Archiv Včelařské konference

Mate niekdo skusenost,

dava hrachove pole nektarovu, alebo pelovu znasku ?

Matej

K příspěvku "Opravdu to nebyl kobereček"

Př. Hlubino.

Chcete říct, že př. Texl lže a vymýšlí si? Že to, co melete o nějakých 49 000 členů je pravda? Já vám to řeknu popravdě. Těm (alespoň části z nich) je to zprominutím jedno.Jsou v nich tací, co ani nedojdou na schůzi ZO, neléčí jak má, neodevzdává vzorky měli, atd... Takže takovýma se ohánět, je směšné. Zkuste jim vzít dotaci na zazimování a můj odhad bude pravdou, že se na svaz vyprdnou,někdo je ve svazu doopravdy jen kvůli vaší přerozdělovací aktivitě(do 150,-).

Jeden proti "zdivočenému stádu"??? To si dovedu živě představit vy demokrate. A vůbec. Kde byly signatáři I2j? Že by to odřekli? ŠLO O KOBEREČEK. A to syčí i z vašeho popisu!

Hrach nic moc. Tvrdí se, že má hodně pylu, ale to jsem nepozoroval. Odhaduji to na (tabulkovou jednu) +. Což je minimum.

V knize Drašar - Kodoň "Včelí pastva" (rok 1975) na str. 44. je uvedeno:
"Pro včelařství má význam v některých oblastech a za určitých podmínek
kukuřičný pyl. Pyl obsahuje 3,0 až 3,1 procent dusíkatých látek a až 20
procent bílkovin."
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz
Sent: Thursday, April 28, 2005 11:05 AM

...V jiném zdroji jsem však zmínku o tom,
že by kukuřice poskytovala včelám pyl, nenašel....

Zdravim,

objednal som si medzisteny so sirkou 42cm. Omylom som dostal 40cm. Mozem ich
pouzit? Ako sa zachovaju vcely? Doplnit na sirku ramiku 2cm pasiky?

Zdravi
--
Pavel Kosarnik

K Časopisu.



Takže je-li to diskuze.Je časopis Včelařství povinnen přijat i reakce? Nebo to jsou předvolební (loby.) Štěky? Nevíte to? Já toto v časopisu kdysi viděl, a jsem rád, že to tam je. Jen mám obavy z "koberečku", kdybych reagoval.(cítím z nich totiž "chapadla svazu")

Zřiďte fórum na serveru ČSV!(je jich k mání zdarma mraky) Ať je pro každého! A s možností odpovědět! V místech diskutujících je určitě i internet!(netkavárny)

Diskuze je také o odpovědích. Je to technickou možností časopisu Včelařství? Já myslím, že ne a to co je nazváno diskusí, není jako diskuze, možné splnit. Co vy nato? Proč to nenazvaly jinak. Jak se dá dnešní časopisová forma (ve včelařství)"diskuse" jinak nazvat?

Emane, je to diskuze? Jaká má mít diskuse formu?

V klidu to zatav (jestli to jde) a přidej a do "tepla" rozšiř. Vše si dostaví. Máš-li obavy z trubčiny, tak boční dostavění mezistěny trubčinou (v tvém případě) vidím u sebe málokdy.

netreba, vcely to dostavju.

Matej



Pavel
Kosarnik An: vcely/=/v.or.cz
<kosarnik/=/pro Kopie:
logk.sk> Thema: Uzke medzisteny

28.04.2005
12:07
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravim,

objednal som si medzisteny so sirkou 42cm. Omylom som dostal 40cm. Mozem
ich
pouzit? Ako sa zachovaju vcely? Doplnit na sirku ramiku 2cm pasiky?

Zdravi
--
Pavel Kosarnik

Bledožlutou barvu potvrzuji, a je štěstím na podzim (alespoň u mě a z pozorování) mít takové pole u stanoviště. (pylová snůška) K barvě. Jak když do moučného skoro bílého těsta kápnete žlutou temperu.(je to spíš lehký nádech dožluta) Takovou pyl má barvu přesněji.

Chtel bych se optat, jaka jsou prava v pripade, ze mam vceli uly postavene cca 2m od sousedoveho (sousedniho)pozemku a on si bude delat bazen+posezeni atd.Maji pritom dve male deti.Chce abych vceli uly prestehoval nekam jinam, coz na me zahrade nikam jinam nejde.BUdu muset s chovem skoncit, nebo je nejake reseni?

Dekuji za kazdou radu a zkusenosti.

RP.

Vyškolil jsem ohledně medu svého kamaráda tak, že teď nechce, než med
od místního včelaře. Nechcete se ho někdo ujmout?
"...pokud byste věděli o někom tady z okolí Ústí, kdo to nešidí a má
přebytky, tak bych byl vděčný..."

Zdravím Ivan

Připrav se na problémy se sousedem. Právní problémy asi ne, ale lidské. Před úly zkus dát tak 2.5 m stěnu (rákos, nebo něco podobnýho), aby včely nabraly rychle výšku. Stejně tam na bazén budou asi nalétávat. Odsunout je, otočit na jinou stranu, neprůhledný plot před ně a tak podobně. Chovat velmi mírné včely, nechodit do nich ustrojený jako kosmonaut, abys sousedy nevyděsil, dát jim nějaký med za trpělivost. Ale jestli budeš mít útočné bodavky, tak je na malér zaděláno. Viděl jsem kdysi v TV spor sousedů (nějaký herec to byl) se včelařem a není to nic příjemného. Lidi jsou alergičtí někdy ani ne na žihadla, ale na samotnou existenci včel za plotem. Soused přes ulici je například alergický na štěkání mýho pejska :-).

Ale ano. Po 15.7., se to ještě dá. To totiž rojovka pořád řádí. (ale už jen ojediněle u starých matek) Mám takových několik vyzimovaných. Slabších, ale jsou a jsou docela vitální.(mladé matky)Je to dobrá taky záloha. (kvůli problémům s matkami)

..to vůbec neřeš, včelky to dostaví.
Naopak - pokud bys měl málo vosku, můžeš mezistěny zkrátit, nebo zúžit,
včelky dostaví do celého rámečku a máš vosk.

jose

Pavel Kosarnik napsal(a):

>Zdravim,
>
>objednal som si medzisteny so sirkou 42cm. Omylom som dostal 40cm. Mozem ich
>pouzit? Ako sa zachovaju vcely? Doplnit na sirku ramiku 2cm pasiky?
>
>Zdravi
>
>


---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
Virova databaze (VPS): 0517-3, 28.04.2005
Testovano: 28.4.2005 20:51:18
avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
http://www.avast.com

Tak tady si zase přihřeju svojí polívčičku. Zdaleka asi nejsem sám, kdo se cítí jako hlupák, kterému kdosi, byť sebe vzdělanější a se sebevětšími zásluhami o české včelařství strká pod nos něco, co ani možná nechci nebo nechceme, možná ano, ale rozhodování o tom co budu číst by mělo záležet už jen na mém svobodném rozhodování. Nesouvisí to vůbec s kvalitou časopisu, která je proměnlivá, pro někoho moc barevná, každému se líbí něco jiného, někdo to nečte vůbec, najdou se i zřejmé a snad i záměrně zveřejňované polopravdy ( např. že medová burza v Brémách čeká na kvalitní český med – autor se ale zapomněl zmínit o jedné maličkosti a to za kolik Za cenu důstojnou pro českého včelaře asi ne. ), ale proto bych Včelařství vůbec nezavrhoval. Postavil bych jej ale určitě „na vítr a déšť“, do „průvanu tržní ekonomiky“. Ať si v konkurenci s ostatními vybojuje své postavení na slunci. Kdyby se rozdával třeba i zadarmo, tak by se dost včelařů bránilo už jen z principu něco povinného zase „fasovat“. My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí, že jej dostáváme zadarmo. V naší ZO jsme kdysi navrhovali, aby se časopis využíval i pro šíření formulářů potřebných pro členy ČSV. Zhruba za dva roky jsme se dočkali. Některé přílohy uvnitř časopisu jsou většinou dobré a potřebné, vydával bych je ale formou několika Věstníků za rok. Výroba černobílých Věstníků přeloženého formátu A3 by byla daleko pružnější, levnější, méně závislá na termínech tisku. časopisu. Distribuce by se měla podstatně zkrátit a hlavně zlevnit. Každý člen ČSV by jej dostával z prostředků svazu jako pracovní dokument s nutnými formuláři, pokyny, návody, právní poradnou, která je opravdu potřebná a na úrovni. Z ústředí svazu by se mohly Věstníky hromadně zasílat pro všechny včelaře okresu na okresní výbory, tady udělat kopičky pro ZO a z jednání OV si je zástupci ZO pro své členy odnesou v tašce. Těch 10 až 50 přeložených listů formátu A3 váží přátelé pouze ½ kila. Asi by se zlepšila i účast na jednání OV, když by se „rozdávaly noty.“ Doma by se to pak muselo oběhnout a nebo raději svolat ČS ? A jestli to bude na trhu a mezi včelaři a veřejností žádoucí, ať je časopis Včelařství zasílán v tom drahém prezervativu třeba i se zlatou ořízkou. To ať prověří trh a zájem lidí. O JEHO KOUPI AŤ SI KAŽDÝ ROZHODNE SÁM A ZA SVOJE. TO POVAŽUJI ZA ZÁKLADNÍ PRINCIP. Je to i cesta k úsporám ve výdajích ČSV, třeba i ke nížení čl. příspěvků, určitě k ještě větší kvalitě časopisu, jeho popularizaci na veřejnosti a tím i včelařství zároveň. Protože máme v rodině k dispozici mimo Odborných překladů i Včelařství ve dvojím vyhotovení, tak si jeden výtisk nechávám svázat a druhý trousím obyčejně po čekárnách u různých ordinací. Proto mohu tvrdit, že veřejnost má o včelařské časopisy zájem i když to může být také ovlivněno tím čekáním v čekárně, Asi dvakrát se stalo, než jsem se vrátil z ordinace tak časopis někdo …...Protože je náš ČSV ale dost konzervativní, tak si nedělám o případných změnách iluze. Vždyť je vždy vše OK, jsme zahleděni do své dokonalosti a o těch pár názorů u známých rebelantů už vůbec nejde.
S pozdravem J. Rotbauer

No v případě, že jsi ten s tím bazénem, se můžeš také připravit(je-li soused se včelstvy tvrdohlavý) na pěkné včelí žihadla, přinejmenším v létě na bosých nohách a z anglického trávníku, či hrany bazénu.:-)

Tak to ti nezávidím, mám se sousedy svoji zkušenost a to mám zahradu přes půl hektaru, včely v tom nejzažším konci, zatím co jeden za nějakou skleničku medu překousne sem tam nějaké to žihadlo tak druhý by se ani za tunu medu stím nesmířil
přesto, že oba přiznávají že od té doby co mám na zahradě včelky tak mají více ovoce na svých zahradách.
================= Původní zpráva =================
Od (From): "Roman" <rpalam/=/seznam.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Presun vceliho ulu
Datum (Date): 28. 4. 2005 16:07
==================================================

> Chtel bych se optat, jaka jsou prava v pripade, ze mam vceli uly postavene
> cca 2m od sousedoveho (sousedniho)pozemku a on si bude delat bazen+posezeni
> atd.Maji pritom dve male deti.Chce abych vceli uly prestehoval nekam jinam,
> coz na me zahrade nikam jinam nejde.BUdu muset s chovem skoncit, nebo je
> nejake reseni?
>
> Dekuji za kazdou radu a zkusenosti.
>
> RP.

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Josef Rotbauer:
>My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z
>jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je
>to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
>pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí,
>že jej dostáváme zadarmo.
---------------------

Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak to v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.

Zdravím,
mně nezbývá než s téměř se vším souhlasit. Snad jedině že v případě uvolnění
prodeje naopak vzniknou náklady na remitendu časopisu, na druhé straně
pravděpodobně z tohoto zdroje lze u některých jiných odborných časopisů
zakoupit v redakcích výtisky ještě po několika letech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Rotbauer" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2005 10:05 PM
Subject: Re: časopis Včelařství


> Tak tady si zase přihřeju svojí polívčičku. Zdaleka asi nejsem sám, kdo se
> cítí jako hlupák, kterému kdosi, byť sebe vzdělanější a se sebevětšími
> zásluhami o české včelařství strká pod nos něco, co ani možná nechci nebo
> nechceme, možná ano, ale rozhodování o tom co budu číst by mělo záležet už
> jen na mém svobodném rozhodování. Nesouvisí to vůbec s kvalitou časopisu,
> která je proměnlivá, pro někoho moc barevná, každému se líbí něco jiného,
> někdo to nečte vůbec, najdou se i zřejmé a snad i záměrně zveřejňované
> polopravdy ( např. že medová burza v Brémách čeká na kvalitní český med –
> autor se ale zapomněl zmínit o jedné maličkosti a to za kolik Za cenu
> důstojnou pro českého včelaře asi ne. ), ale proto bych Včelařství vůbec
> nezavrhoval. Postavil bych jej ale určitě „na vítr a déšť“, do „průvanu
> tržní ekonomiky“. Ať si v konkurenci s ostatními vybojuje své postavení na
> slunci. Kdyby se rozdával třeba i zadarmo, tak by se dost včelařů bránilo
> už jen z principu něco povinného zase „fasovat“. My si časopis musíme ale
> povinně zaplatit, je jedno z jakých prostředků a ještě být za to pomalu
> vděční, jak je to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
> pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí, že jej
dostáváme
> zadarmo. V naší ZO jsme kdysi navrhovali, aby se časopis využíval i pro
> šíření formulářů potřebných pro členy ČSV. Zhruba za dva roky jsme se
> dočkali. Některé přílohy uvnitř časopisu jsou většinou dobré a potřebné,
> vydával bych je ale formou několika Věstníků za rok. Výroba černobílých
> Věstníků přeloženého formátu A3 by byla daleko pružnější, levnější, méně
> závislá na termínech tisku. časopisu. Distribuce by se měla podstatně
> zkrátit a hlavně zlevnit. Každý člen ČSV by jej dostával z prostředků
svazu
> jako pracovní dokument s nutnými formuláři, pokyny, návody, právní
> poradnou, která je opravdu potřebná a na úrovni. Z ústředí svazu by se
> mohly Věstníky hromadně zasílat pro všechny včelaře okresu na okresní
> výbory, tady udělat kopičky pro ZO a z jednání OV si je zástupci ZO pro
své
> členy odnesou v tašce. Těch 10 až 50 přeložených listů formátu A3 váží
> přátelé pouze &#189; kila. Asi by se zlepšila i účast na jednání OV, když
> by se „rozdávaly noty.“ Doma by se to pak muselo oběhnout a nebo raději
> svolat ČS ? A jestli to bude na trhu a mezi včelaři a veřejností žádoucí,
> ať je časopis Včelařství zasílán v tom drahém prezervativu třeba i se
> zlatou ořízkou. To ať prověří trh a zájem lidí. O JEHO KOUPI AŤ SI KAŽDÝ
> ROZHODNE SÁM A ZA SVOJE. TO POVAŽUJI ZA ZÁKLADNÍ PRINCIP. Je to i cesta k
> úsporám ve výdajích ČSV, třeba i ke nížení čl. příspěvků, určitě k ještě
> větší kvalitě časopisu, jeho popularizaci na veřejnosti a tím i včelařství
> zároveň. Protože máme v rodině k dispozici mimo Odborných překladů i
> Včelařství ve dvojím vyhotovení, tak si jeden výtisk nechávám svázat a
> druhý trousím obyčejně po čekárnách u různých ordinací. Proto mohu tvrdit,
> že veřejnost má o včelařské časopisy zájem i když to může být také
> ovlivněno tím čekáním v čekárně, Asi dvakrát se stalo, než jsem se vrátil
z
> ordinace tak časopis někdo …...Protože je náš ČSV ale dost konzervativní,
> tak si nedělám o případných změnách iluze. Vždyť je vždy vše OK, jsme
> zahleděni do své dokonalosti a o těch pár názorů u známých rebelantů už
> vůbec nejde.
> S pozdravem J. Rotbauer

Zdravím,
klasický oddělek smysl nemá, ale existuje metoda takzvaných obřích oddělků,
kdy se na konci poslední snůšky, tady někdy konec července a začátek srpna
odebere ze včelstev po 1 - 2 plástech s plodem a včelami a z až 20 takových
plástů se složí nový úl. Ten je tak silný, že nová matka rovnou vytváří
zimní generaci včel v síle plnohodnotného včelstva. Problém je v tom, že
zatím je nutné před vylíhnutím prvního matečníku prohlédnou všechny plodové
plásty a nechat jen jeden, jinak se oddělek vyrojí. Až se toto povede nějak
obejít, bude to docela dobrý doplňkový způsob rozmnožování včelstev. V tom
smyslu bych chtěl časem vyzkoušet pár nápadů. Jeden dva odebrané plásty v
tuto dobu podle mne zimní generaci nijak neoslabí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2005 8:53 AM
Subject: Antwort: Re: Odloenec


>
> odlozenec po 15.7. uz nema zmysel.
>
> Matej
>
>
>

Osobní zkušenost nemám, ale četl jsem nedávno, myslím že na WWW stránkách ČSV rozsudky ohledeně podobného sporu někde na Rakovnicku, je to poměrně složitá záležitost týkající se omezování vlastnických práv a bohužel velmi nepříjemná. Uvedený soudní spor je ve fázi nějakého stupně odvolání na základě neúplnosti nebo nejasnosti znaleckého posudku. Problém u nás je v tom, že každý soud si může problamatiku posoudit po svém, v zásadě ne až tak moc nepřihlíží k již přijatým soudním rozhodnutím v obdobnývch kauzách. Vše hodně závisí na místních podmínkách. Včely bude bazén přitahovat, ale doporučená opatření od kolegů mohou nepříjemné dopady alespoň trohu omezit(plot, mírné včely..). Asi stejně důležitá možní ještě bude potřeba komunikace se sousedem.Možná byla vhodná i porada se soudním znalcem v oboru včelařství. Zkuste se obrátit o radu na právničku svazu.Kontakt najdete ve včelařství nebo na WWW stránkách ČSV.

S pozdravem V.Hájek

Přečet jsem si reakce na iniciativu Dvě jubilea (http://i2j.webpark.cz/)
(dále jen i2j) v květnovém čísle časopisu Včelařství a napadlo mě, že když
se ohlédnu zpět, zjišťuji, že snaha pana magistra Protivínského, Honzy
Löffelmanna a Ing. Antonín Pavlíčka (iniciátorů i2j) slaví první úspěchy.

Podle mého názoru není nutné zneklidňovat se tolik zmíněnou iniciativou
pobouřenými členy a dokonce i celým jedním OV, jejich články, které se
nesnaží odpovědět na otázky zmíněnými v textu i2j, nýbrž články, které se
snaží zmíněnou iniciativu a její iniciátory zdiskreditovat. Není třeba se
zneklidňovat , výsledky se totiž dostavily již nyní.

Všimněte si obratu. Všimněte si toho, s jakou vervou se nyní v časopise
mluví o nové alternativě uplatnění včelích produktů na trhu, tedy o tom, že
je v současné situaci nejlepší prodávat med ze dvora svého domova. Když jsem
byl manažerem pro obchodní činnost svazu, pracovníkem sekretariátu ÚV ČSV v
Křemencově ulici, nebyla tato alternativa na pořadu dne, avšak ani na pořadu
roku a dokonce ani na pořadu celých osmi let. Přiznávám, že názory Vladimíra
Lněničky (které však nechtěl, podle mého názoru, proti mínění našeho
nadřízeného - pana Peroutky - prosazovat) byli již v roce 1997 tohoto směru
- tedy pohrával si s myšlenkou prodeje ze dvora, svazové sklenice a normy
Český med podle vzoru našich německých sousedů. Teprve nyní, po tom co Včela
Předboj totálně zkolabovala a i vedení ČSV s ní již nepočítá, se mu daří
konečně realizovat na sekretariátu jeho myšlenky. Holt náš Vladimír je jaksi
neprůbojný (asi i proto na svazu vydržel tak dlouho). Částečně však takto i
on, jehož vnitřní přesvědčení jsou správná, si nese svůj díl odpovědnosti za
finanční ztrátu, která svazu vznikla za dlouhých 8 let snahy o záchranu
Včely Předboj.

Na ony invektivy a ostrá vyjádření iniciativou Dvě jubilea pobouřenými členy
našeho spolku a dokonce i jednoho okresního výboru, bych měl otázky v
následujícím pořadí:

Je pravda, že Včelu Předboj Český svaz včelařů již nechce podporovat a své
členy směruje k prodeji medu ze dvora, nebo jde o iniciativu pana Lněničky a
šéfredaktora Včelařství?

Jestliže ano, pak, prosím, vysvětlete předsedovi našeho okresního výboru
Česká Lípa, panu Hlaváčkovi, který v květnovém čísle časopisu Včelařství
zase vyzývá k záchraně tohoto podniku, že je jaksi "mimo mísu" a že trend
doby je jiný, více tržní. Myslím, že tento starší a velmi zasloužilý včelař
(tak jako i 50 tisíc ostatních jeho kolegů) si zaslouží být již konečně
uveden do reality, do které se prostě nebylo možné, díky nedostatku
korektních informací, nikdy dostat. A také mi, prosím, zodpovězte na tuto
další otázku:

Jak je možné, že vedení ČSV nedokázalo přistoupit k podpoře takovéto
realizace včelích produktů na trh již před osmi lety a místo toho nadále a
ještě s větší vehemencí začalo podporovat Včelu Předboj? Před osmi lety jsem
totiž jako manažer pro obchodní činnost ČSV vystoupil proti podpoře Včely
Předboj a od té doby tak činím osobně již osm let na internetu, přičemž se k
mému názoru již veřejně (například i iniciativou Dvě jubilea) připojilo
spousty jiných včelařů - tedy tato věc je známá.

Nejsou náhodou desítky miliónů korun, které ČSV nenávratně investoval do
Včely Předboj (což je věc dokladovatelná) důkazem pochybení ÚV ČSV?

Nebylo by dobré v takovém případě, místo intervencí vůči iniciátorům
iniciativy Dvě jubilea, se minimálně zamyslet a raději diskutovat nad
otázkami, které tato iniciativa ve svém textu obsahuje? Říkám minimálně,
neboť to co by se mělo provést je to co se v rozumných společenstvích dělá.
Selhávající jedinci jsou sesazeni. Příkladem vám může být vztah včelstva ke
včelí královně - matce.

Co vy na to?


S pozdravem

Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/seznam.cz]
[http://jakus.euweb.cz/Zajmy_Vcely.htm]
člen ZO ČSV DOKSY [http://zocsv-doksy.euweb.cz/]
administrátor základních informací o včelařství pro nevčelaře na
internetovém místě: http://vcely.euweb.cz/
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
mobil: +420 605 238 709

Díky za odpovědi
Bydlim na vysočině

Zdravim
Precetl jsem ruzne clanky a mavody, ale priznam se, ze nevim jaky ul zvolit. Chtel bych postavit pro zacatek 2-3 uly.
Diky

Řešil jsem podobný problém před rokem. Situace byla dost vyhrocená. Když jsem šel k úlům měl jsem vždy nepříjemný pocit že na mě sousedka začne křičet. Proto jsem se rozhodl hlavně pro svůj klid a pohodu u včel přemístit je asi 2km do remízku u pole a jsem rád že jsem to udělal. Má to určitě svoje nevýhody, musím všechno vozit(plásty k vytáčení, nářadí) autem (na menší prohlídku stačí kolo), trochu se bojím aby mi někdo něco neukradl. Rozhodně to ale nemusí znamenat skončit se včelařením.
Pavel K

Zdravim,

pokud mohu z vastní zkušenosti. Mám až 20 včelstev na zahradě široké 12m. Včelstva mám asi 3m od plotu výlety na můj pozemek(k sousedovi je těch 9m) Mezi česny a susedem mám ještě využívanou cestičku(jsme čtyři + občasné návštěvy - odhaduji to tak na 1-2 žihadla za rok).
Jinak místo je silně zastíněno stromy a výlet je na sever.(včely jsou tam O.K. rychlý rozvoj, slušná snůška(40kg), je to fajn, mám je u baráku).
Vodu včelám nedávám, je tam rybník, ale včely nejraději zbírají vodu z trávy, než to oschne. S tím bazenem, ať hlavne zjara, kdy si včely hldají zdroje vody, tam žádná voda není! Při napuštění někdy v květnu, červnu už by neměl být problém(jedině kdyby včelami užívaný zdroj vyschl).
Zdraví Luboš Holý

No je tu ještě jedna věc, která by mohla v, případě že jsi ten s bazénem, uspíšit rozhodnutí včelaře o přemístění. Nevím už kde(asi ve Včelařství)jsem zahlédl článek o tomto,jinak ovšem také tu nemáme také precedentní právo. Ale v momentě, kdy trpí člověk(dítě, dospělý) těžkou formou alergie na včelí bodnutí(nutná lékařská zpráva), tak soused včelař je podle nějakého zákoníku(tuším) okamžitě nucen napravit stav, či učinit nápravu vzhledem k okolí. Jestli není vůle včelaře nic řešit, tak soud,(je-li soudný a rozumně je mu to podáno, jako hned a bez nějakých zavádějících doprovodných nepříjemností, jako sousedské naschvály) by měl rozhodnou velmi rychle. Jinak v zákoně, jestli ještě platí, je včelař(a vlastně chovatel zvířat) povinnen jaksi, a teď to nevím přesně, udržovat svůj chov na míru únostnou.(vzhledem k sousedovi a okolí)

Stanovy zemskeho üstredniho spolku vcelarskeho pro markrabstvi moravske.
1898 ucel spolku:
Pestovati vzajemnost vsech vcelarskych spolku a odboru...
Clenove k nimiz patri i spolky a odbory plati rocni prispevek 4K,ucitele polovic 2K,clenove prispivajici 6K.
Predsedu a oba jeho namestky voli valna hromada hlasy clenu, hlasy predsedů a delegatu spolku a odboru.
Prvnim namestkem/ze dvou/je ten,kdo ma vice hlasu.
Do vyboru se voli 18 clenu a 6 nahradniku
Funkci obdobi pro predsedu a oba jeho namestky je doba jednoho roku,pro cleny vyboru tri roky.
Predseda,oba jeho namestkove a clenove vyboru voli kazdorocne ze sveho stredu:tajemnika a dalsi cinovniky predsednictva.
Schuze delegatu jsou urceny k tomu,aby zprostredkovaly uspesne spolupraci s pobocnymi spolky.
Konaji se zpravidla jednou za rok,mohou se vsak svolavat casteji.


Rissky -Svaz- rakouskych spolku vcelarskych
na nemz se za spolupusobeni naseho predsedy J.Janouska usnesli o velikonocich 1903 ve Vidni delegati vsech zemskych spolku,bez rozdilu narodnosti...
Nyni kdy Stanovy i vladou jsou potvrzeny,prinasi sdruzenym jednotam trojnasobne pojisteni:proti ohni,urazum a skodam vcelami zpusobenych ,pokud je vcelar odsouzen a tuto skodu hraditi a proti vyloupeni a poskozeni od zlodeju.

Clenove spolku ve Svazu zastoupenych,kteri svuj clensky poplatek zaplatili,pridaji 30 haleru na toto pojisteni-bez rozdilu velikosti vcelina a poctu ulu.
Nas ustredni spolek pristoupenim svym ku recenemu risskemu svazu stal se ucastnikem vsech jeho vyhod a snim vsechny jeho spolky a odbory.

franta

Eman napsal:
>>>Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak to v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.<<<
-------------------------
Tak to Emane nemáš pravdu. Proč tedy vznikají jiné větve v organizaci. Toto je demokratické. Jsi-li nucen se podřídit jinému oborovému názoru a tím se časopisy V. a MV. vyznačují, tak to je ta alternativa. Když by vznikla menšina, která nepovažuje za nutné odebírat Včelařství nebo by chtěla jen ty formuláře na dotace, tak proč ne. Kdo by se bál? Snad, jen mě nechceš namluvit, že jsme politickou stranou, nebo náboženskou společností. Tam je totiž nutné masírovat a masírovat přes cokoli, s čím dojde člen komunity či strany či jakékoli organizace do styku. Včelařstvím (čas.) má jít o masírování? Ono to tak vypadá, a vypadá to dnes, jak články v historických časopisech Český včelař a Moravský včelař.(Vč.a MV)A to považuji za zdravý vývin. A jen nouze a válka a komunistický režim dokázal, že v jednotě je síla. Je nutné to dokazovat i dnes? (přechod na jednotný časopis - Českomoravský včelař,potom Včelař, A potom Včelařství,pozn. ale možné je že v chronologii vývoje názvů časopisů jsem nepřesný )Tak chceš podporovat silné slova sjednocené minulosti, nebo chceš pozorovat viditelné taktiky a manipulace pár lidí s 50 000-ci členy(pard.49 000), kteří ani neumí zde komunikovat a ohání se s nimy jak kůň s oháňkou?

Svazové zastřešení zachovat je to nejlepší. A také je výborné, aby podávané diskuse (Vč.) byly doopravdy diskuzí a vznikaly jiné svazové odnože, s vlatními informacemi,oběžníky a časopisy. Chápeš to a tuto moji verzi ? To je přesně, jak demokracie viditelně funguje, nebo by mohla fungovat v ČSV. Tak také chápu podstatu stanov, že jde o to, že ČSV zastřesuje scénu včelařské činnosti. Musí vědět, ale jak. Jinak ať se nediví slovům o rozdělení.

Zvol podle toho, kdo úspěšně včelaří v podobných podmínkách jako Ty. A s úly
okopíruj do detailu i celou jeho technologii ošetřování včelstev. Když na
Vysočině, tak asi spíše Kolomého z Bruntálska než někoho z jižní Moravy. A
za pár let, až si budeš jistý v kramflecích, můžeš začít znova studovat
jednotlivé novinky a zkoušet je.
Konkrétní úl bude každý navrhovat asi ten, který zná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 29, 2005 8:23 AM
Subject: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Zdravim
> Precetl jsem ruzne clanky a mavody, ale priznam se, ze nevim jaky ul
> zvolit. Chtel bych postavit pro zacatek 2-3 uly.
> Diky

Faktem je, že časopis Včelařství už není jen odborným tiskem... Docela jsem se "pobavil", myslím že v březnovém čísle, kdy byl otištěn příspěvek, který poukazoval na rozpad slovenského svazu a že je nutno takové situaci u nás zabránit, ale že vydávání Moderního včelaře už tento rozpad započal... Do toho pár poznámek typu "vrážení klínu" do jednoty včelařů, "svaz si rozvracet nedáme"... no, slovník jak z února 1948.
Pokud by časopis byl odborným, nikdy by takový příspěvek neotiskl! Bohužel realita je jiná. Mimochodem, dost dobrý vtip (bohužel to byla realita) byl starší příspěvek o návštěvě včelařů ze severní koreje a o přínosných poznatcích, navázání dobrých vztahů a příslibu do budoucna...
Nevím, vyšlo to myslím loni (rok 2004), ale zřejmě to někde zůstalo viset už od roku 1986 nebo co.
Je vidět, jak odborný časopis radí a pomáhá, místo článků o tom, jak zvýšit kvalitu medu, jak zlepšit podmínky pro mladé... V prvním okamžiku jsem nevěděl, jestli se mám smát, nebo jestli mám začít balit kufry.

Přeji časopisu více takových nosných aktualit, alespoň se o něco dřív oddělí kvalita a odbornost.

Tak jsem sehnal člověka, který chová včely již dvacet let, teorii moc nehoví, ale prý se mu daří. Má úl, který jsem nikde na inetu nenašel, rámečky jsou mnohem menší než běžná velikost.
Tvrdí, že se nemám bát a rovnou postavit něco pořádného. Ty malé používá, protože je dostal zadarmo, ale naříká nad složitostí obsluhy a zbytečnou prací navíc.

Hlavně žádné experimenty. Co Čech to zezačátku velký vynálezce. Podle mě je důležité dodržet nějakou ze standartních rámkových rozměrů. Začíná to 2 úly a končí 20. Co potom ? Je těžké sehnat mezistěny zvláštních rozměrů, když si nemůžeš nechat vyrobit rozměr extra pro sebe. To znamená ale tak objednávku na 50 kg. Pokud chceš, základní rozměry ti zašlu.
J.Rotbauer

Zatím přemýšlím o Langstrothtovi, všude na webu jej vychvalují, dá se volit různá technologie chovu a výroba je poměrně jednoduchá. Alespoň tak jsem to pochopil.
A když si kolega přečetl články co jsem našel na webu, tak začal uvažovat o nových úlech. Překvapilo ho množství medu, které se uvádí ve statistikách a přezimování bez izolace úlu.
Nerad bych se někoho dotknul, nebo někoho popudil, ale když to řeknu laicky tak vidláci v okolí neznají většinou z teroie včelaření skoro nic a prostě ty včely pěstují jak to jde a většinou v tom, co před x lety vyrobili na radu jiného vidláka.
/sám jsem vidlák, ale rád se vyvaruji zbytečných chyb a starých pověr/

Morcak napsal:
> Zatím přemýšlím o Langstrothtovi

Myslím si, že úl s půdorysem Langstroth je rozumná varianta. Spousta argumentů pro a dobrých informací je na http://www.n-vcelari.cz/, zvláště v článcích přítele Boháče. Jeho tvrzení se opírala nejen o bohaté vlastní zkušenosti, ale také o informace zahraničních včelařů.
Pro vytvoření vlastního názoru bych ještě doporučil články (a diskusi k nim) př. Čermáka v časopise http://www.vcelarskenoviny.cz/:
Šlechtění včel pro nástavkový úlový systém
I. a II. díl. Přítel Čermák zde propaguje úlový systém Optimal, jehož je spoluautorem.

Podle mého osobního názoru výhody Optimalu (uvedené v článku) ve srovnání s úlovým systémem Langstroth nejsou tolik významné. Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.

Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné nástavky.

Přeji správnou volbu při výběru všem začínajícím včelařům.

Lukáš Matela

Luká Matela napsal(a):
> Podle mého osobního názoru výhody Optimalu (uvedené v článku) ve srovnání s
> úlovým systémem Langstroth nejsou tolik významné. Z hlediska cenové
> dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné včelaře) nejvýhodnější, aby
> se nejen v ČR, ale i v okolních zemích prosadil jednotný úlový systém. Na
> ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a
> zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu
> kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

To těžko.

Zdraví PP.

>
> Přeji správnou volbu při výběru všem začínajícím včelařům.
>
> Lukáš Matela

> ten by se pak zaměřili stolaři a zpracovatelé dřeva. Konkurence a
> zhromadnění výroby by cenu nástavku srazili hluboko pod dnes běžnou cenu
> kolem 250 Kč. Významně by poklesly i ceny přířezů na rámky.

Pavel Prchal napsal:
To těžko.

Zdraví PP.
...........................................
Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet". Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček" Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš? ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na výdělek umí jako otroci. I jako včelaři.
:-) Co ty nato, že bych navnadil nějakou asijskou komunitu abysi koupily můj kompletní kapitál včetně zaváděcí např. roční spolupráce o chovu a praxi a praktikách ve včelařství v ČR? Na Křemencově dokonce o spolupráci s asijskými přáteli napsali do Včelařství. :-(

U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě je hned všichni koupí.
Ahoj
Libor Jarolím

> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
> výdělek umí jako otroci.

> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě je hned všichni koupí. <

No myslím, že je to vlastně i radou pro ÚV ČSV, protože ta si láme hlavu s racionalizací už od Staré republiky. A zároveň je toto radou pro "škaredé obchodníky" s čímkoli, protože dovést se dá úplně vše.(když je poptávka) A poptávku po úlu za nástavek - 100,-- 150,-; dno a víko do 80,- si dovedu představit, jako uspokojitelnou.(třeba jako stavebnice z Ikei a nastohované na paletách v transkontinentálních kontejnerech v Hamburgu.) Štó ty na éto gavaríš?...

Přeji tímto k 10 000 -ti příspěvků v této konferenci všem zúčastněným osobám, ale hlavně iniciativě včelařících lidí, kteří tuto konferenci spravují, hodně dalších příspěvků a hodně témat k diskusi... a hlavně zdraví a úspěchy ve včelaření.

Gustimilián Pazderka

Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Tak jsem dneska prendal druhe z mych tri vcelstev ze stareho utepleneho ulu
(asi cesky univ.) do noveho langstrotha. Matku jsem ani tentokrat nenasel,
nicmene v ule byla spousta plodu v ruznych stadiich vyvoje (nekolik vcel se
mi vylihlo i behem prace, coz me mile potesilo, nebot jsem to videl poprve).
Nasel jsem ale take neco, co mi pripada jako hrboplod - vetsi vypoulena
vicka na zavickovanych bunkach. Taky nektere vcely visely na plastech
zaveseny v "retizcich". Je to na zavadu? Druha vec, co jsem pri praci
objevil, jsou bile mrtvolky na dne ulu. Muze se jednat o zvapenateni? A je
to pripadne hodne spatne - poradi si samy?
Jinak jsem opravdu rad, ze jsem se rozhodl pro neuteplene uly. Ty stare mor.
univerzaly i ten cesky, jakozto zastupci silne uteplenych ulu, jsou priserne
tezke a vnitrni prostor naproti tomu nic moc. Navic jsem v tomto ule nasel i
jeden silne plesnivy plast a take by me docela zajimalo, jak majitele techto
ulu bez oddeleneho dna ziskavaji zimni mel k odevzdani na rozbor.
Uz me ceka jen jeden mor. univerzal na prenos do lang., ale zato ten
nejsilnejsi, jehoz obyvatelky se minule ukazaly jako docela nevrle
utocnice... :( Mimochodem dnes se to obeslo bez jedineho zihadla.

Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005

No.
Stihl jsem dnes odpoledne jen 75 , ale bilých mrtvolek na dně jsem si nefšiml. A víš co si myslím čím to je? Vkládej mezistěny(s novými rámky) co nejvíce, a prevence proti bílým mrtvolkám, je na světě.

Měj se, a ať se daří.

Zdravim Vas!
75 vcelstev? No tak to klobouk dolu... Nebo jste myslel pocet prijatych
zihadel? To doufam ne ;) Kazdopadne co tedy myslite, ze by mohly byt ty bile
mrtvolky?
Dekuji za odpoved.

S pozdravem Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 9:56 PM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> No.
> Stihl jsem dnes odpoledne jen 75 , ale bilých mrtvolek na dně jsem si
> nefšiml. A víš co si myslím čím to je? Vkládej mezistěny(s novými rámky)
co
> nejvíce, a prevence proti bílým mrtvolkám, je na světě.
>
> Měj se, a ať se daří.



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005

No asi mrtvolky jsou mrtvolky.
Chtělo by to asi trochu přiblížit. Čeho mrtvolka - nevyvin. kukly, nebo měkká larva,..Jaké máš dílo? Staré černé,...Je-li to doopravdy mrtvolka a není-li to něco jiného(např.plesnivý plástový vyhozený pyl, jak včelstvo roste a čistí okolí),

...Jestli je to špatné?

No to může být při tvém podezření(zvápenatění) špatné, jestli je tam toho hodně (stovky ks na dně). A ještě, jestli jsi to vyděl i mezi těmi mladými vybíhajícími včelami? (ty mrtvolky jako v buňkách... a kolik?), jinak good je nato (je-li to tedy zvápenatění)Formidol.(zvýší se čistící pud a má účinnost protihoubovou)A ta postupná a stálá(během tvé životní poutě včelařské) výměna díla.

Spojuje se (zvápenatění) také s vlhčími stanovišti.

Zdravím,
starší nebo nekvalitně oplozené matky mají občas nějaké vajíčko neoplozené,
včely v buňce tedy vychovají trubce a buňku rozšíří na úkor ostatních buněk.
Mohl by to taky být zakladený plást z dřívějška už poničený hrboplodem. Ve
zvětšených buňkách budou včely už napořád vychovávat trubce, takový plást je
na vyřezání.
Ty řetízky - občas se tvrdí, že to jsou včely, které jsou nečinné kvůli
nedostatku prostoru, tudíž první předzvěst toho, že včely směřují k rojení.
Ty mrtvolky, pokud jsou jen měkké "organické", mohlo jít o kukly uhynulé
zimou při ochlazení. Pokud jsou čerstvé, nejsou ještě zašedlé, včely je
vytáhly ven z buněk a protože teď mají dost pylu, nevysály je a pohodily na
dno. Pokud jsou tvrdé, bude to asi zvápenatění. Zvápenatění je ve většině
včelstev, škodí tak, že zabíjí napadený plod a šíří se právě sporami z těch
zvápenatělých mrtvolek kukel. Včelstvo s nedostatečným čisticím pudem nebo s
nedostatkem včel nechává mrtvolky uvnitř a tím víc se od nich nakazí. Na
jaře se objevují víceméně běžně, pokud se ve včelstvu objevují ve větším
množství v létě, je to kandidát na výměnu matky kvůli nedostatečnému
čisticímu pudu. Taková včelstva jsou obvykle i slabší.
Univerzál se jmenuje univerzál proto, že je do něho univerzální přístup. Do
plodiště zezadu i shora, do medníku shora a někdy i taky zezadu. Takže v
plodišti bude vzadu posouvatelné okýnko a na spodku okýnka bude buď
odstranitelná nebo vysouvatelná nahoru nějaká dřevěná vložka, která tím
uvolní prostor vysoký tak 1,5 - 3 cm, kterým se zezadu strkala a vytahovala
podložka. Mimochodem takové plodiště univerzálu, pokud má stejnou rámkovou
míru, je velice vhodné pro oddělky. Zatímco u nastavků je oddělek obsedající
třeba dva tři plásty v celém studeném prostoru nastavku nebo se ten prostor
pracně zmenšuje různými vložkami, u takového plodiště se prostě posune
okýnko tak, aby byl uvnitř prostor právě pro ty tři plásty a pak se postupně
zvětšuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 30, 2005 10:03 PM
Subject: druhy langstroth zaplnen


> Tak jsem dneska prendal druhe z mych tri vcelstev ze stareho utepleneho
ulu
> (asi cesky univ.) do noveho langstrotha. Matku jsem ani tentokrat nenasel,
> nicmene v ule byla spousta plodu v ruznych stadiich vyvoje (nekolik vcel
se
> mi vylihlo i behem prace, coz me mile potesilo, nebot jsem to videl
poprve).
> Nasel jsem ale take neco, co mi pripada jako hrboplod - vetsi vypoulena
> vicka na zavickovanych bunkach. Taky nektere vcely visely na plastech
> zaveseny v "retizcich". Je to na zavadu? Druha vec, co jsem pri praci
> objevil, jsou bile mrtvolky na dne ulu. Muze se jednat o zvapenateni? A je
> to pripadne hodne spatne - poradi si samy?
> Jinak jsem opravdu rad, ze jsem se rozhodl pro neuteplene uly. Ty stare
mor.
> univerzaly i ten cesky, jakozto zastupci silne uteplenych ulu, jsou
priserne
> tezke a vnitrni prostor naproti tomu nic moc. Navic jsem v tomto ule nasel
i
> jeden silne plesnivy plast a take by me docela zajimalo, jak majitele
techto
> ulu bez oddeleneho dna ziskavaji zimni mel k odevzdani na rozbor.
> Uz me ceka jen jeden mor. univerzal na prenos do lang., ale zato ten
> nejsilnejsi, jehoz obyvatelky se minule ukazaly jako docela nevrle
> utocnice... :( Mimochodem dnes se to obeslo bez jedineho zihadla.
>
> Jan Zdenek

Zdravím,
Kolomý má neuteplené dřevěné úly z tři cm silné borovice vejmutovky na rámky
39 x 24. Před pěti lety jsme u něho byli a jeden takový nastavek od něho mám
doma. Teď, co jsem viděl na jeho stránkách, vyrábí i kompatibilní úly, ale
kromě oplodnáčků pořád všechno ze dřeva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
> včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou
obrátit
> se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
> Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
> blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
> oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
> rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
> neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý,
Sedláček
> aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
> výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás
neovlivní
> jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
> stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
> nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Prý je od loňska obměňuje za uteplené palubkové, článek o tom by měl být v
posledním loňském čísle slovenského Včelára. Valstní aktuální web Kolomý
myslím nemá a reklama na www.n-vcelari.cz je několik let stará.

Honza Čáp

> Kolomý má neuteplené dřevěné úly z tři cm silné borovice vejmutovky na
rámky
> 39 x 24. Před pěti lety jsme u něho byli a jeden takový nastavek od něho
mám
> doma. Teď, co jsem viděl na jeho stránkách, vyrábí i kompatibilní úly, ale
> kromě oplodnáčků pořád všechno ze dřeva.
>
> R. Polášek

================= Původní zpráva =================
Zdravím , myslím si že ty bílé mrtvolky je zvápenatění plodu a na to jsou dobré Formidolové desky , jsou to odparné desky s kyselinou mravenčí je to i prevne proti varoáze . Osobně to používám každý rok v současné době lze tyto desky objednat přes ZO ,kde to pak vyjde i laciněji , ale můžete je koupit v každých včelařských potřebách. Podrobný návod je přiložen. Žihadel se nebojte . Vláďa> Kazdopadne co tedy myslite, ze by mohly byt ty bile
> mrtvolky?
> Dekuji za odpoved.
>
> S pozdravem Jan Zdenek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 30, 2005 9:56 PM
> Subject: Re: druhy langstroth zaplnen
>
>
> > No.
> > Stihl jsem dnes odpoledne jen 75 , ale bilých mrtvolek na dně jsem si
> > nefšiml. A víš co si myslím čím to je? Vkládej mezistěny(s novými rámky)
> co
> > nejvíce, a prevence proti bílým mrtvolkám, je na světě.
> >
> > Měj se, a ať se daří.
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005
>

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Radim Polášek napsal:
>>> Ty řetízky - občas se tvrdí, že to jsou včely, které jsou nečinné kvůli
nedostatku prostoru, tudíž první předzvěst toho, že včely směřují k rojení.<<<
..............................
Jo to jsem také slyšel. Jinak to jsou stavitelky, které staví.(předávání šupinek vosku z voskových zrcadélek a poslední v řadě u díla zpracovává toto kusadlama+sliny, a tvoří včelí dílo)Ještě přesněji. Ty včely v řetízcích jsou vosk produkující a stavící dílo.

nadmorska vyska je 620 metru
takze dadant je pro tuto nadm vysku a nase pomery vyhodnejsi ?

Mé srdce bylo pro Optimal, ale než jsem se dostal ke změně, byla jiná situace. Chci se dostat na větší počet včelstev, a chtěl bych, aby až zkrachuju, bylo co nejvíc věcí prodejných. Pro Langstroth jsem se dále rozhodl protože měl podle mně dostupných informací největší rámek. Není to úplně pravda. A dostupnost laciných úlů a rámků jsem viděl spíše v dovozu. Stejně jako se dováží laciný med:-), tak já se těším na dovoz laciných Langstrothů. Optimál asi nikdo nebude dovážet. Naposledy mě zaujala informace o budoucích zemích EU - Turecko - přes 90% Langstrothů (asi palcových) a laciná pracovní síla. Měl bych se tam jet podívat na dovču i na včely.

Určitě NE. Ve čtvrtek jsem dostal číslo pět, tady jsem hledal na webu ČSV slibovanou záchranu včelařů. Tu jsme nenašel, ale za to mě vytočila rubrika Diskuze, které by slušelo označení Urážky a plivance. Hned v pátek ráno jsem volal panu Prokešovi, jestli otiskne můj příspěvek. Prý se vybírajím, na všehny není místo. A reakci na příspěvek? Tu snad ano. Kdy je uzávěrka? Právě probíhá....
Takže se máme opět na co těšit. Odpověď případně otisknou až občíslo, a v příštím už mají narovnány další funkcionářské perly.
Z těch současných je nejlepší Ing. lejčar, předseda OV a člen ÚV, který má příspěvek, něco jako Za krach můžeme my všichni. Bohužel se nepodepsal funkcemi (to by vypadalo jako přiznání viny) a tak to asi chce házet na nás všechny. K tomu uvádí a přiznává, že Včela je momentálně tunelována = tvrzení, že majetek je rozprodáván aby byli uspokojeni většinoví akcionáři. Doporučuji drobným akcionářům aby se sdružili a nepsali petice(I2J), a poptali se u právníků. Už jenom tento výrok je důvodem k zamyšlení, a dále něčí příspěvek, že je třeba co nejdéle oddálit konkurs. Rychlý (a poctivý) konkurs je vždy větší šancí pro drobné akcionáře. Má to ale chybu, že případný konkursní správce - šťoural - může lecos nepříjemného objevit.
Ve stejném příspěvku tvrdí, že členové ÚV rozhodli o prodeji, aniž znali obsah smlouvy. To je na pováženou a zpochybńuje jejich příčetnost. Být akcionářem, zeptám se právníka i na šanci, zda můžu něco chtít na těchto členech ÚV, kteří mě nabádali ke koupi akcií a ujišťovali, že většinovým akciářem je svaz a že oni jsou zárukou ochrany mé investice.
Jak jsem napsal jinde, na konci roku odcházím (pokud se úroveň nějak nezmění). U tohoto hnoje být nemusím. Pokud bude ZO stát o moji spolupráci, budu dál pracovat a dorovolně přispívat z ušetřených příspěvků přímo ZO, tedy několikrát více, než jí dnes zůstane, a zbytek dám na nějaký včelolibý účel. Aby na mě někdo nevytahoval, že odcházím z lakoty, abych ušetřil třetinu z dotace co mně vybojovali. :-)

Mám s obsluhou nějaký problém. Neohlídal jsem téma. Tedy předchoyí příspěvek je reakce na příspěvek G.Pazderky o možnosti diskuye ve Včelařství.

Zdravim Vas,

Formidol si tedy pro sichr opatrim, diky za radu. I kdyz stale si nejsem
jist, jestli je to skutecne zvapenateni, a dokonce ani jestli se vubec jedna
o mrtvolky... Tezko na tom dokazu rozeznat nejakou strukturu, je to takovy
bily vacek, ktery se da v prstech rozdrolit a uvnitr je jakasi hmota rovnez
bile barvy.
A k tem zihadlum, jak jsem vcera nedostal ani jedno, tak dneska jedno rovnou
mezi oci (asi 1 cm nad koren nosu). Zatim to prilis nenateklo, ale zitra
jedu sluzebne na Moravu, tak doufam, ze nebudu vypadat jako sloni muz ;)
Mimochodem zase to bylo jedno z tech zihadel "bez varovani". Neslysim
bzukot, nevidim vcelu a najednou citim naraz a vpich zihadla soucasne. Zatim
pokazde do obliceje (minule vedle oka). Jedna se o nahodny naraz letici
vcely, nebo o cileny utok? Ze zvedavosti by me to docela zajimalo...

Dik jeste jednou, Jan Zdenek.

----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 8:32 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


================= Původní zpráva =================
Zdravím , myslím si že ty bílé mrtvolky je zvápenatění plodu a na to jsou
dobré Formidolové desky , jsou to odparné desky s kyselinou mravenčí je to i
prevne proti varoáze . Osobně to používám každý rok v současné době lze tyto
desky objednat přes ZO ,kde to pak vyjde i laciněji , ale můžete je koupit v
každých včelařských potřebách. Podrobný návod je přiložen. Žihadel se
nebojte . Vláďa



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005

Diky za obsirnou odpoved!

Podle Vaseho popisu by se tedy snad mohlo jednat o uhynule larvy. "Mrtvolky"
se mi totiz subjektivne nezdaji byt nejak ztvrdle.
Co se tyce toho ulu, tak tenhle cesky univerzal (nebo jaky typ to vlastne
je) ma sice vzadu odklopne okenko podobne tomu z mor. univerzalu (jen neni
viko pripevneno na pantech a nema kovani), ale tim se nedaji ramky vyjmout
ven - pred hornimi louckami je prkno, ktere brani posunuti ramku za hranici
danou vnitrnim pudorysem plodiste. Vazne nevim, co je to vlastne za typ ulu.
Rozmery zhruba odpovida mor. univerzalu, ma podobne utepleni, plodiste dole
a nad nim odnimatelny mednik, primou teplou stavbu a ramky 39x24 cm.

Zdravim, Jan Zdenek.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 2:08 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Zdravím,
> starší nebo nekvalitně oplozené matky mají občas nějaké vajíčko
neoplozené,
> včely v buňce tedy vychovají trubce a buňku rozšíří na úkor ostatních
buněk.
> Mohl by to taky být zakladený plást z dřívějška už poničený hrboplodem.
Ve
> zvětšených buňkách budou včely už napořád vychovávat trubce, takový plást
je
> na vyřezání.
> Ty řetízky - občas se tvrdí, že to jsou včely, které jsou nečinné kvůli
> nedostatku prostoru, tudíž první předzvěst toho, že včely směřují k
rojení.
> Ty mrtvolky, pokud jsou jen měkké "organické", mohlo jít o kukly uhynulé
> zimou při ochlazení. Pokud jsou čerstvé, nejsou ještě zašedlé, včely je
> vytáhly ven z buněk a protože teď mají dost pylu, nevysály je a pohodily
na
> dno. Pokud jsou tvrdé, bude to asi zvápenatění. Zvápenatění je ve většině
> včelstev, škodí tak, že zabíjí napadený plod a šíří se právě sporami z
těch
> zvápenatělých mrtvolek kukel. Včelstvo s nedostatečným čisticím pudem nebo
s
> nedostatkem včel nechává mrtvolky uvnitř a tím víc se od nich nakazí. Na
> jaře se objevují víceméně běžně, pokud se ve včelstvu objevují ve větším
> množství v létě, je to kandidát na výměnu matky kvůli nedostatečnému
> čisticímu pudu. Taková včelstva jsou obvykle i slabší.
> Univerzál se jmenuje univerzál proto, že je do něho univerzální přístup.
Do
> plodiště zezadu i shora, do medníku shora a někdy i taky zezadu. Takže v
> plodišti bude vzadu posouvatelné okýnko a na spodku okýnka bude buď
> odstranitelná nebo vysouvatelná nahoru nějaká dřevěná vložka, která tím
> uvolní prostor vysoký tak 1,5 - 3 cm, kterým se zezadu strkala a
vytahovala
> podložka. Mimochodem takové plodiště univerzálu, pokud má stejnou rámkovou
> míru, je velice vhodné pro oddělky. Zatímco u nastavků je oddělek
obsedající
> třeba dva tři plásty v celém studeném prostoru nastavku nebo se ten
prostor
> pracně zmenšuje různými vložkami, u takového plodiště se prostě posune
> okýnko tak, aby byl uvnitř prostor právě pro ty tři plásty a pak se
postupně
> zvětšuje.
>
> R. Polášek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005

DD.

Prosim Te, priteli, vezmi si do vcel zavoj a nezasobuj nas tady zpravami
o poctu a umisteni tvych zihadel. Verim, ze je to pro Tebe silny
zazitek, ale podle mne neprilis vhodne tema do konference.

Mj. bylo by vhodne, kdyby si si nastavil spravny systemovy cas na
pocitaci, nebo ve svem mailovem klientu, Tve zpravy jsou datovany 30.3.

Zdravi PP.


Jan Zdeněk napsal(a):
> Zdravim Vas,
>
> Formidol si tedy pro sichr opatrim, diky za radu. I kdyz stale si nejsem
> jist, jestli je to skutecne zvapenateni, a dokonce ani jestli se vubec jedna
> o mrtvolky... Tezko na tom dokazu rozeznat nejakou strukturu, je to takovy
> bily vacek, ktery se da v prstech rozdrolit a uvnitr je jakasi hmota rovnez
> bile barvy.
> A k tem zihadlum, jak jsem vcera nedostal ani jedno, tak dneska jedno rovnou
> mezi oci (asi 1 cm nad koren nosu). Zatim to prilis nenateklo, ale zitra
> jedu sluzebne na Moravu, tak doufam, ze nebudu vypadat jako sloni muz ;)
> Mimochodem zase to bylo jedno z tech zihadel "bez varovani". Neslysim
> bzukot, nevidim vcelu a najednou citim naraz a vpich zihadla soucasne. Zatim
> pokazde do obliceje (minule vedle oka). Jedna se o nahodny naraz letici
> vcely, nebo o cileny utok? Ze zvedavosti by me to docela zajimalo...
>
> Dik jeste jednou, Jan Zdenek.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 01, 2005 8:32 AM
> Subject: Re: druhy langstroth zaplnen
>
>
> ================= Původní zpráva =================
> Zdravím , myslím si že ty bílé mrtvolky je zvápenatění plodu a na to jsou
> dobré Formidolové desky , jsou to odparné desky s kyselinou mravenčí je to i
> prevne proti varoáze . Osobně to používám každý rok v současné době lze tyto
> desky objednat přes ZO ,kde to pak vyjde i laciněji , ale můžete je koupit v
> každých včelařských potřebách. Podrobný návod je přiložen. Žihadel se
> nebojte . Vláďa
>
>
>

Nic ve zlém, pane Prchal, ale nebuďte tak prchlivý a popřejte včelaři
začátečníkovi trochu té nevinné radosti z prvních zážitků ...
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 8:25 PM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> DD.
>
> Prosim Te, priteli, vezmi si do vcel zavoj a nezasobuj nas tady zpravami
> o poctu a umisteni tvych zihadel. Verim, ze je to pro Tebe silny
> zazitek, ale podle mne neprilis vhodne tema do konference.
>
> Mj. bylo by vhodne, kdyby si si nastavil spravny systemovy cas na
> pocitaci, nebo ve svem mailovem klientu, Tve zpravy jsou datovany 30.3.
>
> Zdravi PP.

Velice se Vam omlouvam, ze Vam svymi zacatecnickymi dotazy a postrehy kazim
dojem z teto (zrejme az do meho prichodu) vysoce erudovane a sofistikovane
konference. Ani nevim, proc sem vlastne takove hlouposti pisu, vsak na to
vsechno driv nebo pozdeji prijdu sam, nebo ne?
Jsem opravdu vdecny vsem zdejsim clenum, kteri mi s urcitou mirou
shovivavosti odpovedi i na otazku, ktera je pro ne same treba jiz trivialni,
avsak dovedou se vcitit do kuze uplneho zacatecnika. Skoro mam pocit, ze Vas
jsem necim popudil pri nedavne debate na tema GSM zabezpeceni ulu, ale kdyz
se podivam do archivu, vidim, ze Vase prispevky, obsahujici pouze hodnoceni
obsahu jinych prispevku a jejich vhodnosti, jsou pomerne caste...

Hezky vecer, Jan Zdenek.

P.S. pokud je to pro Vas podstatne, systemove datum si vzdy pred psanim
mailu nastavim spravne. Nechci nikomu delat neporadek v prijatych
prispevcich. Proto take radeji pisu bez diakritiky, protoze ackoliv v drtive
vetsine pripadu prijde i forwardovana zprava s diakritikou v poradku, uz
jsem tu u nekoho videl i odpoved, z niz bylo patrne, ze na jeho systemu
doslo ke spatnemu zobrazeni diakritickych znaku zpravy, na niz dotycny
odpovidal...

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 8:25 PM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> DD.
>
> Prosim Te, priteli, vezmi si do vcel zavoj a nezasobuj nas tady zpravami
> o poctu a umisteni tvych zihadel. Verim, ze je to pro Tebe silny
> zazitek, ale podle mne neprilis vhodne tema do konference.
>
> Mj. bylo by vhodne, kdyby si si nastavil spravny systemovy cas na
> pocitaci, nebo ve svem mailovem klientu, Tve zpravy jsou datovany 30.3.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Jan Zdeněk napsal(a):
> > Zdravim Vas,
> >
> > Formidol si tedy pro sichr opatrim, diky za radu. I kdyz stale si nejsem
> > jist, jestli je to skutecne zvapenateni, a dokonce ani jestli se vubec
jedna
> > o mrtvolky... Tezko na tom dokazu rozeznat nejakou strukturu, je to
takovy
> > bily vacek, ktery se da v prstech rozdrolit a uvnitr je jakasi hmota
rovnez
> > bile barvy.
> > A k tem zihadlum, jak jsem vcera nedostal ani jedno, tak dneska jedno
rovnou
> > mezi oci (asi 1 cm nad koren nosu). Zatim to prilis nenateklo, ale zitra
> > jedu sluzebne na Moravu, tak doufam, ze nebudu vypadat jako sloni muz ;)
> > Mimochodem zase to bylo jedno z tech zihadel "bez varovani". Neslysim
> > bzukot, nevidim vcelu a najednou citim naraz a vpich zihadla soucasne.
Zatim
> > pokazde do obliceje (minule vedle oka). Jedna se o nahodny naraz letici
> > vcely, nebo o cileny utok? Ze zvedavosti by me to docela zajimalo...
> >
> > Dik jeste jednou, Jan Zdenek.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, May 01, 2005 8:32 AM
> > Subject: Re: druhy langstroth zaplnen
> >
> >
> > ================= Původní zpráva =================
> > Zdravím , myslím si že ty bílé mrtvolky je zvápenatění plodu a na to
jsou
> > dobré Formidolové desky , jsou to odparné desky s kyselinou mravenčí je
to i
> > prevne proti varoáze . Osobně to používám každý rok v současné době lze
tyto
> > desky objednat přes ZO ,kde to pak vyjde i laciněji , ale můžete je
koupit v
> > každých včelařských potřebách. Podrobný návod je přiložen. Žihadel se
> > nebojte . Vláďa
> >
> >
> >
>
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005
>
>



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.11.0 - Release Date: 29.4.2005

Zdravím,
Na uhynulých larvách jsou vidět vznikající nožičky a další výběžky a když se
zmáčknou, tak buďto z nich vyteče vnitřek anebo po vyschnutí jsou téměř
prázdné.
Zv ápenatělé larvy vypadají spíše jako zašpiněné načernalé válečky a jsou
víceméně tvrdé, ty kukly se při zvápenatění jakoby scvrknou. Sloupky
zplesnivělého pylu z buněk vypadají podobně, jsou ale trochu větší na celý
průřez buňky, většinou budou měkčí a často se budou rozpadat po vrstvách,
jak do buňky postupně včely ukládaly pyl.
K tomu úlu, jak se tam odklopí zvenku dvířka na pantech, tak už tam jsou
včely nebo tam je ještě další přepážka? Kolik se tam do plodiště vlastně
vejde rámků 39x24?

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 31, 2005 6:47 PM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Diky za obsirnou odpoved!
>
> Podle Vaseho popisu by se tedy snad mohlo jednat o uhynule larvy.
"Mrtvolky"
> se mi totiz subjektivne nezdaji byt nejak ztvrdle.
> Co se tyce toho ulu, tak tenhle cesky univerzal (nebo jaky typ to vlastne
> je) ma sice vzadu odklopne okenko podobne tomu z mor. univerzalu (jen neni
> viko pripevneno na pantech a nema kovani), ale tim se nedaji ramky vyjmout
> ven - pred hornimi louckami je prkno, ktere brani posunuti ramku za
hranici
> danou vnitrnim pudorysem plodiste. Vazne nevim, co je to vlastne za typ
ulu.
> Rozmery zhruba odpovida mor. univerzalu, ma podobne utepleni, plodiste
dole
> a nad nim odnimatelny mednik, primou teplou stavbu a ramky 39x24 cm.
>
> Zdravim, Jan Zdenek.

Hezky vecer,

prave ze na tom, co ja oznacuji jako mrtvolky, jsem nenasel temer zadnou
strukturu, zadne nozicky nebo podobne. Jsou to jen takove bile vacky,
hladke, nejlepe bych to prirovnal asi k cerstvemu obnazenemu jadru
slunecnicoveho seminka, i tou velikosti to zhruba odpovida. Jeden jako druhy
jsou temer ciste bile, a pritom na fotografiich zvapenateni je prave dobre
patrne to zcernani, ktere Vy popisujete, a ktere se u mne nevyskytuje.
Nejspis to budu muset zanest k nejakemu vcelari na prime posouzeni, nebo
bych to taky mohl vyfotit, ale tady v konferenci asi nejsou povoleny
prilohy.
A k tomu ulu. Ta dvirka prave u tohoto ulu nejsou na pantech jako u
moravskych univerzalu, ktere mi stoji vedle. Je to jen dekl s hmatnikem, po
jehoz odstraneni uz je pristup primo na posledni plast, zadna dalsi prepazka
tam neni. Pocet ramku jsem si nepoznamenal, ale kdyz jsem to ted zkousel,
tak jsem jich do plodiste narovnal 12.

Diky moc za Vase rady, Jan Zdenek.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 9:20 PM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Zdravím,
> Na uhynulých larvách jsou vidět vznikající nožičky a další výběžky a když
se
> zmáčknou, tak buďto z nich vyteče vnitřek anebo po vyschnutí jsou téměř
> prázdné.
> Zv ápenatělé larvy vypadají spíše jako zašpiněné načernalé válečky a jsou
> víceméně tvrdé, ty kukly se při zvápenatění jakoby scvrknou. Sloupky
> zplesnivělého pylu z buněk vypadají podobně, jsou ale trochu větší na celý
> průřez buňky, většinou budou měkčí a často se budou rozpadat po vrstvách,
> jak do buňky postupně včely ukládaly pyl.
> K tomu úlu, jak se tam odklopí zvenku dvířka na pantech, tak už tam jsou
> včely nebo tam je ještě další přepážka? Kolik se tam do plodiště vlastně
> vejde rámků 39x24?
>
> R Polášek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.11.0 - Release Date: 29.4.2005

Čeká mě nepříjemná povinost provést výměnu rámkové míry. Dostaljsem k narozeninám dárek, který jsem nemohl odmítnout
a přesto mi udělal mnoho starostí. Můj přítel se dočetl ve Včelaři, že mám narozeninové ljubileum a daroval mi k němu svoje 2 včelstva, protože ke svému věku končil. Problém byl. že tato včelstva měl usazena ve starších typech úlů Gernstrung. Dokonce jeden v té krásné verzi se slaměnýma stěnama. Přítel mezi mým pokusem dostat toto včelstvo do Tachováku zemřel.Nějak jsem to zvládl, ale starý Gerstrug jsem zapoměl zajistit a jeden roj se mi do něj usadil. Mám dojem, že na tom má svůj podíl můj zemřelý přítel, že ten roj tam usměrnil. Setkali jste se někdo, že stopy v chování včel se podobají vašim zemřelým přátelům. To je téma co?

Takže. Je to bílé, je toho na dně povíce, je to měkké, když to zmačkneš je to také bílé, vypadá to jak váček...co to je?

Trubčí plod, který ti vypadal z roztrhlého díla postaveného mimo rámky?

Jo a žihadel si ještě užiješ.

Měj se Jane Zdeňku

Takové vlastní samousazení roje do starého úlu je zdáse mi i běžné. Průběh je asi následující. Při propuknutí rojové nálady u včelstva, začnou pátračky vyhledávat místo pro usazení. No a pátračky, které potom "nasměrovávají" letící roj, tak preferují úlovou vůni, a vůbec, jakousi specifickou vůni.

(v souvislosti s tímto je zajímavůstka v migraci, několik stovek km včely,pozn. ne A.m.)

Na Slovensku existuje i lidový název pro rostlinu, která je po rojení lidově pojmenovaná. Rojovník. Jinak Mellissa officinaris a česky meduňka lékařská. Četl jsem,že je to rostlina, kterou se potírá, přesněji mladými konci, rojáček(připravený vydezinfikovaný úl) vně i uvnitř pro "samousazení" roje.

A musím také sdělit, že toto je také jednou cestou šíření nebezpečných nákaz plodu včely.

Zdravím,
myslím, že s tím úlem je to jasné. To okýnko tam vůbec není. Normálně je v
takovém úlu dekl, potom je případně nějaká filcová uteplivka a potom je
okénko, což je vlastně posuvná včelotěsná přepážka nejčastěji se sklem. Přes
sklo se pozoruje chování včel na posledním rámku, vespod okýnka je právě ta
odnímatelná nebo posuvná latička, takže tam je přístup na dno pro podložku
nebo třeba krmítko. To okýnko visí na drážkách, na kterých visí taky rámky a
když se vytáhne zezadu, tak je přístup k rámků a ty se dají vytahovat taky
zezadu. Když tam máš oddělek třeba na třech nebo 5 rámcích, tak prostě
okýnko přirazíš dopředu k těm rámkům a uteplíš v nejhorším případě třeba
pytlíkem se slámou. Proto jsem psal, že takový úl je vhodný pro oddělek,
protože v nastavku i takový malý oddělek musí vyhřívat celý nastavek.
Prostor se tam dá zmenšit jedině tak, že se tam místo neobsazených rámků
zavěsí nějaké izolované vložky odolné proti rozhryzání včel. Je to dost
piplačka a běžně se to nedělá, zatímco u takového úlu typu zadovák se to
zužování dělá automaticky. Takže v Tvém případě zapracovala lidová
tvořivost, někdo prostě rezignoval na přístup zezadu, vytáhl to okýnko, aby
se tam vešlo o ten rámek více (stejně to nestačí) a aby byl úl pevnější,
přibil nahoře lištu a tím znemožnil vytahování rámků zezadu.
Ty váčky mohou být taky klidně i ten vypadaný trubčí plod, chce to skutečně
asi ukázat nějakému včelaři.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 10:51 PM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Hezky vecer,
>
> prave ze na tom, co ja oznacuji jako mrtvolky, jsem nenasel temer zadnou
> strukturu, zadne nozicky nebo podobne. Jsou to jen takove bile vacky,
> hladke, nejlepe bych to prirovnal asi k cerstvemu obnazenemu jadru
> slunecnicoveho seminka, i tou velikosti to zhruba odpovida. Jeden jako
druhy
> jsou temer ciste bile, a pritom na fotografiich zvapenateni je prave dobre
> patrne to zcernani, ktere Vy popisujete, a ktere se u mne nevyskytuje.
> Nejspis to budu muset zanest k nejakemu vcelari na prime posouzeni, nebo
> bych to taky mohl vyfotit, ale tady v konferenci asi nejsou povoleny
> prilohy.
> A k tomu ulu. Ta dvirka prave u tohoto ulu nejsou na pantech jako u
> moravskych univerzalu, ktere mi stoji vedle. Je to jen dekl s hmatnikem,
po
> jehoz odstraneni uz je pristup primo na posledni plast, zadna dalsi
prepazka
> tam neni. Pocet ramku jsem si nepoznamenal, ale kdyz jsem to ted zkousel,
> tak jsem jich do plodiste narovnal 12.
>
> Diky moc za Vase rady, Jan Zdenek.

Zdravím
Dutina jako dutina. Koneckonců dneska je v běžném lese o dutiny vhodné pro
roj dost nouze. Snad jedině nějaká. neobydlená dřevěná budka pro velké
dravce. Dokud měl bratranec ještě včely, vypomáhal jsem mu, protože tehdy
jezdil tak jedenkrát za 14 dnů na víkend. Zavolali, že se mu tam včely rojí.
Přišel jsem akorát včas, abych viděl, jak roj, který vyletěl z pravého
krajního úlu, mizí v otevřeném levé krajním úlu. Četl jsem někde, že včely
instinktivně hledají nezavčelené oblasti , tudíž od úlů se včelami a
otevřeným prázdným úlem odletí spíše někde do lesa do nějaké dutiny. V tomto
případě byly ve včelíně včelstva jen dvě, po vyrojení tři. Asi pátračky
nenašly v lese vhodnou dutinu, tak vzaly zavděk úlem vedle stávajících
včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 01, 2005 11:09 PM
Subject: Re: Gernstrung - samousazení roje


> Takové vlastní samousazení roje do starého úlu je zdáse mi i běžné. Průběh
> je asi následující. Při propuknutí rojové nálady u včelstva, začnou
> pátračky vyhledávat místo pro usazení. No a pátračky, které potom
> "nasměrovávají" letící roj, tak preferují úlovou vůni, a vůbec, jakousi
> specifickou vůni.
>
> (v souvislosti s tímto je zajímavůstka v migraci, několik stovek km
> včely,pozn. ne A.m.)
>
> Na Slovensku existuje i lidový název pro rostlinu, která je po rojení
> lidově pojmenovaná. Rojovník. Jinak Mellissa officinaris a česky meduňka
> lékařská. Četl jsem,že je to rostlina, kterou se potírá, přesněji mladými
> konci, rojáček(připravený vydezinfikovaný úl) vně i uvnitř pro
> "samousazení" roje.
>
> A musím také sdělit, že toto je také jednou cestou šíření nebezpečných
> nákaz plodu včely.

To je hezké, na Slovensku převládá míra B, t.j. 42cm, v sousedním Rakousku a Německu zase Zander tj. opě 42cm. Já bych zůstal v Evropě, takže Optimal není dle mého názoru špatná volba. Pokud bych začínal, tak bych volil Optimal, buďto nízkonástavkový, nebo ve variantě Dadant. Snahy o svetový úl k nám zavedli další rámkovou míru 44,8, opravdu je to přínos pro České a Evropské včelařství?

Nechci dělat chytrého, skutečně ne. Rojovník bahenní je 50-150 cm vysoký keř, patří mezi vřesovcovité, je původní i v ČR (Ledum palustre). Znám ho už 30 let, ale nikdy mě nenapadlo spojení s rojením včel, přestože se to dle českého názvu nabízí. Díky za upozornění. Přeji všem krásné počasí.
Brenner

No to já také ne. Píši tady o lidovém hovorovém názvu na Slovensku.

Jinak ten náš Rojovník byl pojmenován podle "pocitu vidění rojících se včel"(alespoň jestli si tak dobře vzpomínám z původu názvu rostliny) Protože proto, že výskyt této rostliny je provázen zajímavostí , kterou je jakési lokální rozšiřující se rozmnožování. Je to jakýsi flek z dáli.

nestíhám sledovat konferenci ale když má člověk nějaký steh na ruce - sedne i k počítači. Zaznělo mé jméno a i když neznám celý vývoj tohoto příspěvku - připojím svůj názor.

Včela miluje teplo a dělá pro to vše. Jak jsem řekl v Nasavrcích - uteplit každý nástavek je složitější než uteplit vůz. Zůstane lehká manipulace, skladnost, prostor, ... ale uteplen je vůz a včely letí kupředu. Neví o jarních mrazech, severovýchodních větrech, .... dalším krokem k uteplení je již včelník, (např. př. Volejnik - má také přes 200 včelstev a umí nadělat medu - má vozy a když něco venku tak včelních konstrukce prkna a igelit za 100 Kč (nejvíce tepla odebírá vítr!!!!!) . Ač jsem měl včelstva na jaře ne přímo geniální - jsme už v průměru na 5-6 langstr. 159mm (nebo 5 optimalech), některé vozy i 7 nástavků (z toho 2 nad mřížkou) (ty v teplém slunném údolí, v zatepleném voze, s podávanou vodou (letos jsem se hodně věnoval osvětlení tohoto problému a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).

neuteplení včelaři jdou cestou zimování gigantů (jsou na zateplení opět méně nároční) - dobrá idea - jedna z možností - za niž následuje dělení, oddělky nebo rojení. Já raději včelařím s normálními včelstvy, která na těch 8 nástavků také dojdou, med také dají a oddělky nepotřebují.

Také se nám podařilo mít trvalé stanoviště i v 485 m.n.m. a mohu říci - co 100 metrů - to týden zpoždění. A je to opět ne kvůli úlu !!! ale kvůli teplu!!!

Je také samozřejmostí, že potřeba uteplení klesá se zvyšující se délkou rámku. tj. 42 potřebuje méně uteplit než 39 atd... Kolomému jsem říkal před 7 lety (na prvním zájezdu u něj), že to co tvrdí o ledničkách uteplených úlů a vozů pozmění, ...... a je to loni tu.... klesá také se snižující se nadmořskou výškou - podunají nepotřebuje uteplovat atd.... Chci naznačit, že existují určité zákonitosti, které je na čase si přiznat.


Závěr:
Nic není černobílé, vše skýtá svá pro a proti a je třeba to probrat a vybrat ten svůj zlatý střed.

Přeji Vám hodně medu a rozumný prodej. Naše firma za 30 Kč od Vás med nebude vykupovat a věřím, že jej ani nebudete chtít za ty peníze prodat. My ho za 30 Kč nedokážeme vyrábět a prodávat - zkrachovali bychom. Zda někdo ano - rád se přijedu podívat.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

----- Original Message -----
From: Stonjek
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, April 30, 2005 8:17 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


Aby to nebylo tak jednoduché, přidávám i svůj názor. Jsi li začínající
včelař a nejsi li si moc jistý je podle mě nejjistější alternativou obrátit
se na př. Ŕeháčka získat od něj metodiku ošetřování včelstev a začít s
Dadanty. Je to nejjednodušší způsob ošetřování včelstev co nejvíc se
blížící se přírodě. K Langstrotům bych přistupoval opatrně, Evropě je spíš
oblíbená šířka kolem 42 cm. Rovněž včelaření bez izolace bych si dobře
rozmyslel, bydlíš už dost vysoko a chce li někdo naslouchat, tak mu
neujde,že plno známých včelařů preferuje izolace. /Kamler, Kolomý, Sedláček
aj./ Rovněž seriozně vedené pokusy ani v jednom případě neprokázaly horší
výnosy u zateplených úlů, ale naopak. Drahost dřevěných úlů u nás neovlivní
jednotný úl, jak by si mnozí přáli, ale drahost dřeva, která neustéle
stoupá. A tak bych mohl pokračovat. Každopádně ti tvoje rozhodování
nezávidím a přeji ti při výběru štastnou volbu. Zdraví R. Stonjek

Víš co koluje (zřejmě z únavy o diskuzi o úlech) mezi naší gardou ZO? Že včely mohou dát hodně medu i v krabici z kartonu třeba od televize a rozhodující je síla.

Musím ale napsat k tomuto, že chov včel je podmíněn podle SVS rozběrným dílem.

Miroslav Sedláček napsal:
>... a přišel na to kde kdy a jak, tak až to na podzim vyhodnotíme - budu v zimě přednášet i tuto zkušenost).<
.........................................
Nazdar Miroslave. No napiš tam také, jestli se tedy sníží do týdne denní teploty, jak se finančně musí řešit předčasný biologický vrchol včelstva. (myslím tím nutné úlové vybavení navíc, na které ne a ne získat rozvojovou dotaci)

Miroslav Sedláček napsal:
Přeji Vám hodně medu a rozumný prodej. Naše firma za 30 Kč od Vás med nebude vykupovat a věřím, že jej ani nebudete chtít za ty peníze prodat. My ho za 30 Kč nedokážeme vyrábět a prodávat - zkrachovali bychom. Zda někdo ano - rád se přijedu podívat

.............................
Takže zastavuješ výkup?

Jestli jo, tak děkuji a blahopřeji touto formou našemu vedení ČSV k ignoraci a i upozornění na cenu medu z mé strany, lhostejnosti něco udělat pro velkovčelaře(jakým jsi i ty Miroslave) a uspokojení z :-("dobře":-( vykonané práce pro členy ČSV.

Honzo-nebo Zdeňku? :-) Reakcí některých účastníků se nenech odradit.Přec jenom se tu něco dozvíš i když je mezi tím spoustu balastu.Třeba p. Skalský mě dost .ere.Ale to je život.

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....

No to co tě štve na historii vzniku včelařských spolků? (nebo je to diskutující fskalsky?.. ?)

Pro mě není včelařství jen hledět do včel.(a sorry a to doufám, že ani ne u tebe)

havlík napsal:

Už jsem to pochopil.Takže všichni co chcete krachnout, si pořiďte stejný úl.Co je pro vaše včely dobré nebo ne, na to se klidně ....
........................................

Tak teď jsem to asi nepochopil já.Ale...
To už tak bývá, že racionalizace a unifikace úlu u jednotlivce či celého světa má své výhody(a i nevýhody) i mimo jiné pro vyšší stav včelstev.

Prosím, aby se zde nešířili bludy. Dovoz kontejneru 25MT z této oblasti
stojí cca 4370 USD do České republiky.Nevím kolik mohou vážit sudy cca 1Mt.
Čili 4 370 *23,53 ( kurs dolaru) /24 - mě to vychází cca na 4Kč/kg.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim.libor/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 30, 2005 11:08 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


>U nás se nedá pracovat a přežít s platem 10 dolarů na měsíc, v Asii ano. A
> vůbec tam nevadí, že porušují bezpečnost práce a jiné další u nás platné
> předpisy. Taky chtějí peníze na přežití.
> Kdysi jsem slyšel, že dovoz medu z Číny do Hamburku stojí asi 0.10Kč/kg.
> Tak teď už stačí jen vyrobit úly za babku v Asii a dovézt je k nám. Jistě
> je hned všichni koupí.
> Ahoj
> Libor Jarolím
>
>> Jak těžko. Je tu jedna verze, jak srazit cenu úlů a
>> unifikovat, ale nese to sebou riziko "čáry přes rozpočet".
>> Kdo zrujnoval naše textilky. Asijští spoluobčané a
>> "turisti" . A to bych, být tebou bral v potaz, protože ti
>> když uvidí ceny úlů vyráběných u nás, a zkoupí "kousíček"
>> Vysočiny, tak máš konkurenci aj s unifikací. Nevěříš?
>> ...A na svaz se mohou vyprdnout. Co ty nato. A makat na
>> výdělek umí jako otroci.
>

Gusto, proč měníš téma příspěvku na který odpovídáš?
Skalsky není diskutující, to je "hlas volající na poušti" zasluhující spíš odbornou pomoc. Najdi si ve své databázi nějaký příspěvek, na který by fskalsky odpověděl. Nenajdeš. To je diskuze?

Pro přítele Morcaka:
Jak je vidět, úlová otázka na této konferenci rozvine vždy bouřlivou diskusi. Proto jsem Vám psal, že názor je nejlépe udělat si sám na základě článků dostupných na internetu. V článcích je argumentace přeci jen podložena solidnějšími a přijatelnějšími argumenty, často také zkušenostmi zahraničních včelařů a zahraničních výzkumných pracovišť. Zde na konferenci se každý snaží hájit to své a přitom argumenty často nejsou nijak přesvědčivé (např. zatepluje i Kolomý, Sedláček). Hlavně nepřipustit, že moje úlová soustava není ta nejvhodnější :)). Známe rčení: "Úl medu nepotí" platí ale stále a jak píše přítel Pazderka, včely mohou nosit med i do krabice od televize.

Můj agrument pro nízké nástavky neuteplené je snadná manipulovatelnost, nízká hmotnost, snadná výroba a dobudoucna i předpoklad nízkých cen.

Pro př. Pazderku:
Přesně systém IKEA jsem měl namysli. Sesazení připravených polotovarů je hračka (http://matela.wz.cz/) a jde to rychle ;-). Neříkám však, že by se vše mělo vozit z dálného východu, kde to poloručně vyrábí lidé za 10 USD/měsíc. IKEA si totiž velkou část produkce nechává vyrobit třeba v Polsku a na Slovensku. Myslím že polotovary, zvláště pak Hoffmanovy přířezy je potřeba vyrábět na automatech s minimální účastí manuální práce tak, aby vysoká produktivita práce zajistila příznivou cenu. A pokud Evropští zpracovatelé dřeva tohoto nejsou schopni docílit, je to jen jejich škoda a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

Pro př. Jarolíma:
Je možné, že dovoz 1 kg (nejen medu) z Číny do Hamburku stojí 0,10 Kč/kg. Loď je totiž nesmírně výhodný dopravní prostředek. Zkuste si ale zjistit, kolik Vás bude stát dovoz 1 kg z Hamburku kamkoli do ČR. A to už je mnohonásobek dopravy Čína-Hamburk. Protože když Němec sáhne na kontejner na překladišti, tak to jde do tisíců ;-). Ten přeci také za 10 USD/měsíc pracovat nebude.
Jak zde právě napsal přítel Pavel Samoljiovič Čína-ČR 4 Kč/kg.

Pro př. Stonjeka:
Cena dřeva ovlivňuje náklad na výrobu nn nástavků Langstroth následovně:
tenkostěnný (25 mm) nástavek 169 mm vysoký spotřebuje následující objem dřeva:
0,025mm x 0,169mm x 2000 mm = 0,00845 m3 => 118 nástavků
Pokud koupím desky v ne úplně nejlepší kvalitě, můžu očekávat díky odpadu pouze např. 100 nástavků
Pokud je cena sušeného hoblovaného řeziva cca 8.000 Kč (lze najít u dodavatelů na internetu), pak snadno spočtem, že materiálový náklad na jeden nástavek je cca 80 Kč. Běžná cena těchto SESAZENÝCH nástavků je u nás kolem 250,- Kč a na slovensku 250,- Sk. Tedy materiálový náklad je zhruba 1/3 prodejní ceny. Chápu, že výrobci mají určité náklady na dopravu, uskladnění, prezentaci, ale hlavně práci. Každopádně tuším, že nějaké rezervy tu přece jen budou a že cena může klesnout. Zvláště u polotovarů, které by se dodávali NESESAZENÉ.

Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad problem nebude
a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas, tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Já to taky moc nechápu, samozřejmě oproti příteli Sedláčkovi jsem amatér,
ale selským rozumem se mě zdá budování kočovných vozů je nákladné. Podle mě
ten úl dělám dvakrát 1/ úl 2/ kočovný vůz.Jsou to mrtvé peníze. Jestliže je
světová cena taková jaká je tak co s tím. Je jasné jestliže má někdo úl za 3
tis. Kč, tak se mu v životě nezaplatí.
Jenom se se chtěl pana Sedláčka zeptat ( ve vší úctě) jestli není schopen
med za 30 Kč vyrobit tak co bude dělat.
Mě vychází jenom dvě varianty :
1/ buď vyprodukovat jenom to co prodá přímo ze dvora - omezit chov
2/ nechat toho a dělat něco jiného.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 1:04 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Ja jsem precetl za poslednich 14 dni temer vse co jsem na inetu nasel a
> musim se priznat ze se mi nejvice zalibil lang nebo optimal
> s tim nezateplenim by asi bylo nezbytne mit hodne silna vcelstva a to snad
> problem nebude
> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim
>
>

> a jestlize v turecku maji skoro vsichni lang tak proc by to neslo u nas,
> tamni teploty v zime klesaji v zime pod -20, v lete jsou na programu
> strasna horka - ve srovnani s nasim podnebim

Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Tam kde je poměrně studená, ale přitom pevně ohraničená zima - kontinentální
podnebí, nebo naopak v podstatě nemrzne (Anglie, Benelux), tam je zateplení
k ničemu. U nás, kde se od března do května střídají mrazíky se skoro letním
počasím může přiměřené zateplení pomoci daleko víc.

Honza Čáp

Potíž je jenom teplo. Je doporučeno chránit nezateplené úly v létě stromy. Já je nemám a zatím to nevadí. Nejsou tady tak vysoké teploty. Při jarním rozvoji, kontrola 16.4.2005, nadm. výška asi 350 m byl plod ve všech třech nástavcích 3/4 langstroth. Kdyby jim kolísání teplot vadilo, nebyl by plod ve všech nástavcích. Musel jsem ještě odebírat a posilovat slabší. Teď mám asi na třiceti úlech daný 4 nástavek jako medník a asi deset na 3 nástavcích.
Tonda.
>Potíž není zima nebo teplo samo o sobě, ale jeho náhlé a rychlé střídání
během jarního rozvoje - tedy typický český aprýlový počasí.

Omlouvám se. U předchozího příspěvku vypadlo jméno.
Tonda

> Z hlediska cenové dostupnosti by bylo (nakonec hlavně pro samotné
> včelaře) nejvýhodnější, aby se nejen v ČR, ale i v okolních zemích
> prosadil jednotný úlový systém. Na ten by se pak zaměřili stolaři a
> zpracovatelé dřeva. Konkurence a zhromadnění výroby by cenu nástavku
> srazili hluboko pod dnes běžnou cenu kolem 250 Kč. Významně by
> poklesly i ceny přířezů na rámky.

To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Můj názor je, že pokud není zdroj takto levných úlů, je zavádění
dalších rámkových měr (a spadeno mám zvláště na Langstroth) do českých
luhů a hájů jen dalším tříštěním v otázce rámkové míry...

> světový Langstroth.

Jaký má pro mne význam, že v Americe a v Turecku (ba dokonce i v
Autrálii) mají Langstroth? (Ani z hlediska pokroku v úlovém bádání to
není žádný geniální úl /viz např. malá jeho mezirámková rozteč - 35 mm
je zastaralé - pro silné včelstvo je to málo a podporuje to rojivost.
Stejně tak obdélníkový půdorys atd./ Optimal je modernější a
promyšlenější.)

------------------

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Pokud vím, všude, kde se rozšířil Langstroth, jsou v používání i včelí
antibiotika - právě kvůli kšeftu se včelstvy. Jakmile se obchodování
nebržděné problémy s nekompatibilními rámky rozjede i u nás, nikdo už
nezadrží šíření moru a časem se nutně začnou používat antibiotika,
protože dosavadní radikální metoda tlumení moru už nebude za situace
masivní invaze infekce použitelná (vedla by k úplné likvidaci včel v
republice).

Veterinární předpisy proti kšeftu s levnými včelstvy toho mnoho
nezmůžou - vše se dá obejít a nebo se to dá dělat na černo, když k
tomu je dostatečný ekonomický impuls.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

> Každopádně kvůli hmotnosti nástavků bych doporučil nízké nástavky a kvůli
> pořizovacím nákladům nebo jednoduchosti výroby tenkostěnné dřevěné
> nástavky.

Co se výrobní ceny týče, tak nejlevnější nástavek je z polystyrenu.


Všechny zdravím!

J. P. Baudiš

Klidně bych to použil okraje včely využívají k plodování minimálně případně
to zastaví trubčinou jako stavební rámek a to není též ke škodě
----- Original Message -----
From: "Pavel Kosarnik" <kosarnik/=/prologk.sk>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2005 12:07 PM
Subject: Uzke medzisteny


> Zdravim,
>
> objednal som si medzisteny so sirkou 42cm. Omylom som dostal 40cm. Mozem
ich
> pouzit? Ako sa zachovaju vcely? Doplnit na sirku ramiku 2cm pasiky?
>
> Zdravi
> --
> Pavel Kosarnik
>
> __________ Informace od NOD32 1.1081 (20050428) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Ještě bych dodal
Tak vystup dotaci 150 přes včelaře stějně dostaneš a povinné vyšetření ti
také zajjistí. Ušetříš na členkých poplatcích a budešli chtít si něco
přečíst tak koupíš včelaře ve své oblíbené včel prodejně bude-li Pojštění
včel si sjednáš u své pojišťovny. O co jde???

Pepan

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 29, 2005 6:24 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


> Josef Rotbauer:
> >My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z
> >jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je
> >to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
> >pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí,
> >že jej dostáváme zadarmo.
> ---------------------
>
> Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez
> informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody
> před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků
> včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak
to
> v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1085 (20050501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Eman napsal:
>Gusto, proč měníš téma příspěvku na který odpovídáš?
Skalsky není diskutující, to je "hlas volající na poušti" zasluhující spíš odbornou pomoc. Najdi si ve své databázi nějaký příspěvek, na který by fskalsky odpověděl. Nenajdeš. To je diskuze?<
...................................
mimo téma:
Nazdar Emane. O jaké poušti to mluvíš? Já chtěl párkrát navrhnout (ve vší úctě k němu a práci jeho syna) správci nějaké řešení s tímto balastem, dvakrát tady, jednou emailem.Existují skripty, které chce "jen" převést. (není to tak až moc jednoduché), ale je-li někdo progamátorem..... (vím, že času také není nikdy dost). Nebo třeba znova jako Nova, (např s phpBB)na této doméně v jiném odkazu.(a toto tady třeba časem ukončit)

Já čtu kdeco. A je-li to třeba i v úpravě fskalského. A odbornou pomocí, bych se oháněl až po osobním seznámení s ním. ...

--k tématu--

Co ty na podobnost historie a současnosti. Šlo pokaždé o prošustrované peníze, ale rozdílné jsou hodnotné informace ze dvou zdrojů. Český včelař x Včela moravská.(spor o vybrané peníze na společný cukrovar) Tehdy doopravdy šlo o diskuzi, kterou ovšem stopla ta smutná válka. A to všechno po spojení do dvou celků (jako spolků)

Lukáš Matela napsal:
...a pak nechť klidně ti "škaredí obchodníci" levné nástavky nabídnou. Já nějaké za poloviční cenu rád koupím. Vy ne?

...............................
No to si piš!
No vědět o nabídce (o které jsem psal tj. míň než půlka a pro zajímavost se podívejte na cenu 4.500,- za 11 nást.u Břinka) tak toho beru pro sebe hned odhadem, tak asi dva kousky.(ty transkontinentální kontejnery) A určitě bych zvolil toho Langstrotha.(vzal bych to na úvěr)
No a přeložení na jinou r.m.? S tím bych si poradil.(za ty prašule)

Včely tu byly, jsou a budou...., avšak já jsem tady jen na chvilku! To by byla možnost si konečně pěkně po americku zafčelařit. A mnsgr.Adamec by se v hrobě určitě neotočil.(mám 39x24)

Prosím kdo mi poradí kde si na Moravě můžu nechat stočit med do sklenic, abych ho mohla bez problémů prodávat na trhu?
Taky se chci zeptat jestli jde na internetu zjistit aktuálně morová území po celé republice. Na stránkách veterinární správy jsou pouze z roku (tuším)2002.
Děkuju Lenka

Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet ránkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák

>Jenže který úlový systém to má být? Pochybuji že by okolní státy přijímali
>náš Optimal. Spíše se přeorientují na světový Langstroth.
>

K.Čermák napsal:
Až na to, že ve střední Evropě převažují úly s rámky délky 42 cm. A
Langstrothů je v celé Evropě poskrovnu - trochu v Německu, přibývá jich
v Česku - bohužel zde rozšiřuje počet rámkových měr u nás... Řekl bych,
že jde o módní jev.
K. Čermák
...................................................
No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.

Možná to je to to, na co čekají(a možná se dočkají) již dlouho členové včelařských organizací. Levný a hotový(třeba jako skládačka) úl. A je jedno jestli z dovozu. Spíše, jestli se k nám (jako ČR) "cpe" dovozový med.

Jan Baudiš napsal:
>Co se výrobní ceny týče, tak nejlevnější nástavek je z polystyrenu.<
..........................

Ne ne. Jde-li o ten xps, či jak se označuje, to je pěkně drahá potvora.A to nepočítám ten zázračnej polyvinyacetátovej zázrak k lepení, za kterej také neví, co chtít.

Zdravím.

Jan Baudiš napsal:
>. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)<
.................................................


EKONOMICKÝ ZÁZRAK globalizace.

Do toho bych šel. A bez obav z moru.

Nadchne mě, když slyším písničky o zahraničním včelaření, jak to dělají obrovsky nejlépe, ale když by mělo dojít na věc, tak se (promiňte př. Baudiši) vytáhne nějaká typicky česká moudrost. A nanejvýš, řekla-li EU v referendu ANO.

Ty dva moje příspěvky 10054;+10055 tímto podepisuji. Stalose...

oprávnění by měly mít firmy uvedené na adrese www.svscr.cz/p_zavody_p_xls.php
Dále zvolit v nabídce typ závodu (med)
Tady jsou uvedené firmy - zpracovatelé živočišných produktů schválení a registrovaní pro přímý prodej v ČR ( med ).Potom už se jenom ptát, jestli stáčí med i pro ostatní klienty.

Zdravím,
Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.

Ktomu převážení včelstev
Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
jihu, Bulharska nebo Řecka.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 4:45 PM
Subject: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> To u nás není reálné. Jakákoliv velkovýroba srazí výrobní cenu dolů
tam, kde se na ní významnou měrou podílí cena za práci a kde je levná
výchozí surovina. Při výrobě dřevěných úlů se však používá drahý
materiál (u nás je dřevo skutečně zvláště drahé), takže žádné ty
slavné jednoúčelové úly-vyrábějící stroje (o kterých často básnil ve
svých článcích přítel Boháč) u nás nijak podstatně cenu úlů nesrazí.

Jedinou cestou k levným dřevěným úlům by byl dovoz z těch částí světa,
kde je levný materiál a není tam drahá pracovní síla (Ukrajina,
Rumunsko). Ale zatím se (zřejmě) nenašel žádný podnikavec, který by na
tom zapracoval.

Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?

Toho celosvětového sjednocení rámkových měr, o němž někteří sní, bych
se spíše obával, protože důsledkem toho sjednocení bude neomezené
obchodování se včelstvy (to byl ostatně jeden z jevů objevujících se
zřejmě všude, kam se dostal Langstroth). Obchodování se včelstvy s
sebou přinese další obrovský nárůst šíření včelích nemocí. V Evropě
zatím tomuto rozvoji "obchodu se včelím masem" brání roztříštěnost v
rámkových mírách.

Představte si např. situaci, kdy bude cukr tak drahý a nová včelstva
(řekněme z Ukrajiny) budou tak levně k mání, že bude ekonomicky
výhodnější včelstva na podzim utratit a na jaře si koupit nová
včelstva za polovinu ceny, než kolik by včelař musel zaplatit za zimní
krmení. (Mimochodem, to komerční včelaři někde ve světě dělají.) Vždy
se najde pár takových, kteří neodolají. (Představte si, že si v dubnu
můžete koupit 10 rámků se silným včelstvem s mladou matkou za 300
Kč...)

Zatím to brzdí jen to, že většina našich úlů je na rámkovou míru 39
cm, na které k nám nikdo z venku žádné včelstvo nedoveze. Ale bude-li
u nás dost Langstrothů, pak při postupující a pokračující
globalizaci.....

Radim Polášek napsal:
....Tolik letmo nahozená suchá čísla.
...................................


Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat, potom to položení na paletu a omotat tím PE.

Kdyby to bylo někde na těch 70,- (třeba 100 ať ...), tak kam doháje došli na cenu 4500 bez dph za 11ks?(a sestavím si to s klidem doma a v tom bych nebyl sám)

Také ten bonbónek o dovozu až na místo dopravou.(jsou hodní za ty peníze) Protože po sestavení naroste geometricky, velký požadavek na m3 při přesunu.(celodřevěný, který mě zajímá a nemusí jezdit na třikrát)
..

A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a "sériovému včelařství" vůbec.

ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství

Zdravím,
mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
hotovo.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:46 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Radim Polášek napsal:
> ...Tolik letmo nahozená suchá čísla.
> ..................................
>
>
> Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě
> před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat
> pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat,
> potom to položení na paletu a omotat tím PE.
>
> A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když
> tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a
> "sériovému včelařství" vůbec.
>
> ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství

Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.

mp

Dobry den,

Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
uvahy.

Zdravi PP.

Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
> cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
> a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
> být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
> Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
> jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
> velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
> Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
> jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
> pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
> nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
> Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
> třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
> Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
> možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
> korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
> nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
> jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
> těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
> úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.
>
> Ktomu převážení včelstev
> Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
> včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
> Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
> kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
> včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
> nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
> jihu, Bulharska nebo Řecka.
>
> R. Polášek.
>
> A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Zdravim,

myslim ze vypenovani polystyrenu v domacich podminkach asi neni ta
nejlepsi cesta. Musi byt forma, specialni granule a dela se to ostrou
parou. Spis bych to zapenil beznou PUR penou ze spreje.

Zdravi PP.

Michal Pol napsal(a):
> Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli
> polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat
> více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto
> způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.
>
> mp
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Zkus izolovat sklenice materiálem, který se používá na izolaci trubek s
teplou vodou (Tubolit apod.). Dělají se i poměrně velké průměry, tak bys
možná sehnal i takový, který se dá navléci na 4 litrovou sklenici. nahoře
stačí natupo přilepit kulatou desku z toho samého materiálu.

Milan Čáp.

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:27 AM
Subject: Polystyren


> Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli
> polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat
> více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto
> způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.
>
> mp
>
>

Zacinam se naklanet pro optimal, sam si ho postavim, ale na nekolika mistech jsem objevil zpravu o slozitejsim provedeni ramku.
Za kolik se da kompletni ramek koupit, staci nesestaveny, jen pripravene komponenty a ktery typ ramku pouzit pro optimal na vysocinu.

Diky za odpovedi.
Morcak

muzu se pripojit s vlastni kalkulaci, drevo sem si vytezil sam ze sveho lesa, pokud pocitam co bych za nej dostal, tak asi za 10 tis, 2 stala doprava a 7 porez, to zn. zhruba 20 tis na material na 300 nastavku, teda 70 KC na kus. po dvou letech schnuti na zahrade jsem u maleho mistniho truhlare nechal narezat dily, ktere jsem sam montoval, cena za jeden nastavek vcetne predvrtanych dir na srouby, ocka a uchopu 90 Kc (spojeni na zarez). Tahle cena je samozrejme kompenzovana kupou vlastni prace (kaceni, rovnani organizovani, prenaseni) a taky u truhlare bez dokladu.
JK

Zajímavé je, že i z levnějšího materiálu, jako je např. polystyren je jak
jsem si všiml na výstavě v Brně a na internetu cena stejná (+- 100 Kč) jako
u nástavků ze dřeva např. přítele Nerada, Zeleného, Buriana,
Kolomého....srovnával jsem ceny úlu Langstroth

Když jsem letos pořizoval nové úly, zjistil jsem, že podstatně se cena zvýší
na pořízení rámků,nebo přířezů.
A to: Dle výrobce
dle materiálu - klasická lípa se jeví jako nejdražší

Též se domnívám, že naši výrobci vyrábějí úly v poloprovozech a tam se
nemůže cena sériové a příp. strojové výroby promítnout, protože jde o
převážně manuální práci a časově náročné operace.
Při objednávání jsem se bavil s jedním výrobcem,jak např. bude vypadat dno a
kalkulace ceny se s přidaným množstvím "dřeva" na letáky nijak nezvýšila.
Přímo řekl, že materiál zase není tak drahý, aby to změnilo kalkulaci.
Čili z toho vyplývá, že u tohoto konkrétního výrobce je podíl ceny převážně
kalkulován v oblasti lidské práce a nejspíš i marketingu v cenách obvyklých
na tomto trhu. (A ty zatím nikdo neměl snahu srazit pod 2000 za sestavu úlu
Langstroth).

Možná je to tím, že je tato oblast zřejmě pro hypermarkety typu OBI,
Hornbach ...nezajímavá .... bohužel...nebo bohudík!??

Když srovnám ceny, které se nabízejí na internetu a např.u obchodníka, tak
je to též cena diametrálně jiná. Takže si myslím, že počítat cenu nástavku
pouze s nákladů na výrobu je sice možné, ale ..... asi ta cena bude jiná.

Beru to tak, že pokud bude obchodník prodávat za 2000 +- nějaká cenotvorba,
nebude mít ani prvovýrobce jít nějak moc pro tuto cenu, protože tím získá
větší nadhodnotu a ví, že to za tu cenu prodá, protože to kupující stejně
levněji nekoupí.

Upřímně, kdybych měl prostory, kde to dělat a nemusel bych si je za tím
účelem pronajímat, tak si ty úly radši udělám sám.
A to i přesto, že od truhláře budou určitě hezčí :o)))!

Prima den :o)!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <>

.........
Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?
......
J. P. Baudiš

Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
dokonalost se přece skládá z maličkostí.
Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko
>tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
>

A takové formy jsou hodně drahé...

Každopádně bych polystyrénové nástavky nechtěl. Když pominu komplikovanější
desinfekci a problémy s ptactvem a některým zvířectvem, které velice rádo
rozšiřuje v zimě očka na otvory pro pivniční větrák, tak bude čím dál větší
problém s likvidaci přestárlých úlů. Jaká je životnost toho úlu oproti
dřevěnému?
Určitě není daleko doba, kdy budeme muset prokazovat ekologickou likvidaci
této odpadově problematické hmoty.
I nástavky, které se dnes pálily na Hodonínsku a měly polystyrénovou
tepelnou izolaci by se neměly spalovat na prostém ohni ale ve spalovně.
Zatím do toho nikdo nešťourá. Ale myslím, že pokud máme mít vztah přírodě,
tak nás to zajímat musí.
Polystyrénový nástavek je pro mě nepřijatelný...navíc pokud si ho neslepíte
sami, tak o moc levnější než dřevěný podle ceníků není!
Čím je to lepeno? Co se mi z té umělé hmoty může dostat do medu?
Nejsem tak bohatý abych abych si kupoval levné věci! Ikdyž to levné je u
polystyrénového skutečně v uvozovkách!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>


Zdravim,

myslim ze vypenovani polystyrenu v domacich podminkach asi neni ta
nejlepsi cesta. Musi byt forma, specialni granule a dela se to ostrou
parou. Spis bych to zapenil beznou PUR penou ze spreje.

Zdravím,

mam otazku ohladom pocasia ktore teraz pravdepodobne nastane. Ako udrzat
stav silnejsich vcelstiev teraz ked sa zrejme ochladi a bude prsat cca 7-10
dni. Pride lepsie pocasie a bude rojova nalada ak uz nebudu matecniky. Ake
ukony by bolo dobre urobit vo vcelstve. Medzistienky zriejme davat je
zbytocne ked nebude sladina.
dakujem za radu.


Marek

Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Jan jim je dej, ať makají, ale vzhledem k ochlazení nesekej tím moc plod, tam teď spíš patří souše.(omezení v kladení ♀ x ochlazení = mnohdy důvod k r.n.)

př.K. Čermák napsal:
>Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů...<
....................................

Takové propočty mě nezajímají. Když budu chtít jeden kus nábytku z masivu a jeden sešroubovanec pro včely, třeba bez úpravy, (jen z venku obrousit po řezu katru kvůli třískám), tak můj požadavek je jasnej. S nábytkem vklidu umřu(to zato dám), ale úl je spotřební (na veterinárním stavu závislý) polokus. A včele je jedno povrchová hoblovaná úprava uvnitř.(to si ohobluje sama)

Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a navýšení ceny.
Moje počty:
Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?

Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.

A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve
> velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a
> navýšení ceny.
> Moje počty:
> Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako
> suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za
> asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?
>
> Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V
> tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.
>
> A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Svata prostoto ....

PP.

Takový úl také znám Okénko v plodišti sloužilo kvkládání stavevního rámku
který se stavel za poslední rámek a sále se tam vkládalo zadní plechvé
krmítko. jinak byl úl přístupný jen vrchem. jště v šedesátých létech se
používali u nás v JZD mšli jsme v nich 40 včeltev ale buhuže jejich název
neznám a nikde vlitertuře jsem je neviděl.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 12:11 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Zdravím,
> myslím, že s tím úlem je to jasné. To okýnko tam vůbec není. Normálně je v
> takovém úlu dekl, potom je případně nějaká filcová uteplivka a potom je
> okénko, což je vlastně posuvná včelotěsná přepážka nejčastěji se sklem.
Přes
> sklo se pozoruje chování včel na posledním rámku, vespod okýnka je právě
ta
> odnímatelná nebo posuvná latička, takže tam je přístup na dno pro podložku
> nebo třeba krmítko. To okýnko visí na drážkách, na kterých visí taky rámky
a
> když se vytáhne zezadu, tak je přístup k rámků a ty se dají vytahovat taky
> zezadu. Když tam máš oddělek třeba na třech nebo 5 rámcích, tak prostě
> okýnko přirazíš dopředu k těm rámkům a uteplíš v nejhorším případě třeba
> pytlíkem se slámou. Proto jsem psal, že takový úl je vhodný pro oddělek,
> protože v nastavku i takový malý oddělek musí vyhřívat celý nastavek.
> Prostor se tam dá zmenšit jedině tak, že se tam místo neobsazených rámků
> zavěsí nějaké izolované vložky odolné proti rozhryzání včel. Je to dost
> piplačka a běžně se to nedělá, zatímco u takového úlu typu zadovák se to
> zužování dělá automaticky. Takže v Tvém případě zapracovala lidová
> tvořivost, někdo prostě rezignoval na přístup zezadu, vytáhl to okýnko,
aby
> se tam vešlo o ten rámek více (stejně to nestačí) a aby byl úl pevnější,
> přibil nahoře lištu a tím znemožnil vytahování rámků zezadu.
> Ty váčky mohou být taky klidně i ten vypadaný trubčí plod, chce to
skutečně
> asi ukázat nějakému včelaři.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Zdeněk" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 01, 2005 10:51 PM
> Subject: Re: druhy langstroth zaplnen
>
>
> > Hezky vecer,
> >
> > prave ze na tom, co ja oznacuji jako mrtvolky, jsem nenasel temer zadnou
> > strukturu, zadne nozicky nebo podobne. Jsou to jen takove bile vacky,
> > hladke, nejlepe bych to prirovnal asi k cerstvemu obnazenemu jadru
> > slunecnicoveho seminka, i tou velikosti to zhruba odpovida. Jeden jako
> druhy
> > jsou temer ciste bile, a pritom na fotografiich zvapenateni je prave
dobre
> > patrne to zcernani, ktere Vy popisujete, a ktere se u mne nevyskytuje.
> > Nejspis to budu muset zanest k nejakemu vcelari na prime posouzeni, nebo
> > bych to taky mohl vyfotit, ale tady v konferenci asi nejsou povoleny
> > prilohy.
> > A k tomu ulu. Ta dvirka prave u tohoto ulu nejsou na pantech jako u
> > moravskych univerzalu, ktere mi stoji vedle. Je to jen dekl s hmatnikem,
> po
> > jehoz odstraneni uz je pristup primo na posledni plast, zadna dalsi
> prepazka
> > tam neni. Pocet ramku jsem si nepoznamenal, ale kdyz jsem to ted
zkousel,
> > tak jsem jich do plodiste narovnal 12.
> >
> > Diky moc za Vase rady, Jan Zdenek.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1085 (20050501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
o něco dražší.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
>pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
>správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
>úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
>patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
>sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
>akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
>hotovo.
>

Nemám sice dlouholeté zkušenosti, ale vyrobil jsem nástavky spojene na tupo a zatim s nimi nejsou problémy(s rohovými spoji). Použil jsem kvalitní lepidlo pro třídu lepení D3 Ponal od fy Henkel(modrý). Nástavky jsou 18cm vysoké na míru 39x17. Každý rohový spoj potřen lepidlem, sešroubován třemi vruty 4,5x70(předvrtat!!!jinak se deska štípe) a následne vrtám ještě mezi šrouby dvě 8mm díry, do kterých po vmáčknutí trochy lepidla kladivem nabiju 8mm tiple. Takže rohový spoj drží lepidlem, třemi šrouby a dvěma tiplema rovněž s lepidlem. Nejstarší nástavky jsou z roku 2003 a nejsou co se týče těsnosti rohového spoje problémy. Na nástavkách z vnějšku jsou patrny jemné praskliny po pnutí zima-léto. Dle mého soudu kosmetická vada. Mám spiše problém s rozpínavostí dřeva nástavku na výšku. Zřejmě byla chyba, že jsem nástavky poprvé nevyrobil z jednoho prkna. Potom se stalo to, že některé prkno se po zimě tak seschlo, že uprostřed je o cca 4-5mm užší a vytvořil se tak nežádoucí hojně využívaný leták. Ale totéž prkno dokázal rohový spoj na tupo udržet na výšce 18cm přiléhajícího prkna a spoj není nijak narušen odchlípením nebo nějak jinak. Toto se stalo pouze u jednoho nástavku, jinak jsou škvíry 1 max.2mm a jsou zalepeny propolisem.

Letos jsem vyráběl dalších 30 nástavků a důsledně jsem dbal na to, aby nástavek byl z jednoho prkna. Nechal jsem si vyrobit dvoumetrová prkna a každé mělo jinou hustotu let. Předpokládám, že dle hustoty let se odvíjí i následná roztažnost na výšku. Každé prkno vystačí na jeden nástavek.

Uvidíme. Dva roky (dvě zimy) jsou asi krátká doba na činění závěrů. Zatím se zdá, že rohy drží.

Jako výrobce bych asi volil také „zubové“ spojení, nebo alespoň na pero. Vypadá to skutečně mnohem profesionálněji.

Pavel Benda

Zdravím,
Já jsem těch 600 tisíc jen střelil, sice nemám moc ponětí, jak by takový
stroj jednoúčelák vlastně vypadal, ale je mi taky jasné, že pokud by to byl
stroj, kde by se na jednom konci vkládaly surové desky a na druhém vycházely
stěny nastavků, jen je sešroubovat, tak by to bylo mnohonásobně víc. A taky
by počty nastavků, které by se musely vyrobit, aby se ten stroj zaplatil,
vyšly ještě hrůzostrašněji. Tu mzdu jsem taky jen střelil, k 10 tisícům
čistého jsem počítal dalších 6 tisíc odvodů. Každopádně se zase prokázalo,
a já to občas dělám, když mě to popadne, že nestačí jen vědět, že něco vůbec
jde udělat, ale taky je dobré občas "přechroustat" čísla příslušná k tomu
nápadu.
Nastavky by ale stejně mohly zlevnit, pokud by :
a) se objevila nějaká průmyslově vyráběná deska, která by byla v tloušťce
2-3 cm vhodná pro výrobu nastavků a byla by levnější než asi 120 Kč za m2.
b) Pokud takový drahý jednoúčelák, který dokáže z řeziva slepit velkoplošné
desky, třeba stěny skříní nebo nastavků. které už potom stačí jen
sešroubovat, už existuje a pracuje někde třeba pro nábytkáře. Mohl by
třeba půl směny dělat z nějakého vzhledově podřadného dřeva taky pro
včelaře...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:33 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Dobry den,
>
> Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
> nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
> drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
> o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
> taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
> dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
> mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
> uvahy.
>
> Zdravi PP.

Zdravím,
No, já jsem dlouho vyráběl dvouplášťové izolované nastavky s falcem sbité
jen hřebíky a z materiálu "co dům dal". A ty se rozjížděly všechny.
Fungovalo to tak, že nesený nastavek s rámky pravý úhel nedržel, jak se ale
položil na úl, tak se úhel srovnal podle spodního. U těch izolovaných
nastavků to nevadí, protože tam jsou v podstatě tři vrstvy a vždy aspoň
jedna těsní.
U jednoplášťových je ta vrstva jen jedna a proto je těsním tmelem a aby se
nerozjížděly, tak nepoužívám hřebíky, ale zásadně vruty. Nízké nastavky
takhle dělám už druhý rok a jsem s nimi celkem spokojen. Letos plánuji
udělat takhle na tupo normální nastavky na rámky 39x24. Myslím, že čtyři
vruty v každém rohu nastavku dostatečnou pevnost zajistí.
Mechanismus tvoření škvír u spojů natupo je totiž dvojí. První je ten, že
nastavek se vystaví nějaké síle "na úhel", pravý úhel spoje se rozjede a
okraje spoje působí jako páka, která stěny od sebe odtahuje. Tomu brání
právě ty vruty. Druhý je ten, že čepovaný spoj nebo spoj na drážku se po
navlhnutí a napučnění dřeva ještě zatáhne a těsní o to víc. U spoje na tupo
tomu tak není, pokud je tam mezera, tak je tam pořád. Potom se v zimě děje
asi toto. Pokud netěsností uniká teplý vzduch od včel, vlivem poklesu
teplot se tam sráží vlhkost a dřevo v tom místě napuční a odtlačuje stěny
nastavku od sebe. Pokud se v zimě změní vítr, tuto netěsností naopak vniká
studený vzduch dovnitř a dřevo vysušuje a to zase zmenšuje objem. To se
stane během zimy mnohokrát a výsledek je ten, že na jaře jsou mezi stěnami
viditelné mezery. Proto spoje na tupo těsním, konkrétně akrylátovým tmelem,
kartuše za cca 40 Kč a zatím to vypadá , že to funguje. Vlastně si chci
nastavky a rámky dělat sám co nejjednodušším způsobem, jakým to ještě půjde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:41 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
> Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
> pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
> nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
> totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
> se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
> trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
> necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
> než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
> ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
> o něco dražší.
> K. Čermák
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
>
> >Zdravím,
> >mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
> >pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
> >správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v
pravém
> >úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
> >patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
> >sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
> >akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
> >hotovo.
> >
>

Zdravím,
vyhledal jsem si ten příspěvek, př. Čermák se zeptal Kolomého zjednodušeně
řečeno, o kolik by úly byly levnější, kdyby jich vyráběl maximálně tolik,
kolik může, než kolik stojí teď, kdy je vyrábí normálně. Př Čermáka uznávám
jako odborníka na včelaření, ale v tomto případě se pouze zeptal
podnikatele, jestli schválně normálně vyrábí něco dráž, než by to mohl
vyrábět. Je jasné, co dostal za odpověď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
> Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
> nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
> několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
> dokonalost se přece skládá z maličkostí.
> Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
> argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
> jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
> na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
> v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
> výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a
víko
> >tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
> >
>

Zdravím,
vedle Univerzálu se podobné úly jmenovaly ještě Pětiletka a Lesan a možná
ještě další. Tuším je to historie tak původně z 50 let. A viděl jsem jich
nejvíc, když jsem chodil kdysi funigovat u místního včelaře a ten je koupil
v 60 letech od státních lesů ze zrušeného včelařského provozu.
Pokud bych v nich včelařil, já jsem zvyklý na zadováky a mám taky kvalitní
kleště, takže bych automaticky pracoval v plodišti jako v zadováku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 8:14 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Takový úl také znám Okénko v plodišti sloužilo kvkládání stavevního rámku
> který se stavel za poslední rámek a sále se tam vkládalo zadní plechvé
> krmítko. jinak byl úl přístupný jen vrchem. jště v šedesátých létech se
> používali u nás v JZD mšli jsme v nich 40 včeltev ale buhuže jejich název
> neznám a nikde vlitertuře jsem je neviděl.
>
> Pepan