Včelařská konference

Rozšiřování a kočování jsou dva a více stresujících bodů chovu. Pokud nebyly až tak citlivě provedeny, mohlo dojít k nějaké ztrátě a tím pádem oslabení a tím pádem k rozvoji nějaké nemoci. Navíc jestli třeba snůška selhala, nebo naopak byla příliš silná natolik, že se včelstva prorojila nebo došlo k nějakému chemickému přínosu, který tu nemoc podpořil. Takže nejsem daleko možná od pravdy že zato mohla i chemie s hnojivem + herbicidy. Řepka se kropí systemickými plus DAMy, protože to je brukev, která vyžaduje hodně dusíku. Nějaké kropení herbicidy okolo setby na ozim také budou. Natom se pokud vím asi 120 let nic nezměnilo. (krom systemiky, ta ochrana před blýskáčkem byla jiná samozřejmě)

Já jen vím, že když jsem do včel "šlapal", aby přinesly co nejvíc medu, hned po posledním vytáčení na konci července, v srpnu intenzívně krmil, na jaře všelijak upravoval plodiště a rozšiřoval, tak třeba některá včelstva v květnu v lese po návratu z řepky kolabovala, místo zesilování spíš slábla a na dně byla závěj zvápenatělých kukel a další nečistoty.
Když jsem se na to pak vykašlal, v klidu krmil v září i později a na jaře včely nechával tak, protože mi nevadilo, že byly slabší třeba ještě v polovině května, tak najednou problémy se zvápenatěním vymizely a zvápenatělých kukel bylo v podmetu maximálně tak ojedinělé kusy.

Neskutečné, po komárech vzniklo mnoho nových obcí. A nyní hlavy pomazané by je chtěly zase slučovat. Znovu podvod a krádež. Protože to co vybudovaly, by nikdo jiný za ně neudělal. Sloučit (ukrást obec) = ušetřit = víc už neinvestovat. Paráda, taková bouda.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/chcete-usetrit-miliardy-slucte-obecni-urady

Mé zkušensti velí že infekční tlak u zvápenatění se snižuje zvýšením příjmu sladin - potravy do úlu, tím dochází k ředění. Významný je spíš tekutý podíl než pevný. tz. nektar lépe ředí patogena v medovým volátku z kterého se živí plod. Pyl je jeho příčinou ale až v nějaké další fázi přeměny takového úlového pylového biofilmu v živnou půdu pro zvápenatění.

Potom třeba stačí zvýšit vlhkost na jaře a zvápenatění propukne díky klíčení na vlhčích místech díla s takovým biofilmem.

Zvápenatění je podle mne problém včelstev tlačených do co nejrychlejšího rozvoje včelařem, protože včelař chce včely v plné síle už k prvnímu květnu a už v první polovině května optimálně tak 20 kilo medu z včelstva. Ne včelstev, kde se včelař nevyskytuje a která v otevřené dutině otevřené chladu klidně může pomalu sílit třeba až do konce května, podstatné pro přežití takového včelstva pouze je, aby na konci sezóny na začátku srpna tam bylo těch cca 20 kilo zásob na zimu plus zimní generace včel. Zvápenatění se pak vyskytuje u včelstev, které včelař tlačí do toho jarního rozvoje přidáváním nástavků a plástů a rotací zásobních plástů atd " na krev".

Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.<

Solinace půdy mění celou biologii, stejně jako používání herbicidů a jiných pesticidů. Samotná věc, že chlor je jedovatý pro všechno neplatí. To je snad jasné, jak tím co tu píšu, a také existují velké problémy v oblasti tzv. nemocničních infekcí které nelze jen tak eliminovat běžnými chlornatými prostředky, které kupodivu v podstatě tím, že zajiš´tují obyvatelstvu základ hygieny, prodlužují celkovou délku života. Je naněm založen mořský život. Při tzv. biblických potopách je nutno vzít v potaz že bylo méně kyslíku a více exhalací z moře. Takže chlor je jedním z prvků, které jsou základem života na Zemi, proto je ho tu tolik zároveň s vodou. Záleží jen na jeho mocentví a koncentraci a sloučenině jak moc je zdraví prospěšný a nebo škodlivý.

Přiznávám, že jsem v malém praktikující teoretik a ještě jsem se s vápenatěním tváří v tvář ve svém úlu nesetkal. Vaše anorganická metoda mi přijde až příliš drsná - i když proti hmyzu, který má dramaticky jiný dýchací aparát to asi použitelné je. Jen odhadnout kolik asi ještě jde a kdy to půjde do kytek všechno. Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.

A k té selekci, to dává smysl, když je včelstev hodně. Já to jedu v malém 5 včelstev a asi kdybych to viděl, tak piplam MK. Nějak nestojím o to aby mi to všechno pošlo - protože zrovna mě těch imunních 5% minulo.

Ještě dodám, že logika velí, nepoužívat žádnou kyselinu. Jinak se odolnost ztratí v pozorování a selekci. Je to přesně obráceně, pokud někdo hledá alely proti zvápenatění, musí mít řady infikovaných včelstev a jen ty, které jsou bez kyselinových berliček stále odolné, jsou hodny značky a postupu do dalšího selekčního kola. Prakticky to vypadá tak, že asi jen 5% ze 100, běžnýho materiálu který se vyskytuje okolo mých stanovišť, je odolný vůči zvápenatění. A to je docela dobré číslo které lze výběrem zvyšovat.

Václave, zkusím stručně odpovědět.

Proti zvápenatění jsem vyzkoušel několik věcí. Od sloučenin kyselin, zásad až po biologické věci.


U kyselin a zásady vyrobené ze solanky, což je chlornan a HCl, po vyvětrání zbyde na dně NaCl. Záměr byl provést šokovou terapii něco jako podobně u KM přes houbičky s odparem, ale nástřikem dna. Včely takovou terapii v podstatě bez úhony přežijí v docela vysokých koncentracích, kdy se odpařuje Cl docela intenzivně. Záměr bylo, snížit infekční tlak. Zlikvidovat zárodky, které padají v různých intenzitách z rozdrcených mumií, včelstva na dno a tak zamezit reinfekci a snížit ji tak aby exhalace (kmit křídel) které probíhají neustále i po přečištění dna se zastavily a omezil jsem tak vstup těchto exhalací do alimentárního koloběhu, který je důvodem infikací larev které. (infekční kolo)

Výsledek měl opačné výsledky, spory které pokrývají dno z mumií, začaly ve velkém klíčit a růst, první odstín byl bílý a druhý díky Cl dožluta.

Zdravím pánové,

letmo jsem početl vlákno a nějak nerozumím souvislosti mezi solí (jakoukoliv) a vápenatěním - myceliem. Já tomu rozumím tak, že mycelium Ascosphaera apis napadá larvy, které pak porostlé myceliem vypadají jako vápenaté. Ale jen vypadají. Sama houba vyšší salinitu asi snese, ale nepředpokládám, že po soli jako takové půjde. Naopak sůl nasypaná na varroa dno vykvete tím jak navlhne ze sražené vlhkosti - neřekl bych že se tam objeví mycelium - ale vypadat to tak může. Stejně jako jde po larvách, jde i po pylu. A pak nesouhlasím s tím, že výměna matky problém neřeší. Minimálně včely s jinou genetickou výbavou mohou mít lepší čisticí pud a plísně se zbavit. Spory mohou být v úle přítomné bez toho, aby nemoc propukla, jde jen o to jak se o to včely postarají a jak jim kys. mravenčí pomůžeme. Ostřejší chemii bych se asi vyhl.

U nás tehdy zřejmě nebyli příslušní zemědělci, pěstitelé či lesníci, kteří by herbicidy takhle běžně používali.

Vidím, že máš v tom směru větší přehled.
Z těch triazinových to byl Simazin, Atrazin a ještě pár dalších. Za socíku jsem ale nikde v přírodě, v lese či na poli neviděl, že by se používaly, aspoň jako totální herbicid. Mohly se používat jako selektivní herbicid na dvouděložné na polích, to by mi mohlo snadno ujít.<

Herbicidy se používaly i tam, kde by jsi to vůbec nečekal. A to jen proto, aby např. sklizeň heřmánku byla správně načasovaná a ve správně narostlé výšce. Pro jeden speciálně upravený ruský kombajn. A totální herbicidy šli hlavně pro desifikaci semen. Dodnes se to používá. Potom si kup osivo a čekej že vyklíčí i za dva roky od sklizně. Částečnou desifikazi jsem naposledy viděl i u osevu meruňkových podložek, prý požadavek zákazníka který ji chtěl. (několik desítek tisíc kusů) Total roundup byl použit mimo plochu mých palet v lese kde jsem letos na jaře musel po asi 10-12 letech od aplikace rychle utéct. Protože tříroky uschlý duby o průměru až 80cm padaly na mé úly jak hrušky. Když dopadly, byly už částečně shnilý. Hub do té doby spousty, od té doby co to aplikovali skoro nic. V ovocných sadech viditelně zase stromy stárnou, sice hodně plodí díky jiným listovým hnojivům, ale hodně chytají různé rakoviny a plísně.

K neuvěření, že ano? Jen zástupci bayeru ví přesně kde komu kolik ročně prodají. Jestli je to pod tvým oknem aplikovaný na chodník TS města nebo v lese pro lokální likvidaci. Dokonce jsem zjistil, že i kyselina šťavelová má také dost zajímavé herbicidní účinky na dost vzroslé stromy. Jedna s kyselin, používaná např k čištění kávovarů je vedle silného odstraňovače usazenin a sanytru i velmi úspěšný totální herbicid.

Zajímám se oto kvůli mým zdravodním potížím a i včel. Když je zredukuji, tak jim hodně i pomůžu od dost jedovatého života.

Vidím, že máš v tom směru větší přehled.
Z těch triazinových to byl Simazin, Atrazin a ještě pár dalších. Za socíku jsem ale nikde v přírodě, v lese či na poli neviděl, že by se používaly, aspoň jako totální herbicid. Mohly se používat jako selektivní herbicid na dvouděložné na polích, to by mi mohlo snadno ujít.

Simazin?

Na solích založené jsou Dikotex 30, Hormit, Chlorotox, Rafex, Travex.

Na sulfon močovině proti dvouděložním dodnes používaný na trávníky s názvem tč. agrion, agron.

Teď si představ, že se to používá i v lesním porostu, na loukách, v sadech, a parcích. Takže zruš konkurenci houbě, naroste jiná která dokáže být v synergii s herbicidy. U zvápenatění je to jasně o infekčním koeficientu s lokálními hnojivými nebo ředícími nebo konkurenčními podmínkami. Vyměnit jen matku často už nepomůže. To fungovalo na principu plodové pauzy přes kterou měli dělnice vyčistit mycelium a snížit tak infekční tlak.

V "travexové" době se ale travex ve skutečnosti používal jen velmi málo a ve speciálních případech. Rozhodně ne na poli nebo v lese. A jestli je zvápenatění skutečně znásobováno solemi obsahujícími sodík a chlór, tak v lese měly asi větší vliv než Travex solné lizy nechávané myslivci v krmítkách. Na polích potom sodík a chlór obsahovaný v hnojivech, kterých se tehdy sypalo na pole násobně víc než dnes a jejich kvalita byla často pochybná, obsahovaly jako příměs hodně balastních solí a jejich dávkování bylo často ve velkých hroudách i hromádkách.
Obdobou travexu, co se týká totálního ničení rostlin, byl v zemědělství, jestli si to ze školy dobře pamatuji, Triazin. Ten ale chemicky se solemi nemá nic společného.

Představ si, že zvápenatění byla nemoc na některých kontinentech donedávna neznámá. Dnes snad na některých ostrovech. Před 40 lety co vím se používal Travex.(výrobek ze soli) A sůl (NaCl) je pro zvápenatění značný iniciátor. Zkus posolit dno úlu, kde právě zvápenatění probíhá, uvidíš zanedlouho jedno krásné bílé spojité mycelium po celým dnu.

Chalkbrood je onemocnění včelího plodu, které je způsobeno heterothalickou houbou Ascosphaera apis [ 8 ]. V Austrálii byla nemoc chalkbrood poprvé zjištěna v roce 1993; rychle se stal endemickým [ 9 ] a nyní je nejdůležitějším onemocněním v místním včelařském průmyslu [ 10 ].

Environmentální střevní bakterie evropských včel medonosných ( Apis mellifera ) z Austrálie a jejich vztah k nemoci křídového plodu
Sheba Khan,Doug Somerville,Michael Frese,Murali Nayudu

Představ si, že zvápenatění byla nemoc na některých kontinentech donedávna neznámá. Dnes snad na některých ostrovech. Před 40 lety co vím se používal Travex.(výrobek ze soli) A sůl (NaCl) je pro zvápenatění značný iniciátor. Zkus posolit dno úlu, kde právě zvápenatění probíhá, uvidíš zanedlouho jedno krásné bílé spojité mycelium po celým dnu.

Chalkbrood je onemocnění včelího plodu, které je způsobeno heterothalickou houbou Ascosphaera apis [ 8 ]. V Austrálii byla nemoc chalkbrood poprvé zjištěna v roce 1993; rychle se stal endemickým [ 9 ] a nyní je nejdůležitějším onemocněním v místním včelařském průmyslu [ 10 ].

Environmentální střevní bakterie evropských včel medonosných ( Apis mellifera ) z Austrálie a jejich vztah k nemoci křídového plodu
Sheba Khan,Doug Somerville,Michael Frese,Murali Nayudu

gupa: ne že by se obilí sušilo CO2, ale, aby se obilí usušilo, je třeba tepla a aby bylo teplo, je obvykle třeba něco spálit, tudíž emitovat CO2. Roudup právě pomáhá tomu, že na sušení se používá sluneční energie, tudíž žádné CO2 se neemituje-pokud je správné počasí, uschne to na poli v klasech.
a.
Co se týká zvápenatění plodu, toho Bylo plno ve včelách už před takovými nejméně 40 lety. Zvláště když se kočovalo a rozšiřováním a přidáváním mezistěn tlačilo se na včely, aby co nejrychleji zesílily a mohly využívat jarní snůšky. Zvápenatění bylo tehdy typickým průvodním jevem takového přílišného tlačení na pilu, hlavně v lesním prostředí, kdy naopak nakonec včelstvo sílilo mnohem pomaleji než jiná včelstva. Mám z té doby takový pocit, že tehdejší mix původní černé včely překřížený vlaškou byl na zvápenatění znatelně náchylnější než dnešní včely přešlechtěné kraňkou.

JosPr: Tak že se Roundup nadužívá, kdejaká blbost se jím opakovaně stříká místo poctivého vysekání nebo vytrhání, tak to je taky pravda. Ostatně ten univerzitní školník či co na té americké univerzitě dělal, když prolezlý rakovinou vyhrál soud, tak uváděl, že s Roundupem pracoval, stříkal nějaké nežádoucí porosty, denně. A jestli kašlal na hygienu, nepracoval v ochranných pomůckách a podobně, tak dostával do těla tu chemikálii každý den a mnoho let. To je potom vedle Roundupu spousta běžně používaných látek, které při takovém zatížení takové nebezpečí vyvolávají. Ve fabrice, kde jsem kolem Sametu pracoval, byla tehdy dost viditelná kategorie lidí typu "prasátek". Ti se poznali tak, že kašlali na hygienu, třeba v podstatě si neprali pracovní oděv, kašlali na používání pracovních pomůcek, když se k tomu jmenovitě nepřinutili atd. Na lakovně, na svařovně, v neutralizační stanici.... A ti se hodně často tehdy nedožili důchodu, rakovina byla rychlejší.

CO2 na sušení obilí a v obilí nejsou plísně, jaké občas bývají v takzvaných zelených ekologických produktech, které tak zatěžují lidi rakovinotvornými látkami z těch plísní.<

Mohu se snad dovtípit...

V tomto se mýlíš, používání desikantů k urychlení sklizně rozvinula nové typy plísňových patogenů, které se staly novým problémem.

U včel je to například zvápenatění. Je to nevysvětlitelné, ale kdo nedělá recyklaci vosku na plné obrátky, zvápenatění se vyvíjí díky pylu kontaminaci buněk a ovzduší okolo pesticidních polí více a intenzivněji. Je známo že zvápenatění nebylo tak významně popisováne až do doby používání lepších herbicidů.

Vy jste fakt borci. Jeden trapný článek, jedna trapná studie a vy to hned vidíte v legislativě.<

Sdělení této informace je predikcí změny. Protože se staly události, které k tomuto bodu směrují. Třeba a podobná situace u dovoz medu a mezi baliči. Bylo už dávno jasno kdo tu bude dominantní dodavatel dovozového medu na trh. Protože člověk vidí do budoucnosti když se v přítomnosti podívá do minulosti. Prostě je lidské vyslovovat atribuce ke sledu událostí. U komerce a monopolů to je snad iv nauce o ekonomice v daných terminech. Entropie je počítatelná. Stačí nebo mám pokračovat?

Právě že běžně,místo podmítky,na desikaci,nově při setí do meziplodin,ve městech se s ním vesele chrstají chodníky,cesticky v parcích,jen tak dál a vic.Naplaveniny na vesnicich jím zakapávaji kdejakou pampelišku,která si dovolí vyrůst v co dva dny sečeném trávniku (že se jim v tom pak válí čokl neva).Prostě roundapova kultura s rakovinou prostaty v 60 a už i dřív.

Tak Roundup se u nás používal už dávno běžně na sjednocení zrání obilí. Roundup zpožděné obilí, které by jinak přineslo do sklizně nezralé zelené a mokré zrno, usmrtí a při správném počasí tak do sklizně všechno zrno na poli uschne. Zemědělec nemusí vynakládat peníze za energii a emitovat CO2 na sušení obilí a v obilí nejsou plísně, jaké občas bývají v takzvaných zelených ekologických produktech, které tak zatěžují lidi rakovinotvornými látkami z těch plísní.

Vy jste fakt borci. Jeden trapný článek, jedna trapná studie a vy to hned vidíte v legislativě.

Ukrajinská pšenice bude mít zelenou do EU,nějaká glyfosátova norma se zvedne,když je "neškodný",obchodníci si namastí kapsu a naši dotační zemědělci budou stát s otevřenou pusou u plných skladů neprodejného vlastního obilí,a žádat od státu další a další dotace nebo intervenční nákup.Už teď mají plno z loňské sklizně.Kdo by taky kupoval za 8000 kč/tuna..Další střípek do EU grotesky glyfosát.Takový glyfosátový rohlík-z ouplně neškodné mouky,to bude mňamka..Dobrou chuť.

www.seznamzpravy.cz- šok pro vědce i ekology-glyfosát je bezpečný..
Agroloby tu přirodu dorazí,ať to stojí,co to stojí.<

Je to mnohem propracovanější byznyz než si může někdo představit. Součástí balíčku roundup ready jsou i semena a jejich patentní licence. Pokud vím, je to více kořeněné, protože Monsato bylo koupeno Bayerem, takže se monopolní síla vytvořila a spojil se útok proto, jak docílit obživu pro populace států EU ještě více. Tím, že tento obchod byl proveden, se do rukou Bayeru dostalo mnoho laboratorních posudků okolo medu a zdraví včel.

Proto píšu, že tyto společnosti pomalu ale jistě odstraní včelaře, když se daná svinstva najdou nadlimitně v medu.

Stačí mít v roli Bayer společnosti pro politiky a média ty pravé argumenty. (své argumenty ze svých laboratoří a výzkumů vědy)

Jak jsou propojený laboratoře které analyzují med s dovozci medu je jen začátek grotesky okolo udržitelnosti včelařství. Groteska typu glyfosátu není nikdy dost, je takový nějaký další patro dortíku.

DDT bylo taky ve své době bezpečné a neškodné.

Další zajímavý článek:
https://www.apetitonline.cz/jak-na/libi-se-vam-predstava-vlastniho-medu-stante-se-vcelarem-na-zkousku-v-krcskem-lese

Však on bezpečný je. Když se nepoužívá příliš často a když člověk, který ho používá, dodržuje příslušné hygienické návyky.

www.seznamzpravy.cz- šok pro vědce i ekology-glyfosát je bezpečný..
Agroloby tu přirodu dorazí,ať to stojí,co to stojí.

Výdělečné pořád to včelaření být nemusí. Ale když člověk v sezóně třeba v době lip jde o víkendu do lesa ke včelám ráno a když se potom poslední včely začnou chovat divně a člověk vyleze ze včelína a vidí, že sluneční kotouč je napůl pod obzorem a doma je potom až když je tma, tak když ta nevýdělečnost trvá delší dobu, tak se člověk potom zamyslí. Já jsem to řešil už před hodně lety.
Nyní vidím, že možná se situace ve včelařství bude stabilizovat, už se nebude horšit, ale zřejmě taky nějak zvlášť na úroveň před lety zlepšovat.

Sehnat přezimovaná včelstva nebyl problém,na prodej jich byla spousta.Založit serii a rozdělat včelstva do oddělků zvládne pomalu začátečník.Pravdu máš v tom,že tenhle rok,pokud se nezlepší rapidně prodej zásob medu,tak holt bude finančně mínus.Ale to jsem nikdy neřešil.
Ten loňský byl na med super,ale pohledem financí není neprodaný med uložený na skladě taky velké terno.
Prodej není ani třetinový proti dřívějšku.A nevypadá to,že ten zájem o med bude.

Návratnost a profit 0.Dělal by jsi to?

Ne, a semnou 99% všech ostatních včelařů. 1% Je právě bez včel a intenzivně je shání aby měli zase vize snadné výhody něco prodat ze včelaření a tak naplnili káčema škatulu na zvláštní zážitkový chov s mnoha příběhy a zážitky s chutí medu a bodnutí žihadel.

Takže jsem se zhruba tak trefil za poslední rok když nepočítám cenu uhynulých včelstev stál asi okolo 50 tisíc. Kdybych přičetl ztráty a nějaké jiné hypoteticky peněžité výdaje tak okolo 100tkč celkem.

Na dovči jsem v životě nebyl,ani po tom netoužím,vždy ji trávím doma a doháním to co nestihnu udělat o víkendech nebo po práci.Se mi zdá,že na hodnotu peněz máme každý úplně jiný názor.Si představ,že by jsi závodil s pošťáky a ročně tak rupnul za krmivo,čas,naftu,vakciny,vitamíny a jiné kraviny cca 60000 a ziskem by byla zábava,koníček.Návratnost a profit 0.Dělal by jsi to? Nedělal,tvoje vnímání ceny peněz Ti to nedovolí.Moje ano a kdybych měl jen trochu času na to jezdit nasazovat na závody,okamžitě se k závodům vracím,sháním top materiál do chovu a nehledím na peníze.Ty budou,my nebudem,do hrobu si je nevezmeš.
Bohužel ten čas ne a ne najít.Snad až se bude blížit důchod.Najdu si práci na 8 hodin jako normální člověk,bonusem bude ve tři hezky doma,v klidu,bez stresu,bez stovek km denně na našich věčně stojících dálnicích za volantem,bez honění se pořád za něčím v mrazu nebo vedru a trávení 12-14 hodin v práci nebo na cestě do a z ní..Jestli se toho dožiju,to bude gupo život..Dělat jenom to,co Tě baví a užívat si života..

Pravda gupo,za přezimovaná včelstva jsem platil 3800,koupil jsem jich 7.Za ty roky co včelařím a co si včelky vydělali to ani neni poznat v"medové krabici",že jsem něco kupoval.<


Takže za posledních 365dnů náklady na jedno včelstvo které nyní máš střelím 2000-3000,-, tz. že z krabice o které píšeš ubylo za posledních 365 dnů cca 45-50 tisíc? Já jen že to je pěkná dovča na 10-14 dnů. Kdyby jsi fotil, pěkný foťák, nebo něco jiného.

K nezaplacení.
Tohle by si měl Stanjura a jeho NERV zkusit,mozná by je ty hlouposti pak přešly.<

Připadá mi že likvidace oboru včelařství je spojena s faktem, že včela a včelstvo, úl obsazen včelami, med, pyl propolis, mateří kašička, vosk, jsou všechno materiály, z kterých lze udělat obrázek opravdové ekologické situace v ČR. A myslím si, že politici to ví a bojí se včelstev a potažmo včelařů. Proto politici a to hlavně politici EU, je instinktivně likvidují. Prtotože se bojí faktů a důkazů, které by úl nabízí a mohl poskytnou skutečný obrázek jak to s tou neviditelnou ekologií je.

Nevyzývám ke greendealu naněj zívám zvysoka, ale k rozumnému vysvětlení třeba dnešní aktuální situace kde jsou viditelné podmínky k chovu včel příznivé (hladí to duši politika) ale skutečnosti ukazují, že je situace přesně obráceně a včelstva hynou před očima hlady.

Například mi nesedí to, že proč podle meteoústavu a jejich čidel je ovzduší rok od roku čistší, ale včely jsou rok od roku hubenější. Buď lžou čidla, nebo lidi, nebo je úplně vše jinak.

Cena hodiny práce? Tak nevím,kolik bych měl včelam platit za to,že se můžu po večerech kochat životem včelstev a relaxem u práce v nich.A věř,že u těch 40,co jsem míval je ten relax ouplně stejný jako teď u 20.Gecnu na špalek,dám si kafe,cigáro a kochám se jak děvčata skotačí na česnech.K nezaplacení.
Tohle by si měl Stanjura a jeho NERV zkusit,mozná by je ty hlouposti pak přešly.

S vytácením medu to taky nehrotím,pár kg sádla jsem vytočil,zbytek nechal nebo vytáhl i s rámky a cpu to pod oddělky.Proč zbytečně kupovat cukr,když mám ještě předloňský med na skladě..Jestli nebude medovice stát za to,ani po druhé točit nebudu.Teď mají plný svůj medník,v tom mém je toho taky dost.
Pravda gupo,za přezimovaná včelstva jsem platil 3800,koupil jsem jich 7.Za ty roky co včelařím a co si včelky vydělali to ani neni poznat v"medové krabici",že jsem něco kupoval.Výhoda odluky včelaření a rodiného rozpočtu.
Cukr mám z loňska,elektriku nepotřebuju,benzín tak leda do křovináku na trávu před česny,a těch pár kroků ke včelám mne nezabije.K minivinohradu to mám dál.Suma sumárum náklady nula,nula,nic viděno v horizontu mého včelaření.A to už se mi povedlo letos prodat celých 12 kg medu po 170 kč-že zdravím Stanjuru a jemu podobné "myslitele".

Tak třeba to má průměr z 1 včelstva. To není nic extra :) Tady to vypadá na 30 - 40 kg letos, když započtu vše tak jak se to má počítat. Cca 15 - 20 nechávám včelám, cukr je drahý a lítání s roztokem po stanovištích není taky zadarmo. Už to tak dělám pát let, maximálně pak ještě trochu dokrmím podle situace. Medu vytáčím tolik kolik předpokládám že prodám + rezerva na případný rok bez medu, ale ten za 15 roku nebyl. Radši budu mít víc včelstev, než abych je musel krmit. Jinak náklady hlavně auto, nafta, elektřina, odvody, voda, Na zbohatnutí to není, ale žít se z toho zatím dá.

Tyhle hloupé a stupidní řeči miluju...84 kg/včelstvo je prodaných nebo na několik let uloženo v sudech,až čistě náhodou zas jednou bude po medu poptávka a někdo ho bude kupovat? Výnos si strč za klobouk.<


Kolik stojí pro zajímavost mít zájem chovat včely za posledních 365 dnů od teď do -rok? Jen tak namátko, něco stojí pořízení včelstva, něco palivo, něco cukr, něco léčiva, něco .., něco ... něco .. se rovná za poslední rok? (bez ceny práce /hodinu)

Jo a dej si teploměr "výnose".

Tyhle hloupé a stupidní řeči miluju...84 kg/včelstvo je prodaných nebo na několik let uloženo v sudech,až čistě náhodou zas jednou bude po medu poptávka a někdo ho bude kupovat? Výnos si strč za klobouk.

84kg je 0kč. To je jako ti sadaři co jim jabka vyrostly ,,zadarmo" že, no a oni je pak nechali popadat shnít, páč odbytu pod cenou by nezaplatily ani brigoše.

(2a00:102a:4014:83cd:1:0:1c0c:da0c) --- 4. 7. 2023
Přátelé nevím co řešíte, výnos letos 84 kg na včelstvo, takže asi stamjuta ví co řeší když to 500 prokoukne,<

moc piješ

Přátelé nevím co řešíte, výnos letos 84 kg na včelstvo, takže asi stamjuta ví co řeší když to 500 prokoukne,

Letos je všechno bez přestávky.

U nás nyní (2 července) lípy kvetou naplno. Kvetou sice méně, ale počasí je hodně dobré, teplo a dusno.
Kvetou ale dříve než jiné roky. Normálně trvá po odkvětu líp velkolistých 1 - 2 týdny přestávka, než naplno začnou lípy srdčité, letos to vypadá, že to je téměř bez přestávky.

Nikdy v životě jsem roj nemusel krmit,vždy si bohatě na nosil sám.

Takže u nás se ty snůšky zhoršovaly průběžně už před sametem zvyšováním počtu včelařů a včelstev a po sametu, kdy krátkodobě přišlo ještě víc včelařů a včelstev, protože ještě nějakou dobu přetrvávaly výkupní ceny stanovené za socíku i zavedené prodejní ceny i ceny cukru a za těch podmínek se včelařební jevilo jako příjemný a výnosný způsob přivýdělku nebo i obživy. Pak přirozeně konkurence v tržní ekonomice tu rentabilitu strhla, ale jednak měli včelaři 10 - 20 dalších let nějakou setrvačnost v myšlení, jednak se asi včelaři snažili, aby se zaplatily prostředky investované do včelaření a jednak Svaz tlačil a loboval za opatření, aby počet včelařů a včelstev neklesal.
Až teď to vypadá na trochu lepší časy. S úhyny počet včelstev klesá, takže se převčelení krajiny snižuje a kdo vydrží, se tak může dočkat snadnějšího včelaření. A současně navrhovaná zelená opatření vesměs mají potenciál množství včelí pastvy v krajině zvyšovat. Jako si obecně nepřeji, aby se zelení prosadili, protože téměř všechno, co chtějí, směřuje k naší chudobě a k našemu ožebračení a ve výsledku k minimálně ekonomickému porobení států EU jinými státy, kteří zelené včas poslali do háje, tak včelaření by ty zelená opatření zlepšila. Na přechodnou dobu, dokud bychom nepadli do marasmu a korupce úpadkem a ekonomickým kolapsem mezi rozvojové státy.

U nás na konci sedumdesátých let postavili u našeho stanoviště v lese přehradu, zatopili celé jedno údolí potoka pobřežního porostu a zlikvidoval i tak možná až polovinu pro naše včely do jednoho kilometru lip srdčitých, javorů klenů, maliníku, kterým ten les zarostl, když ho okolo roku 1970 přestaly čistit krávy na pastvě a další spoustu květin. A pak už to bylo horší. V osumdesátých letech, jak se začalo vyplácet kočování, spousta včelařů mezitím zvětšila počet včelstev a posadila je na kola a jezdili s nimi na řepku, ale potom je měli doma na zahradě nebo kousek od baráku v blízkém lese A projevilo se to nejdřív tím, že se výrazně zhoršila snůška v srpnu a snůška z lip v červenci. Po roce 1989 pak začali lidem vracet lesy a ti začínali kácet původní smíšený les, ze kterého byla snůška a sázeli tam tehdy pouze smrky, ze kterých v tak malém stavu snůška nebyla. A ty smrčky, na rozdíl od doby socíku, kdy je nechávali zarůst maliníkem a ostružiníkem a dalšími kvetoucími rostlinami, tak na soukromém je majitelé pečlivě od těch rostlin čistili, takže na zarůstajících pasekách pro včely nic nebylo. A taky lidi postupně přestávali chovat králíky a podobně a tak přestali sekat a dělat kvetoucí trávníky, ze kterých byla snůška od května po září a postupně taky začali likvidovat ovocné stromy, takže kolem sametu stále přibývala včelstva a současně mizela snůška.
Po sametu, pokud bych tehdy chtěl zachovat výnosnost svého včelaření, musel bych to včelaření hodně překopat, jezdit za snůškou mnohem dál do lesů než byly tady místní poměrně malé lesy a z velké části rušit to, co se osvědčilo dříve a dát to včelaření blíž k profesionálním metodám, investovat do toho atd. A to se mi nechtělo, protože taky jsem tehdy coby technik po škole rozjížděl kariéru ve fabrice. A taky se projevily dost rozpory mezi mnou a výbory v místní včelařské ZO.
Tak jsem se někdy okolo roku 1995 rozhodl přejít na nevýdělečné zájmové včelaření a jen dovyužívat to, co jsem předtím v podstatě zdědil po otci.

Radime neviem kolko mas rokov,ale u nas az tak daleko nemusim ist,do 2011 r sme tu mali vynikajuce roky na med,kde som si nepamatal od 92 r ze by nevysla znaska z agata na 100%.. a slnecnic v dolete okolo 500ha kazdy rok..odrody take ,ze som 20 r takmer ani kilo cukru nemusel dat na zimu do vciel,a med nebolo uz do coho vytacat..na repke dva plodove s povodnou matkou do noveho ula ,plus medzisteny,a potom az na slnecnici otvorit pridat mednik ..teraz,tak ako pises,do slnecnice mi zmetenec z repky spapa 4 kg cesta pokial sa nezasobi na agate..

No, já jsem kdysi za mlada tady zažil krajinu, kde když se v polovině května dalo do dvou nástavků s mezistěnami 39x24 4 plásty se včelami a matkou a pak se od toho odešlo a přišlo se někdy na začátku srpna, tak ty oba dva nástavky byly plné včel a bylo tam 10, nebo spíš 20 kilo medu. Totéž když se na mezistěny usadil květnový nebo raně červnový slušný roj.
Dneska kdybych to takhle udělal, tak tam v podletí budou moli nebo maximálně tak troška hladových včel bez zásob a bez zimní generace. Dneska se to musí usadit a hned potom důkladně pokrmovat cukrem, protože včely venku nenajdou dostatek sladiny a možná i pylu. Musí se krmit - podněcovat pomalu až do podletí , potom zakrmit cukrem na zimu , nechat v plné síle přezimovat a teprve na cukru vychované a držené včely na jaře přinesou něco medu.
a.
Ostatně zhruba tak se ještě o hodně dříve včelařilo v klátech.
Včely se množily v květnu až červnu roji a usazovaly v klátech na kousky mezistěn ze starých plástů, v září se vyloupaly - zlikvidovaly ty nejlehčí, které by kvůli nedostatku zásob nepřežily zimu (včelami z nich se posílily ty ostatní) a v dubnu se vyloupaly všechny zbylé a těm se nechala půlka zásob a plod. V Květnu až červnu se zas rojily a vše pokračovaly zase.

U nas to ide tiez od 10 k 5 .. naklady stupaju ,vynosy medu kupischopnost klesaju,vcelari medzi mlynskymi kamenmi s cenami medu,a to este aj urady by chceli vediet o kazdom pohari medu a zdanit ho..osobne to moc ruzovo nevidim do buducna..dost sa zlepsila ale aktualne moznost vciel sa zasobit pelom v letnom obdobi,pribudlo vyrazne poli ponechanych na popud EU uhorom ,a roznych biopasov,vcely tahaju aktualne kvanta pelu z horcice ,pohanky a facelie..a hlavne,tento rok nam pravidelne prsi ,je to vidiet na zahrade,a aj v krajine.. takze z tohto pohladu ok..ale jar studena,medu menej,agat vymrzol,lipy teraz vonaju na dialku aj cele noci,co uz dlho nepamatam..uvidime ci z nich nieco kvapne..

Vim,ze Tě to gupo živí,ale zas takovy skeptik bych nebyl.Pravda odtocil jsem něco jara,většinu medu nechal,potrhal včelstva,koupena na 3,svoje dvě přeživší na 6,matky se vratily skoro všude,30 na zimu mít budu,pokud to nestahnu na 20.<

JosPr, ale jak dlouho to vydržíš živit oddělkáře? Je zcela jasné, že otázky udržitelnosti trh neodpoví. Představ si, že jsou lepší podmínky a politika pro včelaře. A přesto se tam ptají, jak dlouho včelař takové opakované ztráty a opakované náklady kvůli těmto ztrátám vydrží.

Navíc musím dodat, že se ví, že pokud nakoupíš včelstva odjinut, podporuješ migraci virů, a tak tě z velké pravděpodobnosti ztráta potká znovu a znovu po nákupu nějakého masa nebo celých včelstev.


Včely v USA trpí druhou nejsmrtelnější sezónou v historii
PŘÍRODA
podle
Martin Armstrong ,

23. června 2023
Dnes zveřejněná čísla ukazují, že včelaři v USA ztratili v letech 2022-23 odhadem 48 % svých včelstev. Podle každoročního průzkumu, který sleduje stav řízených včelstev, jde o druhou nejvyšší zaznamenanou úmrtnost po letech 2020–21 – 51 %. Včely jsou klíčové pro naše zásobování potravinami, opylují více než 100 různých druhů plodin.

Jak uvádí Bee Informed, národní spolupráce předních výzkumných laboratoří a univerzit v zemědělské vědě, nejvýraznější příčinou úmrtí včelstev hlášených komerčními včelaři v průběhu roku byl „varroa destructor“ – parazitický roztoč, který napadá včely medonosné a živí se jimi. V létě byly „problémy s královnou“ druhým nejčastějším uváděným důvodem, následované „nepříznivým počasím“.

Podle publikace „ačkoli celkový počet včelstev v zemi zůstal za posledních 20 let relativně stabilní (~2,6 milionu včelstev podle USDA NASS Honey Reports), míra ztrát zůstává vysoká“. To dostává včelaře pod „podstatný tlak“, aby každý rok zakládali nová včelstva.

https://www.statista.com/chart/30260/honey-bee-colony-losses-in-the-united-states-timeline/

JosPr (46.135.73.91) --- 27. 6. 2023
Re: Otázky a odpovědi (77106) (77107)
On se trh s medem vyřešil sám a bez snah cosi korigovat nebo něčemu pomáhat.1.D zpívá labutí píseň coby "podpora" bakšišů za administraci pro svaz.<

Slovo minoritní akcionář je významný i u trhu s medem. Pokud je trh a oběh s medem brán jako majoritní podíl včelařů s lokálním medem vedle nich existuje majoritní dovoz a majoritní podíl balení medu na určitém typu trhu, existuje vedle toho jakýsi index prolínání medu mezi těmito dvěma majoritami. Tz. že lze se domnívat, že existují trhovci s medem od velkých baličů a obráceně, existuje u baličů skladová položka med od českého včelaře.

A tak vznikají vedlejší náklady které toto rozdělení trh způsobuje.

Pokud to pochopíš, zjstíš, že volný trh je pro velké rozpočty v podstatě politická past plná lží a slibů.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-cnb-mluvila-a-vysla-vstric-spekulantum-rika-ekonomicky-veteran-drabek-232878

Václav Klaus toto strategické myšlení neměl?

Vůbec ne. Klaus proto měl samozřejmě osobní důvody, protože byl přesvědčen, že trh sám si poradí. Ale jeho hlavní veřejné vysvětlení vždy bylo řízeno jedním hlavním cílem, a to že se transformace ekonomiky musí udělat rychle. Spousta z nás mu už tehdy říkala, že ty vedlejší náklady budou obrovské.

Jaké myslíte, že byly největší náklady té rychlé transformace ekonomiky?

Samozřejmě největší krok té transformace byla privatizace. Pokud tedy chcete mluvit o efektivní transformaci, musíte mluvit o problémech, které tady nastaly. Jeden z těch obrovských problémů mimo jiné bylo zacházení s minoritními akcionáři, které bylo v Česku ostudné a zůstává problematické.

On se trh s medem vyřešil sám a bez snah cosi korigovat nebo něčemu pomáhat.1.D zpívá labutí píseň coby "podpora" bakšišů za administraci pro svaz.
Trochu bych nesouhlasil.Není tak těžké med vyprodukovat,jde o to s jakým nákladem (a tady ať se zlobi kdo chce jak chce,jsou obrovské rozdily-proto se zdá,že ten kdo nabízí za 220 kč má větší profit než ten,kdo nabídne za 170.Ale jenom zdá.Zdání klame.V životě ten kdo dojíždí x km na stanoviště kdesi do tramtárie,vozí med x km kdesi domů do medárny,jezdí x km krmit,měl to samo na kile jako někdo kdo má včely za barákem,k medometu pár metrů,to by se musel přetrhnout a stejně vyrobí kilo medu dráž- benzín,elektřina,násobně víc času na všechno.
Daleko těžši než med vyrobit,je med prodat,když má národ jako prioritu válet se někde u moře na písku jako vyplavený kytovec a kvůli téhle kratochvíli šmejdí po akčních potravinách,aby na tu dovču našetřil a mohl se pochlubit na fejsu,jak za šplouchání mořských vln utrácí naškudle né peníze dík konzumaci toho nejlevnějšího,co je kde k máni.Pak chtějte aby takový člověk kupoval med.

No občas po kočování nechám na místě 1, 2 úly jen tak pro srandu a většinou příjemně překvapí i na místě, kde by se snůška nedala čekat. Škoda, ze je to neekonomické. Ale zase včelař profík si musí umět najít velmi dobrá stanoviště a prostě v přírodě tu pastvu pto včely najít. Pokud to neumí, ať jde radši dělat něco jiného. To je krutá realita života. Bohužel. Ono se to teď hodně vyčistí...

Já spíš myslím, že problém se týká primárně produkce medu, ne jeho prodeje či balení. Cena medu je u nás dána kombinací výše mezd a veliksoti trhu. Čím půjde cena medu blíž ceně západoevropského medu coby ideálu pro ekonomiku včelaře, tím více se bude zmenšovat trh, protože ti méně vydělávající si med prostě nekoupí.
A u produkce medu je to otázka nepřetížit přírodní zdroje sladiny a pylu v oblasti, kde jsou včelstva. Tak napříkald na vesnici, kde bydlím, když vidím ty zahrady bez ovocných stromů a keřů a s anglickým trávníkem a pár jehličnany je to pro profesionání včelaření tak asi 4 včelstva na každý kilometr čtvereční. Kdyby jich bylo víc, už by včelař nezískal z jednoho včelstva dostatečné množství medu pro dostatečný zisk. U včelaření ze záliby by to mohlo být tak 12 - 16 včelstev na kilometr čtvereční, protože včelař ze záliby nemusí být rentabilní, takže mu stačí na včelstvo výrazně méně medu a aby včelstva nebyla tak pdovyživená, aby třeba hormadně hynula přes zimu.

Tahle taktika strkat do všeho nos ve snaze lobovat za pár drobných pro svazovou kasičku od svazového podniku se jim taky přece vyplatila.Řek kdesi fuč a z obliga a podnik zkrachoval.Holt hospodáři.

A ještě musím dodat, že v minulosti, tu existovala snaha, jak trh s medem vyřešit, byly tu jednání v oblasti velkých baličů kdy na minimstersvu MZe probíhala jednání do budoucna. Jsou tu na tomto webu příspěvky od dotyčných subjektů a osob. Jenže karavana-ČSV- zvolila taktiku kontrol velkých baličů a běhu medu na základě praktik jejich pronásledování a likvidace. Místo stanovení obecných pravidel a mantinelů dovozu, tu ČSV prosperovalo ze zajištění nové evropské dotace tj. přechodného plánu, který nyní vláda škrtá. Důležitější byla proexportní politika a olitika dovozu spotřebního zboží a potravin. Takže výkup medu nyní neexistuje, 80Kč je výsledek po 25 letech od jednání, dotace by vláda nejraději škrtla úplně, existuje tu ale obrovský trh se zbožím okolo chovu včel, které, jak se domnívám, velmi rychle zkolabuje a skončí. A to je pohroma která tu bude v podobě, kdy už žádný plán do budoucna nikdo nevymyslí a zbyde jen zvyšování daní a poplatků a členských příspěvků a žebroty.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=771&

Nějaký ten čas a podmínky svědčily k tomu, že včelařství ve velkém dávalo možnost jednotlivci a jeho rodině se včelařství uživit a přemýšlet o dalších věcech, které tu jeho snahu podporovalo v dlouhodobém plánu.

Byly a jsou tu pesimisti, že to nejde, že to nemůže být pravda, že takové podmínky existují.

Je pravdou, že celé to řízení společnosti je hra. A nyní vrcholoví představitelé moci zveřejňují pravdy o současnosti ale ne o minulosti když byly u koryt.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-cnb-mluvila-a-vysla-vstric-spekulantum-rika-ekonomicky-veteran-drabek-232878

Jeden takový tahoun dnes před smrtí, kritizuje na jedné straně že tu není něco jako dlouhodobý rozvojový plán pro střed a malo ekonomické body, a že se stala z ČR montovna, ale když domlouval podmínky vstupu do EU, vůbec nedojednal obor zemědělství, které si Poláci dojednat uměli.

Podobně dnes, někdo, jako Babiš, a nejsem jeho volebním stoupencem ale jen sleduji a hodnotím jeho činnost v dlouhodobém myšlení, oroduje zato, aby sem cizinci neměli volný a dotovaný vstup a nyní se dozvídám, že stát se s podpisem nějakého aktuálního ministra, zavázal přijmout kvótu s pohybujícím se číslem od minimální do nekonečno - podle EU, pro nelegální lidi, který bude stát půl milionu korun na člověka.

Hra v tomto směru a s ohledem na vliv na budoucnost na pravidla je mikádo.

Stačí, a mám to od odborníka na vrty plynu potvrzené, je že tu proběhl velmi intenzivní podzemní výzkum plynu, asi před 15 lety, a nyní tu do rána vznikne vrt, do kterého proudí ve velkém podzemní voda a způsobuje svod do toho vrtu který způosbuje velkou kapsu, kde místo vytěženého plynu tečee ve velkém voda. Hra mikádo (pohyb tyček na sobě, kdy se zvrchu odebráním pohne se všemi) mi nakonec ukáže přítomnost uměle vytvořeného sucha z důvodu neviditelného a plošného svodu spodních vod,(hra domino, které je poskládáno na stole svými strananmi), že v minulosti tu hrál někdo bezohledně šachy (hra budousnosti) (třeba zastupitelé měst a obcí) s tím, že budou z takových stovek vrtů brát benefity. A tyto obce nyní stále zpřísňují odvody poplatků a daní, např. z nemovitostí, které ani nezůstanou v jejich kapse ale odvedou je jak příspěvek ČSV do Prahy jako část.

A díky těmto událostem na časové ose vidím, že podmínky včelařství se razantně mění a to hlavně v oblasti udržitelnosti. Potom se podívám nato, jaká věková skupina a průměr jsou absolventi včelařského učiliště,(aktuální foto vcelarstvi.cz) a zjišťuji, že průměr odborně vyškoleného člověka ve včelařství je hodně přes 45 let. (tj horší než před 20ti lety kdy absolventi typu Sedláček a tak nyní táhnout popularitu včelařství takže vize, bez valné budoucnosti oboru)

Takže k nynější situaci mohu sepsat co tu už nějakou dobu píšu a stále opakuji. Fenomén špatné situace v chovu včel, ať je to situace kdysi s gabony a jejich účinkem, situace s klimatem, situace s destrukcí a úhyny, se nejprve objeví ve velké míře v nižších nadmořských výškách naší republiky a jakousi silou postupuje výš a výš a to postupně a opakovaně.

Kdysi jsem tu psal že včelařství skončí jako okrajové řemeslo které nikdo jen tak dělat nebude. Jenže začala evropská dotace a ta nalákala uměle na tehdejší situaci a skvělé výnosy nové začínající včelaře coby koníček s v podstatě v rychlokvasnou podobu. Bez znalostí, bez zkušeností. Co takový chovatel když ho včelařství zajímá jen z pohledu umělého rozvoje způsobí? ROzvoj trhu s léčivy již nemocných včelstev, nové otázky nad konvenčním přístupem a rozbití starých osvědčených postupů v chovu, rozvoj malých investic do potřeb pro chov ale ve velkém měřítku. Podpoří v té době rozvoj malých prodejen, ale po zániku této dotace do budoucna zase jejich zánik. (šachy-mikádo-domino)

Stačí aby dal někdo pár milionů do dotace a vznikne obrovská spousta malých obchodníků se včelařskými potřebami.

Jenže se neví, jestli je to dotování pro udržitelnost chovů včel jako celku dobré nebo špatné. Někdo je přesvědčen že ne, někdo pravidelně tuto dotaci využívá a kupuje v podstatě krámy do baráku které budou mít v době krize hodnotu šrotu.

Osobně jsem stále toho názoru, že dotace by měla být podle toho, kolik medu včelař vyprodukuje do oběhu a z tohoho měříka a poměru dávat dotaci.

Tam, kde si páni svými obchodněpolitickými rozhodnutími zlikvidují ekologii, se včelařství zákonitě zhroutí. A nejen včelařství ale celková nálada a zdraví obyvatel.