78233

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re:PS nastavky

Pepan SK :
> Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete,
> opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a
> ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako
> přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.
.......

Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a sklo se dostane do medu při manipulaci s úly, lépeřečeno s nástavky, víkem. Perlit by se musel "slepit" a to něco stojí. S perlitem mám osobní zkušenosti a to i jako při odlévání nástavku do formy. Tyto dvě alternativní cesty jak izolovat jsou podle mě ztracený čas a kontaminovaný med sklem. Jestli není tomu tak, rád bych znal Pepane SK tvé poznatky a výsledky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky

> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a
sklo se dostane do

Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní kuchyň
nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby pak
někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela sbírka
i bez používání skelné vaty. Vlastně jako se z obsahu pylových zrn v medu dá
poznat, z jakých rostlin ten med je, tak podle charakteru prachových příměsí
v medu by se dalo poznat, od kterého včelaře ten med je případně v jaké
stáčírně byl stáčen. Toto je jeden z důvodu proč používat pro stáčení medu
speciální místnost.

Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky inertní. Ale
bývá napuštěno různými přísadami, které zmenšují jeho křehkost a lámavost,
případně prašnost a ty už chemicky netečné nejsou. A nejsou určeny pro
tepelnou izolaci, která je namáhána otřesy, protože právě vzhledem k té
křehkosti se při otřesech drtí a proto vzniká ten prach.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 11:06 PM
Subject: Re:PS nastavky


Pepan SK :
> Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete,
> opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a
> ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako
> přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.
.......

Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou nepřípustná
pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a sklo se
dostane do medu při manipulaci s úly, lépeřečeno s nástavky, víkem. Perlit
by se musel "slepit" a to něco stojí. S perlitem mám osobní zkušenosti a to
i jako při odlévání nástavku do formy. Tyto dvě alternativní cesty jak
izolovat jsou podle mě ztracený čas a kontaminovaný med sklem. Jestli není
tomu tak, rád bych znal Pepane SK tvé poznatky a výsledky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re[3]: PS nastavky

>> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a
RP> sklo se dostane do

RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní kuchyň
RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby pak
RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela sbírka
RP> i bez používání skelné vaty.

RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
RP> inertní.

Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
hodnotit jako jedovatý.

Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
různé včelařské literatuře.


Zdraví

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re:Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee

Od: Baudis Jan:

> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
......

Na to mě napadla jedna myšlenka s návazností na neexistující včelařský zákon.

Nikdy se nesmí použít skelná vata - med je jedovatý,
nikdy se nesmí přehlídnout mor plodu - jinak je rozšířena nákaza do okolí,
nikdy nevytáčet med s vysokým obsahem vody - med jinak bez okolků zkvasí,
nikdy nezadat důvod k loupeži včelstev mezi sebou - jinak je i dokonce po celém stanovišti včelstev
nikdy nevracet souše jako uhel do včelstev - nový druh včel ... mini A.m. :-)
nikdy netrvat superbodavé včely - dokonalost genové evoluce včely jako druhu byla vždy lepší nad lidským strachem
nikdy si nemyslet, že se nemůžou vyrojit - (bez komentáře ;-) )
nikdy nebrat a likvidovat roje cizího původu - Píseň rojochytače: Óó včeličko, dám si tě do úlku a ty mi do něj doneseš med a možná i mor :-(



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turcani (213.81.173.137) --- 4. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee

Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež ohrozujú ľudského jedinca.
Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť nakazený spórami moru včelieho plodu.
Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru" vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára. Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových včelstiev v dedine nevyskytol.
Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu, ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee

Je to zajímavá myšlenka , jestli se včelstvo napadené morem včelího plodu dokáže vyrojit, můj názor , že v první fázi, kdy je napadená jen sem tam nějaká larva a kdy čistící pud včel se tuto skutečnost snaží likvidovat asi ještě k rojení může dojít většinou tuto první fázi běžný včelař ani nezaregistruje , v dalších fázích z cela určitě již ne , včelstva již slábnou a nemohou se tudíž dostat do síly potřebné k vyrojení . Pokud je mi známo tak nejvíce morem vč.plodu jsou napadnutelné larvičky 1den k jejich infikaci stačí 10 spor moru 4-5 den už to musí být 10 mil. spor a čím starší larva tím více spor ji může infikovat, dospělá včela se morem nemůže infikovat ta jej jen přenáší, když s ním přijde do styku ať už jako čistička nebo jako lupička slabých napadených včelstev .
Co se týče rojů neznámého původu , též si myslím, že to bude zdravé silné včelstvo, ale mohou to být takové ty včely, které při
jakém-koli přiblížení létají zadkem napřed a s vystrčeným žihadlem podívat se potom do nich lze jen ve skafandru i kdyby nebylo nařízení veteriny takové jaké je, tak už jen z tohoto důvodu bych je nebral. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:07
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee ;

> Od: A.Turcani:
> ...
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady?
....

Antone. Rojení u včely i v případě nouze - nemoci, není problém. Tz. může mít i v larvách nemoc. Nějaké vyšší stádium moru a neschopnost regenerace včelstva jak popisuješ je konečnou včelstva a primitivním bodem v "chovu včel" u člověka. Tz. Nelze najít larvu A.m., v které by nevyklíčla spora moru nebo hniloby. Tak dobré naše včely nejsou.

Ono zamyslet se, tak rojení je významný proces u hmyzu. Výhra včelstva v místě kde propukne nad morem neexistuje, ale při mechanismu rojení, má odrojené včelstvo naději se zbavit bakteriálních zárodků . Ozdravný proces z principu je jednoduchý - včely v odrojenci musí ztrávit med i se sporou. A přitom, nesmí krmit plod sporou, která klíčí v trávící soustavě larev. Je to metodou, jak se zbavit moru, ale ne u nás. U nás je jen a jen dobře, že se pálí v pozitivních ohniscících.

Takže čistě prakticky. Nesmí jej předčasně sebrat poučeněnepoučitelný člověk - sezónní rojochtač a dle zvyklostí strčit do "své" včelí dutiny, "kde mohl ještě získávat med i jeho praděd". A současně tím i v pralesních podmínkách jako druhá věc - prostě nesmí najít svou budoucí !novou! přírodní "dutinu" brzo. Novou myslím nově vzniklou. Člověk tuto variantu z důvodu pohodlnosti a i šetrnosti ke starým úlům a radosti nad budoucím ziskem medu mnohdy nechápe a tím je proti včele.

A trochu z toho významného procesu ..., když se dovrší přemístění roje na x i desítek km, kde je z něčeho silná snůška, tak vyhladověním a s nastěhováním do nové, nikdy nepoužívané včelou dutiny stromu a bez predátorů to lze nazvat pro včelu zemí zaslíbenou. Původní místo s morem může třeba potkat pád a zuhelnatění a vznik nové "dutiny" pro případně navrátivší se roj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
cizí roje

Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN ,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte , ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:06
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: cizí roje

Nejen například třeba i člověk, ale i rostliny. Nebezpečí blížícího se skonu
mobilizuje činnosti nutné pro zachování druhu.... Jako příklad z
akvaristiky - obtížně rozkvétající rostliny donutíme kvést nikoliv
poskytnutím nejlepších životních podmínek, ale právě jejich radikálním
zhoršením. (Oběšenec umírá se ztopořeným údem, rčení "krve by se v něm
nedořezal" při vážném ohrožení je projevem zhoustnutí krve, aby se v případě
úrazu snížilo nebezpečí vykrvácení, zvýšená sexuální aktivita souchotinářů
bývala terčem již prvorepublikových vtipů...).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:50 AM
Subject: cizí roje


Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN
,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí
platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte ,
ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá
jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (213.151.87.17) --- 3. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky

Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek, max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních stanovišť/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky

Od: Stonjek:
> Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
......

Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky - skelná vate

položím k tomuto tématu otázku VYRÁBÍ SE VŮBEC JEŠTĚ SKELNÁ VATA PROTI KTERÉ TADY BROJÍTE ????? To co se prodává je úplně něco jiného a jen vzdáleně SKELNOU VATU připomíná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 22:54:48
> ----------------------------------------
> Od: Stonjek:
> > Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> > jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
> ......
>
> Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná
> kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci
> nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(213.151.87.17) --- 6. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky - skelná vate

To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet. Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Baudis Jan (e-mailem) --- 12. 6. 2006
Re[3]: PS nastavky - skelná vate

K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
vždycky nějak dostane apod.).

Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
otázce (viz níže citovaný příspěvek).

K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.

Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.

Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
do úlů.

Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
se občas v úlu vyskytne...

Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!

S pozdravem

Baudis Jan



> To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
> něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
> je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
> postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
> skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
> lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
> na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
> nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
> Hodně medu. Zdraví R. Stonjek






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Milan Čáp (e-mailem) --- 12. 6. 2006
Re: PS nastavky - skelná vate

Tepelně izolační vláknité materiály jako je Rockwool, Rotaflex a pod. se
vyrábějí podobnou technologií, tj. rozžhavením vstupní suroviny (ať už
čediče nebo skla) a následným vytvořením tenkých vláken z tohoto
mateiálu. Tato miniaturní vlákna propletená do sebe s přídavkem pojiva
pak tvoří izolační desku. Hlavní rozdíl mezi dnešní sklovláknitou
izolací a izolací podobného typu, jaká se vyráběla před desítkami let je
v tom, že dříve nebyly technologie na výrobu tak tenkých vláken a navíc
nebyla vlákna tak dokonale propletena. Tato izolace pak měla horší
izolační vlastnosti. Zmíněný Rotaflex se vyrábí právě ze skla.

Z toho vyplívá že udedený prach, který se z těchto izolací uvolňuje
obsahuje spousty miniaturních jehliček, které se zapichují všude, kam se
dostanou. Nesouhlasím s tím, že práce s dnešními vláknitými izolacemi je
pohodová, sám jsem s ní izoloval část domu a právě díky tomuto prachu,
který se dostane všude (a silně 'kouše') se do pokračování nehrnu. Ten
kdo s ní pracuje bez pořádných ochranných prostředků je koleduje o
zdravotní problémy. Výrobce to v návodu též uvádí. Řekl bych, že starší
typ izolace s většími jehlicemi byl možná i méně problematický.

Co se týká izolačních vlastností, tak je mezi polystyrenem a těmito
vláknitými materiály jen malý rozdíl. Paropropustnost má polystyren o
řád menší. Běžný polystyren se dokáže nasáknout vodou taky dobře,
nenasákavý je snad akorát extrudovaný. Ideální skladba stěny je taková,
aby směrem ven byly vrstvy více paropropustné než předchozí. V těchto
případech by neměl být problém s kondenzací vody ve stěně.

Milan Čáp

Baudis Jan napsal(a):

>K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
>téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
>použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
>vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
>odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
>"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
>skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
>když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
>práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
>vždycky nějak dostane apod.).
>
>
>Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
>otázce (viz níže citovaný příspěvek).
>
>K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
>(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
>potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
>- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.
>
>Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
>kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
>odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
>sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
>rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
>si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
>vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
>včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
>kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
>pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
>nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
>takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.
>
>Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
>správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
>"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
>takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
>tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
>nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
>"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
>pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
>Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
>schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
>tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
>běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
>schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
>izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
>těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
>do úlů.
>
>Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
>Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
>izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
>množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
>zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
>jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
>igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
>izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
>se občas v úlu vyskytne...
>
>Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!
>
>S pozdravem
>
> Baudis Jan
>
>
>
>
>
>>To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
>>něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
>>je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
>>postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
>>skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
>>lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
>>na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
>>nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
>>Hodně medu. Zdraví R. Stonjek
>>
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 12. 6. 2006
Re:Re[3]: PS nastavky - skelná vate

Baudis Jan:

> K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
> téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
> použití "skelné vaty" pro izolaci.
........

Oslovil jsem mailem Státní zdravotní ústav a jestli to mohu nějak přeprat jako odpověď, tak mi odpověděli, že sice co zkoumají, tak to je hlavně uvolňující se formaldehyd v prostoru kde žíjí lidé. Na základě limitního uvolňujícího se formaldehydu z jednoho výrobku - tepelné izolace, který má certifikaci od výše zmíněného ústavu, se předpokládá, že nebude tepelná izolace dokonale uzavřena, aby se mohl případný formaldehyd odpařovat.

Dle osobního názoru pracovníka na SZÚ, je nepřípustné, aby včelí med byl jakkoli kontaminován a nanejvýš se z uvolňujících se zbytků tepelné izolace jakou je skelní vata. Také mě odkázal, protože toto přímo nezkoumají zda skelná vata je nebo není závadná při použití jako tep. izolace v úlech, na VÚ včelařský Dol a na SVS ČR.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.228.168.52) --- 4. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky

Stonjek:
Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své.
......
Jak máte řešené dno v zimě? Jak velké česno. Očko? Prodyšný strop?
Děkuji. Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Šamalík (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re: PS nastavky

No, myslím, že při výrobě úlů lze použít spoustu materiálů o kterých se
vždy více/méně povede diskuze. Ale použití skelné vaty na výrobu úlů je
prostě kravina (hezky řečeno).

Jose

Stonjek napsal(a):
> Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by
> se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný
> materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně
> příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek,
> max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá
> konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu
> se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by
> včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného
> Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních
> stanovišť/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost
> levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou
> z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm
> a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se
> vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně
> ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový
> Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace
> mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna,
> spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš
> nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a
> nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři
> jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale
> Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus
> provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale
> naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0622-4, 02.06.2006
> Testovano: 4.6.2006 15:05:42
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
kozlík (194.212.232.6) --- 6. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky

I ty malý vtipálku, ty myslíš, že ve "speciální" místnosti se nepráší?Případně venku, na včelnici, ve voze a pod.Pokud se medomet vymyje a vysuší je myslím množství prachu minimální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky

Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
jedovaté být nemůžou. Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí. To by se ale projevilo u
dnešní skelné vaty až tehdy, když by se ta vata schválně třeba potloukla
kladivem a větší množství takhle vzniklého prachu do medu nasypalo. S
působením případných ojedinělých úlomků se trávicí soustava dokáže vypořádat
bez následků. Ale třeba skelnou vatou starou cca 40 let máme pořád doma
izolovanovanou expanzní nádrž. A tamta skelná vata vypadá jinak. Zatímco
dnešní skelná vata je zplstnatělá, podstatně jemnější a jakoby v jednom
celistvém kusu, tamta je dost rozvolnělá a skládá se z jednotlivých rovných
černých vláken rozměrově velice podobným černým plastovým vláknům používaným
do štětců. Dovedu si představit, že taková jednotlivá vlákna by snadno
propadla i desetinou mm velkou mezerou v nastavku, v medu prošla sítem a
snědena by se zabodla do měkkých tkání a vzápětí ulomila, takže zabodnutá
část vlákna by musela vyhnisat. Taková skelná vata by se docela určitě do
úlů použít nesměla, ale u dnešní si jednoznačně jistý nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 10:17 PM
Subject: Re[3]: PS nastavky


> >> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
> RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se
propíchne a
> RP> sklo se dostane do
>
> RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní
kuchyň
> RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby
pak
> RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
> RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela
sbírka
> RP> i bez používání skelné vaty.
>
> RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
> RP> inertní.
>
> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
>
>
> Zdraví
>
> Baudis Jan
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re[5]: PS nastavky

Zdravím včelaře,

ale tentokrát dosti zarmouceně...

> Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
> jedovaté být nemůžou.

Psal jsem:

> skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.

Nejedná se o jedovatost na úrovni chemické ale fyzikální. úlomky skla
v potravinách jsou přece zdraví nebezpečné!

Přiznám se, že mne dost vyděsilo, že včelaři využívají tak
problematické materiály k zateplování svých úlů. Tady se diskutuje o
tom, jestli polystyren nevypouští náhodou nějaké látky, nebo o tom, že
na nátěry vnitřků úlů se mají používat barvy s kdovíjakými atesty. A
vedle toho nám nevadí, že se do medu může dostat sklo či něco
podobného? Kolikrát jsem už v literatuře četl, že na izolaci úlů nesmí
být použita skelná vata a nic podobného, co práší apod. Protože nelze
nikdy stoprocentně zabránit, aby tím následně nebyl kontaminován med.
Proč vlastně včelařští výzkumníci do literatury píší taková varování?

> Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
> škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
> mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí.

Obávám se, že části skla ze skelné vaty v potravě by toho asi dokázaly
o hodně více, že jen "mechanicky dráždit stěny trávicího ústrojí". Od
částeček skla zabodnutých do sliznic bych očekával vředy a domnívám
se, že nelze za jistých okolností vyloučit nastartování rakoviny.

Takže jezte med, je zdravý!

Odpusťte, v žádném případě se nechci někoho dotknout.

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu