Včelařská konference

Zdravím včelaře,
Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor, že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho klady .
Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček, je otevřené jen hlavní česno)
Moc děkuji za odpovědi.

zdravím: J. Tulkan

Ve Vcelarstvi se muzete docist ledacos. Pamatuji, ze se i doporucovalo vyrabet roztok z magnetizovane vody.

Vcelarstvi ctete velmi sketicky, sefredakror otiskne vse, co se mu libi a neni vcelar, co dela redakcni rada, je otazka, ale ja si myslim ze jen bere prachy.

Na zaklade vlny clanku pred peti lety, kde byly vyzdvihovany vlastnosti PS8cm ulu jsem je udelal 9cm a 4,5cm uly.
S velikym prekvapenim jsem si po letech precetl rozhovor Ing. Smeleho v Modernim vcelari, kde priznal, ze pres veskere korelace a dalsi statisticke metody neprovedl to zakladni. Porovnani neizolovaneho a izolovaneho ulu.
Domnival jsem se, ze se jej na tento udaj red.rada zeptala.
Asi ne, nebo to nepovazovali za podstatne.

Porovnavam asi 5let PS a drevene uly.
Nenasel jsem jediny duvod komplikovat zivot sobe a hlavne vcelam izolaci.
Uly ktere vyrabim maji nyni stenu pod 2cm. Ale nikoho nepresvedcuji.
K uvadene spotrebe. Je to mozne, vetsina vcelstev bez ohledu na typ ulu ma na vlastni zimovani velmi malou spotrebu. (viz treba MV -Ing.Dvorksy to tam myslim meril)
Ale zalezi z "ceho" vcely delaji jarni rozvoj.
Nekomu litaji na snusku uz od brezna, jiny je uz od unora podnecuje a do spotreby to nepocita.
Ja na spotrebu cukru dlabu, to melo vyznam za prideloveho hospodarstvi totalitnich systemu a za 1.republiky, kdy stal cukr 5Kc a vyplata byla ve stokorunach. Tedy na 1kg se delalo nekolik hodin. Dnes se za jednu hodinu vydela na nekolik kilo cukru, takze ten problem je mimimalni a mne osobne nestoji za neklidne spani za dlouhych jar.
Pokud si spoctu, ze pokud bych o nejake vcelstvo prisel, tak bych prisel o metrak cukru ve vynosu, nebo ztracene hodiny u pripadneho doplnovani/podnecovani/ zasob.
Velice rad posloucham vypraveni (nejcasteji od kritiku neizolovanch ulu, co zerou cukr) jak na jare vymetli prave ty nejsilnejsi vcelstav. Ta se jim rozploduji, a je po vtakach. A po vcelach.

K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje. Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje. Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal. Zacal tedy balit do papiru.

Takze pokud chcete zkouset PS uly, tak jen jeden, a vedle druhy neiozolovany.
Ale na druhgou starnu priznavam, ze nejvetsi vcelari zacinaji izolovat. Kolomy , Sedlacek. Ale ne 8cm.

Tak si to preberte. :-)
Osobne si myslim, ze rozhodujici u Ing.Smeleho je metodika. Presel z univerzalu na nastavkove velkoprostorove. Shodou okolnosti byly z polystyrenu. Kdyby byly ze sololitu, asi bychom meli fanatickeho bojovnika proti izolaci.

Osobne si myslim, ze spotreba cukru by u konicka nemela byt podstatnym faktorem, ale spise pohoda vcel a vcelare.
A tady neizolovane a dobre vetrane uly v mem uvazovani vedou.

Rozhodne ale je velke mnozstvi jinych moznosti jak zlepsit vysledky - stanoviste, plemenitba /!!!/, prostor, metodiuka...
At se dari a nicemu neverte. Vse si overujte.

Karel napsal:

>K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje.
>Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje.
>Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal.
>Zacal tedy balit do papiru.

Myslím, že všichni máme zkušenosti s tím, že se potraviny i sklo běžně balí do polystyrenu (polystyrenové vaničky, kelímky, ....).
Znáte někdo jediný případ, že by to někdy hygiena či jiný orgán řešili jako porušení hygienických norem či nějakých právních předpisů?
K tomu dva odkazy:
http://www.izopol.cz/ekologie.html
http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Pokud existují nějaké materiály o škodlivosti polystyrenu, a znáte je někdo, můžete dát prosím odkaz?

Mluvit obecně o polystyrenu jako o zdravotně závadné nebo nezávadné hmotě
nedává smysl. Téměř všechny v praxi používané plasty obsahují vedle
"hlavního plastu" ještě spoustu dalších složek. U polystyrenu určeného na
obaly to mohou být třeba změkčovadla. Taky záleží, jakým způsobem výroba
plastu probíhá. Takže mluvit o nezávadnosti polystyrenu má smysl, když se
mluví o konkrétním polystyrenu konkrétního výrobce vyrobeného konkrétním
postupem.
V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 12:08 PM
Subject: Re: PS úly


> Karel napsal:
>
> >K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v
> jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje.
> >Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen
vyrobky
> ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje.
> >Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal.
> >Zacal tedy balit do papiru.
>
> Myslím, že všichni máme zkušenosti s tím, že se potraviny i sklo běžně
> balí do polystyrenu (polystyrenové vaničky, kelímky, ....).
> Znáte někdo jediný případ, že by to někdy hygiena či jiný orgán řešili
jako
> porušení hygienických norem či nějakých právních předpisů?
> K tomu dva odkazy:
> http://www.izopol.cz/ekologie.html
> http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
>
> Pokud existují nějaké materiály o škodlivosti polystyrenu, a znáte je
> někdo, můžete dát prosím odkaz?

Radim Polášek napsal:

>V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
styrenu,
>pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
vyvětrat, odpařit.

K tomu výrobce polystyrenu uvádí toto:
http://www.izopol.cz/polystyren.html

No ono se v rostlinných a živočišných hmotách při dnešní úrovni analytické
chemie najde určitě v malém množství spousta látek, které v mnohonásobně
větší koncentraci jinak běžné v průmyslové výrobě jsou toxické. Faktem je,
že styren je látka srovnatelná nebo spíše toxičtější než třeba toluen a je u
něho podezření z karcinogenity. Pokud v obalu uvolňujícím styren bude nějaká
tučná potravina, tuk do sebe může ten styren natáhnout. Naštěstí styren dost
intenzívně páchne, takže se dá poměrně snadno zjistit.
Pentan jako látka z alkanové řady by měl být podstatně méně škodlivý.
Pokud se tento výrobce polystyrenu chová i v ostatním jako tady s tím
styrenem, o nějaké solidnosti to nesvědčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 2:23 PM
Subject: Re: PS úly


> Radim Polášek napsal:
>
> >V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
> styrenu,
> >pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
> vyvětrat, odpařit.
>
> K tomu výrobce polystyrenu uvádí toto:
> http://www.izopol.cz/polystyren.html

RP> V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
RP> styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
RP> vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

To je tak jako tak nutné. Než se z "čerstvého polystyrenu" začnou
dělat úly, je potřeba nějaký čas nechat PS desky "dozrát". Čerstvě
vypěněný PS se totiž "sráží" (zmenšuje svůj objem, tj. nařezané desky
se trochu zmenší). Je to sice jen pár milimetrů, ale při výrobě úlu by
to mohlo způsobit nepřesnosti. Podle zkušeností stačí několik měsíců
po zakoupení polystyrenu nechat jej odpočívat, a pak teprve z něj
řezat (či krájet) přířezy na úly.

Ve prospěch obhajoby celodřevěných úlů se někdy říkají úplné hlouposti
o pěnovém polystyrenu, což je škoda. Dřevo se nepotřebuje obhajovat -
je to vysoce kvalitní (a dosti drahý) přírodní materiál. Pro výrobu
úlů má svoje výhody i nevýhody.

Asi hlavní charakteristikou tenkostěnných celodřevěných úlů je to, že
jsou vhodné pro extenzivní chov včel (velký počet úlů, malé množství
práce věnované na obhospodařování jednoho včelstva, větší spotřeba
cukru, v chudších snůškových podmínkách je důsledkem relativně nižší
výnos medu ze včelstva). Pro intenzivní včelaření se hodí úly dobře
izolované (např. celé z PS; důležité je, aby PS stěna nebyla silná jen
2 cm); intenzivní včelaření je vhodné na menší pozemky (kde nemůžeme
mít více než 20--30 úlů), ale máme je u svého bydliště, čili můžeme se
o včelstva intenzivně starat - napájet je na jaře, rozšiřovat pomalu
atd. Za větší množství práce investované na jedno včelstvo můžeme
získat větší množství medu na včelstvo (zvláště ve snůškově slabších
oblastech), anebo v případě řepkových stanovišť můžeme pro využití
snůšky zimovat i podstatně slabší včelstva než v tenkostěnných
dřevěných úlech, která mají poloviční spotřebu cukru na zimování a
jarní rozvoj, a přesto se k začátku jarní snůšky dostanou do stejné
síly, jako včelí obři zazimovaní v několika nástavcích a na 30 kg
cukru.


----------------------------

O spalování polystyrenu:

Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
koncentrace CO než polystyren.

http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Zdravím všechny

Baudis Jan

Baudis Jan wrote:

>O spalování polystyrenu:
>
>Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
>v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
>zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
>pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
>korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
>koncentrace CO než polystyren.
>
>http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
>
>
>
Autor textu, který př.Baudyš přiložil, si jej po sobě buď nepřečetl nebo
dělá ze čtenáře vola. Tvrzení, že při hoření vzniká pouze CO v nepatrné
koncentraci vzbuzuje samozřejmou otázku, co je ten zbytek, kterým je
onen CO naředěn :-)

Když už jsme u toho - předpoklad, že by při hoření polystyrenu vznikal
pouze CO, CO2 a H2O vylučuje už jen čichový vjem ze splodin tohoto hoření.

Zdraví

pb

Nevím, jak se dělaly ty pokusy s krysami, ale polystyren vzniká polymerací
styrenu a ten má vzorec C8H8, tudíž je tam na 8x12 gramů uhlíku 8x1 gram
vodíku, takže prakticky samý uhlík. Je ho tam tolik, že při hoření
polystyrenu nestačí přísun kyslíku ze vzduchu, takže nevzniká oxid uhličitý
CO2 a vodní pára H2O, ale ve velké míře produkty nedokonalého spalování oxid
uhelnatý CO a nespálený uhlík - saze. Oxid uhelnatý venku nevadí, při
rozpadu organických látek na saze vznikají jako příměsi spousty různých
látek, některé z nich jsou karcinogenní a jinak zdravotně závadné.
Dřevo k poměru k uhlíku obsahuje mnohem větší množství vodíku a taky poměrně
velké množství kyslíku, takže kyslík ze vzduchu stačí u dřeva téměř úplně k
dokonalému spálení na oxid uhličitý a vodní páru.
Ale na druhé straně není spalování polystyrenu tak velký průšvih jako
spalování PVC a jiných látek s obsahem chlóru, kdy vznikají velice toxické a
velice stálé, řádově desítky let v přírodě, dioxiny. Nevím ale, jestli
polystyren s nehořlavou úpravou není takhle upraven právě látkami s obsahem
chlóru.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 4:25 PM
Subject: Re: PS úly


> Baudis Jan wrote:
>
> >O spalování polystyrenu:
> >
> >Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
> >v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
> >zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
> >pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
> >korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
> >koncentrace CO než polystyren.
> >
> >http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
> >
> >
> >
> Autor textu, který př.Baudyš přiložil, si jej po sobě buď nepřečetl nebo
> dělá ze čtenáře vola. Tvrzení, že při hoření vzniká pouze CO v nepatrné
> koncentraci vzbuzuje samozřejmou otázku, co je ten zbytek, kterým je
> onen CO naředěn :-)
>
> Když už jsme u toho - předpoklad, že by při hoření polystyrenu vznikal
> pouze CO, CO2 a H2O vylučuje už jen čichový vjem ze splodin tohoto hoření.
>
> Zdraví
>
> pb

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu. V praxi to ale tak většinou nefunguje, jak zjiš´tují
včelaři, kteří porovnávali tyto úly na jednom stanovišti s tentostěnnými.
Zatímco u dřevěných tenkostěnných úlů by se dalo říct, že včely jsou po celý
rok i v zimě v kontaktu s okolním prostředím, tudíž využívají své přirozené
instinkty a jejich obsluha je snadnější, v tlustostěnných PS úlech včelstva
dá se říct kontakt s okolním prostředím nemají, tudíž prostředí uvnitř úlu
je modelováno včelařem. Proto si myslím, že je na znalosti včelaře mnohem
náročnější, když to včelař neumí, může mít klidně i horší výsledky než v
neizolovaných dřevěných úlech. Tlustostěnné PS nastavky zabírají velkou
plochu, polystyren se musí chránit. Takže buď se polystyren chrání jen
zvenku a zevnitř nějakým nátěrem, je to levné ale datel nebo kuna atd je v
zimě spolehlivě zničí. Tudíž se nehodí na lesní stanoviště. Nebo se
nastavek obední dřevěnými deskami a pak je o to větší , pracný a drahý.

Polystyrenové úly by mohly mít určité opodstatnění, pokud se člověk rozhodne
mít jen pár úlů na zahradě. Mohou vyjít i vcelku levně, když se obyčejné
polystyrenové desky slepí nějakým levným tmelem a olaminují nějakým levným
způsobem a na výrobu na rozdíl od dřevěných stačí minimum nářadí. Jinak jsou
lepší spíše dřevěné.
Zasíťované dno nesmí být proto, protože porušuje systém izolace
tlustostěnného PS úlu.
Já používám spíše tenkostěnné úly, dřevo 2 cm, maximálně u některých úlů
vnitřní izolace 1,5 a 2 cm. Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu, v létě to je
jedno, v podletí spíše neizolované, na podzim určitě neizolované a v zimě a
snad i předjaří při teplotě do cca -15 st C neizolované, při silnějších
mrazech izolované. Kdyby se s tím chtěl někdo piplat, tak by to vycházelo
na dřevěné tenkostěnné úly s nějakým přídavným izolačním futrálem z
polystyrenu. Pro chov několik včelstev na zahradě u domu by to bylo vcelku
proveditelné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 1:56 PM
Subject: PS úly


> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu.
.....
A coz teprve, kdyby jsme jim topili. :-)

RP:
Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
.....
Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara, vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele. Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil prinos tep.energie zvenci.
U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila, tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.

A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase severni podhorske oblasti.
Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do ulu.
Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora, brezna, tak tam to muze byt jinak.
A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit kladny vliv izolace.
A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete, kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl. (Pro zvedave Wurzburg).
To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno, rozpaleny beton, ...
Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy vcelari v Parizi.
Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
Karel

V době předjaří, kdy se úly teprve rozehřívají, tak jsou většinou lepší ty
neizolované. Ty izolované myslím teprve později, kdy rozsáhle plodují, ve
dne je třeba už teplo, ale v noci je 0 - 10 st C. Takže ještě ten květen

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 3:59 PM
Subject: Re: PS úly


> RP:
> Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
> květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
> ....
> Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara,
> vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
> Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
> A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele.
> Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil
> prinos tep.energie zvenci.
> U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila,
> tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
> Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.
>
> A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase
> severni podhorske oblasti.
> Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
> v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel
> slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do
> ulu.
> Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora,
> brezna, tak tam to muze byt jinak.
> A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit
> kladny vliv izolace.
> A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
> Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete,
> kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove
> dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
> Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
> Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl.
> (Pro zvedave Wurzburg).
> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

Uz jdu domu, ale silne vcelstvo ma v te dobe silny tepelny vzkon. 4kg cukru ktery nejmin proploduji davaji vykon asi 20W - jste na to odbornik, mozna to nerikam presne.
A 20W a vice v bedne, mezi plasty s izolaci plastu medu a vcel, to uz je asi jedno.

Dne pátek 19 května 2006 15:59 Karel napsal(a):

> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

No o tom samem jsem premyslel na Novem meste - kastany akat lipa, ale
problem asi bude, ze treba v te Praze se musi o umistneni domacich zvirat
zadat na MU. Nebo se pletu ? Je to nekdo , kdo vcelari primo v Praze
(nemyslim periferii, ale centrum) a s jakymi zkusenostmi s urady ?

Honza

pokud se jedná o průmyslově vyráběné úly tak ty používají jiný systém větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Tulkan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PS ?ly
> Datum: 19.5.2006 13:56:24
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan
>
>
>

Nevěřte všemu co je Vám předkládáno a ověřte si každý sám.Udělal jsem různé zkoušky na včelách. Jeden úl se 3 nástavky jsem zakryl jenom sklem a nechal proudit vzduch. Sklo bylo celou zimu zarosené.To byla kontrola, že žijí. V úle sucho. Jen se přestěhovaly do spodního nástavku, kde přezimovaly. Při vytáčení jsem udělal obrázek letošního vystavěného díla, zaneseného medem. Při vytáčení se s dvojitým drátkem neporuší. Je to nejkvalitnější med.Žádné rámky neskladuji.
B. V.