| | - Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev
V přírodě jsou za včelu medonosnou náhrady. Pokud květy neopylí včely, opylí
je čmeláci, včely samotářky, potom mouchy a jiný hmyz, co taky saje sladkou
šťávu z květů a v neposlední řadě i u některých hmyzosnubných květů může
proběhnout opylování větrem. Jsou rostliny, na které včely nejdou vůbec,
třeba na černý bez, i když je kolem včelstev plno. Na druhé straně ty
náhrady za včely opylují řidčeji a hůře, takže pokud včela medonosná z
krajiny zmizí, promítne se to v ústupu rostlin rozšiřujících se výhradně
opylováním včelami a k zabrání toho volného prostoru rostlinami
rozšiřujícími se převážně vegetativně. Jak ale velký ten ústup bude a jak
rychle a kolik let po zmizení včely medonosné bude probíhat, bych nechal na
vědeckých studiích. Nika uvolněná včelou medonosnou může být zabrána v
docela velké míře těmi čmeláky a včelami samotářkami a mohou na to mít vliv
i zdánlivě nesouvisející věci. Tak například některé typy uteplení domů a
protihlukových stěn, ty se skelnými vatami, mohou vytvářet ideální hnízdiště
pro včely samotářky a čmeláky. Pokud uteplení s polystyrenem poškodí
datlovití ptáci, odhalený polystyren je taky docela dobrý pro hnízda hmyzu.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 4:34 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v
přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem
kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v
Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny
by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému
i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka.
Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi
zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl
tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu
Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70
procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem
na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje
životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro
jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse
Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy
jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly
hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku,
Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu
a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě
třetiny včelstev.
"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá,
neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské
organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.
Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale
nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří
lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a
roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy,
parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci
zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami,
genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady
klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a
elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.
Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The
Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý
narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit
zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna,
nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům
vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu
nepochybně přilákaly.
Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum
německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely
pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly
vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud
někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian
Dennis z britské asociace včelařů.
Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se
problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že
včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a
zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se
bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115
nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či
olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou
vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28142
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |