Včelařská konference

To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet. Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
vždycky nějak dostane apod.).

Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
otázce (viz níže citovaný příspěvek).

K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.

Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.

Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
do úlů.

Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
se občas v úlu vyskytne...

Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!

S pozdravem

Baudis Jan



> To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
> něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
> je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
> postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
> skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
> lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
> na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
> nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
> Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Tepelně izolační vláknité materiály jako je Rockwool, Rotaflex a pod. se
vyrábějí podobnou technologií, tj. rozžhavením vstupní suroviny (ať už
čediče nebo skla) a následným vytvořením tenkých vláken z tohoto
mateiálu. Tato miniaturní vlákna propletená do sebe s přídavkem pojiva
pak tvoří izolační desku. Hlavní rozdíl mezi dnešní sklovláknitou
izolací a izolací podobného typu, jaká se vyráběla před desítkami let je
v tom, že dříve nebyly technologie na výrobu tak tenkých vláken a navíc
nebyla vlákna tak dokonale propletena. Tato izolace pak měla horší
izolační vlastnosti. Zmíněný Rotaflex se vyrábí právě ze skla.

Z toho vyplívá že udedený prach, který se z těchto izolací uvolňuje
obsahuje spousty miniaturních jehliček, které se zapichují všude, kam se
dostanou. Nesouhlasím s tím, že práce s dnešními vláknitými izolacemi je
pohodová, sám jsem s ní izoloval část domu a právě díky tomuto prachu,
který se dostane všude (a silně 'kouše') se do pokračování nehrnu. Ten
kdo s ní pracuje bez pořádných ochranných prostředků je koleduje o
zdravotní problémy. Výrobce to v návodu též uvádí. Řekl bych, že starší
typ izolace s většími jehlicemi byl možná i méně problematický.

Co se týká izolačních vlastností, tak je mezi polystyrenem a těmito
vláknitými materiály jen malý rozdíl. Paropropustnost má polystyren o
řád menší. Běžný polystyren se dokáže nasáknout vodou taky dobře,
nenasákavý je snad akorát extrudovaný. Ideální skladba stěny je taková,
aby směrem ven byly vrstvy více paropropustné než předchozí. V těchto
případech by neměl být problém s kondenzací vody ve stěně.

Milan Čáp

Baudis Jan napsal(a):

>K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
>téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
>použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
>vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
>odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
>"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
>skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
>když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
>práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
>vždycky nějak dostane apod.).
>
>
>Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
>otázce (viz níže citovaný příspěvek).
>
>K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
>(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
>potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
>- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.
>
>Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
>kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
>odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
>sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
>rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
>si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
>vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
>včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
>kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
>pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
>nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
>takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.
>
>Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
>správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
>"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
>takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
>tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
>nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
>"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
>pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
>Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
>schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
>tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
>běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
>schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
>izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
>těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
>do úlů.
>
>Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
>Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
>izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
>množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
>zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
>jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
>igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
>izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
>se občas v úlu vyskytne...
>
>Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!
>
>S pozdravem
>
> Baudis Jan
>
>
>
>
>
>>To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
>>něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
>>je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
>>postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
>>skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
>>lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
>>na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
>>nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
>>Hodně medu. Zdraví R. Stonjek
>>
>>
>
>
>

Baudis Jan:

> K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
> téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
> použití "skelné vaty" pro izolaci.
........

Oslovil jsem mailem Státní zdravotní ústav a jestli to mohu nějak přeprat jako odpověď, tak mi odpověděli, že sice co zkoumají, tak to je hlavně uvolňující se formaldehyd v prostoru kde žíjí lidé. Na základě limitního uvolňujícího se formaldehydu z jednoho výrobku - tepelné izolace, který má certifikaci od výše zmíněného ústavu, se předpokládá, že nebude tepelná izolace dokonale uzavřena, aby se mohl případný formaldehyd odpařovat.

Dle osobního názoru pracovníka na SZÚ, je nepřípustné, aby včelí med byl jakkoli kontaminován a nanejvýš se z uvolňujících se zbytků tepelné izolace jakou je skelní vata. Také mě odkázal, protože toto přímo nezkoumají zda skelná vata je nebo není závadná při použití jako tep. izolace v úlech, na VÚ včelařský Dol a na SVS ČR.
_gp_
http://vindex.ic.cz