listopadu a ještě při vyplácení příspěvků mám možnost počet
včelstev upravit. Ale to je v podstatě úplně zbytečné, protože oficiální
výklad říká, že příspěvek se vyplácí na včelstva včelaře k prvnímu září. Bez
vědomí včelaře může akorát někdo vyfotit, kolik bedniček, ze kterých létají
k prvnímu září včely, měl na stanovišti. Prohlídka by se musela dělat s
vědomím včelaře a ten potom prostě při vyplácení příspěvků upraví počet
dotovaných včelstev. Akorát ten úhyn bude velký, v zimě mně "zbude" jen
třetina včelstev z "původního" počtu. Budu se těšit na jaro a nadávat na
varaózu, co mně zničila včely.
Poznámka - je to jen teorie.

Ten cukr se neztratí, zůstane v rámcích v spodním nastavku a včely ho
využijí k jarnímu rozvoji nebo se použije v květnu pro nové oddělky. Kromě
toho, když počítám s spojením s oddělkem někdy v listopadu či prosinci, můžu
produční včelstvo nakrmit méně právě o ten cukr na jarní rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2008 9:14 AM
Subject: Re: Teorie - příspěvek na včelstvo k 1 září.


> Mně to vychází jako silný prodělek. Pokud nakrmím produkční včelstvo 15
kg,
> je to při průměrné ceně 18 kč za cukr
> 270 Kč. Pokud ho nakrmíma a k němu ještě dva oddělky - průměr 6,5 kg 2x,
to
> je dalších 234 Kč + 270 je 504 Kč. Proč bych to teda dělal?
> Tonda

Pokud bych přidával oddělek, zvlášť v tuto dobu, dal bych ho nahoru. Pak by ty zásoby byly špatně rozložené. Vůbec bych produkční včely už v tuto dobu oddělkem nerušil.
Při menším nakrmení by včely musely v tuto dobu přenášet zásoby a to by asi nešlo. Uchovávat cukr v rámcích do května nebude asi taky jednoduché. Letos s tím budu mít trochu zkušeností. Hodně mně jich zbylo.
Tonda

>Ten cukr se neztratí, zůstane v rámcích v spodním nastavku a včely ho využijí k jarnímu rozvoji nebo se použije v květnu pro nové oddělky. Kromě toho, když počítám s spojením s oddělkem někdy v listopadu či prosinci, můžu
produční včelstvo nakrmit méně právě o ten cukr na jarní rozvoj.

V zimě nejde vůbec o nějaké rozrušení. Zimní chumáč jde za teplem a to jde nahoru. Zimní chumáč ze spodního včelstva se začne protahovat nahoru, horní naopak cítí teplo a protáhne se trochu dolů, spojí se a včely se pak přemístí prakticky bez rozrušení do horního nastavku. To je obvykle záležitost doslova několik minut. Proto musí být v horním nastavku dostatek zásob pro mrazivé období, zásoby v dolním nastavku se využijí až po oblevě.

Taky se dívám, kvůli rychlosti jsem psal příspěvky přes web a na jméno jsem zapomněl. IP adresa u předchozích dvou příspěvků 85.71.1.251 jsem já

No a to by nebylo.
Tonda
>Proto musí být v horním nastavku dostatek zásob pro mrazivé období, zásoby v dolním nastavku se využijí až po oblevě.

Uchovávání cukru do května se děje úplně automaticky, aspoň do první poloviny května, v druhé polovině už je dost teplo na rozvoj zavíječů. Ale vůbec není problém uchovat cukr v plástech i přes celý rok do dalšího května, když se uloží do nastavku s mezerami, to je místo 10 rámků se tam dá 6 - 5 rámků a nastavek se dá na suché místo, aby sladina nekvasila. V plástech jen nesmí být pyl, protože pylové plochy zavíječi zničí, i když je plást zavěšený zvlášť. Přirozeně musí být chráněny před včelami, myšmi atd.

Ne, že by to úplně nešlo, ale je to trochu problém. Teplo bude určitě dřív, než v druhé pol. května. To bývalo. Kdo by chtěl chytračit s nahlašováním včelstev, určitě nemá tolik nástavků navíc. Suché místo? Záleží, jaké bude počasí. Při zazimování je v plástech se zásobami vždycky pyl. Není tak v posledních dvou, v ostatních je. Asi by to byl celkově prodělek.
Tonda
>Uchovávání cukru do května se děje úplně automaticky, aspoň do první poloviny května, v druhé polovině už je dost teplo na rozvoj zavíječů. Ale vůbec není problém uchovat cukr v plástech i přes celý rok do dalšího května, když se uloží do nastavku s mezerami, to je místo 10 rámků se tam dá 6 - 5 rámků a nastavek se dá na suché místo, aby sladina nekvasila. V plástech jen nesmí být pyl, protože pylové plochy zavíječi zničí, i když je plást zavěšený zvlášť. Přirozeně musí být chráněny před včelami, myšmi atd.

jaképak oblbování je to skutečnost a je to tak nastaveno Příspěvky na cukr se vyplácely již před válkou a zůstaly včelařům až do roku 2001 Mezitím svaz vybojoval někdy koncem sedmdesátých let platbu za opylování V tu dobu si JZD u svazu objednávaly počty včelstev přímo na pole a za to platily nebo paušálně vypláceli včelařům ve svém katastru přímo a již tehdy to bylo za vykonanou práci Z pádem komunistů a rozpadem družstev, zemědělské podniky ztratily o včelaře zájem a proto se vyjednala tato částka u ministerstva zemědělství. V roce 2001 byla částka na zimování zrušena ta druhá byla přejmenována na D1 a byla stanovena za opylování planě rostoucích rostlin Již tehdy se jednalo o tom za nevyplácet raděj za vyzimovaná včelstva. Obojí ale snadno svádějí k podvodům a proto se zvolilo jedno ze dvou zel když bylo možno tuto částku zachovat A PROTO TAKÉ ZŮSTALO U TĚCH 7 RÁMKŮ KTERÉ ZARUČOVALY ŽE VČELSTVO JIŽ V VE VELKÉ ČÁSTI SEZONY TUTO SLUŽBU PLNILO. Aby sevyhovělo podmíkám EU NESMĚLA JÍT O OPYLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PROTO TA ZMĚNA NÁZVU

Pepan

Pepan:>Aby sevyhovělo podmíkám EU NESMĚLA JÍT O OPYLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PROTO TA ZMĚNA NÁZVU <
.....

Pepane eee, ... že 1d je právě o opylování zemědělských plodin cituji z podmínek Min. Zem:

1.D. Podpora včelařství
Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. (strana 9; soubor z portálu MZE:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/kOTTOVA/Zsady%202007%20vlastn%20materil%20do%20OPM%20(1).pdf )

Také jestli si to chceš, přečti si to z podmínek, které jsou v "Rozhodnutí o dotaci", které musí každá ZO ČSV vystavovat při výplatě 1D.

Také jestli si to chceš, přečti si to z podmínek, které jsou v "Rozhodnutí o dotaci", které musí každá ZO ČSV vystavovat při výplatě 1D.

Doplňuji: To je ten papír, kterej dostaneš v hospodě na schůzi kde obdržíš dotace od ZO ČSV a o ten se stará jednatel ZO. Ty ho většinou necháš kde, žeto nevíš?

Pepan:>V roce 2001 byla částka na zimování zrušena ta druhá byla přejmenována na D1 a byla stanovena za opylování planě rostoucích rostlin Již tehdy se jednalo o tom za nevyplácet raděj za vyzimovaná včelstva. <
.......

Tak to je také kravina. Zákon o zemědělství je tu od roku 1997 (č. 252/1997 Sb.) Podmínky se utváří ovšem každý rok znovu.

Právě a vlastně je to pořád příspěvek na cukr, který je už od EU zakázaný. Jen se to přejmenovalo. To ale tenkrát přímo řekli. Co se týká příspěvku na loňské ztráty, pokud vím, chtějí přispět na znovu zavčelení, ne na padlé včely. Počítají, že včely jsou potřeba a obnovení včelaře bude něco stát. Už jem dílo se musí udělat nové.
Tonda
>Gusto ty si pleteš dvě věci Ještě před 8 lety se vyplácely na podzim dvě dotace a to 1) příspěvek na zimování 27 Kč/ včelstvo a 2) D1 jako platba za opylování zemědělských plodin v uplynulé sezóně 140Kč/ včelstvo Příspěvek na zimování byl právě v roce asi 2001 úplně zrušen a zůstala jen D1. Tato byla přejmenována na opylování planě rostoucích rostlin a vztahuje se k právě uplynulému období. V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají. Jinak u nás za opylování nic nedostaneš naši zemědělci na to nejsou zvyklí a zatím je k tomu nic nenutí

A.Podhájecký:>Počítají, že včely jsou potřeba a obnovení včelaře bude něco stát.<
......
Budou to vyhozené peníze, jestli si to včelaříci na ČSV předělaj na počet zazimovaných včelstev, které se prý počítají napodzim. Proč? Protože takto se nikdy nic u nás neobnoví. Jen zazimuje a z jara se bude znovu řvát že to uhynulo z paranormálních příčin.

Zdravím v konferenci, delší dobu jen čtu, teď se mě zdá že je potřeba něco
napsat.

Je zde mnoho příspěvků o úhynech, ale žádné konkrétní informace. Je někdo
ochoten popsat stav svých uhynulých včelstev? Mě zatím (sobota) létá vše
(mám pouze 6).

Popíšu zde moje úhyny v minulosti. Jsem vlastně začátečník, včelařím teprve
něco přes 30 let. Plus 15 s tátou. Co je to proti historii včely medonosné
na Zemi.
Loni jedny v plném jaru, příčina 100 procent moje ("matku vyměním až příšti
rok"), tedy trubčina a konec (spojení zbytku po fumigaci v rojáku).Tato
příčina je důsledkem potlačení rojivosti. Pěkné provozní včelstvo a náhlý
konec. Žádný rozmnožovací pud . V minulosti podobné případy asi třikrát,
část možná neúspěšná tichá výměna.
Podobný problém je tichá loupež v oddělcích a s tím spojené nedostatečné
zásoby, ani ne tak na vyzimování, ale na jarní rozvoj. Zde včelstvo přežije,
ale ve snůšce je jen do počtu.
Dvakrát se mě dostala do úlu myš. Zde bych zmínil kolegu, kterému na lesním
stanovišti nějaký "ochránce přírody" začátkem letošní zimy vytrhal česnové
vložky. Asi si někde přečetl, že včely mají mít v zimě dostatek vzduchu.
Myši mu zlikvidovaly většinu.

A teď se dostanu k svojí největší pohromě, tuším 2001. První aerosol, aceton
z lékárny, cca litr. Dělal jsem to já s kolegou, podle hodinek půl minuty,
teplota nula. Půl spolku, cca 120 včelstev. Mě osmery z deseti padly.
Ostatním podobně.
Včelstva nebyla v chomáči, ale v rozích úlů. Zpětně jsem zjišťoval co bylo
špatně. Jediné co mě nevychází je v popisu vyvíječe - aerosolu cca 1ml ale
spotřeba acetonu 5-6ml na včelstvo. Kam se dostane těch 5ml ?
Další otázky jsou:
Kudy a za jak dlouho se aceton dostane z úlu?
Z úlu s očky, z úlu bez oček? (Já bez oček, dvojité dno, cca 650 mnm,
otevřeno východnímu větru)
"Jak se snáší" mateří látka a aceton?
Máte také včely mimo chomáč? Kolik je v úlu včel, méně než je běžné?

Nechci říci, že aerosol a aceton jsou špatně, jen to, že ho asi bylo moc,
nebo byl pozdě. Chci se dobrat zkušenosti pro příště. Člověk by se měl
pokusit pochopit, ne jen papouškovat.

Hodné včely a hodně medu přeje Vašek.



Tato zásilka byla zkontrolována antivirovým systémem BitDefender
Odesláno 602LAN SUITE Groupware

Potužník Václav:>Půl spolku, cca 120 včelstev. Mě osmery z deseti padly.
Ostatním podobně.
Včelstva nebyla v chomáči, ale v rozích úlů. Zpětně jsem zjišťoval co bylo
špatně. <
..........
Nemá smysl se zabývat Vašimi otázkami, jestli jste si Vy nebo ostatní z Vašeho území neodpoví.

Co zapřičiňuje ztrátu včelstva?
...a druhá otázka:

Znám infekční tlak a průběh VD (varoázy) u svých včelstev?

A třetí nejdůležitější:

Jsou mé (naše) reakce přiměřené a účinné vůči takovému infekčnímu tlaku VD v našich včelstech právě před zazimováním včelstev, kdy si včeltsvo vytváří zimní generaci dělnic???

Odpověděl(i) jste si tak ve Vaší ZO???

Milý Václave přihlaš se do kurzu ošetřování včelstev aerosolovou technikou ve VÚVč Dol a vem si ssebou vyvíječ ať Ti ho zkalibrují na kolik Atm máš dát tlak a kolik dávkuje. Pozor na česno nezavírat dlouho.

Milý Václave přihlaš se do kurzu ošetřování včelstev aerosolovou technikou ve VÚVč Dol a vem si ssebou vyvíječ ať Ti ho zkalibrují na kolik Atm máš dát tlak a kolik dávkuje. Pozor na česno nezavírat dlouho.

Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka. Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70 procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku, Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá, neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy, parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami, genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna, nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115 nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

V přírodě jsou za včelu medonosnou náhrady. Pokud květy neopylí včely, opylí
je čmeláci, včely samotářky, potom mouchy a jiný hmyz, co taky saje sladkou
šťávu z květů a v neposlední řadě i u některých hmyzosnubných květů může
proběhnout opylování větrem. Jsou rostliny, na které včely nejdou vůbec,
třeba na černý bez, i když je kolem včelstev plno. Na druhé straně ty
náhrady za včely opylují řidčeji a hůře, takže pokud včela medonosná z
krajiny zmizí, promítne se to v ústupu rostlin rozšiřujících se výhradně
opylováním včelami a k zabrání toho volného prostoru rostlinami
rozšiřujícími se převážně vegetativně. Jak ale velký ten ústup bude a jak
rychle a kolik let po zmizení včely medonosné bude probíhat, bych nechal na
vědeckých studiích. Nika uvolněná včelou medonosnou může být zabrána v
docela velké míře těmi čmeláky a včelami samotářkami a mohou na to mít vliv
i zdánlivě nesouvisející věci. Tak například některé typy uteplení domů a
protihlukových stěn, ty se skelnými vatami, mohou vytvářet ideální hnízdiště
pro včely samotářky a čmeláky. Pokud uteplení s polystyrenem poškodí
datlovití ptáci, odhalený polystyren je taky docela dobrý pro hnízda hmyzu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 4:34 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev


Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v
přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem
kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v
Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny
by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému
i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka.
Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi
zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl
tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu
Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70
procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem
na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje
životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro
jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse
Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy
jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly
hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku,
Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu
a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě
třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá,
neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské
organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale
nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří
lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a
roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy,
parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci
zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami,
genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady
klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a
elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The
Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý
narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit
zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna,
nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům
vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu
nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum
německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely
pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly
vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud
někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian
Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se
problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že
včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a
zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se
bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115
nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či
olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou
vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

Reakce na Rudolf Stonjek:

Díky za reakci.
Rudolfe, nepsal jsem příspěvek proto, abych Tě nějak přesvědčoval že nemáš pravdu.
Zvlášť když si myslím, že v mnoha ohledech ji máš.
Jen jsem jeden z těch, kdo přišli o část svých včelstev, a proto si nemyslím, že o včely přišli jen lajdáci.
Díky této zkušenosti se víc zamýšlím nad alternativním vnímáním priorit v boji proti varroáze. Zajímavé náměty jsem se dočetl třeba na optimal klubu od přítele Leoše Dvorského, nebo na Emanově webu fascinovaný včelař.
Myslím, že i z mé reakce je jasné, že se nesnažím svalovat na někoho vinu za to, že mi uhynuly včely, ale spíš se snažím z toho vytěžit pro budoucnost nějakou pozitivní zkušenost.
Možná ještě k mému předchozímu příspěvku, jeví se mi díky letošním úhynům, že jsme vlastně všichni v boji proti roztočům nezkušení, a nikdy nevíme, jak se to přesně bude dál vyvíjet. Není to nic proti metodice Dolu, díky za ni. Ale právě letos jsou včelaři, kteří se jí drželi a o včely přišli. Je třeba zřejmě chtít pochopit podstatu problému, sledovat vývoj, a někdy jít i do rizika mimo oficiální metodiku, a případný úhyn nesvalovat na druhé. Já jsem se rozhodl otestovat do příštího roku odpařovače kyseliny mravenčí. Uvidíme, jestli to byl moudrý krok. Zatím se na to těším.
Zdravím a dobrou noc.

Radek Krušina

Někteří asi vědí. Metodiky jsem se bohužel držel přesně a ztráty mám velké. Náš jednatel, který už končí, sledoval, aby se metodika přesně dodržovala a nic se neléčilo navíc.
Protože mám léčiva já, udělal jsem si ještě nějaké léčení tajně navíc. Třeba ještě jeden aerosol, nebo jarní léčení. Myslím, že vloni byl celý rok o měsíc posunutý a mělo se začít léčit o měsíc dřív. Asi by se hodně včel zachránilo, i když třeba slabších. Aerosol dělám v celé ZO poctivě a ztráty jsou i u ostatních velké. Nedával jsem KM, a jak jsem psal, že blízký včelař napouští desky a přemýšlím o tom taky, tak má taky velké ztráty a jeho sousedovi padly všechny. Byly by dobré asi odpařovače, ale vlastně nejsou povolené a jsou dost drahé. Asi na ně ale stejně dojde. Škoda, že DOL vyrábí jen Formidol a ten bude asi jediný dlouho povolený.
Tonda

>Možná ještě k mému předchozímu příspěvku, jeví se mi díky letošním úhynům, že jsme vlastně všichni v boji proti roztočům nezkušení, a nikdy nevíme, jak se to přesně bude dál vyvíjet. Není to nic proti metodice Dolu, díky za ni. Ale právě letos jsou včelaři, kteří se jí drželi a o včely přišli. Je třeba zřejmě chtít pochopit podstatu problému, sledovat vývoj, a někdy jít i do rizika mimo oficiální metodiku, a případný úhyn nesvalovat na druhé. Já jsem se rozhodl otestovat do příštího roku odpařovače kyseliny mravenčí. Uvidíme, jestli to byl moudrý krok