78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jirka (88.83.175.167) --- 26. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavovĂĄnĂ­ mezistĂŹn (22387) (22398) (22399)

Děkuji moc, rád počkám. Já si taky myslím, že je to tak (černý - a hnědý +).Ale přeci ta nejistota trošku hlodá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 26. 4. 2007
RE: pohon medometu- zatavovĂĄnĂ­ mezistĂŹn (22387) (22398)

Já se mohu podívat až o víkendu a na internet to dát v pondělí. Ale sázím, že ten černý je mínus a hnědý plus. Já tam mám originální koncovku do autozapalovače či přenosné lampy a tam je na prostředku plus. K tomu mám zdroj se selenovým usměrňovačem (pamatuje ještě někdo tuto technologii?) vlastní konstrukce, ve kterém mám i tu autozásuvku, abych měl kabel stejný do auta i do zdroje. Ten zdroj je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
pohony (ruční, se samostatným regulátorem a tento s vestavěným regulátorem) je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/27.html
Barva drátů v kabelu vidět není, to tam musím dojet a podívat se.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Thursday, April 26, 2007 3:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medometu- zatavování mezist?n

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.83.175.167) --- 26. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavování mezistěn (22387)

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 26. 4. 2007
Dotace na medomet


Máte zkušenosti se získáním dotace na medomet? Má smysl se pokoušet, nebo je to jen vyplňování papírů a na konci úředník řekne "bohužel"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 26. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392)

Vymena je ticha proto, ze se pritom vcely neroji. Chtel bych tise menit matky, ale moje vcely nechteji :-(. Pri tiche vymene matka s dcerou spolu nebojuji, ale spolu kladou.

Ptam se proc to nektere vcely delaji a je to dedicne?

>Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude
>chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu
> dokud mlada nezacne klast?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392) (22393)

Je pardon zase sem nepremejslel, mezistena ma tento rozmer takze to bude tech 37x30. Tudiz jen pro uplnost je to cechoslovak??

> "Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
...
> Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik
> matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
> Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.

je to jak pisete, je to jen na jednom ramku uprostred, 4 max 5 misek, na okolnich ramkach nic nebylo

zas mi ale neni jasny duvod proc chtej v tuto dobu vymenit matku protoze se mi zdaji v plne sile a matka ma zakladene velke plochy

ale mozna se chteji opravdu rojit


> Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek.
> Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

no take mam s tim problem :-)), ale jsem na zacatku nelze obmenit vse najednou (musim obcas do prace), letos jsem prehodil 4 uly 39x24 do nastavku, a o vikendu jsem to kontroloval a povedlo se to uspesne. Delal jsem to relativne pozde, pred 14 -20 dny, vcely uz byly hodne silne a rovnou jsem je poustel do medniku, ale slo to jak po masle. Trochu jsem se bal neb mam bodavky, ale bylo to uplne v klidu :-)

Kazdopadne diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 26. 4. 2007
Re: (no subject) (22384) (22389)

okr.olomouc ,půl hodiny co jsem toto dopsal,jsem to opět viděl na vlastní oči,ten pán mě začíná neúměrně srát....bydlí v olomouci a jeho příjmení začíná na K.,tak si od něho nekupte oddělek,jsme už bůhví kolikátý rok v pásmu.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.59) --- 26. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392)

"Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
....
Rámky se měří na vnější rozměr. Není to náhodou 37*30?
Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.
.....
Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni??

Pokud je to tichá výměna, tak ano. .-)

Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Jak kdy, ale měly ba snad chvilku klást obě. Pokud se toho dožijí.


.....
Protirojové opatření v této fázi - je možné snad jen najít matku a s několika plásty dát do odělku, matečníky nechat. Znám včelaře, kterému vychází když dá na stranu pár plástů s matečníky , v úle nechá matku a matečníky vyláme, dodá mezistěny a včely se mu nevyrojí.

Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek. Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 26. 4. 2007
Ticha vymena

Dobre rano

u jednoho vcelstva jsem vcera nahodou objevil narazene a zakladene misky uprostred ramku - asi se snazi o tichou vymenu (matku sem nehledal ale videl jsem nakladena vajicka). Misky byly narazene taky na okrajich, ale u techto nemuzu zarucit, ze tam nejsou z jine doby. Asi bych tomu mel nechat volny prubeh a pripadne pocitat s moznosti vyrojeni? Nebo je vhodny nejaky zasah??

Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire) a plodiste je oddeleno od medniku mrizkou a uz ted je nabouchane jak plodiste tak mednik. Co me vsak zarazi je, ze toto vcelstvo nechce stavet ale jde neskutecne do medu oproti druhemu na teto r. mire (stejne to bylo loni, ale matka je jina - vyrojily se). V plodisti vedle plodu jsem pridal mezistenu z kazde strany a za vice nez tyden ma mezistena bunky tak 3-4mm vytazene do prostoru, neni zakladena, ale ukladaji do ni med a pyl bez snahy ji zatim dostavet. Oproti ostatnim vcelstvum stavi velmi bidne. Pomuze vymena matky?? Navic do delniciny stavi trubcinu, ale to je ma chyba, nedal jsem jim stavebni ramek, ktery evidente chteji.

Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Protoze jinak jestli ted nepridam nastavek ktery samozrejme s touto mirou nemam (napasuju tam 39x24) :-)) tak se vyroji neb ul jim zacina byt tesny :-))

Otazek by bylo samozrejme vic, ale to je u me vzdy :-))

Diky, hezky den

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva (22073)

Dne neděle 08 duben 2007 16:43 Zdenek napsal(a):
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373) (22375) (22386)


Včelařit se dá různými způsoby. Někdo chová 20 včelstev a nemá ani tolik medu jako někteří jen z 10. Udělal jsem si rozbor pracnosti v ZO. Jsou to velké rozdíly.Dělat 100 rámků nebo 50 je taky velký rozdíl i s nástavky při stejném výsledku.
Drastické vyfukování včel je dobré pro velkovčelaře a hlavně v lepších klim. podmínkách, kde nestačí med vytáčet. Já si rámky s medem vybírám jen kvalitní /čerstvě vystavěné/, takže včely někdy ani nezaregistrují , že jsem jim ubral zásob, když je dobrá snůška, a hned k plodu dávám mezistěny.Proto nízké rámky mi nevyhovují..
Dalším ověřením včelaření bez rojení bude u dvou začínajících včelařů.
Sami si vychovají matky do svých vyrobených úlů, a po zesílení včelstev si je odvezou.
Všechno si vyzkouší a pak budou jen vylepšovat další úly a způsoby včelaření.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: (no subject) (22384)

Na to mam jedno slovo PRASATA... ale mam dojem že to milý inteligentní zvíře
urážim.......
----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:57 PM
Subject: (no subject)


> když už jsem se ozval.....
>
> zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
> rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
> papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
> nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
> mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
> pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
> toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
> nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
> maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
> nejvyšší úrovně
>
>
> pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem
>
>
> oheň byl jediný účinný už ve středověku......
> mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
> být rychlejší než mor....
>
> pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
> mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně
> jsou
> minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,
>
> tak se mějme.......
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: 10-ti letá zaeáteenice (22255)

Bez mřížky se v čechoslovácích včelařit samozřejmě dá, ale chce to určitou
změnu: Čechoislováky byly konstruovány na jinou včelu, Nygru, která se
chovala jako původní ekotyp před současnouKraňkou.
Pokud chcete včelařit bez mřížky a s výnosem medu při současné kraňce musíte
přidělat alespoň jeden medník navíc. (Nejjednoduššíje to slepit z
pěticentimetrového styroporu, vnitřní světlost 38,5 cm, bez dolních falců,
Asi to nebude lícovat se siluetou dolní části, ale to nevadí. Pro sedla
rámků použít buď kovový úhelník nebo lépe vsadit laťku se sedlem výška 18
mm,) Pokud budete mít třinástavky, horní bude po jarní snůšce zaplněn medem
a dolní dva med s plodem. Nevytočí se sice všechen med, ale pracnost je asi
dvacetiprocentní, oproti mřížkování. Jde o tzv. volné vedení včelstev.
Hodně
radosti ze včelaření přeje Gusta -----
From: "Lada" <lada.barinova/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 18, 2007 11:47 AM
Subject: 10-ti letá zaeáteenice


> Dobrý den, už deset let včelařím (vše pouze podle knih a časopisů), ale
> nemám nikoho na radu a dělám asi stále stejné chyby. Mám dva Čechoslováky
> (rámek 37x30).
>
> DOTAZ: zimovala jsem včelstva v jednom nástavku (jako vždy) a nacpala tam
> 11rámků, jarní prohlídka v pohodě, teď jsem byla 14dní pryč, přijedu,
> všude
> kvete řepka! A tak kouknu do včel a zírám, v obou úlech přeplodováno
> (jestli to jde, ale plod a vajíčka byl VŠUDE i v krajních rámcích) a móóóc
> pylu a starých zásob. Nevím, co mám dělat, kam dát mezistěny, které rámky
> dát nahoru do medníku (ten jsem nasadila a dala tam pár souší a po dvou
> zavíčkov.plodech - jediné bez vajíček). Je mi líto matky, že nemá kam
> klást, ale když jsou všude vajíčka, mohu je dát nahoru?
> Letos chci poprvé včelařit bez mřížky, protože loni to byla hrůza, matku
> jsem na 100% nechala dole a za týden byla nahoře nad mřížkou!
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavování mezistěn

Dodnes ho mám, jde o skvělý výrobek. Koncovka do zapalovače auta na dvanáct
volotů. Středový drát musí být plus, jinak to nefunguje. Pokud nevíš, lze
krátkodobě zkusit, když jsem to dal obráceněm¨, tak se pouze
neroztočil.Tento pohon nenapájím z auta, ale přes nabíječku autobaterií,
plus a minus oddělím kartonkem. (Nabíječka 8A), Touto nabíječkou i zatavuji
mezistěny. Toto zařízení je na bázi tranzistorů, motorek 50 W ze škodovky
(asi stěrače), převod přes plastické ozubené kolo. Tichý a vytrvalý
pomocník, slouží skoro dvacet let při počtu včelstev do třiceti zcela bez
závad, pouze jsem jednou musel vymýt vypinač z důvodu zalepení medem od
ruky,
Pro začátečníky, kteří hledajíjednoduché zařízení na zatavování
mezistěn, je nejsnadnější zatavovat na motoru auta nebo vedle a k zatavování
připojit dva dráty z autobaterie. Sto až dvě stě kusů není pro baterii
problem, normálně se pak nastartuje.

Gusta
----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 9:59 AM
Subject: RE: pohon medometu


Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je
několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má
regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já
nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky
přepolování.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373) (22375)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je relativní. Včelař se musí v první řadě naučit v daném úlu včelařit.
Já osobně při mé metodice včelaření ( trojsouvčelstevná metoda ) si nedovedu představit, že bych včelařil na vysokém nástavku či v dadantu ( mě se osobně nízkonástavkové včelaření jeví jako poměrně jednoduché včelaření s velkým množstvím variant, které umožňují maximální přizpůsobení se dané situaci a při použití vyfukovačů ( či výkluzů ) zpravidla pracuji jen s celými nástavky, které rozebírám až při vytáčení medu, a od toho nízkonástavkové včelaření je )
Ale je to věc názoru a metodiky včelaření.
Rozhodně není nadměrné rojení způsobeno nízkým nástavkem. Může si za to sám včelař nevhodnými zásahy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kohoutek Tomáš (e-mailem) --- 25. 4. 2007
RE: (no subject) (22384)

KDE????!!!!

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of p.k.
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: (no subject)

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou
minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 4. 2007

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 4. 2007
Re: mice (22376) (22378)

viděl sem včely obírat mšice na jedlích ještě ve večerních hodinách,ale to ještě nic nekvetlo.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22371) (22380)

Včely jsem zimoval v průměru na 3 Lang.24cm. Pokud obsednou plně dva horní, tak že zasahují až do nejspodnějšího, nevidím problém s nástavkem nad. Ať už přehozením spodního nahoru, nebo přidáním čtvrtého. Je to zvětšení jen o 50% a včely to zvládnou. Jsou schopny si udržet teplo v uličkách i za horších situací. Předpokládám, že dva nástavky jsou nabouchané plodem, pylem a zásobami. To samo o sobě zajišťuje tepelnou setrvačnost. Mluvím o období rozvoje, tedy květu ovocných stromů.
Rozdíl NN a VN v přidávání je v tom, že NN se dá narvat mezi plod snadněji. V přidávání pod, či nad nevidím až takový problém. Proto jsme taky minulý týden dával z lenosti hned tři NN nad včely. Dnes ráno jsem to právě okukoval - prokukoval. Včely jdou pomalu nahoru. V elipsoidu a časem bude i horní obsednut až do rohů.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 25. 4. 2007
Vyrocni Zprava o cinnosti CSV a UKRK 2006

Vcelarstvi 2007/5/119
8) zprava UKRK
9) dopisy p.Frankove a odpovedi na ně
11) vyzva ZO Trest postoupena komisi pro upravu stanov
12) dopis p.Cesky a Andrlove reseni uhrady stanovene soudem
13) dopis p.Veseleho reagujici na zpravu UKRK ktera pisateli odpovi
14) policii odlozene trestni oznameni do vedeni CSV
15) dopis p.Korana o odstoupeni od smlouvy a dalsim postupu
16) dopisem p.Zaka se PUV bude zabyvat a UV poda zpravu

Cinnost XIII
...z duvodu nutnosti aktaalne informovat clenskou zakladnu Ceskeho svazu vcelaru,ktery je vydavatelem titulu...


Nepodavane objektivni informace to je z neschopnosti ? nebo z gaunerstvi ?
Ostatni clenove UVCSV informovat samostatne clenskou zakladnu nemohou? Maji Bobrika mlceni ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22371)

> Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez
> absolutního vyrojení.

> L.Z.

Muzete prosim napsat jakou vysku ramku pouzivate?

Ja jsem u NN langstrotha nasadil 4 nastavek (souse + mezisteny). U NN nejak nemam problem rozsirit neb si myslim ze nizky nastavek zvladnou.

U vysokych nastavku 39x24 vaham pridat 3 - je to velky prostor. Zatim to k tomu urcite nebylo, ale rad bych se k tomu dopracoval, alespon u nekterych vcel.
Nevim ale jestli nastavek radsi podsadit dolu, nebo treba pridat nahoru jen "pulku" nastavku jak je psano ve vcelarstvi c.5, tj. oddelit pulku nastavku prepazkou a pulku nechat chvili uzavrenou a za dalsi cas pak rozsirit uplne? Nebo mam pockat az bude tretina vysokeho podmetu plna a pak pridat cely nastavek? Nemam uz souse takze musim pouzit mezisteny.

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 25. 4. 2007
Rojenie

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)
Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Vlado mohol by si ešte popísať ako sa dá včeláriť bez rojov? Prípadne ktorý je to ten článok kde si už o tom písal. Časopis Včelařství č. 5-t.j. májový ešte nemám. Ja poznám niektoré metody protirojové ale sú také náročné /včely nemám pri dome ale musím za nimi jazdiť/, že sú nepraktické. Napr. včely, ktoré sú v rojovej nálade presypať na MS a ich plásty rozdeliť medzi ostatné úle. No keď sa mi chce rojiť 10 až 20 rodín naraz tak neviem ako to zvládnuť. S pozdravom a teším sa na odpoveď. Jaro KE.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: mice (22376)

Nemám, ale věřím tomu. Mírná zima způsobila, že mšice nevymrzly ale naopak
se množily.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kubant" <kubant/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 7:23 AM
Subject: mice


> Dobrý den.
> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
> Zdraví V. Kubant

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 25. 4. 2007
Re: DOTAZ k rozpouštění vosku (22368)

Řešením je také posílat na výměnu vyřezané voští. N stránkých Včelpa je nabídka pro ZO ČSV, že v případě určitého množství zajistí dopravu, která je navíc zdarma. Je to jen o fungování ZO. Źkusím se u nás také zeptat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kubant (88.101.50.58) --- 25. 4. 2007
mšice

Dobrý den.
V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito mšicemi. Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch mravenců, včel a vos.
Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
Zdraví V. Kubant

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením.Měli jsme v naší ZO smrtelný úraz při sbíraní roje, ale je zbytečné někoho přesvědčovat jak to udělat , aby se včely nerojily.Pokud by si včelaření zjednodušili, asi by neměli co dělat, nebylo o čem vědecky psát.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: Dotace a včelaři (22346) (22349)

Dobrý večer,
paní Prokešová píši ještě jednou svoji mailovou adresu.

ardenus/=/seznam.cz

Budu rád pokud se ozvete, děkuji a přeji hezký večer

Leoš Novotný


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Na včelaření bez mřížky jsou výhodnější nízkonástavkové úly než-li vysokonástavkové úly, ale to neznamená že to v nich nejde.
Výhodné je vkládat trubčinu do prvního plodišťního nástavku ...lákaní matky ke kladení ve spodu... Dále je dobré udržovat medovou blokádu plodiště ( udržovat 4 plné medné rámky nad plodištěm, jež brání pohybu plodového tělesa nahoru )
Tyto opatření se dělají pokud-li si chcete uchránit panenské dílo před zakladením.
Jinak to může být jedno kde je plod, hlavně když je dost otevřeného plodu ke krmení, aby se nám nezačali krmičky měnit v anatomické trubčice ... jinak rojová nálada…, což se při řádném včelaření dá udržet po celý rok… bez rojení po celý rok.

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Včelaření bez mřížek není nic nového. Už to provozuji 20 let.Včelařit se dá bez rojeníjednoduchým způsobem se silnými včelstvy i s dvěma matkama ,jen mít vhodné úly odhad pro prostor v úlech, dostatek zásob, místo pro stejnoměrné kladení.Mimo chovu nových matek do včel poprve sáhnu až při vytáčení.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 24. 4. 2007
Re: DOTAZ k rozpouštění vosku (22368)

Bez ničeho tavit vosk nejde. Nejjednodušší je zajít za někým z výboru ZO a zeptat se jestli nemají spolkový vařák. Hodně ZO ho mají. Nejednodušší ale přitom i o něco málo víc výtěžný je způsob promývání vařící vodou. Potřebujeme k tomu starý zabíjačkový hrnec ten největší a musí mít alespoň na bocích neporušený smalt. Plásty nalámeme na co nejmenší kousky a házíme do širšího pytle. Pak na dno dáme rošt z tenkých latěk, na rošt volně zavázaný pytel tak, aby byla stejnoměrná vrstva a na to obdobný rošt. Tan zatížíme asi 4 betonovýma cihlama. Vše zalijeme dešťovou vodou a a si za dvě hodiny začínáme vařit. Nejlépe je hrnec postavit na cihly a topit pod ním dřevem. Já u obdobného, o dost většího zař. používám izolaterský hořák na PB. Lze i el. vařičem, pak je ideální toto provádět navečer, hrnec musí stát na obou ploténkách, jedna je málo a ráno je hotovo. Ideální i z hlediska výtěžnosti držet teplotu cca 90 stupňů. Až vychladne voda koláč se rozbije, zespod se špína oškrábe a vše se znova rozpouští. Po dokonalém rozpuštění se vosk vleje do formy a nechá vychladnout a po vychladnutí opět škrábat. Důležité je nepřehánět to s teplotou, protože čím víc voda vře tím víc vosk mýdelnatí. Vosk se začíná rozpouštět při 63 stupních. Takže s voskem je dost starostí. Doporučuji nahodit přiléhavý svetřík, do kapsy zastrčit placatku a jít si vařák půjčit. Jednodušší je pouze sluneční tavidlo, ale výtěžnost je citelně horší, ale bezkonkurenčně čistčí vosk.Držím palce!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360)

Pokud máš v dosahu el.proud nemusíš tolik investovat. Stačí el.kompresor cca za 3 tisíce. V případě benzínového kompresoru si dej bacha na reference a smlouvu. ZO u nás koupila 3 a jeden šlapal chvilku. O to více se vleče jednání o garanci. Dodnes není asi vyřešená.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeňka Cichá (88.103.130.142) --- 24. 4. 2007
DOTAZ k rozpouštění vosku

Dobrý den,
chtěla bych se tady zeptat zkušených včelařů, jestli nemáte návod na jednoduché tavení, rozpoutění a čištění vosku na výměnu vosku mezistěn tak, abych nepotřebovala nějaké zařízení.

Děkuji za rady,
S pozdravem ZC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361) (22365) (22366)

V pořádku, kompresor se dá celkem lehce přenášet v jedné ruce, pohon na benzín.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361) (22365)

jeste jednou dik a omlouvam se za dalsi, snad posledni otazky :-)
predpokladam, ze kompresor nebude moc velky a tezky a bude mozne ho snadno prenaset? A pohon kompresoru je na benzin ci snad na elektriku??

diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361)

Nepamatuji si to přesně, ale kompresor stál kolem 20.000,- Kč a aerosolový vyvíječ kolem 3.500,-.
Na léčivo je možné žádat dotaci, stejně tak na ošetření včelstev aeorosolovým přístrojem. Ceny za léčivo + aceton jsou zanedbatelné, navíc místo acetonu je možné použít vodu - ale moc to v chladnějším počasí nedoporučuji. Přesný návod na léčení přístrojem je možné si stáhnout na netu, případně ho pošlu na váš mail.
Přenosu nemocí se bát nemusíte, léčení probíhá přiložením hubice k česnu úlu, nebo očku nástavku. Cena za ošetření 1 včelstv cca 1,50 -Kč. ( bez přihlédnutí k dopravě a času)Záleží na tom zda použijete aceton, a také kolik léčíte včelstev na 1 stanovišti. Největší problémy jsou pokud léčité např. u deseti včelařů, kteří mají v průměru 5 včelstev. Přístroj " zamrzá " a zabere to více času než ošetřit 100 včelstev u jednoho včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

glessy (193.165.135.61) --- 24. 4. 2007
Stavební rámky - prevence rojení

Dobry den,
musim se priznat, ze jsem cekal velkou a "divokou" diskuzi pote co ve vcelarstvi vysel clanek o vkladani stavebnich ramku. Uplynuli vikend jsem vybral dve vcelstva, kde chci metodu vyzkouset. Vcelarim nastavkove na r.m. 39x24 a tento rok jsem nasel odvahu zkusit to bez mrizky. Jaký na to máte názor ? Ja jakozto sest let vcelarici zacatecnik, ktery je nucen vcelarit vikendove, vitam kazdou novou moznost, jak vcelicky udrzet v ulu. Hlavne v pracovni dny :o)
Preji hezky den. Honza Glassner

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356) (22357) (22359)

Právě co se týká malin, tak já mám zkušenosti opačné. U nás za socialismu
přešel lesník kolem spousty hektarů lesa jedenkrát za rok, takže mu žádné
maliny ani nálety dusící vysazené stromky nevadily. Nyní, kdy tak co dva
hektary lesa je jiný vlastník, tak ti to, co vysadili, sami každý rok
pečlivě čistí od malin a ostružin a náletů a ti, co ještě nevysadili, každý
rok na podzim si přijedou do lesa pro dřevo na topení. Jsou přirozeně i
výjimky, někteří se k tomu ještě nedostali nebo budou muset čekat aspoň 20
let, než budou moci kácet nebo se o lesy soudí. Ale obecně tady směřují lesy
od různě smíšeného lesa se spoustou snůšky k lesním plantážím, kde toho moc
nebude. Ty maliny a ostružiny a ostatní tak někde na krajích lesa, ale
nějaké plochy, že by třeba hektar vykáceli a 5 roků tam ty maliny volně
rostly, než by tam zasadili stromky, jako to bylo za socíku, tak to ne.
Zatím ještě pořád mám snůšku v květnu z nějakých javorů a v červenci a tak
do poloviny srpna z lip, ale kdoví jak dlouho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 2:08 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci
> začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím
> dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to
> peníze a státní lesy už vůbec ne.
>
> Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na
budoucnost
> lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři.
Jenže
> oni budou.
>
> Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou
> vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

borik (147.228.1.130) --- 24. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335) (22344) (22351)

Obávám se, že v tomto případě žádné prozvonění zkoušečkou ani měřákem nepomůže. Oba póly regulátoru budou mít proti sobě nějaký nenulový odpor pro obě polarity a spoléhat se, že s kostrou je spojen právě minus pól se také stoprocentně nedá.

Doporučil bych rozebrat pohon a kouknout, kam jsou připojené oba kablíky dovnitř (mohl by tam být popis) nebo nějaký elektrolytický kondenzátor, který má jasně označenou polaritu.

Druhá možnost je zkusit jiného majitele či výrobce (je nějak dohledatelný ?).

Zkusmé připojení nemusí udělat nic, ale také může regulátor zcela vyhořet (záleží na vnitřním zapojení).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360)

Diky moc
a tech 70% dotace je z cele castky nebo jen z ceny za kompresor? Mohl byste prosim jeste rozepsat kolik stal kompresor a kolik vyvijec a jak je to s lecivem, kolik zhruba stoji pro jedno vcelstvo a zda je take dotovano?
Je vubec mozne poridit jeden pristroj a pouzivat pro vice lidi - nebezpeci sireni nemoci a jine?

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358)

Spoustu peněz, no spoustu ne, přibližně tak 25 000,-.

Koupit aerosolový vyvíječ - doporučuji ten z Dolu a dále kompresor - mám ho od p. Svobody (viz. inzerát ve Včelařství). Pak si podat žádost o poskytnutí dotace (70% z pořizovací ceny) a čekat na vrácení peněz.

Pak už je potřeba jen koupit léčivo a aceton ( jen ten Lékárenský ! ! ) a vesele se může aerosolovat. Zkušenosti mám velmi dobré - léčím při nižších teplotách a až v prosinci, kdy je pravděpodobnost, že ve včelstvech není žádný plod, nebo jen velmi málo.
Vřele doporučuji.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356) (22357)

V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to peníze a státní lesy už vůbec ne.

Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na budoucnost lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři. Jenže oni budou.

Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 24. 4. 2007
aerosolovani

Dobry den
mohl byste mi nekdo (mate-li chvilku casu) strucne naznacit co je k aerosolovani potreba, co vse by mel laik predem vedet a jak moc se zvysi uspesnost leceni? Ve vcelarstvi je informace o moznosti dotace na kompresor vyvijece a jelikoz se u nas aerosolovani nepouziva, tak me napadlo, ze by to mozna mohlo byt dobre popostrceni do zacatku. Zatim vsak o tomto zpusobu leceni temer nic nevim.

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356)

V červnu, červenci držíš včely na cukru, aby neumřely hlady?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 1:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z
řepky
> - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při
stavu
> 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde
> brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to
> opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak
> černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro
> včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z
> hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353)

Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z řepky - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při stavu 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Hra Včeličky

Omlouvám se za předchozí mail. Free je pouze demoverze na 60 minut hry. Být
Vámi, tak reklamuji.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Hra Včeličky

Hra je free, tak co jste vlastně platil? (Jinak dcerce na jejím počítači prý
funguje).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347)

Osamocený javor nebo lípa začíná kvést tak v 15 roce. Lípa nebo javor v
zápoji v lese o takových 5 - 10 let později. Pokud sází dvacetiletý, využije
hlavně tu snůšku, kácení se asi nedožije. Ale to je v lesním hospodářství
normální a není to důvod proč lesy nesadit.
Jinak u nás v okolí jsme měli v lesích hodně javorů a lip díky
socialistickému nepořádku. Pravděpodobně po znárodnění lesů došlo k místnímu
vyřezávání kvalitních stromů a k zarůstání původně svažitých kousků pastvin
pro drobný dobytek nálety a z toho hodně lípami a javory. Taky smrkové
monokultury sázené za socialismu se nechaly často zarůst nálety listnáčů.
Taky ve vesnici zůstalo hodně lip kolem potoků a tehdejších náhonů,
vysázených u domů atd. To všechno mizí. Ve vesnicích se u domů a v zahradách
lípy kácejí a nové se nesázejí, lidem vadí padající listí na podzim. V
lesích soukromí vlastníci těží dřevo na topení, lesy probírají a lípa je
jedna z prvních na řadě nebo je rovnou kácejí celé a sázejí tam smrky. Kolem
potoků likvidují staré lípy a místo nich tam sázejí většinou tvrdý luh,
jasany, duby a podobné, nebo jestli to je v blízkosti města, naklušou
projektanti parkových úprav a navalí tam cizokrajné okrasné keře. Zkrátka
pokud to tady bude pokračovat dále, za nějakých 10 - 20 let nebude tady
žádná lesní snůška kromě občasné medovice ze smrků a dubů. Nebude snůška ke
konci května z javorů klenů, nebude snůška v polovině června z malin
rostoucích na pasekách a nebude snůška v červenci z lip. Bude snůška možná v
dubnu z rostlin kvetoucích po listnatými stromy, bude snůška v květnu z
řepky a z toho, co kvete na krajích lesa v trávě a potom už nic, maximálně v
červenci podpůrná snůška pylu z ostružin na krajích lesa. Zatím je tady ten
proces tak v polovině, pořád má ještě smysl chovat nějakou desítku včelstev,
protože v lese něco přinesou v květnu, červnu i červenci ale jestli to tak
bude pokračovat, smysl to mít přestane. Nebude mít cenu chovat včely kvůli
řepce, jedné, dvou jarních snůšek a potom je dva měsíce udržovat na cukru a
potom ještě nakrmit na zimu. A pokud se nebudou jednotliví majitelé lesa
tlačit nebo navádět k vysazování těchto stromů teď, kdy se ještě pořád
kácejí lesy "uzrálé" za socialismu a vysazují, až bude ta vlna kácení pryž,
budou stromky už zasazené, budou růst a nikdo nebude dodatečně nic
přisazovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu
> očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v
> mateřské školce . . .
> Smrk - 60 až 80let
> Lípa - 30 až 40 let.
> Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil
> snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Svazenka v dubnu (22330) (22335) (22344) (22348)

Včera jsem viděl v poli s pšenicí dva kvetoucí vlčí máky. Opravdu bláznivé
počasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:56 PM
Subject: Svazenka v dubnu


> Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se
> svazenkou - bláznivý počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335) (22344)

Dne pondělí 23 duben 2007 19:31 Jirka napsal(a):
> Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju,

dd,

bud merakem, nebo zarovickou "prozvonit" .

Honzaa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: Dotace a veelaoi (22346) (22349)

Dobrý večer,

děkuji za odpověď. Rád se s vámi na oplátku podělím o informace, které se podařily získat mně. Můj mail ardenus/=/seznam.cz

S pozdravem Leoš Novotný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Dotace a veelaoi (22346)

resime to take, napiste mi vasi /=/ adresu a poslu kontakt!
mariana prokesova

----- Original Message -----
From: "Leo " <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:06 PM
Subject: Dotace a veelaoi


Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci
programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli
minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma
"globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 23. 4. 2007
Svazenka v dubnu (22330) (22335) (22344)

Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se svazenkou - bláznivý počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: les se snů?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345)

Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v mateřské školce . . .
Smrk - 60 až 80let
Lípa - 30 až 40 let.
Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Dotace a včelaři

Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma "globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: les se snů?kou (22333) (22334) (22336) (22340)

Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny

Mal som k dispozícii výskumnú úlohu, v ktorej po viac rokov sledovali mednatosť líp (množstvo nektáru vyprodukované kvetmi), no výsledky boli pre mňa sklamaním. Autori výskumu dokázali, že hektár dospelého lipového porastu vyprodukuje také množstvo (pri priaznivom počasí), na ktoré postačuje 5 včelstiev, celkovo to bolo 100kg.
Lipové porasty vyprodukujú pri dobrom rozmnožení vošiek oveľa viac medovicového medu, lenže tu sa už nedá hovoriť o lipovom mede.
Mám vlastné skúsenosti s lipami, ktoré rastú v mojom okolí vtrúsené medzi dubinu a za 25 rokov, som nezistil, aby tieto lipy produkovali nektár. Duby lipu pohltili, má veľmi málo kvetu a možno to robí aj stanovište. Pre včely je rozhodne lepšie a priaznivejšie, keď 100 líp rastie samostatne na 1 ha ako medzi inými stromami.
otázka spočíva v tom, ktorý majiteľ lesného územia bude vysádzať lipové stromy len preto, že včely budú môcť na nich zbierať nektár pre iného majiteľa než je on. Rentabilita majiteľa lipového lesa bude nízka a on potrebuje stromy, ktoré rastú rýchlo, drevo je vyhľadávané, lebo on ho dobre speňažiť a pod. A máme tu známy uzavretý kruh, z ktorého sa nedá uniknúť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (194.213.199.71) --- 23. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335)

Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju, že to půjde rozebrat a podívat se, kde končí. Už jsem dostal jednu odpověď, že černý je mínus. Tak to zkusím. Jinak děkuji za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Hra Včeličky (22329)

POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: les se snÚ�kou

Ale já jsem myslel hlavně pokud někdo vlastní les, ať sází a ať tam chová
včely. Nebo ať mu to někdo sází a dohodne se se včelařem. Sázet pro včely na
cizím a neříct o tom vlastníkovi se dalo za socialismu, tehdy byla naděje,
že ty javory a lípy v pohodě vyrostou, budou kvést a dožijí se vysokého
věku. Dneska v době preference topení dřevem to nemá cenu. Na dotační
politiku jsem nemyslel. Jádrem byla myšlenka, že pokud les zajistí
vlastníkovi pravidelné každoroční výnosy medu, že to bude pro něho
výhodnější než tam nacpat všude smrky a získat peníze jen jednou za x let za
dřevo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel-zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 1:40 PM
Subject: RE: les se sn??kou


> I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého
střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen
životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře
pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
> Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji.
Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.
>
> K. Zak


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel-zak (e-mailem) --- 23. 4. 2007
RE: les se snÚ�kou (22333) (22334) (22336) (22340)

I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek
Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: les se sn?škou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
les se snů?kou (22333) (22334) (22336)

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22340 do č. 22400)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu