78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Vašemu rýpání, pane Pazderko, plně rozumím. I já jsem rýpal, hlavně co se týče včelaření v jiných úlech než nízkonástavkových.

S časem je nutno v racionálním včelaření počítat. Proto metoda, která sice dosahuje vysokých výnosů, ale s velkou spotřebou času, jistě ztrácí racionalizaci. Předjarní vnitřní uteplení považuji za metodu doplňkovou, kterou běžně neprovozuji, jen u slabších včelstev, protože u silných to pozbývá významu. Otázka je, jak se tento nadbytečný vložený čas vrátí? Ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o medný výnos, se to zpravidla vyplatí ( vyskytují se i příznivá léta v některých příznivých lokalitách, kde se to nemusí významně projevit ).

V posledních letech se snažím co nejvíce zvýšit produktivitu času ( kolik kg medu se získá za minutu práce se včelstvy ) a věřte mi, že bych se díky práce s celými nástavky pohyboval nad 1 kg medu za minutu přímé práce, což si myslím, že je dostačující, přiměřeně intenzivní způsob včelaření. Ale jelikož budu letos začátkem předjaří uteplovat a na jaře rozšiřovat početní stav včelstev, onu hranici 1 kg/min asi nepřekonám.

Před nedávnem jsem zde psal o tom, že jedním ze znaků racionalizace je ,, intenzivní včelaření ,,. Špatně jsem se vyjádřil. Lépe by tam mělo být ,, efektivní včelaření ,,. Racionální včelař musí si najít takovou míru intenzivity včelaření, která mu přináší maximální produktivitu práce.

Racionální včelaření je relativní pojem. Pro každého to znamená něco jiného. Racionální včelaření by se mělo posuzovat podle výsledků, na které se často zapomíná. Ale v mnohém by se už dal stanovit definitivní závěr.

Moje verze racionálního včelaření je založena na chovu velmi-silných včelstev, což si vyžaduje vyšší odbornou znalost, aby se projevili lepší výsledky. Především některé techniky, ke kterým jsem došel, jsou nové, běžně nepoužívané a včelařům neznámé ( rozvolňování plodiště, podsada, integrované odebírání oddělku ). Trvalo mi více let, než jsem k tomu došel a stále je moje metodika ve vývoji. Ale poprvé letos si troufám tvrdit, že se už blížím své ideji. Byla zde vznesena výtka, že to nemám ještě dostatečně ověřené. Přiznávám se, že je to pravda, ale nejsem jediný, kdo si tak počíná. Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat. Ono to není až tak na škodu, alespoň se dá o něčem přemýšlet. Mě osobně tato konference v mnohém pomohla a znatelně mi přispěla k většímu přiblížení se k mému vysněnému cíli, čímž jsem se v relativně krátké době zbavil mnoha chybných modifikací mé metodiky.

Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku. Ale každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel ).
Letos takové síly nedosahuji ani u jednoho včelstva, protože jsem vloni začal znovu ( po moru ) s jedním darovaným slabším rojem a čtyř-rámkovým oddělkem. Odhaduji, že toho stavu dosáhnu asi až v roce 2009. Vše zdokumentuji a dám vědět.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .
Další věc - mám jiný názor na to, co je racionální - racionální není
vždy to NEJ (-silnější, -výnosnější, ...). Např. pro hobby včelaře může
být racionální chovat svých 10 včelstev v budečácích, pro kočujícího
svých 30 včelstev v kočovném voze ve dvou řadách nad sebou apod....
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých
> metodách dříve, než si je dostatečně ověřili (Boháč, Čermák, Ptáček, a v
> poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,,
> dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488)

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .

______________________________________________________________

Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Nechápal jsem to ve zlém, spíše jako nepřesnost...
Napadlo mě i to, že jste měl na mysli začátky propagování
nízkonástavkového včelaření u nás. Jistěže, tenkrát kolem r. 1980 těch
zkušeností zdaleka nebylo tolik jako nyní, ale přesto jich bylo už dost
a pokrokové metody včelaření se např. v Brně a okolí uplatňovaly už léta
před tím. Takže to vůbec nebyl skok do neznáma, nová byla jen snaha o
sjednocení na jedné podobě úlu (stavebnice Optimal), aby jich nevznikaly
různé varianty - částečně se to i podařilo. Ale nešlo jen o úl jako
takový, spíše o přístupy k efektivnějšímu chovu včel, pochopení biologie
celého včelstva a použití jí odpovídajících metod ošetřování včelstev. V
době ošetřování včel podle Včelařské encyklopedie a Včelařova roku, tj.
po jednom rámku, s max. zužováním a uteplováním včelstev to bylo dost
revoluční. Snad bude dobré tu dobu nějakým článečkem připomenout.
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu