78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Jde ve včelařství o racionalizaci (zefektivnění), nebo o acionalizaci (zjednodušení)?

Racionalizace je řešení spirálovité acionalizace je konečné.

Jestli chcete někdo konečně diskutovat o úlu, mluvte o konečném řešení, protože v různých úlových podmínkách jsou taková řešení možná.

Nějaká diskuze o uteplení stěny není o ničem, protože potom by nebyly potřeba ani komínové systémy pro spalování metanu.

Nějaká řešení sít tu nebyla, a včela byla.

Nějaká vlhkost je také potřeba - to ví testeři s "jarním vytápěním". A opravdu škodlivá úlová vlhkost je otázkou polohy stanoviště a ne úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Co se týče tvrzení, že včelstvo síly alespoň 10 000 včel ( jeden Optimalový nástavek středně obsazen včelami ) umře následkem komínového efektu je nemožné. Musel tam být i jiný faktor ( kvalita zásob, zdravotní stav, meziplástová mezera, rušení v období zimního klidu... ). Zkušenosti valné většiny včelařů mluví jasně…včely v zimně mrazem nehynou!!!

Byl zde vznesen názor, že v zimně včely potřebují vodu. Kolik vody v zimně spotřebuje neplodující včelstvo? Já si myslím, že spotřebuje skoro nic. Vždyť je hlavní účel ,, komínování,, minimalizovat zimní plodování. A právě omezený přísun vody by to mohl způsobit spíše než mráz, který je v zimně i v sebevíce utepleném úle.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Pane Václavku, máte skutečně racionalizace dar? Jaké máte preference a jak máte vypracovány normohodiny k tomu kterému úkonu jak tu popisujete, abych mohl skutečně důvěřovat a vsadit nato co říkáte Vy a Vámi podepsaném klubu?

Jestli chcete být racionální, nezáleží natom jestli radíte velkému chovateli s 5000 včelstvy nebo začátečníkovi s jedním dvěma včelstvy. Důležité je, kolik času zabere jaký který Vámi navrhovaný úkon - způsob ošetřování, tj. čas/jeden úkon. To je doufám řeč o racionalizaci. Jestli se nemýlím. Máte takové podrobné poznatky?

Ještě mne napadá v souvislosti s racionalizací jeden vážný problém, kdy se popisují dalekosáhlé úkony při ošetřování, ale není nikdy rozebrán rozpis času na určitou jednotku. Pro vysvětlení. Prý stačí podle jistých výzkumů pár minut na včelstvo za rok při určité nástavkové technologii. Nikde jsem se nedočetl jak přesně k těm pár minutám se dospělo a nikdy jsem ještě se nedočetl jaký který úkon na kolik včelstev, př. stanovišť stálo času jednoho pracovníka a jaký díl je to z toho celkového času. Něco tu umí teoreticky rozebrat samozřejmě Radim Polášek, ale to je, se obávám, jen nepotvrzená teorie.

K tomuto a v souvislosti s tímto - k dostupným informacím na webu Cechu: ...
nikdy z žádného Nového Zélandu si kromě fotek takový normohodiny včelařské farmy nikdo jen tak do České Republiky nedonese, protože jednoduší je nafotit pár strojů z výstavky a dalekosáhle přednášet a těžit unás z popisu věci jménem znalců. Já považuji takové informace za základní školu každého normálního chovatele včel. A to tu chybí. A považuji za hodnotnější než nějakou přednášku dokonce informace takové, které jsou přímo od dělníka, který na takové farmě něco dělá.

Proto je většina informací kolem racionalizace ve včelařství u nás pravděpodobně k ničemu a ku škodě popsané datové oblasti nějakého počítačového disku nebo papíru, protože nic nemůže momentálně individuálně řešit, ale většinou jen komplikovat u zájemce o problematiku racionalizace včelařství jeho nadhled nad věcí. U nás farmy pro tisícové stavy neexistují, protože tu máme takto mizerný stav racionálního myšlení v oboru. U nás existuje jen desetitisíce chovatelů včelstev, kteří chcou prý racionálně včelařit. Podle koho? Podle fotek nebo videa?


Děkuji a omlouvám se předem, jestli jsem si moc rýpnul. Mám ale občas takové výpady, které si ovšem neodpustím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (89.102.166.117) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

GUPA. Máte pravdu. Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo. Nicméně malý dotaz pro pamětníky. Za "minulého režimu" existovaly pro řadu oborů "normativy úkonů". Některé podniky měly dokonce vlastní normovače. Neexistovalo něco podobného např. u státních lesů nebo statků pro včelařství. Vím že otec mého kolegy dělal včelmistra v Dubí u Teplic v Č. a tam se počítal 1 včelař na 300 včelstev. Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat. Některé nové věci by se musely změřit, ale myslím, že toho by moc nebylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Ano. I za minulých dob se udělala v rámci rozvoje našeho včelařství raději výprava a vědomosti se okopírovaly ze zahraničí a poupravily na naše podmínky. (viz. třeba i takový Statek Tachov) To, jak to hospodářství nakonec dopadne a jaká je životnost takového kolektivního hospodářství vedené centrálně podle stanov nebo zvůle vedení ČSV ostatně víme. (Tachov, Předboj, stálé problémy v Oboře ...) Životaschopnější byl vždy zodpovědný individuální přístup s racionálním myšlením a vždy s odcházejícím člověkem z takové funkce vždy padá určitá dosažená úroveň podniku a nahrazuje se kvalitní druhou silou.

O tomto může být také racionalizace, protože zkušeností není nikdy dost, jestli tedy jako zodpovědná osoba mého chovu neznám všechny aspekty určitého dílčího problému, nevidím potom budoucí konečný přínos a celkově pozitivní efekt, nemohu jednat racionálně. To vše ale v rámci možností a dispozic, které mohu pro takovou dlouhodobou existenci využít.

Obávám se tedy, že takové normohodiny z dob komunismu nebudou přenositelné pro dosažení trvalé dlouhodobé udržitelnosti dnes.


......
V.Sušický:>Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo.
...
Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek K. (62.245.90.14) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Dve cisla k "normativum".

V Arataki Honey Company na Novem Zelande (dohromady 20 000 vcelstev), jsem na hl. stredisku, centrale vyzpovidal majitele a sef-vcelare (rok 2006) . Na jednoho vcelare pocita cca 700 vcelstev.

Rodine farmy (casto otec a syn) mivaji kolem 1200 - 1500 vcelstev.

Berte to ale s rezervou, vcelari se v jinych klimatickych i snuskovych podminkach ( v poslednich dvou cislech Moderniho vcelare byl o NZ clanek).

radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Vašemu rýpání, pane Pazderko, plně rozumím. I já jsem rýpal, hlavně co se týče včelaření v jiných úlech než nízkonástavkových.

S časem je nutno v racionálním včelaření počítat. Proto metoda, která sice dosahuje vysokých výnosů, ale s velkou spotřebou času, jistě ztrácí racionalizaci. Předjarní vnitřní uteplení považuji za metodu doplňkovou, kterou běžně neprovozuji, jen u slabších včelstev, protože u silných to pozbývá významu. Otázka je, jak se tento nadbytečný vložený čas vrátí? Ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o medný výnos, se to zpravidla vyplatí ( vyskytují se i příznivá léta v některých příznivých lokalitách, kde se to nemusí významně projevit ).

V posledních letech se snažím co nejvíce zvýšit produktivitu času ( kolik kg medu se získá za minutu práce se včelstvy ) a věřte mi, že bych se díky práce s celými nástavky pohyboval nad 1 kg medu za minutu přímé práce, což si myslím, že je dostačující, přiměřeně intenzivní způsob včelaření. Ale jelikož budu letos začátkem předjaří uteplovat a na jaře rozšiřovat početní stav včelstev, onu hranici 1 kg/min asi nepřekonám.

Před nedávnem jsem zde psal o tom, že jedním ze znaků racionalizace je ,, intenzivní včelaření ,,. Špatně jsem se vyjádřil. Lépe by tam mělo být ,, efektivní včelaření ,,. Racionální včelař musí si najít takovou míru intenzivity včelaření, která mu přináší maximální produktivitu práce.

Racionální včelaření je relativní pojem. Pro každého to znamená něco jiného. Racionální včelaření by se mělo posuzovat podle výsledků, na které se často zapomíná. Ale v mnohém by se už dal stanovit definitivní závěr.

Moje verze racionálního včelaření je založena na chovu velmi-silných včelstev, což si vyžaduje vyšší odbornou znalost, aby se projevili lepší výsledky. Především některé techniky, ke kterým jsem došel, jsou nové, běžně nepoužívané a včelařům neznámé ( rozvolňování plodiště, podsada, integrované odebírání oddělku ). Trvalo mi více let, než jsem k tomu došel a stále je moje metodika ve vývoji. Ale poprvé letos si troufám tvrdit, že se už blížím své ideji. Byla zde vznesena výtka, že to nemám ještě dostatečně ověřené. Přiznávám se, že je to pravda, ale nejsem jediný, kdo si tak počíná. Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat. Ono to není až tak na škodu, alespoň se dá o něčem přemýšlet. Mě osobně tato konference v mnohém pomohla a znatelně mi přispěla k většímu přiblížení se k mému vysněnému cíli, čímž jsem se v relativně krátké době zbavil mnoha chybných modifikací mé metodiky.

Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku. Ale každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel ).
Letos takové síly nedosahuji ani u jednoho včelstva, protože jsem vloni začal znovu ( po moru ) s jedním darovaným slabším rojem a čtyř-rámkovým oddělkem. Odhaduji, že toho stavu dosáhnu asi až v roce 2009. Vše zdokumentuji a dám vědět.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .
Další věc - mám jiný názor na to, co je racionální - racionální není
vždy to NEJ (-silnější, -výnosnější, ...). Např. pro hobby včelaře může
být racionální chovat svých 10 včelstev v budečácích, pro kočujícího
svých 30 včelstev v kočovném voze ve dvou řadách nad sebou apod....
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých
> metodách dříve, než si je dostatečně ověřili (Boháč, Čermák, Ptáček, a v
> poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,,
> dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488)

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .

______________________________________________________________

Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Nechápal jsem to ve zlém, spíše jako nepřesnost...
Napadlo mě i to, že jste měl na mysli začátky propagování
nízkonástavkového včelaření u nás. Jistěže, tenkrát kolem r. 1980 těch
zkušeností zdaleka nebylo tolik jako nyní, ale přesto jich bylo už dost
a pokrokové metody včelaření se např. v Brně a okolí uplatňovaly už léta
před tím. Takže to vůbec nebyl skok do neznáma, nová byla jen snaha o
sjednocení na jedné podobě úlu (stavebnice Optimal), aby jich nevznikaly
různé varianty - částečně se to i podařilo. Ale nešlo jen o úl jako
takový, spíše o přístupy k efektivnějšímu chovu včel, pochopení biologie
celého včelstva a použití jí odpovídajících metod ošetřování včelstev. V
době ošetřování včel podle Včelařské encyklopedie a Včelařova roku, tj.
po jednom rámku, s max. zužováním a uteplováním včelstev to bylo dost
revoluční. Snad bude dobré tu dobu nějakým článečkem připomenout.
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu