Včelařská konference

Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
jedovaté být nemůžou. Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí. To by se ale projevilo u
dnešní skelné vaty až tehdy, když by se ta vata schválně třeba potloukla
kladivem a větší množství takhle vzniklého prachu do medu nasypalo. S
působením případných ojedinělých úlomků se trávicí soustava dokáže vypořádat
bez následků. Ale třeba skelnou vatou starou cca 40 let máme pořád doma
izolovanovanou expanzní nádrž. A tamta skelná vata vypadá jinak. Zatímco
dnešní skelná vata je zplstnatělá, podstatně jemnější a jakoby v jednom
celistvém kusu, tamta je dost rozvolnělá a skládá se z jednotlivých rovných
černých vláken rozměrově velice podobným černým plastovým vláknům používaným
do štětců. Dovedu si představit, že taková jednotlivá vlákna by snadno
propadla i desetinou mm velkou mezerou v nastavku, v medu prošla sítem a
snědena by se zabodla do měkkých tkání a vzápětí ulomila, takže zabodnutá
část vlákna by musela vyhnisat. Taková skelná vata by se docela určitě do
úlů použít nesměla, ale u dnešní si jednoznačně jistý nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 10:17 PM
Subject: Re[3]: PS nastavky


> >> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
> RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se
propíchne a
> RP> sklo se dostane do
>
> RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní
kuchyň
> RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby
pak
> RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
> RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela
sbírka
> RP> i bez používání skelné vaty.
>
> RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
> RP> inertní.
>
> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
>
>
> Zdraví
>
> Baudis Jan
>

Zdravím včelaře,

ale tentokrát dosti zarmouceně...

> Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
> jedovaté být nemůžou.

Psal jsem:

> skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.

Nejedná se o jedovatost na úrovni chemické ale fyzikální. úlomky skla
v potravinách jsou přece zdraví nebezpečné!

Přiznám se, že mne dost vyděsilo, že včelaři využívají tak
problematické materiály k zateplování svých úlů. Tady se diskutuje o
tom, jestli polystyren nevypouští náhodou nějaké látky, nebo o tom, že
na nátěry vnitřků úlů se mají používat barvy s kdovíjakými atesty. A
vedle toho nám nevadí, že se do medu může dostat sklo či něco
podobného? Kolikrát jsem už v literatuře četl, že na izolaci úlů nesmí
být použita skelná vata a nic podobného, co práší apod. Protože nelze
nikdy stoprocentně zabránit, aby tím následně nebyl kontaminován med.
Proč vlastně včelařští výzkumníci do literatury píší taková varování?

> Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
> škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
> mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí.

Obávám se, že části skla ze skelné vaty v potravě by toho asi dokázaly
o hodně více, že jen "mechanicky dráždit stěny trávicího ústrojí". Od
částeček skla zabodnutých do sliznic bych očekával vředy a domnívám
se, že nelze za jistých okolností vyloučit nastartování rakoviny.

Takže jezte med, je zdravý!

Odpusťte, v žádném případě se nechci někoho dotknout.

Baudis Jan