75935

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Dana (93.93.33.5) --- 10. 10. 2015
Re: Výkup medu v Nemecku (5856)

Najde se někdo pro zprostředkování prodeje medu? Německo, Rakousko??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2015
Re: líh (67309) (67315)

"Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí"
To je právě tím, že konzumní hodně koncentrovaný líh rozpustí z propolisu i ty složky, které jsou ve slabé koncentraci lihu nerozpustné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (82.142.70.233) --- 9. 10. 2015
Re: líh (67309)

Kupoval jsem konzumní líh přímo z lihovaru - likérky. Ještě mám doma zbytek zásob... Měli to v 5 l baleních, ale po tom "metanolu" to už v takových baleních nelze myslím prodávat. Přes Google ale určitě seženete litrová balení za rozumnou cenu (oproti lékárně určitě)
Akorát to využití je spíše jako tinktura, protože při ředění vodou se mi to pokaždé zakalí... Pro "vnitřní" spotřebu doporučuju jakýkoliv jiný destilát. Sám to dělám s "domácím kalvádosem", ať už z toho co dorazí přímo z pálenice (+-50%)nebo z naředěného na 40%...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 8. 10. 2015
Re: Mirek (67313)

No ,když je ten destilát slabší, tak tam bude asi jiný poměr těch rozpuštěných látek. Nedá se předpokládat, když je propolis směsí velkého množství látek, že všechny budou v lihu rozpustné stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.238.42.100) --- 8. 10. 2015
Mirek

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.
----------------------------------
Mirek mi mluví z duše,já taky to štamprdle mám rád,jakýkoliv destilát rozpustí propolis,který je sice desinfekce,ale není to všelék jak si lidé představují

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mirek (90.177.195.18) --- 8. 10. 2015
Re: líh (67309)

Propolis dělám do vlastní meruňky 52% a žádný problém. Občas si dám i štamprdle.Jinak běžně vyplachuji ústa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.236.124) --- 7. 10. 2015

..daj si do google ´ konzumní líh 80´ ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 7. 10. 2015
Re: líh (67309)

Domluvil bych se při pálení v pálenici, jestli by nešlo třeba litr v té fázi destilace při druhém pálení, kdy jde největší koncentrace lihu, jímat zvlášť.
Při dobrém kvasu by neměl být problém získat 80% pálenku.
Pokud by to nešlo, tak v malém laboratorním aparátu předestilovat nějakou levnou vodku s 40 %.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jira (78.102.231.63) --- 5. 10. 2015
líh

V drogerii se přestal prodávat 80% konsumní líh na propolis. Prodává se pouze v lékárnách 60% za cenu 20 ml 22Kč .Víc jak 20 ml. neprodají. Nebo musíte obcházet další lékárny a samo sebou ta cena,z toho by jeblo. Kde se dá sehnat větší množství? Ví někdo? Já sice vím,ale je to daleko a může se převézt pouze 1 litr..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi něma (67302) (67303) (67304)

Podle všeho se jednotlivé skupiny imigrantů už začínají organizovat. Nebude trvat dlouho, možná jen měsíce a v Německu nebo Francii jim ty imigrantské ubytovny nebo rovnou ghetta bouchnou do obličeje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.250) --- 3. 10. 2015
Re: GM pyl (67305) (67306)

Ještě je zajímavé, že se začali soudit v době, kdy byl problém prodat med. :-)

Asi jako likvidace šílených krav. Lepší jak je dávat na jatka pod cenou. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.250) --- 3. 10. 2015
Re: GM pyl (67305)

Skoro 10 let starý přípěh vyčůraného včelaře který si vydělal souděním.

Co s tím teď?
Je vidět ekoaktivisti nemají do čeho píchnout a vytahují staré příběhy jako kdyby se staly včera.

Já bych se spíš zabýval tím, zda nejsou v našem medu zbytky chemie - o jejích účincích se ví jistě, o GMO se jen spekuluje bez důkazů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.61.11) --- 2. 10. 2015
GM pyl

www.almanach.cz-monsanto znicilo med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.61.11) --- 2. 10. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi něma (67302) (67303)

Nechat doma rodiny,deti,rodice a vyrazit kamsi do Nemec nebo Svedska??? At je doma IS zarizne? Tohle udela malokdo a jsou jich desetitisice,co se vali do Nemec nebo studeneho Svedska.Kdo vypustil novinarskou kachnu,ze prichazeji pracovat? Ukrajinec,ktery prchne,kdyz ma jit bojovat proti separatistum,azyl nedostane a je nazvan zbabelcem a tihle utikaji pred IS a azyl ano? Nekdo se musel v EU zblaznit!!! Nalozit na lode a zavest zpatky,udelejte si chlapci doma poradek a nemusite nikam utikat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 10. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi něma (67302)

I kdyby těch problémových bylo nula celá nula nic, při tak vysokém počtu v Německu na soustavné problémy nejen v Německu to bohatě stačí.
A co bude, až si ti ostatní relativně neproblémoví lidi uvědomí, že němci potřebují maximálně pár desítek tisíc nových pracantů? a že ti ostatní mohou nakonec celé roky hnít v ubytovnách a na sociálních podporách? Případně pokud dostanou práci, tak maximálně nějaké zametání nebo vyklízení starých bytů atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.99.69.80) --- 2. 10. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi něma

Potíž je v informacích které se k nám dostávají. Mnohá media fungují na principu šokovat a ukázat to nejhorší zlo.
Společnost považuje příchozí za jednotlivou masu, za jedno velké ohrožení, ale když se podíváte zblízka začnete vidět konkrétní lidi.
Navzdory mediální panice by jsme neměli ztrácet zbytky humánosti a solidarity a splatit třeba tak malou část dluhu za pomoc které se tehdy díky západním zemím dostalo Čechoslovákům aj., kteří prchali před komunismem.
Např. Syrie má asi 5 tis. prof. včel.Z 80 % se včelaří na Langstrothu. Zbylé jsou tradiční typy zadem přístupné jako u nás např. budečáky. Varroa se tlumí obdobně bud kyselinou nebo Bayvarolem.
Med se v malobchodních sítích pohybuje od 7 eur (slunečnice- ovocné stromy) do 24 eur (tymián).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.250) --- 1. 10. 2015
Re: Cena vosku (67272) (67273) (67275) (67276) (67277) (67300)

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_57&sName=Karta-Medocentrum--vykup-medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarka (90.176.175.28) --- 1. 10. 2015
Re: Cena vosku (67272) (67273) (67275) (67276) (67277)

Ve Včelařských potřebách Rovensko pod Troskami vykupují vosk za 160 korun za kilogram, srážka 3%. Nabízejí i vlastní odvoz. Podmínky na jejich vebových stránkách. Naprostá spokojenost s jejich službami. J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

Včely vždy začínají na jaře s kladením nahoře a pak s plodováním postupují
dole a zásoby ukládají nad sebe. V zimě pak po nich postupují nahoru kde pak
na jaře zase začnou plodovat.
Tak se to opakuje každý rok.
Jestli nechám pak včelstvo nad zásobami na podzim pak stačí tuhá zima kdy je
nebudou moci přenést , tak se od zásob utrhnou a to je jejich konec.
Druhou variantou je zimování v jednom nástavku kdy je žádoucí, aby byly na
jedné straně ůlu a mohly postupovat  po rámcích . V tom je lepší pak
langstroth neb má delší rámky.
My včelaři jsme jim odebíráním medu narušili jejich přírodní zákony a proto
je musíme ještě před zimou napravit k obrazu jejich.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 10. 2015 12:58:06
Předmět: Re: dokrmení oddělku

"Přátelé, včelařím 47 let a letos jsem přišel o 1 včelstvo hladem. Nahoře
plno mrtvých včel , asi 8 l kbelík. Když jsem je ometl a sundal horní bednu
tak jsem koukal jako hloupej. V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných
zásob. Dole je mezi rámky 8 - 9 mm a celkem dost můstků z vosku a stejně
nepřešly. Vysvětluji si to tak, že na podzim nahoře kladla mladá matka a v
rožkách bylo něco zásob na které se v zimě natiskly. Ty jak došly dolů bylo
daleko ,tak padli. Máte někdo jiný názor. Díky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 20:47:26

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné

láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,

že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem

několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových

desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom

vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -

ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi

připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely

které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích

sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale

nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký

večer.



A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože

oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou

zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 30. 9. 2015 17:52:10



Předmět: Re: dokrmení oddělku





"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota



krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a



teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad



krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde



nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého



názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky



zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených



dávkách.



VP"""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

Díky, to je možné. Opravdu krmím po vytočení medu . Stará škola, tak jsem se
to učil a to na vojně. Je to divný ale včely mě tam držely nad vodou. Za 2
roky 12 x na vycházce a jinak v lese. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 1. 10. 2015 14:36:19

Předmět: Re: dokrmení oddělku


">>V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných zásob.

Podle mne je to daň za zimování ve více nástavcích, které občas

nedopadne dobře. Pokud Vás zajímá názor jiných, navrhnu knihu "O. Bremmer:

Zákonitosti života včelstva", kapitola Období snižování teploty - Podzimní

prohlídka. Vím je to kniha stará cca 45 let a těžko se koupí, snad půčit z

nějaké knihovny nebo od včelaře.

Teď napíšu svůj pohled na věc. Problém byl v tom, že vše bylo provedeno

správně, tedy zakmeno včas. Pro zavíčkované zásoby. Já pokud očekávám, že

matka bude klást dlouho, tak doplňuji zásoby po částech také dlouho. Zásoby

včely přenáší nahoru, do buněk po vyběhlém plodu jen pokud nejsou

zavíčkované.

Já měl na jaře asi 2011 úhyn jiný. Necelých 8 kg pylu v úlu. Ani váha mě

nepomohla. Plod na šesti rámcích. Tedy žádné omezení plodování při

nedostatku zásob. Včelstvo na maso a ne na med.

VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

>>V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných zásob.
Podle mne je to daň za zimování ve více nástavcích, které občas
nedopadne dobře. Pokud Vás zajímá názor jiných, navrhnu knihu "O. Bremmer:
Zákonitosti života včelstva", kapitola Období snižování teploty - Podzimní
prohlídka. Vím je to kniha stará cca 45 let a těžko se koupí, snad půčit z
nějaké knihovny nebo od včelaře.
Teď napíšu svůj pohled na věc. Problém byl v tom, že vše bylo provedeno
správně, tedy zakmeno včas. Pro zavíčkované zásoby. Já pokud očekávám, že
matka bude klást dlouho, tak doplňuji zásoby po částech také dlouho. Zásoby
včely přenáší nahoru, do buněk po vyběhlém plodu jen pokud nejsou
zavíčkované.
Já měl na jaře asi 2011 úhyn jiný. Necelých 8 kg pylu v úlu. Ani váha mě
nepomohla. Plod na šesti rámcích. Tedy žádné omezení plodování při
nedostatku zásob. Včelstvo na maso a ne na med.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku (67295)

Právě proto říkám, že na včely je dobré se chodit dívat i zimě.
Nejméně 14 dní muselo být na první poslech a první pohled vidět, že včely hladoví. A mohl se jim nějaký rámek ze spodního nástavku vytáhnout nebo celé nástavky přehodit nebo jinak to spravit. Mohlo to trvat i měsíc.
Nebo se mohlo za teplého dne v říjnu až prosinci do včel kouknout, to už muselo být vidět, že se tohle může stát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

Přátelé, včelařím 47 let a letos jsem přišel o 1 včelstvo hladem. Nahoře
plno mrtvých včel , asi 8 l kbelík. Když jsem je ometl a sundal horní bednu
tak jsem koukal jako hloupej. V bedně pod nimi asi 15 kg zavíčkovaných
zásob. Dole je mezi rámky 8 - 9 mm a celkem dost můstků z vosku a stejně
nepřešly. Vysvětluji si to tak, že na podzim nahoře kladla mladá matka a v
rožkách bylo něco zásob na které se v zimě natiskly. Ty jak došly dolů bylo
daleko ,tak padli. Máte někdo jiný názor. Díky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 20:47:26

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné

láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,

že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem

několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových

desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom

vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -

ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi

připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely

které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích

sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale

nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký

večer.



A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože

oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou

zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 30. 9. 2015 17:52:10



Předmět: Re: dokrmení oddělku





"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota



krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a



teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad



krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde



nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého



názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky



zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených



dávkách.



VP""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku (67293)

Já to vidím tak, že za prvé je vhodné doplnit zásobami tu plochu plástů, kterou včely vyčerpaly plodováním z horního nástavku. A to proto, aby pokud v zimě bude mráz bez oblevy trvající více měsíců, včely nebyly usazeny tak špatně, aby spotřebovaly dostupné zásoby a uhynuly protože zbytek zásob bude nedostupných.
Za druhé při rozplodování v předjaří a na jaře, pokud byly včely v zimě "dostatečně" slabé, budou mít spotřebovány zásoby jen ve středních plástech, krajní krycí plásty budou plné. A právě ty zásoby spotřebují při jarním rozvoji.
Pokud byly včely silnější, budou v zimě žít z většiny těch 7 plástů a na jaře by potom v krycích plástech zůstaly jen zbytky, takže je jim nutno zajistit další zásoby.
V předjaří a na časném jaře optimálně plásty se zpracovanými zásobami z jiných včelstev, nyní stále ještě dokrmením.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 1. 10. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

Zdá se mě, že jsem asi to spodní krmítko a žebříček nepopsal dostatečně
srozumitelně. Bylo to myšleno takto. Rezervní plást se zásobami přidat
oddělku teď a případný problém nedostatku zásob NA JAŘE v kterémkoli
včelstvu, tedy kritickou hranici nejméně 3-5 kg řešit tím spodním krmítkem.
V té době již se včely pohybují po celém úlu, pokud se roztok dá v teplém
dni a hodně teplý tak je nalezen a odebírán. Vhodnější je samozřejmě med než
cukr.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

na přezimovaní jim stačí velmi málo v jednom nástavku zimování to dělá cca
7,5 kg. To ostatní je zásoba pro jarní rozvoj bez zásahu.
Donutit lze včely k zimování ve spodním nástavku, tím že před krmením tam
před krmením budematka i s plodem.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 9. 2015 20:47:26
Předmět: Re: dokrmení oddělku

"Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné
láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,
že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem
několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových
desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom
vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -
ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi
připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely
které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích
sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale
nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký
večer.

A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože
oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou
zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 17:52:10

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota

krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a

teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad

krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde

nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého

názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky

zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených

dávkách.

VP""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 30. 9. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku

Děkuji za rychlou a fundovanou odpověď,myslím, že vzdálenost víčka krmné
láhve od chomáče včel,které jsou nyní převážně v horním nástavku-asi iproto,
že zde je ještě plod by nemusela být na překážku, teplotu roztoku jsem
několikrát řešil (na jaře) umístěním krmné láhve do pěti polystyrenových
desek s otvory přesně na míru pro láhev (aopravdu to fungovalo) navíc v tom
vidím tu výhodu že včely zejména na jaře,hladové jsou těsně pos stropem -
ztoho důvodu se musím tázat (ikdyž nápad se "žebříčkemů z větviček mi
připadá velmi zajímavý,)nicméně nevím, zda by se mi podařilo donutit včely
které jsou nahoře pod strůpkem,zejména při zimování ve dvou nástavcích
sestoupit dolů na dno,kde navíc je zima a roztok velmi rychle vychládne, ale
nemám s tím jakékoliv zkušenosti takže je to jen moje domněnka. dÍky a hezký
večer.

A P.S. Stejně jsem si dodatečnšě uvědomuni, že jsem plašil zbytečně,protože
oddělek byl přikrmován od začátku pravidelně roztokem Takže celkově budou
zásoby spíše až 15 kg a to už by mohlo stačit.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 9. 2015 17:52:10

Předmět: Re: dokrmení oddělku


"Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota

krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a

teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad

krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde

nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého

názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky

zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených

dávkách.

VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku (67286) (67289)

Obecně jak nad tím uvažuji, tak jestli jiné roky se po přidání krmného nástavku nestalo nic, protože včelky zůstaly ve spodním nástavku a nad sebou měly plásty se zásobami na zimu, na které přešly až pozdě na podzim nebo dokonce v zimě, tak letos po přidání krmeného nástavku ve stejnou dobu došlo díky vysokým teplotám k aktivaci oddělku. Oddělek si "uvědomil" zdvojnásobení prostoru a rozjel znova plodování, aby zvýšil počet zimních včel úměrně k tomu navýšení prostoru.
Vidím to na potřebu se do oddělku podívat na množství plodu a doplnit krmení tak, aby prostor po vybíhajícím plodu v horním nástavku byl opět zaplněn zásobami a plodování a první sezení zimního chumáče bylo ve spodním nástavku. To by mohlo být tak kilo, možná až 3 kila cukru, podle síly oddělku a podle toho, jak moc se po dokrmování znova rozjede plodování.
Jak moc to včely zatíží, je otázka. Já používám uteplená plochá krmítka z misek pod květináče nad včelami o takové velikosti, v jaké plodující včely už trochu sražené do zimního chumáče dokáží udržet cukerný roztok teplý. V tomto čase by to mohla být miska o objemu roztoku až litr. Litr roztoku vyberou za pár hodin přes noc. Mezi jednotlivými krmeními nechávám pauzu tak 1 - 2 dny, aby včely nebyly tolik namáhány. Někdy po poloviny října už včely přes noc celý litr vybrat nestihnou , miska se tak musí měnit za menší. Tady to podle mně nebude třeba.
Včelám podle mně námahu se zpracováním zásob takhle pozdě ulehčuje a regeneruje je dostupnost kvalitního pylu na stanoviští. Takže je vhodné, aby tam bylo v okolí dostatek kvetoucích rostlin a podstatná část z nich byla mrazuvzdorná - neboli schopna produkce pylu i po říjnových a listopadových mrazících .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku (67286)

"třem oddělkům jsem dal po10-ti kg roztoku cukru,"
Já bych pro upřesnění potřeboval vědět, co to znamená.
Jestli 10 kilo roztoku cukru, to je 6 kilo cukru plus 4 kg(litry) vody nebo je tím míněno 10 kg cukru rozpuštěných v blíže neurčeném množství vody?
a.
"tou dobou byly v jednom nástavku na 7-mi rámcích"
"ale předevčírem při kontrole jsem je našel ve dvou N (horní byl krmný) celkem na 15-ti R"
Já tu technologii nepoužívám, ale předpokládám, že v druhé polovině srpna byly na7 rámcích a někdy v září... kdy?... bylo nad ně přidáno dalších 7 plástů plných zásob - to je odhadem dalších takových 14 - 15 kg zásob?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 30. 9. 2015
Re: dokrmenĂ­ oddÄ?lku (67286)

Jedna věc je teplota mimo úl, ale ta příliš nerozhoduje. Rozhoduje teplota
krmného roztoku. A tu samozřejmě ovlivňuje vzdálenost včel od krmítka a
teplota v chomáči, tedy zda ještě mají plod a nejvíce uteplení nad
krmítkem. Píšete 5 kg cukru, tedy asi 6,5 litru roztoku, v říjnu mě přijde
nereálné. Píšete o kalamitní rezervě na jaro. Tu lze řešit, podle mého
názoru, krmítkem do podmetu a včelám dát "žebříky" z jehličnaté větvičky
zasunutou mezi rámky a ponořenou do roztoku. A podáváno v přiměřených
dávkách.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 30. 9. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi nema (67278) (67281)

Stejně mi to připadá jako nová doktrína Islámu - asi některý islámský myslitel přišel na způsob jak využít slabé místo EU. Prostě vyvolat válku a zároveň naočkovat lidi, aby odešly do EU s posláním se množit, vychovávat ve víře, nedělat problémy dokud je jich málo a obsadit prostor a postupně přečíslit. Jen to nikdo nenapsal jen si to někde hlásají a šíří v rámci jejich víry. No a politici EU na to sedli.
Je to vlastně geniálně jednoduché a chytré jak využít měkkosti demokracie k dobytí území hezky v poklidu a postupně - "Trpělivost růže přináší"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 30. 9. 2015
dokrmenĂ­ oddÄ?lku

10 včelstev + 3 oddělky, vysoké nástaky PS, (39*24) stanoviště Malá Morava-
Sklené, 700m/m.
Přátelé mám menší dilema a rád bych znal váš názor.Standardně jsem zakrmil v
druhé polovině srpna, třem oddělkům jsem dal po10-ti kg roztoku cukru, tou
dobou byly v jednom nástavku na 7-mi rámcích.Počítal jsem sice s tím, že
budou plodovat třeba až do října, ale předevčírem při kontrole jsem je našel
ve dvou N (horní byl krmný) celkem na 15-ti R. Protože bylo zrovna chladno a
přeprchalo nekontroloval jsem plod ale jsem si jistý že ho tam ještě bude
dost.Teď si říkám,že bych rozhodně měl přidat zásob - nějaký med a plásty
mám sice uschovány,ale to spíše pro kalamitní situace na jaro. Přemýšlím
tedy,jak je na tom oddělek s letními krátkověkými včelami, zda se již také
rodí jen dlouhověké a jaká by to byla pro něj zátěž zakrmit ještě tak 5-ti
kg cukru. O víkendu má být až 22 st.takže počasí by příálo,Přesto mám strach
abych je neoslabil.Prosím o vaše názory a předem děkuji.
Ivo Dragoun MUDr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

menšík (217.170.101.106) --- 30. 9. 2015
migranti

Ti nejdou včelařit, ale pro dávky do němec.
Dokud budou naše azilová zařízení připomínat koncentráky, tak jsme v pohodě. Ještě by bylo vhovdné na dohled od nich umístit vepříny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.170.101.106) --- 30. 9. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi nema (67278)

Ti nejdou dělat, ale pro dávky.
Dokud Budou naše azily obehnány drátem a připúomínat koncentráky, tak mudem v pohodě.
Také by bylo vhodné k nim umístit vepříny!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi nema (67278) (67281)

Ukrajinci jsou úplně v pohodě, tam by mělo být včelaření jen o nějaké desetiletí pozadu..
Já myslím, že pokud se nějaký utečenec tam v Sýrii a Iráku živil včelařením, nebude skoro nic z jeho technologie vhodné pro naše podmínky. Typoval bych, že úly zadováky pro něho bude kosmická technologie. Že by včelařil s nějakým tam dovezenými nástavky bude málo pravděpodobné i dnes v době globalizace.
Takže u nás budou muset kompletně převzít naši technologii s našimi úly i naši legislativu. To mu určí jeho náklady na včelaření a tím bude muset nasadit i podobnou cenu na produkty.
Rozdíl vidím akorát v tom, že bude ochotný na těch včelách víc a tvrději pracovat, řekl bych, že tam to je zvykem, když už tam pracují. A potom další rozdíl vidím v tom, že jak tam u nich dělal se včelami v tamějších tradičních úlech odpovídajícíh našim košnicím nebo klátům, kde usazovali roje a medobraní prováděli vyřezáváním plástů, budou umět do těch včel chodit hlouběji než naši včelaři, kteří hodně zásahů dělají jen přehazováním bedniček.
Ale rozdíl myslím nebude významný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.238.42.100) --- 30. 9. 2015
cena medu

Netřeba se bát imigrantů,je třeba se ale bát jejich muslimské víry a přesvědčení,mají Aláha hluboko pod kůží a nikdy nebudou schopni se sžít s naší evropskou kulturou.
Jinak to mohou být zdatní včelaři,kteří by mohli obohatit to naše,proti tomu bych nebyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 29. 9. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi nema (67278)

Včelaři se nebojí žihadel, tak proč by se měli bát včelařících utečenců. Někdo nás dědky musí nahradit. Máme v organizaci manžele Ukrajince a je to v pohodě. Ono včelaření není pro lenochy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 29. 9. 2015

Včely se chovaly za Marie Terezie a před ní také a budou se chovat dále. Nějaké katastrofické myšlenky jsou směšné. Včelstva v různých letech hynula. Někdy téměř žádná někdy polovina. Se lepším vzděláním včelařů, změnou úlových sestav, změnou technologie ošetřování a v neposlední řadě se změnou samotné včely na čistou kraňku se podstatně zvedla produkce medu, ale současně s převozem včelste a prodejem oddělků se šíří choroby. Jde o to, že časem se podmínky na stanovištích mohou měnit a tomu se musí přizpůsobit i chovatel. Med prodávám květový, letos na zkoušku poprvé pastovaný za 130 Kč. Je to průzkum zájmu o tento produkt. Medovicový med za 140 Kč. Nejsme Praha, kde si mohou dovolit nabízet med až za 200 Kč. Každý produkt má svoji tržní cenu a prodávat za 100 Kč/kg se mně jeví velmi lacino. Za 100 Kč/kg vykupoval na počátku června velkoobchodník. Výkupní cenu snížil, když zjistil, že snůška je velmi dobrá a nabíka k výkupu bude značná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.56) --- 28. 9. 2015
Re: Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi nema (67278)

Měl jsi pravdu když jsi říkal že vysoká cena medu nebude jen to dobré. Naštěstí už mnozí opět prodávají pod 100, což bude zajímavé pro ty, co začali svůj plán pronásobením 50kg na včelstvo á 200Kč.
Než imigrantů bych se bál změn klimatu a hlavně se něco děje se zdravím včel, i když oficiálně za to stále může 30-50% včelařů. Takže jen co přestanou včelařit, budou včely zase zdravé. :-)
Myslím, že podmínky v zemědělství jsou tady díky dotacím tak nastavené, že tam nemá nikdo nový moc šance nemá.
A z hlediska rentability vložených investic je to podnikání jako každé jiné. A u včelaření musíš mít v oku lokální počasí.
Zatím hodně včelaří u nás Ukrajinci atd. z obdobných klimapoměrů. Ale ti ví z domova za kolik se má prodávat med, takže od nich cenový dumping nehrozí.
Ostatně, nikdo kdo začíná ve velkém obyvkle nekazí ceny, neboť má napjatou ekonomiku.
Když jak koukám na ty co prodávají pod 100 tak je to naopak. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 9. 2015
Ekonomicti migranti, azylanti, utajeni teroriste mezi nema

Mám se jako včelař obávat někoho z utečenců? Co říkáte nato, že ekonomický utečenec začne po Evopě včelařit? Co lze očekávat? Od jara řeším v mém chovu zlom, po kterém hodnotím podmínky ke včelaření co mám, jako úplně jiné než dosud. Od krádeží, klimatických a snůškových změn, po politický postoj Evropské Unie k novým obyvatelům co se sem hrnou po desetitisících denně. Co Vy nato? _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.181) --- 26. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272) (67273) (67275) (67276)

Vosk stál za sociku trojnásobek ceny medu.
Vzhledem k pracnosti vytočit kilo medu a vyvařit kilo vosku je to v relaci, možná by vosk mohl stát i víc.
Takže se dá čekat, že až se přestane dovážet laciný vosk - to drželo ceny dole - tak se to srovná zase do dávných poměrů.


Za sociku bylo kilo mezistěn za cca celodenní plat.
To by dneska . . . . :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.76.21) --- 25. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272) (67273) (67275)

Cim vyssi cena vosku ve vykupu,tim vyssi cena mezisten.Pri nedostatku vosku nemozny prodej mezisten bez protihodnoty vosku,kam se pro mezisteny pak bude jezdit,do SRN? Kvalitni med se vyveze ven,ted uz i vosk?Co zbude doma???Jenom dovozovy sunt?JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 25. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272) (67273)

Co si pamatuji, tak ho Dol vykupoval na smažení, např. pod řízky. Cena másla je někde okolo 200,-/kg. Oproti tomu nejkupovanější - akční za 25,-/250g, to nemůže být máslo ani kdyby chtělo._gp_
>
(e-mailem) --- 24. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272)
svého času ho vykupovali Léčeva.
Musel však být v původních plástech a nezaplodovaný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 24. 9. 2015 6:23:21
Předmět: Cena vosku

"Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.209.129.34) --- 24. 9. 2015
Re: Zimní úhyny vĂ????elstev (67261) (67263)

Václave, ZO Mladá Boleslav měla ztráty 8,5%, Vzato stav včelstev k 31.3. 2015 v porovnání ke stavu zazimovaných včelstev.
Vy vykazujete naprostá hausnumera. Nejpřesnější byly ty údaje k 25.2. 2015, pak už to moc nevypovídá.

Ta vaše snaha zjistit stavy k 1.5.2015 je na dvě věci. To u nás již včelaři mají oddělky a matky nehledě na to, že jste si to udělali sami téměř tajně. Nějak se vám ten člen a členská základna ze slovníku rychle vytratila.
Nám se to dostalo až v červnu 2015, tedy v pravý čas, jak bývá u ČSV už zvykem.
Po mém dotazu tvůj kolega z předsednictva se odvolával na nějaké usnesení tehdejšího ÚV před 30ti léty. Jenže za posledních min. 10 let se tyto údaje k 1.5. nikdy po ZO nevyžadovaly.

Měli by jste si zopakovat pravidla statistického vykazování, tedy porovnávat porovnatelné s porovnatelným.

Takto záměrně dezinformujete včelařskou veřejnost a co hůře, také státní správu. Možná to je záměr, nevím?

Vše dobré a úspěšnou výstavu v Ostravě ti přeje. L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272)

svého času ho vykupovali Léčeva.
Musel však být v původních plástech a nezaplodovaný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 9. 2015 6:23:21
Předmět: Cena vosku

"Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav MalĂ˝ (e-mailem) --- 24. 9. 2015
Cena vosku

Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 21. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev

----- Original Message ----- Pak věřte statistikám! Míra

Nedá mě to, připíšu pár slov. O víkendu jsem mluvit s paní, která tam
odtud pochází a navíc je včelařka.
Cituji její slova: Olomoucko to je samý lán. Na Přerovsku a
Prostějovsku to takové není, tam je krajina pro včely pestřejší.
Za sebe mohu dodat, že velké úhyny poblíž mého bydliště byly také u
docela velkého lánu.
I když připustím, že může být statistika nepřesná, mě z toho vychází,
že pestrou a chemikáliemi nepoškozenou stravu ničím nenahradíme.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67269)

Otázka je, co posoudit jako spojování a které spojování je už v podstatě úhyn.
Třeba kdo včely v zimě sleduje, tak mu včely formálně neuhynou téměř nikdy. Protože jakmile usoudí,že je včelstvo tak oslabené, že by už zbytek zimy nepřežilo, je pro něho výhodnější žijící včely z toho včelstva zachránit spojením.
Myslím, že téměř nikdo nepřipravuje na zimu schválně slabší včelstva nebo silnější oddělky, které by samotné zimu bez problémů přežily, aby je v zimě nebo předjaří spojoval. To by se vyplatilo snad jen v případě, že by včely bylo třeba připravit na hodně silnou snůšku a ještě o nějaký týden dříve než je řepka.
Kdo spojovat v zimě nechce nebo neví jak nebo spojování z nějakého důvodu prostě nedělá, tak mu včely místo spojování hynou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev

Pak věřte statistikám!
Míra

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 9. 2015 8:22:18
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Děkuji za reakci, je to zde:

http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-
vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf

Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to
opraveno.

Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:
strana 3:
přibližně 34,5 %
strana 5:
Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)
Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)
Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?
Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se
snížil)
VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.68.247) --- 19. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67265) (67267)

Ja tem cislum,taky moc neverim,jsou obludna.Spis to vidim,na nastvanost vcelaru,ze je svaz v unoru otravoval s hlasenim do Cisu a z vlastni zkusenosti vim,ze rada vcelaru poslala funkcionare k sipku,at svaz neotravuje.A zda li se pak objevil v uhynech stav k zari,nebo 0,to zalezelo na tom,kdo udaje zadaval do systemu.Uz jsem taky zaznamenal v jednom clanku,jak to na nejmenovanem okrese dobre vedou,nebot jsou v uhynech tolikati a tolikati.Netusim jak,to dotycny mohl ovlivnit,ale snad si pri biti v prsa neprivodil zraneni...Holt,kazdy hreje svoji polivcicku,ta dotacni uhynova se nepovedla:)a z te jak to delame dobre,muze byt poradne tezko od zaludku...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.107) --- 18. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67265)

Každý, kdo podává informaci do sběru dat pro statistiku a dělá souhrn ví, že jsou to již na počátku nepřesná čísla. Mnoho chovatelů vůbec jarní stavy nehlásí, někteří to berou jako osobní záležitost a nenahlásí ztráty také. Tak proč se nad takto nepřesnými čísly vůbec trápit. A rozdíl statistikou ZO a chovatelů je jasný počítá se to z jiných základů. Mnoha lidem, kteří hlásí úhyny jde také o to dosáhnout na dotaci za úhyny, která byla v minulosti již vyplacena. Doufám, že k tomu v budoucnu již nedojde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67265)

To by mě zajímalo, co za počítačového analfabeta to Pdefko stran těch úhynu dělal.
Chtěl jsem tu tabulku načíst do tabulkového procesoru a přepočítat ty procenta a zjistil jsem, že tam je narváno tolik konců řádků, že rychlejší by to bylo přepsat z vytištěného papíru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 16. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev

Tak že to je přesný počet nepřesných čísel. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 9. 2015 8:22:18

Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev


"Děkuji za reakci, je to zde:



http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-
vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf



Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to

opraveno.



Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:

strana 3:

přibližně 34,5 %

strana 5:

Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)

Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)

Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?

Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se

snížil)

VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 16. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev

Děkuji za reakci, je to zde:

http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf

Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to
opraveno.

Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:
strana 3:
přibližně 34,5 %
strana 5:
Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)
Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)
Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?
Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se
snížil)
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Sciskala (e-mailem) --- 16. 9. 2015
RE: Zimní úhyny vĂ????elstev (67261)

Dobrý den,
Platí to aktuální, dnešní.
Děkuji
VS

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Wednesday, September 16, 2015 7:01 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev


Díky za přehled. Mám ještě doplňující otázku. Jak jsou data vypočtená? Je to % uhynulých včelstev ze zazimovaných a hlášených do 15.9.2014, jak se úhyny hlásili - podle počtu vzorků zimní měli, do 30.4.2014, nebo úplně jinak?

Děkuji Radek




---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 9. 2015 13:45:04
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc?
(respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin.
Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 16. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67261)

Podle všeho jsou to hausnumera.

Napřed měl Jičín 90% úhyn a pak se to správně přepočetlo a měl 9%.

Ale podle všeho pokud nějaká Zo nazadala data, je tam nula apočítá se to jako 100% úhyn.

Takže klid, podle těch dat je ČR odvčelená a někde nenajdete ani včelku. Okresy s úhyny nad 80% i pod 5% :-)

Navíc se to zadávalo v době, kdy se spekulovalo o dotacích na úhyny.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev


Díky za přehled. Mám ještě doplňující otázku. Jak jsou data vypočtená? Je to
% uhynulých včelstev ze zazimovaných a hlášených do 15.9.2014, jak se úhyny
hlásili - podle počtu vzorků zimní měli, do 30.4.2014, nebo úplně jinak?

Děkuji Radek




---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 9. 2015 13:45:04
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc?
(respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v
úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin.
Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně
zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za
jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247) (67250) (67258)

Je otázka infekčního tlaku čeho?
Loni byl spad roztočů velmi malý, aspoň u mně a přesto něco dalo včelám pořádněš zabrat. Jestli nějaká virová nákaza?
A jiným u nás v ZO včely padly úplně, mně přežily aspoň jedny slabé.
Co se týká výživy, tak třeba u nás na zahradách na vesnici jsou kvetoucí trávníky sekané dvakrát třikrát za rok na píci nebo na seno pro domácí zvířectvo minulostí. Stejně jako třeba většina ovocných stromů. Trávníky jsou dneska hoblované co dva týdny sekačkami a místo ovocných stromů je leckde akorát pár bezúdržbových jehličnanů. těch pár kvetoucíxh kytek, které občas někdo na zahradě pěstuje, to nezachrání. Výsledek je obrovský propad v kvalitě a množstv zdrojů pylu.
K mizerné pylové výživě včel letos přispělo i to velké sucho. Já ještě pamatuji od našeho baráku 200 metrů pomalu na každkou stranu nějaké otevřené koryto potoka neb bažinaté prameniště a podobné. To všecko zmizelo, bylo zasypáno, odvodněno, atrubněno, atd, buďto to už vůbec není nebo to teče v podzemí. Dneska je široko daleko od našeho baráku a mých včel bežná zahradní rovnoměrně zavodněná půda. A jak bylo v létě to sucho, zjistil jsem, že takových nejméně 14 dní neměly včely téměř žádnou pylovou snůšku, protože skoro všechny rostliny začaly usýchat, natož aby ještě produkovaly nějaký pyl. Nosily trochu pylu tak sotva půl hodiny časně ráno hned po východu slunce, potom nic. Kdo v takových podmínkách a v té době krmil, včely mu zpracovaly zásobu na zimu nejspíš ze svých vnitřních zásob a pořádně se přitom vyčerpaly.
Jo, kdyby zůstaly ty otevřené potoky s bažinatými břehy, všelijaké ty bažiny a kavěry, tak rostliny, co by kolem nich rostly, měly dostatek vody i během toho sucha a produkovaly by dostatek pylu pro včely. Jenže takhle ne.
A totéž bude podle mně platit i mimo obec, pro všelijaké zarovnané zmeliorované pole plochy se zatrubněnými potoky a drobnější lesíky.Všude tam za letošního sucha podle mně měly včely málo pylu.
Jedině v blízkosti vodních ploch nebo někde, kde jsou neodvodněné bažinaté lesy, potoky nebo praměniště atd se i za sucha udrží nějaké kvetoucí rostliny a tím tam bude i pyl pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247) (67250) (67258)

Pro badatele zadám ještě gps

44.447374, 8.714860

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247) (67250)

Opakuji stále, ve výživě a výši infekčního tlaku. Opakuji stále jak mi sdělili staří praktici - snůška léčí. Pokud někdo dokáže zvládnout tento problém, nemusí se sebetrávit akaracidy a může pozorovat jen lepší a lepší výsledky. Čím méně akaracidů do včelstva se vloží, tím lepší a o to méně je jejich potrava "otrávena". Čím více se dbá na simulaci a kvalitu a i kvantitu snůšky když není, nebo se nahrazují prvky co snůška má nebo nemá kvůli deficitu který způsobí klima, tím lepší jsou výsledky s VD.

PS: K zamyšlení letos mne velmi zaujal výživový rozdíl na dvou vrcholech u Janova. V místě zvané Fabbriche - Case Brusinetty se prudce stáčí dálnice. Přímo na té zatáčce přes street view mezi tunely, jsou pohledy do přírody, která ukazuje jeden hustě porostlý vrchol borovicí a nějakými vzrostlými listnáči, ale druhý vrchol asi 2km od prvního, samá kleč, jiný nerost = jiné podmínky. Tz. Dvoje podmínky na jednom místě. Pointa je, že asi takové rozdíly mohou být obrazně ve výživě u včelstev co padají na VD a co přežijí bez jakéhokoli problému destrukční vlny VD.

_gp_
............
JosPr (46.135.72.254) --- 14. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247)
Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrZ (193.17.251.17) --- 14. 9. 2015
Re: Zimní úhyny včelstev (67247) (67249)

Ten údaj ohledně úhynu na okrese Přerov je opravdu chybný. Kde to vzali nevím, ale pokud si vezmu současné údaje z CISu, tak mi vychází, že úhyn je cca 22%. Na okrese dle statistiky bylo skutečně 9534 včelstev, dotace byla na 9428 včelstev. Když pominu, že jedna ZO stále v CISu nefunguje, tak bez této ZO bylo 8815 včelstev k 1.9.2014 a 6901 včelstev k 1.5.2015. Takže zase úhyn cca 21,7%. Takže tak dobře s 1% úhynem jsme na tom skutečně nebyli. Tak to tedy vypadá za okres Přerov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75935 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 67257 do č. 67317)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu