- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 8. 7. 2018
Re: cukernatÄ?nĂ medu
Co to je zas za novinky. Med nejsnáze krystaluje při poměru glukozy k fruktoze 1 : 2 nebo naopk , to si už nepamatuji. Toto platí především u řepky. Dále pak u medovicových medů. Ne ale u všech. Promin alle kdes chytl co si napsal. . Mám tady včelaře a nevěř tomu , má doma med už 20 let a možná i déle a je stále tekutý. Chtěl jsem at ho otevře , říkám že bude zakyslý. Moc se mu nechtělo aby nechyt nový vzduch. Potom to udělal ale neměl jsem ochutnat důvěru, pak jsem to okusil. Tu chut mam stále v paměti. Lepší jsem nikdy neokusil. Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 8. 7. 2018 13:13:49 Předmět: Re: cukernatění medu "Vytáčený med obsahuje takzvaná krystalizační centra, drobné krystalky cukrů a příměsi, jako pyly a drobné úlomky. V takovém případě začíná krystalizace medu na těchto centrech a ihned, jak se med vytočí a uloží do chladu. Rychlost, za jakou takhle med zkrystalizuje v celé hmotě, pak charakterizuje náchylnost toho medu ke zkrystalování. Kupovaný med nemá žádná krystalizační centra, drobné krystalky cukrů jsou rozpuštěny ohřátím a pyl a drobné úlomky jsou odstraněny filtrací. Nějakou dobu, minimálně pár měsíců pak takový med vůbec nekrystalizuje, protože nemá na čem. Potom začne vlivem nějaké iniciace krystalizovat. Buď při větším poklesu teploty nebo střídání teploty nebo se projeví, že tam například pár zrnek pylu přece jen zůstalo. Ale jelikož obvykle nemá takové množství krystalizačních center, tvoří se obvykle malé množství velkých hrubých krystalů a potom tekutý zbytek, kde se soustřeďují nekrystalující cukry, jako fruktóza. Jinak si myslím, že obojí uskladňování medu bylo správné, to uskladňování za pokojové teploty na skříni bylo na krátkou dobu, řekněme tak půl roku. Spíš tam byl problém, že tam bylo asi světlo, hlavně pokud to bylo někde u okna. Dále podle mně je pro kvalitu medu, jak se používá, podstatné to, jak krystalizuje. Některé druhy medu uložené v klidu ve sklenicích zkrystalují rovnoměrně v celé hnotě a měkce, takže použití medu je snadné. Jiné zkrystalují ve velmi tvrdou hmotu, která se ze sklenice obtížně dostává a dá se jen omezeně použít, třeba nedá se namazat na chleba. Tam je potom třeba použít praktiky pastování. Minimálně je třeba tekutý med hlídat a jak se začne kalit - tuhnout, tak ho promíchávat. Dokud med není tak tuhý, že to nejde. Pokud by to nestačilo, je třeba tekutý med naočkovat polotekutým medem s množstvím drobných krystalků - už pastovaným v množství 5 - 10 %. zase, rovnoměrně rozmíchat a potom zase promíchávat, dokud med není tak tuhý, že to nejde. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71882
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |